Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové (soudkyně zpravodajky), Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti rozhodnutí vlády o jmenování JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., nejvyšší státní zástupkyní, spojené s návrhem na zrušení § 9 odst. 3 a § 10b odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, za účasti vlády, jako účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
1. Stěžovatel doručil Ústavnímu soudu podání, které následně ještě doplnil, označené jako ústavní stížnost proti usnesení zásahu (rozhodnutí, opatření) vlády ze dne 8. ledna 2025 spočívajícímu ve jmenování JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., do funkce nejvyšší státní zástupkyně mimo otevřené výběrové řízení.
2. Stěžovatel postupu vlády vytýká, že ač měl o funkci nejvyššího státního zástupce zájem, nemohl se o ni ucházet, neboť vláda nekonala otevřené výběrové řízení.
3. Stěžovatel spolu s ústavní stížností podal návrh podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, na zrušení § 9 odst. 3 a § 10b odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
4. Ústavní stížnost byla podána včas a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je advokátem, a proto splňuje podmínky pro zastoupení v řízení před Ústavním soudem, ač není zastoupen jiným advokátem.
5. Vedlejším účastníkem řízení je vláda, rozhodnout o ústavní stížnosti proto náleží plénu Ústavního soudu [§ 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu, ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. c) rozhodnutí pléna Ústavního soudu o atrahování působnosti ze dne 25. března 2014 č. Org. 24/14, publikovaného pod č. 52/2014 Sb.].
6. V jiné věci téhož stěžovatele Ústavní soud posuzoval ústavní stížnost proti rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování soudkyně Ústavního soudu. Ústavní soud dospěl k závěru, že sama skutečnost, že stěžovatel splňuje (stejně jako řada jiných osob) formální podmínky pro jmenování soudcem Ústavního soudu, neznamená, že rozhodnutí o jmenování jiné osoby do této funkce je rozhodnutím, které by bylo způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených základních práv stěžovatele. Ústavní stížnost proto posoudil jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 43/23 ze dne 6. prosince 2023).
7. V nynější věci stěžovatel ani nesplňoval formální podmínky pro jmenování nejvyšším státním zástupcem, neboť nebyl činný alespoň šest let jako státní zástupce. Tím spíše je třeba posoudit ústavní stížnost jako podanou někým zjevně neoprávněným. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že stěžovatel spolu s ústavní stížností podal návrh na zrušení ustanovení obsahujícího onu podmínku, kterou nesplňuje. Jak je uvedeno výše, ani kdyby formální podmínky splňoval, nebyl by oprávněným navrhovatelem.
8. Za této situace se již nebylo třeba zabývat otázkou, zda přípustnost ústavní stížnosti závisela na podání žaloby ve správním soudnictví v návaznosti na názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v rozsudku č. j. 6 As 68/2022-70 ze dne 12. října 2022, publikovaném pod č. 4428/2023 Sb. NSS, že rozhodnutí o jmenování nejvyššího státního zástupce je možno napadnout žalobou ve správním soudnictví, avšak zároveň takovou žalobu může podat jen ten, kdo vykonává funkci státního zástupce.
9. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel v průběhu řízení opakovaně avizoval ještě další doplnění ústavní stížnosti a žádal k tomu o prodloužení lhůty, naposledy 26. března 2025 do 27. března 2025, předtím 24. března 2025 do 25. března 2025, doplnění však nemohlo nic změnit na závěru, že jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, proto Ústavní soud rozhodování neodložil. Návrh na zrušení právního předpisu jakožto návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 26. března 2025
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu