IV. ÚS 606/02

Odůvodnění

Dne 16. září 2002 obdržel Ústavní soud ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. V textu ústavní stížnosti uvedla, že ústavní stížnost byla podána z opatrnosti pro zachování lhůt při současném podání dovolání. Plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99 přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení. Plénum Ústavního soudu současně dne 21. ledna 2003 rozhodlo, že uvedené závěry budou publikovány ve formě sdělení ve Sbírce zákonů dle ustanovení § 2 lit. b) zákona č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky. S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatelka podala souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona a jako takovou ji odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 28. ledna 2003 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj