121
VYHLÁŠKA
ze dne 30. dubna 2011,
kterou se mění vyhláška č. 235/2010 Sb., o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 319/2010 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 235/2010 Sb., o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 319/2010 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Komise 2008/60/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2008/84/ES ze dne 27. srpna 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2008/128/ES ze dne 22. prosince 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2009/10/ES ze dne 13. února 2009, kterou se mění směrnice 2008/84/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2010/37/EU ze dne 17. června 2010, kterou se mění směrnice 2008/60/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel.
Směrnice Komise 2010/67/EU ze dne 20. října 2010, kterou se mění směrnice Komise 2008/84/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2011/3/EU ze dne 17. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2008/128/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.“.
Směrnice Komise 2008/84/ES ze dne 27. srpna 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2008/128/ES ze dne 22. prosince 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2009/10/ES ze dne 13. února 2009, kterou se mění směrnice 2008/84/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2010/37/EU ze dne 17. června 2010, kterou se mění směrnice 2008/60/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel.
Směrnice Komise 2010/67/EU ze dne 20. října 2010, kterou se mění směrnice Komise 2008/84/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2011/3/EU ze dne 17. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2008/128/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.“.
2. V příloze č. 1 položka E 160d LYKOPEN zní:
„E 160d LYKOPEN
1. SYNTETICKÝ LYKOPEN
| Synonyma | lykopen získaný chemickou syntézou | |
| Definice | Syntetický lykopen je směs geometrických izomerů lykopenů a vyrábí se Wittigovou kondenzací syntetických meziproduktů běžně používaných při výrobě ostatních karotenoidů v potravinách. Syntetický lykopen se skládá především z all-trans-lykopenu a 5-cis-lykopenu a menších množství dalších izomerů. Komerční lykopenové přípravky určené k použití v potravinách mají formu suspenzí v jedlých olejích nebo prášku rozměnitelného nebo rozpustného ve vodě. | |
| Číslo C.I. | 75125 | |
| Einecs | 207-949-1 | |
| Chemický název | ψ,ψ-karoten, all-trans-lykopen, (all-E)-lykopen, (all-E)-2,6,10,14,19,23,27,31-oktametlhyl-2,6,8,10,12,14,16,18,20,22,24,26,30-dotriakontatridekaen | |
| Chemický vzorec | C40H56 | |
| Relativní molekulová hmotnost | 536,85 | |
| Obsah | nejméně 96% lykopenů celkem (nejméně 70% all-translykopenu) | |
| E1 cm1% 3450 při 465 - 475 nm v hexanu pro 100% čistý all-lykopen | ||
| Popis | červený krystalický prášek | |
| Identifikace | ||
| Spektrofotometrie | maximální absorpce roztoku v hexanu při cca 472 nm | |
| Zkouška na karotenoidy | Barva roztoku vzorku v acetonu zmizí po opakovaném přidání 5%ního roztoku dusitanu sodného a 1 N kyseliny sírové. | |
| Rozpustnost | nerozpustný ve vodě, volně rozpustný v chloroformu | |
| Vlastnosti 1%ního roztoku v chloroformu | čirý roztok sytě červenooranžové barvy | |
| Čistota | ||
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 0,5 % při 40° C po dobu 4 hodin při 20 mm Hg | |
| Apo-12′-lykopenal | nejvýše 0,15 % | |
| Trifenylfosfin-oxid | nejvýše 0,0 1 % | |
| Zbytky rozpouštědel | methanol | nejvýše 200 mg/kg |
| hexan, propan-2-ol | nejvýše 10 mg/kg, jednotlivě | |
