o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře

(1) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: kamzík horský, kozorožec horský, koza bezoárová, los evropský, svišť horský, medvěd brtník, vydra říční, ježek - všechny druhy rodu Erinaceus (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), veverka obecná, lasice kolčava (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), lasice hranostaj (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), slepice tetřívka obecného, tetřeva hlušce a jeřábka lesního, drop velký, holub doupňák, hrdlička divoká, kvíčala, všechny druhy divokých kachen (kromě druhů uvedených v § 2 odst. 1 č. 29), berneška (všechny druhy rodu Branta), bekasina otavní, racek chechtavý (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1 a 2), roháč, kormorán velký, volavka popelavá, výr velký, sovy (všechny druhy řádu sov Striges), káně (všechny druhy rodu Circus), poštolky (všechny druhy rodu Falco), káně lesní (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), káně rousná (s výjimkou ustanovení § 3 odst. 1), krahujec obecný, orel (všechny druhy rodu Hieraëtus a Aquila) a orlovec říční.

(2) K ochraně druhů zvěře uvedených v odstavci 1 jsou uživatelé honiteb a honebních pozemků povinni chránit jejich životní prostředí, zejména hnízdiště, tokaniště a říjiště.

(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:
liška obecná, mývalovec kuní, tchoř obecný, tchoř světlý, křeček polní, sysel obecný, vrána obecná šedá a straka obecná.

(1) Doba lovu pro dále uvedené druhy zvěře se stanoví takto:

(2) Připadne-li první nebo poslední den zákazu lovu na den pracovního klidu, lze lovit i v tento den.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na lov zvěře v oborách, jíž obora slouží.

(1) V samostatných a uznaných bažantnicích lze po celý rok lovit kunu lesní a skalní, kočku divokou, jezevce lesního, ježka, káni lesní a rousnou (jen odchyt do košů), jestřába lesního (jen odchyt do košů), lasici hranostaje, lasici kolčavu, sojku obecnou, havrana polního, kavku obecnou a racka chechtavého.

(2) Na plůdkových rybnících lze lovit racka chechtavého po celý rok a na ostatních rybnících od 1. srpna do 30. listopadu.

(3) V ochranném pásmu území Tatranského národního parku lze lovit jelení trofejovou zvěř III. a IV. věkové třídy (61eté a starší jedince) jen v době od 1. září do 31. října.

(4) V honitbách, ve kterých byli odchytávání zajíci a bažanti, se povoluje odstřel zajíců a bažantů do 15. ledna.

(5) Okresní národní výbor může po projednání se Slovenským mysliveckým svazem a krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody povolit na žádost uživatele honitby vybrat po Jednom mláděti z jednoho nebo několika hnízd jestřába lesního, krahujce obecného a poštolky obecné, je-li v těchto hnízdech více mláďat než jedno. Uživatel honitby může mláďata vybraná z hnízd jestřába lesního, krahujce obecného a poštolky obecné prodat jen prostřednictvím Slovenského mysliveckého svazu (§ 12 odst. 2) pro sokolnické účely.

(1) Lov užitkové zvěře (odstřel a odchyt) lze provádět jen v souladu se schváleným plánem chovu a lovu zvěře a jen v takovém rozsahu, aby nebyly ohroženy její kmenové stavy. Uživatelé honiteb jsou povinni každý rok zvěř sčítat podle pokynů krajských národních výboru.

(2) Zakazuje se lovit zvěř podléhající plánu mysliveckého hospodaření a lovu, jejíž chov a lov nebyl v honitbě plánován.

(3) Spárkatou zvěř lze střílet pouze kulovnicí; prase divoké též brokovnicí jednotnou střelou. Zakazuje se lovit spárkatou zvěř v noci, a to v, době od hodiny po západu slunce do hodiny před východem slunce. Prase divoké je dovoleno lovit v noci jen za jasných měsíčních nocí v době 3 dny před kulminací a 3 dny po kulminaci úplňku měsíce, a to jen pomocí vyhovující pozorovací a střelecké optiky.

(4) Zvěř lze lovit též pomocí fretky.

(5) Členové sokolnických klubů mohou lovit též pomocí sokolnických dravců.

(6) Zakazuje se:

(1) Zajíce, bažanty, koroptve, divoké kachny a divoké husy lze střílet jen při společných honech za účasti nejméně tří střelců a potřebného počtu lovecky upotřebitelných psů.²) V lesních honitbách nebo v jejich částech, v nichž není zajíc normován a přece se ojediněle vyskytuje a způsobuje škody na lesních kulturách, může okresní národní výbor na žádost uživatele honitby povolit odstřel i osamělým způsobem lovu.

(2) V trvale a dokonale oplocených vinicích, zahradách, ovocných sadech, ovocnářských a lesních školkách a semenných plantážích lesních dřevin může být zajíc a divoký králík loven po celý rok; odstřel na těchto plochách, jsou-li jako honební pozemky součástí honitby, může provést pouze myslivecký hospodář honitby a jím pověření členové myslivecké stráže.

(3) Zajíce a koroptve lze na téže ploše střílet Jen jednou do roka.

(4) Bažanty lze na téže ploše střílet nejvýše třikrát do roka. Bažanti slepice lze střílet jen v bažantnicích nebo v honitbách s polodivokým chovem bažantů, do nichž se každoročně vypouštějí bažanti kuřata.

(5) Divoké kachny a divoké husy lze střílet též na tahu, a to nejdříve hodinu před východem a nejpozději hodinu po západu slunce ve dnech pracovního klidu a na večerním tahu před takovým dnem.

(1) Počet honů v jednotlivých honitbách musí být úměrný honební ploše honitby, skutečnému stavu zvěře a plánu odstřelu; rovněž počet střelců a honců zúčastněných na jednotlivých honech musí být úměrný honební ploše, na níž se hon koná, počtu lečí a prelimináři odstřelu (počtu zvěře určenému k odstřelu pro jednotlivý hon).

(2) K zajištění kmenových stavů drobné zvěře se každým rokem z honů a odchytu zvěře vyloučí alespoň čtvrtina celkové honební plochy honitby. Tato část honitby musí být ucelená a přiměřená zazvěřená. Toto omezení se nevztahuje na regulační odstřel a odchyt bažantů v uznaných bažantnicích.

(3) Hony se smějí konat jen v sobotu a ve dnech pracovního klidu. Ve výjimečných případech (např. z bezpečnostních důvodů v blízkosti velkých měst, kde jsou honitby navštěvovány za rekreačním účelem) může okresní národní výbor povolit hony i ve všední den. V honitbách, v nichž byly sjednány pro cizince poplatkové hony, ve státních vyhrazených honitbách a v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet, Je možno konat hony i ve všední den; to platí v době od 1. do 15. ledna i pro honitby, v nichž se provedl odchyt zajíců a bažantů (§ 3 odst. 4).

(1) Uživatel honitby je povinen předložit okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu plán společných honů na drobnou zvěř (kromě honů na divoké kachny a divoké husy na tahu) nejpozději jeden měsíc před stanovenou dobou lovu. Změny v termínech konání Jednotlivých honů je myslivecký hospodář povinen hlásit okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu nejpozději 5 dnů přede dnem honu.

(2) Vedoucí honu je povinen se přesvědčit, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky, zda Jsou v nich řádně zapsány zbraně a zda souhlasí jejich výrobní čísla. Zjistí-li u někoho, že jeho lovecký lístek je neplatný nebo zbraň nebo číslo uvedené zbraně nesouhlasí se zápisem v loveckém lístku, je povinen ho vyzvat, aby opustil hon a případ oznámit orgánu Veřejné bezpečnosti. Dále je povinen postarat se o správné uspořádáni honu a upozornit na to, aby bylo dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní. Je rovněž povinen vyloučit z další účasti na honu jeho účastníka, který porušil loveckou kázeň nebo který je pod vlivem alkoholu nebo jej požívá během honu.

(3) Společných honů se nesmějí zúčastňovat Jako střelci osoby mladší 18 let s výjimkou žáků lesnických a zemědělských škol, Jestliže se zúčastňují honů v rámci praktické výuky. Osoby mladší 15 let se společných honů nesmějí zúčastňovat.

(4) Pro první tři střelce a pro každých dalších pět střelců musí být při každém společném honu jeden lovecky upotřebitelný pes.

(5) Po skončení každé leče musí vedoucí honu zajistit výlož a ošetření zvěřiny, aby se zabránilo Jejímu znehodnocení; po skončení honu Je povinen zajistit výřad.

(6) Nejpozději následující den po skončení honu je myslivecký hospodář povinen zajistit pomocí lovecky upotřebitelného psa dohledávku postřelené zvěře; při dohledávce může mít loveckou zbraň jen on a jím pověření členové myslivecké stráže. Dohledávka nesmí mít povahu nového honu.

(1) Při sestavování plánu chovu a lovu drobné zvěře jsou uživatelé honiteb povinni před odstřelem přednostně zajistit odchyt drobné zvěře pro domácí zazvěřování a vývoz podle pokynů Slovenského mysliveckého svazu.

(2) Okresní národní výbor může v honitbách, které mají výjimečně vysoké stavy zvěře, povolit uživateli honitby na doporučení okresního výboru Slovenského mysliveckého svazu odchytat přiměřený počet zvěře nad schválený plán lovu.

(3) Odchytávat, držet a chovat ostatní zvěř lze jen se souhlasem Slovenského mysliveckého svazu.

(4) Nakupovat a prodávat zvěř uvedenou v odstavcích 1 až 3 může jen Slovenský myslivecký svaz.³)

(1) Spárkatou zvěř lze střílet jen na povolení k lovu, ve kterém se uvede věková třída jedince povoleného k odstřelu; při tom je třeba zachovávat zásadu, že jeleny IV. věkové třídy lze střílet jen od 1. září do 31. října a srnce III. věkové třídy od 1. července do 31. srpna. Spárkatou zvěř - kromě prasete divokého - lze lovit jen osamělým způsobem lovu, šoulačkou nebo na čekané.

(2) Zakazuje se odstřel chovných jelenů, tj. chovných špičáků ve 2. roce, nadějných mladých jelenů II. věkové třídy (3 až 5letých), chovných korunových jelenů III. věkové třídy (6 až 9letých) a chovných jelenů IV. věkové třídy (10 až 12letých). Z korunových jelenů II. a III. věkové třídy se za chovné nepokládají jeleni s krátkým a slabým parožím nebo s krátkými větvemi v korunách, popřípadě též 8 až 9letí jeleni s jednostrannou korunou. Z korunových jelenů IV. věkové třídy se za chovné nepokládají jeleni s jednostrannou korunou a jeleni starší 12 let.

(3) Zakazuje se odstřel mladých a dospívajících 1 až 5letých chovných srnců, muflonů a chovných daňků.

(4) Při přemnožení černé zvěře, pokud tato zvěř činí škody na zemědělských kulturách, může okresní národní výbor po vyjádření okresního výboru Slovenského mysliveckého svazu povolit odstřel mláďat prasete divokého (selat) Již od 15. června.

(5) Slovenský myslivecký svaz uspořádá každoročně chovatelské přehlídky trofejí. Myslivecký hospodář je povinen předložit k posouzení okresnímu výboru Slovenského mysliveckého svazu, v jehož obvodu honitba leží, všechny trofeje ulovené trofejové zvěře spolu s horní a dolní čelistí. U zvěře ulovené zahraničními lovci se místo trofejí předkládají fotografie a bodovací tabulka; to se vztahuje i na trofeje, které bylo povoleno vyvézt do zahraničí.

(1) Slovenský myslivecký svaz vede evidenci jestřábů lesních, krahujců obecných, poštolek obecných a jiných dravců, jestliže jejich použití k sokolnictví bylo povoleno (§ 13 odst. 1). Chovatelé uvedených loveckých dravců jsou povinni Slovenskému mysliveckému svazu hlásit všechny lovecké dravce, které chovají v zajetí. Slovenský myslivecký svaz jim pro ně vydá evidenční list a kovové kroužky; bez evidenčních listů a kovových kroužků není chov loveckých dravců v zajetí povolen.

(2) Uhynutí nebo jinou ztrátu loveckého dravce chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Slovenskému mysliveckému svazu.

(3) Prodej a nákup loveckých dravců lze provádět jen prostřednictvím Slovenského mysliveckého svazu.

(1) Sokolnictvím se rozumí držení loveckých dravců a lov zvěře těmito dravci. Jako lovecké dravce lze používat jestřába lesního, krahujce obecného a poštolku obecnou, popřípadě jiné dravce, pokud jejích použití k sokolnictví povolí na doporučení Slovenského mysliveckého svazu ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky a ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky.

(2) Slovenský myslivecký svaz organizuje držitele loveckých dravců. Držitelé loveckých dravců musí být členy klubu sokolníků, který se ustavuje se souhlasem ústředního výboru Slovenského mysliveckého svazu.

(3) Při lovu zvěře loveckými dravci se vyžaduje lovecký lístek a povolení k lovu.

(4) Lovecké dravce mohou chovat pouze členové sokolnického klubu, který je povinen vést evidenci dravců chovaných v zajetí.