Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu K.F., zastoupené JUDr. S.B., takto:
Výrok
Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Svým návrhem ze dne 21.8.1996 se navrhovatelka domáhala zrušení vyhlášky obce S., č. 3/96, o ochraně veřejného pořádku a dodržování nočního klidu v obci S. V návrhu uvádí že vyhláškou, která nabyla účinnosti dne 28. června 1996, došlo k negativnímu vymezení provozní doby navrhovatelky v její provozovně, vyhláška omezuje provoz jen v určité lokalitě a tím dochází k diskriminaci určitých podnikatelů. Obec vytváří nerovné podmínky mezi podnikateli. V této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu č. 35/95 Sb.
Podle § 72 odst. 1 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že, pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení a návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení mohou podat ti, kteří jsou označeni v § 64 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, vydaného obcí v její samostatné působnosti, může podat i předseda okresního úřadu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Pokud jde o oprávnění fyzické či právnické osoby podat návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, je takové oprávnění vázáno na podání ústavní stížnosti v souladu s § 72 odst. 1 písm. a) a § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Navrhovatelka však Ústavnímu soudu ústavní stížnost ve smyslu § 72 odst. 1 písmeno a) zákona č. 182/1996 Sb., o Ústavním soudu, nepodala, požaduje pouze přímo zrušení napadené vyhlášky obce S.
S ohledem na uvedené proto nezbylo Ústavnímu soudu ČR než podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., návrh odmítnout, protože jde o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. října 1996
JUDr. VIadimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR