102
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 24. června 1983
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Dne 22. října 1980 byla v Athénách podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 16. června 1983.
Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 49 odstavce 2 dnem 16. července 1983. Tímto dnem pozbývají platnosti Úmluva mezi republikou československou a Republikou řeckou o vzájemné právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, jakož i ve věcech pozůstalostních ze 7. dubna 1927, vyhlášená č. 40/1929 Sb., Úmluva mezi Republikou československou a Republikou řeckou o uznání a výkonu soudních rozhodnutí ze 7. dubna 1927, vyhlášená č. 41/1929 Sb., a Úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních mezi Republikou československou a Republikou řeckou ze 7. dubna 1927, vyhlášená č. 42/1929 Sb.
Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Prezident Československé socialistické republiky a prezident Řecké republiky
vedeni snahou dále rozvíjet přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy a vedeni přáním upravit po vzájemné dohodě právní pomoc v oblasti práva občanského a trestního,
se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky
Jeho Excelenci Andreje Barčáka, ministra zahraničního obchodu,
Prezident Řecké republiky
Jeho Excelenci Constantina Mitsotakise, ministra zahraničních věcí,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava 1
PRÁVNÍ OCHRANA A PRÁVNÍ POMOC V OBČANSKÝCH A TRESTNÍCH VĚCECH
Článek 1
Právní ochrana
(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako její vlastní občané.
(2) Občané jedné smluvní strany mohou vystupovat před orgány druhé smluvní strany činnými v občanských a trestních věcech. Mohou před těmito orgány hájit svá práva, podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stejných podmínek jako občané této smluvní strany.
(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně také na právnické osoby zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají své sídlo na území této smluvní strany.
Článek 2
Právní pomoc
(1) Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve věcech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.
(2) Pro účely této smlouvy výraz „ve věcech občanských“ zahrnuje rovněž věci obchodní, rodinné a pracovní.
(3) Pro účely této smlouvy výraz „justiční orgán“ označuje každý orgán příslušný k projednání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu svého státu.
Článek 3
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých právních úkonů, zejména sepisováním, zasíláním a doručováním písemností, výslechem svědků, účastníků řízení nebo obviněných, prováděním znaleckých posudků.
Článek 4
Způsob styku
(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví něco jiného.
(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a) na straně Československé socialistické republiky:
- Generální prokuratura Československé socialistické republiky,
- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky,
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
b) na straně Řecké republiky:
- ministerstvo spravedlnosti Řecké republiky.
(3) Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků s překladem do francouzského nebo anglického jazyka.
Článek 5
Dožádání
(1) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, ve které se o právní pomoc žádá,
d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených a případně jejich zástupců, svědků, místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství a povolání, v trestních věcech podle možnosti místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání,
f) v trestních věcech také popis a označení soudně trestného činu.
(2) Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhotoveny v jazyku dožádané smluvní strany nebo musí být připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jazyka francouzského nebo anglického. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
(3) Dožádání bude opatřeno vlastnoručním podpisem a otiskem úředního razítka.
Článek 6
Vyřízení dožádání
(1) Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle právního řádu svého státu. Může však na žádost dožadujícího orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s právním řádem jeho státu.
(2) Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.
(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.
(4) Dožádaný orgán oznámí včas přímo dožadujícímu orgánu, na jeho žádost, místo a čas vyřizování dožádání.
(5) Po vyřízení dožádání dožádaný orgán na žádost vrátí spisy dožadujícímu orgánu. V případě, že není možno dožádání vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a současně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.
Článek 7
Doručování
Dožádaný orgán zařídí doručení písemností podle právního řádu svého státu, jestliže doručovaná písemnost je sepsána v jazyku dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi, jestliže je ochoten ji dobrovolně přijmout.
Článek 8
Doklad o doručení
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem dožádaného orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, kterým se prokazuje způsob, místo a čas doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její přijetí a doručení potvrdit na druhém stejnopise.
Článek 9
Doručování diplomatickými misemi nebo konzulárními úřady
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V tomto případě nesmí být použito donucovacích prostředků.
Článek 10
Ochrana svědků a znalců
(1) Občan, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který má být vyslechnut před orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který se dostavil na předvolání orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani vzat do vazby ani na něm nesmí být vykonán trest uložený dříve soudem za soudně trestný čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany. Stejně tak nemůže být trestně stíhán ani v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost není dále potřebná. Do této lhůty se nepočítá doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolaný občan má právo na náhradu nákladů cesty a pobytu, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.
