jímž se mění zákon pro Čechy ze dne 23. února 1888, čís. 9 z. z., o organisaci služby zdravotní v obcích, a doplňuje zákon ze dne 17. dubna 1906, čís. 34 z. z. pro Čechy, o výslužném obecních a obvodních lékařů v Čechách a zaopatřovacích požitcích jejich rodin.

Poslední odstavec § 8 zákona z 23. února 1888, čís. 9 z. z. pro Čechy, se zrušuje a má zníti takto:

Základní služné obecního neb obvodního lékaře nesmí činiti méně než 1400 K ročně.

Pensijní a zaopatřovací požitky, jež byly již obecním a obvodním lékařům a jejich rodinám vyměřeny podle starých ustanovení (§§ 4, 7, 10 a 11 zák. ze dne 17. dubna 1906, čís. 34 z. z., ve spojení s § 8 zák. z 23. února 1888, č. 9 z. z.), buďtež od doby účinnosti tohoto zákona nově upraveny podle základu, vytčeného v § 1 tohoto zákona.

Státní správa bude poskytovati zemskému správnímu výboru jako správci „pensijního fondu pro obecní a obvodní lékaře v Čechách“ k umožnění výplaty zvýšených pensijních a zaopatřovacích požitků lékařův a jejich rodin (§ 2 tohoto zákona) a k finančnímu zajištění pensijního fondu (§ 16 zákona ze dne 17. dubna 1906, č. 34 z. z.) prozatím roční příspěvek.

Výše tohoto příspěvku stanoví se každoročně nařízením; nařízením může býti také poskytování příspěvku zastaveno. Pro rok 1920 má činiti příspěvek tento dohromady 100.000 K.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920, a pověřuje se jeho provedením ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy s ministrem financí.