19
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 25. února 1975
o soustavě zdravotnických zařízení
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 33 odst. 2, § 42 odst. 1 a § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Soustavu zdravotnických zařízení, která poskytují zdravotnické služby, tvoří zařízení hygienické služby a zařízení léčebně preventivní péče. Tato zařízení se budují podle kategorií, typů a stupňů stanovených touto vyhláškou v rámci jednotné sítě zdravotnických zařízení a plní své úkoly v úzké pracovní a organizační návaznosti tak, aby všem občanům byly poskytovány dostupné, plynulé, pohotové a hodnotné zdravotnické služby.
(2) Základem soustavy zdravotnických zařízení jsou územní a závodní zdravotnické obvody, v nichž se poskytují občanům obvodní služby. Při poskytování těchto služeb v obvodních zdravotnických střediscích a v poliklinikách přicházejí nemocní do prvého a nejčastějšího styku se zdravotnickými zařízeními, a proto je nutno přednostně zabezpečovat jejich rozvoj kádrovým a věcným vybavením.
§ 2
Zdravotnická zařízení se ve stanoveném rozsahu účastní na vědeckovýzkumné činnosti, na výuce a výchově žáků zdravotnických škol a posluchačů lékařských fakult a farmaceutické fakulty a plní svěřené jim úkoly při dalším vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Zdravotnická zařízení určená ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) v dohodě s ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky pro výuku posluchačů lékařských fakult nebo farmaceutické fakulty se označují jako fakultní; tímto způsobem určená oddělení zdravotnických zařízení se označují jako kliniky. Jako kliniky se označují též výukové základny Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Bratislavě, určené ministerstvem.
ČÁST DRUHÁ
DRUHY A ÚKOLY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Oddíl 1
Hygienické stanice
§ 3
(1) Hygienické stanice plní úkoly uvedené v § 34 zákona a vykonávají též stanovená vyšetření pro účely léčebně preventivní péče.
(2) Hygienické stanice se zřizují ve dvou typech: v okresech jako okresní hygienické stanice a v krajích jako krajské hygienické stanice. Hygienické stanice v městských obvodech hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a hygienická stanice v městě Košice mají postavení okresních hygienických stanic. Hygienická stanice hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy má postavení krajské hygienické stanice.
§ 4
(1) Okresní hygienické stanice provádějí pro potřeby obyvatelstva okresu základní terénní vyšetřování; laboratorní vyšetřování a specializované výkony provádějí v rozsahu určeném sítí laboratorních služeb v souladu s koncepcemi oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie a s perspektivní sítí zdravotnických zařízení (§ 26).
(2) Okresní hygienické stanice se podle rozvoje průmyslu a zemědělství v jednotlivých okresech zřizují ve čtyřech stupních:
a) Okresní hygienická stanice I. stupně nemá laboratoře a člení se na oddělení podle oborů hygieny a epidemiologie.
b) Okresní hygienická stanice II. stupně má zpravidla odbor hygieny, odbor epidemiologie a odbor mikrobiologie, které se člení na oddělení podle oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie; má základní mikrobiologické laboratorní vybavení.
c) Okresní hygienická stanice III. stupně má odbor hygieny, odbor epidemiologie a odbor mikrobiologie a v okresech s rozvinutým průmyslem též odbor hygieny práce, které se člení na oddělení podle oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie; má základní hygienické a mikrobiologické laboratorní vybavení.
d) Okresní hygienická stanice IV. stupně má odbory hygieny, hygieny práce, epidemiologie a mikrobiologie, které se člení na oddělení podle oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie, a má základní i speciální laboratorní vybavení.
(3) Odbory a oddělení lze slučovat.
§ 5
(1) Krajské hygienické stanice provádějí pro potřeby obyvatelstva kraje zvlášť specializované výkony, jež nemohou být zajištěny v okresních hygienických stanicích. Odborně vedou pracovníky okresních hygienických stanic. Soustavně pečují v oboru své působnosti o další vzdělávání zdravotnických pracovníků. Řeší plánované vědeckovýzkumné úkoly a zabezpečují zavádění výsledků vědy do praxe.
(2) Krajská hygienická stanice se člení na:
a) odbor hygieny s odděleními všeobecné a komunální hygieny, hygieny výživy a předmětů běžného užívání, hygieny dětí a dorostu a hygienických laboratoří;
b) odbor hygieny práce s odděleními hygieny práce, fyziologie práce, hygieny záření a s laboratoří hygieny práce;
c) odbor epidemiologie s oddělením epidemiologie a oddělením dezinfekce, dezinsekce a deratizace;
d) odbor mikrobiologie s odděleními bakteriologie, imunologie, virologie a parazitologie;
e) oddělení organizačně dokumentační.
§ 6
(1) Pro zabezpečení úže specializovaných vyšetření a jiných výkonů lze podle zásad stanovených ministerstvem zřizovat v hygienických stanicích zvlášť specializované laboratoře1) a v jednotlivých odděleních hygienických stanic úseky.
(2) Vysunutá pracoviště, popřípadě pobočky hygienických stanic v městech mimo sídlo stanic a ve velkých závodech lze zřizovat se souhlasem ministerstva.
(3) Ministerstvo může po projednání s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) stanovit, že některé výkony mají provádět určené okresní nebo krajské hygienické stanice i pro jiné okresy nebo kraje.
(4) Vyžadují-li to zvláštní potřeby kraje nebo okresu, lze po předchozím kladném vyjádření ministerstva zřídit v krajské nebo okresní hygienické stanici další odbor nebo oddělení.
Oddíl 2
Zařízení léčebně preventivní péče
§ 7
Obvodní zdravotnická střediska
(1) Územní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb obyvatelstvu územního obvodu nebo několika územních obvodů zejména na venkově a v okrajových částech města a pracujícím závodů, které jsou v územním obvodě a nemají jinak zabezpečeny obvodní služby. V tomto středisku se poskytují služby územního obvodního lékaře, obvodního dětského lékaře, ženského lékaře a obvodního zubního lékaře, popřípadě dentisty, pokud tyto služby nezabezpečuje přímo poliklinika.
(2) Závodní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb pracujícím závodu, popřípadě místně oddělených částí závodu nebo několika místně soustředěných závodů, pokud tyto služby nezabezpečuje přímo poliklinika.
(3) Při obvodním zdravotnickém středisku se může zřídit lékárna nebo výdejna léků.
§ 8
Nemocnice s poliklinikou
(1) Nemocnice s poliklinikou se zřizují ve třech typech (§ 9 až 11).
(2) Nemocnice s poliklinikou I. typu tvoří s nemocnicemi s poliklinikou II. a III. typu jednotný funkční celek umožňující poskytování komplexní léčebně preventivní péče.
(3) Na nemocnici s poliklinikou se funkčně i organizačně napojují obvodní zdravotnická střediska, popřípadě porodnice, pokud jsou v jejich spádovém území zřízené. Funkčně jsou na nemocnici s poliklinikou napojeny též další polikliniky (§ 12) nacházející se v jejím spádovém území.
(4) K poskytování léčebně preventivní péče pracujícím velkých závodů, popřípadě též obyvatelům na stanoveném spádovém území se zřizují závodní nemocnice s poliklinikou.
(5) K poskytování specializované léčebně preventivní péče o děti lze se souhlasem ministerstva zřídit dětskou nemocnici s poliklinikou.
§ 9
Nemocnice s poliklinikou I. typu
(1) Nemocnice s poliklinikou I. typu poskytuje léčebně preventivní péči na spádovém území s počtem přibližně 50 000 obyvatel. Obyvatelstvu tohoto spádového území poskytuje neodkladnou nemocniční první pomoc, ústavní péči o nemocné s běžnými nekomplikovanými onemocněními a doléčování nemocných. V případech potřeby specializovaného vyšetření nebo ošetření zajišťuje rychlou přepravu nemocných na příslušné oddělení nemocnice s poliklinikou vyššího typu. Obyvatelstvu zdravotnických obvodů spádového území polikliniky poskytuje odborné ambulantní služby, obyvatelstvu zdravotnických obvodů, jejichž sídlo je v poliklinice, poskytuje i obvodní služby, pokud je nezabezpečují další zařízení ambulantní péče na spádovém území.
(2) Nemocnice s poliklinikou I. typu se člení na
a) nemocnici, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské a zpravidla anesteziologicko-resuscitační;
b) polikliniku, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, tuberkulózy a respiračních nemocí, ušní-nosní-krční, oční, kožní, posudkové;
c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení klinické biochemie, rentgenové, fyziatricko-rehabilitační, popřípadě prosekturu.
(3) Při nemocnici s poliklinikou I. typu se zřizuje lékárna.
§ 10
Nemocnice s poliklinikou II. typu
(1) Nemocnice s poliklinikou II. typu poskytuje na spádovém území s počtem zpravidla do 200 000 obyvatel specializované služby, které nepatří do úkolů nemocnic s poliklinikou I. typu na tomto území. Na svém užším spádovém území plní též úkoly nemocnice s poliklinikou I. typu.
(2) Nemocnice s poliklinikou II. typu se člení na
a) nemocnici, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, kožní, ušní-nosní-krční, oční, nervové, psychiatrické, anesteziologicko-resuscitační; v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení může mít též oddělení infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, ortopedické, urologické a radioterapeutické;
b) polikliniku, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, radioterapeutické, tělovýchovně lékařské, posudkové, popřípadě pracovního lékařství;
c) společné vyšetřovací a léčebné složky; oddělení klinické biochemie, rentgenové, fyziatricko-rehabilitační, hematologické a transfúzní, nukleární medicíny, patologicko-anatomické.
(3) V nemocnici s poliklinikou II. typu se zřizuje stanice rychlé zdravotnické pomoci.
(4) Při nemocnici s poliklinikou II. typu se zřizuje lékárna.
§ 11
Nemocnice s poliklinikou III. typu
(1) Nemocnice s poliklinikou III. typu poskytuje na spádovém území s počtem zpravidla 1 milión obyvatel zvlášť specializované služby, které nepatří do úkolů nemocnice s poliklinikou II. typu na tomto území. Na svém užším spádovém území poskytuje též nemocniční péči, popřípadě plní
i další úkoly nemocnic s poliklinikou II. a I. typu. Účastní se na dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků, rozvíjí podle schváleného plánu vědeckovýzkumnou činnost a zabezpečuje zavádění výsledků vědy do praxe.
i další úkoly nemocnic s poliklinikou II. a I. typu. Účastní se na dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků, rozvíjí podle schváleného plánu vědeckovýzkumnou činnost a zabezpečuje zavádění výsledků vědy do praxe.
(2) Nemocnice s poliklinikou III. typu se člení na
a) nemocnici, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, stomatologické, nervové, psychiatrické, ortopedické, urologické, radioterapeutické, anesteziologicko-resuscitační, pracovního lékařství;
b) polikliniku, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, radioterapeutické, pracovního lékařství, lékařské genetiky, tělovýchovně lékařské, posudkové;
c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení klinické biochemie, rentgenové, fyziatricko-rehabilitační, protetické, hematologické a transfúzní, patologicko-anatomické, soudně lékařské, nukleární medicíny, tkáňovou stanici.
(3) V nemocnici s poliklinikou III. typu se zřizuje stanice rychlé zdravotnické pomoci.
(4) Při nemocnici s poliklinikou III. typu se zřizuje lékárna.
(5) Ministerstvo po projednání s příslušnými národními výbory může stanovit, které vysoce specializované služby budou určité nemocnice s poliklinikou III. typu zabezpečovat pro širší spádové území.
§ 12
Polikliniky
(1) Územní poliklinika zřízená mimo nemocnici s poliklinikou poskytuje obyvatelstvu zdravotnických obvodů spádového území polikliniky odborné ambulantní služby a obyvatelstvu zdravotnických obvodů, jejichž sídlo je v poliklinice, i obvodní služby, pokud je nezabezpečují další zařízení ambulantní péče. Člení se zpravidla jako poliklinika a vyšetřovací a léčebné složky nemocnice s poliklinikou I. typu.
(2) Závodní poliklinika poskytuje obvodní služby i další odborné ambulantní služby pracujícím závodu nebo několika závodů, pro něž je zřízena.
(3) Na polikliniku jsou funkčně i organizačně napojena obvodní zdravotnická střediska nacházející se v jejím spádovém území.
(4) Pří poliklinice se zřizuje lékárna nebo výdejna léků.
Zřizování oddělení a jiných útvaru nemocnice s poliklinikou (polikliniky)
§ 13
(1) Oddělení nemocnice tvoří s odpovídajícím oddělením polikliniky celek řízený jedním vedoucím
(2) Jako součást oddělení nemocnice se podle zásad diferencované léčebně preventivní péče zřizují jednotky intenzívní péče a doléčovací jednotky.