| dichlormethan | nejvýše 10 mg/kg (pouze v komerčních přípravcích) | |
| olovo | nejvýše 1,0 mg/kg | |
2. ZE ZRALÝCH RAJČAT
| Synonyma | přírodní žluť 27 | |
| Definice | Lykopen se získává extrakcí rozpouštědly ze zralých rajčat (Lycopersicon esculentum L.) s následným odstraněním rozpouštědla. Mohou se použít pouze tato rozpouštědla: oxid uhličitý, octan ethylnatý, aceton, propan-2-ol, methanol, ethanol, hexan. Hlavní barevnou látkou rajčat je lykopen, mohou být přítomna menší množství jiných karotenoidových pigmentů. Kromě barevných pigmentů může výrobek obsahovat oleje, tuky, vosky a aromatické složky přirozeně se vyskytující v rajčatech. | |
| Číslo C.I. | 75125 | |
| Einecs | 207-949-1 | |
| Chemický název | ψ,ψ-karoten, all-trans-lykopen, (all-E)-lykopen, (all-E)-2,6,10,14,19,23,27,31 -oktamethyl-2,6,8,10,12,14,16,18,20,22,24,26,30-dotriakontatridekaen | |
| Chemický vzorec | C40H56 | |
| Relativní molekulová hmotnost | 536,85 | |
| Obsah | nejméně 5,0 % barevných látek celkem E1 cm1% 3450 při 465 - 475 nm v hexanu pro 100%ní čistý all-translykopen | |
| Popis | tmavě červená viskózní kapalina | |
| Identifikace | ||
| Spektrofotometrie | maximum při cca 472 nm v hexanu | |
| Čistota | ||
| Zbytky rozpouštědel | octan ethylnatý | nejvýše 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci |
| methanol | ||
| ethanol | ||
| aceton | ||
| hexan | ||
| propan-2-ol | ||
| Síranový popel | nejvýše 1,0 % | |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg | |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg | |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg | |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg | |
3. Z BLAKESLEA TRISPORA
| Synonyma | přírodní žluť 27 | |
| Definice | Lykopen z Blakeslea trispora se extrahuje z houbové biomasy a následně se čistí krystalizací a filtrací. Tvoří ho zejména all-trans-lykopen. Rovněž obsahuje menší množství dalších karotenoidů. Mohou se použít pouze tato rozpouštědla: isopropanol a isobutylacetát. Komerční lykopenové přípravky určené k použití v potravinách mají formu suspenzí v jedlích olejích nebo prášku rozmělněného nebo rozpustného ve vodě. | |
| Číslo C.I. | 75125 | |
| Einecs | 207-949-1 | |
| Chemický název | ψ,ψ-karoten, all-trans-lykopen, (all-E)-lykopen, (all-E)-2,6,10,14,19,23,27,31-oktamethyl-2,6,8,10,12,14,16,18,20,22,24,26,30-dotriakontatridekaen | |
| Chemický vzorec | C40H56 | |
| Relativní molekulová hmotnost | 536,85 | |
| Obsah | nejméně 95 % lykopenů celkem a nejméně 90 % all-trans-lykopenu z barevných látek celkem E1 cm1% 3450 při 465 - 475 nm v hexanu pro 100%ní čistý all-translykopen | |
| Popis | červený krystalický prášek | |
| Identifikace | ||
| Spektrofotometrie | maximální absorpce roztoku v hexanu při 470 nm | |
| Zkouška na karotenoidy | Barva roztoku vzorku v acetonu zmizí po opakovaném přidání 5%ního roztoku dusitanu sodného a 1 N kyseliny sírové. | |
| Rozpustnost | nerozpustný ve vodě, volně rozpustný v chloroformu | |
| Vlastnosti 1%ního roztoku v chloroformu | čirý roztok sytě červenooranžové barvy | |
| Čistota | ||
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 0,5 % při 40° C po dobu 4 hodin při 20 mm Hg | |
| Ostatní karotenoidy | nejvýše 5,0 % | |
| Zbytky rozpouštědel | isobutylacetát | nejvýše 1,0 % |
| propan-2-ol | nejvýše 0,1 % | |
| dichlormethan | nejvýše 10 mg/kg, pouze v komerčních přípravcích | |
| Olovo | nejvýše 1,0 mg/kg | |
| Síranový popel | nejvýše 0,3 %“. | |
3. V příloze č. 3 položka E 290 OXID UHLIČITÝ zní:
„E 290 OXID UHLIČITÝ
| A. Synonyma | plynný oxid uhličitý, suchý led (v pevné formě), anhydrid kyseliny uhličité |
| Definice | |
| Chemický název | oxid uhličitý |
| Einecs | 204-696-9 |
| Chemický vzorec | CO2 |
| Relativní molekulová hmotnost | 44,01 |
| Obsah | nejméně 99 % V/V, v plynném stavu |
| Popis | bezbarvý plyn, za normálních podmínek se slabě štiplavým zápachem. Komerčně je oxid uhličitý dodáván jako kapalina v tlakových lahvích nebo ve velkých zásobních systémech nebo ve stlačených pevných blocích „suchého ledu“. Pevné formy (suchý led) obvykle obsahují jako pojidla příměsi, např. propylenglykol nebo minerální olej. |
| Identifikace | |
| A. tvorba sraženiny | Pokud je proud plynného vzorku zaváděn do roztoku hydroxidu barnatého, tvoří se bílá sraženina, která se za vývoje plynu rozpouští ve zředěné kyselině octové |
| Čistota | |
| acidita | 915 ml plynu probublaného 50 ml čerstvě převařené vody nesmí posunout její reakci při použití methyloranže do kyselé oblasti více, než učiní přídavek 1 ml 0,01N HCl do 50 ml čerstvě převařené vody |
| Redukující látky, fosfan a sulfan | 915 ml plynu probublaného 25 ml amoniakálního roztoku KNO3, ke kterému byly přidány 3 ml amoniaku, nesmí způsobit zakalení nebo zčernání tohoto roztoku |
| Oxid uhelnatý | nejvýše 10 μg/l |
| Obsah oleje | nejvýše 5 mg/kg“. |
4. Do přílohy č. 3 se za položku E 385 vkládá položka E 392 ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY, která zní:
„E 392 ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY
OBECNÉ POŽADAVKY
| Synonyma | Extrakt z listů rozmarýny (antioxidant) |
| Definice | Extrakty rozmarýny obsahují několik složek, u nichž bylo prokázáno, že mají antioxidační účinky. Tyto složky patří zejména do skupiny fenolických kyselin, flavonoidů, diteroenoidů. Vedle antioxidačních sloučenin mohou extrakty obsahovat také triterpeny a látky extrahovatelné organickými rozpouštědly konkrétně definované v následující specifikaci. |
| Chemický název | Rozmarýnový extrakt (Rosmarinus officinalis) |
| Einecs | 283-291-9 |
| Popis | Extrakt z listů rozmarýny jako antioxidant se připravuje extrakcí listů rostliny Rosmarinus officinalis pomocí soustavy rozpouštědel povolených pro potravinářské použití. Extrakty poté mohou být dezodorizovány a odbarveny. Extrakty mohou být standardizovány. |
| Identifikace | |
| Referenční antioxidační | kyselina karnosová (C20H28O4) a karnosol (C20H26O4) - nejméně |
| sloučeniny: fenolové diterpeny | 90 % celkových fenolových diterpenů |
| Referenční hlavní těkavé látky | borneol, bornylacetát, kafr, 1,8-cineol, verbenon |
| Hustota | více než 0,25 g/ml |
| Rozpustnost | nerozpustný ve vodě |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 5 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
1. ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY VYROBENÉ ZE SUŠENÝCH LISTŮ ROZMARÝNY EXTRAKCÍ ACETONEM
| Popis | Extrakty rozmarýny se vyrábějí ze sušených listů rozmarýny extrakcí acetonem, filtrací, čištěním a odpařením rozpouštědla, po níž následuje sušení a prosévání s cílem získat jemný prášek nebo kapalinu. |
| Identifikace | |
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 10 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu |
| Poměr - antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: aceton | nejvýše 500 mg/kg |
2. ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY PŘIPRAVENÉ EXTRAKCÍ SUŠENÝCH LISTŮ ROZMARÝNY POMOCI SUPERKRITICKÉHO OXIDU UHLIČITÉHO
Extrakty rozmarýny vyrobené ze sušených listů rozmarýny extrakcí pomocí superkritického oxidu uhličitého s malým množstvím ethanolu jako pomocného rozpouštědla.
| Identifikace | |
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 13 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu |
| Poměr - antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: ethanol | nejvýše 2% |
3. ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY PŘIPRAVENÉ Z DEZODORIZOVANÉHO ETHANOLOVÉHO EXTRAKTU ROZMARÝNY
Extrakty rozmarýny, které se připravují z dezodorizováného ethanolového extraktu rozmarýny.
Extrakty mohou být dále čištěny, například působením aktivního uhlí anebo molekulární destilací.
Mohou být suspendovány ve vhodném schváleném nosiči nebo sušeny rozprašováním.
| Identifikace | |
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 5 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu pozitivní |
| Poměr - antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: ethanol | nejvýše 500 mg/kg |
4. ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY ODBARVENÉ A DEZODORIZOVANÉ, ZÍSKANÉ DVOUSTUPŇOVOU EXTRAKCÍ POMOCÍ HEXANU A ETHANOLU
Extrakty rozmarýny, které se připravují z dezodorizovaného ethanolového extraktu rozmarýny, podrobené extrakci hexanem. Extrakty mohou být dále čištěny, například působením aktivního uhlí nebo molekulární destilací. Mohou být suspendovány ve vhodném schváleném nosiči nebo sušeny rozprašováním.
| Identifikace | |
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 5 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu pozitivní |
| Poměr - antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: hexan | nejvýše 25 mg/kg |
| ethanol | nejvýše 500 mg/kg“. |
5. V příloze č. 3 položka E 426 SÓJOVÁ HEMICELULÓZA zní:
„E 426 SÓJOVÁ HEMICELULÓZA
| Definice | Sójová hemicelulóza je rafinovaný polysacharid rozpustný ve vodě získávaný z přirozeného kmene sójové vlákniny extrakcí horkou vodou. Kromě ethanolu se nesmí použít žádná jiná organická srážecí činidla. |
| Chemické názvy | sójové polysacharidy rozpustné ve vodě sójová vláknina rozpustná ve vodě |
| Obsah | nejméně 74 % sacharidů |
| Popis | polétavý bílý nebo nažloutle bílý prášek |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | rozpustný v horké nebo studené vodě, bez tvorby gelu |
| B. pH 1%ního roztoku | 5,5 ± 1,5 |
| C. viskozita 10%ního roztoku | nejvýše 200 mPa.s |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 7 %, po sušení při 105° C po dobu 4 hodin |
| bílkoviny | nejvýše 14,0 % |
| Celkový popel | nejvýše 9,5 %, po žíhání při 600° C po dobu 4 hodin |
| Arzen | nejvýše 2 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Ethanol | nejvýše 2 % |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 3000/l g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 100/l g |
| Escherichia coli | negativní v 10 g“. |
6. Do přílohy č. 3 se za položku E 426 vkládá položka E 427 KASIOVÁ GUMA, která zní:
„E 427 KASIOVÁ GUMA
| Synonyma | |
| Definice | Kasiová guma je rozemletý čištěný endosperm semen rostliny Cassia tora a Cassia obtusifoli (Leguminosae) obsahující méně než 0,05 % Cassia occidentalis. Hlavní složkou jsou polysacharidy s vysokou molekulovou hmotností složené především z lineárních řetězců jednotek 1,4-β-D-mannopyranosy spojených s jednotkami 1,6-α-D-galaktopyranosy. Poměr mannosy ke galaktóze je přibližně 5:1. Při výrobě se semena zbaví slupek a zárodků tepelným mechanickým ošetřením, po němž následuje mletí a třídění endospermu. Rozemletý endosperm se dále čistí extrakcí isopropanolem. |
| Obsah | nejméně 75 % galaktomannanu |
| Popis | světle žlutý až krémově bílý prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | nerozpustný v ethanolu, dobře se rozptyluje ve studené vodě a vytváří koloidní roztok |
| B. tvorba gelu pomocí boritanu | K vodné disperzi vzorku se přidá dostatečné množství zkušebního roztoku boritanu sodného, tím se zvýší pH na hodnotu vyšší než 9 a vytvoří se gel. |
| C. tvorba gelu pomocí xanthanu | Naváží se 1,5 g vzorku a 1,5 g xanthanu a obě množství se smíchají. Tato směs se přidá za rychlého míchání ke 300 ml vody o teplotě 80° C v kádince o objemu 400 ml. Směs se míchá, dokud se nerozpustí, a po rozpuštění míchání pokračuje dalších 30 minut. Při míchání se teplota udržuje nad 60° C. Poté se míchání přeruší a směs se nechá chladnout při pokojové teplotě nejméně 2 hodiny. Poté, co teplota klesne pod 40° C, se vytvoří pevný viskozo-elastický gel. Takový gel nevznikne v 1%ním kontrolním roztoku samotné kasiové gumy nebo xanthanu připraveném obdobným způsobem. |
| D. viskozita | nejvýše 500 mPa.s (25° C, 2 hodiny, 1 % roztok), což odpovídá průměrné molekulové hmotnosti 200000 - 300000 D |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 12 %, po sušení při 105° C po dobu 5 hodin |
| Bílkoviny | nejvýše 7,0 % |
| Celkový popel | nejvýše 1,2 % |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejvýše 2,0 % |
| pH 1%ního vodného roztoku | 5,5-8,0 |
| Hrubý tuk | nejvýše 1 % |
| Celkový obsah antrachinonů | nejvýše 0,5 mg/kg (mezní hodnota detekce) |
| Zbytky rozpouštědel | nejvýše 750 mg/kg isopropylalkoholu |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000 KTJ/l g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 100 KTJ/l g |
| Escherichia coli | negativní v 1 g |
| Salmonella sp. | negativní v 25 g“. |
7. V příloze č. 3 položka E 463 HYDROXYPROPYLCELULÓZA zní:
„E 463 HYDROXYPROPYLCELULÓZA
| Synonyma | hydroxypropylether celulózy |
| Definice | hydroxypropylcelulóza je celulóza získaná přímo z přirozených rostlinných pletiv a částečně etherifikovaná hydroxypropylovými skupinami |
| Chemický název | hydroxypropylether celulózy |
| Chemický vzorec | Polymery obsahují substituované jednotky anhydroglukózy s obecným vzorcem C6H7O2(OR1)(OR2)(OR3), kde každý z R1, R2, R3 může být buď H, CH2 CHOHCH3, CH2 CHO(CH2CHOHCH3)CH3 nebo CH2CHO[CH2CHO(CH2CHOHCH3)CH3]CH3 |
| Relativní molekulová hmotnost | asi 30 000 - 1 000 000 |
| Obsah | nejvýše 80,5 % hydroxypropoxylových skupin (-OCH2 CHOHCH3) odpovídajících nejvýše 4,6-hydroxypropoxylovým skupinám na jednotku anhydroglukózy, vztaženo na sušinu |
| Popis | mírně hygroskopický, bílý nebo slabě nažloutlý nebo našedlý, zrnitý nebo vláknitý prášek bez pachu a chuti |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | Ve vodě bobtná, vytváří čiré až opaleskující, viskózní, koloidní roztoky, dobře rozpustná v ethanolu, nerozpustná v etheru |
| B. plynová chromatografie | substituenty se stanovují plynovou chromatografií |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 10 %, po sušení při 105°C po dobu 3 hodin |
| Síranový popel | nejvýše 0,5 % stanoveno po žíhání při 800 ± 25° C |
| pH 1%ního koloidního roztoku | 5,0-8,0 |
| Propylenchlorhydriny | nejvýše 0,1 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg“. |
8. V příloze č. 3 položka E 948 KYSLÍK zní:
„E 948 KYSLÍK
| Definice | |
| Chemický název | kyslík |
| Einecs | 231-956-9 |
| Chemický vzorec | O2 |
| Relativní molekulová hmotnost | 32,00 |
| Obsah | nejméně 99,0 % |
| Popis | bezbarvý nehořlavý plyn bez zápachu |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 0,05 % |
| Methan a jiné uhlovodíky | nejvýše 100 μl/l“. |
9. V příloze č. 3 položka E 949 VODÍK zní:
„E 949 VODÍK
| Definice | |
| Chemický název | vodík |
| Einecs | 215-605-7 |
| Chemický vzorec | H2 |
| Relativní molekulová hmotnost | 2,00 |
| Obsah | nejméně 99,9 % |
| Popis | bezbarvý vysoce hořlavý plyn bez zápachu |
| Čistota | |
| Methan | nejvýše 0,005 % obj. |
| Kyslík | nejvýše 0,001 % obj. |
| Dusík | nejvýše 0,070 % obj.“. |
10. Do přílohy č. 3 se za položku E 1202 vkládá položka E 1203 POLYVINYLALKOHOL, která zní:
„E 1203 POLYVINYLALKOHOL
| Synonyma | Polymer vinylalkoholu, PVOH |
| Definice | Polyvinylalkohol je syntetická pryskyřice připravená polymerací vinylacetátu, po níž následuje částečná hydrolýza vzniklého esteru v přítomnosti alkalického katalyzátoru. Fyzikální vlastnosti produktu závisí na polymeračním stupni a stupni hydrolýzy. |
| Chemický název | Ethenol homopolymer |
| Chemický vzorec | (C2H3OR)n, kde R = H nebo COCH3 |
| Obsah | 11,0 – 12,8 % dusíku (N), vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | Průsvitný bílý nebo krémově zbarvený zrnitý prášek bez zápachu a bez chuti |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v ethanolu |
| B. srážení reakce | Vzorek o hmotnosti 0,25 g se zahříváním rozpustí v 5 ml vody a roztok se nechá zchladnout na pokojovou teplotu. Po přidání 10 ml ethanolu k tomuto roztoku vznikne bílá zakalená nebo vločkovitá sraženina. |
| C. barevná reakce | Vzorek o hmotnosti 0,01 g se zahříváním rozpustí ve 100 ml vody a roztok se nechá zchladnout na pokojovou teplotu. Modré zabarvení vznikne přidáním jedné kapky zkušebního roztoku jódu a několika kapek kyseliny borité k 5 ml roztoku. Vzorek o hmotnosti 0,5 g se zahříváním rozpustí v 10 ml vody a roztok se nechá zchladnout na pokojovou teplotu. Tmavě červené zabarvení vznikne přidáním jedné kapky zkušebního roztoku jódu k 5 ml roztoku. |
| D. viskozita 4%ního roztoku při 20° C | 4,8 –5,8 mPa.s, což odpovídá průměrné molekulové hmotnosti 26 000-30 000 D |
| Čistota | |
| Esterové číslo | 125 –153 mg KOH/g |
| Stupeň hydrolýzy | 86,5 – 89,0 % |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,1 % |
| Kyselost | nejvýše 3,0 |
| pH 4%ního roztoku | 5,6 - 6,5 |
| Zbytky rozpouštědel | nejvýše 1,0 % methanolu, 1,0 % methylacetátu |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 5,0 % při 105° C po dobu 3 hodin |
| Nespalitelný zbytek | nejvýše 1,0 % |
| Olovo | nejvýše 2,0 mg/kg“. |
11. V příloze č. 3 se položka POLYETHYLENGLYKOL 6000 nahrazuje položkou E 1521 POLYETHYLENGLYKOLY, která zní:
„E 1521 POLYETHYLENGLYKOLY
| Synonyma | PEG, makrogol, polyethylenoxid |
| Definice | Adiční polymery ethylenoxidu a vody obvykle označované číslem přibližně odpovídajícím molekulové hmotnosti. |
| Chemický název | α-hydro-Ω-hydroxypoly(oxy-1,2ethandiol) |
| Chemický vzorec | HOCH2-(CH2-O-CH2)n-CH2OH |
| Průměr relativních molekulových hmotností | 380 – 9 000 D |
| Obsah | PEG 400: 95 –105 % |
| PEG 3000: 90 –110 % | |
| PEG 3350: 90 –110 % | |
| PEG 4000: 90 –110 % | |
| PEG 6000: 90 –110 % | |
| PEG 8000: 87,5 –112,5 % | |
| Popis | PEG 400 je čirá, viskózní, bezbarvá nebo téměř bezbarvá hygroskopická kapalina PEG 3000, PEG 3350, PEG 4000, PEG 6000 a PEG 8000 jsou bílé nebo téměř bílé pevné látky voskového nebo parafinového vzhledu |
| Identifikace | |
| A. bod tání | PEG 400: 4 – 8°C |
| PEG 3000: 50 – 56°C | |
| PEG 3350: 53 – 57°C | |
| PEG 4000: 53 – 59°C | |
| PEG 6000: 55 – 61°C | |
| PEG 8000: 55 – 62°C | |
| B. viskozita | PEG 400: 105 – 130 mPa.s při 20°C |
| PEG 3000: 75 – 100 mPa.s při 20° C | |
| PEG 3350: 83 – 120 mPa.s při 20° C | |
| PEG 4000: 110 – 170 mPa.s při 20° C | |
| PEG 6000: 200 – 270 mPa.s při 20° C | |
| PEG 8000: 260 – 510 mPa.s při 20° C | |
| V případě polyethylenglykolů, které mají průměrnou molekulovou hmotnost vyšší než 400, se viskozita určuje na 50%ním hmot. roztoku příslušné látky ve vodě. | |
| C. rozpustnost | PEG 400 je mísitelný s vodou, velmi dobře rozpustný v acetonu, v alkoholu a v methylenchloridu, prakticky nerozpustný v mastných a minerálních olejích. PEG 3000 a PEG 3350 jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a v methylenchloridu, velmi těžce rozpustné v alkoholu, prakticky nerozpustné v mastných a minerálních olejích. PEG 4000, PEG 6000 a PEG 8000 jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a v methylenchloridu, prakticky nerozpustné v alkoholu, prakticky nerozpustné v mastných a minerálních olejích. |
| Čistota | |
| Kyselost nebo zásaditost | Navážka 5,0 g se rozpustí v 50 ml vody bez oxidu uhličitého a přidá se 0,15 ml roztoku bromthymolové modři. Roztok je žlutý nebo zelený. Na změnu zabarvení indikátoru do modra není potřeba více než 0,1 ml 0,1M hydroxidu sodného. |
| Hydroxylové číslo | PEG 400:264 – 300 |
| PEG 3000: 34 – 42 | |
| PEG 3350: 30 – 38 | |
| PEG 4000: 25 – 32 | |
| PEG 6000: 16 – 22 | |
| PEG 8000: 12 – 16 | |
| Síranový popel | nejvýše 0,2 % |
| 1,4-dioxan | nejvýše 10,0 mg/kg |
| Ethylenoxid | nejvýše 0,2 mg/kg |
| Ethylenglykol a diethylenglykol | celkem nejvýše 0,25 % hmot. jednotlivě nebo v kombinaci |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg“. |
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2011, s výjimkou čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2011.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.