124
ZÁKON
ze dne 4. května 2011,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Věc vykazující znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, která byla na území České republiky zapůjčena cizím státem, jenž prohlásil, že tato věc je v jeho vlastnictví, nepodléhá provedení jakéhokoliv výkonu rozhodnutí ani exekuci a předběžným opatřením nelze uložit s takovou věcí nenakládat; nelze ani přijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatření, které by bránilo vrácení takové věci tomuto cizímu státu.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
2. V § 45 odst. 1 se slova „§ 20 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 20 odst. 5“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.