(3) V nemocnici s poliklinikou (v poliklinice) lze, pokud jsou pro to zvláštní důvody, zřizovat i jiná oddělení nebo jiné útvary, než které jsou uvedeny v § 9 až 11. Takové i jiné odchylky lze však provádět jen v souladu s koncepcemi oborů léčebně preventivní péče (§ 26) po vyjádření krajského národního výboru (Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy); v ostatních případech se souhlasem ministerstva.
§ 14
Velikost oddělení a jiných útvarů nemocnice s poliklinikou (polikliniky) se určuje podle potřeb vymezeného spádového území a jednotlivých oborů léčebně preventivní péče tak, aby zaručovala účelné využití pracovních kolektivů a věcného vybavení.
Odborné léčebné ústavy
§ 15
(1) Odborné léčebné ústavy plní úkoly stanovené v § 36 zákona podle koncepcí jednotlivých oborů léčebně preventivní péče (§ 26). Spádové území odborných léčebných ústavů podle jejich povahy, významu a umístění zahrnuje zpravidla více okresů nebo krajů.
(2) Odborné léčebné ústavy se podle stanoveného odborného zaměření a velikosti mohou členit na oddělení, popřípadě na jiné útvary.
§ 16
(1) Léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou určeny pro poskytování specializované ústavní péče zaměřené především na odbornou ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící dlouhotrvajícími nemocemi.
(2) Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí jsou určeny pro nemocné plicní nebo mimoplicní tuberkulózou a respiračními nemocemi, pokud jejich stav vyžaduje dlouhodobou ústavní péči.
(3) Psychiatrické léčebny jsou určeny pro osoby postižené duševními poruchami, které potřebují specializovanou ústavní péči, popřípadě kterým bylo uloženo povinné léčení.
(4) Rehabilitační ústavy jsou určeny pro poskytování specializované ústavní rehabilitační péče nemocným se stanovenými poruchami hybnosti, popřípadě poruchami jiných funkcí.
(5) Specializovanou ústavní péči poskytují též onkologické ústavy, popř. další odborné léčebné ústavy zřízené podle potřeb rozvoje léčebně preventivní péče.
§ 17
(1) Lázeňské léčebny poskytují nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči navazující na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče, při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Podle léčivých účinků přírodních zdrojů nebo klimatických podmínek příznivých pro léčbu jsou zpravidla specializovány na jeden nebo více oborů pro indikované skupiny nemocí. Lázeňské léčebny mohou poskytovat též ambulantní lázeňskou péči. Poskytuje li lázeňská léčebna odbornou péči v několika oborech, nebo je-li to účelné vzhledem k velikosti léčebny, může se členit na oddělení. Lázeňské léčebny zabezpečují i potřebné stravování a kulturně výchovné služby.
(2) Lázeňská péče o děti se poskytuje v lázeňských léčebnách specializovaných podle stanovených indikací.
(3) Lázeňské zařízení určené pro poskytování ambulantních služeb nemocným a popřípadě i pro poskytování některých dalších odborných služeb v lázních po dobu lázeňského léčení se označuje jako lázeňská poliklinika. Může též poskytovat některé ambulantní služby pro obyvatelstvo v místě a blízkém okolí.
(4) Lázeňské léčebny, lázeňské polikliniky a další společná pomocná a vedlejší lázeňská zařízení tvoří přírodní léčebné lázně, které jsou začleněny do lázeňských organizací.
§ 18
Ozdravovny pro děti, dorost a pro dospělé jsou zdravotnická zařízení, v nichž se osobám v rekonvalescenci nebo ohroženým na zdraví poskytuje pod lékařským dozorem a vedením odborná ústavní péče při dodržování potřebné životosprávy, zpravidla s využitím klimatických podmínek.
§ 19
(1) Noční sanatoria jsou závodní zdravotnická zařízení, ve kterých se pracujícím s ohroženým nebo narušeným zdravím, avšak schopným práce, umožňuje mimo pracovní dobu dodržovat náležitou životosprávu a poskytuje se potřebné ošetřování a léčení. Noční sanatoria mohou být zřizována též jako zdravotnická zařízení územní, popřípadě společná.
(2) Denní sanatoria jako zvláštní druh léčeben poskytují osobám s narušeným zdravím potřebné ošetření a léčení s možností dodržovat nutnou životosprávu; dětem a mladistvým poskytují též výchovnou péči a výuku. Zřizují se v souladu s koncepcemi oborů léčebně preventivní péče.
