Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Josefa Fialy a Milana Hulmáka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného Mgr. Štěpánem Malčíkem, advokátem, sídlem Hlinky 138/27, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. července 2024 č. j. 9 To 182/2024-35 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2024 č. j. 4 Nt 401/2024-18, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a J. V., jako vedlejší účastnice řízení, o návrhu na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Výrok
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. července 2024 č. j. 9 To 182/2024-35 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2024 č. j. 4 Nt 401/2024-18 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Tvrdí, že napadená rozhodnutí porušují jeho ústavně zaručená práva podle čl. 11, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 96 Ústavy. Zároveň s ústavní stížností předložil i návrh na odklad vykonatelnosti.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovateli usneseními vydanými v roce 2021 a 2022 Krajským soudem v Brně (dále jen "krajský soud") bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 15. 12. 2023 sp. zn. 6 Zt 138/2023 bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání stěžovatele a bylo rozhodnuto o povinnosti nahradit vedlejší účastnici jako poškozené škodu. V návaznosti na usnesení státního zástupce podala vedlejší účastnice u Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") žádost o přiznání náhrady nákladů poškozené vzniklé přibráním zmocněnkyně. Městský soud její žádosti napadeným usnesením vyhověl a uložil podle § 307 odst. 6 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, stěžovateli v průběhu zkušební doby nahradit škodu způsobenou vedlejší účastnici. Stížnost stěžovatele krajský soud napadeným usnesením zamítl.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel mj. navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení městského soudu. Ústavní soud z petitu ústavní stížnosti, jakož i jejího obsahu dovodil, že návrh na odložení vykonatelnosti se vztahuje i na usnesení krajského soudu a jeho výslovné nezahrnutí je zjevnou nesprávností.
4. Návrh na odložení vykonatelnosti stěžovatel odůvodnil tím, že aktuálně disponuje měsíčním příjmem, který dále ještě podléhá srážkám podle usnesení krajského soudu ze dne 22. 8. 2022 č. j. KSBR 27 INS 18389/2021-B-19. Žádný jiný hodnotný majetek nevlastní. Je omezen zdravotními problémy, které mu brání navýšit svůj příjem, a je proto nebezpečí, že nebude schopný plnit své závazky vyplývající z tohoto usnesení. Stěžovateli navíc hrozí, že schválené oddlužení může být zrušeno z důvodů obsažených v § 418 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a dojde tak k faktickému nárůstu pohledávek a nevratné újmě na jeho právech a majetku. Aktuálně mu proto může vzniknout podstatně větší újma než vedlejší účastnici, pokud by došlo k odložení vykonatelnosti.
5. Ústavní soud může podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
6. Aniž by Ústavní soud jakkoliv předjímal meritorní posouzení věci, dospěl k závěru, že stěžovateli i v případě vyhovění ústavní stížnosti by mohla dříve vzhledem k jeho majetkovým poměrům a probíhajícímu oddlužení vzniknout nenávratně podstatná újma, neboť by nemusel být schopen plnit závazky vyplývající z usnesení č. j. KSBR 27 INS 18389/2021-B-19 a následně by čelil důsledkům s tím spojeným. Odložení vykonatelnosti napadených usnesení zároveň v poměrech posuzované věci není v rozporu s veřejným zájmem a zároveň (i vzhledem k majetkovým poměrům stěžovatele) Ústavnímu soudu nejsou známy okolnosti, pro které by tím mohla vzniknout nepoměrná újma jiným osobám. Podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou proto podle názoru Ústavního soudu splněny.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud návrhu stěžovatele na odložení vykonatelnosti napadených usnesení vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2025
Zdeněk Kühn v. r. předseda senátu