kterou se provádějí některá ustanovení zákona Slovenské národní rady o plemenitbě hospodářských zvířat

(1) Ministr zemědělství a výživy (dále jen „ministr“) zřizuje při ministerstvu zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“ )

(2) Každá z komisí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) má nejméně 5 členů.

(3) Předsedy a další členy (náhradníky) komisí jmenuje a odvolává ministr z řad odborných pracovníků, zejména vědeckovýzkumných organizací, vysokých škol, plemenářských organizací, státní veterinární organizace, okresních zemědělských správ, krajských zemědělských správ a chovatelů na návrh plemenářské organizace, popřípadě organizace pověřené šlechtěním některých druhů hospodářských zvířat, projednaný s krajskými zemědělskými správami. Funkční období členů komisí je tříleté.

(1) Členům komisí patří za činnost v komisích odměny podle předpisů o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr,¹) popřípadě náhrada ušlé mzdy; poskytuje je ministerstvo.

(2) Náhrady cestovních a jiných výdajů členům komisí při pracovních cestách konaných v souvislosti s jejich členstvím v komisích poskytuje podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů²) ministerstvo.

(1) Komise uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) jsou schopné se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři členové včetně veterinárního lékaře. Komise uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

(2) Komise se platně usnášejí většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí jako přijatý ten návrh, pro který hlasoval předsedající.

(1) Na území Slovenské socialistické republiky jsou uznanými plemeny

(2) Na území Slovenské socialistické republiky jsou

(3) Úroveň hospodářsky významných užitkových vlastností a tělesných znaků jednotlivých plemen a užitkových typů (dále jen „plemena“) hospodářských zvířat, která nebyla určena a vyhlášena za uznaná nebo povolená, ale jsou na území Slovenské socialistické republiky se souhlasem ministerstva chována, popřípadě dovážena pro experimentální nebo speciální účely, ověřují z hlediska vhodnosti jejich dalšího chovu výzkumné ústavy pověřené ministerstvem a plemenářské organizace. Tyto ústavy a organizace podávají ministerstvu návrhy na určení a vyhlášení dalších plemen hospodářských zvířat za uznaná nebo povolená.

(4) Osvědčení o způsobilosti k inseminování vydá plemenářská organizace pracovníku staršímu 18 let, který úspěšně složil zkoušku z inseminace hospodářských zvířat podle zkušebního řádu vydaného ministerstvem. Zkoušku nahrazuje dokončené studium zootechnického oboru na vysoké škole zemědělské, je-li v něm vyučovacím předmětem porodnictví a inseminace hospodářských zvířat.

(2) Inseminační technici jsou povinni se pravidelně podrobovat lékařským prohlídkám; inseminaci nesmějí provádět, jsou-li vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata. Pří inseminování jsou inseminační technici povinni používat ochranný oděv a pracovní pomůcky.³)

(1) Plemenářské organizace ve spolupráci se socialistickými organizacemi a jednotlivými chovateli (dále jen „chovatelé“) sestavují nejméně jednou za dva roky připařovací plány pro připařovací obvody. Přihlížejí přitom zejména k příslušnosti plemenic k jednotlivým plemenům, k výsledkům kontroly užitkovosti, k hodnocení plemenic a jejich zdravotnímu stavu, k potřebám zabezpečení a k výsledkům kontroly dědičnosti užitkových vlastností plemenných býků, k výsledkům kontroly zdraví a kontroly dědičnosti zdraví plemenných býků, k požadavkům chovatelů a k tomu, aby se zabránilo nežádoucí blízké příbuzenské plemenitbě a neplánovanému křížení.

(2) Připařovací plány dále stanoví, kteří plemeníci jsou určeni k inseminaci plemenic jednotlivých chovatelů. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.

(3) Připařovací plány jsou podkladem k uzavření smluv o provádění inseminace mezi plemenářskými organizacemi a chovateli.

(1) Inseminovat lze jen plemenice zařazené do inseminace připařovacím plánem a na základě veterinárního potvrzení o jejich zdravotní způsobilosti k chovu a veterinárního osvědčení o nákazové situaci v obci.

(2) Plemenářské organizace jsou povinny zajišťovat inseminaci plemenic podle požadavků chovatelů každodenně.

(1) Na každou plemenici zařazenou do inseminace vydá plemenářská organizace chovateli kartu plemenice.

(2) Inseminační technik zapíše na kartu plemenice údaje o inseminacích a výsledky vyšetření březosti.

(3) Při veterinárním vyšetření plemenice veterinární lékař zapíše na kartu plemenice výsledek tohoto vyšetření a léčení; uvede na ní i doporučení pro chovatele a inseminačního technika.

(1) Inseminační technik je povinen:

(2) Inseminační technik nesmí inseminovat plemenici s příznaky onemocnění pohlavních orgánů nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu; v tom případě pouze učiní záznam do karty plemenice a ihned o tom vyrozumí chovatele a veterinárního lékaře. Plemenici nesmí inseminovat ani tehdy, když zjistí nepravou říji nebo skončenou říji; i o tom učiní záznam do karty plemenice.

(1) K zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů sestavují plemenářské organizace nejméně jednou za rok připařovací plány; činí tak ve spolupráci s místními národními výbory, a jde-li o páření ovcí a koz, i s organizací Slovenského svazu chovatelů drobného zvířectva. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.

(2) Plemenářské organizace jsou povinny zajistit, aby připařovací obvody byly stanoveny na každých nejméně 30 zapouštění schopných plemenic skotu a ovcí a pro každých nejméně 10 zapouštění schopných plemenic prasat a koz jednotlivých chovatelů, přičemž vzdálenost od místa ustájení plemeníka zpravidla nemá přesahovat 10 km u skotu a prasat a 7 km u ovcí a koz.

(3) Plemenářské organizace se mohou dohodnout se socialistickými organizacemi o tom, že páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů zajistí socialistické organizace svými plemeníky.

(4) Plemenářské organizace mohou za podmínek stanovených ministerstvem přenechat jednotlivým chovatelům na základě smlouvy své plemeníky k zajišťování páření prasat, ovcí a koz i jiných jednotlivých chovatelů. Jednotlivý chovatel, s nímž plemenářská organizace uzavřela takovouto smlouvu, vystupuje vůči jiným chovatelům v jejím zastoupení.

(1) Plemenářské organizace jsou povinny při schvalování připařovacích plánů (§ 16) a při jejich sestavování (§ 17 odst. 1) pečovat o to, aby v páření skotu, prasat, ovcí a koz působili plemeníci v potřebném počtu.

(2) Při určování potřebného počtu plemeníků postupují plemenářské organizace tak, aby na jednoho plemenného býka připadlo podle místních chovatelských podmínek a struktury stáda zpravidla 100 plemenic (krav a jalovic starších než 1 rok), na Jednoho plemenného kance 30 prasnic, na Jednoho plemenného berana 30—40 bahnic a na jednoho plemenného kozla 45 koz.

(1) Páření koni chovatelů se zabezpečuje podle připařovacích plánů, které sestavují plemenářské organizace na 1 rok. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.

(2) Vyhlášené připařovací plány jsou podkladem pro uzavření smluv o provádění páření mezi plemenářskými organizacemi, popřípadě socialistickými organizacemi a chovateli.

(3) Plemenářské organizace rozmísťují plemenné hřebce podle připařovacích plánů do připařovacích obvodů; hranice připařovacího obvodu mají být vzdáleny zpravidla nejvýše 25 km od místa ustájení hřebce, je-li v něm chováno nejméně 10 klisen určených k zapouštění.

(4) Plemenné hřebce pro zapouštění klisen chovatelů umísťují plemenářské organizace ve vlastních připouštěcích stanicích anebo je mohou za podmínek stanovených ministerstvem dát na základě smlouvy do užívání socialistickým organizacím.

(1) Meziplemenné křížení⁸) je vzájemné připařování čistokrevných plemeníků a plemenic různých plemen nebo jejich kříženců s výjimkou zvířat uvedených v § 23 písm. b).

(2) Cílem meziplemenného křížení je zlepšení vlastností uznaných, popřípadě povolených plemen nebo produkce užitkových kříženců pro výrobní cíle nebo vytvoření nových užitkových typů a plemen. Meziplemenné křížení lze zavést jen za předpokladu, že bylo předem kladně zhodnoceno výzkumem nebo doporučeno k využití; u skotu může být provedeno jen inseminací.

(1) Výběr plemenných býků, kanců, beranů a kozlů se uskutečňuje na trzích plemenných a chovných zvířat, v odchovnách plemenářských organizací, popřípadě ve stájích chovatelů; výběr plemenných hřebců se uskutečňuje zpravidla v plemenářských organizacích po výkonnostních zkouškách koní.

(2) Výsledky výběrového řízení včetně posudku výběrové komise se zapisují do osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění.

(3) V osvědčení k připouštění plemenářská organizace uvede i bližší podmínky využití plemeníka.

(4) Osvědčení k použití v inseminaci se vztahuje i na skladované sperma plemeníků.

(5) Plemenářská organizace je povinna zajistit každoročně přezkoušení vhodnosti a způsobilosti plemeníků, pro něž vydala osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění; podle výsledků přezkoušení může toto osvědčení změnit nebo zrušit.

(1) Plemenitba drůbeže se provádí inseminací a pářením. K oběma způsobům plemenitby lze používat pouze plemeníků (jejich sperma) a plemenic pocházejících ze šlechtitelských chovů povolených užitkových typů drůbeže.

(2) Připařovací plány v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech drůbeže pro každou její generaci sestavuji šlechtitelské organizace. Připařovací plány schvalují a jejich plnění kontroluji plemenářské organizace.

(1) Kontrola užitkovosti hospodářských zvířat se provádí v rozsahu potřebném pro jejich šlechtění tak, aby zahrnovala nejméně

(2) Pro účely kontroly užitkovosti jsou socialistické organizace, které chovají krávy, provádí-li se v jejich chovech tato kontrola, povinny soustřeďovat krávy po dobu I. laktace ve stájích prvotelek nebo v samostatné skupině ve stáji (stání prvotelek).

(3) Užitkovou hodnotu hospodářských zvířat stanoví plemenářské organizace na základě výsledků kontroly užitkovosti.

(1) Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizaci.

(2) U krav se kontrolou užitkovosti zjišťuje dojivost, dojitelnost, obsah tuku, popřípadě i obsah bílkovin v mléce, plodnost, živá váha a údaje o podmínkách odchovu a vývinu potomstva. Plemenářská organizace může ve vybraných chovech zjišťovat též další údaje důležité pro stanovení užitkové a plemenné hodnoty.

(3) U mladých býků se kontrolou užitkovosti zjišťuje váhový přírůstek, růst a vývin.

(4) Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti skotu stanoví technické normy.⁹)

(1) Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizací.

(2) Kontrolou užitkovosti se zjišťuje plodnost, živá váha a tělesné rozměry kanců a prasnic a vlastní užitkovost jejich potomstva, váha vrhu a jeho vyrovnanost v 21 dnech stáří, počet a pohlaví odchovaných selat. V šlechtitelských, popřípadě v rozmnožovacích chovech určených plemenářskou organizací se dále zjišťuje i výkrmnost a jatečná hodnota potomstva kontrolovaných kanců a prasnic.

(3) Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti prasat stanoví technická norma.¹⁰)

(1) Kontrola užitkovosti se provádí

(2) Kontrolou užitkovosti se zjišťuje vývin, krmitelnost, temperament, charakter, plodnost, konstituce a výkonnost.

(3) Kontrola užitkovosti se provádí u koní uvedených v odstavci 1 písm. a) při dostizích a u hřebců, klisen a sportovních koní uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) zkouškou výkonnosti; bližší podrobnosti stanoví technická norma.¹²)

(1) Kontrola užitkovosti se provádí zejména v šlechtitelských chovech socialistických organizací.

(2) Kontrolou užitkovosti se zjišťuje množství a některé kvalitativní vlastnosti vlny, živá váha ovcí, dojivost a plodnost bahnic a růstové schopnosti jehňat; v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech, které určí plemenářská organizace, se zjišťuje též výkrmnost a jatečná hodnota potomstva kontrolovaných beranů.

(3) Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti ovcí stanoví technická norma.¹³)

(1) Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizací a jednotlivých chovatelů.

(2) Kontrolou užitkovosti se zjišťuje množství a tučnost mléka, plodnost a živá váha koz.

(3) Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti koz stanoví technická norma.¹⁴)

(1) Kontrola užitkovosti se provádí v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech.

(2) Kontrolou užitkovosti se zjišťuje

(3) Výsledky kontroly užitkovosti se ověřuji v testovacích zařízeních, která kromě údajů uvedených v odstavci 2 zjišťují zejména kvalitu vajec, spotřebu krmiv a vytrvalost ve snášce (průběh snášky); jejich zjištění jsou součástí kontroly užitkovosti drůbeže.

(1) Kontrolu dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat¹⁵) provádějí plemenářské organizace.

(2) Plemennou hodnotu plemeníků, způsob a stupeň jejich využiti stanoví plemenářské organizace; přihlížejí přitom k výsledkům kontroly dědičnosti zdraví, prováděné státní veterinární organizací.

(1) Skot, prasata, ovce a kozy se hodnotí:

(2) Koně se hodnotí:

(3) Bližší podrobnosti o hodnocení hospodářských zvířat uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví technické normy.¹⁶)

(1) V plemenných knihách se evidují vynikající plemeníci a plemenice hospodářských zvířat. Plemenné knihy slouží zejména k plánovitému využití hospodářských zvířat nadprůměrné hodnoty a jejich potomstva.

(2) Plemenné knihy se vedou o každém plemeni skotu, prasat, koní a ovcí zvlášť, zpravidla ve dvou stupních, a to jako státní a základní plemenné knihy.

(3) Do státních plemenných knih se zapisují plemeníci prověření kontrolou dědičnosti užitkových vlastností a plemenice vybrané pro produkci plemeníků.

(4) Do základních plemenných knih se zapisují plemeníci vybraní pro plemenitbu a plemenice vybrané pro obnovu chovu a pro produkci plemenic. U plemeníků je osvědčení k použití v inseminaci současně podkladem pro zápis do základní plemenné knihy.

(5) Zápisy v plemenných knihách mají zpravidla trvalou platnost. Plemenářské organizace mohou zrušit zápis, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě byl zápis proveden.

(1) Podnikovou kontrolou užitkových vlastností u skotu, prasat a ovcí se pro potřebu obnovy chovů těchto hospodářských zvířat zjišťují potřebné údaje o jejich základních užitkových vlastnostech a o původu.

(2) Socialistické organizace, které chovají krávy, jsou povinny soustřeďovat je po dobu I. laktace ve stájích prvotelek nebo v samostatné skupině ve stáji (stání prvotelek).

(3) Plemenářské organizace jsou při provádění podnikové kontroly užitkových vlastností povinny poskytovat socialistickým organizacím odbornou pomoc.

(1) Podnikovou kontrolou užitkových vlastnosti v chovech skotu se zjišťuje dojivost krav vždy jeden den v měsíci.

(2) Podnikovou kontrolou užitkových vlastnosti v chovech prasat se zjišťuje datum inseminace nebo zapuštění a oprasení, totožnost kance, jehož spermatem byla prasnice inseminována nebo jímž byla zapuštěna, počet všech živě narozených selat a všech odstavených selat, pohlaví selat a vývin prasniček určených pro obnovu chovu. Podle výsledků podnikové kontroly užitkových vlastností se roztřiďuje a obnovuje základní chov prasnic.

(3) Podnikovou kontrolou užitkových vlastností v chovech ovcí se zjišťují údaje o množství nastříhané vlny z jednotlivých beranů a bahnic, o živé váze bahnic a o datu narození, počtu a pohlaví jehňat, popřípadě o množství nadojeného mléka od jedné bahnice.

(4) Bližší podrobnosti o podnikové kontrole užitkových vlastností hospodářských zvířat uvedených v odstavcích 1 až 3 stanoví technické normy.¹⁷)

(1) Pro identifikaci a evidenci musí být označena tato hospodářská zvířata:

(2) Hospodářská zvířata uvedená v odstavci 1 se označují způsobem uvedeným v technických normách.¹⁸)

(1) Šlechtitelské chovy uznávají výběrové (uznávací) komise z chovů hospodářských zvířat, v nichž většina zvířat prokázala na základě výsledků provedené kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností vynikající užitkovou a plemennou hodnotu. Návrhy na uznání těchto chovů podávají výběrovým (uznávacím) komisím plemenářské organizace spolu s chovateli; k návrhům je třeba připojit vyjádření státní veterinární organizace o zdravotním stavu chovů.

(2) Rozmnožovací chovy uznávají plemenářské organizace z chovů hospodářských zvířat, v nichž většina zvířat prokázala na základě výsledků provedené kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností nadprůměrnou užitkovou a plemennou hodnotu; přitom přihlížejí též k vyjádření státní veterinární organizace o zdravotním stavu chovů.

(1) Chovatelé hospodářských zvířat v šlechtitelských chovech jsou povinni vytvářet podmínky pro rozvoj zvelebovací činnosti v těchto chovech a přispívat tak k zajištění kvalitního dědičného základu jednotlivých plemen, produkovat zdravá hospodářská zvířata s vysokou užitkovosti a plemennou hodnotou.

(2) Chovatelé hospodářských zvířat v rozmnožovacích chovech jsou povinni rozmnožovat plemeníky a plemenice jednotlivých plemen zušlechtěné zpravidla v šlechtitelských chovech.

(1) Šlechtitelské nebo rozmnožovací chovy se zruší, jestliže se v nich zhorší úroveň užitkových vlastností nebo zdravotní stav.

(2) Návrhy na zrušení šlechtitelských chovů podávají výběrovým (uznávacím) komisím plemenářské organizace.

(1) Plemeníci, plemenice uvedené ve státních technických normách¹⁹) a sportovní koně²⁰) se prodávají a nakupují zpravidla na trzích plemenných a chovných zvířat, popřípadě v odchovnách plemenářských organizací nebo ze stájí chovatelů.

(2) Chovatel vyrozumí před prodejem plemeníka ze své stáje plemenářskou organizaci.