Článek 11
Náklady právní pomoci
(1) Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů provedení žádaných úkonů právní pomoci kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
(2) Provedení důkazu znaleckým posudkem možno vázat na podmínku složení zálohy.
(3) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání.
Článek 12
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vyřízení dožádání by bylo v rozporu s jejím právním řádem nebo veřejným pořádkem nebo by byla ohrožena její svrchovanost nebo bezpečnost.
Článek 13
Právní informace
Ústřední justiční orgány smluvních stran si budou na žádost poskytovat informace o právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, spolu s jejich texty.
Článek 14
Platnost listin
(1) Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního orgánu nebo úřední osoby (tlumočníka, znalce) jedné smluvní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
(2) Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních stran považovány za veřejné, mají na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných listin.
Článek 15
Zjišťování adres
Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou podle možnosti pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.
Článek 16
Zasílání dokladů o osobním stavu
(1) Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik o narození, o uzavření manželství a o úmrtí občanů druhé smluvní strany, jakož i sdělení o opravách a pozdějších zápisech v nich.
(2) Tyto výpisy a sdělení se zasílají z úřední povinnosti, bezplatně, diplomatickou cestou.
Hlava 2
NÁKLADY ŘÍZENÍ
Článek 17
Osvobození od složení žalobní jistoty
Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány druhé smluvní strany, pokud mají pobyt na území jedné ze smluvních stran, není možno uložit složení žalobní jistoty za náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé smluvní strany nemají pobyt.
Osvobození od poplatků a záloh
Článek 18
Občanům jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany poskytují osvobození od poplatků a nákladů řízení a jiné výhody, jakož i bezplatná právní pomoc, za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako občanům druhé strany.
Článek 19
(1) Osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech žadatele o výhody uvedené v článku 18 vydávají příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště.
(2) Nemá-li žadatel o tyto výhody bydliště ani přechodný pobyt na území žádné ze smluvních stran, může být osvědčení vydáno diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem státu, jehož je žadatel občanem.
(3) Justiční orgán, který rozhoduje o žádosti o poskytnutí výhod uvedených v článku 18, může od orgánu, který osvědčení vydal, žádat doplňující údaje.
Článek 20
Jestliže příslušný orgán přiznal výhody uvedené v článku 18 této smlouvy občanovi druhé smluvní strany, vztahují se na celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí.
Článek 21
(1) Jestliže občan jedné ze smluvních stran podává žádost o přiznání výhod uvedených v článku 18 této smlouvy před příslušným orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit před orgánem příslušným podle místa svého bydliště nebo přechodného pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčením vydaným podle článku 19 této smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
(2) Žádost lze podat současně s návrhem na zahájení řízení.
ČÁST II
UZNÁNÍ A VÝKON ROZHODNUTÍ JUSTIČNÍCH ORGÁNŮ
Článek 22
(1) Rozhodnutí justičních orgánů jedné smluvní strany v občanských věcech nemajetkové povahy budou uznávána na území druhé smluvní strany za podmínky, že nejsou v rozporu s touto smlouvou. To platí i pro rozhodnutí vydaná před tím, než tato smlouva vstoupila v platnost.
(2) Rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech majetkové povahy vydaná na území jedné smluvní strany budou uznána a vykonána na území druhé smluvní strany, jestliže byla vydána po vstupu v platnost této smlouvy. To platí i o rozhodnutích přiznávajících občanskoprávní nárok v trestním řízení.
Článek 23
(1) Rozhodnutí uvedená v článku 22 této smlouvy se uznají a vykonají za podmínek, že:
a) rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno;
b) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání a výkon žádá;
c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;
d) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci, vydaným dříve mezi týmiž účastníky, o témže nároku a na témže právním podkladě soudem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno;
e) před orgánem dožádané smluvní strany neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky a o téže věci, které bylo zahájeno jako prvé;
f) smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá má za to, že uznáním nebo výkonem nebude ohrožena její svrchovanost nebo bezpečnost nebo veřejný pořádek.
(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření lze v dožádaném státě uznat a vykonat, i když podléhají řádným opravným prostředkům, jestliže mohou být v tomto státě vydána a vykonána.
Článek 24
O uznání a nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
Článek 25
(1) Návrh na uznání nebo nařízení výkonu rozhodnutí je možno podat přímo příslušnému justičnímu orgánu strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, nebo justičnímu orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně; v tomto případě se návrh postoupí orgánu druhé smluvní strany způsobem uvedeným v článku 4 této smlouvy.