§ 20
Zařízení lékárenské služby
(1) K plnění úkolů uvedených v § 37 zákona se zřizují lékárny třech typů a další zařízení lékárenské služby. Tato zařízení zabezpečují přípravu, výdej a kontrolu léčiv a zdravotnických potřeb v úzké spolupráci s ostatními zařízeními léčebně preventivní péče, popřípadě veterinární služby.
(2) Lékárny I. typu zabezpečují přípravu a výdej léků a zdravotnických potřeb především pro účely obvodních služeb na území s počtem přibližně 10 000 až 30 000 obyvatel. Lékárny II. typu zabezpečují takové služby v rozsahu potřebném pro obvodní služby a ostatní odborné služby nemocnice s poliklinikou I. typu, popřípadě jen polikliniky. Lékárny III. typu zabezpečují v plném rozsahu zvlášť specializované služby potřebné pro celou ambulantní a ústavní péči.
(3) Pro potřeby veterinární služby a zemědělství zabezpečují lékárny, které určí okresní národní výbor, služby v rozsahu rozšířeného nebo úplného sortimentu veterinárních léčiv.
(4) Jako další zařízení lékárenské služby se podle potřeby zřizují:
a) výdejny zdravotnických potřeb,
b) výdejny léčivých rostlin,
c) sklady zdravotnického materiálu,
d) výrobny léčiv,
e) výrobny infúzních roztoků.
(5) Jako vysunutá pracoviště lékáren se podle potřeby mohou zřídit výdejny léků v zařízeních ústavní, popřípadě i ambulantní péče, ve velkých závodech a v místech se ztíženou dostupností.
(6) Laboratoř pro kontrolu léčiv kontroluje léčiva pro lékárenskou službu, organizace pro zásobování léčivy a jinými zdravotnickými potřebami, popřípadě pro další určené zdravotnické organizace, zpravidla na území kraje.
Oddíl 3
Zvláštní dětská zařízení
§ 21
(1) Kojenecké ústavy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku do jednoho roku, jejichž vývoj je ohrožen zdravotním stavem nebo nevhodným domácím prostředím.
(2) Dětské domovy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku od jednoho do tří let, o něž nemá kdo pečovat, anebo jimž nelze ze zdravotních nebo sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině, popřípadě náhradní rodinnou péči.
(3) Kojenecký ústav a dětský domov lze spojit ve společné zařízení jako dětský domov pro děti do tří let.
§ 22
(1) V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj zdravých dětí zpravidla ve věku do tří let; navazuje na péči o děti v rodině a doplňuje ji. Úkolem jeslí je pomoci rodinám v péči o děti a umožnit matkám zapojení do práce a účast ve veřejném životě.
(2) Podle doby provozu se jesle zřizují s denním, popřípadě týdenním, výjimečně s nepřetržitým provozem.
(3) Závodní jesle se zřizují především pro péči o děti rodičů nebo jiných osob, které mají děti v péči a pracují v závodě, družstevní jesle především pro péči o děti členů jednotných zemědělských družstev, popřípadě jiných družstev.
(4) Ve společných budovách s mateřskou školou se jesle zřizují podle zvláštních předpisů.2)
(5) Územní jesle spravují místní a městské národní výbory, závodní a družstevní jesle řídí ústavy národního zdraví.
Oddíl 4
Společná ustanovení o závodních zdravotnických zařízeních
§ 23
(1) V souladu se zvýšenou péčí celé společnosti o zdraví pracujících se zřizují závodní zdravotnická zařízení (§ 39 odst. 1 a § 40 zákona). Velikost a členění závodních zdravotnických zařízení se řídí podle druhu výroby, provozu závodu, počtu a složení pracujících. Přednostní péče o pracující v závodech se zabezpečuje stanovením nižšího počtu pracujících rozhodného pro zřízení jednotlivých druhů závodních zdravotnických zařízení, jakož i příznivějšími normami osobního a věcného vybavení těchto zařízení. Závodní zdravotnická zařízení se zřizují přednostně pro pracující, kteří jsou při práci zvýšenou měrou ohroženi na zdraví, a pro pracující, kteří jsou vystaveni nebezpečí onemocnění nemocí z povolání.
(2) Závodní zdravotnická zařízení zřizují, provozují a zrušují národní výbory v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a ve spolupráci s vedením organizací.
§ 24
(1) Všechna závodní zdravotnická zařízení v závodě s výjimkou závodních jeslí tvoří jeden celek začleněný do příslušného ústavu národního zdraví. Vyžaduje-li to význam a velikost závodu, popřípadě několika místně souvisejících závodů zpravidla téhož podniku, lze zdravotnická zařízení v takovém závodě sdružit v dohodě se Slovenskou odborovou radou a se souhlasem ministerstva do závodního ústavu národního zdraví.
(2) Pro pracující místně souvisejících závodů, pokud jsou v nich společně splněny podmínky pro zřízení závodních zdravotnických zařízení, se může v zájmu účelného poskytování a vyšší úrovně služeb zřídit společné závodní zdravotnické zařízení.
(3) Závodní zdravotnická zařízení mohou v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení poskytovat služby též obyvatelstvu bydlícímu v okolí závodu, zejména v sídlištích (otevřená závodní zdravotnická zařízení).
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1) Zdravotnická zařízení a další zařízení jednotné zdravotnické soustavy spravované podle § 33 zákona okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví.
(2) Do krajského ústavu národního zdraví se začleňují tato zdravotnická zařízení: krajská hygienická stanice, nemocnice s poliklinikou III. typu, lékárna při ní zřízená, laboratoř pro kontrolu léčiv, výrobna léčiv a výrobna infúzních roztoků v sídle krajského ústavu národního zdraví. Dále se do něj začleňují odborné léčebné ústavy s výjimkou léčeben pro dlouhodobě nemocné, popřípadě další zdravotnická zařízení, poskytují-li zdravotnické služby pro obyvatelstvo více okresů nebo ještě v širším rozsahu a pokud je spravuje krajský národní výbor.
(3) Do okresních ústavů národního zdraví se začleňují ostatní zdravotnická zařízení v okrese s výjimkou územních jeslí, které spravují místní (městské) národní výbory.
(4) Ústavy národního zdraví mají k zabezpečení hospodářsko-technických úkolů zdravotnických zařízení do nich začleněných hospodářsko-technickou službu.
§ 26
(1) Ministerstvo vydává po projednání s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) koncepce oborů hygieny, epidemiologie, mikrobiologie a léčebně preventivní péče; v těchto též blíže určuje, ve kterých kategoriích, typech a stupních zdravotnických zařízení a jejich útvarech se vykonává činnost jednotlivých oborů.3)
(2) Národní výbory budují a rozvíjejí zdravotnická zařízení v rámci schváleného národohospodářského plánu podle perspektivní sítě zdravotnických zařízení, která určuje budoucí rozmístění, spádová území a vnitřní členění zdravotnických zařízení. Tuto síť zpracovává ministerstvo společně s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) a vydává ji jako směrnici.
§ 27
(1) Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) přezkoumají dosavadní síť zdravotnických zařízení a zařadí je nejpozději do 31. prosince 1975 do kategorií, typů a stupňů podle této vyhlášky. Nemocnice s poliklinikou a lékárny se mohou zařadit do III. typu jen po předchozím souhlasu ministerstva; se souhlasem ministerstva se zařazují též okresní hygienické stanice do jednotlivých stupňů. Než se provede zařazení podle této vyhlášky, zůstávají zdravotnická zařízení v dosavadních kategoriích a typech.
(2) Lékárny, které jsou dosud složkami nemocnic s poliklinikou III. typu, se vyčlení z těchto nemocnic s poliklinikou a začlení se přímo do krajských ústavu národního zdraví nejpozději do 31. prosince 1975.
§ 28
(1) Síť zdravotnických zařízení ve velkých městech lze se souhlasem ministerstva uspořádat s odchylkami, pokud je to potřebné z hlediska účelného zabezpečení zdravotnických služeb pro soustředěné městské obyvatelstvo.
(2) Ministerstvo může v zájmu lepší dostupnosti, racionálního poskytování zdravotnických služeb a účelného využívání nové techniky povolit odchylky v organizačním začlenění, vnitřním členění a v zevním označení zdravotnických zařízení.
§ 29
Orgány, které řídí zdravotnická zařízení, jsou povinny v souladu s ustanoveními této vyhlášky upravit jejich zevní označení.
§ 30
Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 43/1966 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení.
§ 31
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.
Ministr:
Prof. MUDr. Matejíček, DrSc., v. r.
1) Směrnice č. 28/1972 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR o zřizování a činnosti referenčních laboratoří pro hygienickou službu.
3) Koncepce se vydávají jako metodická opatření ministerstva a uveřejňují se ve Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR.