Pl. ÚS 22/97

Odůvodnění

Ústavní soud dne 15. 7. 1997 obdržel podání přednosty Okresního úřadu v Trutnově s návrhem na zrušení obecně závazné vyhlášky, kterou Městské zastupitelstvo ve Rtyni v Podkrkonoší schválilo dne 28. 5. 1997, a která nese název "Obecně závazná vyhláška č. 3/97 o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku." Byla vyhlášena dne 29. 5. 1997 a nabyla účinnosti dne 13. 6. 1997.

Podle § 62 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, přednosta Okresního úřadu v Trutnově pozastavil výkon výše uvedené vyhlášky svým přípisem čj. PŘ 358/6/97, ze dne 13. 6. 1997, a současně sdělil městskému zastupitelstvu, že předloží věc Ústavnímu soudu, pokud městské zastupitelstvo nezjedná nápravu. Městské zastupitelstvo se pak na svém mimořádném zasedání dne 2. 7. 1997 usneslo, že s pozastavením výkonu své uvedené vyhlášky nesouhlasí.

Oba účastníci řízení vyslovili souhlas s tím, aby ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, bylo upuštěno od ústního jednání ve věci návrhu na zrušení předmětné vyhlášky.

Proti obsahu napadené vyhlášky vznesl Okresní úřad v Trutnově tyto námitky:

Obecně závazná vyhláška č. 3/97, o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, obsahuje nedostatky a nepřesnosti a odporuje tak zákonu.

V článku II. odst. 1 písm. a) zakazuje město v době nočního klidu od 22.00 hodin do 06.00 hodin používat nebo zkoušet hlučné stroje mimo budovy dostatečně chránící okolí před hlukem, ve vzdálenosti menší než 50 m od nejbližšího obydleného objektu. Tento zákaz jde nad rámec platné právní úpravy, kterou pro tuto oblast obsahuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Pod písm. b) výše uvedeného článku a odstavce vyhlášky město zakazuje pořádat veřejné hudební produkce (např. diskotéky, plesy, zábavy, koncerty apod., s použitím zesilovací techniky) ve vzdálenosti menší než 50 m od nejbližšího obydleného objektu. Pod písm. c) pak zakazuje město provozování reprodukované a živé hudby a jiných zařízení působících nepřiměřený hluk v zahradních restauracích, areálech v přírodě apod.

Přestože předmětná vyhláška byla vydána na podkladě ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) a § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, k zajištění ochrany místních záležitostí veřejného pořádku, oblast, kterou upravuje ve shora uvedeném ustanovení vyhlášky, však do samostatné působnosti obce nepatří. Z textu uvedeného ustanovení § 17 zákona o obcích je patrno, že se musí jednat o samostatnou působnost obce a zákaz lze vztáhnout pouze na některá vyhláškou v obci určená místa. Důvodem, proč v tomto případě nelze uvedené ustanovení zákona o obcích aplikovat, je, že v uvedeném konkrétním případě se nejedná o samostatnou působnost obce. To přesto, že zajištění nočního klidu je součástí místních záležitostí veřejného pořádku a patří tak do samostatné působnosti obce. Vyhláška však upravuje pořádání diskoték, plesů, zábav, koncertů, provozování reprodukované hudby apod. a také technické parametry, tj. stanovení vzdálenosti od obydlených objektů. Posuzování této činnosti podléhá režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona o obcích a je tak výkonem státní správy. Živnostenský zákon uvádí, že při provozování živnosti je subjekt (podnikatel) povinen dodržovat podmínky stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. Jedná se tedy v tomto případě o výkon státní správy a činnost uvedeným zákonem upravená je svěřena do přenesené působnosti obcí. Obec by pořádání diskoték apod. mohla omezit či zakázat pouze v případě, že by tuto činnost provozovala sama, nebo by mohla stanovit omezující podmínky v nájemní smlouvě v případě pronájmu svého majetku jiným subjektům. Obecně pak touto vyhláškou město porušilo právo obsažené v čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Toto ustanovení mimo jiné zaručuje každému právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Omezit toto právo, či stanovit podmínky k jeho naplnění, lze potom jen zákonem a v jeho mezích. V neposlední řadě došlo vydáním této vyhlášky i k porušení práva obsaženého v Ústavě České republiky č. 1/1993 Sb., konkrétně čl. 2 odst. 4, kterým je právo každého občana činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Město Rtyně v Podkrkonoší jako účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 23. 1. 1998 uvedlo, že vyhláška č. 3/97 vychází z ustanovení § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ale v návrhu na její zrušení není odkaz na ustanovení § 17 vůbec uveden. Vyslovuje své stanovisko, že vyhláškou č. 3/97 je zcela konkrétně naplněno ustanovení § 17 zákona o obcích tím, že je stanovena vzdálenost od obytných budov (vymezení místa) a omezení doby (určení času) pro pořádání veřejných hudebních produkcí. Pokud se jedná o veřejnou hudební produkci, pak je zřejmé, že je pořádána na veřejně přístupném místě ve smyslu ustanovení § 17 zákona o obcích. Má za to, že důvody uváděné v návrhu nevycházejí z ustanovení § 17 zákona o obcích a obecně závazná vyhláška č. 3/97 naopak tomuto ustanovení odpovídá.

Ústavní soud při posouzení návrhu přednosty Okresního úřadu v Trutnově, jakož i obsahu předmětné vyhlášky, musel konstatovat, že podle čl. 104 odst. 3 Ústavy mohou zastupitelstva v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, mohou být vyhlášky vydávány k plnění úkolů samosprávy. K vydání takové vyhlášky sice obec nepotřebuje zmocnění v zákoně, ale podle § 16 odst. 2 musí tato vyhláška být v souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení. Z toho vyplývá, že to, co je upraveno zákonem nebo jiným obecně závazným předpisem, nemohou obce upravovat odchylně.

Ústavní soud pak přihlédl i ke svým dosavadním rozhodnutím v obdobných případech a dospěl k závěru, že návrh přednosty Okresního úřadu v Trutnově je oprávněný a s ohledem na důvody v něm uvedené napadenou vyhlášku města Rtyně v Podkrkonoší č. 3/97, o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 21. 4. 1998