Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele Adama Potočka, zastoupeného Mgr. Milanem Šikolou, advokátem, sídlem Skalky 2918/28, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. září 2025 č. j. 25 Co 137/2025-141 a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 20. března 2025 č. j. 15 C 192/2023-116, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Trutnově, jako účastníků řízení, a Martina Těšínského, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a porušen princip legality a zákaz svévole podle čl. 2 odst. 2 Listiny.
2. Spor se před obecnými soudy vedl o odstoupení od kupní smlouvy motocyklu pro jeho vady a o vrácení kupní ceny ve výši 32 000 Kč. Motocykl stěžovatel prodal vedlejšímu účastníkovi na podzim, vady vedlejší účastník namítl a od kupní smlouvy odstoupil na jaře následujícího roku. Soud prvního stupně po předchozím kasačním rozhodnutí odvolacího soudu rozšířil dokazování o znalecký posudek a poté žalobě vedlejšího účastníka vyhověl. Odvolací soud následně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Dovolání v této věci není přípustné.
Argumentace stěžovatele
3. Stěžovatel porušení svých ústavních práv shledává v postupu obecných soudů, kterým vytýká jejich právní posouzení věci, které je v rozporu s textem zákona, elementární logikou právní úpravy a principem právní jistoty. Pokud soudy z provedeného dokazování zjistily, že vytýkaná vada motocyklu byla zjistitelná důkladnou prohlídkou a zkušební jízdou, a že existovala již v době uzavření smlouvy, nemohly následně dospět k závěru, že vedlejšímu účastníkovi práva z vadného plnění nezanikla, protože mu byl stěžovatelem při předání předložen protokol o technické kontrole motocyklu, podle něhož byl ujištěn, že je provozuschopný. Stěžovatel takový výklad pojmu ujištění prodávajícího považuje za excesivní a výkon soudní moci za vnitřně nekonzistentní. Soud prvního stupně nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces, konkrétně principy právní jistoty a předvídatelnosti.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
4. Ústavní soud připomíná, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do rozhodovací činnosti obecných soudů zasahovat jen v případech, kdy chybná interpretace či aplikace podústavního práva nepřípustně postihuje některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod nebo je rozhodnutí vydáno v rozporu s požadavky spravedlivého procesu. Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutím o tzv. bagatelní částce 32 000 Kč. Ústavní soud obvykle odmítá ústavní stížnosti v těchto věcech z důvodu jejich zanedbatelného zásahu do subjektivních práv jednotlivce, který z kvalitativního hlediska obecně není schopen založit porušení základních práv (viz např. usnesení ze dne 25. 8. 2004 sp. zn. III. ÚS 405/04 nebo usnesení ze dne 25. 4. 2023 sp. zn. II. ÚS 615/23). Nepřipouští-li občanský soudní řád v současné době podat dovolání u sporů o částku nepřevyšující 50 000 Kč, nemůže roli další přezkumné instance plnit Ústavní soud. Proto je především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil, proč věc i přes "bagatelnost" částky vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávní relevantní újmu (nález ze dne 6. 4. 2021 sp. zn. IV. ÚS 3502/20, bod 25). To se stěžovateli v ústavní stížnosti nepodařilo.
5. Obecné soudy přesvědčivě zdůvodnily, na jakých skutkových a právních závěrech postavily svá rozhodnutí. Ústavní soud neshledal, že by soud prvního stupně nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu. Zrušení předchozího rozsudku bylo odůvodněno nutností doplnění dokazování, konkrétně prokázání existence nebezpečné vady motocyklu v době předání, v důsledku níž byl motocykl technicky nezpůsobilý provozu na pozemních komunikacích, a to v rozporu se stěžovatelem opatřeným protokolem o technické kontrole. Dokazování soud prvního stupně doplnil o znalecký posudek a na jeho základě rozhodl, přičemž jeho právní závěry potvrdil i odvolací soud.
6. Ústavní soud neshledává nic protiústavního ani na závěru obecných soudů o tom, že na danou věc lze aplikovat § 2103 občanského zákoníku, věta druhá, který míří na situace, kdy prodávající kupujícího výslovně ujistí, že je věc bez vad, anebo vady lstivě zastře.
7. Ústavní soud tak porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal, proto odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. února 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu