119
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 14. června 1978
o Národním parku Nízke Tatry
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 10 odst. 1 a § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
Zřízení národního parku
§ 1
(1) Zřizuje se Národní park Nízke Tatry (dále jen „národní park“).
(2) K zajištění ochrany území národního parku před rušivými vlivy okolí se určuje jeho ochranné pásmo.
(3) Území národního parku a jeho ochranného pásma je vymezeno v příloze, která je součástí tohoto nařízení.
§ 2
Účelem zřízení národního parku je
a) chránit, obnovovat a zvelebovat krajinné krásy, přírodní a kulturní bohatství jeho území se zřetelem k vědeckým, kulturně výchovným a estetickým hodnotám a ke zdravotnímu, turistickému, rekreačnímu a sportovnímu využití,
b) rozvíjet v souladu se schválenými hospodářskými plány jednotlivá odvětví národního hospodářství na jeho území tak, aby byla současně zajištěna též ochrana a obnova přírodních zdrojů a zvelebování přírodního prostředí národního parku.
Ochrana přírody
§ 3
(1) Na území národního parku lze hospodářskou, technickou a jinou činnost (dále jen „hospodářská činnost“) plánovat a vykonávat jen v souladu s jeho posláním a potřebami a bez narušování nebo poškozování jeho přírodního prostředí a celkového rázu krajiny. Soulad hospodářských zájmů s kulturně společenskými potřebami na území národního parku se zabezpečuje v rámci schválených hospodářských plánů a územně plánovací dokumentace.1)
(2) Na území ochranného pásma národního parku lze hospodářskou činnost vykonávat jen tak, aby nedocházelo k znehodnocení biologických a estetických hodnot národního parku zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.
(3) Orgány a organizace, které využívají území národního parku a jeho ochranného pásma pro své účely, a občané, kteří mají bydliště anebo se zdržují v obvodě národního parku, jsou povinni zachovávat podmínky stanovené pro ochranu tohoto území.2)
§ 4
(1) Orgány a organizace, které využívají území národního parku pro své účely, zajišťují v rámci schválených hospodářských a finančních plánů materiální a finanční prostředky k ochraně, obnově a zvelebování národního parku, jestliže potřeba těchto prostředků vyplývá z činnosti, kterou na jeho území vykonávají.
(2) Náklady na ochranu, obnovu a zvelebování přírodního prostředí národního parku vynakládané v celospolečenském zájmu, které nevyplývají z činnosti orgánů a organizací na jeho území, zajišťují ve svém rozpočtu jejich ústřední orgány.
Správa národního parku
§ 5
(1) Správu národního parku podle tohoto nařízení a odborné úkoly státní ochrany přírody na území národního parku a jeho ochranného pásma vykonává Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody.
(2) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody zejména:
a) projednává s příslušnými orgány a organizacemi otázky ochrany, obnovy a zvelebování národního parku a jeho ochranného pásma z hlediska koordinace hospodářských, kulturních a rekreačních záměrů a zájmů na tomto území,
b) spolupracuje s orgány a organizacemi vykonávajícími hospodářskou činnost na území národního parku a jeho ochranného pásma při přípravě a sestavování návrhů plánů této jejich činnosti a uplatňuje požadavky státní ochrany přírody při jejich schvalování,
(3) Orgány a organizace, které zasahují do přírodních poměrů na území národního parku a jeho ochranného pásma, jsou povinny projednávat se Slovenským ústavem památkové péče a ochrany přírody záměry, které zamýšlejí uskutečnit, a otázky, které se dotýkají zájmů státní ochrany přírody na tomto území.
§ 6
(1) Na ochraně, obnově a zvelebování přírody a přírodního prostředí národního parku a jeho ochranného pásma se v rámci své působnosti podílejí národní výbory.
(2) Péči o jeskyně a krasové útvary na území národního parku a jeho ochranného pásma zajišťuje organizace pro správu jeskyní;4) ustanovení § 5 odst. 3 platí obdobně.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 7
(1) Způsob a podmínky ochrany vyhlášených chráněných území, ochranných pásem stanovených podle zvláštních předpisů,5) kulturních památek, přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů na území národního parku a jeho ochranného pásma nejsou zřízením národního parku a určením jeho ochranného pásma dotčeny.
(2) Orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče při výkonu své činnosti přihlížejí k zájmům Československé lidové armády a Sboru národní bezpečnosti při změnách, které se dotýkají obrany a bezpečnosti státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu; jsou přitom povinny vyžádat si k těmto změnám souhlas příslušných orgánů vojenské nebo bezpečnostní správy. Zájmová území vojenské a bezpečnostní správy nejsou zřízením národního parku dotčena.
§ 8
K území národního parku se přičleňuje část ochranného pásma chráněné krajinné oblasti Slovenský raj, která se současně vyčleňuje z tohoto ochranného pásma.6)
§ 9
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Dr. Colotka v. r.
Příloha k nařízení vlády SSR č. 119/1978 Sb.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Národního parku Nízke Tatry a jeho ochranného pásma
Národní park Nízke Tatry a jeho ochranné pásmo se rozprostírají na území okresů Banská Bystrica, Liptovský Mikuláš a Poprad.
I. Vymezení území Národního parku Nízke Tatry
Území Národního parku Nízke Tatry (dále jen „národní park“), skládající se ze dvou částí, je vymezeno takto:
Hranice západní části národního parku vychází z místa soutoku řeky Belé s Váhem v Liptovském Hrádku, směřuje k východu dolní hranicí lesa nad osadou Liptovská Porúbka ke státní silnici č. 72, pokračuje po ní jižním směrem, na kótě 694 se stáčí směrem k jihozápadu a probíhá po hřebeni přes kóty 1325 (Hradište), 1538 (Nižný Príslop), 1343 (Okrúhly vrch), 1723 (Rovná hoľa) na kótu 1506 (Bocianske sedlo). Dále směřuje k západu, probíhá hřebenem po hranici okresů Liptovský Mikuláš a Banská Bystrica, pokračuje zájadním směrem k chatě Hrdinov Slovenského národného povstania, dále jihozápadním a jižním směrem po hřebeni Velkého Gáple přes kóty 1776, 1669, 1180 (Zálomy) na kótu 936 (Stupka), dále směřuje k jihozápadu přes Bystrou dolinu na kótu 842 (Horní diel). Odtud probíhá po hřebeni jihozápadním směrem k dolní hranici lesa, pokračuje západním směrem po dolní hranici lesa k potoku Hnusné a dále potokem proti směru jeho toku. Dále hranice pokračuje proti toku Suchého potoka a po hranici lesa na severozápad. Při překročení lesní cesty se stáčí na jihozápad, překračuje státní silnici č. 05650 na kótě 590 a dále Vajskovský potok. Pokračuje hranicí lesa západním a jižním směrem do údolí potoka Veľký Grapeľ, dále severním směrem hranicí lesa a hřebenem přes kóty 844, 1231, 1408 (Žiar) k horní hranici lesa a horní hranicí lesa pod Žiarskou holí, Latiborskou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Veľkou Chochulí, Prašivou, pokračuje hranicí mezi okresy Banská Bystrica a Liptovský Mikuláš přes kóty 1099, 1330 (Kozí chrbát) a kótu 1225 (Kečka). Hranice odtud pokračuje severním směrem sbíhajícím hřebenem Veľké Šindliarky po potok Korytnica, dále po hájovnu Patočiny a severovýchodním směrem po hřebenu přes kótu 900, křižuje potok Patočiny jihovýchodním směrem, dále probíhá hřebenem na kótu 1181 (Čierny vrch), odtud jihovýchodním směrem přes kótu 1233 (Banášov bok) na horní hranici lesa. Hranice dále pokračuje severovýchodním směrem horní hranicí lesa ke katastrální hranici mezi obcemi Liptovská Lúžna a Partizánska Ľupča pod kótou 1640 (Veľká hoľa), dále severním směrem po uvedené katastrální hranici u kóty 1221 přes kóty 1555, 1231 (Ráztocké sedlo) na kótu 1630 (Salatín) a pokračuje západním směrem po hřebenu přes kóty 1334, 1298 (Červená Magura) na státní silnici č. 59, po níž probíhá severním směrem po intravilán osady Biely Potok (Ružomberok), zahrnující též závod na výrobu ocelových konstrukcí. Intravilán této osady obchází z východní strany po polní cestu, po níž pokračuje k západní hranici intravilánu obce Ludrová, dále jižním směrem západní hranicí intravilánu obce Ludrová k potoku Ludrovanka, pokračuje jižním směrem, pod kótou 1311 (Bohúňovo) se lomí, prochází uvedenou kótou a pokračuje jihovýchodním směrem po jejím hřebeni a přes kótu 1424 (Úplazy) pokračuje hřebenem východním směrem ke kótě 1444 (Malý Salatín), dále severovýchodním směrem katastrální hranicí obcí Liptovská Štiavnica a Partizánska Ľupča přes kótu 1263 na kótu 1122 (Sliačska Magura), odkud probíhá východním směrem k mostu v Ľupčianské dolině, pokračuje údolím proti toku potoka Ľupčianka po druhý most, odkud směřuje k východu hřebenem ke kótě 1048 (Očenášovská) a odtud na jihovýchod hřebenem přes kóty 1523 (Krámec), 1703 na horní hranici lesa, pokračuje východním směrem horní hranicí lesa. U pramenišť potoka Paludžanka stáčí se hranice severním směrem přes kóty 1520, 1429 (Jaloviarka) a 1229 (Uhlisko) k hájovně Nad Laziskom v údolí potoka Paludžanka, pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa nad obcemi Ploštín, Iľanovo, Závažná Poruba a Liptovský Ján k výchozímu bodu u soutoku řeky Belé s Váhem.
Hranice východní části národního parku vychází z místa soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem, pokračuje východním směrem po lesní cestě hřebenem přes kóty 1009 (Rígeľ), 917 (Petráňová), 1109, 1116 (Hošková), 1106 (Slamená), 1112 (Brada), 1046, pokračuje jihovýchodním směrem přes kóty 1068, 1075 (Krahulec), 1091 (Jedlinská), 1107 (Brdárová), dále jižním směrem po lesní cestě pod kótou 1218, 1428 (Čertovica) přes kótu 1216 na kótu 1555 (Úplaz). Dále pokračuje východním směrem na kótu 1545 (Predná hoľa) a pak pokračuje směrem k východu přes kótu 1099 (Popová), odtud směrem k jihozápadu po státní silnici č. 67 a 66 k železniční stanici Švermovo-penzión, pokračuje severním směrem po spodním okraji lesa, dále proti toku potoka Zúbra a pod kótou 1690 (Kráľova skala). Hranice dále probíhá západním směrem po horní hranici lesa podél hlavního hřebenu pohoří jižně od kót 1948 (Kráľova hoľa), 1839 (Orlová) pod Ždiarske sedlo, pokračuje dolní hranicí ochranného lesa pod kótami 1519 (Andrejcová), 1691 (Veľká Vápenica), 1508 (Kolesárová), 1544 (Oravcová), 1659 (Zadná hoľa), 1393 (Vrbovica), 1474 (Končisté), 1463 (Čertova svatba). Zde směřuje k severu a za kótou 1463 postupuje severovýchodním směrem k rozmezí katastrálních hranic obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, pokračuje západním a pak severním směrem přes kóty 1478 (Fišiarka), 1289, 1281 (Špíglové), 1166 (Olešková) k východnímu okraji intravilánu obce Malužiná, dále severním směrem přes kóty 1151 (Skribňovo), 1106 (Sekanice), 1150 k dolní hranici lesa a východním směrem po dolní hranici lesa a potokem Belienec k výchozímu bodu na soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem.
Území národního parku je vyznačeno na základních mapách Československé socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
26 – 34 Ružomberok – 1971
26 – 43 Liptovský Mikuláš – 1971
26 – 44 Važec – 1971
27 – 33 Poprad – 1970
36 – 12 Donovaly – 1971
36 – 21 Demänovská dolina – 1971
36 – 22 Malužiná – 1971
37 – 11 Vernár – 1970
36 – 23 Brezno – 1971
Území národního parku má výměru 81 095 ha.
II. Vymezení území ochranného pásma národního parku
Hranice ochranného pásma národního parku vychází z hranice národního parku na severním okraji intravilánu osady Biely Potok (Ružomberok) a postupuje severním směrem státní silnicí č. 59 do Ružomberku, kde pokračuje východním směrem po státní silnici č. 18 (E 85) po silniční most na Váhu ve východní části obce Liptovský Michal, dále pokračuje východním směrem řekou Váh po silniční most u Kráľovy Lehoty (na úseku přehrady Liptovská Mara jižní zátopovou čarou). Hranice dále probíhá východním směrem po železniční trati přes nádraží Važec a Štrba, pokračuje východním směrem po železniční trati přes zastávku Lučivná po most přes potok Kysnica u Svitu. Hranice dále směřuje k jihu přes kóty 944, 1001, pokračuje jihozápadním směrem přes kótu 1255 na kótu 977, 970 a západním a pak jižním směrem lesní cestou pod kótu 1901 (Jedlinská), kde se napojuje na hranici národního parku.
V další části vychází hranice ochranného pásma z hranice národního parku u železniční stanice Švermovo-penzión, odtud pokračuje jihozápadním směrem po železniční trati po křižovatku státních silnic č. 66 a č. 531 u Červené Skaly a západním směrem po řece Hron po silniční most přes Hron v obci Šalková, prochází severním směrem na státní silnici č. 66, pokračuje po ní západním směrem po křižovatku se železniční tratí Banská Bystrica – Diviaky, odtud po této železniční trati západním a severním směrem po Sásovskou dolinu, odtud západním směrem k potoku Bystrica. Po něm probíhá severozápadním směrem po soutok se Starohorským potokem, pokračuje severním směrem proti toku Starohorského potoka po soutok s potokem Šturec a odtud směrem k severu po státní silnici č. 0597 přes Liptovské Revúce do Liptovské Osady a státní silnicí č. 59 k silničnímu mostu přes potok Strelovec, kde se napojuje na hranici národního parku.
Území ochranného pásma národního parku je vyznačeno na základních mapách Československé socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
26 – 34 Ružomberok – 1971
26 – 43 Liptovský Mikuláš – 1971
26 – 44 Važec – 1971
27 – 33 Poprad – 1970
37 – 11 Vernár – 1970
37 – 13 Muráň – 1970
36 – 22 Malužiná – 1971
36 – 12 Donovaly – 1971
36 – 24 Pohronská Polhora – 1971
36 – 23 Brezno – 1971
36 – 14 Banská Bystrica – 1971
Území ochranného pásma národního parku má výměru 123 990 ha.
Mapa národního parku a jeho ochranného pásma se zakreslenými hranicemi jejich vnitřního členění spolu s přílohami a příslušnou dokumentací jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na Okresním národním výboru v Banské Bystrici, na Okresním národním výboru v Liptovském Mikuláši, na Okresním národním výboru v Popradu, na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.
1) § 8 až 15 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2) Vyhláška č. 120/1978 Sb., kterou se vydává statut Národního parku Nízke Tatry.
3) § 19 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.
4) Správa slovenských jeskyní v Liptovském Mikuláši zřízená ministrem kultury SSR rozhodnutím č. 8605/1909-OP ze dne 19. prosince 1969 (sešit 35/1969 Věstníku ministerstva školství a ministerstva kultury SSR).
5) Např. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách v znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví v znění zákona č. 43/1976 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.), zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
6) Rozhodnutí komise SNR pro školství a kulturu č. 30/1964, reg. v částce č. 81/1964 Sb.