Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Dany Holické, zastoupené Mgr. Ing. Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem, sídlem nám. 1. máje 101/2, Chomutov, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. listopadu 2023 č. j. 84 Co 124/2023-410 a rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. března 2023 č. j. 23 C 195/2019-374, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Chomutově, jako účastníků řízení, a Jana Holického, zastoupeného Mgr. Petrou Biemovou, advokátkou, sídlem Ciboušov 193, Klášterec nad Ohří, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.
II. Plénu Ústavního soudu se postupuje návrh na zaujetí stanoviska k právnímu názoru odchylnému od právního názoru vysloveného v nálezech ze dne 10. 4. 2024 sp. zn. I. ÚS 1238/23 a ze dne 10. 7. 2024 sp. zn. II. ÚS 1145/24.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 4. 3. 2024, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") a Okresního soudu v Chomutově (dále jen "okresní soud"), neboť je přesvědčena, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. V ústavní stížnosti argumentuje též závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023 sp. zn. 22 Cdo 2258/2021, v němž bylo mj. konstatováno, že v občanském soudním řízení až na výjimky platí zákaz reformatio in peius, kterou jsou odvolací soudy povinny respektovat, jelikož opačný závěr by byl v rozporu s dispoziční zásadou a taktéž smyslem a účelem opravných prostředků.
2. Okresní soud napadeným rozsudkem, v řízení o vzájemném návrhu stěžovatelky o vypořádání podílového spoluvlastnictví v užším smyslu a o vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, mimo jiné přiznal stěžovatelce náhradu nákladů řízení o vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu ve výši 90 905 Kč (výrok VII.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví v užším smyslu (výrok III.). Proti výrokům III. a VII. rozsudku okresního soudu podala výlučně pouze stěžovatelka odvolání. Krajský soud napadeným usnesením změnil oba napadené výroky tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a) o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, b) o zaplacení nadužívání spoluvlastnického podílu. V odůvodnění napadeného usnesení soud odkázal na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023 (302/2023 Sb.) a dodal, že ve věci neshledal žádné zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů stěžovatelce.
3. Ústavní soud v mezidobí od vydání napadeného usnesení krajského soudu dospěl v nálezu ze dne 10. 4. 2024 sp. zn. I. ÚS 1238/23 k závěru, že i v případě, kdy "napadne odvolatel pouze výrok o nákladech prvostupňového řízení, odvolací soud může po přezkoumání tento výrok změnit jen ve prospěch odvolatele, shledá-li odvolání důvodným. V opačném případě musí výrok o nákladech prvostupňového řízení potvrdit. Nemůže však opět v důsledku působení zákazu reformatio in peius o nákladech prvostupňového řízení rozhodnout v neprospěch odvolatele pouze na základě odvolatelem podaného odvolání"... "Pokud soud tuto zásadu bez náležitého důvodu nerespektuje, porušuje tím právo účastníka na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a právo na rovnost účastníků řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. A to zejména za situace, zvýhodní-li se bez náležitého důvodu postavení účastníka řízení, který odvolání řádně nepodal." Tytéž závěry ústavní soud aplikoval poté i v nálezu ze dne 10. 7. 2024 sp. zn. II. ÚS 1145/24. Vzhledem k závaznosti nálezů Ústavního soudu by proto měly být uvedené závěry aplikovány i na posuzovanou věc.
4. Čtvrtý senát, příslušný k projednání a rozhodnutí v této věci, dospěl při jejím předběžném projednání k názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu sp. zn. I. ÚS 1238/23 a nálezu sp. zn. II. ÚS 1145/24, a to v otázce, zda se v občanském soudním řízení uplatní zákaz reformatio in peius ve vztahu k nákladovému výroku. Proto přerušil řízení a podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, předkládá tuto otázku k posouzení plénu.
5. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky bude pokračováno poté, co o návrhu na zaujetí stanoviska rozhodne plénum Ústavního soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. září 2024
Josef Fiala v. r. předseda senátu