153.
Vyhláška ministra financí
ze dne 4. srpna 1926
o provedení článků 69 až 72 (vydání deposit) smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních z 23. dubna 1925, č. 56 Sb. z. a n. z roku 1926.
A.
Deposita.
I. Dovoz z Polska do Československa.
§ 1.
Předmět dovozu.
(1) Podle článků 69 až 72 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních ze dne 23. dubna 1925 (vyhlášené dne 29. dubna 1926, č. 56 Sb. z. a n., nadále prostě „smlouvy“), která nabyla mezinárodní působnosti rovněž dnem 29. dubna 1926, mohou býti v Polsku uvolněna a do Československa dovezena (čl. 69 smlouvy) deposita ležící v den, kdy tato smlouva nabyla působnosti, t. j. 29. dubna 1926, na státním území republiky Polské v úschově u
a) státních a poručenských pokladen,
b) jakýchkoli úřadů,
c) veřejných notářů,
d) advokátů,
e) peněžních ústavů,
f) jiných fysických nebo právnických osob, které spravují cizí jmění.
(2) Deposity (čl. 69 smlouvy) rozumějí se cenné papíry, vkladní knížky, podílové knížky, podílové listy, pojistky a jiné listiny (zejména listiny právní), cizí valuty, mincované i nemincované (zpracované i nezpracované) drahé kovy (na př. zlaté a stříbrné mince, šperky, zlaté a stříbrné náčiní a pod.), perly a drahokamy.
(3) Pohledávky ze vkladů na knížky a hotovosti uložené na t. zv. depositních účtech nejsou deposity ve smyslu shora uvedených článků smlouvy.
§ 2.
Osoby oprávněné k dovozu.
(1) Za dovoz mohou žádati:
a) osoby fysické, které v den podání žádosti jsou státními příslušníky československými a na území republiky Polské nemají bydliště;
b) osoby právnické, které v den podání žádosti mají hlavní sídlo na území republiky Československé.
(2) Za právnické osoby považovati jest v této souvislosti také společnosti obchodní, společnosti s ručením obmezeným a společenstva (družstva) výdělková a hospodářská.
Smlouva nevztahuje se však na deposita korporací a nadací, jichž majetek bude rozdělen podle části V. smlouvy nebo podle jiných tam předpokládaných úmluv, které buď již byly nebo budou sjednány.
(3) Žádost může vlastník podati buď sám anebo zmocněncem (na př. bankou nebo bankéřem nebo poštovním úřadem šekovým, srov. § 4 vyhlášky).
(4) Dovoz deposit jest dobrovolný, jen na zvláštní žádost oprávněného přípustný.
§ 3.
Lhůta pro žádosti.
Pro žádosti za vydání (uvolnění) a dovoz deposit běží lhůta šesti měsíců ode dne, kdy smlouva nabyla působnosti (§ 1), t. j. do 29. října 1926 (čl. 69 smlouvy); jest však v zájmu deponentově, aby podal žádost co nejdříve (srov. §§ 6, 7, odst. 5.).
§ 4.
Místo podací.
(1) Žádosti podati jest dvojmo bez kolku (doklady ovšem jednoduše) buď
a) v tuzemsku u berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi u finančního ředitelství) příslušné podle bydliště (sídla) vlastníka deposita, nebo
b) přímo u polského finančního úřadu I. stolice (urząd skarbowy podatków i oplat skarbowych), v jehož obvodu jest místo depositní.
(2) Československé peněžní ústavy (i bankéři) a poštovní úřad šekový se však zmocňují, aby od žadatelů k dovozu vlastních deposit z Polska oprávněných žádosti přijímaly, řádně doložené nebo úředně potvrzené (§ 7) do Polska zasílaly a deposita podle těchto žádostí uvolněná sem dovezly.
(3) Státní a jiné veřejné úřady a ústavy, pokud svých deposit nepřevezou samy, nechť použijí prostřednictví Poštovního úřadu šekového v Praze nebo Zemské banky v Praze.
§ 5.
Obsah žádosti.
