kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Biele Karpaty

111

VYHLÁŠKA

ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky

ze dne 12. července 1979,

kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast BIELE KARPATY

Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):

§ 1

(1) Území vymezené v I. části přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast Biele Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů Senica a Trenčín v Západoslovenském kraji a na území okresu Považská Bystrica v Středoslovenském kraji, a to:

a) v okresu Senica

v katastrálních územích obcí Brestovec, Poriadie, Stará Myjava;

b) v okresu Trenčín

v katastrálních územích obcí Adamovské Kochanovce, Bošáca, Bzince pod Javorinou, Dolná Súča, Drietoma, Horné Srnie, Hrabovka, Chocholná, Velčice, Ivanovce, Kostolná-Záriečie, Ľubina, Melčice-Lieskové, Moravské Lieskové, Nemšová, Stará Turá, Trenčianska Závada, Trenčín, Záblatie;

c) v okresu Považská Bystrica

v katastrálních územích obcí Bolešov, Borčice, Dohňany, Dolná Breznica, Horná Breznica, Kameničany, Kvašov, Lysá pod Makytou, Medné, Mestečko, Mikušovce, Pruské, Púchov, Sedmerovec, Slavnica, Tuchyňa, Zariečie, Zubák.

(2) Cílem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zajištění jejich optimálního využívání s ohledem na jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.

(3) Ochrana přírody a přírodních hodnot a dodržování stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoliv působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.

(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.

§ 2

(1) Na území oblasti lze pouze v dohodě s orgány státní ochrany přírody:¹)

a) provádět geologické práce (včetně technických prací) v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;

b) dobývat ložiska nerostů;

c) provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s výzkumem a průzkumem v přírodě;

d) zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody, a to zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, přičemž výsledky těchto výzkumů rozhodnou o jejich případném hospodářském využití. Toto ustanovení se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby;

e) měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu;

f) používat lesních a zemědělských pozemků na jiné účely;

g) mimo intravilán obcí budovat stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže apod.) kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků;

h) provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, zejména na objektech lidové architektury, jimiž se podstatně změní architektonický ráz a vnější vzhled staveb a jejich areálů;

i) mimo intravilán obcí umísťovat skládky a skládat odpady mimo místa na to určená;

j) mimo intravilán obcí umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;

k) mimo intravilán obcí a mimo oplocené pozemky odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci, zakládat ohně mimo vyznačená místa;

l) velkoplošně používat pesticidů mimo lesní školky a zemědělský půdní fond;

m) zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodohospodářské účely;

n) porušovat systém závrtů, dolin, propastí a škrapů, jakož i podzemní krasové útvary destrukčními pracemi, zavážením zeminou, popřípadě odpadky.

(2) Rozsah provádění ostatních činností na území celé oblasti se vymezuje takto:

a) v lesích se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, v nichž hospodářská opatření pro části lesů chráněných z důvodů ochrany přírody jsou stanovena v dohodě s orgány státní ochrany přírody;

b) rozvoj zemědělské výroby se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělské výroby (včetně úprav pozemků se stromy a keřovitou vegetací) pro jednotlivé územně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblastí a na zájmy ochrany a racionálního využití zemědělského půdního fondu;

c) při všech záměrech a zásazích se musí respektovat vodohospodářský význam území a dbát o čistotu vodních toků a ostatních povrchových vod. Z toho důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářská díla jakéhokoliv druhu²) (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat pouze na základě příslušné dokumentace projednané s orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;

d) výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k rázu krajiny a k používanému materiálu. Výstavba chat pro individuální rekreaci, staveb pro dočasné ubytování včetně podnikových zotavoven, chatových táborů, prostorů vyhrazených k stanování, autocampingů, parkovišť a jiných funkčních zařízení³) je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování se souhlasem orgánů státní ochrany přírody a ostatních orgánů státní správy, jichž se to týká, na podkladě schválené územně plánovací dokumentace, jakož i usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti. Individuální výstavbu rekreačních chat a objektů a výstavbu rekreačních objektů socialistických organizací na lesním půdním fondu lze realizovat jen se souhlasem ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR;⁴)

e) myslivost a rybářství se vykonávají podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;⁵)

f) komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky v Slovenské socialistické republice. Průzkum lesní dopravní sítě se provádí v spolupráci s orgány státní ochrany přírody a odsouhlasuje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;

g) výzkum a průzkum přírody a přírodních poměrů lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Při tom je nutno dbát, aby se v době a místě nestřetaly zájmy různých organizací a aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro zpracování územně plánovací dokumentace a plánů zemědělské a lesní výroby, ani vodohodpodářských plánů.

