188
VYHLÁŠKA
ze dne 14. června 2025,
kterou se mění vyhláška č. 409/2016 Sb., o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb., k provedení § 24 odst. 7, § 31 odst. 6, § 32 odst. 10, § 33 odst. 8 a § 70 odst. 2 písm. a) tohoto zákona:
Čl. I
1. V § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „s tepelným výkonem větším než 50 MW (dále jen „jaderně energetické zařízení“)“ zrušují.
2. V § 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ nahrazuje slovy „a to“ a doplňují se body 1 a 2, které znějí:
„1. zdroje ionizujícího záření používaného pro lékařské ozáření a pro veterinární radioterapii,
2. jiného zdroje ionizujícího záření, nebo“.
3. V § 5 odst. 1 se na konci písmene a) slova „výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. b) po dobu 2 let,“ zrušují a doplňují se body 1 a 2, které znějí:
„1. výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. b) po dobu 2 let na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu, nebo
2. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let doplněný výcvikem na plnorozsahovém simulátoru jaderně energetického zařízení, pro které je žádáno o oprávnění, v délce 50 výcvikových dnů,“.
4. V § 5 odst. 1 se na konci písmene b) slova „výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) po dobu 1 roku a podle § 2 odst. 1 písm. d) po dobu 1 roku a“ zrušují a doplňují se body 1 a 2, které znějí:
„1. výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) po dobu 1 roku a podle § 2 odst. 1 písm. d) po dobu 1 roku na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu, nebo
2. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let doplněný výcvikem na plnorozsahovém simulátoru jaderně energetického zařízení, pro které je žádáno o oprávnění, v délce 50 výcvikových dnů a“.
5. V § 5 odst. 1 písm. c) se za slovo „let“ vkládají slova „na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu“.
6. V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene a) a na konci textu písmene b) doplňují slova „na výzkumném jaderném zařízení přiměřeného typu“.
7. V § 7 písmeno d) zní:
„d) vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu v oboru radiologická fyzika nebo způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika pro řízení hodnocení vlastností rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření pro účely zobrazování, kromě zubního rentgenového zařízení,“.
8. V § 7 písmeno e) zní:
„e) způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání klinického radiologického fyzika pro řízení hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření používaného v humánní nebo veterinární radioterapii pro léčebné účely,“.
9. V § 7 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) střední vzdělání bez maturitní zkoušky pro vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 3 písm. b) bodu 2,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
10. § 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Typ a délka odborné praxe pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany
[K § 31 odst. 6 písm. c) atomového zákona]
(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany, s výjimkou řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2, 5, 6 a 7 atomového zákona, je požadována odborná praxe při této činnosti o délce 1 roku,
a) u držitele povolení, u něhož
1. je prováděna tato činnost zvláště důležitá z hlediska radiační ochrany, nebo
2. je prováděna obdobná činnost zvláště důležitá z hlediska radiační ochrany, v případě, že není možné zajistit výkon činnosti podle bodu 1 u jiného držitele povolení, a
b) pod dohledem držitele oprávnění k vykonávání této nebo obdobné činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany.
(2) Pro udělení oprávnění k činnosti podle § 3 písm. b) bodu 1 je dále požadována odborná praxe vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany, řízení nebo vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření po dobu 1 měsíce.
(3) V případě, že žadatel žádá o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany opakovaně a předchozí zkouška byla podle § 16 celkově hodnocena stupněm „nevyhověl“, praxe podle odstavce 1 dosažená před dokončením provedení předchozí zkoušky se nezapočítává.“.
11. V § 9 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu“.
12. V § 10 odstavec 2 zní:
„(2) Osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou
a) emoční stabilita a odolnost vůči zátěži,
b) vyšší úroveň sebekontroly a disciplinovanost,
c) kooperativní přístup a ochota k týmové spolupráci,
d) zájem učit se a aktivní přístup k učení,
e) tendence k prosociálnímu, rozvážnému a odpovědnému chování a
f) absence psychopatologické symptomatiky, absence sklonů k agresivnímu, rizikovému nebo impulzivnímu chování.“.
13. V § 11 odst. 3 písm. b) se slovo „strukturovaný“ nahrazuje slovy „polostrukturovaný behaviorální“.
14. V § 11 odst. 3 písm. f) se slovo „projektivní“ zrušuje a na konci písmene se doplňují slova „výkonové projektivní diagnostiky“.
15. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „ochrany“ vkládají slova „podle § 3 písm. a), písm. b) bodu 2 a písm. c)“.
16. V § 15 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“.
17. V § 15 odst. 1 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
18. V § 15 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. b) bodu 1 musí být provedena v následujícím rozsahu:
a) písemná část zkoušky a
b) praktická část zkoušky.
(3) Pokud žadatel, který žádá o ověření zvláštní odborné způsobilosti podle § 3 písm. b) bodu 1 v rámci jediného řízení, požaduje tuto zvláštní odbornou způsobilost pro více než jednu modalitu zdroje ionizujícího záření, provádí se písemná a praktická část zkoušky pro každou požadovanou modalitu zdroje ionizujícího záření zvlášť.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
19. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti pro opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti je poloviční nežli stanovená v odstavci 2, pokud bylo celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při předchozím udělení oprávnění stupně 3. Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti pro opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti je kratší o 1 rok nežli stanovená v odstavci 2, pokud bylo celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při předchozím udělení oprávnění stupně 2.“.
20. V § 18 odstavec 3 zní:
„(3) Další odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany musí být prováděna absolvováním
a) vzdělávacího kurzu v délce 6 hodin vyučovacího času zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu, nebo
b) odborné přípravy podle § 9.“.
21. V § 20 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu“.
22. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu zvláštní odborné způsobilosti podle § 3 písm. a) a pravidelně absolvuje další odbornou přípravu podle § 18, se považuje za osobu splňující požadavky na přípravu osoby zajišťující radiační ochranu registranta.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
23. V § 21 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
24. V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) vzorového závěrečného testu, který obsahuje 20 testovacích otázek s pravidly pro vyhodnocení úspěšnosti pro odbornou přípravu a další odbornou přípravu pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a pro přípravu osoby zajišťující radiační ochranu registranta.“.
25. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Obsahem dokladů dokumentujících odbornou způsobilost pracovníků žadatele je seznam lektorů a jejich profesní kvalifikace, včetně dosaženého vzdělání, praxe a dalších údajů osvědčujících jejich způsobilost k zajišťování odborné přípravy, další odborné přípravy nebo přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta v dané oblasti.“.
26. V příloze č. 2 se pod nadpis vkládá věta, která zní: „Držitel povolení, který provádí odbornou přípravu a další odbornou přípravu, upraví rozsah témat uvedených v této příloze a jejich zařazení do konkrétního kurzu podle aktuálních poznatků a zaměření kurzu tak, aby byl splněn cíl odborné přípravy a další odborné přípravy.“.
27. V příloze č. 4 bodě V. se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zkušební komise může stanovit delší praktickou část zkoušky, než je stanoveno v bodě 3, pokud je nutné dále prověřit schopnosti žadatele nebo výsledky zkoušky na plnorozsahovém simulátoru nebo ústní části zkoušky.“.
28. Příloha č. 6 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 6
Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a postupy hodnocení částí zkoušky
I. Obsah písemné části zkoušky podle § 15 odst. 1 písm. a)
1. Písemná část zkoušky sestává ze sad otázek s nabízenými 3 řešeními. Sady otázek tvoří
1.1. základní sada s 20 otázkami ze základních znalostí radiační ochrany a její regulace,
1.2. specifické sady
1.2.1. pro činnosti uvedené v § 3 písm. a) a písm. b) bodu 2 jedna sada po 20 otázkách na každou z tematických oblastí souvisejících s činnostmi zvláště důležitými z hlediska radiační ochrany, o které žadatel žádá v přihlášce, maximálně však tři specifické sady,
1.2.2. pro činnosti uvedené v § 3 písm. c) jedna sada po 20 otázkách na každý typ činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, o které žadatel žádá v přihlášce.
2. Otázky písemné části zkoušky jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí
2.1. o činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany,
2.2. o organizaci radiační ochrany,
2.3. ze základů atomové a jaderné fyziky,
2.4. ze základů účinků ionizujícího záření a
2.5. radiobiologických podkladů pro zásady radiační ochrany.
3. Výběr správného řešení je ohodnocen 1 bodem.
5. Jednotlivé sady písemné části zkoušky jsou hodnoceny
5.1. stupněm „vyhověl“ při dosažení 80 % nebo více z celkového množství dosažitelných bodů,
5.2. stupněm „nevyhověl“ při dosažení méně než 80 % z celkového množství dosažitelných bodů.
6. Písemná zkouška je hodnocena
6.1. stupněm „nevyhověl“ jako celek, pokud byla hodnocena stupněm „nevyhověl“ základní sada otázek,
6.2. stupněm „vyhověl“ pro činnost, s níž souvisí specifická sada otázek, která byla hodnocena stupněm „vyhověl“, v případě, že byla stupněm „vyhověl“ hodnocena základní sada,
6.3. stupněm „nevyhověl“ pro činnost, s níž souvisí specifická sada otázek, která byla hodnocena stupněm „nevyhověl“.
II. Obsah ústní části zkoušky
1. Soubor zkušebních otázek pro ústní část zkoušky sestává
1.1. z 1 otázky z oblasti používání zdrojů ionizujícího záření nebo z oblasti činnosti podle § 3, kterou hodlá žadatel vykonávat,
1.2. ze 2 otázek z oblasti právních předpisů pro danou činnost a
1.3. v případě činnosti podle § 3 písm. b) a c) z 1 otázky z oblasti interpretace naměřených veličin ve vztahu k účinkům ionizujícího záření na člověka.
2. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.
3. Jde-li o činnost podle § 3 písm. a), je ústní část zkoušky hodnocena stupněm „vyhověl“, jsou-li 2 ze zkušebních otázek pro ústní část zkoušky zodpovězeny správně.
4. Jde-li o činnost podle § 3 písm. b) nebo c), je ústní část zkoušky hodnocena stupněm „vyhověl“, jsou-li 3 ze zkušebních otázek pro ústní část zkoušky zodpovězeny správně.
III. Obsah písemné části zkoušky podle § 15 odst. 2 písm. a)
1. Písemná část zkoušky pro jednu modalitu zdroje ionizujícího záření sestává z jedné sady otázek formou testu s nabízenými 3 řešeními. Počet otázek v sadě je
1.1. 5 otázek v případě žádosti o vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
1.2. 8 otázek v případě žádosti o řízení a vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření.
2. Otázky písemné části zkoušky jsou zaměřeny zejména na prověření
2.1. znalostí o fyzikálních a technických aspektech požadované činnosti,
2.2. znalostí o pacientské dozimetrii,
2.3. schopnosti vypočítat podstatné parametry hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření,
2.4. znalostí z teorie měření.
3. Výběr správného řešení je ohodnocen 1 bodem.
4. Písemná část zkoušky pro danou modalitu zdroje ionizujícího záření je hodnocena
4.1. stupněm „vyhověl“ při dosažení 80 % nebo více z celkového množství dosažitelných bodů,
4.2. stupněm „nevyhověl“ při dosažení méně než 80 % z celkového množství dosažitelných bodů.
IV. Obsah praktické části zkoušky
1. Obsahem praktické zkoušky je jeden úkol pro každou požadovanou modalitu zdroje ionizujícího záření.
2. Úkol zahrnuje praktické provedení tematicky uzavřené části hodnocení vlastností daného zdroje ionizujícího záření.
3. V rámci úkolu jsou žadateli pokládány související fyzikální, technické a dozimetrické otázky a otázky z oblasti radiační ochrany, uspořádané do následujících okruhů:
3.1. parametry a nastavení testovaného zdroje ionizujícího záření, jeho příslušenství, testovacích pomůcek a měřidel, používané pomůcky a měřidla, význam prováděných testů, jejich tolerancí, možných závad na testovaném zdroji ionizujícího záření nebo jeho příslušenství zjištěných během testů a hodnocení výsledků testů,
3.2. fyzikální podstata ionizujícího záření a jeho interakce s hmotou a tkání,
3.3. fyzikální a technická podstata detekce ionizujícího záření,
3.4. používané měřitelné a odvozené dozimetrické veličiny,
3.5. v případě radioterapie určení dávky a kvality ionizujícího záření vhodných pro požadovaný terapeutický účinek, principy dodání předepsané dávky do cílového objemu, jeho přesnost a ověřování a způsoby ochrany před nežádoucími účinky ionizujícího záření při terapeutickém ozařování,
3.6. stanovení radiační zátěže pacienta a jiné fyzické osoby,
3.7. v případě zobrazování s využitím ionizujícího záření fyzikální a technická podstata tvorby obrazu a jeho rekonstrukce a způsoby kvantitativního hodnocení kvality obrazu a její vztahy s dávkou pacientům,
3.8. možnosti snižování dávek pacienta při lékařském ozáření a jiné fyzické osoby při zachování účelu ozáření,
3.9. měřidla a další pomůcky používané při zkouškách zdroje ionizujícího záření, principy jejich fungování a konstrukce,
3.10. teorie měření a jeho nepřesnosti, rozbor nepřesností, hodnocení výsledků testů, formalismus nejistot při měření a
3.11. praktické znalosti provádění zkoušek zdroje ionizujícího záření, zejména praktické provádění testů.
4. Pokud v rámci plnění zadaného úkolu žadatel správně zodpoví nadpoloviční většinu položených souvisejících otázek a zároveň správně provede požadované praktické úkony, je úkol hodnocen jako splněný a praktická část zkoušky pro danou modalitu zdroje ionizujícího záření je hodnocena stupněm „vyhověl“.“.
29. V příloze č. 7 bodě II. odstavec 3 zní:
„3. správná praxe při kolimaci u intraorálního snímkování a při indikaci vyšetření na zubním výpočetním tomografu a“.
30. V příloze č. 7 bodě III. odstavci 1 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
31. V příloze č. 7 bodě III. odstavci 2 se slova „a kostní“ nahrazují slovy „nebo kostní“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.