Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů S. S., a J. M., zastoupených JUDr. Světlanou Kazakovou, advokátkou, sídlem Týnská 1053/21, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2025 č. j. 4 Tdo 260/2025-811, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2024 sp. zn. 8 To 244/2024 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. září 2024 sp. zn. 1 T 97/2024, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, o návrhu na vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování věci, takto:
Výrok
Soudce Josef Fiala je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2404/25.
Odůvodnění
1. Ústavní soud vede řízení o ústavní stížnosti stěžovatelů proti shora uvedeným rozhodnutím. Podle rozvrhu práce věc připadla IV. senátu ve složení Lucie Dolanská Bányaiová, Josef Fiala a Zdeněk Kühn (soudce zpravodaj). V podání doručeném Ústavnímu soudu dne 1. 9. 2025 stěžovatelé prohlásili, že v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítají soudce Josefa Fialu, protože jej považují vůči sobě za podjatého. Prohlášení odůvodnili tvrzením, že v průběhu roku 2005 jim soudce Josef Fiala poskytl konzultaci ve věci převodu bytu do osobního vlastnictví, jehož se týká trestní řízení vedené proti stěžovatelům, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností.
2. Soudce Josef Fiala ve vyjádření k námitce podjatosti dne 2. 9. 2025 uvedl, že se v době svého akademického působení aktivně účastnil mnoha přednášek a seminářů o problematice bytového vlastnictví a poskytoval řadu konzultací, přičemž nelze vyloučit, že poskytl odborné poradenství i ohledně právního režimu bytu, jehož se týká ústavní stížnost. Přestože nemůže, se zřetelem k době, která od údajné konzultace uběhla, její uskutečnění potvrdit, domnívá se, že by s ohledem na tvrzení stěžovatelů mohly objektivně vzniknout pochybnosti o jeho podjatosti. V jiných věcech stěžovatele S. S. byl z jejich projednání a rozhodování vyloučen (sp. zn. IV. ÚS 2712/23 a sp. zn. IV. ÚS 1390/24).
3. O návrhu na vyloučení soudců IV. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2025 (Org. 01/25) III. senát Ústavního soudu.
4. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. S ohledem na poměr soudce Josefa Fialy ke shora uvedené věci nelze při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele plně vyloučit pochybnosti o nepodjatosti soudce, a proto III. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2404/25 (ke shodnému závěru, ve shodné situaci a ze stejných důvodů dospěl Ústavní soud ve věcech sp. zn. IV. ÚS 2712/23 a IV. ÚS 1390/24).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 11. září 2025
Milan Hulmák v. r. předseda senátu