kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod

171

NAŘÍZENÍ VLÁDY

České republiky

ze dne 26. února 1992,

kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod

Vláda České republiky nařizuje podle § 23 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):

§ 1

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod, zvláštních vod nebo stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových, postupuje vodohospodářský orgán podle ukazatelů přípustného stupně znečištění vod (dále jen „ukazatele“) I až III uvedených v příloze tohoto nařízení tak, aby vypouštěnými vodami byly povrchové vody znečištěny co nejméně.

(2) Povolí-li vodohospodářský orgán s ohledem na důležitý zájem společnosti výjimečně vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod do vod podzemních, musí být vypouštěné vody tak vyčištěny, popřípadě upraveny, aby nezhoršily ani neohrozily jakost vod podzemních.

§ 2

(1) Ukazatele I jsou pro vodohospodářské orgány při povolování vypouštění odpadních nebo zvláštních vod a stanovování podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (dále jen „rozhodování o vypouštění vod“) závazné. Vztahují se na koncentraci látek ve vypouštěných vodách, neovlivněných chladícími nebo jinými vodami. Pokud ukazatel, charakteristický pro konkrétní druh vypouštěných vod, není uveden v seznamu ukazatelů I, stanoví jej vodohospodářský orgán.

(2) Ukazatele I stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění ve vypouštěných vodách. Vodohospodářské orgány mohou s ohledem na místní vodohospodářské podmínky a zájmy ochrany vod stanovit hodnoty přísnější. Při rozhodování jsou povinny zohlednit i případný vliv chladících nebo jiných vod.

(3) Vypouštění vod nad rámec ukazatelů I může vodohospodářský orgán povolit na nezbytně nutnou, předem stanovenou dobu, při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, haváriích zařízení nebo nezbytných rekonstrukcích, popřípadě v jiných výjimečných případech; o povolení rozhoduje na základě technicky zdůvodněné žádosti toho, kdo vypouští vody do vod povrchových (dále jen „znečišťovatel“).

(4) Vypouštění vod nad rámec ukazatelů I může vodohospodářský orgán povolit i v případech, kdy odpadní nebo zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek.

(5) Vodohospodářský orgán může u odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob požadovat jejich zneškodňování odděleně od ostatních odpadních vod.

§ 3

Při rozhodování o vypouštění vod je vodohospodářský orgán povinen přihlížet i k ukazatelům II a III; jejich závaznost stanovuje postupně podle zájmů ochrany vod a místních vodohospodářských podmínek. Ukazatele III vyjadřují znečištění povrchových vod při 355denním průtoku, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v nich a po smíšení s odpadními nebo zvláštními vodami.

§ 4

(1) Množství odpadních a zvláštních vod a jejich znečištění je znečišťovatel povinen sledovat podle příslušných technických norem,¹) pokud vodohospodářský orgán nestanoví jinak.

(2) Pokud pro způsob stanovení některého ukazatele není vydána technická norma, stanoví způsob provádění rozboru vodohospodářský orgán po projednání s ústředním vodohospodářským orgánem České republiky.

§ 5

(1) Hodnoty ukazatelů, stanovené vodohospodářským orgánem při rozhodování o vypouštění vod podle § 2 a 3, jsou dodrženy, pokud nejsou rozborem směsného vzorku vypouštěných vod, získaného během osmi hodin sléváním stejných objemů vypouštěných vod odebíraných v intervalu nejdéle jedné hodiny, popřípadě automatickým odběrným zařízením, zjištěny hodnoty vyšší. Časové rozmezí kontrolního sledování určí vodohospodářský orgán s přihlédnutím k režimu vypouštění vod ze zdroje znečištění.

(2) V případě, že ze zdroje znečištění jsou vody vypouštěny nárazově, stanoví podmínky pro kontrolu dodržování hodnot ukazatelů vodohospodářský orgán individuálně podle místních podmínek.

(3) Pro posuzování dodržování stanovených hodnot ukazatelů jsou směrodatné pouze výsledky rozborů provedených laboratoří, jejíž kvalita práce je podrobena soustavné vnější kontrole.

§ 6

(1) Pokud znečišťovatel v době nabytí účinnosti tohoto nařízení vypouští splaškové a městské odpadní vody do povrchových vod ze zdroje znečištění do 5000 ekvivalentních obyvatel nad rámec požadavků stanovených vodohospodářským orgánem podle dosud platných předpisů, může mu na jeho žádost vodohospodářský orgán vydat nové povolení k vypouštění vod podle § 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (dále jen „vodní zákon“), a to nejvýše do úrovně znečištění vod vypouštěných v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto nařízení. Vodohospodářský orgán současně stanoví i časové období, během něhož musí být ve vypouštěných vodách dosaženo hodnot ukazatelů I, popřípadě i hodnot stanovených podle ukazatelů II a III, přičemž může stanovit povinnosti, popřípadě podmínky k postupnému dosahování požadované úrovně vypouštěného znečištění. Časové období stanovené vodohospodářským orgánem nesmí být u zdrojů znečištění nad 2000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2005.

(2) Postup podle odstavce 1 je v uvedených případech splněním požadavku § 23 odst. 1 vodního zákona do doby zajištění zneškodňování vypouštěných vod způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku.

§ 7

Tímto nařízením nejsou dotčeny předpisy o náhradě škody způsobené vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod.

§ 8

Zrušuje se nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.

§ 9

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Pithart v. r.

Příloha k nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb.

Ukazatele I

1. Splaškové a městské odpadní vody

Velikost zdroje znečištění	Ukazatel
Počet ekvivalentních obyvatel¹) (EO) (kg BSK₅ na přítoku za den)	BSK₅²) (mg/l)		CHSK-Cr (mg/l)		NL³) (mg/l)		N-NH⁺₄(mg/l)		P celk. (mg/l)
	do 31. 12. 2004	od 1. 1. 2005	do 31. 12. 2004	od 1. 1. 2005	do 31. 12. 2004	od 1. 1. 2005	do 31. 12. 2004	od 1. 1. 2005	do 31. 12. 2004	od 1. 1. 2005
do 50 EO (do 3 kg BSK₅)
do 500 EO (do 30 kg BSK₅)
od 500 do 5000 EO (od 30 do 300 kg BSK₅)	50	40	170	135	45	35	-	20	-	-
do 25 000 EO (do 1500 kg BSK₅)	45	35	150	120	35	30	25	15	-	5
do 100 000 EO (do 6000 kg BSK₅)	35	30	125	105	30	25	15	10	5	3
nad 100 000 EO (nad 6000 kg BSK₅)	30	25	110	90	25	20	10	5	3	1,5

Poznámky: ¹) ekvivalentní obyvatel (EO) - specifické znečištění v BSK₅ produkované jedním obyvatelem za 1 den (60 g BSK₅ na 1 obyvatele za 1 den)

²) s potlačením nitrifikace

³) NL - nerozpuštěné látky

⁴) hodnota ukazatele zatím není stanovena

Ukazatele I (pokračování)

2. Průmyslové odpadní vody a zvláštní vody

Následně uváděné položky postihují zatím pouze některé výroby a základní ukazatele. Při stanovení dalších ukazatelů se vychází zejména z druhu zpracovávaných surovin, technologie výroby, způsobu hospodaření s vodou a používaných čistírenských metod.

2.1	Těžba a zpracování rud a kameniva
2.1.1	Uranové rudy		do 31. 12. 2004	od 1. 1. 2005
	pH		6,5 - 9,0	6,5- 9,0
	NL¹)	mg/l	30	25
	radium	Bq/l	0,5	0,3
	uran	mg/l	0,3	0,2
2.1.2	Ostatní rudy
	pH		6-9	6-9
	CHSK-Cr	mg/l	100	80
	NL	mg/l	80	60
	železo	mg/l	5,0	4,0
	zinek	mg/l	2,0	1,6
	olovo	mg/l	0,5	0,4
	měď	mg/l	1,0	0,8
	arsen	mg/l	0,5	0,4
2.1.3	Těžba a zpracování kameniva
	NL	mg/l	50	40
	NEL²)	mg/l	5	2
2.2	Těžba a zpracování uhlí
2.2.1	Těžba uhlí a briketárny
	pH		6-9	6-9
	NL	mg/l	100	80
	CHSK-Cr	mg/l	150	120
2.2.2	Tepelné zpracování uhlí
	pH		6-9	6-9
	NL	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	1000	800
	fenoly	mg/l	5,0	4,0
	N-NH⁺₄	mg/l	200	150
	kyanidy celk.	mg/l	1,0	0,8
2.3	Teplárny a elektrárny
2.3.1	Úprava vody
	NL	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	50	40
	železo	mg/l	5	4
	hydrazin	mg/l	5	4
2.4	Hutní výroba
2.4.1	Výroba a zpracování železa
	pH		6,5 - 9	6,5 - 9
	NL	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	50	40
	železo	mg/l	10	8
	NEL	mg/l	3	2
2.4.2	Barevná metalurgie
	pH	mg/l	6,5 - 9	6,5 - 9
	NL	mg/l	50	40
	měď	mg/l	1,0	0,8
	zinek	mg/l	2,0	1,6
	nikl	mg/l	1,0	0,8
	hliník	mg/l	3,0	2,5
	vanad	mg/l	2,0	1,6
	olovo	mg/l	0,5	0,4
	chrom celk.	mg/l	1,0	0,8
	cín	mg/l	2,0	1,6
	rtuť	mg/l	0,2	0,1
2.5	Strojírenská a elektrotechnická výroba
2.5.1	Strojní obrábění
	pH		6,5- 9,5	6,5 - 9,5
	NL	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	1000	500
	NEL	mg/l	10	5
	N-NO^-₂	mg/l	5	2,5
2.5.2	Povrchová úprava kovů
	pH		6,5 - 9,5	6,5 - 9,5
	NL	mg/l	30	25
	CHSK-Cr	mg/l	300	250
	fluoridy	mg/l	20	15
	N-NO^-₂	mg/l	5	2,5
	sulfidy	mg/l	1,0	0,5
	arsen	mg/l	0,5	0,25
	hliník	mg/l	3,0	2,0
	stříbro	mg/l	1,0	0,5
	baryum	mg/l	3,0	2,0
	kadmium	mg/l	0,5	0,25
	kobalt	mg/l	1,0	0,5
	N-NH⁺₄	mg/l	100	50
	fosfor celk.	mg/l	5	2
	těkavé chlorované uhlovodíky³)	mg/l	1,0	0,5
	kyanidy tox.	mg/l	0,2	0,1
	kyanidy celk.	mg/l	1,0	0,5
	aktivní chlor	mg/l	0,5	0,25
	chrom celk.	mg/l	1,0	0,5
	chrom Cr^VI	mg/l	0,2	0,1
	měď	mg/l	1,0	0,5
	molybden	mg/l	2,0	1,0
	rtuť	mg/l	0,2	0,1
	nikl	mg/l	1,0	0,5
	olovo	mg/l	0,5	0,25
	zinek	mg/l	2,0	1,0
	NEL	mg/l	10	5
2.6	Chemický průmysl
2.6.1	Rafinerie ropy a petrochemie
	pH		6-9	6-9
	NL	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	250	150
	BSK₅⁴)	mg/l	50	30
	NEL	mg/l	20	15
	fenoly	mg/l	0,5	0,4
2.6.2	Distribuční sklady ropných látek
	pH		6-9	6-9
	NL	mg/l	100	50
	NEL	mg/l	25	15
	CHSK-Cr	mg/l	250	150
2.6.3	Výroba celulozy
	BSK₅	mg/l	100	50
	NL	mg/l	100	50
	CHSK-Cr	mg/l	500	250
2.6.4	Výroba papíru
	NL	mg/l	60	40
	BSK₅	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	250	200
2.6.5	Ostatní chemické výroby
	NL	mg/l	50	40
	BSK₅	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	400	300
2.7	Spotřební průmysl
2.7.1	Textilní průmysl
	NL	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	300	240
	BSK₅	mg/l	50	40
	aktivní chlor	mg/l	0,5	0,4
	NEL	mg/l	10	8
2.7.2	Sklárny
	NL	mg/l	30	25
	CHSK-Cr	mg/l	150	120
	fluoridy	mg/l	30	25
	olovo	mg/l	1,5	1,2
	arsen	mg/l	1,0	0,8
	baryum	mg/l	5	4
2.7.3	Keramický průmysl
2.7.3	NL	mg/l	50	40
2.7.4	Koželužny
	BSK₅	mg/l	50	40
	CHSK-Cr	mg/l	300	250
	chrom celk.	mg/l	2	1
	sulfidy	mg/l	2	1
2.8	Potravinářský průmysl
2.8.1	Mlékárny
	CHSK-Cr	mg/l	200	160
	BSK₅	mg/l	50	40
2.8.2	Pivovary
	CHSK-Cr	mg/l	200	160
	BSK₅	mg/l	50	40
2.8.3	Zpracování masa
	CHSK-Cr	mg/l	250	200
	BSK₅	mg/l	50	40
	EL⁵)	mg/l	10	5
2.8.4	Lihovary a drožďárny
	CHSK-Cr	mg/l	250	200
	BSK₅	mg/l	50	40
2.8.5	Škrobárny
	CHSK-Cr	mg/l	250	200
	BSK₅	mg/l	50	40

Poznámky:

¹) Nerozpuštěné látky (NL).

²) Nepolární extrahovatelné látky (NEL).

³) Zejména trichloreten, tetrachloreten, tetrachlormetan, 1,1,1 - trichloretan.

⁴) U všech výrob se rozumí BSK₅ s potlačením nitrifikace.

⁵) Extrahovatelné látky (EL) - zejména tuky.

Ukazatele II

1. biologický stav vod vyjádřený indexem saprobity (podle Pantle - Bucka) menším než 2,2 u vodárenských toků a menším než 3,2 u ostatních povrchových vod;¹⁾

2. normální život ryb pstruhovitých ve vodárenských tocích a kaprovitých v ostatních povrchových vodách;

3. stav bez pachu u vod vodárenských toků a nádrží a slabě cizorodý u ostatních vod;

4. stav, při němž barevné změny nejsou patrné u vod vodárenských toků ve vrstvě do 20 cm, u ostatních povrchových vod do 10 cm;

5. teplota do 20 °C u vodárenských toků a do 26 °C u ostatních povrchových vod;

6. neporušená samočistící schopnost povrchových vod;

7. stav povrchových vod, při němž nedochází k nadměrnému vývoji nežádoucích organismů (např. vodní květ), ani ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky a oleji nebo jinými látkami;

8. stav povrchových vod, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením;²⁾

9. stav povrchových vod, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke snížení produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému zúžení druhového spektra vodních organismů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů.

Ukazatele III

(ukazatele množství látek v povrchových vodách)

	Ukazatel	symbol	jednotka	hodnoty pro vodárenské toky¹)	hodnoty pro ostatní povrchové vody¹)
	1	2	3	4	5
1.	Rozpuštěný kyslík	O₂	mg/l	min. 6	min. 4
2.	Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	mg/l	4	8
3.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSK-Mn	mg/l	8	20
4.	Chemická spotřeba kyslíku dichromanem	CHSK-Cr	mg/l	20	50
5.	Sulfan a sulfidy	S^2-	mg/l	PMC²)	0,02
6.	Reakce vody	pH		6,0 - 8,5	6,0 - 9,0
7.	Rozpuštěné látky	RL	mg/l	500	1 000
8.	Veškeré železo	Fe	mg/l	0,5	2,0
9.	Veškerý mangan	Mn	mg/l	0,2	0,5
10.	Amoniakální dusík	N-NH⁺₄	mg/l	0,5	2,5
11.	Volný amoniak	NH₃	mg/l	PMC	0,5
12.	Dusitanový dusík	N-NO^-₂	mg/l	0,02	0,05
13.	Dusičnanový dusík	N-NO^-₃	mg/l	3,4	11
14.	Organický dusík	N-org.	mg/l	1,5	3,0
15.	Veškerý fosfor	P	mg/l	0,15	0,4
16.	Chloridy	Cl^-	mg/l	150	350
17.	Sírany	SO^2-₄	mg/l	200	300
18.	Vápník	Ca	mg/l	200	300
19.	Hořčík	Mg	mg/l	100	200
20.	Fluoridy	F^-	mg/l	1,0	1,5
21.	Fenoly těkající s vodní parou	FN 1	mg/l	0,02	0,1
22.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l	0,2	1,0
23.	Nepolární extrahovatelné látky	NEL	mg/l	0,05	0,2
24.	Veškeré kyanidy	CN^-	mg/l	PMC	0,2
25.	Aktivní chlor	Cl₂	mg/l	PMC	0,05
26.	Extrahovatelný organicky vázaný chlor	EOCl	mg/l	0,01	0,025
27.	Bor	B	mg/l	0,3	0,5
28.	Rtuť	Hg	mg/l	0,0005	0,001
29.	Kadmium	Cd	mg/l	0,005	0,015
30.	Olovo	Pb	mg/l	0,05	0,1
31.	Arsen	As	mg/l	0,05	0,1
32.	Měď	Cu	mg/l	0,05	0,1
33.	Veškerý chrom	Cr	mg/l	0,1	0,3
34.	Chrom (VI)	Cr^VI	mg/l	0,02	0,05
35.	Kobalt	Co	mg/l	0,05	0,1
36.	Nikl	Ni	mg/l	0,05	0,15
37.	Zinek	Zn	mg/l	0,05	0,2
38.	Vanad	V	mg/l	0,02	0,1
39.	Stříbro	Ag	mg/l	0,01	0,05
40.	Selen	Se	mg/l	0,01	0,05
41.	Baryum	Ba	mg/l	1,0	2,0
42.	Berylium	Be	mg/l	0,0002	0,001
43.	Celková objemová aktivita alfa	Aa	Bq/l	0,3	0,5
44.	Celková objemová aktivita beta	Ab	Bq/l	1,0	2,0
45.	Radium 226	Ra 226	Bq/l	0,1	0,3
46.	Uran	U	mg/l	0,05	0,1
47.	Tritium	H 3 (T)	Bq/l	700	5 000
48.	Stroncium 90 a yttrium 90	Sr 90 + Y 90	Bq/l	0,3	0,5
49.	Cesium	Cs 137	Bq/l	0,5	1,0
50.	Koliformní bakterie	Coli	KTJ/l³)	20 000	200 000
51.	Fekální koliformní bakterie	Fecoli	KTJ/l	4 000	40 000
52.	Enterokoky	Enko	KTJ/l	2 000	20 000
53.	Benzen	BZ	mg/l	0,01	0,05
54.	Chlorbenzen	CB	mg/l	0,003	0,01
55.	Dichlorbenzeny	DCB	mg/l	0,0003	0,001
56.	Polychlorované bifenyly	PCB	ng/l	PMC	25
57.	Benzo(a)pyren	BZP	ng/l	10	50

Poznámky:

¹) S výjimkou ukazatele „rozp. kyslík“ se jedná o hodnoty maximální.

²) PMC - pod mezí stanovitelnosti.

³) KTJ - kolonie tvořící jednotku.

⁴) Mezní koncentrace toxických látek se vztahují na součet rozpuštěné a nerozpuštěné formy jednotlivé látky.

¹) ČSN 75 7241 — Kontrola odpadních a zvláštních vod.
ČSN 83 0540 — Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod.

¹) Vyhláška MLVH ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.

²) Vyhláška MZdr ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.