(2) K návrhu se připojí:
a) rozhodnutí justičního orgánu nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí s potvrzením o právní moci a o vykonatelnosti, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
b) doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, řádně a včas předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
c) ověřený překlad návrhu i písemností uvedených pod písmeny a) a b) tohoto odstavce do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka francouzského nebo anglického.
Článek 26
(1) Justiční orgán, který rozhoduje o návrhu na uznání a výkon rozhodnutí, zkoumá, zda jsou splněny podmínky uvedené v článku 23 této smlouvy.
(2) Justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno, postupuje podle právního řádu svého státu.
Článek 27
(1) Jestliže bylo účastníku osvobozenému od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku 17 této smlouvy uloženo rozhodnutím justičního orgánu jedné smluvní strany, které nabylo právní moci, uhradit náklady řízení, toto rozhodnutí se na návrh oprávněné osoby vykoná na území druhé smluvní strany bezplatně.
(2) Návrh a jeho přílohy budou vyhotoveny podle článku 25 této smlouvy.
(3) Justiční orgán, který rozhoduje o nařízení výkonu podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech nabylo právní moci a je vykonatelné.
Článek 28
Orgán smluvní strany, na jejímž území náklady řízení zálohoval stát, požádá příslušný justiční orgán druhé smluvní strany, aby náklady a poplatky vymohl. Justiční orgán vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejíž orgán o vymožení požádal.
TRESTNÍ VĚCI
ČÁST III
Trestní stíhání
Hlava 1
Článek 29
(1) Každá smluvní strana se zavazuje, že na žádost druhé smluvní strany zahájí podle svého právního řádu trestní stíhání proti svému občanovi, který na území druhé smluvní strany spáchal soudně trestný čin.
(2) K žádosti o stíhání se připojí spisy týkající se věci, všechny dostupné důkazní prostředky, údaje o způsobené škodě a text trestních předpisů použitelných na čin podle právního řádu platného v místě spáchání.
(3) Smluvní strana, která zahájila trestní stíhání, bezodkladně oznámí druhé smluvní straně výsledek trestního řízení. Bude-li vydán pravomocný rozsudek, zašle se na žádost jeho opis.
(4) Nároky poškozených na náhradu škody uplatněné před předáním trestního stíhání u justičního orgánu dožadující smluvní strany budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.
Hlava 2
VYDÁVÁNÍ
Článek 30
Povinnost k vydání
(1) Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených v této smlouvě si na žádost vydají k provedení trestního řízení nebo k výkonu trestu osoby, které se zdržují na jejich území.
(2) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné pouze pro činy soudně trestné, za které může být uložen podle právních řádů obou smluvních stran trest odnětí svobody na dobu přesahující jeden rok.
(3) Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy soudně trestné podle právních řádů obou smluvních stran, pro které byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody nejméně na šest měsíců nebo k trestu těžšímu.
(4) S výjimkou ustanovení článku 31 písm. a), c) a d) nelze odmítnout vydání osob, které se dopustily protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví ve smyslu ustanovení Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané 16. 12. 1970 v Haagu a Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané 23. 9. 1971 v Montrealu, jakož i osob, které se dopustily protiprávních činů ve smyslu ustanovení ostatních mezinárodních úmluv proti terorismu, jejichž smluvními stranami jsou nebo budou Československá socialistická republika i Řecká republika.
(5) Týká-li se žádost o vydání několika různých soudně trestných činů, za které lze uložit podle právních řádů obou smluvních stran trest odnětí svobody, avšak z nichž některé nesplňují podmínky pro vydání uvedené v odstavcích 2 a 3, dožádaná strana může povolit vydání rovněž pro tyto soudně trestné činy.
Článek 31
Odmítnutí vydání
Vydání je nepřípustné, jestliže:
a) vyžadovaná osoba je občanem dožádané smluvní strany k datu doručení žádosti o vydání;
b) čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany;
c) podle právního řádu dožádané smluvní strany trestní řízení nemůže být zahájeno nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodu promlčení nebo z jiných zákonných důvodů, majících stejné důsledky;
d) vydání není přípustné podle právního řádu dožádané smluvní strany;
e) proti osobě, jejíž vydání se žádá, byl pro týž soudně trestný čin na území dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek nebo trestní řízení bylo zastaveno;
f) podle právního řádu jedné ze smluvních stran se trestní stíhání zahajuje pouze na návrh poškozeného.
Článek 32
Žádost o vydání
(1) Žádost o vydání musí obsahovat jméno a příjmení osoby, jejíž vydání se žádá, datum a místo jejího narození, její státní občanství, její bydliště, údaje o spáchaném činu a o škodě, byla-li způsobena.
(2) K žádosti o vydání k trestnímu řízení se připojí ověřený opis zatýkacího rozkazu, nebo jiné listiny mající stejnou platnost, popis spáchaného činu a znění ustanovení právních předpisů, která se vztahují na čin spáchaný vyžadovanou osobou. Jde-li o soudně trestný čin proti majetku, oznámí se také výše škody, byla-li způsobena.
(3) K žádosti o vydání k výkonu trestu se připojí ověřený opis rozsudku, který nabyl právní moci, jakož i znění ustanovení právních předpisů, podle kterých se posuzuje spáchaný čin. Jestliže odsouzený již vykonal část trestu, oznámí se, jakou část vykonal.
(4) Dožadující smluvní strana není povinna připojit k žádosti o vydání důkazy o vině vyžadované osoby.
Článek 33
Zatčení za účelem vydání
V případě, že žádost o vydání je dostatečně odůvodněna podle této smlouvy, dožádaná smluvní strana bezodkladně učiní potřebná opatření podle svého právního řádu k zatčení osoby, jejíž vydání se žádá.
Článek 34
Doplnění žádosti o vydání
(1) Jestliže žádost o vydání neobsahuje všechny potřebné údaje, může dožádaná smluvní strana požádat o doplňující údaje a určit lhůtu do dvou měsíců k jejich zaslání. Tato lhůta může být z oprávněných důvodů prodloužena.
(2) Jestliže dožadující smluvní strana nezašle žádané doplňující údaje v určené lhůtě, může dožádaná smluvní strana zatčenou osobu propustit.
Článek 35
Předběžné zatčení
(1) Zatčení se může provést i před obdržením žádosti o vydání, jestliže dožadující smluvní strana o to výslovně požádá a oznámí, že byl vydán zatýkací rozkaz nebo jiná listina mající stejnou platnost anebo rozsudek, na základě kterého bude žádat o vydání. Žádost o předběžné zatčení se může podat poštou, telegraficky nebo jiným způsobem zachycujícím obsah žádosti písemně.
(2) V naléhavých případech a jestliže spáchaný čin je mimořádně závažný, příslušné orgány smluvních stran mohou i bez žádosti podle odstavce 1 předběžně zatknout osobu zdržující se na jejich území, která podle jejich informací spáchala na území druhé smluvní strany soudně trestný čin, pro který je vydání možné.
(3) Druhá smluvní strana musí být o zatčení podle předchozích odstavců bezodkladně vyrozuměna.
Článek 36
Propuštění předběžně zatčené osoby
(1) Osoba zatčená podle článku 35 odst. 1 této smlouvy může být propuštěna, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho měsíce po oznámení předběžného zatčení dožadující smluvní straně.
(2) Osoba zatčená podle článku 35 odst. 2 této smlouvy bude propuštěna, jestliže žádost o vydání nebo o předběžné zatčení podle článku 35 odst. 1 nedojde do dvaceti dnů po oznámení zatčení dožadující smluvní straně.
Článek 37
Odklad vydání
Jestliže osoba, jejíž vydání se žádá, je trestně stíhána nebo má vykonat trest za jiný soudně trestný čin spáchaný na území dožádané smluvní strany, vydání se může odložit do skončení trestního stíhání nebo do skončení výkonu trestu nebo do upuštění od potrestání nebo prominutí výkonu trestu.
Článek 38
Dočasné vydání
(1) Jestliže odklad vydání podle článku 37 této smlouvy může být příčinou promlčení nebo závažných těžkostí trestního stíhání, osoba, jejíž vydání se žádá, může být dožadující smluvní straně vydána dočasně.
(2) Dočasně vydaná osoba musí být bezodkladně vrácena po provedení procesních úkonů, pro které byla vydána, nejpozději však do tří měsíců ode dne dočasného vydání.
Článek 39
Několik žádostí o vydání
Jestliže o vydání téže osoby žádá několik států, dožádaná smluvní strana rozhodne, které žádosti vyhoví. Přihlédne při tom zejména ke státnímu občanství vyžadované osoby, povaze spáchaného činu a místu jeho spáchání, jakož i k pořadí doručení jednotlivých žádostí.
Článek 40
Meze trestního stíhání vydané osoby
(1) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nesmí být vydaná osoba trestně stíhána ani na ní nesmí být vykonán rozsudek pro jiný soudně trestný čin, spáchaný před vydáním, než pro který bylo vydání povoleno.
(2) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nesmí být vydaná osoba vydána do třetího státu.
(3) Souhlas dožádané smluvní strany není potřebný, jestliže:
a) vydaná osoba neopustí do jednoho měsíce po skončení trestního stíhání nebo po výkonu trestu území dožadující smluvní strany; do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou nemohla vydaná osoba opustit území dožadující smluvní strany nezávisle na své vůli;
b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany a znovu se na toto území dobrovolně vrátila.
Článek 41
Předání vydané osoby
Dožádaná smluvní strana oznámí dožadující smluvní straně místo a čas vydání vyžádané osoby. Jestliže dožadující smluvní strana nepřevezme vydanou osobu do deseti dnů od data stanoveného pro vydání, může být tato osoba propuštěna. Na žádost jedné ze smluvních stran může být tato lhůta prodloužena o dalších deset dnů.
Článek 42
Opakované vydání
Vyhne-li se vydaná osoba trestnímu stíhání nebo výkonu trestu a vrátí-li se na území dožádané smluvní strany, bude na novou žádost vydána bez předložení písemností uvedených v článku 32 této smlouvy.
Článek 43
Sdělení výsledků trestního řízení
Dožadující smluvní strana oznámí dožádané smluvní straně výsledek trestního řízení proti vydané osobě. Byl-li proti této osobě vynesen rozsudek, zašle se na žádost, po nabytí právní moci, jeho opis.
Článek 44
Průvoz
(1) Jedna smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes svoje území průvoz osoby, která byla vydána třetím státem smluvní straně žádající o průvoz. Žádost o povolení průvozu může být odmítnuta z důvodů uvedených v článku 31 této smlouvy.
(2) Žádost o povolení průvozu se podává a projednává jako žádost o vydání.
(3) Orgány dožádané smluvní strany provedou průvoz na jejím území způsobem, který považují za nejvhodnější.
Článek 45
Náklady vydání a průvozu
Náklady spojené s vydáním nese smluvní strana, na jejímž území vznikly. Náklady průvozu nese dožadující smluvní strana.
Článek 46
Vydání věcí
(1) Dožadující smluvní straně se vydají věci, které byly použity ke spáchání soudně trestného činu, pro který je vydání podle této smlouvy možné, jakož i věci, které pachatel takovým soudně trestným činem získal, a pokud těmito věcmi nakládal, jejich protihodnota, nebo věci, které mohou sloužit jako důkaz; tyto věci se vydají i v tom případě, kdy k vydání nemůže dojít.
(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně odložit vydání žádaných věcí, jsou-li zapotřebí v jiném trestním řízení.
(3) Práva třetích osob k vydaným věcem zůstávají nedotčena. Po skončení trestního řízení vrátí dožadující smluvní strana tyto věci dožádané smluvní straně, aby mohly být vráceny oprávněným osobám. V odůvodněných případech a se souhlasem dožádané smluvní strany mohou být věci vráceny oprávněným osobám přímo.
Hlava 3
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PRÁVNÍ POMOCI V TRESTNÍCH VĚCECH
Článek 47
Oznamování odsouzení
(1) Smluvní strany si navzájem podají zprávy o rozsudcích v trestních věcech, které soudy jedné smluvní strany vynesly nad občany druhé smluvní strany a které nabyly právní moci.
(2) Na základě odůvodněné žádosti si smluvní strany oznámí odsuzující rozsudky nad osobami, které nejsou občany dožadující smluvní strany.
(3) Smluvní strany si na žádost zasílají otisky prstů osob, uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.
Článek 48
Výpisy z rejstříku trestů
Orgány trestní evidence smluvních stran zašlou v souladu s jejich právním řádem justičním orgánům druhé smluvní strany, na jejich žádost, výpisy z rejstříku trestů.
ČÁST IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 49
(1) Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Praze.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin.
Článek 50
Tato smlouva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana může Smlouvu vypovědět písemným oznámením diplomatickou cestou. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců po přijetí jejího oznámení druhou smluvní stranou.
Článek 51
Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývají platnosti:
a) Úmluva mezi Republikou československou a Republikou řeckou o vzájemné právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, jakož i ve věcech pozůstalostních ze 7. dubna 1927,
b) Úmluva mezi Republikou československou a Republikou řeckou o uznání a výkonu soudních rozhodnutí ze 7. dubna 1927,
c) Úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních mezi Republikou československou a Republikou řeckou ze 7. dubna 1927.
Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních stran tuto smlouvu podepsali a připojili k ní své pečetě.
Dáno v Athénách, dne 22. října 1980 ve dvou původních vyhotoveních v jazyku francouzském.
Za
Československou socialistickou republiku:
Andrej Barčák v. r.
Za
Řeckou republiku:
Constantin Mitsotakis v. r.