Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.12.2008. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRAktuální znění01.01.2008 – 31.12.2008zrušeno 31.12.2008
165/1979 Sb.

o nemocenském pojištění některých zaměstnanců a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

Aktuální znění
165
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 7. listopadu 1979
o nemocenském pojištění některých zaměstnanců a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

ČÁST PRVNÍ

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ

ODDÍL PRVNÍ

§ 1
Všeobecné ustanovení
Pro nemocenské pojištění
a) domáckých zaměstnanců (oddíl druhý),
d) členů družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni (oddíl pátý),
f) studentů a žáků (oddíl sedmý),
h) členů zastupitelstev územních samosprávných celků,
ch) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),
i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a
k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu1), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu2) (oddíl třináctý),
l) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky (oddíl čtrnáctý),
platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců,3) pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.

ODDÍL DRUHÝ

DOMÁČTÍ ZAMĚSTNANCI
§ 2
Za domácké zaměstnance se pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.
§ 5
Omezení nároku na nemocenské
Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za odváděcí období, ve kterém byl také podle zvláštního předpisu41) uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu41a), omezí se výše jeho nemocenského za dny, které z doby jeho pracovní neschopnosti (karantény) připadají na toto období tak, aby nemocenské a započitatelný příjem26) za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se dennímu vyměřovacímu základu vynásobenému počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.
§ 7
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Jestliže průměr započitatelných příjmů domácké zaměstnankyně, připadající na jeden kalendářní den, je nižší než mzda (plat) stanovená pro domáckou práci, kterou vykonává, považuje se za tento průměr tato mzda (plat).
§ 8
Podpora při ošetřování člena rodiny
Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění domáckých zaměstnanců nenáleží.

ODDÍL TŘETÍ

SEZÓNNÍ A KAMPAŇOVÍ PRACOVNÍCI

ODDÍL PÁTÝ

ČLENOVÉ DRUŽSTVA A SPOLEČNÍCI
§ 28
Trvání pojištění, jeho vznik a zánik
(1) Člen družstva, který mimo pracovněprávní vztah vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen „člen družstva“), je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu poprvé začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu přestal takovou práci vykonávat.
(2) Člen družstva je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu41) nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu41a),
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáků z povolání,
d) byl na mateřské nebo rodičovské dovolené do tří let věku dítěte.
(3) Pojištění člena družstva podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud jeho vztah k družstvu, na jehož základě je odměňován, má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
(4) Jestliže člen družstva utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného; to však neplatí, nevzniklo-li členu družstva pojištění z důvodů uvedených v odstavci 3.
(5) Nebyl-li člen družstva v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(6) Pojištění člena družstva zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, zaniká však vždy nejpozději dnem, od něhož přestal pro družstvo vykonávat práci, za kterou je odměňován.
§ 29
Započitatelný příjem
Za započitatelný příjem člena družstva se považuje příjem náležející od družstva za práci, kterou pro ně vykonává, který se zahrnuje do vyměřovacího základu40) pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za započitatelný příjem člena družstva se však nepovažuje taková odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud výše odměny za ni není předem určena.
§ 30
Výpočet nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství
(1) Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců se do vyměřovacího základu člena družstva zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.
(2) Pro členy družstev, kteří práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, vykonávají doma, platí ustanovení § 5 obdobně.
§ 31
Podpora při ošetřování člena rodiny
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Vykonává-li člen družstva pro družstvo práci, za kterou je odměňován, jen občas a nepravidelně podle jeho potřeb, nenáleží mu podpora při ošetřování člena rodiny ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
§ 32
Ochranná lhůta
Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění člena družstva nebo společníka naposledy ještě trvalo.
§ 33
Ustanovení § 28, § 29 věta první a § 30 až 32 platí obdobně pro společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; je-li jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem této společnosti, považuje se za započitatelný příjem úhrn odměn z obou jeho činností. U osob uvedených ve větě první se rodičovské dovolené podle § 28 odst. 2 písm. d) klade na roveň pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo rodičovského příspěvku při péči o dítě do tří let věku.

ODDÍL PÁTÝ

PRACOVNÍCI V ZAHRANIČÍ
EXPERTI V ZAHRANIČÍ
Pracovníci v zahraničí

ODDÍL SEDMÝ

STUDENTI A ŽÁCI
§ 46
Okruh pojištěných
Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni
a) studenti vysokých škol;
b) žáci středních škol a vyšších odborných škol (dále jen „střední škola“) a konzervatoří. Střední školou a konzervatoří se pro účely této vyhlášky rozumí střední škola a konzervatoř, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení41b);
c) studenti a žáci jiných škol nebo kurzů, jestliže studium nebo výuka na nich se pro účely důchodového pojištění42) považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách,
d) občané České republiky, kteří studují v cizině na vysokých nebo středních školách, pokud byli ke studiu vysláni ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vysokou školou, fakultou nebo střední školou anebo pokud se takové studium pro účely důchodového pojištění43) považuje za studium na vysokých nebo středních školách v České republice.
§ 47
Vznik, trvání a zánik pojištění
(1) Pojištění žáka střední školy a konzervatoře vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy; pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu na vysokou školu.27) Jestliže však žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky.
(2) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a konzervatoře trvá až do konce posledního ročníku (semestru, bloku) nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku (semestru, bloku) nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia.
§ 48
Poměr k jinému pojištění
(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(2) Vykonává-li student podle učebních osnov, studijního programu nebo studijního plánu nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.
(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.
(4) Ustanovení § 30 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.
§ 51
Peněžitá pomoc v mateřství
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.9)
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Výše peněžité pomoci v mateřství u studentek za kalendářní den činí 254 Kč.
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.
§ 52
Nemocenské
Podpora při ošetřování člena rodiny
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.
§ 54
Pracovní úraz
Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.
§ 56
Ustanovení oddílu sedmého se nevztahují
a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,
b) na studující večerní, dálkovou, distanční a kombinovanou formou vzdělávání nebo podle individuálního vzdělávacího plánu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění již z důvodu jiné činnosti,
c) na studující v kombinovaném studiu a na studující formou distančního studia nebo formou individuálního studijního plánu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění již z důvodu jiné činnosti.

ODDÍL DEVÁTÝ

Členové zastupitelstev územních samosprávných celků
§ 64
Okruh pojištěných
Vznik a zánik pojištění
(1) Nemocenského pojištění jsou účastni členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění.
(2) Účast na nemocenském pojištění podle odstavce 1 vzniká dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na nemocenském pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy.
§ 65
Započitatelný příjem
Za započitatelný příjem člena zastupitelstva územního samosprávného celku se považuje odměna uvedená v § 64 odst. 1.
§ 66
Peněžité dávky nahrazující mzdu
Úraz, který utrpí člen zastupitelstva územního samosprávného celku při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.

ODDÍL DESÁTÝ

ZAMĚSTNANCI ČINNÍ NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI
§ 68
Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti15) (dále jen „zaměstnanci na dohodu“), jestliže tato dohoda nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
§ 69
Trvání pojištění, jeho vznik a zánik
(1) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl zaměstnanec na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.
(2) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu41) nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu41a),
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáků z povolání,
d) zaměstnankyně na dohodu byla na mateřské dovolené,
e) byl na rodičovské dovolené.
(3) Jestliže zaměstnanec na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.
(4) Pojištění zaměstnance na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li zaměstnanec na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(5) Pojištění zaměstnance na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.
§ 72
Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství
Ustanovení § 30 odst. 1 platí pro zaměstnance na dohodu obdobně.
§ 73
Omezení nároku na nemocenské
Pro zaměstnance na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.
§ 75
Podpora při ošetřování člena rodiny
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců na dohodu nenáležejí.
§ 78
Ochranná lhůta
Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění zaměstnance na dohodu naposledy ještě trvalo.