(1) V žádosti nutno uvésti:
1. jméno a příjmení, přesné bydliště (adresu, hlavní sídlo) a pokud jde o osoby fysické, státní příslušnost vlastníka deposita;
2. jméno (název, firmu) a sídlo depositního místa (přesnou adresu, a pokud možno, též příslušný finanční úřad);
3. obsah deposita (přesně podle depositní listiny);
4. udání, přeje-li si žadatel, aby uvolňovací a vývozní povolení polského úřadu finančního bylo vydáno do rukou příslušného polského místa depositního (depositáře) či žadateli, a to buď přímo nebo prostřednictvím příslušné tuzemské berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finančního ředitelství); v těchto posléze uvedených dvou případech musí však žadatel připojiti poštovné na příslušný dopis z Polska v korunách československých (za obyčejný dopis do 20 gramů 24 polských grošů dle kursu stanoveného mezinárodní poštovní dohodou = Kč 1·50, za doporučený dopis 54 grošů = Kč 3·25).
(2) Doklady (přílohy) žádosti, jimiž prokáže:
a) osoba fysická svou státní příslušnost a řádné bydliště v den podání žádosti a připojí proto jednak domovský list nebo potvrzení politického úřadu, jednak potvrzení úřadu policejního (obecního), v jehož obvodu bydlí (srov. i § 7, odst. 3.);
b) osoba právnická (§ 2 vyhlášky), že v den podání žádosti má hlavní sídlo na území republiky Československé, a připojí proto výpis z obchodního rejstříku nebo jiné úřední potvrzení;
c) vlastnictví deposita, avšak jen v případech, kdy mohla by v té příčině nastati pochybnost; tu stačí připojiti soupisový seznam, výpis z obchodních knih nebo jiný v řízení soudním obecně přípustný průkaz.
(3) Peněžní ústavy, osoby provozující po živnostensku bankovní obchody, státní nebo poručenské pokladny, jakékoliv úřady, veřejní notáři nebo advokáti, na jichž jméno uložena jsou deposita na území republiky Polské, pořídí jednak podle svých zápisů o vlastních hodnotách uložených v Polsku (nostro), jednak podle došlých a řádně doložených žádostí svých zákazníků, jichž deposita jsou na jméno těchto deponentů uložena v Polsku, zvláštní úhrnné seznamy (konsignace).
Každý seznam obsahovati smí pouze deposita uložená u téhož místa depositního.
§ 6.
Polská dávka z majetku a jiné dávky.
(1) Hodnoty, jež podle smlouvy mají býti uvolněny, nelze v Polsku postihnouti ani dávkou z majetku, ani jinou dávkou, která by uvolnění ztížila nebo znemožnila. Také jinaká opatření polské státní správy, jež by měla stejný účinek, jsou vyloučena. Všechna tomu odporující zajištění a jinaká opatření budou zrušena.
(2) Vydání deposita mohou býti na překážku pohledávky na daních nebo jiných veřejných dávkách nebo zástavní práva pro dávky v tomto odstavci 2. vyjmenované a na depositech váznoucí jen tehdy, když v době podání žádosti o uvolnění již trvaly; takovou pohledávku nutno ovšem před vydáním deposita zaplatiti (§ 11).
§ 7.
Řízení povolovací při dovozu.
(1) Deposita jednotlivců.
Nebyla-li žádost zaslána přímo polskému finančnímu úřadu I. stolice (urząd skarbowy podatków i oplat skarbowych), nýbrž podána u tuzemské berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi u finančního ředitelství), zapíše tento podací úřad žádost do zvláštního deníku se dnem podání a s pořadovým číslem, jímž očíslována bude také žádost; potom prozkoumá žádost i přílohy její a shledá-li ji správnou a řádně doloženou, opatří jeden z obou stejnopisů žádosti tímto potvrzením (stvrzovací doložkou): „Podmínky žádané v článku 69 a 70 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou, č. 56/1926 Sb. z. a n., jsou splněny. Berní správa (finanční ředitelství) v ...............dne................... 1926.“
K tomuto náležitě vyplněnému a podepsanému potvrzení budiž připojeno také kulaté úřední razítko.
Doklady žádosti vrátí berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) žadateli, kdežto jeden stejnopis žádosti opatřený stvrzovací doložkou zašle s penízem za poštovné na vyřízení (§ 5, odst. 1., bod 4.,) polskému finančnímu úřadu I. stolice (urząd skarbowy podatków i oplat skarbowych), v jehož obvodu jest místo depositní, který na došlou žádost připojí doložku obsahující uvolnění a povolení vývozu deposit v této žádosti uvedených a vrátí ji žadateli podle jeho přání (§ 5, odst. 1., bod 4.) buď přímo na jeho adresu nebo prostřednictvím ať polského místa depositního či tuzemské berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finančního ředitelství).
Druhý stejnopis žádosti ponechá si berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) pro své spisy.
(2) Hromadná deposita.
Při depositech hromadných (kumulativních) předloží deponenti zmínění v § 5, odst. 3., vyhlášky dvojmo vyplněné a řádně (§ 5) doložené konsignace s příslušnými žádostmi komitentů československé berní správě (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finančnímu ředitelství), v jichž obvodu mají bydliště nebo sídlo. Berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) přezkoumá správnost konsignace i jejích dokladů a postupuje dále obdobně, jak uvedeno v odst. 1. tohoto paragrafu. Jeden stejnopis konsignace opatří stvrzovací doložkou uvedenou v odst. 1. tohoto paragrafu a takto potvrzenou konsignaci (bez žádostí komitentů deponentových a bez dokladů, které vrátí podateli) zašle berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) finančnímu úřadu I. stolice v Polsku (urząd skarbowy podatków i oplat skarbowych), v jehož obvodu nalézá se depositní místo, který na konsignaci připojí doložku obsahující uvolnění a povolení vývozu seznamenaných deposit.
(3) Aby průvodní řízení o státní příslušnosti a řádném bydlišti žadatelově bylo co nejkratší, potvrzují berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství), v jichž obvodu vlastník deposita bydlí nebo jeho banka má sídlo, na ústní zakročení podle předložených původních dokladů přímo na žádosti o vývoz deposita, že žadatel řádně prokázal jak své československé státní občanství, tak i bydliště v Československu. Takové nekolkované úřední osvědčení nahrazuje listinné doklady o obou skutečnostech.
(4) Poštovné na doporučené zaslání žádostí (konsignací) do Polska hradí berní správě (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finančnímu ředitelství) žadatelé při podání žádosti (konsignace) buď hotově nebo ve známkách poštovních.
(5) Žádosti neúplné nebo nedoložené vrátí se k doplnění podatelům, které jedině postihuje nebezpečí z prodlení.
§ 8.
Žádost o dovoz hodnot, které nejsou v úschově u osob zmíněných v § 1, bodu 1., vyhlášky, projednají se obdobně, nejsou však vázány nijakou lhůtou.
§ 9.
Dovoz cenných papírů nesepsaných nebo neoznačených.
(1) Podle vyhlášky ze dne 5. května 1923, č. 93 Sb. z. a n., netřeba nyní zpravidla dovezených cenných papírů dodatečně označovati.
(2) Jen jde-li o splatnosti (tažené kusy nebo kupony) dospělé do 10. května 1923, nemohou tyto splatnosti býti v tuzemsku vypláceny, není-li cenný papír řádně označen nebo provázen t. zv. „affidavit“ (§ 15, odst. 4. a 5., vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n.).
(3) Dodatečné označení provede se podle § 10 vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., za podmínek tam stanovených.
(4) Dodatečné označení povolí berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) bydliště žadatelova; provede je berní úřad v sídle okresního finančního ředitelství (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finančního ředitelství) příslušného podle bydliště žadatelova, v Praze finanční zemská pokladna.
(5) Peněžní ústavy (zvláště zemské a akciové banky i jejich filiálky), které dovezly značný počet neoznačených cenných papírů s nevyplacenými dosud splatnostmi dospělými do 10. května 1923, mohou u zemského finančního úřadu žádati, aby k nim vyslal úředníka, který rozhodne o přípustnosti označení podle dokladů (§ 10 vl. nař. č. 126/1919 Sb. z. a n.), jež ovšem nutno mu předložiti, a provede označení v ústavu samém (srov. § 12 cit. nař.).
II. Vývoz z Československa do Polska.
§ 10.
Řízení povolovací při vývozu.
