200.
Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 28. srpna 1924,
kterou se uvádí ve známost nynější znění mezinárodní úmluvy o soustavě metrické.
Dodatkem k druhému odstavci vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 24. listopadu 1922, č. 351 Sb. z. a n., vyhlašuje se mezinárodní úmluva o soustavě metrické, podepsaná v Paříži dne 20. května 1875, ve znění nyní platném.
Dr. Beneš v. r.
(Překlad.)
Úmluva o soustavě metrické.
Článek 1.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že zřídí a budou udržovati společným nákladem vědecký a stálý Mezinárodní úřad pro míry a váhy se sídlem v Paříži.
Článek 2.
Vláda francouzská učiní nutná opatření pro snadnější zajištění, po případě vystavění budovy, k tomu účelu zvláště určené, podle podmínek obsažených v pravidlech, připojených k této úmluvě.
Článek 3.
Mezinárodní úřad podléhá výhradnímu řízení a dohledu Mezinárodního komitétu pro míry a váhy, který sám bude postaven pod pravomoc Generální konference pro míry a váhy, sestavené ze zástupců všech smluvních vlád.
Článek 4.
Předsedati v Generální konferenci pro míry a váhy přísluší dočasnému presidentu akademie věd v Paříži.
Článek 5.
Organisace úřadu, pak složení a působnost Mezinárodního komitétu a Generální konference pro míry a váhy stanoví se pravidly přiloženými k této úmluvě.
Článek 6.
Mezinárodní úřad pro míry a váhy má za úkol:
1. porovnávati a ověřovati veškeré nové prototypy metrů a kilogramů;
2. uschovávati prototypy mezinárodní;
3. porovnávati čas od času prototypy národní s prototypy mezinárodními a jich kontrolními mírami, jakož i teploměry k nim přidané;
4. porovnávati nové prototypy se základními mírami a váhami, které nejsou metrické a jichž se užívá v různých zemích a ve vědě;
5. stanoviti a porovnávati měřítka geodetická;
6. porovnávati míry a váhy precisní, o jejichž ověření bude žádáno buď vládami nebo vědeckými společnostmi neb výrobci a učenci.
Článek 7.
Až komitét přikročí k jednotné úpravě měr pro jednotky elektrické a až se Generální konference jednohlasně o tom usnese, bude úřadu uloženo, aby pořídil a uschovával vzorné míry elektrických jednotek, jakož i aby s těmito vzornými mírami porovnával vzorné míry národní nebo jiné přesné míry.
Úřadu se dále ukládá, aby provedl vymezení fysikálních konstant, jichž zevrubnější znalost může přispěti ke zvýšení přesnosti a k dokonalejší jednotnosti v oborech, do nichž jednotky uvedené (článek 6 a první odstavec článku 7) spadají.
Konečně se mu ukládá, aby pracoval k ujednocení obdobných vymezení, která byla provedena v jiných ústavech.
Článek 8.
Mezinárodní prototypy, jakož i jejich kontrolní míry zůstanou uloženy v úřadě; přístup k nim bude míti jediné Mezinárodní komitét.
Článek 9.
Veškeren náklad na zřízení a zařízení Mezinárodního úřadu pro míry a váhy, pak roční náklad na udržování úřadu a komitétu hradí se příspěvky smluvních států, vyměřenými podle stupnice, vypočtené na základě stávajícího počtu obyvatelstva.
Článek 10.
Částky nákladu, které připadnou na jednotlivé smluvní státy, zapraví se počátkem každého roku prostřednictvím francouzského ministerstva věcí zahraničních do pokladny „Caisse des dépôts et consignations“ v Paříži, odkud požadované obnosy obdrží ředitel na poukázky.
Článek 11.
Vlády, které budou chtíti později užíti práva každému státu příslušejícího a připojiti se k této úmluvě, budou povinny zapraviti příspěvek, jehož výši ustanoví komitét podle článku 9 a kterého se užije na rozmnožení a zlepšení vědeckých pomůcek úřadu.
Článek 12.
Vysoké smluvní strany si vyhrazují provésti v této úmluvě po společné dohodě veškeré změny, které by dle zkušenosti byly účelné.
Článek 13.
Po dvanácti letech může tato úmluva býti jednou neb druhou Vysokou smluvní stranou vypověděna.
Vláda, která by tohoto práva výpovědního chtěla užíti, musí svůj úmysl rok dříve oznámiti a vzdává se tím všech vlastnických práv k prototypům mezinárodním a k úřadu.
Článek 14.
Tato úmluva bude podle ústavních zákonů platných v každém státě ratifikována; ratifikace budou v šesti měsících, nebo možno-li dříve, v Paříži vyměněny. Úmluva nabude moci 1. lednem 1876.
Na důkaz toho podepsali ji dotyční splnomocněnci a připojili k ní svoji pečeť.
Příloha.
Pravidla.
Článek 1.
Mezinárodní úřad pro míry a váhy bude umístěn ve zvláštní budově, poskytující náležité záruky klidu a pevnosti.
Kromě místnosti vhodné k uschování prototypů bude tato budova obsahovati síně určené k postavení komparatorů a vah, laboratoř, knihovnu, místnost archivní, pracovny pro úředníky a byty osob dohlížejících a služebnictva.
Článek 2.
Mezinárodní komitét jest pověřen opatřiti a zaříditi tuto budovu, jakož i uspořádati činnost, ke které jest určena.
Nemohl-li by komitét nalézti příhodné budovy, bude tato pod jeho řízením a dle jeho plánů postavena.
Článek 3.
Vláda francouzská učiní k žádosti Mezinárodního komitétu potřebná opatření, aby úřad byl uznán za ústav obecně užitečný.
Článek 4.
Mezinárodní komitét se postará o zhotovení potřebných přístrojů, jako: komparatorů na porovnání měr koncových a čárkových, přístrojů na určení absolutních roztažitelností, vah na vážení ve vzduchu a v prázdné prostoře, komparatorů na porovnání geodetických tyček měrných atd.
Článek 5.
Náklady na opatření nebo vystavení budovy a výlohy na zakoupení a postavení přístrojů nesmějí dohromady přesahovati obnos 400.000 frs.
Článek 6.
Roční dotace Mezinárodního úřadu skládá se ze dvou částí, z nichž jedna jest pevná a druhá doplňující.
Pevná část činí v zásadě 250.000 frs, avšak může býti jednomyslným usnesením komitétu zvýšena na 300.000 frs. Ponesou ji všechny státy a autonomní osady, které přistoupily k metrické úmluvě před šestou Generální konferencí.
Část doplňující tvoří příspěvky států a autonomních osad, které k úmluvě přistoupily po zmíněné Generální konferenci.
Komitétu připadá úkol, aby k návrhu ředitele sestavil roční rozpočet, který však nesmí překročiti částku vypočtenou podle ustanovení obou hořejších odstavců. Tento rozpočet se každoročně oznamuje zvláštní finanční zprávou vládám Vysokých smluvních stran.
Jestliže by komitét pokládal za nutné, aby se buď pevná část roční dotace zvýšila nad 300.000 frs., aneb aby se pozměnil výpočet příspěvků vymezený článkem 20 těchto pravidel, musil by o tom zpraviti vlády tak, aby tyto mohly dáti včas potřebné pokyny svým delegátům pro nejbližší Generální konferenci, aby tato mohla platně jednati. Usnesení bude platné jen tenkráte, když žádný ze států smluvních se nevyslovil, ani na konferenci se nevysloví proti.
Jestliže nějaký stát nezaplatil po tři léta svého příspěvku, bude tento rozvržen mezi státy ostatní podle výše jich příspěvků vlastních. Částky doplňující,které takto státy vyplatí, aby se dosáhlo výše dotace úřadu, pokládají se za zálohu poskytnutou neplatícímu státu a budou jim splaceny, jestliže tento stát přikročí k vyplacení příspěvků, s nimiž se octl v prodlení.
Výhody a výsady, nabyté přístupem k metrické úmluvě, zastavují se pro státy, které po tři roky nedostály své platební povinnosti.
Po dalších třech letech se stát, který své povinnosti nedostál, z úmluvy vyloučí a výpočet příspěvků se sestaví znova podle ustanovení článku 20 těchto pravidel.
Článek 7.
Generální konference, zmíněná v článku 3 úmluvy, scházeti se bude na pozvání Mezinárodního komitétu nejméně jednou za šest let v Paříži.
Jejím úkolem je rokovati o vhodných opatřeních, jak by se soustava metrická rozšířila a zdokonalila, činiti v tomto směru návrhy a schvalovati nová ustanovení základní, vztahující se k míře a váze, která byla v době mezi zasedáními provedena. Konference přijímá zprávu Mezinárodního komitétu o vykonaných pracích a obnoví tajným hlasováním z polovice Mezinárodní komitét.
Hlasování v Generální konferenci děje se podle států; každý stát má jeden hlas.
Členové Mezinárodního komitétu jsou oprávněni zúčastniti se schůzí Generální konference a mohou býti zároveň delegáty svých vlád.
Článek 8.
Mezinárodní komitét, o němž se děje zmínka v článku 3 úmluvy, bude sestávati z osmnácti členů náležejících vesměs různým státům.
Při obnovování polovice Mezinárodního komitétu vystoupí nejprve ti členové, kteří byli prozatím zvoleni pro uprázdnění se míst mezi zasedacími dobami konference; ostatní budou určeni losem.
Členové vystupující jsou znovu volitelni.
Článek 9.
Mezinárodní komitét se ustavuje tím, že si sám zvolí tajným hlasováním svého předsedu a tajemníka. Tyto volby se oznamují vládám Vysokých smluvních stran.
Předseda i tajemník komitétu a ředitel úřadu mají býti z různých zemí.
Když komitét je ustaven, může přikročiti k novým volbám neb jmenováním teprve za tři měsíce po tom, kdy budou všichni členové uvědomeni, že se uprázdnilo místo, pro něž se má volba předsevzíti.
Článek 10.
Mezinárodní komitét řídí všechny práce měr a vah se týkající, které podle usnesení Vysokých smluvních stran mají býti prováděny společně.
Dále jest jeho úkolem dohlížeti nad uschováním mezinárodních prototypů a vzorných měr.
Konečně může zaříditi spolupráci odborníků v otázkách měr a vah se týkajících a uváděti v soulad výsledky jejich prací.
Článek 11.
Komitét se bude scházeti nejméně jednou za dva roky.
Článek 12.
Usnesení uvnitř komitétu dějí se většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedův. Usnesení jsou platna jen tehdy, je-li přítomna aspoň polovina členů zvolených do komitétu.
S výhradou této podmínky mají nepřítomní členové právo přenésti své hlasy na členy přítomné, kteří toto přenesení musí prokázati. Totéž platí pro jmenování tajným hlasováním.
Ředitel úřadu má v komitétu hlas poradní.
Článek 13.
V období mezi zasedáními má komitét právo raditi a usnášeti se cestou písemní.
Má-li míti v tomto případě usnesení platnost, musí býti všichni členové vyzváni, aby odevzdali svoje hlasy.
Článek 14.
Mezinárodní komitét pro míry a váhy doplní prozatímně místa uprázdněná v komitétu; volby konají se písemně tak, že všichni členové se vyzvou, aby se voleb zúčastnili.
Článek 15.
Mezinárodní komitét vypracuje pro organisaci a práce úřadu podrobný řád a určí poplatky, které jest platiti za mimořádné práce uvedené v článcích 6 a 7 úmluvy.
Tyto poplatky budou věnovány na zdokonalení vědeckých pomůcek úřadu. Z úhrnu poplatků úřadem vybíraných bude možno vybrati předem ročně jistou částku ve prospěch odpočinkového fondu.
Článek 16.
Veškerá sdělení učiní Mezinárodní komitét vládám Vysokých smluvních stran prostřednictvím jejich diplomatických zástupců v Paříži.
Ve všech záležitostech, které přísluší vyřizovati správě francouzské, obrátí se komitét na francouzské ministerstvo věcí zahraničních.
Článek 17.
Řád, komitétem vypracovaný, určí pro každou skupinu zaměstnanectva úřadu nejvyšší početní stav.
Ředitel a jeho přidělenci budou jmenováni Mezinárodním komitétem tajným hlasováním. Jich jmenování bude oznámeno vládám Vysokých smluvních stran.
Ostatní členy zaměstnanectva bude jmenovati ředitel v mezích daných řádem, o němž se zmiňuje svrchu odstavec první.
Článek 18.
Ředitel úřadu bude míti přístup k místu, kde jsou prototypy mezinárodní uloženy, jen na základě rozhodnutí komitétu a u přítomnosti alespoň jednoho jeho člena.
Místo, kde jsou prototypy uloženy, bude lze otevříti jen pomocí tří klíčů, z nichž jeden bude míti ředitel francouzského archivu, druhý předseda komitétu a třetí ředitel úřadu.
K obvyklým porovnávacím pracím úřadu budou sloužiti pouze vzorné míry, náležející do skupiny národních prototypů.
Článek 19.
Ředitel úřadu předloží komitétu v každém období:
1. finanční zprávu o výdajích minulého služebního období, po jejímž schválení bude zproštěn zodpovědnosti;
2. zprávu o stavu materiálu;
3. všeobecnou zprávu o pracích vykonaných v minulém období.
Kancelář Mezinárodního komitétu podá pak všem vládám Vysokých smluvních stran roční zprávu o stavu administrativní a finanční služby, která bude také obsahovati pravděpodobné výdaje pro služby příští, jakož i seznam o příspěvcích smluvních států.
President komitétu podá Generální konferenci zprávu o pracích od poslední schůze provedených.
Zprávy a publikace komitétu a úřadu sepsány budou v jazyku francouzském; vyjdou tiskem a sdělí se vládám Vysokých smluvních stran.
Článek 20.
Stupnice příspěvků vytčená v článku 9 úmluvy stanoví se, pokud jde o čásť pevnou, na základě dotace uvedené v článku 6 těchto pravidel a podle počtu obyvatelstva; normální příspěvek nesmí býti nižší než 5 promile, aniž vyšší než 15% celkové dotace, ať počet obyvatelů jest jakýkoliv.
Při stanovení této stupnice určí se nejprve, při kterých státech jsou podmínky kladené pro toto minimum a maximum; zbytek příspěvkové části rozvrhne se mezi ostatní státy v přímém poměru k počtu jejich obyvatelstva.
Příspěvkové podíly takto vypočtené platí pro celé období mezi dvěma po sobě jdoucími Generálními konferencemi a mohou býti v mezičasí změněny jen v těchto případech:
a) nezaplatí-li některý stát za tři po sobě jdoucí léta;
b) jestliže naopak některý stát, který dříve po více než tři léta neplatil, zaplatí své příspěvky, s nimiž octl se v prodlení, a mají tudíž býti ostatním vládám vráceny zálohy, které poskytly.
Doplňující příspěvek vypočítává se rovněž podle počtu obyvatelstva a rovná se příspěvku, jaký za stejných podmínek platí státy, které dříve k úmluvě přistoupily.
Jestliže některý stát k úmluvě přistoupivší prohlásí, že si přeje rozšířiti její výhody na některou nebo některé ze svých neautonomních osad, přičte se při výpočtu stupnice příspěvků počet obyvatel těchto osad k počtu obyvatel tohoto státu.
Bude-li si přáti nějaká osada, uznaná za autonomní, přistoupiti k úmluvě, bude, pokud jde o její přístup k této úmluvě, pokládána podle rozhodnutí země mateřské buď za příslušnou k této aneb za stát smluvní.
Článek 21.
Náklady na zhotovení prototypů mezinárodních a přidaných k nim vzorných a kontrolních měr a vah zapraví Vysoké smluvní strany podle sazby uvedené v předešlém článku.
Náklady na porovnání a ověření měr a vah oněch států, které na této úmluvě nemají účastenství, vypočte komitét podle sazeb stanovených v článku 15 těchto pravidel.
Článek 22.
Tato pravidla mají tutéž moc a platnost jako úmluva, k níž jsou připojena.