§ 3

(1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní správy lesního hospodářství, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské a dopravní orgány, orgány cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to v spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.

(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.

§ 4

(1) O způsobu ochrany zvlášť chráněných území, které jsou v oblastí, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvláště chráněné zemědělské půdy.⁶)

(2) Na územích, na které se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské a bezpečnostní správy a při změnách, které se dotýkají obrany a bezpečnosti státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské nebo bezpečnostní správy nebo příslušných orgánů ministerstev vnitra. Zájmová území vojenské a bezpečnostní správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.

(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů.⁷)

§ 5

(1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti⁸) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy vykonává Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.

(2) Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti se aktívně účastní národní výroby působící na jejich území.

(3) Orgány a organizace, které využívají území oblastí, zabezpečují v rámci schválených hospodářských a finančních plánů finanční a materiální prostředky na ochranu, obnovu a zvelebování oblasti, jestliže potřeba těchto prostředků vyplývá z činnosti, kterou na tomto území vykonávají.

§ 6

Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Správě slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici a na okresních národních výborech v Senici, Trenčíně a Považské Bystrici, na Správě geodézie a kartografie v Bratislavě a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici.

§ 7

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Náměstek ministra:

Dr. Koyš v. r.

Příloha k vyhlášce č. 111/1979 Sb.

Vymezení území chráněné krajinné oblasti BIELE KARPATY

Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky v Západoslovenském a Středoslovenském kraji v okresech Senica, Trenčín, Považská Bystrica.

Území chráněné krajinné oblasti je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

25 – 34 Luhačovice

25 – 43 Púchov

34 – 24 Holíč

35 – 11 Veselí nad Moravou

35 – 12 Strání

35 – 13 Myjava

35 – 14 Nové Mesto nad Váhom

35 – 21 Trenčín

I. Vymezení oblasti

Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu, který tvoří průsečík železniční tratě Horní Lideč–Púchov s hranicí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, a sleduje železniční trať po západní okraj intravilánu obce Luky až k potoku Biela voda, který sleduje ve směru toku až po jeho průsečík se železniční tratí. Odtud hranice sleduje železniční trať obcházející intravilány obcí až po severní okraj intravilánu obce Streženice, který obchází, a pokračuje po státní silnici k severovýchodnímu okraji intravilánu obce Horenická Hůrka, odkud pokračuje proti toku potoka, asi po 800 m zabočuje vlevo na státní silnici Medné–Lednické Rovné, kterou sleduje až po zlom, kde přechází přes potok k okraji lesa. Okrajem lesa pokračuje po kapličku sv. Anny, kde přetíná státní silnici a potok Lednica a sleduje hranici katastrálního území obce Lednické Rovné až po průsečík s hranicí katastrálního území obce Horovce, kde se napojuje na lesní okraj, pokračuje až po jeho jižní výběžek, odkud směřuje jihozápadně přes dolinu až po jeho jižní výběžek, odkud směřuje jihozápadně přes dolinu znovu na okraj lesa přetínajíc státní silnici a potok Kvašov, pokračuje dále okrajem lesního komplexu, obchází intravilány obcí Tuchyňa a Pruské až po jižní výběžek lesa pod kótou 444. Dále hranice přechází jihozápadně Krivoklátskou dolinou na kótu 352 (Kasnák) v prodloužení na okraj lesa, který sleduje až po soutok dvou potoků. Z tohoto bodu směřuje na kótu 349 (Vŕšky) a bočním hřebín kem schází na severní okraj intravilánu obce Podhorie. Odtud hranice směřuje přímo, přetínajíc dva boční hřebeny a dolinu, na severní výběžek lesa asi 300 m od kóty 357, sleduje okraj lesa přecházejíc Bolešovskou dolinu jihozápadním směrem přes kótu 333 do doliny až k potoku. Dále hranice pokračuje proti toku potoka k lesovně Fodorka sledujíc okraj lesa asi 400 m, kde se napojuje na další potok a pokračuje jím až po jeho soutok s řekou Vlárou, kterou sleduje po jejím toku asi 600 m. Z bodu, kde se řeka Vlára rozchází s lesem, pokračuje hranice okrajem lesního komplexu až na polní cestu při Podihličném salaši, kterou sleduje do doliny potoka Ľuborča přes státní silnicí, a znovu se napojuje na lesní komplex. Dále pokračuje jeho okrajem pod kótu 459 (Malý (Jelenec), jihovýchodně obchází komplex Bukovina a pokračuje jihozápadním směrem pod kótu 382 (Mäsiarová) do průsečíku polních cest z Dolné Súče a Klučového. Z tohoto bodu pokračuje polní cestou severozpádním směrem až k okrají lesního komplexu, který sleduje po odbočku ze státní silnice. Z tohoto bodu hranice jde po státní silnicí na Dolní Súču, obchází její intravilán a napojuje se na cestu směřující na osady Mohunka, Hanči, Poľníky až na okraj lesa, který sleduje přes kótu 468 (Latovec), dále sbíhá po jeho okraji do doliny Orechovského potoka a sleduje lesní okraj až po kótu 304. Odtud hranice pokračuje západním směrem kolmo dolů z hřebene až k potoku a pokračuje jím proti toku po pramen, dále západně až na kótu 446 (Šeření vrch), odkud pokračuje polní cestou západně od kóty 366 (Polovica) k potoku Drietomica, po kterém přechází proti toku na kótu 252. Z této kóty hranice sleduje okraj lesního komplexu, u samoty Škodák sbíhá do doliny, přetíná potok Chocholnlca, kde navazuje na okraj lesa a po něm pokračuje po polní cestě vedoucí do obce Adamovské Kochanovce, odkud západně prochází asi 400 m na polní cestu směřující do osady Jurákovce. Tuto cestu sleduje v délce asi 2,5 km a odbočuje západním směrem po výběžcích lesa až do doliny Melčického potoka, přetíná ho a pokračuje okrajem lesa pod Melčické kopanice, dále sleduje pravostranný přítok Ivanovského potoka po jeho pramen, kde navazuje na okraj lesa, sleduje jej po křižovatku polních cest z Bošáce a Haluzic, severozápadně pokračuje pod kótou 476 (Mlacovec), kde od kraje lesa sbíhá na státní silnici Bošáca–Zábudišová, kterou protíná, a pokračuje polní cestou k severnímu okraji obce Zemianske Podhradie. Z tohoto bodu hraníce probíhá severovýchodně proti toku potoka, který je levostranným přítokem potoka Bošáčka, u jeho rozdvojení hranice prochází po okraji lesa, schází příčně přes vrstevnice do doliny potoka Bošáčka, kterou sleduje asi 700 m dolů po toku, odtud přechází na okraj lesního porostu, který sleduje až po lesní cestu, po ní směřuje na kótu 545 (Hlohová). Z tohoto bodu bočním hřebenem směřuje hranice jihozápadně směrem do doliny a navazuje na levostranný přítok potoka Lužov, pokračuje jím až na křižovatku státní silnice na severozápadním okraji obce Moravské Lieskové. Odtud hranice směřuje po okraji lesa na kótu 432 (Ostrý vrch), hřebenem pokračuje na kótu 410, kde odbočuje západně do osady U Turovských a odtud na soutok potoka Javorina a jejího levostranného přítoku. Od soutoku potoků pokračuje hranice proti toku potoka Javorina po státní silnici pod osadou Pod Višňovým, pokračuje státní silnicí směrem na Cetunu kolmo po potok Vrzalka, který sleduje ve směru toku po intravilán obce Vrzalka, obchází ji a napojuje se na okraj lesního komplexu Maleník. Hranice pokračuje okrajem lesa na severní okraj osady Hrabové, odtud sbíhá po státní silnici asi 800 m k místu, kde ji přetíná potok, který sleduje asi 200 m po soutok s jeho dalším přítokem. Od soutoku pokračuje severozápadně na křižovatku silnic v obci Hrnčiarové. Hranice dále sleduje státní silnici asi 500 m, odkud přechází západním směrem na křižovatku státních silnic Cetuna–Podkozince. Z křižovatky přechází na kótu 450, odkud se přes osadu U Sušárskych napojuje na okraj lesního komplexu, který sleduje až po levostranný přítok Brezovského potoka, sleduje jej po státní silnici Stará Tura–Súš, přetínáji směřujíc na kótu 385 na okraj lesa. Tímto okrajem pokračuje hranice po státní silnici Stará Turá–Topolecká, kterou sleduje přes osadu U Hudcov, na první křižovatce ji opouští, odbočuje doleva přes osadu U Gaváčov a U Škriečkov na okraj lesa, který sleduje obcházejíc intravilán osady Paprad, přetíná železnici a napojuje se znovu na okraj lesa, sleduje jej, znovu přetíná železniční trať a obchází intravilány obcí Poriadie, Stará Myjava po seyerním okraji osady U Mizerákov. Odtud směřuje jihozápadně na osadu Dúbravčíci, pokračuje tímto směrem po soutok potoků v osadě Brestovec. Dále hranice pokračuje proti toku pravostrannýni přítokem po osadu U Kavických na okraj lesa, který sleduje po státní silnici, přetíná ji a pokračuje polní cestou na kótu 508 a dále k osadě U Turbov. Odtud sbíhá po potoku až na průsečík s polní cestou na osadu U Kunčákov, pokračuje jihozápadně na kótu 564 (Vesný vrch), kolmo přetínajíc vrstevnice sbíhá do doliny na potok, který sleduje do osady Vápeník, pokračuje proti toku jeho levostranného přítoku a jihovýchodním směrem vystupuje na kótu 514 (Lipový vrch). Z této kóty sestupuje jihovýchodně do doliny, přetínajíc polní cestu napojuje se na lesní okraj, který sleduje po státní silnici Turá Lúka–Sobotište. Dále hranice pokračuje touto silnicí po okraj osady Horná Dolina, přechází po cestě přes samotu Kutáci na kótu 444. Odtud pokračuje po okraji lesa západně k samotě U Bučákov, dále polní cestou na státní silnici Sobotište–Vrbovce, přetíná státní silnici a potok, a pokračuje polní cestou asi 200 m na kótu 482, odkud sleduje severně hranici katastrálního území obcí Částkov, Sobotište, Chvojnica až po potok Chvojnica a pokračuje ve směru jeho toku až po soutok s pravostranným přítokem potoka Raková. Z tohoto místa sleduje hranice okraj lesa a pokračuje polní cestou směrem na Richtárku po křižovatku polních cest pod kótou 507, odkud západně přechází kótu 420, sleduje okraj lesa až po bod, kde se okraj lesa setkává s potokem. Sbíhá po něm asi 200 m na soutok s pravostranným přítokem, odkud se napojuje na polní cestu, kterou sleduje severozápadně až na okraj lesního komplexu. Po jeho okraji přechází přes Zlatnický potok a pokračuje na hranici České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, kterou sleduje, a asi 100 m za kótou 584 (Kobyla) pokračuje jižním směrem a sleduje okraj lesního komplexu po osadu U Bednárov. Odtud hranice pokračuje polní cestou k průsečíku s potokem, který sleduje po osadu U Strýčkov, pokračuje na kótu 452 a z ní na kótu 622 (Žalostiná), dále po cestě do osady Klvače a odtud státní silnicí směrem na Chvojnici, kde za obcí přechází na potok Chvojnica až k osadě U Hrtánkov Z osady sestupuje jihozápadně na polní cestu, kterou pokračuje na kótu 387 a odtud severozápadním směrem až na polní cestu rovnoběžně s katastrální hranicí do osadý U Mikuláškov. Dále hranice pokračuje severozápadně až po levostranný přítok potoka Teplica, sleduje ho proti směru toku až po jeho soutok s Teplicí. Odtud sleduje potok Teplica proti směru jeho toku po okraj intravilánu obce Vrbovce, obchází intravilán obce z jeho pravé strany, přičemž přetíná dva pravostranné přítoky potoka Vrbovčianka. Z okraje intravilánu obce Vrbovce jde hranice severozápadně po potoku až po státní silnici, kterou pokračuje asi 150 m Z tohoto bodu přechází hranice kolmo na okraj lesního komplexu a jeho okrajem pokračuje až na hranici České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, kterou sleduje až po výchozí bod.

Rozloha oblasti je 62 808 ha.

¹) § 12 a 13 zákona.

²) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

³) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o všeobecných technických požadavcích na výstavbu.

⁴) § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

⁵) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

⁶) § 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v znění zákona č. 75/1976 Sb.

⁷) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, v znění zákona č. 104/1974 Sb.
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích.
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění pod č. 127/1976 Sb.).
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

⁸) Zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR., o kulturních památkách.