kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.

168

VYHLÁŠKA

ze dne 15. června 2011,

kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 4 a 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 7 a 15, § 5 odst. 9, § 6 odst. 10, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 9, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb. a zákona č. 331/2010 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na novém řádku doplňuje věta „Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.“.

2. V odkazu pod nadpisem § 2 se slova „7 a 10“ nahrazují slovy „8 a 11“.

3. V § 4 odst. 1 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 4“.

4. V § 4 odst. 2 se za slovo „odrůdy“ vkládají slova „zemědělských druhů“.

5. V § 4 odst. 3 se za slova „jednoho druhu“ vkládají slova „u zemědělských druhů“.

6. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,

b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo

c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

7. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:

„§ 4a

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,

b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo

c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.“.

8. V odkazu pod nadpisem § 8 se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 11“.

9. V § 14 odst. 6 se slova „v částech VI v přílohách č. 1 až 4 a 8“ nahrazují slovy „v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8“.

10. V odkazu pod nadpisem § 20 se slova „odst. 2, 3, 5 a 13“ nahrazují slovy „odst. 2, 3, 6 a 14“.

11. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „§ 17 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 9“.

12. V § 20 odst. 2 se slova „§ 17 odst. 2, 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 2, 3 a 6“ a slova „v druhovém seznamu zákona“ se nahrazují slovy „ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin“.

13. V § 20 odst. 3 se slova „§ 17 odst. 1 až 3, 5 a 7“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 1 až 3, 6 a 8“.

14. Přílohy č. 1 až 5 znějí:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Čirok	Sorghum bicolor (L.) Moench
Čirok súdánská tráva	Sorghum sudanense (Piper) Stapf
Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením druhů Sorghum bicolor a Sorghum sudanense	Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf
Ječmen	Hordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)	Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárská	Phalaris canariensis L.
Oves nahý	Avena nuda L.
Oves setý	Avena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch)
Oves hřebílkatý	Avena strigosa Schreb.
Pohanka obecná	Fagopyrum esculentum Moench
Pšenice setá	Triticum aestivum L.
Pšenice tvrdá	Triticum durum Desf.
Pšenice špalda	Triticum spelta L.
Tritikale hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale	x Triticosecale Wittm. ex A.Camus
Žito	Secale cereale L.
Proso seté^*⁾	Panicum miliaceum L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)	Certifikovaný RM
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C^*)	C 1	C 2
Čirok - nehybridní	x	x	x	x	x
Čirok - hybridní				x	x
Čirok súdánská tráva - nehybridní	x	x	x	x	x
Čirok súdánská tráva - hybridní				x	x
Čirok x súdánská tráva				x	x
Ječmen - nehybridní	x	x	x	x		x	x
Ječmen - hybridní				x	x
Kukuřice - nehybridní	x	x	x	x	x
Kukuřice - hybridní				x	x
Lesknice kanárská - nehybridní	x	x	x	x	x
Lesknice kanárská - hybridní				x	x
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridní	x	x	x	x		x	x
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridní				x	x
Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridní	x	x	x	x		x	x
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridní				x	x
Tritikale - nehybridní	x	x	x	x		x	x
Tritikale - hybridní				x	x
Žito - nehybridní	x	x	x	x	x
Žito - hybridní				x	x
Pohanka obecná	x	x	x	x		x	x
Proso seté	x	x	x	x		x	x

^*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

Kategorie	Název	Popis
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	L - inbrední linie	soubor rostlin stejného původu geneticky identických
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	SLc – sesterský liniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid)	Sc - dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C (konečný hybrid)	Tc - tříliniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
	Dc - čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
	top cross hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
	meziodrůdový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka v době	Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)⁴⁾
SE, E	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	2 ¹^),²⁾
C - nehybridní odrůdy	od vymetání do voskové zralosti³⁾	-	1 ¹^),²⁾
C - hybridní odrůdy	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	1 ¹⁾

1) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice a čiroků.

2) V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3) U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

4) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

Tabulka 3.1b

Kategorie	Název	Přehlídka porostů ve fázi				Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
Kategorie	Název	1	2	3	4	Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
kukuřice
E	komponenty pro výrobu hybridů	před metáním	na začátku kvetení ¹⁾ ³⁾	v plném kvetení	na konci kvetení ²⁾	1
C	konečné hybridy	před metáním	na začátku kvetení ¹⁾ ³⁾	v plném kvetení	na konci kvetení ²⁾	1⁴⁾
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
E	komponenty pro výrobu hybridů	-	na začátku kvetení	v plném kvetení	na konci kvetení	1
C	konečné hybridy	-	na začátku kvetení	v plném kvetení	na konci kvetení	1⁴⁾
u nehybridních odrůd⁴⁾ kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení

1) Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

2) Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

3) K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.

4) V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2a

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
			od jiné odrůdy téhož druhu	od jiných druhů
			od jiné odrůdy téhož druhu	druh	vzdálenost
ječmen	SE, E	1,0	50¹⁾	-	-
ječmen	C	1,0	50¹⁾	-	-
lesknice kanárská	SE,E	1,0	300	-	-
lesknice kanárská	C	1,0	250	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	SE, E	1,0	-	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	C	1,0	-	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	SE, E	1,0	-	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	C	1,0	-	-	-
tritikale	SE, E	1,0	50³⁾	žita	300
tritikale	C	1,0	20³⁾	žita	250
žito	SE, E	1,0	300³⁾	tritikale	50
	C	1,0	250³⁾	tritikale	20
	E (komponenty)	1,0	1000²⁾	tritikale	50
	komponenty bez otcovské pylové sterility		600²⁾	tritikale	50
	C (hybrid)	1,0	500²⁾	tritikale	50
pohanka obecná	SE, E	1,0	200	od jiného druhu pohanky	200
pohanka obecná	C	1,0	200		200
proso seté	SE, E	1,0	-	-	-
proso seté	C	1,0	-	-	-

1) Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

2) Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Další požadavky:

- V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů ³⁾, s výjimkou porostu otcovského komponentu.

Tabulka 3.2b

Druh	Kategorie	Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu¹⁾ v m
kukuřice	všechny kategorie a generace	200 ²⁾
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x súdánská tráva	všechny kategorie a generace	300 ²⁾

1) U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense (L.) Pers.).

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů ²⁾ na 100 m²
ječmen ³⁾	SE, E	20
ječmen ³⁾	C	40
lesknice kanárská	SE, E	3
lesknice kanárská	C	10
oves nahý, setý, hřebílkatý ³⁾	SE, E	20
oves nahý, setý, hřebílkatý ³⁾	C	40
pšenice setá, tvrdá a špalda ¹⁾³⁾	SE, E	20
pšenice setá, tvrdá a špalda ¹⁾³⁾	C	100
tritikale ¹⁾³⁾	SE, E	20
tritikale ¹⁾³⁾	C	100
žito ^{1) 5)}	SE, E,	20
	C	100
	E (komponenty)	3
	C (hybrid)	10 ⁴⁾
pohanka obecná	SE, E	3
pohanka obecná	C	10
proso seté	SE, E	3
proso seté	C	10

1) Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice - tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m².

2) Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

3) S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

4) Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

5) Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Další požadavky:

– zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m² se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;

– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;

– při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;

– v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;

– pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;

– osivo hybridních odrůd žita se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;

– otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.

Tabulka 3.3b

Druh	Kategorie	Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%)	Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě ³⁾(%)		Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce ¹⁾^,²⁾(%)
Druh	Kategorie		v každé z 2.-4. přehlídky	maximální součet 2.-4. přehlídky
kukuřice	E (komponenty)	0,1	0,5	1,0	1,0
	C (hybrid)	0,2	1,0	2,0	2,0
	SE, E (nehybridní)	0,5
	C (nehybridní)	1,0

1) Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.

2) Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

3) Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Další požadavky:

– Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

– Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.

– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

Tabulka 3.3c

Druh	Kategorie	Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	E	při kvetení 0,1
	E	ve zralosti 0,1
	C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení	0,1
	C - rostliny mateřského komponentu	při kvetení 0,3
	C - rostliny mateřského komponentu	ve zralosti 0,1

Další požadavky:

– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.

– Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.

– Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.

– U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:

3 rostliny na 100 m² v kategorii E

10 rostlin na 100 m² v kategorii C

- Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:

○ smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo

○ pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	fuzariozy v klasech (Fusarium spp.)	sněť prašná pšeničná (Ustilago tritici (Pers.) Rostrub)	sněť stébelná (Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.)	sněť prašná ječmenná (Ustilago nuda (Jens.) Rostr.)	prašná sněť ovesná (Ustilago avenae (Pers. Rostub)	sněť prosová (Sphacelo-theca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson)	sněti rodu Tilletia spp. s výjimkou T.controversa Kühn	sněť zakrslá (Tilletia controversa Kühn)	sněť tvrdá ječmenná (Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.)	pruhovitost ječmene (Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
ječmen	SE, E	3%	-	-	5	-	-	-	1	0	10
ječmen	C	5%	-	-	20	-	-	-	1	1	10
lesknice kanárská	SE, E	-	-	-	-	-	1	-	-	-	-
lesknice kanárská	C	-	-	-	-	-	3	-	-	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	SE, E	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
	C	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
	C	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	SE, E	3%	5	-	-	-	-	0	nesmí se vyskytovat	-	-
	SE, E	3%	5	-	-	-	-	0		-	-
	C	5%	20	-	-	-	-	1		-	-
	C	5%	20	-	-	-	-	1		-	-
tritikale¹⁾	SE, E	3%	-	5	-	-	-	-	nesmí se vyskytovat	-	-
tritikale¹⁾	C	5%	-	20	-	-	-	-	nesmí se vyskytovat	-	-
žito¹⁾	SE, E	3%	-	5	-	-	-	-	1	-	-
žito¹⁾	C	5%	-	20	-	-	-	-	1	-	-
proso seté	SE, E	-	-	-	-	-	1	-	-	-	-
proso seté	C	-	-	-	-	-	3	-	-	-	-

1) Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m² a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m² - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Tabulka 3.4b

Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz	5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda	5

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:

– Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

– Izolace:

kategorie	nejmenší vzdálenost v m
kategorie	cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájem	samosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů tritikale
E	300	50
C	250	20

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

– Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.

– Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.

– Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.

– Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

– V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.

– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m²

Druh	SE, E	C 1	C 2
pšenice, ječmen, oves	99,9 % 30 rostlin na 100m²	99,7 % 90 rostlin na 100m²	99,0 % 300 rostlin na 100m²
převážně samosprašné odrůdy tritikale	99,7 % 90 rostlin na 100m²	99,0 % 300 rostlin na 100m²	98,0 % 600 rostlin na 100m²

U cizosprašných druhů – maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:

druh	SE, E	C
cizosprašné odrůdy žita a tritikale	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100 m²

U hybridních odrůd:

druh	rodičovské linie	konečný hybrid
pšenice, ječmen, oves	99,9 % 30 rostlin na 100m²	99,7 % 90 rostlin na 100m²
žito	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100m²

Další požadavky:

– pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,

– odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.

Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:

● posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,

● stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.

– Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.

– Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:

● Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)

● kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

● a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.

● Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)

● a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.

– Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

KUKUŘICE A ČIROKY:

Požadavky na prostorovou izolaci

kategorie	nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
kategorie	kukuřice	čiroky – nehybridní odrůdy	čiroky – hybridní odrůdy
E	200	400	300
C	200	200	200

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

- Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.

- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

- Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

- Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

Minimální čistota odrůd kukuřice v %

	E	C
nehybridní odrůdy	99,5 %	99,0 %
hybridní odrůdy	99,9 %	99,8 %

Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů

	E	C
nehybridní odrůdy	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100m²
hybridní odrůdy	99,9 %	99,7 % - mateřský komponent

– Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m² a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100 m².

– V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.

– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;

○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.

- Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS/ HMKS	klíčivost	jedno klíčko vost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou plodií v % ¹⁾	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikro reliéfo vá zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stanove ní % hybrid nosti ³⁾ vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťová ní přítom nosti živočiš ných škůdců
Čirok, čirok súdánská tráva	■	■		■	#	■									#	■
Čirok x súdánská tráva	■	■		■	#	■									#	■
Ječmen	■	■	■	■	#	■				#			#	■	x	■
Kukuřice	■	■		■	#	■				#			#		x	■
Lesknice kanárská	■	■		■	#	■										■
Oves nahý, setý, hřebílkatý	■	■	■	■	#	■				#	■²⁾		#	■	#	■
Pšenice setá, tvrdá, špalda	■	■	■	■	#	■				#			#	■	x	■
Tritikale	■	■	■	■	#	■				#			#	■	x	■
Žito	■	■	■	■	#	■				#					x	■
Pohanka obecná	■	■		■	#	■										■
Proso seté	■	■		■	#	■									#	■

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

1) pouze u polyploidních odrůd

2) neplatí pro oves nahý

3) pouze u hybridních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Kat. osiva	Vlhkost nejvýše¹⁾	Klíčivost nejméně	Čistota nejméně ¹²⁾	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semen					Hmot nost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6 – 10	Námel a zlomky námele v množství dle sloupce 11	Podíl zadiny nejvýše 3% pod síty s otvory ²⁾
					celkem jiných rostlin ných druhů	z toho podle sloupce 6		z toho podle sloupce 8
					celkem jiných rostlin ných druhů	jiných druhů obilnin	ostatní rostlinné druhy kromě obilnin	ředkev ohnice, koukol polní	oves hluchý, oves jalový, jílek mámivý ¹¹⁾
		%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	v gramech	ks	mm
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	SE, E	14,0	80	98,0	0	-	-	-	-	900	1	-
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	C	14,0	80	98,0	0	-	-	-	-	900	3	-
ječmen⁴^),⁷⁾	SE, E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2	2,2 (2,0)
ječmen⁴^),⁷⁾	C	15,0	85 ⁸⁾	98,0	20	14	14	6	0	1000	6	2,2 (2,0)
kukuřice ⁷⁾	SE, E	14,0	90	98,0	0	-	-	-	-	1000	1	-
kukuřice ⁷⁾	C	14,0	90	98,0	0	-	-	-	-	1000	3	-
lesknice kanárská	SE, E	14,0	75	98,0	4	1 ⁹⁾	-	-	0¹⁰⁾	200	1	-
lesknice kanárská	C	14,0	75	98,0	10	5	-	-	0¹⁰⁾	200	3	-
oves setý, hřebílkatý	SE, E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2	1,8
oves setý, hřebílkatý	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6	1,8
oves nahý⁵⁾	SE, E	14,0	75	99,0	8	2	6	2	0	1000	2	1,5
oves nahý⁵⁾	C	14,0	75	98,0	20	14	14	6	0	1000	6	1,5
pšenice setá,³^),⁷⁾ tvrdá³^),⁷⁾ a špalda⁷^),¹³⁾	SE, E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2	2,2 (2,0)
pšenice setá,³^),⁷⁾ tvrdá³^),⁷⁾ a špalda⁷^),¹³⁾	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6	2,2 (2,0)
tritikale⁷⁾	SE, E	15,0	80	98,0	8	2	6	2	0	1000	2	2,0
tritikale⁷⁾	C	15,0	80	98,0	20	14	14	6	0	1000	6	2,0
žito⁷⁾	SE, E	15,0	85	98,0	8	2	6	2	0	1000	2	1,8
žito⁷⁾	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6 u nehybridů 9 u hybridů	1,8
pohanka obecná	SE, E	14,0	80	98,0	6	4	2	1	0	600	-	-
pohanka obecná	C	14,0	80	97,0	12	6	6	3	0	600	-	-
proso seté⁶^),⁷⁾	SE, E	14,0	85	98,0	3	1	2	-	-	150	-	-
proso seté⁶^),⁷⁾	C	14,0	85	97,0	6	2	4	-	-	150	-	-

1) Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.

2) Pro pšenici jarní, ječmen ozimý a nahý ječmen platí údaje uvedené v závorkách.

3) V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

4) U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.

5) V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.

6) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 50 ks.

7) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

8) U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75%, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“

9) Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.

10) Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

11) U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.

12) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

13) U nevyluštěného osiva pšenice špaldy se podíl zadiny nestanovuje.

Vysvětlivky:

„0“ nesmí se vyskytovat

„-“ neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Nejvyšší povolený výskyt
Ječmen	Pyrenophora graminea Ito et Kuribay	SE, E, C	2%
	Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast.	SE, E, C	10%
	Fusarium spp.	SE, E, C	10%
	Ustilago nuda (Jens.) Rostr.,	SE, E	0,8%
	Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.	C	2,0%
Kukuřice	Fusarium spp.	SE, E, C	5%
Kukuřice	Ustilago maydis (DC.) Corda	SE, E, C	nesmí se vyskytovat
Proso seté	Sphacelotheca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson	SE, E, C	10 ks (chlamydospor)⁴⁾
Pšenice setá Pšenice tvrdá Pšenice špalda	Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) Hedjaroude	SE, E, C	20%
	Fusarium spp.	SE, E, C	10%
	Ustilago tritici (Pers.) Rostrub	SE, E	0,8%
	Ustilago tritici (Pers.) Rostrub	C	2,0%
	Tilletia spp.	SE, E, C	10 ks / 1 semeno (chlamydospor) ⁴⁾
Tritikale	Fusarium spp.	SE, E, C	10%
	Tilletia spp.	SE, E, C	10 ks / 1 semeno (chlamydospor) ⁴⁾
	Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.	SE, E, C	10 ks / 1 semeno (chlamydospor)⁴⁾
Žito	Fusarium spp.	SE, E, C	10%
	Tilletia spp.	SE, E, C	10 ks / 1 semeno (chlamydospor)⁴⁾
	Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.	SE, E, C	10 ks / 1 semeno (chlamydospor)⁴⁾

1) Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull. nestanovuje.

2) Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.

3) Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.

4) Pracovní vzorek 300 semen.

U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

- číslo partie

- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

- pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:

název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

- pro základní osivo v ostatních případech:

název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

- pro certifikované osivo:

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

- kategorie, generace

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky

- nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy)

- název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi

- číslo partie

- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení „Malé balení“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie, generace

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Bojínek hlíznatý	Phleum nodosum L.
Bojínek luční	Phleum pratense L.
Festulolium hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium	x Festulolium Asch. & Graebn. kříženci rodů Festuca x Lolium
Jílek hybridní	Lolium x boucheanum Kunth
Jílek mnohokvětý	Lolium multiflorum Lam.
Jílek vytrvalý	Lolium perenne L.
Kostřava červená	Festuca rubra L.
Kostřava drsnolistá	Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina
Kostřava luční	Festuca pratensis Huds.
Kostřava ovčí	Festuca ovina L.
Kostřava rákosovitá	Festuca arundinacea Schreb.
Kostřava vláskovitá	Festuca filiformis Pourr.
Lesknice vodní	Phalaris aquatica L.
Lipnice bahenní	Poa palustris L.
Lipnice hajní	Poa nemoralis L.
Lipnice luční	Poa pratensis L.
Lipnice obecná	Poa trivialis L.
Lipnice roční	Poa annua L.
Ovsík vyvýšený	Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl
Psárka luční	Alopecurus pratensis L.
Psineček psí	Agrostis canina L.
Psineček tenký	Agrostis capillaris L.
Psineček veliký	Agrostis gigantea Roth
Psineček výběžkatý	Agrostis stolonifera L.
Srha laločnatá	Dactylis glomerata L.
Sveřep bezbranný	Bromus inermis Leyss.
Sveřep horský	Bromus marginatus Nees ex Steud.
Sveřep samužníkovitý	Bromus catharticus Vahl
Sveřep sitecký	Bromus sitchensis Trin.
Trojštět žlutavý	Trisetum flavescens (L.) P. Beauv.
Lesknice menší^*⁾	Phalaris minor Retz.
Lesknice rákosovitá^*⁾	Phalaris arundinacea L.
Lipnice smáčknutá^*⁾	Poa compressa L.
Medyněk vlnatý^*⁾	Holcus lanatus L.
Metlice trsnatá^*⁾	Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv.
Poháňka hřebenitá^*⁾	Cynosurus cristatus L.
Pýr hřebenitý^*⁾	Agropyron cristatum (L.) Gaertn.
Srha hajní^*⁾	Dactylis polygama Horv.
Tomka vonná	Anthoxanthum odoratum L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM	Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C	O
Bojínek hlíznatý	x	x	x	x	x
Bojínek luční	x	x	x	x	x
Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek	x	x	x	x	x
Jílek hybridní	x	x	x	x	x
Jílek mnohokvětý	x	x	x	x	x
Jílek vytrvalý	x	x	x	x	x
Kostřava červená	x	x	x	x	x
Kostřava drsnolistá	x	x	x	x	x
Kostřava luční	x	x	x	x	x
Kostřava ovčí	x	x	x	x	x
Kostřava rákosovitá	x	x	x	x	x
Kostřava vláskovitá	x	x	x	x	x
Lesknice vodní	x	x	x	x	x	x
Lipnice bahenní	x	x	x	x	x
Lipnice hajní	x	x	x	x	x
Lipnice luční	x	x	x	x	x
Lipnice obecná	x	x	x	x	x
Lipnice roční	x	x	x	x	x	x
Ovsík vyvýšený	x	x	x	x	x
Psárka luční	x	x	x	x	x
Psineček psí	x	x	x	x	x
Psineček tenký	x	x	x	x	x
Psineček veliký	x	x	x	x	x
Psineček výběžkatý	x	x	x	x	x
Srha laločnatá	x	x	x	x	x
Sveřep bezbranný	x	x	x	x	x
Sveřep horský	x	x	x	x	x
Sveřep samužníkovitý	x	x	x	x	x
Sveřep sitecký	x	x	x	x	x
Trojštět žlutavý	x	x	x	x	x
Lesknice menší	x	x	x	x	x
Lesknice rákosovitá	x	x	x	x	x
Lipnice smáčknutá	x	x	x	x	x
Medyněk vlnatý	x	x	x	x	x
Metlice trsnatá	x	x	x	x	x
Poháňka hřebenitá	x	x	x	x	x
Pýr hřebenitý	x	x	x	x	x
Srha hajní	x	x	x	x	x
Sveřep bezbranný	x	x	x	x	x
Sveřep horský	x	x	x	x	x
Tomka vonná	x	x	x	x	x

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
Kategorie	Přehlídka ve fázi	počet roků²⁾	Předplodina¹⁾
SE, E, C	od vymetání do počátku zrání	2	trávy

1) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

2) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Tabulka 3.2

Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určené	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech¹⁾	Prostorová izolace cizosprašných druhů - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení²⁾³⁾
			Vzdálenost⁵⁾
			pole do 2 ha	pole nad 2 ha
do dalšího množení	SE, E, C	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100⁴⁾	50⁴⁾

1) Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.

2) Mezi odrůdami u druhů:
bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.

3) Navzájem mezi druhy:
jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.

4) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

5) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Tabulka 3.3a

Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m²	kategorie
Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m²	SE, E	C
jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b)	2	10
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční	5	60
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční	5	40
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav	3	10
oves hluchý	3	5
šťovíky kadeřavý a tupolistý	10	20
kokotice a psárka polní	nesmí se vyskytovat	nesmí se vyskytovat
rostliny napadené snětí: Ustilago spp.	3	15

Tabulka 3.3b

Druh	Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
bojínek hlíznatý	bojínek luční
bojínek luční	bojínek hlíznatý
jílek hybridní	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek mnohokvětý	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek vytrvalý	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
kostřava červená	kostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá
kostřava drsnolistá	kostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá
kostřava luční	-
kostřava ovčí	kostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá
kostřava rákosovitá	kříženci kostřav a jílků festucoidního typu
kostřava vláskovitá	kostřavy červené, kostřavy ovčí
lesknice menší	-
lesknice rákosovitá	jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lesknice vodní	jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lipnice bahenní	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice hajní	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice luční	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice obecná	ostatní lipnice mimo lipnici roční
lipnice roční	ostatní lipnice mimo lipnici obecnou
lipnice smáčknutá	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
medyněk vlnatý	metlice trsnatá (chundelka metlice)
metlice trsnatá	medyněk vlnatý (chundelka metlice)
ovsík vyvýšený	-
poháňka hřebenitá	-
psárka luční	(psárka kolénkatá)
psineček veliký	ostatní psinečky
psineček psí	ostatní psinečky
psineček tenký	ostatní psinečky
psineček výběžkatý	ostatní psinečky
pýr hřebenitý	(pýr plazivý)
srha hajní	srha laločnatá
srha laločnatá	srha hajní
sveřep bezbranný	ostatní sveřepy
sveřep horský	ostatní sveřepy
sveřep sitecký	ostatní sveřepy
sveřep samužníkovitý	ostatní sveřepy
tomka vonná	-
trojštět žlutavý	-
festulolium	loloidního typu	tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu
festulolium	festucoidního typu	kostřava rákosovitá

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.

– Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

– Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

– Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání.

– Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Trávy – nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m¹⁾	50 m¹⁾
Trávy – hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m¹⁾	100 m¹⁾

1) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

– Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

– Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

– porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh	SE, E	C
lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)	5 rostlin na 100 m²	40 rostlin na 100 m²
lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)	5 rostlin na 100 m²	60 rostlin na 100 m²
ostatní trávy	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

Druh	SE, E	C
Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium)	2 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²
ostatní trávy	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

Další požadavky:

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS/ HMKS	klíči vost	jedno klíčko vost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou ploidií v %¹⁾	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikro reliéfo vá zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stano vení % hybrid nosti vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťo vání přítom nosti živoči šných škůdců
Bojínek luční, hlíznatý	■	■		■	#	■										■
Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý	■	■		■	#	■					#		#			■
Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá	■	■		■	#	■					#					■
Lesknice menší, rákosovitá, vodní	■	■		■	#	■										■
Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá	■	■		■	#	■										■
Medyněk vlnatý	■	■		■	#	■										■
Metlice trsnatá	■	■		■	#	■										■
Ovsík vyvýšený	■	■		■	#	■										■
Poháňka hřebenitá	■	■		■	#	■										■
Psárka luční	■	■		■	#	■										■
Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý	■	■		■	#	■										■
Pýr hřebenitý	■	■		■	#	■										■
Srha laločnatá, hajní	■	■		■	#	■										■
Sveřep sitecký, samužníkovitý, horský, bezbranný	■	■		■	#	■										■
Tomka vonná	■	■		■	#	■										■
Trojštět žlutavý	■	■		■	#	■										■
Festulolium	■	■		■	#	■										■

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

1) jen u polyploidních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Katego rie	Vlhkost nejvýše	Klíčivost nejméně¹²⁾	Čistota nejméně¹¹⁾	Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů										Hmot nost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15
					vztaženo na hmotnost základního vzorku				ve vzorku dle sloupce 16 počet semen
					celkem	v množství dle sloupce 6			jeden druh	odlišné od sloupce 7 nebo 10
						z toho				pýr	kokotice ⁹⁾	psárka polní	šťovíky ⁵⁾	oves hluchý, oves jalový
						jeden druh	pýr	psárka polní		pýr	kokotice ⁹⁾	psárka polní	šťovíky ⁵⁾	oves hluchý, oves jalový
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16
bojínek luční	SE, E C	14,0	80	96,0	0,3 1,5	1,0	0,3	0,3	20	1	0	1	2 5	0	10
bojínek hlíznatý	SE, E C	14,0	80	96,0	0,3 1,5	1,0	0,3	0,3	20	1	0	1	2 5	0	10
jílek hybridní	SE, E C	14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	60
jílek mnohokvětý	SE, E C	14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	60
jílek vytrvalý	SE, E C	14,0	80	96,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	60
x Festulolium	SE, E C	14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	60
kostřava luční	SE, E C	14,0	80	95,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	50
kostřava červená	SE, E C	14,0	75	90,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	30
kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá	SE, E C	14,0	75	85,0	0,3 2,0	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	30
kostřava rákosovitá	SE, E C	14,0	80	95,0	0,3 1,5	1,0	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	50
lesknice vodní	SE, E C O	14,0	75	96,0	0,3 1,5 2,5	1,0 2,0	0,3 0,3	0,3 0,3	20	4	0	4	2 4 4	0	50
lesknice menší	SE, E C	14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0	0,3	0,3	20	4	0	4	2 4	0	200
lesknice rákosovitá	SE, E C	14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0	0,3	0,3	20	4	0	4	2 4	0	30
lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná	SE, E C	14,0	75	85,0	0,3 2,0 ³⁾	1,0³⁾	0,3	0 ,3	20⁴⁾	1	0	1	1 2	0	5
lipnice roční	SE, E C O	14,0	75	85,0	0,3 2,0³⁾3,0¹⁰⁾	1,0³⁾2,0¹⁰⁾	0,3 0,3	0,3 0,3	20⁴⁾	1	0	1	1 5 5	0	10
medyněk vlnatý	SE, E C	14,0	75	85,0	0,4 2,0	1,0	0,3	0,3	20¹⁾	1	0	1	1 3	0	10
metlice trsnatá	SE, E C	14,0	75	85,0	0,4 2,0	1,0	0,3	0,3	20	1	0	1	1 3	0	10
ovsík vyvýšený	SE, E C	14,0	75	90,0	0,3 3,0	1,0⁶⁾	0,5	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0⁷⁾	80
poháňka hřebenitá	SE, E C	14,0	80	90,0	0,3 2,0	1,0	0,3	0,3	20¹⁾	1	0	1	1 3	0	20
psárka luční	SE, E C	14,0	70	75,0	0,3 2,5	1,0⁶⁾	0,3	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	30
psineček výběžkatý, tenký, psí	SE, E C	14,0	75	90,0	0,3 2,0	1,0	0,3	0,3	20	1	0	1	1	0	5
psineček veliký	SE, E C	14,0	80	90,0	0,3 2,0	1,0	0,3	0,3	20	1	0	1	1	0	5
pýr hřebenitý	SE, E C	14,0	80	90,0	0,3 1,5	1,0	0,3	0,3	20¹⁾	5	0	1	2 5	0	40
srha laločnatá, hajní	SE, E C	14,0	80	90,0	0,3 1,5	1,0	0,3	0,3	20¹⁾	5	0	5	2 5	0	30
sveřep bezbranný	SE, E C	14,0	75	97,0	0,4 1,5	1,0	0,5	0,3	20	5	0	5	5 10	0	90
sveřep horský	SE, E C	14,0	75	97,0	0,4 1,5	1,0	0,5	0,3	20	5	0	5	5 10	0	200
sveřep samužníkovitý, sitecký	SE, E C	14,0	75	97,0	0,4 1,5	1,0	0,5	0,3	20	5	0	5	5 10	0⁷⁾	200
tomka vonná	SE, E C	14,0	75	85,0	0,3 2,0	1,0	0,3	0,3	20	1	0	1	1 2	0	20
trojštět žlutavý	SE, E C	14,0	70	75,0	0,3 3,0	1,0⁶⁾	0,3	0,3	20²⁾	1	0	1	1 2	0⁸⁾	5

1) Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za nečistotu.