ODDÍL JEDENÁCTÝ

DOBROVOLNÍ PRACOVNÍCI PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
§ 80
Okruh pojištěných
Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen „pečovatelé“), jestliže jejich pečovatelská služba nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle pověření nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
§ 81
Trvání pojištění, jeho vznik a zánik
(1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.
(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že
a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu41) nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu41a),
b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
c) vykonával službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáků z povolání,
d) pečovatelka pobírala peněžitou pomoc v mateřství nebo pečovatel pobíral peněžitou pomoc,
e) pobíral rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.
(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.
(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.
§ 82
Započitatelný příjem
Za započitatelný příjem pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.17)
§ 85
Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství
Ustanovení § 30 odst. 1 platí pro pečovatele obdobně.
§ 88
Podpora při ošetřování člena rodiny
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.
§ 90
Pracovní úraz
Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných příslušným orgánem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.
§ 92
Ochranná lhůta
Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.

ODDÍL TŘINÁCTÝ

PĚSTOUNI, KTEŘÍ VYKONÁVAJÍ PĚSTOUNSKOU PÉČI V ZAŘÍZENÍCH PRO VÝKON PĚSTOUNSKÉ PÉČE, NEBO KTERÝM JE ZA VÝKON PĚSTOUNSKÉ PÉČE VYPLÁCENA ODMĚNA NÁLEŽEJÍCÍ PĚSTOUNOVI VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 102a
Započitatelný příjem
Za započitatelný příjem pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu1), nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu2), se považuje odměna za výkon pěstounské péče.
§ 102b
Nemocenské
Pěstounu, který vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče, nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti již neposkytuje odměna uvedená v § 102a.
§ 102c
Denní vyměřovací základ
Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu2), je jedna třicetina částky odměny, která naposledy náležela tomuto pěstounovi za kalendářní měsíc před měsícem, v němž mu pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li tomuto pěstounovi odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž mu vznikla pracovní neschopnost, je jeho denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která mu náležela za kalendářní měsíc, v němž mu pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu41a) a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u tohoto pěstouna stanoví obdobně.

ODDÍL ČTRNÁCTÝ

POSLANCI POSLANECKÉ SNĚMOVNY A SENÁTOŘI SENÁTU PARLAMENTU A POSLANCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU, ZVOLENÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 102f
(1) Započitatelným příjmem poslance Poslanecké sněmovny je poslanecký plat vyplacený podle příslušných předpisů.38)
(2) Úraz, který utrpí poslanec Poslanecké sněmovny při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro senátory Senátu Parlamentu a poslance Evropského parlamentu, zvolené na území České republiky.

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 106
(1) Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly před 1. lednem 1980, postupuje se podle dosavadních předpisů.
(2) Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí peněžité pomoci v mateřství učnici nastaly před 1. lednem 1980, posuzuje se její poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů, avšak denní výše peněžité pomoci v mateřství se počínaje 1. lednem 1980 určí podle ustanovení § 44 odst. 3, je-li to pro učnici výhodnější.
(3) Ochranná lhůta stanovená touto vyhláškou plyne až z nemocenského pojištění, které skončilo po 31. prosinci 1979.
§ 107
Zrušuje se:
1. vyhláška č. 61/1957 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, ve znění vyhlášek č. 102/1964 Sb. a č. 95/1968 Sb.;
2. vyhláška č. 102/1957 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;
3. vyhláška č. 7/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc, ve znění vyhlášek č. 102/1964 Sb. a č. 95/1968 Sb.;
4. vyhláška č. 8/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;
5. vyhláška č. 190/1958 Ú. l. (Ú. v.), o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;
6. vyhláška č. 8/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb.;
§ 108
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Místopředseda:
Ing. Běžel v. r.
1) § 35 a násl. vyhlášky č. 165/1979 Sb.
3) Vyhláška ministerstva školství ČSR a ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.
Vyhláška ministerstva školství SSR a ministerstva práce a sociálních věcí SSR č. 4/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.
43) § 21 písm. a) část věty za středníkem zákona č. 155/1995 Sb.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací