Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2024 č. j. 8 As 208/2023-51, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 10. 10. 2024 blanketní ústavní stížnost stěžovatelky proti výše uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Navrhuje též zrušení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném od 1. 1. 2024.
2. Dříve než se Ústavní soud může ústavní stížností věcně zabývat, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě.
3. Ústavní stížnost trpí řadou obsahových i formálních vad, mj. nebyla sepsána advokátem a nebyla k ní přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (viz § 30, § 31, § 34 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta, a proto žádá Ústavní soud o stanovení lhůty k odstranění vady povinného právního zastoupení do doby než o její žádosti bude Českou advokátní komorou rozhodnuto.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že rozhodnutím České advokátní komory dne 4. 11. 2024 č. j. 10.04-000077/24-0002 nebyl stěžovatelce advokát k poskytnutí právní služby za úplatu určen. 5. Stěžovatelka podala již přes 160 ústavních stížností a zejména v posledním roce byla naprostá většina z nich odmítnuta kvůli neodstranění stejných vad. Ústavní soud ji opakovaně poučil nejen o nutnosti být zastoupena advokátem a dalších náležitostech ústavní stížnosti, ale i o následcích neodstranění jejích vad (jen z poslední doby viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1161/24, bod 1; I. ÚS 1344/24, bod 2; IV. ÚS 299/24, bod 1). Ačkoliv si stěžovatelka povinnosti být zastoupena advokátem a dalších zákonem požadovaných náležitostí ústavní stížnosti je vědoma, podala další ústavní stížnost, která tyto náležitosti nesplňuje.
6. Jednání stěžovatelky má obstrukční charakter a bez stanovení další lhůty k odstranění vad podání je ústavní stížnost odmítnuta. Soudce zpravodaj zde plně odkazuje na nedávná usnesení sp. zn. I. ÚS 2538/24, I. ÚS 2142/24, II. ÚS 919/24 a III. ÚS 1160/24, kde jsou důvody odmítnutí obdobných ústavních stížností téže stěžovatelky podrobně vysvětleny.
7. Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozhodnutí ve věci Horyna proti České Republice, č. 6732/20, rozhodl, že Ústavní soud nemusí vyhovět žádosti o dodatečné poskytnutí lhůty a může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem.
8. Ústavní soud z výše uvedených důvodů podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. prosince 2024
Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj