133
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 19. listopadu 1975
o advokacii
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚKOLY ADVOKACIE A JEJICH PLNĚNÍ
§ 1
Úkoly advokacie
Advokacie napomáhá zajišťovat ústavní právo občanů na obhajobu a chránit ostatní práva a oprávněné zájmy občanů, organizací a orgánů v souladu s právním řádem, socialistickým právním vědomím a zájmy socialistické společnosti. Přispívá k upevňování socialistické zákonnosti v životě společnosti a k právní výchově a propagandě, přičemž dbá o to, aby nebyly porušovány právní předpisy.
Práva a povinnosti advokátu
§ 2
(1) Úkoly advokacie plní advokáti poskytováním právní pomoci, a to zejména tím, že obhajují občany v trestním řízení, zastupují občany, organizace a orgány při právních úkonech, v občanském soudním řízení a v řízení před ostatními státními a jinými orgány, sepisují listiny, poskytují právní porady a zpracovávají právní rozbory. Při plnění těchto úkolů jsou advokáti vázáni právním řádem a v jeho mezích příkazy zastoupeného.
(2) Při poskytování právní pomoci advokáti vedou občany k plnění povinností ve vztahu ke státu a společnosti, k úctě k právu a ke spoluobčanům a tak prohlubují jejich socialistické právní vědomí. Advokáti přispívají též k právní výchově občanů, k propagaci právního řádu a k dodržování pravidel socialistického soužití.
§ 3
Advokáti jsou oprávněni a povinni hájit práva a oprávněné zájmy zastoupeného, jednat při tom svědomitě a důsledně, využívat všech zákonných prostředků a uplatnit vše, co podle svého přesvědčení a příkazu zastoupeného považují za prospěšné. Jsou povinni projednat se zastoupeným podstatné skutkové okolnosti a jejich právní význam, postupovat ve věci účelně a bez zbytečného odkladu; podle povahy věci jsou povinni upozornit zastoupeného i na práva a právem chráněné zájmy odpůrce a tam, kde to povaha věci připouští, pokusit se o její smírné vyřízení.
§ 4
Advokáti jsou povinni dbát, aby právní pomoc byla poskytována účelně a hospodárně.
§ 5
Advokáti nesmějí při poskytování právní pomoci nebo v souvislosti s ní získat pro sebe ani pro jiného neoprávněný prospěch.
§ 6
(1) Advokáti nesmějí vykonávat jinou výdělečnou činnost kromě činnosti publicistické, literární, vědecké, umělecké a činnosti, která pro svoji krátkodobost nebo rozsah nemůže ohrozit plnění jejich úkolů. Výjimky ze závažných důvodů povoluje ministr spravedlnosti; jde-li o činnost vysokoškolského učitele, po dohodě s ministrem školství.
(2) Na rozhodování o povolení výjimek ze zákazu výkonu jiné výdělečné činnosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 7
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci, pokud ho zastoupený této povinnosti nezprostí.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může advokáta zprostit též výbor Ústředí slovenské advokacie, je-li v důležitém státním zájmu, aby o těchto skutečnostech vypovídal před soudem, státním nebo jiným orgánem.
(3) Na povinnost advokáta zachovávat mlčenlivost se nelze odvolávat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit spáchání trestného činu.1)
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost je advokát vázán i po zániku členství v krajském sdružení advokátů.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro pracovníky advokacie.
§ 8
(1) Advokáta si může občan, organizace nebo orgán zvolit. Advokát je povinen právní pomoc poskytnout.
(2) Advokát může odmítnout poskytování právní pomoci jen ze závažných důvodů nasvědčujících tomu, že by ji nemohl řádně poskytovat, zejména
a) žádá-li se, aby uplatňoval zájmy zjevně neoprávněné;
b) brání-li mu v tom pracovní zatížení, pokud nebyl ustanoven k poskytování právní pomoci advokátní organizací.
(3) Advokát je povinen poskytování právní pomoci odmítnout,
a) žádá-li se, aby uplatňoval zájmy, které jsou ve zjevném rozporu s právním řádem nebo se zájmy socialistické společnosti;
b) zúčastnila-li se projednávání věci zastoupeného osoba, s níž je advokát v příbuzenském poměru;
c) poskytl-li ve věci právní pomoc občanu, organizaci nebo orgánu, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo jej žádá o právní pomoc.
(4) Advokát je oprávněn vypovědět plnou moc,
a) byla-li narušena nezbytná důvěra mezi ním a zastoupeným;
b) neposkytuje-li zastoupený potřebnou součinnost nebo nesloží-li bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za právní pomoc;
c) zjistí-li se dodatečně skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. a)
(5) Advokát je povinen vypovědět plnou moc, zjistí-li se dodatečně skutečnosti uvedené v odstavci 3.
§ 9
Advokát je oprávněn pověřit provedením jednotlivého úkonu právní pomoci jiného advokáta nebo advokátního koncipienta.
§ 10
(1) Advokát - člen krajského sdružení advokátů ve Slovenské socialistické republice je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území Slovenské socialistické republiky.
(2) Stejné oprávnění má advokát, který je členem krajského (městského) sdružení advokátů v České socialistické republice.
§ 11
Odměna
(1) Právní pomoc se poskytuje za odměnu, jejíž výše je stanovena sazebníkem. Sazebník vydává ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky po dohodě s příslušnými ústředními orgány. Odměna náleží krajskému sdružení advokátů, jehož je advokát členem.
(2) Právní pomoc se poskytuje za sníženou odměnu nebo bezplatně, je-li to odůvodněno osobními, majetkovými a výdělkovými poměry občana nebo jinými důvody hodnými zvláštního zřetele. O tom, zda jsou tyto důvody dány, rozhoduje advokátní organizace, kromě případu, v němž byl ustanoven zástupce podle občanského soudního řádu.
§ 12
Odpovědnost za škodu
Za škodu způsobenou advokátem pří poskytování právní pomoci odpovídá krajské sdružení advokátů, jehož je advokát členem.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE ADVOKACIE
§ 13
Výstavba orgánů advokacie a metody jejich činnosti se řídí zásadami demokratického centralismu.
§ 14
(1) Orgány advokacie jsou zásadně voleny. Za svou činnost odpovídají orgánům, které je zvolily.
(2) Usnesení a opatření orgánů vyšších jsou pro orgány nižší závazné.
§ 15
(1) Advokát má právo volit orgány advokacie a být do nich volen. Má právo zúčastnit se členských schůzí advokátů, vyjadřovat se k projednávaným otázkám a podávat návrhy.
(2) Advokát má právo zúčastnit se ve vlastní věci jednání kteréhokoliv orgánu advokacie.
(3) Advokát je povinen plnit usnesení a opatření orgánů advokacie.
§ 16
(1) Základními advokátními organizacemi jsou krajská sdružení advokátů (dále jen „sdružení“); v Bratislavě sdružení zahrnuje území Západoslovenského kraje a území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(2) K výkonu advokacie zřizují sdružení v okresech (v Bratislavě v obvodech) advokátní poradny.
§ 17
V čele advokacie je Ústředí slovenské advokacie (dále jen „Ústředí“), které řídí a kontroluje veškerou činnost advokacie.
§ 18
(1) Sdružení a Ústředí jsou socialistickými organizacemi.
(2) Ústředí může pověřit advokátní poradnu, aby v rozsahu jím určeném vystupovala vlastním jménem.
Sdružení
§ 19
Členská schůze advokátů
(1) Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze advokátů, která zejména
a) projednává zásadní otázky řízení advokacie ve sdružení;
b) stanoví úkoly sdružení pro příští období;
c) projednává a schvaluje zprávu o činnosti výboru sdružení;
d) stanoví počet náhradníků výboru sdružení;
e) volí členy a náhradníky výboru sdružení na pět let a odvolává je;
f) volí delegáty na konferenci slovenské advokacie.
(2) Členská schůze advokátů je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech členů sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů sdružení.
§ 20
Výbor sdružení
(1) Výbor sdružení je výkonným orgánem členské schůze advokátů.
(2) Výbor sdružení svolává členskou schůzi advokátů nejméně jednou za dva roky; svolá ji vždy, požádá-li o to alespoň polovina advokátů - členů sdružení.
(3) Výbor sdružení plní usnesení členských schůzí, řídí a organizuje činnost advokacie na všech jejích úsecích, zejména
a) projednává a schvaluje plány činnosti sdružení;
b) zřizuje a ruší advokátní poradny, stanoví v nich počty advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků, stanoví sídla a pracoviště advokátních poraden; stanoví a odvolává vedoucí advokátních poraden;
c) rozhoduje o přijetí advokáta za člena sdružení a o jeho zařazení do advokátní poradny, o vyloučení člena ze sdružení, o zrušení členství advokáta ve sdružení a o dočasném zastavení výkonu právní pomoci;
d) pečuje o ideově politickou a odbornou výchovu advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků; zabezpečuje plnění úkolů v oblasti kádrové a personální práce a vytváření kádrových rezerv;
e) uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s advokátními koncipienty a ostatními pracovníky sdružení;
f) kontroluje a hodnotí úroveň právní pomoci poskytované advokáty, kontroluje, jak advokáti, advokátní koncipienti a ostatní pracovníci sdružení dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem, jak plní usnesení a opatření sdružení a Ústředí; vyřizuje podněty a stížnosti pracujících;
g) zajišťuje podmínky pro výkon právní pomoci, hospodaří s prostředky sdružení podle schválených plánů a spravuje majetek sdružení.
(4) Výbor sdružení se skládá z pěti členů. Členové výboru vykonávají funkci i po uplynutí období, na které byli zvoleni, až do zvolení nových členů výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí, které stanoví výbor.
(5) Výbor sdružení volí ze středu svých členů předsedu. Předseda zastupuje sdružení navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru, vyřizuje běžné věci sdružení a méně závažná provinění advokátů.
(6) Výbor sdružení je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
§ 21
Advokátní poradny
(1) V advokátních poradnách plní své úkoly advokáti, advokátní koncipienti a ostatní pracovníci sdružení.
(2) V čele advokátní poradny je vedoucí, který organizuje a řídí práci poradny a zajišťuje podmínky pro řádné poskytování právní pomoci. Vedoucí zejména
a) zajišťuje plnění usnesení a opatření vyšších orgánů advokacie a kontroluje jejich dodržování;
b) zajišťuje podmínky pro řádné poskytování právní pomoci advokáty a advokátními koncipienty na potřebné politické a odborné úrovni;
c) organizuje práci advokátů a pracovníků, v této souvislosti jim ukládá pracovní úkoly a kontroluje jejich plnění, dbá o dodržování pracovní kázně a o zavedení příslušných opatření při jejím porušení;
d) pečuje o ideově politickou a odbornou výchovu advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků; kontroluje a hodnotí přípravnou praxi advokátních koncipientů;
e) vyřizuje z pověření výboru sdružení podněty a stížnosti pracujících;
f) ustanovuje obhájce a zástupce v případech stanovených příslušnými procesními předpisy a v případě, kdy advokát zemřel nebo ztratil způsobilost k poskytování právní pomoci, pokud zastoupený nezařídí jinak;
g) rozhoduje o poskytování právní pomoci za sníženou či zvýšenou odměnu nebo bezplatně, kromě případů uvedených v občanském soudním řádu;
h) vyjadřuje se k zařazení advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků do advokátní poradny.
(3) Vedoucí advokátní poradny je též povinen poskytovat právní pomoc.
Ústředí
§ 22
Konference slovenské advokacie
(1) Nejvyšším orgánem Ústředí je konference slovenské advokacie (dále jen „konference“).
(2) Konferenci tvoří delegáti sdružení, které zvolila členská schůze advokátů.
(3) Konference zejména
a) projednává a stanoví zásadní úkoly advokacie na všech úsecích její činnosti;
b) projednává a schvaluje zprávu o činnosti výboru Ústředí a zprávu revizní komise Ústředí;
c) stanoví počet náhradníků výboru Ústředí;
d) volí na 5 let členy a náhradníky výboru Ústředí, členy revizní komise Ústředí a členy kárné komise Ústředí a odvolává je.
(4) Konference je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů.
§ 23
Výbor Ústředí
(1) Výkonným orgánem konference je výbor Ústředí.
(2) Výbor Ústředí svolává konferenci a stanoví způsob, kterým se stanoví počet delegátů jednotlivých sdružení. Konferenci svolá vždy, požádá-li o to alespoň polovina advokátů.
(3) Výbor Ústředí plní usnesení konference a v období mezi konferencemi řídí, organizuje a kontroluje činnost advokacie, zejména
a) přijímá usnesení a opatření závazná pro všechny orgány advokacie, advokáty, advokátní koncipienty a ostatní pracovníky advokacie a kontroluje jejich plnění; vydává organizační, pracovní a kárný řád;
b) stanoví plán Ústředí a úkoly plánů sdružení;
c) vykonává dohled nad sdruženími a advokátními poradnami; zrušuje nebo mění usnesení a opatření sdružení, popřípadě zastavuje jejich výkon, jsou-li v rozporu s právním řádem nebo se zájmem socialistické společnosti, s výjimkou usnesení týkajících se zániku členství advokátů ve sdružení a skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků sdružení; rozhoduje o stížnostech proti usnesením a opatřením sdružení; vyřizuje podněty a stížnosti pracujících, které náleží do jeho působnosti;
d) stanoví počty advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků jednotlivých sdružení a Ústředí;
e) kontroluje plnění úkolů kádrové práce ve sdruženích a vytváření kádrových rezerv; jmenuje předsedy a členy zkušebních komisí pro advokátní zkoušky;
f) organizuje, řídí a kontroluje ideově politickou a odbornou výchovu advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků;
g) stanoví se souhlasem příslušných ústředních orgánů podmínky hospodaření Ústředí a sdružení a v dohodě s těmito orgány a s příslušným odborovým orgánem soustavu odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie; zajišťuje provádění mzdové politiky v advokacii podle směrnic vlády, zásad stanovených příslušnými ústředními orgány a mzdovými předpisy, kontroluje dodržování mzdových předpisů;
h) hospodaří s finančními a hmotnými prostředky, vytváří centrální fondy ve shodě s příslušnými předpisy a rozhoduje o jejich použití v rámci schválených plánů; spravuje majetek Ústředí;
ch) podle hledisek uvedených v předpisech o ochraně státního tajemství určuje advokáty, kteří se mohou seznamovat se státním tajemstvím, a vede jejich seznam;
i) zajišťuje dokumentační, informační, studijní a publikační činnost;
j) uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s pracovníky Ústředí.
(4) Výbor Ústředí se skládá z devíti členů. Členové výboru vykonávají funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do zvolení nového výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí určeném výborem Ústředí.
(5) Výbor volí ze středu svých členů předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné věci výboru. Místopředsedové zastupují předsedu během jeho nepřítomnosti v pořadí nebo ve věcech, určených výborem.
(6) Výbor Ústředí je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
§ 24
Revizní komise Ústředí
(1) Revizní komise Ústředí (dále jen „revizní komise“) kontroluje činnost Ústředí a sdružení z hlediska plnění povinností a úkolů stanovených právními předpisy a usneseními orgánů advokacie.
(2) Revizní komise upozorňuje výbor Ústředí na zjištěné nedostatky a podává návrhy na opatření. Zprávu o své činnosti podává konferenci.
(3) Revizní komise má pět členů. Ze středu svých členů volí předsedu.
§ 25
Kárná komise Ústředí
(1) Kárná komise Ústředí (dále jen „kárná komise“) provádí kárné řízení podle tohoto zákona.
(2) Kárná komise má devět členů. Ze svého středu volí předsedu.
Dohled ministra spravedlnosti
§ 26
Dohled na činnost a hospodaření advokacie náleží ministru spravedlnosti, který dbá o to, aby advokáti, advokátní koncipienti, Ústředí a sdružení plnili úkoly, dodržovali povinnosti a využívali oprávnění vyplývající z tohoto zákona a ostatních právních předpisů.
§ 27
(1) Ministr spravedlnosti může zrušit usnesení nebo opatření Ústředí nebo sdružení, popřípadě zastavit jejich výkon, jsou-li v rozporu s právním řádem nebo se zájmem socialistické společnosti.
(2) Ministr spravedlnosti nemůže použít oprávnění zrušit usnesení nebo opatření anebo zastavit jejich výkon tehdy, jestliže se usnesení nebo opatření Ústředí nebo sdružení týká zániku členství advokáta ve sdružení, skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie, nebo jde-li o rozhodnutí v kárném řízení.
(3) Ministr spravedlnosti může navrhnout orgánům advokacie, aby vydaly usnesení nebo opatření, které je v jejich pravomoci. Orgány advokacie jsou povinny rozhodnout o takovém návrhu nejpozději do tří měsíců.
(4) Usnesení orgánů advokacie, jimiž se stanoví celkový počet advokátů v jednotlivých sdruženích a advokátních poradnách, a soustava odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie, lze vydat jen s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti.
ČÁST TŘETÍ
PRÁVNÍ POMĚRY ADVOKÁTŮ A ADVOKÁTNÍCH KONCIPIENTŮ
Předpoklady pro výkon advokacie
§ 28
Advokacii může vykonávat jen člen sdružení, který složil do rukou předsedy tento slib: „Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních svých povinností zachovávat Ústavu a ostatní zákony, svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s poskytováním právní pomoci.“
§ 29
Za člena sdružení lze přijmout jen občana Československé socialistické republiky, který je plně způsobilý k právním úkonům, oddaný socialistickému zřízení, občansky bezúhonný, má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, vykonával po dobu tří let právní praxi, z toho alespoň dva roky v advokacii, a úspěšně složil advokátní zkoušku.
§ 30
Ústředí může uznat odbornou justiční, prokurátorskou nebo jinou obdobnou právní zkoušku za rovnocennou advokátní zkoušce. Ústředí výjimečně může prominout zcela nebo zčásti právní praxi.
Vznik a zánik členství ve sdružení
§ 31
Vznik členství
Členství advokáta ve sdružení vzniká dnem uvedeným v usnesení výboru sdružení o přijetí za člena sdružení.
§ 32
Ztráta členství
Advokát ztrácí členství ve sdružení dnem právní moci rozhodnutí o ztrátě státního občanství, rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebo rozhodnutí, jímž byl odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok.
§ 33
Vystoupení ze sdružení
(1) Členství advokáta zaniká po uplynutí tří měsíců počítaných od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného prohlášení advokáta o jeho vystoupení ze sdružení, pokud se advokát písemně nedohodne se sdružením jinak.
(2) Členství nezanikne, jestliže advokát písemně odvolá prohlášení o vystoupení před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 a sdružení s tím písemně projeví souhlas.
(3) Vystoupí-li advokát ze sdruženi proto, že podle lékařského posudku nemůže vykonávat advokacii bez vážného ohrožení svého zdraví, zanikne jeho členství ve sdružení dnem doručení písemného prohlášení, že vystupuje ze sdružení, pokud se písemně nedohodne se sdružením jinak.
Zrušení členství
§ 34
(1) Sdružení může zrušit členství advokáta,
a) porušil-li advokát závažným způsobem povinnosti, které mu ukládá tento zákon nebo usnesení Ústředí;
b) byly-li v jeho činnosti zjištěny vážné nedostatky, nasvědčující tomu, že není schopen řádně plnit své povinnosti;
c) existují-li důvody, pro něž by mohl být ze sdružení vyloučen.
(2) Sdružení může zrušit členství advokáta i tehdy,
a) stal-li se ze zdravotních důvodů trvale nezpůsobilým plnit své povinnosti;
b) dovršil-li 65 let.
(3) Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) lze zrušit členství advokáta, jen jestliže advokát v přiměřené lhůtě neodstranil nedostatky ve své činnosti, ačkoli byl k tomu v posledních dvanácti měsících písemně vyzván.
(4) Z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a písm. c) může sdružení zrušit členství advokáta pouze do tří měsíců ode dne, kdy tento důvod zjistilo, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
(5) Usnesení o zrušení členství je třeba vyhotovit písemně, uvést v něm důvod a doručit advokátovi; jinak je neplatné.
(6) Členství advokáta zaniká po uplynutí tří měsíců počítaných od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po doručení rozhodnutí o zrušení členství ve sdružení, jestliže se advokát písemně nedohodne se sdružením na zkrácení této lhůty.
§ 35
(1) Sdružení nemůže zrušit členství advokáta z důvodů uvedených v § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2 v ochranné době ustanovené v § 48 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce.
(2) Členství těhotné advokátky a advokátky nebo osamělého advokáta, trvale pečujících alespoň o jedno dítě mladší tří let, může sdružení zrušit jen z důvodu uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c). Bylo-li členství advokátky zrušeno z tohoto důvodu před nástupem mateřské dovolené tak, že by lhůta stanovená v § 34 odst. 6 měla uplynout v době mateřské dovolené, zaniká její členství ve sdružení současně s uplynutím mateřské dovolené.
(4) Bylo-li členství advokáta zrušeno před počátkem ochranné doby tak, že lhůta stanovená v § 34 odst. 6 by měla uplynout v této době, ochranná doba se do této doby nezapočítává; členství advokáta zaniká až po uplynutí zbývající části lhůty po skončení ochranné doby. Jestliže advokát písemně sdělí sdružení, že na prodloužení členství netrvá, zanikne členství bez ohledu na ochrannou dobu.
§ 36
Vyloučení ze sdružení
(1) Sdružení může advokáta vyloučit,
a) byl-li pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, pokud jeho členství nezaniklo podle § 32;
b) porušil-li zvlášť závažným způsobem povinnosti, které mu ukládá tento zákon nebo usnesení Ústředí, nebo projevily-li se v jeho činnosti tak hrubé závady, že nemůže nadále vykonávat advokacii.
(2) Sdružení může advokáta vyloučit jen do tří měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod uvedený v odstavci 1, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
(3) Usnesení o vyloučení je třeba vyhotovit písemně, uvést v něm důvod a doručit advokátovi; jinak je neplatné.
(4) Členství advokáta zanikne dnem doručení písemného usnesení sdružení o vyloučení.
(5) Sdružení nemůže vyloučit těhotnou advokátku a advokátku nebo osamělého advokáta trvale pečující o dítě mladší tří let, může však, s výjimkou advokátky na mateřské dovolené, jejich členství zrušit z důvodů uvedených v odstavci 1.
§ 37
Účast odborových orgánů při zániku členství
(1) Sdružení může zrušit členství advokáta nebo ho vyloučit jen s předchozím souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor“); jinak je usnesení o zrušení členství nebo o vyloučení advokáta neplatné.
(2) Odmítl-li závodní výbor dát sdružení souhlas ke zrušení členství nebo vyloučení advokáta, může sdružení požádat příslušný vyšší odborový orgán o přezkoumání stanoviska závodního výboru. Zjistí-li vyšší odborový orgán, že nesouhlas závodního výboru se zánikem členství advokáta je v rozporu se zájmy společnosti, může jeho rozhodnutí zrušit a sám dát souhlas místo závodního výboru.
§ 38
Účast okresního národního výboru při zániku členství
(1) Členství advokáta se změněnou pracovní schopností nebo advokáta, který byl účastníkem odboje, lze zrušit jen s předchozím souhlasem okresního národního výboru; jinak je usnesení o zrušení členství neplatné.
(2) Souhlasu okresního národního výboru není třeba, zrušuje-li sdružení členství advokáta staršího než 65 let.
§ 39
Nároky z neplatného zániku členství
(1) Zrušilo-li sdružení členství advokáta nebo vyloučilo-li ho bez toho, že by existovaly důvody uvedené v tomto zákoně, trvá jeho členství nadále a sdružení je povinno poskytnout mu náhradu odměny. Náhrada přísluší ve výši průměrné odměny ode dne, kdy advokát oznámil sdružení, že nadále chce být členem sdružení, až do doby, kdy mu sdružení umožní poskytovat právní pomoc nebo kdy platně zanikne členství; za dobu před uplatněním neplatnosti skončení členství u soudu mu však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.
(2) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla být advokátovi poskytnuta náhrada odměny, šest měsíců, může soud na žádost sdružení přiměřeně snížit povinnost nahradit odměnu za dobu přesahující šest měsíců, popřípadě ji vůbec nepřiznat. Při svém rozhodování přihlédne soud zejména k tomu, zda advokát byl mezitím zaměstnán jinde, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se nezapojil do práce.
(3) Bylo-li členství advokáta zrušeno neplatně nebo byl-li advokát neplatně vyloučen a oznámí-li písemně, že nechce zůstat členem sdružení, platí, že advokát vystoupil dnem, kterým by jinak zaniklo jeho členství, kdyby usnesení sdružení o tom bylo platné, pokud neuzavřel se sdružením jinou písemnou dohodu.
(4) Neplatnost usnesení o zrušení členství nebo o vyloučení může advokát uplatnit u soudu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mělo zaniknout jeho členství.
§ 40
Zastavení výkonu právní pomoci
Sdružení může advokátovi zastavit výkon právní pomoci,
a) bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo bylo-li proti němu zahájeno řízení o odnětí jeho státního občanství nebo řízení o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům, na dobu do pravomocného rozhodnutí, kterým se řízení skončí;
b) projednává-li se návrh na zrušení jeho členství nebo na jeho vyloučení, na dobu do rozhodnutí o tomto návrhu;
c) bylo-li zrušeno členství advokáta z důvodu uvedeného v § 34 odst. 1, a to na dobu uvedenou v § 34 odst. 6, pokud by výkon právní pomoci v této době ohrozil důvěru v řádné plnění úkolů advokacie.
§ 41
Odměňování advokátů
Platové poměry advokátů včetně jejich nároků za dobu, kdy jim byl zastaven výkon právní pomoci, upraví Ústředí s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti a v dohodě s příslušnými ústředními orgány a odborovým orgánem.
§ 42
Výkon funkce
(1) Advokát, který byl uvolněn z činnosti v advokátní poradně proto, že byl zvolen do veřejné funkce, zůstává členem sdružení.
(2) Advokát je povinen poskytovat právní pomoc i během výkonu funkce v orgánech advokacie.
§ 43
Vztah k zákoníku práce
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy advokátů zákoníkem práce a předpisy vydanými k jeho provedení.
Advokátní koncipienti
§ 44
(1) Advokátní koncipienti vykonávají přípravnou advokátní praxi v advokátní poradně pod dohledem advokátů, jimž byla svěřena jejich odborná výchova. Mohou advokáty zastupovat při jednotlivých úkonech právní pomoci; řídí se přitom pokyny advokátů, které zastupují.
(2) Advokátním koncipientem může být občan Československé socialistické republiky, plně způsobilý k právním úkonům, občansky bezúhonný, který je oddán socialistickému zřízení a má úplné vysokoškolské právnické vzdělání.
(3) Advokátní koncipienti jsou v pracovním poměru ke sdružení.
§ 45
ČÁST ČTVRTÁ
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST ADVOKÁTŮ
§ 46
Kárné provinění
(1) Advokát může být kárně stíhán, dopustil-li se kárného provinění.
(2) Kárným proviněním je
a) závažné porušení povinností advokáta stanovených tímto zákonem nebo usneseními Ústředí;
b) opětovné nebo závažné porušení jiných povinností vyplývajících pro advokáty z jejich pracovněprávních vztahů.
(3) Pro méně závažné porušení povinností advokáta, pro drobné nedostatky v práci, jakož i pro ojedinělé méně závažné porušení pracovní kázně se kárné řízení nezavede. Takové jednání nebo nedostatky vytkne advokátovi podle povahy věci vedoucí advokátní poradny nebo předseda sdružení.
§ 47
Kárná opatření
Jako kárné opatření lze uložit
a) důtku,
b) veřejnou důtku, nebo
c) snížení základní odměny až o 10% na dobu až tří měsíců.
§ 48
Zahlazení kárného opatření
(1) Nedopustil-li se advokát během jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření dalšího kárného provinění, posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.
(2) Plní-li advokát své povinnosti mimořádně dobře, výbor sdružení může rozhodnout i před uplynutím jednoho roku, že se advokát posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.
Kárné řízení
§ 49
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh předsedy výboru sdružení, předsedy revizní komise nebo ministra spravedlnosti.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se ten, kdo návrh podává, dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se advokát kárného provinění dopustil.
§ 50
Kárné řízení se nezahájí a bylo-li zahájeno, zastaví se, byl-li advokát pro tentýž skutek odsouzen soudem v trestním řízení nebo uložil-li mu národní výbor nebo jiný orgán opatření za přestupek; bylo-li takové řízení zahájeno, kárné řízení se až do jeho skončení přeruší.
§ 51
Kárné řízení provádí kárná komise v tříčlenném senátu, jehož předsedu a další dva členy jmenuje z členů kárné komise její předseda tak, aby ani jeden z nich nebyl členem téhož sdružení jako advokát, proti němuž návrh směřuje.
§ 52
(1) Návrh na zahájení kárného řízení se doručí advokátu, proti němuž návrh směřuje. Kárná komise jedná zásadně za jeho přítomnosti. Advokát si může v kárném řízení zvolit obhájce z řad advokátů.
(2) Dospěje-li kárná komise po spolehlivém zjištění skutkového stavu k závěru, že se advokát dopustil kárného provinění uvedeného v návrhu, uloží mu kárné opatření.
(3) Nedospěje-li kárná komise k takovému závěru, vynese zprošťující rozhodnutí.
(4) Kárná komise zastaví kárné řízení, byl-li návrh na jeho zahájení podán opožděně, byl-li vzat zpět před vyhlášením rozhodnutí nebo zaniklo-li členství advokáta ve sdružení.
§ 53
(1) Proti rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření nebo vyneseno osvobozující rozhodnutí, může se advokát a ten, kdo návrh podal, odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2) O odvolání rozhoduje výbor Ústředí. Proti tomuto rozhodnutí se nelze dále odvolat.
§ 54
Advokáti, advokátní koncipienti a ostatní pracovníci sdružení jsou povinni vypovídat v kárném řízení jako svědci. Státní orgány jsou povinny podat potřebná vysvětlení.
§ 55
Podrobnosti o kárném řízení upravuje kárný řád vydaný Ústředím.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 56
Kárnou pravomoc do zvolení kárné komise vykonává výbor sdružení; práva a povinnosti revizní komise vykonává do jejího zvolení výbor Ústředí.
§ 57
Rozhodnutí o povolení výjimek ze zákazu výkonu jiné výdělečné činnosti a rozhodnutí o uznání nebo prominutí předpokladů pro výkon advokátní činnosti, které byly vydány před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.
§ 58
Advokátní zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, odborná zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečné hodnocení čekatelské praxe, závěrečné hodnocení a jiné obdobné závěrečné zkoušky vykonané před účinností tohoto zákona mají stejné účinky jako advokátní zkouška podle tohoto zákona.
§ 59
Právní vztahy vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních předpisů.
§ 60
Zákon č. 57/1963 Sb., o advokacii, se zrušuje.
§ 81
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Šalgovič v. r.
Dr. Colotka v. r.