(1) Polským státním příslušníkům, kteří vyhovují podmínkám článků 69 a 70 smlouvy, povolují uvolnění a vývoz deposit (sr. § 1) na jméno vlastníkovo v tuzemsku uložených československé berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) příslušné podle místa depositního na žádost, která musí býti buď řádně doložena průkazy o žadatelově polské státní příslušnosti a řádném bydlišti (sídle) jeho (srov. § 5, odst. 2.) nebo potvrzena co do obou těchto skutečností polským úřadem finančním I. stolice (urząd skarbowy podatków i oplat skarbowych).
(2) Deposita uložená v tuzemsku na jméno polského peněžního ústavu, bankéře, na jméno státní nebo poručenské pokladny, jakéhokoliv úřadu, veřejného notáře nebo advokáta uvolní tuzemské berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) na seznam (konsignaci) předmětů depositních potvrzený polským finančním úřadem I. stolice (urząd skarbowy podatków i oplat skarbowych), že zmíněné podmínky smlouvy jsou splněny (stvrzovací doložka, srov. § 7,odst. 1.).
(3) Došlé žádosti zapisovati bude berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) do zvláštního deníku (obdobně jako v § 7 vyhlášky).
(4) Československá berní správa (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) připojí na řádně odůvodněné žádosti nebo na konsignaci tuto uvolňovací a vývozní doložku: „Uvolnění a vývoz podle článku 69 a 70 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou, č. 56/1926 Sb. z. a n., se povoluje. Berní správa (finanční ředitelství) v ............... dne ................... 1926.“ a vydá ji takto vyřízenou tuzemskému místu depositnímu.
(5) Vysloví-li však žadatel v žádosti přání, aby vyřízení bylo doručeno jemu (ať přímo, ať prostřednictvím polského finančního úřadu) a připojí-li poštovné, budiž tomuto přání vyhověno (srov. § 5, odst. 1., č. 4.).
(6) V pochybnostech, může-li býti depositum uvolněno čili nic, nechť berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) vyžádají si nejprve vyjádření tuzemského depositáře a předloží je nato se spisem přímo ministerstvu financí k rozhodnutí.
§ 11.
Československá dávka z majetku a jiné dávky.
(1) Hodnoty, jež podle smlouvy mají býti uvolněny, nelze v Československu postihnouti ani dávkou z majetku a z přírůstku na majetku, ani jinou dávkou, která by uvolnění ztížila nebo znemožnila. Také jinaká opatření československé státní správy, jež by měla stejný účinek, jsou vyloučena. Předepsaná dávka budiž odepsána a případná jiná opatření smlouvě odporující zrušena z moci úřední.
(2) Vydání deposita mohou býti na překážku pohledávka na daních nebo jiných veřejných dávkách nebo zástavní právo pro takové dávky v tomto odstavci 2. vyjmenované a na depositech váznoucí jen tehdy, když v době podání žádosti o uvolnění již trvaly; takovou pohledávku nutno ovšem před vydáním deposita zaplatiti (§ 6).
§ 12.
Statistika.
Berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) pořizovati budou pro statistiku z druhých stejnopisů žádostí a konsignací zvláštní seznamy dle druhů a jmenovité hodnoty deposit. O dovezených i vyvezených hodnotách sestaví berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finanční ředitelství) celkové výkazy a předloží je prostřednictvím II. stolice nejdéle do konce roku 1926 ministerstvu financí.
B.
Povinnost vykázati neuvolněná a nevyvezená deposita polských státních příslušníků.
§ 13.
Tuzemské peněžní ústavy (bankéři), státní nebo poručenské pokladny, úřady, veřejní notáři a advokáti jsou povinni, pokud jsou jim známy podmínky potřebné k posouzení věci, poříditi seznamy deposit polských státních příslušníků, která nebyla uvolněna a vyvezena jen proto, že jejich majitelé, ač byli oprávněni, za uvolnění a vývoz nežádali, a předložiti tyto seznamy do konce prosince 1926 prostřednictvím zemského finančního úřadu ministerstvu financí.
C.
Dodatečný soupis a označení cenných papírů k vývozu určených.
§ 14.
Obsahuje-li depositum určené k vývozu do Polska cenné papíry, které nebyly posud k soupisu přihlášeny, ačkoliv papíry soupisem povinny byly, jest depositář povinen papíry přihlásiti k soupisu dodatečně u své berní správy (na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi finančního ředitelství) (§ 9).
Dr. Engliš v. r.