2) V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za nečistotu.

3) V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.

4) V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.

5) Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

6) Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

7) Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

8) Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

9) U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

10) V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.

11) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

12) Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

13) Vysvětlivky: „0“ nesmí se vyskytovat

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhů

- název odrůdy

- číslo partie

- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází

- název odrůdy

- v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“

- kategorie

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení oblasti výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány

- v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází

- číslo partie

- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení	Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
- malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)	10,0
- malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)	2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie

- v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- nápis „Obchodní osivo“

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES A“

- název a adresa dodavatele

- číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

- označení České republiky nebo její zkratka

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- případně další informace o využití směsi

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Bob polní	Vicia faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky)	Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východní	Galega orientalis Lam.
Jetel alexandrijský	Trifolium alexandrinum L.
Jetel luční	Trifolium pratense L.
Jetel nachový	Trifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský)	Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivý	Trifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský)	Trifolium hybridum L.
Lupina bílá	Lupinus albus L.
Lupina úzkolistá	Lupinus angustifolius L.
Lupina žlutá	Lupinus luteus L.
Pískavice řecké seno	Trigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatý	Lotus corniculatus L.
Tolice dětelová	Medicago lupulina L.
Vičenec	Onobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatá	Vicia villosa Roth
Vikev panonská	Vicia pannonica Crantz
Vikev setá	Vicia sativa L.
Vojtěška proměnlivá	Medicago x varia T. Martyn
Vojtěška setá	Medicago sativa L.
Cizrna beraní*)	Cicer arietinum L.
Čičorka pestrá*)	Securigera varia (L.) Lassen
Čočka jedlá*)	Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední*)	Trifolium medium L.
Komonice bílá*)	Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý*)	Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj*)	Anthyllis vulneraria L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM			Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C^*⁾	C 1	C 2	O
Bob polní	x	x	x	x		x	x
Hrách polní (včetně pelušky)	x	x	x	x		x	x
Jestřabina východní	x	x	x	x	x
Jetel alexandrijský	x	x	x	x	x
Jetel luční	x	x	x	x	x
Jetel nachový	x	x	x	x	x
Jetel zvrácený (perský)	x	x	x	x	x
Jetel plazivý	x	x	x	x	x
Jetel zvrhlý (švédský)	x	x	x	x	x
Lupina bílá	x	x	x	x		x	x
Lupina úzkolistá	x	x	x	x		x	x
Lupina žlutá	x	x	x	x		x	x
Pískavice řecké seno	x	x	x	x	x			x
Štírovník růžkatý	x	x	x	x	x
Tolice dětelová	x	x	x	x	x
Vičenec	x	x	x	x	x			x
Vikev huňatá	x	x	x	x		x	x
Vikev panonská	x	x	x	x		x	x	x
Vikev setá	x	x	x	x		x	x
Vojtěška proměnlivá	x	x	x	x	x
Vojtěška setá	x	x	x	x		x	x
Cizrna beraní	x	x	x	x		x	x
Čičorka pestrá	x	x	x	x	x
Čočka jedlá	x	x	x	x	x
Jetel prostřední	x	x	x	x	x
Komonice bílá	x	x	x	x	x
Štírovník jednoletý	x	x	x	x	x
Úročník bolhoj	x	x	x	x	x

^*⁾ označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka v době	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu ¹⁾²⁾³⁾
SE, E	kvetení	dozrávání	3 roky
C	kvetení	dozrávání	3 roky

1) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

2) Týká se i zeleninových variet luskovin.

3) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Kategorie	Přehlídka ve fázi	Počet roků¹⁾	Předplodina²⁾
SE, E, C	od kvetení do počátku zrání	3	jeteloviny

1) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

2) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech	Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů²⁾ pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie		Porosty pro výrobu osiva	Vzdálenost³⁾v m
bob	SE, E, C	1	určeného do množení o výměře
cizrna	SE, E, C	1
čočka	SE, E, C	1
lupina - žlutá	SE, E, C	1	do 2 ha nad 2 ha	200 100
vikev - huňatá - setá - panonská	SE, E, C	1	určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře do 2 ha nad 2 ha	100¹⁾ 50¹⁾
hrách (včetně pelušky)	SE, E, C	2	-	-
lupina - bílá - úzkolistá	SE, E, C	1	-	-

2) Jiné odrůdy stejného druhu.

3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určené	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
			Vzdálenost²⁾
			porost do 2 ha	porost nad 2 ha
do dalšího množení	SE, E, C	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100¹⁾	50¹⁾

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostu		Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	jiných druhů luskovin	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem¹⁾ v rámci druhu
bob	SE, E C	1 10	10²⁾ 20²⁾	5 15
cizrna beraní	SE, E C	1 10	10 20	- -
čočka	SE, E C	1 8	2 10	- -
hrách polní (včetně pelušky)	SE, E C	1 10	10⁴⁾20⁴⁾	5 15
lupina - bílá - žlutá - úzkolistá	SE, E C	1 10	3 10	5³⁾ 15³⁾
vikev - huňatá - setá - panonská	SE, E C	1 10	3 10	5 15

1) Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.

2) U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m².

3) U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.

4) Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	Kategorie
Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	SE, E	C
jetel luční a vojtěška	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	10
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
ostatní jeteloviny	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	30
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
všechny jeteloviny	kokotice a záraza	nesmí se vyskytovat

Tabulka 3.3c

DRUH	Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrá	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní	-
jetel alexandrijský	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel luční	štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachový	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel zvrácený (perský)	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivý	štírovníky, jetel zvrhlý
jetel prostřední	jetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky
jetel zvrhlý (švédský)	jetel plazivý a štírovníky
komonice bílá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno	-
štírovník jednoletý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelová	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhoj	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenec	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.

- Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

- Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

- Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

- Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Luskoviny a jeteloviny – nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m¹⁾	50 m¹⁾
Luskoviny a jeteloviny – hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m¹⁾	100 m¹⁾

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

- Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh	SE, E	C 1	C 2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní	99,7 % 20 rostlin na 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²	98,0 % 140 rostlin na 100 m²
sója	99,5 % 35 rostlin na 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²
Druh	SE, E	C
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

Druh	SE, E	C, C 1, C 2
luskoviny a jeteloviny	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

Další požadavky:

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS / HMKS	klíčivost	jedno klíčko vost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou ploidií v %¹⁾	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikro reliéfo vá zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stanove ní % hybrid nosti vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťová ní přítom nosti živočiš ných škůdců
Bob obecný	■	■		■	#	■									x	■
Hrách polní (včetně pelušky)	■	■		■	#	■		#					#		x	■
Jestřabina východní	■	■		■	#	■										■
Jetel luční, zvrhlý (švédský)	■	■		■	#	■			#							■
Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)	■	■		■	#	■			#							■
Lupina bílá, úzkolistá, žlutá	■	■		■	#	■									x	■
Pískavice řecké seno	■	■		■	#	■										■
Štírovník jednoletý, růžkatý	■	■		■	#	■										■
Tolice dětelová	■	■		■	#	■										■
Vičenec ligrus	■	■		■	#	■										■
Vikev huňatá, panonská, setá	■	■		■	#	■										■
Vojtěška setá, proměnlivá	■	■		■	#	■										■
Cizrna beraní	■	■		■	#	■										■
Čičorka pestrá	■	■		■	#	■										■
Čočka jedlá	■	■		■	#	■										■
Komonice bílá	■	■		■	#	■										■
Úročník bolhoj	■	■		■	#	■										■

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele zkouška se zkouška

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

1) jen u polyploidních odrůd

□ zkouška se neprovádí

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva luskovin

Tabulka 5.2a

Druh	Katego rie	Vlhkost nejvýše ⁸⁾	Klíčivost		Čistota nejméně ⁷⁾	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů								Hmot nost vzorku pro zkoušku podle sloupce 10-14	Další požadav ky
			klíčivost nejméně⁹⁾	tvrdá semena ¹⁾		vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku podle sloupce 15
						celkem	v množství dle sloupce 7		jednoho druhu	odlišné odlišné sloupce 8 nebo 10
						celkem	jednoho druhu	komoni ce	jednoho druhu	komoni ce	oves hluchý, oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímoř ského	kokotice
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	g	%
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16
bob polní	SE, E C	16,0	80	5	98,0	0,3 0,5	- 0,3	- 0,3	20 -	0 -	0	2 5	0	1000	⁴⁾
hrách polní (včetně pelušky)	SE, E C	16,0	80	-	98,0	0,3 0,5	- 0,3	- 0,3	20 -	0 -	0	2 5	0	1000	⁴⁾
lupina bílá, žlutá	SE, E C	16,0	80	20	98,0	0,3 0,5⁵⁾	- 0,3⁵⁾	- 0,3	20 -	0 -	0	2 5	0	1000	²⁾³⁾ ⁴)
lupina úzkolistá	SE, E C	16,0	75	20	98,0	0,3 0,5⁵⁾	- 0,3⁵⁾	- 0,3	20 -	0 -	0	2 5	0	1000	²⁾³⁾ ⁴⁾
vikev huňatá	SE, E C	16,0	85	20	98,0	0,3 1,0⁵⁾	- 0,5⁵⁾	- 0,3	20 -	0 -	0	2 5	0	1000
vikev setá	SE, E C	16,0	85	20	98,0	0,3 1,0⁵⁾	- 0,5⁵⁾	- 0,3	20 -	0 -	0	2 5	0	1000
vikev panonská	SE, E C O	16,0	85	20	98,0 98,0 97,0	0,3 1,0⁵⁾ 2,0⁶⁾	- 0,5⁵⁾1,5⁶⁾	- 0,3 0,3	20 - -	0 - -	0	2 5 5	0	1000
cizrna beraní	SE, E C	16.0	80	20	99,0 98,0	-	-	-	20 -	-	0	-	0	1000
čočka jedlá	SE, E C	16,0	80	20	99,0	-	-	-	20 -	-	0	-	0	600

1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.

2) Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.

3) Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.

4) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

5) Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

6) Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.

7) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

8) Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

9) Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin

Tabulka 5.2b

Druh	Katego rie	Vlhkost nejvýše	Klíčivost		Čistota nejméně ⁸⁾	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů								Hmotnost vzorku pro zkouš ku podle sloupce 10-14
			Minimální klíčivost⁹⁾	Maxi mální podíl tvrdých semen¹⁾		vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku dle sloupce 15 počet semen
						celkem	v množství dle sloupce 7		jeden druh	odlišné od sloupce 8 nebo 10
							z toho			komonice	kokotice	oves hluchý, oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímoř ského
							jeden druh	komonice		komonice	kokotice	oves hluchý, oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímoř ského
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15
jestřabina východní	SE, E C	12,0	60	40	97,0	0,3 2,0	- 1,5	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾0^{5) 6)}	0	2 10	200
jetel alexandrijský	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	60
jetel luční	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	5 10	50
jetel nachový	SE, E C	12,0	75	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	80
jetel zvrácený (perský)	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	20
jetel plazivý	SE, E C	12,0	80	40	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	5 10	20
jetel zvrhlý (švédský)	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	20
pískavice řecké seno	SE, E C O	12,0	80	-	95,0	0,3 1,0 2,0	- 0,5 1,5	- 0,3 0,3	20 - -	0 - -	0	0	2 5 5	450
štírovník růžkatý	SE, E C	12,0	75	40	95,0	0,3 1,8⁴⁾	- 1,0⁴⁾	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾ ⁶⁾	0	3 10	30
štírovník jednoletý	SE, E C	12,0	75	40	95,0	0,3 1,8⁴⁾	- 1,0⁴⁾	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	30
tolice dětelová	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	5 10	50
vičenec (nevyluštěný)	SE, E C O	12,0	75	20	95,0	0,3 2,5 3,5	- 1,0 2,0	- 0,3 0,3	20 - -	0	0	0	2 5 5	600 400 ²⁾
vojtěška (setá a proměnlivá)	SE, E C	12,0	80	40	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	50
čičorka pestrá	SE, E C	12,0	75	40	95,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	100
jetel prostřední	SE, E C	12,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	3 10	50
komonice bílá	SE, E C	13,0	80	20	97,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	2 5	50
úročník bolhoj	SE, E C	13,0	75	20	95,0	0,3 1,5	- 1,0	- 0,3	20 -	0⁷⁾ -	0⁵⁾ 0⁵⁾⁶⁾	0	2 5	60

1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.

2) Osivo vyluštěné.

3) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

4) Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za nečistotu.

5) Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

6) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

7) Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.

8) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

9) Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Další požadavky:

– čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.

– v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev

Vysvětlivky:

„0“ nesmí se vyskytovat

„-“ neposuzuje se

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Normovaná hodnota¹⁾	Hraniční hodnota²⁾
Bob obecný	Ascochyta fabae Speg.	SE, E	3%	10%
Bob obecný	Ascochyta fabae Speg.	C	7%	15%
Hrách polní (včetně pelušky)	Ascochyta spp.	SE, E	3%	10%
	Ascochyta spp.	C	7%	15%
	Fusarium spp.	SE, E, C	7%	20%
Lupina	Colletotrichum spp.	SE, E	0%	-
Lupina	Colletotrichum spp.	C	2%	-

1) Normovaná hodnota: je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.

2) Hraniční hodnota: jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.

Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus Say

Bruchus affinis Frölich

Bruchus atomarius (Linnaerus)

Bruchus pisorum (Linnaerus)

Bruchus rufimanus Boheman

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie, generace

- u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu

- označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- číslo partie

- označení oblasti výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- číslo partie

- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení	Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
- malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)	10,0
- malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)	2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie, generace

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

- označení „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu

- označení „Obchodní osivo“

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

- označení „Malé balení ES A“

- název a adresa dodavatele

- číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

- označení České republiky nebo její zkratka

- označení „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

- označení „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- označení „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- případně další informace o využití směsi

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Kapusta krmná	Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L.
Ředkev olejná	Raphanus sativus L.var. oleiformis Pers.
Svazenka	Phacelia tanacetifolia Benth.
Tuřín	Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.
Bér italský (čumíza, mohár)^*⁾	Setaria italica (L.) P. Beauv.
Sléz přeslenitý^*⁾	Malva verticillata L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C
Kapusta krmná	x	x	x	x	x
Ředkev olejná	x	x	x	x	x
Svazenka	x	x	x	x	x
Tuřín	x	x	x	x	x
Bér italský (čumíza, mohár)	x	x	x	x	x
Sléz přeslenitý	x	x	x	x	x

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Kategorie	První rok pěstování	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Kategorie	První rok pěstování	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	počet roků¹⁾	předplodiny
kapusta krmná, tuřín	sazečka		semenice
E	v technologické zralosti	při třídění	kvetení	5	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C	v technologické zralosti	při třídění	kvetení	5
ředkev olejná
SE E	-	kvetení	dozrávání	5	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C	-	kvetení	-	5
svazenka
SE E C	-	kvetení	-	2	stejný nebo příbuzný druh
sléz přeslenitý
SE E C	-	od kvetení do počátku zrání	-	3	stejný nebo příbuzný druh
bér italský
SE E C	-	od kvetení do počátku zrání	-	2	stejný nebo příbuzný druh

- Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

- U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů²⁾ pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	vzdálenost³⁾	od druhů
kapusta¹⁾ krmná	E	1	400	rodu Brassica,
kapusta¹⁾ krmná	C	1	200	Camelina a Sinapis
svazenka	SE, E	1	400	-
svazenka	C	1	200	-
tuřín¹⁾	E	1	400	rodu Brassica,
tuřín¹⁾	C	1	200	Camelina a Sinapis
sléz přeslenitý	SE, E, C	1	500	od jiných odrůd téhož druhu
ředkev olejná,			vzdálenost³⁾
bér italský			porost do 2 ha	porost nad 2 ha
do dalšího množení	SE, E	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100⁴⁾	50⁴⁾

1) Týká se porostů semenic.

2) Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostu nebo %
Druh	Kategorie	jiných kulturních druhů a forem s podobným semenem	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů
kapusta krmná, tuřín	E	3 ks	3 ks; 0,3 %
kapusta krmná, tuřín	C	10 ks	10 ks; 1,0 %
ostatní jiné	E	3 ks	3 ks
krmné plodiny	C	10 ks	10 ks

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Tabulka 3.3b

Nejvyšší dovolený výskyt rostlin při množení hybridních odrůd¹⁾	Kategorie
	E	C (hybrid)
jiných odrůd a zřetelně odchylných typů - v odrůdách a liniích - v hybridních porostech	0,5 % 0,2 %	3,0 % 1,0 %
jiných příbuzných druhů - v komponentech a v hybridních porostech ostatních druhů	0 %¹⁾	1,0 %

1) Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.

V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Odrůdová čistota, % hybridnosti u hybridních odrůd, se stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetační zkoušce nebo s použitím jiných mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not. anamorfa: Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm.	Sclerotinia slerotiorum (Lib.) de Bary	Ustilago spp.
kapusta krmná	E	5	5	-
kapusta krmná	C	20	20	-
ředkev olejná	SE, E	-	5	-
ředkev olejná	C	-	20	-
tuřín	E	5	5	-
tuřín	C	20	20	-
bér italský	SE, E	-	-	5
bér italský	C	-	-	20

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér vlašský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS/ HMKS	klíčivost	jedno klíčko vost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou ploidií v %¹⁾	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikro reliéfo vá zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stanove ní % hybrid nosti vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťová ní přítom nosti živočiš ných škůdců
Bér italský (čumíza, mohár)	■	■		■	#	■										■
Kapusta krmná	■	■		■	#	■									x	■
Ředkev olejná	■	■		■	#	■						#				■
Sléz přeslenitý	■	■		■	#	■										■
Svazenka	■	■		■	#	■										■
Tuřín	■	■		■	#	■									x	■

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

1) jen u polyploidních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Kategorie	Vlhkost nejvýše	Klíčivost nejméně	Čistota nejméně ²⁾	Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů								Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-13
					Vztaženo na hmotnost základního vzorku				Ve vzorku dle sloupce 14 počet semen
					celkem	z toho jeden druh	ředkev ohnice	hořčice polní	jeden	Odlišné od sloupce 6 nebo 10
					celkem	z toho jeden druh	ředkev ohnice	hořčice polní	druh	oves hluchý, oves jalový	kokotice	šťovíky kromě menšího a přímoř ského
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14
bér italský	SE, E C	15,0	70	96,0	0,3 1,0					0	0¹⁾ 0¹⁾		90
kapusta krmná	SE,E C	12,0	75³⁾	99,7 98,0	0,3 1,0	0,5	0,3	0,3	20	0	0 0¹⁾	3 10	100
ředkev olejná	SE, E C	10,0	80³⁾	97,0	0,3 1,0	0,5	0,3	0,3	20	0	0 0	2 5	300
sléz přeslenitý	SE, E C	15,0	70	95,0	0,3 1,0	0,5			20	0	0¹⁾0¹⁾		50
svazenka	SE, E C	13,0	80³⁾	96,0	0,3 1,0	0,5			20	0	0¹⁾ 0¹⁾		50
tuřín	SE, E C	10,0	80³⁾	99,7 98,0	0,3 1,0	0,5	0,3	0,3	20	0	0 0¹⁾	2 5	100

1) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

2) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

3) Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky:

„0“ ... nesmí se vyskytovat

prázdné políčko ... neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Velikost vzorku	Kategorie	Nejvyšší povolený výskyt
Kapusta krmná, tuřín	Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary	100 g	SE, E, C	5 ks
Kapusta krmná, tuřín	Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not		SE, E, C	0 %

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- číslo partie

- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení	Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
- malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)	10,0
- malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)	2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES A“

- název a adresa dodavatele

- číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

- označení České republiky nebo její zkratka

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

- nápis „Malé balení ES B“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)

- případně další informace o využití směsi

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Hořčice bílá	Sinapis alba L.
Hořčice černá	Brassica nigra (L.) W.D.J.Koch
Hořčice sareptská	Brassica juncea (L.) Czernj.
Kmín	Carum carvi L.
Konopí seté	Cannabis sativa L.
Len	Linum usitatissimum L.
Mák	Papaver somniferum L.
Řepice	Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs
Řepka	Brassica napus L. (partim)
Slunečnice	Helianthus annuus L.
Sója	Glycine max (L.) Merr.
Světlice barvířská	Carthamus tinctorius L.
Lnička setá^*⁾	Camelina sativa (L.) Crantz

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM (včetně komponentů hybridů)	Certifikovaný RM				Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C^*⁾	C 1	C 2	C 3	O
Hořčice bílá	x	x	x	x	x
Hořčice černá	x	x	x	x	x				x
Hořčice sareptská	x	x	x	x	x
Kmín	x	x	x	x	x
Konopí seté dvoudomé	x	x	x	x	x
Konopí seté jednodomé	x	x	x	x		x	x
Len setý olejný	x	x	x	x		x	x	x
Len setý přadný	x	x	x	x		x	x	x
Mák	x	x	x	x	x
Řepice	x	x	x	x	x
Řepka	x	x	x	x	x
Slunečnice	x	x	x	x	x
Sója	x	x	x	x		x	x
Světlice barvířská	x	x	x	x	x
Lnička setá	x	x	x	x		x	x

*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
E - nehybridní odrůdy	určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace
E - hybridní odrůdy - inbrední linie	určen pro výrobu Sc - dvouliniových hybridů nebo Tc - tříliniových hybridů
E - hybridní odrůdy - jednoduché hybridy	určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů nebo Dc - čtyřliniových hybridů

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Druh Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	Třetí přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Druh Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka ve fázi	Třetí přehlídka ve fázi	počet roků¹⁾	předplodiny
hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice
SE E	kvetení	dozrávání	-	5	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C, O	kvetení	-	-	5
řepka
SE, E, včetně inberdních linií C	tvorby listové růžice	kvetení	dozrávání	5	stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
kmín
SE, E, C	kvetení		-	2	čeleď Apiaceae
konopí seté
SE, E, C	kvetení	dozrávání	-	2	stejného druhu
len
SE, E, C	kvetení	dozrávání	-	2	stejného druhu
sója
SE, E, C	kvetení	před zralostí	ve zralosti po opadu listů	2	stejného druhu
mák, slunečnice, světlice barvířská
SE, E, C	kvetení	dozrávání	-	2	stejného druhu

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů¹⁾ pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	od stejného druhu	od druhů
hořčice bílá	SE, E	1	400²⁾	rodu Brassica, Camelina a Raphanus
hořčice bílá	C	1	200²⁾	rodu Brassica, Camelina a Raphanus
hořčice černá, sareptská	SE, E	1	400²⁾	rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
hořčice černá, sareptská	C	1	200²⁾	rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
kmín	SE, E	1	400²⁾	od jiné odrůdy
kmín	C	1	200²⁾	od jiné odrůdy
konopí seté jednodomé	SE, E	2	5 000²⁾
konopí seté jednodomé	C	2	1 000²⁾
konopí seté dvoudomé	SE, E	2	400²⁾
konopí seté dvoudomé	C	2	200²⁾
len	SE, E	1	200
len	C	1	100
lnička setá	SE, E	1	400	rodu Brassica, Raphanus a Sinapis
lnička setá	C	1	200	rodu Brassica, Raphanus a Sinapis
mák	SE, E	1	400
mák	C	1	200
řepka	SE, E	1	200²⁾	rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina
	C	1	100²⁾
	komponenty	1	500²⁾
	hybridy	1	300²⁾
řepice	SE, E	1	400²⁾	rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina
řepice	C	1	200²⁾	rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina
slunečnice	SE, E	1	750²⁾
	C	1	500²⁾
	komponenty	1	1500²⁾
	hybridy	1	500²⁾
světlice barvířská	SE, E	1	400²⁾
světlice barvířská	C	1	200²⁾
sója	SE, E	1	-
sója	C	1	-

1) Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhu je 100 a více rostlin na 100 m².

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m² porostu - kusy, %
		jiných kulturních druhů a forem¹⁾ s podobným semenem	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů	hořčice rolní	ředkev ohnice	ostatní plevele
		kusů	kusů / %	kusů	kusů	kusů
hořčice bílá	SE, E	3	3	0	2
hořčice bílá	C	10	10	4	4
hořčice černá, sareptská	SE, E	3	3	0	2
hořčice černá, sareptská	C	10	10	4	4
konopí seté	SE, E	3	3
konopí seté	C	10	10
kmín	SE, E	3	3			0²⁾
kmín	C	10	10			4²⁾
len	SE, E	3	3
len	C	10	10
lnička setá	SE, E	3	3
lnička setá	C	10	10
mák	SE, E	3	3			0³⁾
mák	C	10	10			0³⁾
řepka	SE, E	3	3	0	2
	C	10	10	4	4
	komponenty	3	viz tabulka 3.3b	0	2
	hybridy	10	viz tabulka 3.3b	4	4
řepice⁴⁾	SE, E	3	3	0	2
řepice⁴⁾	C	10	10	4	4
slunečnice	SE, E	3	3
	C	10	10
	komponenty	3	viz tabulka 3.3 c
	hybridy	10	viz tabulka 3.3 c
světlice barvířská	SE, E	3	3
světlice barvířská	C	10	10
sója	SE, E	3	0,5 %
sója	C	10	1,0 %

1) Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem

2) Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté).

3) Blín

4) Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility

Tabulka 3.3b

Kategorie	Komponenty	Restaurované hybridy komponenty	Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin		Pylová sterilita
Kategorie	Komponenty	Restaurované hybridy komponenty	%	ks/100 m²	Pylová sterilita
E	inbrední linie		0,1	5	-
	jednoduchý hybrid		0,1	5	-
	otcovský komponent mateřský komponent		0,1	5	-
	otcovský komponent mateřský komponent		0,2	10	99 %
C	otcovský komponent		0,3	15	-
C	mateřský komponent		1,0	20	98 %
E		mateřský komponent	-	3	98 %
		otcovský komponent¹⁾	-	3	-
		obsev	-	3	-
C		mateřský komponent	-	10	98 %
		otcovský komponent²⁾	-	15	-
		obsev	-	50	-

1) Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m², při hustotě porostu 20 rostlin / m² se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny / 100 m².

2) Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.

- Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.

- V případě hybridních odrůd řepky vyráběných za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 %, otcovského komponentu 99,9 %.

- Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je 90,0 %, kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod.

- Osivo hybridních odrůd řepky vyráběné za použití pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty. Odrůdová čistota základního rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd může být stanovena pomocí vhodných biochemických metod.

Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice

Tabulka 3.3c

Kategorie	Komponenty	Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu
Kategorie	Komponenty	%
E	inbrední linie	0,2
	jednoduchý hybrid otcovský komponent (2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)	0,2
	mateřský komponent	0,5
C	otcovský komponent (5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)	0,5
C	mateřský komponent	1,0

- ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení,

- kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení,

- maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení,

– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

Druh	Choroba	Nejvyšší dovolený výskyt (%)
řepka, řepice, hořčice	Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary	2
slunečnice	Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary	3
slunečnice	Botrytis spp.	5
konopí seté	Botrytis spp.	5
len	Alternaria spp.	3
	Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas	3
	Colletotrichum lini (Westerd.) Toch.	3
	Fusarium spp.	10
	Botrytis spp.	5
sója	Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie	0,2
	Phomopsis complex	0,2
	Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams	0,2
	Phytophthora megasperma Drecks.	0,2

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin.

– Sója je zařazena do skupiny leguminóz.

– Požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

– Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

– U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky.

– U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

– U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky.

– požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

– množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.

– u hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.

– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

– Druhová čistota - pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:

SE,E - 1 odlišná rostlina na 30 m²

C - 1 odlišná rostlina na 10 m²

Minimální odrůdová čistota:

a) nehybridní odrůdy

Druh	SE, E	C 1	C 2
řepka a řepice mimo krmný typ	99,9 %	99,7 %	99,7 %
řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice	99,7 %	99,0 %	98,0 %
len	99,7 %	98,0 %	97,5 %
mák	99,0 %	98,0 %	98,0 %

Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:

všechny druhy: SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m²

C - 1 odlišná rostlina na 10 m²

b) hybridní odrůdy

Základní osivo

- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

- v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.

Certifikované osivo

- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

- v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin

- Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

Kategorie	Porost na výrobu	Odrůdová čistota	Pylová sterilita mateřského komponentu
	slunečnice:
E	linie - mateřský komponent	99,8 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)	-
E	linie - otcovský komponent	99,8 %	-
E	rodičovský hybrid - mateřský komponent	99,5 % (pylově fertilní rostliny szahrnuty mezi odchylné typy)	-
E	rodičovský hybrid - otcovský komponent	99,8 %	-
C	konečný hybrid - mateřský komponent	99,0 %	99,5 %
C	konečný hybrid - otcovský komponent	99,5 %	-

- odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin

- hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu

2 a více % u základního osiva

5 a více % u certifikovaného osiva

Kategorie	Porost na výrobu	Odrůdová čistota	Pylová sterilita mateřského komponentu
řepka a řepice:
s použitím cytoplazmatické pylové sterility
E	řepka - linie - mateřský komponent	99,9 %	ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 %
E	řepice - linie - mateřský komponent	99,9 %	98,0 %
E	linie - otcovský komponent	99,9 %	-
C	konečný hybrid - mateřský komponent	99,0 %	98,0 %
C	konečný hybrid - otcovský komponent	99,7 %	-
s použitím auto-inkompatibility
E	auto-inkompatibilní linie	99,9 %	-
C	auto-inkompatibilní linie	99,5 %	-

Další požadavky:

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS / HMKS	klíčivost	jednoklí čkovost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou ploidií v %	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikrore liéfová zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stanove ní % hybrid nosti vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťová ní přítom nosti živočiš ných škůdců
Hořčice bílá, černá, sareptská	■	■		■	#	■						#			#	■
Kmín	■	■		■	#	■										■
Konopí seté	■	■		■	#	■									x	■
Len	■	■		■	#	■									x	■
Lnička setá	■	■		■	#	■										■
Mák	■	■		■	#	■										■
Řepice	■	■		■	#	■						#				■
Řepka²⁾	■	■		■	#	■						#		#¹⁾	#	■
Slunečnice	■	■		■	#	■								#¹⁾	x	■
Sója	■	■		■	#	■									x	■
Světlice barvířská	■	■		■	#	■									x	■

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

1) jen u hybridních odrůd

2) stanovení obsahu glukosinolátů a kyseliny erukové (GSL + KE) je povinnou součástí uznávacího řízení, viz tabulka 5.2b

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2a

Druh	Katego rie osiva	Vlhkost nejvýše %	Klíčivost nejméně %	Čistota osiva		Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku								Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sl.7-14 (g)
				Čistota nejméně ¹⁰⁾ %	Nejvyšší výskyt jiných rostlin ných druhů %	celkem semen ks	z toho (ks)
				Čistota nejméně ¹⁰⁾ %	Nejvyšší výskyt jiných rostlin ných druhů %	celkem semen ks	psárka polní	jílek oddálený	sklerocia ¹²⁾	oves hluchý, oves jalový	ředkev ohnice	šťovíky ¹⁾	kokotice ¹³⁾
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15
hořčice bílá²⁾	SE, E	10,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	2	0³⁾	200
hořčice bílá²⁾	C	10,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	5	0³⁾	200
hořčice černá²⁾	SE, E	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	2	0³⁾	40
hořčice černá²⁾	C, O	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	5	0³⁾	40
hořčice²⁾ sareptská	SE, E	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	2	0³⁾	40
hořčice²⁾ sareptská	C	10,0	85	98,0	0,3	-				0	10	5	0³⁾	40
kmín	SE, E	13,0	70	97,0	-	25¹¹⁾	3			0	10		0³⁾	80
kmín	C	13,0	70	97,0	-	25¹¹⁾	3			0	10		0³⁾	80
konopí seté⁷⁾⁸⁾	SE, E	10,0	75	98,0	-	30¹¹⁾				0			0	600
konopí seté⁷⁾⁸⁾	C	10,0	75	98,0	-	30¹¹⁾				0			0	600
len setý olejný⁸⁾	SE, E	13,0	85	99,0	-	15	4	2		0			0³⁾	150
len setý olejný⁸⁾	C	13,0	85	99,0	-	15	4	2		0			0³⁾	150
len setý přadný⁸⁾	SE, E	13,0	92	99,0	-	15	4	2		0			0³⁾	150
len setý přadný⁸⁾	C	13,0	92	99,0	-	15	4	2		0			0³⁾	150
lnička setá⁶⁾	SE, E	12,0	80	99,0						0			0³⁾	40
lnička setá⁶⁾	C	12,0	80	98,0						0			0³⁾	40
mák⁹⁾	SE, E	10,0	80	98,0	-	25¹¹⁾				0			0³⁾	10
mák⁹⁾	C	10,0	80	98,0	-	25¹¹⁾				0			0³⁾	10
řepice²⁾	SE, E	9,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	2	0³⁾	70
řepice²⁾	C	9,0	85	98,0	0,3	-			5	0	10	5	0³⁾	70
řepka²⁾	SE, E	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	2	0³⁾	100
	C	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	5	0³⁾	100
	komponent	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	2	0³⁾	100
	hybrid	9,0	85	98,0	0,3	-			10	0	10	5	0³⁾	100
slunečnice⁸⁾	SE, E	10,0	85	98,0	-	5			10	0			0	1000
slunečnice⁸⁾	C	10,0	85	98,0	-	5			10	0			0	1000
světlice barvířská⁷⁾⁸⁾	SE, E	10,0	75	98,0	-	5				0			0	900
světlice barvířská⁷⁾⁸⁾	C	10,0	75	98,0	-	5				0			0	900
sója⁴⁾⁸⁾	SE, E	15,0	80⁵⁾	98,0	-	5				0			0	1000
sója⁴⁾⁸⁾	C	15,0	80⁵⁾	98,0	-	5				0			0	1000

1) Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího.

2) Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

3) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic.

4) Hmotnostní procento neškodných nečistot nesmí překročit 0,3 %.

5) Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.

6) Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E - 2 ks, v kategorii C - 5 ks.

7) Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.

8) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

9) Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.

10) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

11) Určování celkového počtu semen jiných rostlinných druhů je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 7.

12) Určování počtu sklerocií je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 10.

13) Určování počtu semen kokotic je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 14.

Vysvětlivky:

„0“... nesmí se vyskytovat

prázdné políčko... neposuzuje se (výskyt není limitován)

Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:

Tabulka 5.2b

Druh:	Kategorie	Nejvyšší obsah kyseliny erukové v %
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem kyseliny erukové	SE, E	0,3
	C	0,8
Druh:	Kategorie	Nejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů	SE, E	15
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů	C	20

Požadavky na sdružené odrůdy:

- Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky.

- Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem.

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Nejvyšší povolený výskyt
Konopí seté	Botrytis spp.	SE, E, C	5 %
Len	Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas	SE, E, C	1 %
	Altemaria linicola Groves et Solko + Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. + Fusarium spp.	SE, E, C	celkem 5 %
	Botrytis spp.	SE, E, C	5 %
Světlice barvířská	Botrytis spp.	SE, E, C	5 %
Slunečnice	Botrytis spp. Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese et de Toni	SE, E, C	5 % 0 %
Sója	u Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie nesmí být v rámci vzorku s min. 5000 semeny na partii, rozděleného do 5 dílčích vzorků, počet dílčích vzorků napadených vyšší než 4	SE, E, C
Sója	Phomopsis complex	SE, E, C	15 %

U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

- číslo partie

- hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- název odrůdy

- název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

- pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:

- pro základní osivo v ostatních případech:

- pro certifikované osivo:

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

- pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd:

- namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda“ a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy

- kategorie, generace

- číslo partie

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

- označení země výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- označení „Pravidla a normy ES“

- název druhu

- označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“

- číslo partie

- označení oblasti výroby

- číslo návěsky

- název a adresa dodavatele

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje:

- označení „Malé balení“

- název a adresa dodavatele

- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

- číslo partie

- název druhu

- název odrůdy

- kategorie, generace

- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.“.

15. V příloze č. 8 části I tabulce 1 levém sloupci řádku „Řepa salátová“ se slova „včetně „Cheltenham beet““ zrušují.

16. V příloze č. 8 části I tabulce 1 řádku „Čtyřboč (špenát novozélandský)*)“ v pravém sloupci latinský název zní: „Tetragonia tetragonoides (Pall.) Kuntze“.

17. V příloze č. 8 části I tabulce 1 řádku „Tykev fíkolistá*)“ v pravém sloupci latinský název zní: „Cucurbita ficifolia Bouché“.

18. V příloze č. 8 části I tabulce 1 posledním řádku „Zelí čínské*)“ v pravém sloupci latinský název zní: „Brassica rapa L.“.

19. V příloze č. 8 části II oddílu 1 tabulce 2 levém sloupci řádku „Řepa salátová“ se slova „včetně „Cheltenham beet““ zrušují.

20. V příloze č. 8 části V oddíly 1 a 2 včetně nadpisů a vysvětlivek znějí:

„Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh	Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS / HMKS	klíčivost	jedno klíčko vost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou ploidií v %¹⁾	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikrore liéfová zkouš ka – zkouš ky pravos ti čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkoušky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stanove ní % hybrid nosti vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťová ní přítom nosti živočiš ných škůdců
Zeleninové druhy	■	■		#	#	■								■³⁾	x²⁾	■

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

1) jen u polyploidních odrůd

2) zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu

3) platí pro hybridní odrůdy

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Kategorie osiva	Vlhkost nejvýše % ¹⁾	Klíčivost nejméně %	Čistota nejméně % ³⁾	Příměs semen jiných rostlinných druhů %	Hmotnost laboratorního vzorku v gramech
1	2	3	4	5	6	7
artyčok karda	SE, E C, S	10,0	65	96,0	0,5	900
bob zahradní	SE, E C, S	16,0	80	98,0	0,1	1000
brokolice, kadeřávek	SE, E C, S	10,0	75	97,0	1,0	100
celer	SE, E C, S	13,0	70	97,0	1,0	25
cibule šalotka echalion	SE, E C, S	13,0	70	97,0	0,5	80
cibule sečka	SE, E C, S	13,0	65	97,0	0,5	50
čekanka průmyslová	SE, E C	14,0	80	97,0	1,0	50
čekanka pro puky čekanka hlávková	SE, E C, S	14,0	65	95,0	1,5	50
černý kořen	SE, E C, S	13,0	70	95,0	1,0	300
česnek	SE, E C, S	13,0	65	97,0	0,5	20
endivie kadeřavá eskariol	SE, E C, S	13,0	65	95,0	1,0	40
fazol obecný	SE, E C, S	16,0	75	98,0	0,1	1000
fazol šarlatový	SE, E C, S	16,0	80	98,0	0,1	1000
fenykl	SE, E C, S	12,0	70	96,0	1,0	180
hrách	SE, E C, S	16,0	80	98,0	0,1	1000
chřest	SE, E C, S	13,0	70	96,0	0,5	1000
kapusta, kedluben, zelí hlávkové	SE, E C, S	10,0	75	97,0	1,0	100
zelí pekingské	SE, E C, S	10,0	75	97,0	1,0	70
kerblík	SE, E C, S	13,0	70	96,0	1,0	60
kozlíček polníček	SE, E C, S	13,0	65	95,0	1,0	70
kukuřice cukrová a pukancová	SE, E C, S	14,0	85⁴⁾	98,0	0,1	1000
květák	SE, E C, S	10,0	70	97,0	1,0	100
lilek vejcoplodý	SE, E C, S	12,0	65	96,0	0,5	150
mangold	SE, E C, S	15,0	70	97,0	0,5	500
meloun vodní	SE, E C, S	13,0	75	98,0	0,1	1000
meloun cukrový	SE, E C, S	13,0	75	98,0	0,1	150
mrkev včetně krmné	SE, E C, S	13,0	65	95,0	1,0	30
okurka	SE, E C, S	13,0	80	98,0	0,1	150
paprika, chilli	SE, E C, S	13,0	65	97,0	0,5	150
pažitka	SE, E C, S	13,0	65	97,0	0,5	30
petržel	SE, E C, S	13,0	65	97,0	1,0	40
pór	SE, E C, S	13,0	65	97,0	0,5	70
rajče	SE, E C, S	13,0	75	97,0	0,5	20
reveň	SE, E C, S	13,0	70	97,0	0,5	450
ředkev, ředkvička	SE, E C, S	10,0	70	97,0	1,0	300
řepa salátová kromě „Cheltenham beet“	SE, E C, S	15,0	70	97,0	0,5	500
řepa salátová „Cheltenham beet“	SE, E C, S	15,0	50	97,0	0,5	500
salát	SE, E C, S	13,0	75	95,0	0,5	30
špenát	SE, E C, S	13,0	75	97,0	1,0	250
tykev obecná	SE, E C, S	13,0	75	98,0	0,1	1000
tykev velkoplodá	SE, E C, S	13,0	80	98,0	0,1	1000
vodnice	SE, E C, S	10,0	80	97,0	1,0	70
anýz vonný	SE, E C, S	13,0	65	98,0 95,0	0,5 1,0	70
čtyřboč (špenát novozélandský)	SE, E C, S	13,0	80²⁾	99,0 97,0	0,5 1,0	1000
kopr vonný	SE, E C, S	13,0	55	97,0 95,0	0,5 1,0	40
koriandr setý	SE, E C, S	13,0	70	99,0 97,0	0,5 1,0	400
majoránka zahradní	SE, E C, S	13,0	60	96,0 93,0	0,5 1,0	25
pastinák setý	SE, E C, S	13,0	70	97,0 95,0	0,5 1,0	100
řeřicha setá	SE, E C, S	13,0	80	98,0 96,0	0,5 1,0	60
tykev fíkolistá	SE, E C, S	13,0	75	98,0	0,1	350
zelí čínské	SE, E C, S	13,0	75	98,0 97,0	0,5 1,0	70

1) Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.

2) Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.

3) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

4) U super sladkých typů kukuřice cukrové je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 %. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí v takovém případě obsahovat text „Klíčivost nejméně 80 %“

Další požadavky:

– odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách,

– mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.“.

21. V příloze č. 8 části VII oddíl 2 včetně nadpisu zní:

„Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

– označení „Malé balení“

– označení „Pravidla a normy ES“

– název a adresa dodavatele

– hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

– název druhu

– název odrůdy

– kategorie

– číslo partie

– čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

– slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku

– případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

– případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

– označení „Malé balení“

– označení „Pravidla a normy ES“

– název a adresa dodavatele

– hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

– název druhu

– název odrůdy

– kategorie

– číslo partie

– slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku

– případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

– případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva směsi standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny obsahuje následující údaje:

– označení „Malé balení“

– označení „Pravidla a normy ES“

– název a adresa dodavatele

– rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno v roce ... (rok)“ nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „vzorkováno v roce ... (rok)“

– slova „směs odrůd ... (název druhu)“

– názvy odrůd a podíly jednotlivých odrůd vyjádřené čistou hmotností nebo počtem semen

– kategorie

– číslo partie

– čistou nebo hrubou hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

– případně slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“

– případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

– případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.“.

22. V příloze č. 9 v přehledu vzorů formulářů se slova „žádosti o uznání sadby brambor“ nahrazují slovy „pro výsledek mechanického rozboru sadby brambor“ a slova „pro ohlášení množství rozmnožovacího materiálu z ekologického zemědělství dostupného na území ČR“ se nahrazují slovy „evidence osiva pro ekologické zemědělství“.

23. V příloze č. 9 vzory formulářů znějí:

„Žádost o uznání množitelného porostu

VÝSLEDEK MECHANICKÉHO ROZBORU SADBY BRAMBOR

VÝROBNÍ EVIDENCE OSIV

SKLADOVÁ KARTA

Evidence osiva pro ekologické zemědělství

“

24. V příloze č. 10 vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou znějí:

„UZNÁVACÍ LIST č. na SADBU

UZNÁVACÍ LIST č. na SADBU

ROZHODNUTÍ č.

“.

25. V příloze č. 11 bodě 1 první tabulka včetně vysvětlivek zní:

„Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	Pořadové číslo porostu		Porost
„Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	Porost
RRRR	X0001	X0100	porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd
RRRR	X0101	X0200	porosty uchovávaných odrůd
RRRR	X0201	X0500	porosty založené pro ekologické zemědělství
RRRR	X0501	X0600	porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu
RRRR	X0601	X8000	porosty rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osiva
RRRR	90001	a dále	porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují)

RRRR – čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu.“.

26. V příloze č. 11 bodě 2 první tabulka včetně nadpisu a vysvětlivky zní:

„Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny:

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	číselné rozmezí		typ osiva
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	typ osiva
RRRR	X8001	X8400	registrační čísla směsí k využití pro zemědělskou výrobu
RRRR	X8401	X8800	registrační čísla směsí osiv k využití mimo zemědělskou výrobu
RRRR	X8801	X8900	registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zelenin, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství
RRRR	X8901	X9000	čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
RRRR	X9001	X9800	čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce
RRRR	X9801	X9999	čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
RRRR	90001	95000	čísla partií standardních osiv
RRRR	95001	a dále	čísla partií sazenic zelenin

X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.“.

27. V příloze č. 13 bodě 2 tabulka 1 včetně vysvětlivek zní:

Druh	„Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlin ných druhů	sítové třídění	vlhkost	HTS / HMKS	klíčivost	jednoklí čkovost	konduk tivita	Stano vení příměsi semen s odliš nou ploidií v %	Bioche mická zkouš ka života schop nosti	Fluores cenční zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	mikrore liéfová zkouš ka – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	elektro foréza – zkouš ky pravos ti a čistoty druhu, odrůdy	stanove ní % hybrid nosti vegetač ní zkouš kou	zkouš ky zdravot ního stavu	zjišťová ní přítom nosti živočiš ných škůdců
Zemědělské druhy
Ječmen	■	■	■	■	#	▲				#			#		x	■
Pšenice	■	■	■	■	#	▲				#			#		x	■
Žito	■	■	■	■	#	▲				#					x	■
Tritikale	■	■	■	■	#	▲				#			#		x	■
Oves	■	■	■	■	#	▲				#	■¹⁾		#		#	■
Řepka ozimá	■	■		■	#	▲						#			#	■
Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně	■	■		■	#	▲									#	■

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

▲ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

1) neplatí pro oves nahý“.

28. V příloze č. 16 bodě 7 se slova „§ 17 odst. 11“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 12“.

29. Na konci přílohy č. 16 vzor Žádosti o uzavření smlouvy včetně vysvětlivky zní:

„Žádost o uzavření smlouvy

“.

30. V příloze č. 17 části I. ve druhém odstavci se slova „§ 17 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 9“.

31. V příloze č. 17 části IV. ve třetím odstavci bodě 3 se slova „§ 6 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 3“.

32. V příloze č. 18 části I. ve druhém odstavci se slova „§ 17 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 9“.

33. V příloze č. 18 části II. ve druhém odstavci bodě 2 se slova „ZL osiv a sadby Praha“ nahrazují slovy „laboratoře OOS“.

34. V příloze č. 18 části II. na konci textu odstavce „Úřední dozor – ruční vzorkování“ se za slova „minimálně 6 let“ doplňuje věta „Pověřený vzorkovatel, který ve sklizňovém roce neodebere žádný vzorek, bude Ústavem před obnovením činnosti znovu proškolen a přezkoušen z teoretických i praktických znalostí.“.

35. Na konci přílohy č. 18 se vzor Žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty nahrazuje vzorem Žádosti o pověření k odběru vzorků, který zní:

„Žádost o pověření k odběru vzorků

“.

36. V příloze č. 19 části I. odstavci „Osoby“ bodě 2. se slova „splněna podmínka zastupitelnosti“ nahrazují slovy „určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře“.

37. V příloze č. 19 části I. odstavci „Osoby“ se za bod 2. vkládá nový bod 3., který zní:

„3. V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v bodě 2. znovu splnit, a to nejdéle do tří měsíců od změny ve vedení laboratoře“.

Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 4 a 5.

38. V příloze č. 19 části II. odstavci „Předmět pravidelné kontroly pověřené laboratoře na místě“ pododstavci „kontrola laboratoře“, bod „kontrola používání ověřeného metrologického vybavení“ zní:

„síta	– na obilniny – doba kalibrace 3 roky – ostatní typy – doba kalibrace 4 roky
váhy	– doba ověření nebo kalibrace 2 roky
teploměry	– elektronické – doba kalibrace 2 roky – rtuťové – doba kalibrace 4 roky“.

39. Na konci přílohy č. 19 ve vzoru Žádosti o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo se pod nadpisem slova „§ 17 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 6“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Fuksa v. r.