o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a hospodářské úpravě lesů

(1) Posláním hospodářské úpravy lesů je prostorově a časově upravit les a hospodaření v něm tak, aby byly zajištěny jak produkční, tak i ostatní funkce lesů při současném vytváření předpokladů pro racionalizaci hospodaření v lese, dále poskytovat podklady pro řízení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství i pro operativní a cílevědomé hospodaření v lesích a jeho hodnocení.

(2) Tyto úkoly se řeší s uplatněním nejnovějších vědeckých poznatků z oblasti ekologie, techniky a ekonomiky a v souladu s dlouhodobými výhledy rozvoje lesního hospodářství.

(3) Úkoly uvedené v odstavci 1 provádí samostatná organizace pro hospodářskou úpravu lesů.⁷)

(1) Z hlediska rozdělení lesa se lesy člení na lesní hospodářské celky, hospodářské soubory, dílce, popřípadě dílčí plochy a porostové skupiny. Dočasně se se souhlasem krajského národního výboru může ponechat rozdělení lesa i na oddělení a porosty.

(2) Lesní hospodářský celek je trvalá nejvyšší hospodářskoúpravní jednotka, pro kterou se vypracovává lesní hospodářský plán; vytváří se na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů se zřetelem na organizační jednotky lesního hospodářství, bez ohledu na právo užívání lesních pozemků. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) může na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů a na základě vyjádření krajského národního výboru povolit úpravy hranic lesního hospodářského celku ve zvlášť odůvodněných případech jen v souvislosti s obnovou lesních hospodářských plánů.

(3) Hospodářský soubor (příloha) je část lesa s jednotnými přírodními podmínkami, porostovými poměry a stejným funkčním zaměřením. Je základní jednotkou pro rámcové plánování se zaměřením na uplatnění diferencovaných způsobů hospodaření, na vyjádření skladby a stavu lesa a na těžební úpravu.

(4) Základní jednotkou prostorového rozdělení lesa je dílec jako trvalá nejnižší hospodářskoúpravní jednotka; je v podstatě produkčně jednotný, provozně samostatný a hospodářsky zvládnutelný. Je základní jednotkou zjišťování stavu lesa, plánování lesní výroby, evidence a kontroly hospodaření. Podle potřeby se v něm vyčleňují dílčí plochy, popřípadě porostové skupiny.

(5) Dílčí plochy se vytvářejí v dílci tehdy, když se dílec skládá z několika výrazně odlišných lesních porostů, které mají nepohyblivé hranice a přesahují stanovenou výměru (0,3 hektaru). Dílčí plochy na sebe přebírají úkoly základní hospodářskoúpravní jednotky. Hranice dílčích ploch se až do vytvoření jednotného dílce nemění.

(6) Porostové skupiny se vytvářejí v obnovovaných lesních porostech tehdy, když se dílec nebo dílčí plocha skládá z lesních porostů s pohyblivými hranicemi.

(7) Hranice dílců (oddělení a porostů) musí být v terénu označeny.

(8) Rozdělení lesa v členění uvedeném v odstavci 1 se zachová i v případě vyhlášení oblasti lesů.⁸)

(9) Lesní hospodářské celky v lesích, které spravují státní organizace lesního hospodářství řízené federálním ministerstvem národní obrany, se člení na oddělení a porosty.

(1) Sečná zralost představuje v hospodářských lesích věk dílce, dílčí plochy, porostové skupiny nebo porostu (dále jen „lesní porost“), kdy je nejvýhodnější jej těžit z hlediska základních principů hospodaření. Věk sečné zralosti se určuje na základě kulminace celkového průměrného hodnotového přírůstku podle lesních dřevin, bonit, zakmenění a kvality a s ohledem na bezpečnost, popřípadě další činitele.

(2) Sečná zralost představuje v ochranných lesích věk lesního porostu, kdy už přestává optimálně plnit své poslání. Určuje se na základě fyzické zralosti lesních porostů podle lesních dřevin a stavu lesních porostů.

(3) Sečná zralost v lesích zvláštního určení se posouvá od sečné zralosti určené z produkčního hlediska směrem k fyzické zralosti lesních porostů podle vzájemného poměru významnosti produkční funkce a ostatních funkcí lesa.

(4) Obmýtní doba jako rámcová produkční doba lesních porostů se stanoví s ohledem na zajištění produkce dřeva v množství a kvalitě, na plnění a zlepšování ostatních funkcí lesů a na hospodárnost provozní činnosti.

(5) Délka obmýtní doby se řeší v hospodářských souborech v rámci stanoveného rozpětí (příloha).

(6) Obnovní doba je dána počtem let od začátku obnovy lesních porostů do jejího ukončení. Je různá podle hospodářských souborů (příloha) s ohledem na hospodářský způsob a jeho formu, hospodářský tvar lesa a cílovou skladbu následného lesního porostu.

(1) Současný stav lesa zjišťovaný v rámci hospodářské úpravy lesů je nezbytným podkladem pro plánování a řízení výroby v lesním hospodářství.

(2) Stav lesa v jednotlivých lesních porostech se vyjadřuje těmito základními číselnými údaji: plochou, věkem, zakmeněním, zastoupením lesních dřevin, výškou, tloušťkou kmene, stupněm růstu, bonitou a dřevní hmotou. Číselné údaje se doplní údaji o stanovišti a slovním popisem stavu lesního porostu, který doplní číselné údaje. Popis stavu lesního porostu lze rozšířit o údaje potřebné k přípravě výroby.

(3) Přírodní, společenské, technické a ekonomické podmínky hospodaření v jednotlivých lesních porostech se vyjadřují hospodářskoúpravní typizací, která je výsledkem jednotlivých průzkumů; v jejím rámci se zjišťují:

(4) Plochy všech jednotek prostorového rozdělení lesa se zjišťují početním nebo grafickým způsobem. Zjištěné plochy se vyrovnávají na čtverce, na převzaté výměry ze starého lesního hospodářského plánu, popřípadě se vyrovnávají na skupiny parcel. Způsob zjišťování ploch se stanoví v základním protokolu.

(5) Věk se odvozuje z dosavadních lesních hospodářských plánů a z lesní hospodářské evidence; ve sporných případech se přezkouší na vývrtech. U lesních porostů zakládaných sazbou se nepřihlíží k věku sazenic. U nestejnověkých lesních porostů, kde nelze určit hranici věkově odlišných skupin, se stanoví střední věk.

(6) Zakmenění se odvodí jako poměr redukované plochy porostní k ploše skutečné; redukovaná plocha porostní je součet redukovaných ploch pro všechny lesní dřeviny, vyplývající z poměru skutečné porostní zásoby (popřípadě kruhové plochy) k porostní zásobě tabulkové (kruhové ploše). V lesních porostech, kde porostní zásoba nebyla zjišťována přímým měřením, se zakmenění odhaduje.

(7) Zastoupení lesních dřevin v lesních porostech vyjádřené v procentech plochy se stanoví:

(8) Výška a tloušťka kmene (1,30 m nad zemí) se zjišťuje u jednotlivých hlavních lesních dřevin v lesních porostech.

(9) Stupeň růstu se určí podle vývojového stadia lesního porostu.

(10) Bonita udává produkční schopnost lesních dřevin na daném stanovišti. Zjišťuje se pro jednotlivé lesní dřeviny podle platných růstových tabulek.

(11) Způsoby zjišťování porostních zásob dřevní hmoty se rozlišují podle kategorií lesů, hospodářského tvaru lesa, hospodářského způsobu, stavu lesního porostu, požadované přesnosti a hospodárnosti; zjišťují se v m³ bez kůry na pni.

(12) Při průměrkování naplno se výpočet porostních zásob provede pomocí hmotových tabulek, popřípadě jednotných hmotových křivek s přesností ± 5 %. Intenzita a rozsah výběru zkusných ploch musí u statistických reprezentativních metod odpovídat stupni tloušťkové diferencovanosti lesního porostu tak, aby bylo dosaženo přesnosti ± 10 %.

(13) Pro všechny hospodářské soubory se zjišťuje průměrný mýtní přírůst (PMP), celkový průměrný přírůst (CPP), celkový běžný přírůst (CBP).

(14) Průměrný mýtní přírůst a celkový průměrný přírůst se zjišťuje pro hospodářský soubor jako celek pomocí růstových tabulek na základě plochy, zastoupení lesních dřevin, jejich průměrné bonity a zakmenění. Celkový běžný přírůst se zjišťuje obdobně podle věkových stupňů.

(1) V lesích je přípustná těžba při výchově a obnově lesních porostů v rozsahu a do výše stanovené lesními hospodářskými plány. Při stanovení výše těžeb se uplatňuje jako prvořadá rozšířená reprodukce, jako druhořadá těžební vyrovnanost, v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení musí těžební úprava zajistit především plnění ostatních funkcí lesů.

(2) Výše těžeb se odvozuje pro hospodářské soubory, přičemž plošně méně významné hospodářské soubory se sdružují nebo přiřazují k hospodářským souborům s obdobnými podmínkami.

(3) Celková těžba se skládá z obnovní (mýtní) těžby a těžby výchovné (předmýtní). V lesích s hospodářským způsobem výběrným se stanoví jen celková těžba. Údaje o těžbách se uvádějí v m³ bez kůry při pni (po zpracování).

(4) Výše obnovní těžby pro hospodářské soubory se z hlediska rozšířené reprodukce odvodí ve věkových stupních těmito těžebními procenty:

(5) K zajištění těžební vyrovnanosti se výše obnovních těžeb odvozená pro tři následující desetiletí podle odstavce 4 vyrovná v jednotlivých kategoriích lesů tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného vývoje těžeb dřevní hmoty a skladby věkových stupňů; porovná se s plochou normální paseky a s průměrným mýtním přírůstkem.

(6) Pokud se výše obnovních těžeb podle odstavce 5 v lesích hospodářských odchyluje o více než ± 5 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.

(7) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se výše obnovních těžeb odvodí obdobně jako v lesích hospodářských a porovná se s výší těžeb potřebnou k zajištění funkčního poslání lesa. Pokud se tato výše obnovních odchyluje o víc než — 10 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.

(8) Výše výchovných těžeb se odvodí jako součet těžeb plánovaných v jednotlivých lesních porostech. K odvození výše výchovné těžby v jednotlivých lesních porostech se použije probírková intenzita (těžební procento) stanovená podle věkových stupňů a zakmenění:

(9) Celková výše těžeb se zaokrouhlí v rozpětí ± 0,5 %.

(10) Při schvalování lesních hospodářských plánů se výše těžeb stanoví na základě součtu těžeb odvozených podle předchozích odstavců pro jednotlivé kategorie lesů.

(1) Provozní plánování stanoví způsoby budoucího obhospodařování lesů na základě potřeb společnosti, vyjádřených v dlouhodobých výhledech rozvoje odvětví, vytyčených provozních cílů a zjištěného stavu lesa. Přitom se přihlíží i k potřebám rozvoje oblastí lesů. Rozlišuje se rámcové plánování a podrobné plánování.

(2) Rámcové plánování se vypracuje pro hospodářské soubory. V jeho rámci se určí hospodářský tvar lesa, hospodářský způsob a jeho formy, obmýtní doba, obnovní doba a provozní cíle (cílové zastoupení lesních dřevin, cílová produkce dřevní hmoty, cílová výstavba, cílové zakmenění), dále způsoby zalesňování, výchovy a obnovy. Při vypracovávání rámcového plánování se vychází ze zásad uvedených v příloze, přičemž se bere ohled na zvláštnost přírodních podmínek, stavu lesa a funkčního zaměření zpracovávaného lesního hospodářského celku.

(3) Pro potřeby rámcového plánování se může vyhotovovat zejména průzkum ochrany a tvorby přírodního prostředí, ochrany lesů, ekonomických poměrů, meliorací lesů, mysliveckého hospodaření, dále je možno provést revizi průzkumu přírodních poměrů a revizi průzkumu lesní dopravní sítě.

(4) Podrobné provozní plánování vychází z rámcového plánování a konkretizuje je pro jednotlivé lesní porosty. Stanoví pro období platnosti lesního hospodářského plánu výši obnovní a výchovné těžby dřeva (ve hmotě podle lesních dřevin a v ploše celkem) včetně prořezávek, umístění těžeb v lesních porostech a jejich postup a naléhavost, úkoly a postup přeměn a převodů, potřebu a způsob meliorací lesních půd, úkoly obnovy lesa, popřípadě další hospodářská opatření podle místních podmínek.

(1) Sledováním rozvoje lesa se zjišťuje, jak se stav lesa přibližuje k vytyčeným cílům porovnáním stavů hospodářských souborů z nového a předchozího lesního hospodářského plánu a s cílovým uspořádáním hospodářských souborů.

(2) Sledováním dodržování základních principů hospodaření se zjišťuje, zda uživatelé lesů dodržují základní zásady hospodaření, princip maximálního, trvalého, bezpečného a efektivního poskytování užitků lesa.

(1) Státní organizace lesního hospodářství řízené ministerstvem a uživatelé lesů, u nichž byl rozsah odborné správy lesů omezen, jsou povinni spolupracovat při vypracovávání lesních hospodářských plánů.

(2) Za údaje o stavu lesa a údaje rámcového a podrobného plánování odpovídá organizace pro hospodářskou úpravu lesů, za realizaci plánovaných opatření odpovídají uživatelé lesů.

(1) Lesní hospodářský plán má tyto náležitosti:

(2) Pro jednotná zemědělská družstva se vyhotovují výpisy z popisu lesních porostů, plánu hospodářských opatření, z plochové tabulky, jakož i z porostové mapy.

(1) Popis lesních porostů podává přehled o současném hospodářském stavu lesa; plán hospodářských opatření stanoví provozní úkoly v jednotkách prostorového rozdělení lesa.

(2) Charakteristiku lesního porostu uvádějí číselná označení, zejména lesního porostu, druhu užívání, kategorie lesů, hospodářského souboru a slovní charakteristiky, které nelze vyjádřit číselným označením.

(3) Zjištění o skladbě a stavu lesa se uvádějí pro jednotlivé lesní porosty zejména v těchto základních číselných údajích: výměra, zjištěné taxační veličiny a porostní zásoba.

(4) Plán hospodářských opatření je sestaven pro jednotlivé lesní porosty a uvádí zejména výšku obnovní a výchovné těžby v ploše a hmotě, úkoly zalesnění podle lesních dřevin a ploch a úkoly prořezávek.

(1) Přehledové tabulky a grafikony vyjadřují nejdůležitější informace o lesním hospodářském celku, zpravidla v členění podle kategorií lesů, popřípadě hospodářských souborů. Poskytují údaje o skladbě a stavu lesa, zejména o zastoupení věkových stupňů a lesních dřevin, zakmenění, bonitách, porostních zásobách a přírůstech, o výši mýtní a výchovné těžby v ploše i hmotě podle lesních dřevin, o úkolech v zalesnění podle lesních dřevin a ploch a úkolech v prořezávkách. Tyto přehledy jsou sestaveny tak, aby poskytovaly nejdůležitější údaje pro přípravu výroby včetně tloušťkového členění dříví plánovaného k těžbě s uvedením podílu užitkového dříví, z toho zvláště jakostních sortimentů a podílu paliva. Součástí přehledu jsou kalkulace očekávaného vývoje těžebních možností lesů.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 se budou sledovat u těchto lesních dřevin: smrk, jedle (včetně jedle obrovské a douglasky), borovice (včetně vejmutovky a borovice černé), modřín, kosodřevina, ostatní jehličnany, dub (včetně dubu červeného), dub cér, buk, habr, javor, jasan, akát, bříza, olše, lípa, topoly nešlechtěné (včetně osiky), topoly šlechtěné, vrby a ostatní listnáče.

(3) Celková těžba se uvádí podle toho, zda jde o lesy v užívání státních organizací lesního hospodářství, lesy v užívání jednotných zemědělských družstev a lesy v užívání občanů (dále jen „druh užívání”).

(4) Úkoly sledované národohospodářským plánem se zpracují též pro období celých národohospodářských pětiletek, do nichž zasahuje období platnosti lesního hospodářského plánu, a na jednotlivá léta těchto pětiletek.

(1) Lesní mapy jsou: hospodářská, obrysová a organizační mapa.

(2) Hospodářská mapa v měřítku 1 : 5000 zobrazuje stav všech lesů lesního hospodářského celku k počátku platnosti lesního hospodářského plánu.

(3) Obrysová mapa v měřítku 1 : 10 000 se vyhotovuje z mapy hospodářské v souvislém zobrazení. Podle této mapy se vyhotovují zejména tyto přehledové mapy: porostní, těžební, hospodářskoúpravní typizace a průzkumů.

(4) Organizační mapa v měřítku 1 : 25 000 nebo 1 : 50 000 dává přehled o rozmístění všech lesů lesního hospodářského celku, o organizačním členění, o polohopisné a výškopisné situaci.

(1) Organizace pro hospodářskou úpravu lesů předkládá krajskému národnímu výboru nejpozději do konce března v roce provádění venkovních prací vypracovávání lesního hospodářského plánu předběžnou zprávu (podklady) pro vypracování základního protokolu, kterou musí projednat se státní organizací lesního hospodářství; jestliže lesy užívá jiná státní organizace, musí ji projednat s touto organizací.

(2) Krajský národní výbor svolá základní pochůzku podle časového plánu projednaného s ministerstvem po předložení předběžné zprávy. Zúčastní se jí zástupce okresního národního výboru, organizace pro hospodářskou úpravu lesů, státní organizace lesního hospodářství a podle potřeby též jiných zainteresovaných orgánů a organizací. Při základní pochůzce se určí zásady vypracovávání lesního hospodářského plánu a spolupráce se státní organizací lesního hospodářství. Výsledky se zapíší do základního protokolu.

(3) Krajský národní výbor svolá závěrečnou pochůzku podle časového plánu projednaného s ministerstvem. Organizace pro hospodářskou úpravu lesů předloží krajskému národnímu výboru koncept lesního hospodářského plánu měsíc před závěrečnou pochůzkou. Závěrečnou pochůzku vykonají zástupci orgánů a organizací, které se zúčastnily základní pochůzky; prověří se při ní správnost zjištění stavu lesa a správnost plánovaných hospodářských opatření. Zároveň se prověří dodržování navrhovaných změn z lhůty pro zalesňování holin⁹) a překontroluje se dodržení zásad základního protokolu. Výsledky se zapíší do základního protokolu.

(4) Krajský národní výbor po provedení oprav organizací pro hospodářskou úpravu lesů ve smyslu závěrečného protokolu schválí nejpozději do jednoho měsíce lesní hospodářský plán spolu se změnami podle odstavce 3.

(5) Jestliže se v průběhu platnosti lesního hospodářského plánu změní poslání lesního hospodářského celku nebo jeho podstatné části, anebo dojde k nepředvídaným škodám v důsledku přírodních vlivů nebo jiných závažných důvodů, může se na základě žádosti státní organizace lesního hospodářství nebo z podnětu krajského národního výboru předčasně vypracovat lesní hospodářský plán nebo se může provést změna některých jeho částí. Pro postup při předčasném vypracování lesního hospodářského plánu platí přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 4.

(1) Závaznými ukazateli lesních hospodářských plánů jsou výše těžeb a úkoly obnovy a výchovy stanovené pro jednotlivé kategorie lesů. Výše těžby stanovená pro kategorii lesů je nepřekročitelná. Závazným údajem lesních hospodářských plánů je hospodářský způsob stanovený pro hospodářský soubor.

(2) Směrným ukazatelem jsou meliorace lesních pozemků. Směrnými údaji jsou hospodářský tvar lesa, forma hospodářského způsobu, umístění, postup a naléhavost těžeb, postup přeměn a převodů, způsob meliorací lesních pozemků, plánovaná dřevinová skladba a prostorové uspořádání lesních porostů.

(3) Ostatní ukazatelé lesních hospodářských plánů jsou orientační.

(4) Těžba prováděná v jednotlivých lesních porostech se může od těžby stanovené lesními hospodářskými plány odchylovat o ± 10 %. V případě těžeb prováděných při odstraňování následků mimořádných přírodních vlivů nebo jiné škodlivé činnosti (těžba nahodilá) se provede těžba při výchově a obnově lesních porostů (těžba úmyslná) v lesních porostech s vyšší naléhavostí těžby.

(1) Výsledky hospodaření podle lesních hospodářských plánů se zaznamenávají v lesní hospodářské evidenci podle základních jednotek rozdělení lesa a jednotlivých roků platnosti lesního hospodářského plánu.

(2) Předmětem lesní hospodářské evidence je úmyslná obnovní a výchovná těžba včetně prořezávek, nahodilá těžba mýtní a předmýtní a těžba při vynětí lesního pozemku z lesního půdního fondu (těžba mimořádná). Úmyslná těžba obnovní a nahodilá těžba mýtní se uvádějí v těžební ploše, která se rovná vzniklé zalesňovací povinnosti. Úmyslná těžba výchovná se uvádí v manipulační ploše, při předmýtní těžbě nahodilé se plocha neuvádí. Při těžbě mimořádné se eviduje skutečná odlesněná plocha. Všechny objemové údaje o výši těžeb se uvádějí v celých m³ bez kůry při pni (po zpracování) podle lesních dřevin.

(3) Při těžbě úmyslné je hranicí mezi těžbou výchovnou a obnovní začátek obnovní doby; při těžbě nahodilé je těžbou mýtní těžba, po níž vzniká zalesňovací povinnost, a to bez ohledu na věk lesního porostu a těžba v lesních porostech překračující začátek obnovní doby. Rozlišování současně provedené obnovní a výchovné těžby v jednom lesním porostu je přípustné jen za předpokladu, lze-li příslušné plochy od sebe viditelně odlišit.

(4) V lesní hospodářské evidenci se dále sleduje provedená obnova lesních porostů v členění na první a opakované zalesnění. Eviduje se zalesněná plocha podle lesních dřevín.

(5) Postupná realizace úkolů lesního hospodářského plánu se sleduje grafickou evidencí na kopii obrysové mapy.

(6) Z údajů lesní hospodářské evidence se každoročně vyhotovují sestavy v členění podle druhu užívání a kategorií lesů.

(1) Uživatelé lesů každoročně sestavují roční plány hospodářských opatření, které se po schválení stávají závaznými. K sestavování ročního plánu hospodářských opatření jsou závazným podkladem bilancované podíly z desetiletého předpisu lesních hospodářských plánů.

(2) Roční plány hospodářských opatření se zvlášť vypracovávají jako:

(1) Uživatelé lesů jsou odpovědni za zajištění soustavné kontroly dodržování předpisů schválených lesních hospodářských plánů.

(2) Orgány státní správy lesního hospodářství běžně kontrolují plnění předpisů lesních hospodářských plánů a vedení lesní hospodářské evidence.

(3) Krajské národní výbory provádějí za účasti zástupce organizace pro hospodářskou úpravu lesů, uživatelů lesů, popřípadě organizace provádějící odbornou správu lesů periodické (soustavné) prověrky plnění předpisů lesních hospodářských plánů, a to dvakrát za období jejich platnosti. Provádějí se zpravidla v polovici a po skončení období platnosti lesního hospodářského plánu. Sleduje se jimi kvalitativní i kvantitativní dodržování závazných a směrných ukazatelů a údajů lesních hospodářských plánů a hodnocení vývoje stavu lesa; příslušné podklady vyhotoví organizace pro hospodářskou úpravu lesů a současně se hodnotí správnost úkolů stanovených lesními hospodářskými plány

(1) Souhrnný lesní hospodářský plán Slovenské socialistické republiky slouží jako podklad k vypracování dlouhodobého výhledu rozvoje lesního hospodářství i ostatních národohospodářských odvětví, k usměrnění zásadních rozhodnutí o hospodaření v lesích a k získání přehledu o stavu lesů.

(2) Souhrnné lesní hospodářské plány stanoví pro oblasti lesů základní směry a cíle hospodaření v lesích, s ohledem na jejich přírodní a hospodářské podmínky a společenské zájmy těchto oblastí.

(3) Souhrnné lesní hospodářské plány vypracovává organizace pro hospodářskou úpravu lesů z údajů lesních hospodářských plánů. Ustanovení § 18 odst. 4 platí i pro souhrnné lesní hospodářské plány.

(4) Souhrnné lesní hospodářské plány obsahují zejména přehledy o užívání a kategoriích lesů, přírodních a hospodářských podmínkách, o druhové a věkové skladbě lesů, zásobách porostu, výšce těžeb, o výhledových možnostech těžeb a plánovaných úkolech.