Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel podal dne 11. 9. 2025 ústavní stížnost proti v záhlaví uvedeným usnesením. Z ústavní stížnosti vyplývá, že napadenými rozhodnutími bylo rozhodováno o námitce podjatosti vyšetřovatele, který stěžovatele vyslýchal jako svědka. Během výslechu došlo ke sporu o důvodnost odepření výpovědi ze strany stěžovatele. Tento spor vyústil v uplatnění námitky podjatosti, o níž bylo rozhodováno ve dvou stupních v napadených usneseních a také v uložení pořádkové pokuty. Přezkum rozhodnutí o pořádkové pokutě probíhá u Ústavního soudu samostatně v řízení vedeném pod sp. zn. III. ÚS 2663/25.
2. Ještě před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ústavní soud opakovaně dovodil nepřípustnost ústavní stížnosti proti rozhodnutí o nevyloučení soudce (např. usnesení ze dne 16. 6. 2025 sp. zn. I. ÚS 1085/25, ze dne 14. 7. 2025 sp. zn. I. ÚS 1842/25, ze dne 16. 7. 2025 sp. zn. III. ÚS 1888/25). Ve stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 ze dne 7. 2. 2023 (57/2023 Sb.) dospěl k závěru, že ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Tyto závěry jsou použitelné i při rozhodování o podjatosti konkrétního vyšetřovatele v trestním řízení. Otázka podjatosti vyšetřovatele souvisela zejména s důvodností odepření výpovědi stěžovatelem, kterému byla uložena pořádková pokuta. Samotné rozhodnutí o nepodjatosti vyšetřovatele však není způsobilé se jakkoliv negativně projevit v právní sféře stěžovatele. Ta mohla být negativně zasažena teprve kvazimeritorním rozhodnutím, jímž by stěžovatel byl nucen k výpovědi, tedy, jímž mu byla uložena povinnost k zaplacení pořádkové pokuty. Stěžovatel se může domáhat a ve skutečnosti se i domáhá ochrany před zásahy do svých ústavně zaručených práv při přezkumu rozhodnutí o pořádkové pokutě. Ústavní stížnost směřující proti rozhodnutím o nepodjatosti vyšetřovatele je proto předčasná. Žádné výjimečně okolnosti (stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23, bod 27) nebo výjimky v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu naplněny nejsou.
5. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. září 2025
Josef Baxa v. r. soudce zpravodaj