192.
Úmluva
o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ,
NĚMECKA, RAKOUSKA, BELGIE, VELKÉ BRITANIE A SEVERNÍHO IRSKA,
NOVÉHO ZÉLANDU, DÁNSKA, ESTONSKA, FRANCIE, ITALIE, NICARAGUY,
NIZOZEMÍ, RUMUNSKA, ŠPANĚLSKA, FINSKA, LUCEMBURSKA, ŠVÉDSKA,
SVOBODNÉHO MĚSTA GDAŇSKA, PERU, SIAMU, PORTUGALSKA,
ŘECKA, ŠVÝCARSKA A BOLIVIE
BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA:
(Překlad.)
Úmluva
o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků.
PRESIDENT ŘÍŠE NĚMECKÉ; PRESIDENT REPUBLIKY RAKOUSKÉ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGŮ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL VELKÉ BRITANIE, IRSKA A BRITSKÝCH ÚZEMÍ ZÁMOŘSKÝCH, CÍSAŘ INDICKÝ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL DÁNSKÝ; PRESIDENT REPUBLIKY ESTONSKÉ; PRESIDENT REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL ITALSKÝ; PRESIDENT REPUBLIKY NICARAGUAJSKÉ; JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKÁ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL RUMUNSKÝ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKÝ; PRESIDENT REPUBLIKY FINSKÉ; JEJÍ KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODKYNĚ LUCEMBURSKÁ; JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠVÉDSKÝ; PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ; PRESIDENT REPUBLIKY POLSKÉ, ZA SVOBODNÉ MĚSTO GDAŇSK; PRESIDENT REPUBLIKY PERU; JEHO VELIČENSTVO KRÁL SIAMSKÝ; PRESIDENT REPUBLIKY PORTUGALSKÉ; PRESIDENT REPUBLIKY ŘECKÉ; SPOLKOVÁ RADA ŠVÝCARSKÁ; PRESIDENT REPUBLIKY BOLIVIJSKÉ;
kteří podepsali Protokol o rozhodčích doložkách, jenž je vyložen v Ženevě od 24. září 1923,
jsouce rozhodnuti sjednati úmluvu, aby doplnili tento Protokol,
jmenovali svými plnomocníky:
President říše Německé:
P. Adolfa Müllera,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské;
President republiky Rakouské:
P. Emericha Pflügla,
zplnomocněného ministra, zástupce Spolkové vlády rakouské u Společnosti Národů;
Jeho Veličenstvo král Belgů:
P. J. Bruneta,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;
Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských Dominií Zámořských, císař Indický:
Za Velkou Britanii a Severní Irsko, jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů:
Sira Austena Chamberlaina,
K. G., M. P., Státního tajemníka pro zahraniční věci Jeho Britského Veličenstva;
Za Nový Zéland:
Sira C. J. Parra,
Vysokého komisaře pro Nový Zéland v Londýně;
Jeho Veličenstvo král Dánský:
P. A. Oldenburga,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské, Stálého zástupce u Společnosti Národů;
President republiky Estonské:
P. A. Schmidta,
zástupce ministra zahraničních věcí;
President republiky Francouzské:
P. Aristida Brianda,
ministra zahraničních věcí;
Jeho Veličenstvo král Italský:
P. Vittoria Scialoju,
senátora;
President republiky Nicaraguayské:
P. T. F. Medinu,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u presidenta Republiky francouzské;
Její Veličenstvo královna Nizozemská:
Jonkheera F. Beelaertse van Blokland,
ministra zahraničních věcí;
Jeho Veličenstvo král Rumunský:
P. C. Antoniada,
zplnomocněného ministra, Stálého zástupce Rumunska u Společnosti Národů;
Jeho Veličenstvo král Španělský:
Markýze de la Torrehermosa,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské;
President republiky Finské:
P. Rudolfa Holsti,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra, Stálého zástupce u Společnosti Národů;
Její Královská Výsost velkovévodkyně Lucemburská:
P. Josefa Becha,
ministra, předsedu velkovévodské vlády;
Jeho Veličenstvo král Švédský:
P. Karla Ivana Westmana,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské;
President republiky Československé:
P. Zdeňka Fierlingra,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské, Stálého zástupce u Společnosti Národů;
President republiky Polské; za svobodné město Gdaňsk:
P. Františka Sokala,
zplnomocněného ministra, zástupce u Společnosti Národů;
President republiky Peru:
P. M. H. Corneja,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Presidenta republiky francouzské, zástupce Peru v Radě Společnosti Národů;
Jeho Veličenstvo král Siamský:
Prince Varnvaidyu,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra v Londýně, Stálého zástupce u Společnosti Národů;
President republiky Portugalské:
P. Ferraz de Andrade,
přednostu portugalské kanceláře u Společnosti Národů;
President republiky Řecké:
P. R. Raphaëla,
Stálého zástupce u Společnosti Národů, Chargé d’affaires v Bernu;
Spolková rada Švýcarská:
P. Giuseppe Mottu,
spolkového radu, přednostu spolkového, politického úřadu;
President republiky Bolivijské:
P. Adolfa Costu du Rels,
zplnomocněného ministra, Stálého zástupce u Společnosti Národů;
p. Alberta Cortadellas,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské, Stálého zástupce u Společnosti Národů;
kteří, sdělivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Článek 1.
Rozhodčí výrok vydaný podle smlouvy o rozsudím nebo podle rozhodčí doložky, o nichž se mluví v Protokole o rozhodčích doložkách, vyloženém v Ženevě od 24. září 1923, bude na územích patřících některé z Vysokých Smluvních Stran, na něž se vztahuje tato úmluva, uznán a povolena exekuce podle tohoto výroku podle předpisů o řízení, jež platí na území, kde výrok jest uplatňován, byl-li výrok vydán na území, jež patří některé z Vysokých Smluvních Stran, na něž se vztahuje tato úmluva, a mezi osobami podrobenými pravomoci některé z Vysokých Smluvních Stran.
Aby bylo dosaženo tohoto uznání nebo exekuce, bude dále třeba:
a) aby výrok byl vydán podle smlouvy o rozsudím nebo podle rozhodčí doložky, platných podle zákonodárství, které se na ně vztahuje;
b) aby podle zákonů státu, kde výrok je uplatňován, bylo přípustno rozhodnouti o jeho předmětu v řízení rozhodčím;
c) aby výrok byl vydán rozhodčím soudem, který byl stanoven smlouvou o rozsudím nebo rozhodčí doložkou nebo podle dohody stran a právních pravidel, platných pro rozhodčí řízení;
d) aby výrok se stal ve státě, kde byl vydán, pravoplatným v tom smyslu, že nebude za takový pokládán, mohou-li býti proti němu podány námitky, odvolání nebo zmateční stížnost (ve státech, kde takové řízení existuje) nebo je-li prokázáno, že je zavedeno řízení, v němž platnost výroku se béře v odpor;
e) že uznání nebo vykonavatelnost výroku se nepříčí veřejnému pořádku nebo zásadám veřejného práva státu, kde je výrok uplatňován.
Článek 2.
I když budou splněny podmínky uvedené v prvním článku, bude uznání a vykonání výroku odepříti, zjistí-li soudce:
a) že výrok byl zrušen ve státě, kde byl vydán;
b) že strana, proti které je výrok uplatňován, neměla včas vědomosti o rozhodčím řízení, takže nemohla uplatniti své důvody, nebo že nemajíc procesní způsobilosti nebyla řádně zastoupena;
c) že výrok se nevztahuje na spor označený ve smlouvě o rozsudím nebo obsažený v ustanoveních rozhodčí doložky, nebo že obsahuje rozhodnutí, jež vykročují z mezí smlouvy o rozsudím nebo rozhodčí doložky.
Nebylo-li ve výroku rozhodnuto o všech otázkách předložených rozhodčímu soudu, může příslušný úřad státu, kde je žádáno o uznání nebo o výkon tohoto výroku, pokládá-li to za vhodné, odložiti toto uznání nebo exekuci nebo učiniti je závislými na jistotě, kterou tento úřad ustanoví.
Článek 3.
Prokáže-li strana, proti které byl výrok vydán, že podle právních pravidel platných pro rozhodčí řízení je tu nějaký jiný důvod nežli důvody uvedené v článku prvním lit. a) a c) a v článku 2., lit. b) a c) a že tento důvod jí umožňuje bráti před soudem v odpor platnost výroku, může soudce podle svého uvážení odepříti uznání nebo exekuci nebo je odložiti a poskytnouti straně přiměřenou lhůtu k tomu, aby dala příslušným soudem vysloviti neplatnost.
Článek 4.
Strana, která uplatňuje výrok nebo žádá za jeho výkon, musí zejména předložiti:
1. prvopis výroku nebo jeho opis vyhovující podle zákonodárství státu, kde byl nález vydán, podmínkám předepsaným pro zjištění jeho pravosti;
2. listiny a doklady, jež by podávaly důkaz, že výrok nabyl ve smyslu ustanoveném v článku prvním lit. d) moci práva ve státě, kde byl vydán;
3. po případě listiny a doklady, jež by podávaly důkaz, že byly splněny podmínky uvedené v článku 1., odstavci 1. a v odstavci 2., lit. a) a c).
Lze vyžadovati překlad výroku a ostatních listin uvedených v tomto článku do oficielního jazyka státu, kde výrok je uplatňován. Tento překlad dlužno ověřiti diplomatickým nebo konsulárním zástupcem státu, jehož příslušníkem je strana, která uplatňuje výrok, nebo přísežným tlumočníkem státu, kde výrok je uplatňován.
Článek 5.
Ustanovení předchozích článků nebrání žádné zúčastněné straně v právu uplatniti rozhodčí výrok způsobem a v míře, jak to připouští zákonodárství nebo smlouvy státu, kde výrok je uplatňován.
Článek 6.
Tato úmluva vztahuje se jen na rozhodčí výroky, které byly vydány po té, kdy nabyl účinnosti Protokol o rozhodčích doložkách, vyložený v Ženevě od 24. září 1923.
Článek 7.
Tato úmluva, která bude vyložena k podpisu všem státům, které podepsaly Protokol z r. 1923 o rozhodčích doložkách, bude ratifikována.
Bude však moci býti ratifikována jen jménem oněch členů Společnosti Národů a oněch států-nečlenů, které ratifikovaly Protokol z roku 1923.
Ratifikační listiny budou uloženy co možná nejdříve u Generálního sekretáře Společnosti Národů.
Článek 8.
Tato úmluva nabude účinnosti za tři měsíce poté, kdy byla ratifikována jménem dvou Vysokých Smluvních Stran. Pro každou další smluvní stranu nabude účinnosti za tři měsíce po uložení její ratifikace u Generálního sekretáře Společnosti Národů.
Článek 9.
Tato úmluva může býti vypověděna jménem každého člena Společnosti Národů nebo jménem každého státu-nečlena. Výpověď bude písemně podána Generálnímu sekretáři Společnosti Národů, který neprodleně zašle ověřený opis tohoto oznámení všem ostatním smluvním stranám, uveda datum, kdy je obdržel.
Výpověď bude míti účinky jen vůči té Vysoké Smluvní Straně, která ji dala, a to rok poté, kdy oznámení došlo Generálního sekretáře Společnosti Národů.
Výpověď Protokolu o rozhodčích doložkách bude míti sama sebou v zápětí výpověď této úmluvy.
Článek 10.
Účinnost této úmluvy nevztahuje se samo sebou na osady, protektoráty nebo území pod suverenitou nebo mandátem některé v Vysokých Smluvních Stran.
Rozšíření na jednu nebo několik těchto osad, území nebo protektorátů, pro něž platí Protokol o rozhodčích doložkách vyložený v Ženevě od 24. září 1923, může býti kdykoli provedeno prohlášením adresovaným Generálnímu sekretáři Společnosti Národů některou Vysokou Smluvní Stranou.
Toto prohlášení nabude účinnosti za tři měsíce po svém uložení.
Vysoké Smluvní Strany mohou kdykoliv vypověděti tuto úmluvu za všechny své osady, protektoráty nebo území shora uvedená nebo za některé z nich. Článek 9. platí pro tuto výpověď.
Článek 11.
Ověřený opis této úmluvy bude zaslán Generálním sekretářem Společnosti Národů každému členu Společnosti Národů a každému státu-nečlenu, který podepsal řečenou úmluvu.
Čemuž na svědomí nahoře uvedení zplnomocníci podepsali tuto úmluvu.
Dáno v Ženevě, dne dvacátého šestého září roku tisícího devítistého dvacátého sedmého v jediném exempláři, jehož anglický a francouzský text mají stejnou platnost, a který bude uložen v archivu Společnosti Národů.
NĚMECKO
Dr. ADOLF MÜLLER
RAKOUSKO
E. PFLÜGL
BELGIE
Belgie si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které se pokládají jejím národním právem za obchodní.
J. BRUNET
BOLIVIE
Za Bolivii, s výhradou ústavního schválení.
A. COSTA DU RELS
A. CORTADELLAS
VELKÁ BRITANIE
A SEVERNÍ IRSKO,
jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů.
AUSTEN CHAMBERLAIN
NOVÝ ZÉLAND
C. J. PARR
Včetně Západní Samoy.
C. J. P.
DÁNSKO
Podle dánského práva rozhodčí výroky vydané rozhodčím soudem nejsou okamžitě vykonatelny, nýbrž je nutno v každém případě obrátiti se za účelem jejich vykonatelnosti na řádné soudy. Při řízení před těmito soudy rozhodčí výrok bude však všeobecně přijat bez dalšího zkoumání za základ pro konečný rozsudek věci. S výhradou ratifikace.
A. OLDENBURG
SVOBODNÉ MĚSTO GDAŇSK
F. SOKAL
ŠPANĚLSKO
MAURICIO LOPEZ ROBERTS, MARKÝZ
DE LA TORREHERMOSA
ESTONSKO
Vláda estonská si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které se pokládají jejím národním právem za obchodní.
A. SCHMIDT
FINSKO
RUDOLF HOLSTI
FRANCIE
Francouzská vláda si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které se pokládají jejím národním právem za obchodní.
ARISTIDE BRIAND
ŘECKO
Řecká vláda si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které se pokládají jejím národním právem za obchodní.
R. RAPHAEL
ITALIE
VITTORIO SCIALOJA
LUCEMBURSKO
Lucembursko si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které se pokládají jeho národním právem za obchodní.
BECH
NICARAGUA
T. F. MEDINA
NIZOZEMSKO
BEELAERTS VAN BLOKLAND
PERU
M. H. CORNEJO
PORTUGALSKO
1. Portugalská vláda si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které jejím národním právem se prohlašují za obchodní.
2. Portugalská vláda prohlašuje, že ve smyslu článku 10., tato Úmluva nevztahuje se na její kolonie.
A. M. FERRAZ DE ANDRADE
RUMUNSKO
Rumunská vláda si vyhrazuje volnost omeziti závazek převzatý článkem prvním na smlouvy, které se pokládají jejím národním právem za obchodní.
C. ANTONIADE
SIAM
VARNVAIDYA
ŠVÉDSKO
K. I. WESTMAN.
ŠVÝCARSKO
MOTTA
ČESKOSLOVENSKO
Podepisuje tuto Úmluvu, prohlašuji, že Československá republika nechce se dotknouti dvoustranných smluv, které uzavřela a které upravují otázky, dotčené touto Úmluvou, v rozsahu převyšujícím její ustanovení.
ZD. FIERLINGER
PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI.
TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.
V BYSTŘIČCE, DNE 31. SRPNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO TŘICÁTÉHO PRVÉHO.
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:
T. G. MASARYK v. r.
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:
Dr. EDVARD BENEŠ v. r.
Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listina republiky Československé byla uložena v sekretariátě Společnosti Národů dne 18. září 1931, takže Úmluva nabude pro republiku Československou mezinárodní působnosti dnem 18. prosince 1931.
Touto úmluvou jsou vázány: Belgie, Belgické Kongo a Ruanda-Urundi, Britská říše, pokud jde o Velkou Britanii a Severní Irsko, a za Bahamy, Britskou Guyanu, Britský Honduras, ostrovy Falklandské, Gibraltar, Zlaté Pobřeží, Jamaiku (včetně souostroví Turks, Caicos a Cayman), Kenyi, Tanganyiku, Ugandu, ostrovy Návětrné (Grenadu, Sv. Lucii, Sv. Vincent), Mauritius, Severní Rhodesii, Zanzibar, Nový Foundland a jménem Palestýny (kromě Zajordánska), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Italie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko (jen pro evropské území), Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Siam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Nový Zéland (včetně Západní Samoy).
Dr. Beneš v. r.