19
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 20. ledna 1981
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ, Protokolu ke Smlouvě a o Dohodě o provádění Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ
Dne 11. června 1976 byla ve Vídni podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ a dne 30. listopadu 1977 Protokol ke Smlouvě.
Se Smlouvou a Protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky je ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 18. listopadu 1980.
Podle svého článku 16 Smlouva a Protokol k ní na základě svého článku XI vstoupí v platnost dnem 26. února 1981.
Dne 7. června 1979 byla v Praze podepsána Dohoda o provádění Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ. Dohoda podle svého článku 2 vstoupí rovněž v platnost dnem 26. února 1981.
České znění shora uvedených smluvních dokumentů se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ
Prezident Československé socialistické republiky a
spolkový prezident Rakouské republiky
vedeni přáním chránit proti nekalé soutěži údaje o původu, označení původu a jiná označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazující na původ, dohodli se uzavřít za tím účelem Smlouvu a jmenovali svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky
Ing. Miroslava Bělohlávka
předsedu Úřadu pro vynálezy a objevy
a spolkový prezident Rakouské republiky
Dr. Otto Leberla
předsedu Rakouského patentního úřadu
Zmocněnci po výměně svých plných mocí, které shledali v dobré a náležité formě, dohodli toto:
Článek 1
Každý ze smluvních států se zavazuje učinit veškerá opatření nutná k tomu, aby účinným způsobem chránil proti nekalé soutěži v obchodním styku údaje o původu, označení původu a jiná označení zemědělských a průmyslových výrobků, odkazujících na původ, která spadají pod skupiny uvedené v článku 5 a jsou blíže označena v Dohodě podle článku 6, jakož i jména a vyobrazení zmíněná v článcích 3, 4 a 8 odstavce 2.
Článek 2
Pod údaji o původu, označeními původu a jinými označeními odkazujícími na původ se ve smyslu této Smlouvy rozumí všechny odkazy, které se přímo nebo nepřímo vztahují na původ výrobku. Takový odkaz tvoří v zásadě zeměpisné označení. Mohou jej tvořit i jiné údaje, jestliže příslušné obchodní kruhy země původu v nich spatřují v souvislosti s takto označeným výrobkem odkaz na zemi, kde byl výrobek zhotoven. Uvedená označení mohou vedle odkazu na původ z určité zeměpisné oblasti obsahovat též údaje o jakosti příslušného výrobku. Tyto zvláštní vlastnosti výrobků jsou podmíněny výhradně nebo převážně zeměpisnými nebo lidskými činiteli.
Článek 3
(1) Jména „Československá socialistická republika“, „Česká socialistická republika“, „Slovenská socialistická republika“, označení „Československo“, „Bohemia“, „Moravia“ a „Slovakia“ a historická jména jednotlivých zemí v Československé socialistické republice, jakož i československá označení uvedená v Dohodě podle článku 6 se vyhrazují v Rakouské republice výhradně československým výrobkům.
(2) Historická jména jednotlivých zemí v Československé socialistické republice jsou: Čechy, Morava, Slovensko.
(3) Shoduje-li se některé z československých označení chráněných podle odstavce 1 s označením území nebo místa mimo území Československé socialistické republiky, smí se toto označení používat v souvislosti s nečeskoslovenskými výrobky jen jako údaj o původu a jen takovým způsobem, zejména uvedením země původu, který vyloučí jakékoli klamání o původu a povaze výrobků.
(4) Odstavec 1 nebrání tomu, aby oprávněný uživatel užíval na území Rakouské republiky vlastní jméno, jestliže toto jméno je zcela nebo zčásti československým označením chráněným podle této smlouvy. V tomto případě se smí vlastní jméno užívat pouze nezměněné, rovněž ne v překladu a nikoli způsobem, který může vést ke klamání.
Článek 4
(1) Jméno „Rakouská republika“, označení „Rakousko“ a „Austria“ a jména rakouských spolkových zemí, jakož i rakouská označení uvedená v Dohodě podle článku 6 se vyhrazují v Československé socialistické republice výhradně rakouským výrobkům.
(2) Rakouské spolkové země jsou: Burgenland, Korutany, Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salzbursko, Štýrsko, Tyroly, Vorarlbersko, Vídeň.
(3) Shoduje-li se některé z rakouských označení chráněných podle odstavce 1 s označením území nebo místa mimo území Rakouské republiky, smí se toto označení používat v souvislosti s nerakouskými výrobky jen jako údaj o původu a jen takovým způsobem, především uvedením země původu, který vyloučí jakékoli klamání o původu a povaze výrobků.
(4) Odstavec 1 nebrání tomu, aby oprávněný uživatel užíval na území Československé socialistické republiky vlastní jméno, jestliže toto jméno je zcela nebo zčásti rakouským označením chráněným podle této smlouvy. V tomto případě se smí vlastní jméno užívat pouze nezměněné, rovněž ne v překladu a nikoli způsobem, který může vést ke klamání.
Článek 5
(1) Skupiny československých výrobků jsou tyto:
A.
Vína
B.
Výživa a zemědělství (bez vín)
1. Pekařské a cukrářské výrobky
2. Pivo
3. Ryby
4. Masné výrobky
5. Zemědělské výrobky
6. Zahradnické výrobky
7. Mléčné a sýrařské výrobky
8. Vody a minerální vody
9. Lihoviny
10. Různé zboží
C.
Průmyslová výroba
1. Skleněné a porcelánové zboží
2. Výrobky uměleckoprůmyslové a uměleckořemeslné
3. Šperky, bižuterie
4. Stroje, ocelové a železné zboží
5. Hry, hračky, hudební nástroje
6. Kamenina, kámen, zeminy
7. Textilní výrobky
8. Soli a slatiny
9. Různé zboží
(2) Skupiny rakouských výrobků jsou tyto:
A.
Vína
B.
Výživa a zemědělství (bez vín)
1. Pečivo
2. Piva
3. Minerální vody
4. Sýry
5. Lihoviny (likéry a pálenky)
6. Cukrovinky
7. Rakouské speciality
8. Různé zboží
C.
Průmyslová výroba
1. Textilní výrobky
2. Jiné průmyslové a řemeslnické výrobky
3. Kamenina, kámen a zeminy
4. Různé zboží
Článek 6
Označení jednotlivých výrobků, která splňují předpoklady článku 2 a 5, která požívají ochrany podle této smlouvy a nejsou tudíž označeními druhu, budou uvedena v Dohodě, již uzavřou vlády obou smluvních států.
Článek 7
(1) Budou-li se jména a označení chráněná podle článků 3, 4, 6 a článku 8 odstavec 2 této smlouvy užívat v obchodním styku v rozporu s těmito ustanoveními pro výrobky, zejména pro jejich úpravu nebo balení, nebo na účtech, přepravních dokladech nebo jiných obchodních papírech nebo v reklamě, použijí se všechna soudní a správní opatření, která podle zákonodárství smluvního státu, v němž se uplatňuje ochrana, přicházejí v úvahu pro potírání nekalé soutěže nebo pro potlačení nepřípustných označení, a to za předpokladů stanovených v tomto zákonodárství a podle ustanovení článku 9.
(2) Pokud je v obchodním styku nebezpečí záměny, použije se odstavec 1 též tehdy, jestliže se označení chráněná podle této smlouvy užívají v pozměněné formě nebo pro jiné výrobky, než pro které jsou určena v Dohodě podle článku 6.
(3) Odstavec 1 se použije tehdy, jestliže se označení chráněná podle této smlouvy užívají v překladu nebo s odkazem na skutečný původ nebo s dovětky „druh“, „typ“, „způsob“, „napodobení“ nebo podobně.
(4) Odstavec 1 se nepoužije pro překlady označení jednoho smluvního státu, jestliže překlad do jazyka druhého smluvního státu je slovem hovorové řeči.
Článek 8
(1) Článek 7 této smlouvy se rovněž použije, jestliže se pro výrobky, zejména pro jejich úpravu nebo balení, anebo na účtech, přepravních dokladech nebo jiných obchodních papírech nebo v reklamě užívají značky, známky, jména, nápisy nebo vyobrazení, které obsahují přímo nebo nepřímo nepravé nebo klamavé údaje o původu, povaze, druhu nebo podstatných vlastnostech výrobků.
(2) Užívají-li se v obchodním styku jména nebo vyobrazení míst, budov, památníků, řek, hor, nebo podobně jednoho smluvního státu, která tam požívají zvláštní pověsti nebo mají zvláštní reklamní sílu, pro výrobky, které nepocházejí z tohoto státu, v druhém smluvním státě, považuje se toto užívání za klamavé, pokud jde o původ takto označených výrobků, ledaže již za daných okolností nelze klamání rozumně předpokládat.
Článek 9
(1) Nároky z jednání odporujících ustanovením této smlouvy mohou před soudy Rakouské republiky uplatnit kromě fyzických a právnických osob, jež jsou k tomu oprávněné podle zákonodárství Rakouské republiky, též svazy, sdružení a zařízení se sídlem v Československé socialistické republice, které zastupují zúčastněné výrobce nebo obchodníky, pokud to zákonodárství Československé socialistické republiky československým svazům, sdružením a zařízením umožňuje.
(2) Nároky z jednání odporujících ustanovením této smlouvy mohou před soudy Československé socialistické republiky uplatnit kromě fyzických a právnických osob, jež jsou k tomu oprávněné podle zákonodárství Československé socialistické republiky, též svazy, sdružení a zařízení se sídlem v Rakouské republice, které zastupují zúčastněné výrobce nebo obchodníky, pokud to zákonodárství Rakouské republiky rakouským svazům, sdružením a zařízením umožňuje.
Článek 10
(1) Známky zapsané a platné před dnem 1. ledna 1973, s nimiž jsou v rozporu označení uvedená v článcích 3 a 4 nebo v seznamech obsažených v Dohodě předvídané v článku 6, mohou se dále užívat nejdéle do uplynutí osmi let po vstupu v platnost této smlouvy (rozhodný den).
(2) Známky zapsané a platné přede dnem 1. ledna 1973, které porušují výhradně článek 8 odst. 2, mohou se dále užívat nejdéle do uplynutí deseti let po vstupu v platnost této smlouvy (rozhodný den).
(3) Na označení, která podléhají této smlouvě teprve na podkladě změny anebo doplnění seznamů obsažených v Dohodě předvídané v článku 6, se použijí odstavce 1 a 2 s tím, že za rozhodný den se považuje den, kdy vstoupí v platnost pozměněná Dohoda.
Článek 11
(1) Výrobky, obaly, reklamní prostředky, jakož i účty, přepravní doklady a jiné obchodní papíry, které jsou při vstupu v platnost Dohody předvídané v článku 6 na území jednoho ze smluvních států a jsou řádně opatřeny údaji, jež se podle této smlouvy nesmějí používat, se mohou užívat po dobu jednoho roku po vstupu Dohody v platnost.
(2) V případě, že se seznamy označení obsažené v Dohodě, kterou předvídá článek 6, změní nebo rozšíří, použije se odstavce 1 s tím, že jednoroční lhůta počíná vstupem pozměněné Dohody v platnost.
Článek 12
Tato smlouva se nepoužije na označení výrobků, které se územím jednoho ze smluvních států pouze provážejí.
Článek 13
Ochranou označení výrobků podle této smlouvy nejsou dotčena ustanovení platná v každém ze smluvních států o dovozu a deklarování takových výrobků.
Článek 14
Tato smlouva nevylučuje širší ochranu, která se ve smluvních státech poskytuje nebo v budoucnu poskytne podle vnitrostátních právních předpisů nebo jiných mezinárodních dohod označením chráněným podle této smlouvy.
Článek 15
Příslušné úřady smluvních států budou pravidelně ve vzájemném styku, aby se radily o návrzích na změnu nebo rozšíření Dohody předvídané v článku 6, jakož i o otázkách, které by mohly vzniknout při provádění Smlouvy.
Článek 16
(1) Tato smlouva vyžaduje ratifikaci; ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost 100 dní po výměně ratifikačních listin a není časově omezena.
(3) Tuto smlouvu může každý ze smluvních států vypovědět ve lhůtě alespoň jednoho roku písemně diplomatickou cestou.
(4) Dohoda podle článku 6 může být uzavřena již před vstupem Smlouvy v platnost, vstoupí však v platnost nejdříve současně se Smlouvou.
Na doklad toho zmocněnci obou smluvních států tuto smlouvu podepsali a opatřili pečetěmi.
Dáno ve Vídni dne 11. června 1976, ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a německém jazyku, přičemž každé znění má stejnou platnost.
Za vládu Československé socialistické republiky:
Ing. Miroslav Bělohlávek v. r.
Za vládu Rakouské republiky:
Dr. Otto Leberl v. r.
PROTOKOL
Smluvní strany vedeny přáním blíže upravit používání určitých předpisů Smlouvy ze dne 11. června 1976 o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ,
se dohodly na těchto ustanoveních:
Článek I
Ustanovení Smlouvy zásadně neomezují užívání označení vinných odrůd samostatně nebo ve spojení se zeměpisným nebo jiným označením.
Rakouskými označeními vinných odrůd jsou zejména:
Bouviertraube
Blaufränkisch
Blauer Portugieser
Blauer Wildbacher
Klevner, Blauburgunder, Grauburgunder, Weissburgunder
Cabernet
Cabernet-Sauvignon
Jubiläumsrebe
Mädchentraube
Malvasier
Merlot
Morillon (nebo Chardonnay)
Riesling x Sylvaner (Müller-Thurgau)
Muskat
Muskateller
Muskat-Ottonel
Muskat-Sylvaner
Neuburger
Rheinriesling (nebo Riesling)
Rotgipfler
Ruländer (nebo Grauer Burgunder)
St. Laurent (nebo Laurenzitraube)
Sauvignon (nebo Muskat-Sylvaner)
Sylvaner
Traminer (Roter Traminer, Gewürztraminer)
Veltliner (Grüner Veltliner, Roter Veltliner, Frühroter Veltliner)
Welschriesling (nebo Riesling)
Zierfandler (nebo Spätrot)
Zweigeltrebe
Článek II
Stejnou ochranu jako označení chráněná Smlouvou a Dohodou, která se má uzavřít podle Smlouvy, požívají i gramatické odvozeniny těchto označení jako například odvozená přídavná nebo podstatná jména.
Článek III
Pod vlastními jmény ve smyslu článku 3 odstavce 4 a článku 4 odstavce 4 Smlouvy se rozumějí jak osobní jména, tak i zeměpisná označení.
Článek IV
Údaji o podstatných vlastnostech ve smyslu článku 8 odstavce 1 Smlouvy jsou zejména:
a) u vín:
obsah alkoholu, výrobce (producent), lahvovna, obchodník, označení: bílé, červené, rosé, vzrůst, vzrůst vína, krescence, originál, původní plnění, původní stáčení, plněno ve sklepě, stáčeno ve sklepě, samorodné, pozdní sběr, víno z pozdního sběru, výběr, výběrové víno, výběr z bobulí, víno z výběrových bobulí, vznik, samotok, výběr ze suchých bobulí, vysoké vedení, špičková odrůda, klaret, kabinet (cabinet), stolní víno, tabulové víno, víno k pečením, kvalitní víno, kvalitní víno zvláštní zralosti a způsobu sběru (predikátní víno), víno s pečetí, desertní víno, aromatizované víno, vermuth (vermouth), perlivé víno, šumivé víno, sekt, kvalitní šumivé víno, kvalitní sekt;
b) u pálenek:
V. O., V. O. S., V. S. O. P., extra; jedna, tři hvězdy.
Článek V
Smlouva se nevztahuje na čerstvá jídla prodávaná nebo podávaná bezprostředně přímému spotřebiteli, například v pohostinství nebo výčepnictví.
Článek VI
(1) Zařazením rakouských označení „Marillenbrand“, „Marillenlikör“, „Ribiselbrand“, „Ribisellikör“, „Ribiselwein“, „Ribiselsaft“ do Dohody, která se má uzavřít podle této smlouvy, se nevylučuje užívání překladů jako československé označení „Rybíz“, nebo synonymních pojmů jako „Aprikosenlikör“, „Aprikosenbrand“, „Johannisbeerbrand“, „Johannisbeerlikör“, „Johannisbeerwein“, „Johannisbeersaft“.
(2) Odstavec 1 nevylučuje užívání československého označení „Marila“ samostatně nebo ve spojení s vyobrazením ovoce, např. meruněk, především jako obchodního jména nebo známky, jestliže bude zřetelně vyznačen československý původ.
(3) Užívají-li se rakouská označení „Marillenbrand“, „Marillenlikör“, „Ribiselbrand“, „Ribisellikör“, „Ribiselwein“, „Ribiselsaft“ na území Československé socialistické republiky, musí být zřetelně vyznačen rakouský původ.
Článek VII
(1) Zařazením dále uvedených označení pro rakouské výrobky do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje užívání jejich překladu do jiných jazyků:
Inländerrum
Kremser Senf.
(2) Označení „Karpatenbitter“, „Karpatensalami“ a „Olmützer Quargel“ se mohou užívat pro rakouské výrobky jen v německé řeči ve spojení s jednoznačným a zřetelně čitelným odkazem na rakouský původ a jen bez dodatků jako „pravý“, „originál“ a podobně.
Článek VIII
Označení „Heuriger“ se smí užívat v německé řeči pouze pro rakouská vína. To platí též pro gramatické odvozeniny a složení slov, v nichž se toto označení vyskytuje.
Článek IX
(1) Zařazením československého označení „Liptovská bryndza“ do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje, že se označení „Liptauer“ užívá pro rakouskou specialitu (třený sýr).
(2) Zařazením označení „Jablonec“ do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje užívání označení „Gablonzer Waren“, „Gablonzer Bijouterie“, „Gablonzer Schmuck“, „Gablonzer Schmuckwaren“, „Gablonzer Kristallerie“ a „Gablonzer Schmucksteine“ pro rakouské výrobky, pokud je vyznačen rakouský původ.
Článek X
(1) Zařazením označení „Plzeň“, „Pilsen“, „Plzeňské“, „Pilsner“, „Pilsener“ a „Pils“ do Dohody, která se má uzavřít podle Smlouvy, se nevylučuje užívání označení „Pils“ pro pivo v Rakousku ve spojení slov, jež obsahuje připojení například slovní známky, obchodního jména nebo jiného odkazu na vyrábějící pivovar nebo na zemi výroby. K takovému spojení slov dochází nejen tehdy, jde-li o složené slovo nebo o několik slov spojených pomlčkou, ale i tehdy, jsou-li tato slova na břišní etiketě láhve nebo na etiketě plechovky bezprostředně prostorově spojena.
(2) Fyzické a právnické osoby včetně osobních společností podle obchodního práva, které užívaly označení „Pilsner“ nebo „Pilsener“ pro jimi v Rakousku vyráběné pivo nepřetržitě nebo s přerušením od 1. 1. 1967 až do vstupu Smlouvy v platnost, mohou toto označení dále užívat až do uplynutí 9ti let po vstupu Smlouvy v platnost spolu s jednoznačným a zřetelně čitelným odkazem na rakouský původ.
(3) Právo na další užívání podle odstavce 2 lze zcizit nebo zdědit pouze s tou částí podniku, na kterou se tato označení vztahují.
Článek XI
Tento protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy, která byla podepsána dne 11. června 1976 mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ.
Na důkaz toho podepsali zmocněnci tento protokol.
Dáno ve Vídni, dne 30. listopadu 1977 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a německém jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
Ing. Miroslav Bělohlávek v. r.
Za vládu
Rakouské republiky:
Dr. Otto Leberl v. r.
DOHODA
o provádění Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ
Vláda Československé socialistické republiky a spolková vláda Rakouské republiky se podle článku 6 Smlouvy uzavřené ve Vídni dne 11. června 1976 mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ dohodly takto:
Článek 1
Označení, jimž se poskytuje ochrana podle Smlouvy o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ, uzavřené 11. června 1976, jsou uvedena v přílohách k této dohodě. Příloha A k této dohodě obsahuje chráněná rakouská označení, příloha B chráněná československá označení.
Článek 2
(1) Tato dohoda se uzavírá na stejnou dobu platnosti jako Smlouva zmíněná v článku 1 a vstupuje v platnost současně s touto smlouvou.
(2) Přílohy k této dohodě se mohou měnit nebo doplňovat se souhlasem obou stran uzavírajících Smlouvu.
Dáno v Praze dne 7. června 1979 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a německém jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
Ing. Miroslav Bělohlávek v. r.
Za vládu
Rakouské republiky:
Dr. Otto Leberl v. r.
PŘÍLOHA A
RAKOUSKÁ OZNAČENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH VÝROBKŮ
A.
VÍNA*)
a) Vinařské oblasti
Burgenland
Niederösterreich (Donauland)
Steiermark
Wien (též vinařský kraj a vinařská obec)
b) Vinařské kraje
Burgenland:
Eisenberg
Rust-Neusiedlersee
Niederösterreich (Donauland):
Falkenstein
Gumpoldskirchen
Klosterneuburg
Krems
Langenlois
Retz
Vöslau
Wachau
Steiermark:
Klöch-Oststeiermark
Südsteiermark
Weststeiermark
c) Vinařská pásma
Burgenland:
Goldbachtal
Kaisergarten
Pinkatal
Rosaliakapelle
Sonnenberg
Vogelsang
Niederösterreich:
Bisamberg-Kreuzenstein
Carnuntum
Frauenweingarten
Kaiserstiege
Kapellenweg
Kirchberger Wagram
Kremstal
Marthal-Kegelberg
Matzner Hügel
Schatzberg
Schönberger Kalvarienberg
Tattendorfer Steinhölle (Stahölln)
Traismaurer Weinberge
Weisser Stein
Steiermark:
Oststeirisches Hügelland
Sausal
Steirisches Vulkanland
Südsteirisches Rebenland
Wien:
Bisamberg-Wien
Kahlenberg
Nussberg
d) Vinařské obce a jiná označení místního původu
Burgenland:
Andau
Apetlon
Breitenbrunn
Burg
Csaterberg
Deutschkreutz
Deutsch Schützen
Donnerskirchen
Edelstal
Eisenberg
Eisenstadt
Frauenkirchen
Gols
Grosshöflein
Halbturn
Heiligenbrunn
Horitschon
Illmitz
Jois
Kaisersteinbruch
Kitsee
Kleinhöflein im Burgenland
Klostermarienberg
Lutzmannsburg
Mattersburg
Mönchhof
Mörbisch am See
Müllendorf
Neckenmarkt
Neudörfl an der Leitha
Neusiedl am See
Nickelsdorf
Oggau
Oslip
Pamhagen
Podersdorf
Pöttelsdorf
Pöttsching
Purbach am Neusidler See
Raiding
Rechnitz
Rust
Rusterberg
Schützen am Gebirge
Siegendorf im Burgenland
St. Andrä
St. Georgen am Leithagebirge
St. Katherin
St. Margarethen
Tadten
Wallern
Weiden am See
Winden
Zagersdorf
Niederösterreich:
Alberndorf
Altlichtenwarth
Auersthal
Bad Deutsch Altenburg
Baden
Bad Pirawarth (Pirawarth)
Bad Vöslau (Vöslau)
Berg
Bisamberg
Bockfliess
Brunn/Gebirge
Deizendorf
Dobermannsdorf
Dürnstein
Egelsee
Engabrunn
Engelmannsbrunn
Etsdorf/Kamp
Falkenstein
Fels am Wagram
Feuersbrunn
Furth bei Göttweig
Gaiselberg
Gaweinstahl
Gedersdorf
Gneixendorf
Gobelsburg
Göttlesbrunn
Gross-Weikersdorf
Gumpoldskirchen
Guntramsdorf
Gut/Steg
Hadersdorf
Hadres
Hainburg a. d. Donau
Hainburger Kogel
Haugsdorf
Hauskirchen
Heiligenstein
Herrnbaumgarten
Herzogenburg
Hirtenberg
Hohenwarth
Hollabrunn
Hollenburg
Hundsheim
Inzersdorf/Tr.
Jetzelsdorf
Joching
Kamptal
Kirchberg am Wagram
Klein Schweinbarth
Klosterneuburg
Königsbrunn
Kottingsbrunn
Krems
Langenlois
Lengenfeld
Leodagger
Loiben
Loidesthal
Mailberg
Manhartsberg
Mannersdorf an der March
Matzen
Mautern
Mistelbach
Mödling
Mollands
Neusiedl a. d. Zaya
Nussdorf/Traisen
Obermarkersdorf
Ollersdorf
Perchtoldsdorf
Petronell-Carnuntum (Petronell)
Pfaffstätten
Pillersdorf
Poysdorf
Prellenkirchen
Pulkau
Pulkautal
Raggendorf
Rehberg
Retz
Retzbach
Rohrendorf
Römerberg
Röschitz
Rossatz
Schönberg am Kamp
Schönkirchen
Schrattenberg
Schrattenthal
Seefeld-Kandolz
Senftenberg
Sitzendorf
Soss (Sooss)
Spitz a. d. Donau
Spitzerberg
St. Michael
Stein a. d. Donau
Straning
Strass im Strasserthal
Strasserthal
Tattendorf
Tausendeimerberg
Thallern
Traiskirchen
Traismauer
Trumau
Unter-Retzbach
Wagram
Weissenkirchen i. d. Wachau
Wilfersdorf
Wolkersdorf
Wösendorf
Zellerndorf
Ziersdorf
Zistersdorf
Zöbing am Kamp
Steiermark:
Arnfels
Berghausen an der Weinstrasse
Deutschlandsberg
Ehrenhausen
Eichberg Trautenburg
Eibiswald
Fehring
Gamlitz an der Weinstrasse
Glanz an der Weinstrasse
Greisdorf/Weststeiermark
Hartberg
Höch
Kaindorf
Kapfenstein
Kittenberg
Kitzeck
Klöch
Leibnitz
Leutschach an der Weinstrasse
Ligist
Platsch an der Weinstrasse
Pössnitzberg
Ratsch an der Weinstrasse
Sausal
Schlossberg bei Leutschach
Silberberg
Spielfeld
St. Anna an Aigen
St. Johann bei Herberstein
St. Nikolai im Sausal
St. Stefan ob Stainz
Stainz
Straden
Sulz bei Deutschlandsberg
Sulztal an der Weinstrasse
Tieschen
Wien:
Alsegg
Grinzing
Gross-Jedlersdorf
Heiligenstadt
Hernals
Kahlenberg
Mauer
Neustift
Nussberg
Nussdorf
Oberlaa
Ottakring
Rodaun
Salmannsdorf
Sievering
Stammersdorf
Strebersdorf
B.
VÝŽIVA A ZEMĚDĚLSTVÍ (bez vín)
Pekařské výrobky
Badner Oblaten
Feldbacher Backwaren
Feldbacher Toast
Feldbacher Zwieback
Gramastettner Krapfen
Gramastettner Zwieback
Piva
Ausserferner Bier
Bludenzer Bier
Dornbirner Bier
Frastanzer Bier
Gösser Bier
Grazer Bier
Hainfelder Bier
Hirter Bier
Insbrucker Bier
Kaltenhauser Bier
Klagenfurter Bier
Liesinger Bier
Linzer Bier
Murauer Bier
Ottakringer Bier
Piestinger Bier
Puntigamer Bier
Schärdinger Bier
Schladminger Bier
Schremser Bier
Schwechater Bier
Villacher Bier
Weitraer Bier
Wieselburger Bier
Wolfsberger Bier
Zeller Bier (Zell am Ziller)
Zipfer Bier
Zwettler Bier
Minerální vody
Ausseer Heilquelle (Bad Aussee)
Badner Peregriniquelle (Baden bei Wien)
Carinthia-Lithion Quelle (Eisenkappel)
Deutsch-Goritzer Peterquelle (Deutsch-Goritz)
Edelstaler Römelquelle (Edelstal)
Fentscher Heilquelle (St. Lorenzen bei Knittelfeld)
Gasteiner Thermaltafelwasser (Badgastein)
Gleichenberger Konstantin – und Emmaquelle (Bad Gleichenberg)
Gleichenberger Johannisbrunnen (Bad Gleichenberg)
Güssinger Vitaquelle (Sulz bei Güssing)
Hengsberger Sauerbrun (Hengsberg)
Juvina Sauerbrunn (Deutschkreuz)
Kalsdorfer Sauerbrunn (Kalsdorf bei Graz)
Kobersdorfer Mineralwasser (Kobersdorf)
Obladiser Säuerling (Obladis in Tirol)
Preblauer Paracelsus Quelle (Bad St. Leonhard)
Preblauer Auen-Quelle (Wolfsberg)
Preblauer Ebriachquelle (Eisenkappel)
Preblauer Klieningerquelle (Bad St. Leonhard)
Sicheldorfer Mineralwasser (Sicheldorf bei Radkersburg)
Stainzer Johanisquelle (Bad Sauerbrunn bei Stainz)
Stainzer Michelquelle (Gams bei Stainz)
Sulzegger Sauerbrunn (St. Nikolai ob Drassling)
Thalheimer Schlossbrunn (Thalheim ob Judenburg)
Vöslauer Mineral-, Kur- und Tafelwasser (Bad Vöslau)
Sýry
Achleitner Schlosskäse
Amertaler
Mondseer Schachtelkäse
Murecker Butterkäse
Pinzgauer Bierkäse
Schärdinger Quargel
Schlierbacher Klosterkäse
Tullner Quargel
Waldviertler Romadur
Lihoviny (likéry a pálenky)
Grossglockner Alpenbitter
Mariazeller Magenlikör
Mariazeller Jagasaftl
Puchheimer Bitter
Puchheimer Schlossgeist
Steinfelder Magenbitter
Wachauer Marillenbrand
Wachauer Marillenlikör
Wachauer Weinbrand
Weinbrand Dürnstein
Cukrářské výrobky
Grazer Drops
Grazer Honigmalz
Grazer Fruchtfourree
Rakouské speciality
Heuriger
Inländer Rum
Ischler Krapfen
Ischlerschnitten
Kremser Senf
Marillenbrand
Marillenlikör
Mozartkugeln
Ribiselbrand
Ribisellikör
Ribiselsaft
Ribiselwein
Schilcher
Různé výrobky
Königsberger Wurst
Lustenauer Senf
Stadlauer Malz
C.
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
Textilní výrobky
Ausseer Hüte
Ausseer Trachten
Ausseer Tücher
Friesacher Leinen
Ischler Hut
Kottingbrunner Strickgarne
Lechtaler Teppiche
Linzer Goldhauben
Mandlinger Loden
Mühlviertler Leinen
Mühlviertler Leinengewebe
Murauer Wollwebereiwaren
Schladminger Loden
Schladminger Socken
Schladminger Walkjanker (Lodenwalker)
Vöslauer Kammgarn
Vöslauer Wolle
Wachauer Goldhauben
Waldviertler Filetvorhänge, Tisch- und Bettdecken
Waldviertler handgestochene Zwirnknöpfe
Waldviertler Strickhandschuhe
Wöllersdorfer Wollwaren
Jiné průmyslové a řemeslné výrobky
Augarten Porzellan
Berndorfer (Metallwaren)
Ferlacher Gewehre
Ferlacher Waffen
Frauenthaler Porzellanisolatoren
Frauenthaler Porzellanwaren
Gmundner Keramik
Hirtenberger Munition
Hirtenberger Patronen
Hirtenberger Zündhütchen
Imster Tonwaren
Karlsteiner Uhren
Kramsacher Glas
Mürztaler Keramik
Neuzeug-Besteck
Neuzeug-Hohlwaren
Neuzeug-Messer
Neuzeug-Tischgeräte
Plansee-Produkte (Metallwaren)
Schwazer Majolika
Steyr LKW
Steyr Omnibus
Steyr Traktor
Steyr Wälzlager
Steyr Waffen
Steyr Waffenrad
Stoober Tonwaren
St. Egydener Feilen
St. Egydener Skistockrohre
St. Peter Keramik
Stubaier Eisenwaren
Stubai-Werkzeuge
Treibacher Feuerzeuge
Treibacher Gasanzünder
Treibacher Zündseine
Vöcklabrucker Keramik
Kamenina, kámen, zeminy
Adneter Marmor
Alpenländisches Konglomerat
Gebhartset Syenit
Herschenberger Granit
Mannersdorfer Kalkstein
Margarethner Kalksandstein
Naarntaler Granit
Naintscher Mineralprodukte
Neuhauser Granit
Perger Granit
Schwarzenseer Marmor
Talkum Naintsch
Tauerngrün
Ternitzer Konglomerat
Veitscher Magnesit
Weingrabner Granit
PŘÍLOHA B
ČESKOSLOVENSKÁ OZNAČENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH VÝROBKŮ
A.
VÍNA
Česká socialistická republika
Blatnický roháč
Bohemia Sekt
Bohemia Sekt Rosé
Bzenecká lipka
Bzenecké zámecké
Château Bzenec
Château Radyně
Jihomoravský hrozen
Karlštejnské víno
Malostranský granát
Mělnické víno
Mikulovská romance
Mikulovská Venuše
Moravěnka
Moravia
Pálavské
Pavlovické ohnivé
Pražské Karlovo
Pražský výběr
Radyňský kastelán
Sekt Radyně
Slovácký rubín
Staroměstské červené
Šumavské bylinné víno
Tasovjanka
Valtické zámecké víno
Velkomoravské
Znojemská Libuše
Znojemské radniční
Znojemský Bacchus
Žernosecké víno
Slovenská socialistická republika
Bratislavské hradné
Bratislavské hrozno
Cassovia
Čaro Zemplína
Čermanské červené
Ipeľské tajomstvo
Južnoslovenský výber
Košický poklad
Limbašský sylván
Malokarpatské zlato
Modranská harmónia
Modranská zlatá perla
Modranské kráľovské
Modrokamenský krištáľ
Nitrianské hradné
Orešanské červené
Pezinské kláštorné
Pezinské zámocké
Račianska frankovka
Skalický rubín
Slovenské hrozno
Sobranecká sľňava
Svätojurský muškatel
Svätopeterský ryzling
Šírava
Viniansky strapec
Zoborské zlato
B.
VÝŽIVA V ZEMĚDĚLSTVÍ (bez vín)
1. Pekařské a cukrářské výrobky
Česká socialistická republika
Františko-lázeňské oplatky
Hořické trubičky
Mariánsko-lázeňské oplatky
Pardubický perník
2. Pivo
Česká socialistická republika
Bránické pivo
Bud
Budějovické pivo
Budějovické pivo – Budvar
Budějovický Budvar
Flekovské pivo
Karlovarské pivo
Karlovarský Karel IV.
Litovelské pivo
Plzeň, Pilsen
Plzeňské, Pilsner, Pilsener
Plzeňské pivo, Pilsner Bier
Plzeňský Prazdroj, Pilsner Urquell
Pils
Protivínské pivo
Radhost
Smíchovské pivo
Smíchovský Staropramen
Starobrno – starobrněnské pivo
Třeboňský regent
Uherskobrodské pivo
Velkopopovický kozel
Velkopopovický světlý ležák
Slovenská socialistická republika
Bratislavské pivo
Gemerské pivo
Hurbanovské pivo
Nitrianske pivo
Šarišské pivo
Topoľčianske pivo
3. Ryby
Česká socialistická republika
Třeboňský kapr
4. Masné výrobky
Česká socialistická republika
Česká vepřová plec
Kostelecké párky
Pražská husa
Pražská masitá kachna
Pražská šunka
Pražské párky
Slovenská socialistická republika
Čabianska klobása
Karpatská saláma
Prešovská saláma
5. Zemědělské výrobky
Československá socialistická republika
Československý sladovnický ječmen
Československý včelí med
Česká socialistická republika
Český chmel
Český slad
Hanácký ječmen
Tršický chmel
Úštěcký chmel
Žatecký chmel
Slovenská socialistická republika
Slovenský chmeľ
Slovenský slad
6. Zahradnické výrobky
Česká socialistická republika
Bánovský česnek
Blatenská růže
Bzenecká karotka
Český heřmánek
Klatovský karafiát
Malínský křen
Vracovská majoránka
Všetatská cibule
Tuřanské zelí
Znojemské okurky
7. Mléčné a sýrařské výrobky
Česká socialistická republika
Krkonošský pivní sýr
Moravská cihla
Moravský blok
Moravský bochník
Olomoucké tyčinky
Olomoucké tvarůžky
Otavan
Sázavský sýr
Šumavský sýr
Slovenská socialistická republika
Liptovská bryndza
Slovenská parenica
Slovenský oštiepok
8. Vody a minerální vody
Česká socialistická republika
Bilinská kyselka
Františko-lázeňská přírodní minerální voda
Karlovarská minerální voda
Karlovarská přírodní minerální voda
Karlovarská voda
Karlovarský mlýnský pramen
Kyselská (Kysibelská) Mattoniho kyselka
Luhačovická Vincentka
Luhačovická přírodní minerální voda
Mariánsko-lázeňská přírodní minerální voda
Mariánsko-lázeňská Rudolfka
Poděbradská minerální voda
Šaratica (přírodní hořká voda)
Slovenská socialistická republika
Baldovská minerálna voda
Lipovecká minerálna voda Salvator
Maštinská minerálna voda
Minerálna voda Budiš
Minerálna voda Fatra
Minerálna voda Korytnica
Minerálna voda Slatina
Minerálna voda Cígeľka
Minerálna voda Santovka
9. Lihoviny
Česká socialistická republika
Karlovarská hořká
Praděd
Prostějovská starorežná
Slovácká borovička
Slovácká domácí meruňkovice
Staropražská medovina Šárka
Vizovická slivovice
Slovenská socialistická republika
Bošácka slivovica
Dargovka – bylinná pálenka
Karpatská horká
Karpatské Brandy
Prešovská vodka
Spišská borovička
Trenčianska borovička
C.
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
1. Skleněné a porcelánové zboží
Česká socialistická republika
České sklo
Český křišťál
Český porcelán
Duchcovský porcelán
Jablonec
Karlovarské sklo
Karlovarský křišťál
Karlovarský porcelán
Škrdlovické sklo
Železnobrodské figurky
Železnobrodské sklo
2. Výrobky uměleckoprůmyslové a uměleckořemeslné
Česká socialistická republika
Chodská keramika
Chodský kanafas
Jindřichohradecký gobelín
Kraslické krajky
Kraslické výšivky
Kunštátská keramika
Litomyšlská keramika
Tupesská keramika
Slovácké kraslice
Slovácké výšivky
Valašské papuče
Valašské sukno
Valašské vlňáky
Slovenská socialistická republika
Čičmianska výšivka
Detvianska činovať
Detvianske výšivky
Horehronské výšivky
Ľubietovská keramika
Ľubietovská majolika
Modranská keramika
Modranská majolika
Piešťanská krojovaná bábika
Piešťanské gátrové výšivky
Piešťanské krojované dievča
Piešťanské výšivky
Piešťanský kroj
Piešťanský krojovaný chlapec
Pozdišovská keramika
Pozdišovská majolika
Rajecké drevorezby
Sklo z Lednického Rovného
Slovenská keramika
Slovenská majolika
Slovenské paličkované čipky
Važecké tkaniny a výšivky
Západoslovenská modrotlač
3. Šperky, bižuterie
Česká socialistická republika
Bijoux de Bohême
Český granát
Český granátový šperk
Jablonec
Kozákovské drahé kameny
4. Stroje, ocelové a železné výrobky, jiné průmyslové výrobky
Česká socialistická republika
Lišovský nábytek
Ostravský koks
Rousínovský nábytek
Vítkovická ocel, Vítkovice Steel
5. Hry, hračky, hudební nástroje
Česká socialistická republika
Kraslické hudební nástroje
6. Kamenina, kámen, zeminy
Česká socialistická republika
Sedlecký kaolín
Slovenská socialistická republika
Banskobeliansky dinas
Drevnický travertín
Slovenský haloyzit
Slovenský magnezit
Slovenský perlit
Spišský travertín
7. Textilní výrobky
Strakonické fezy
Vratislavické koberce
8. Soli a slatiny
Česká socialistická republika
Darkovská jodová sůl
Františko-lázeňská sirnoželezitá slatina
Františko-lázeňská sůl
Karlovarská přírodní vřídelní sůl
Karlovarská sůl
Karlovarská vřídelní sůl
Slovenská socialistická republika
Piešťanské bahno
Prešovská soľ
*) Do seznamu vinařských oblastí a krajů byla v zájmu uceleného přehledu zahrnuta i označení, pro která se stanoví zvláštní ochrana již v čl. 4 Smlouvy.