224
SDĚLENÍ
ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. července 1993 byla v Bonnu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o mezinárodní osobní silniční dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 dnem 19. července 1993.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o mezinárodní osobní silniční dopravě
Vláda České republiky a vláda Spolkové republiky Německo
vedeny přáním upravit a podpořit provozování mezinárodní osobní silniční dopravy se dohodly takto:
Článek 1
Tato dohoda upravuje na základě vnitrostátního práva smluvních stran přepravu osob v mezinárodní silniční dopravě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a v tranzitu těmito státy, prováděnou provozovateli dopravy, kteří jsou na území jejich států oprávněni k provádění této přepravy.
Článek 2
(1) Osobní doprava ve smyslu této dohody je přeprava osob a jejich zavazadel autobusy a osobními automobily (taxi a pronajímaná vozidla) na vlastní účet nebo na účet třetího. Zahrnuje i prázdné jízdy, související s těmito dopravními službami.
(2) Za autobusy se považují motorová vozidla, která jsou svým provedením a vybavením způsobilá a určená k přepravě více než devíti osob (včetně řidiče). Za osobní automobily se považují motorová vozidla, která jsou svým provedením a vybavením způsobilá a určená k přepravě ne více než devíti osob (včetně řidiče).
Článek 3
(1) Linková doprava je pravidelná přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených a zveřejněných jízdních řádů, jízdného a přepravních podmínek, při nichž cestující mohou nastupovat a vystupovat na předem stanovených zastávkách. Zahrnuje i dopravy, které budou provozovány v podstatě jako linkové dopravy.
(2) Linkovou dopravou ve smyslu této dohody je také, nezávisle na tom, kdo určuje průběh jízd, pravidelná přeprava určitých kategorií osob s vyloučením ostatních cestujících, jestliže má charakter linkové dopravy podle odstavce (1). Tyto přepravy, především přeprava zaměstnanců na pracoviště a odtud do jejich bydliště, se nazývají „zvláštní formy linkové dopravy“.
(3) K linkové dopravě mezi oběma státy nebo k tranzitní linkové dopravě je zapotřebí povolení příslušných úřadů obou smluvních stran. Povolení se uděluje ve vzájemné dohodě podle platných právních předpisů příslušné smluvní strany. Povolení se může udělit až na dobu pěti let.
(4) Ke změnám vedení linek, zastávek, jízdních řádů, tarifů a tarifních podmínek je zapotřebí předchozí souhlas příslušných úřadů obou smluvních stran. Totéž platí i pro zastavení provozu.
(5) Návrhy provozovatelů dopravy jedné smluvní strany na zřízení linkové dopravy, jakož i návrhy podle odstavce (4), se podávají se stanoviskem ministerstva dopravy této smluvní strany přímo ministerstvu dopravy druhé smluvní strany.
(6) Návrhy podle odstavců (4) a (5) musí obsahovat především následující údaje:
1. příjmení a jméno nebo firmu, jakož i úplnou adresu žádajícího provozovatele dopravy,
2. druh dopravy,
3. požadovanou dobu platnosti povolení,
4. dobu provozu a počet jízd (např. denní, týdenní),
5. jízdní řád,
6. přesné vedení linek (zastávky pro nástup a výstup cestujících /jiné zastávky, hraniční přechody),
7. délku linky v kilometrech: tam a zpět,
8. vzdálenost ujetou za den,
9. dobu řízení a dobu odpočinku řidičů,
10. počet míst k sezení v nasazených autobusech,
11. jízdné a tarifní podmínky (tarify).
Článek 4
(1) Kyvadlová doprava je dopravní služba, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět na výchozí místo. Výchozí a cílovou oblastí se rozumí místo nástupu cesty a místo cíle cesty, jakož i místa ležící v okruhu 50 km. Kyvadlová doprava musí zahrnovat kromě přepravního výkonu ubytování skupiny cestujících s nebo bez stravování v cílovém místě a případně i během cesty. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být prázdná.
(2) Vykoná-li cestující zpáteční jízdu s jinou skupinou, než stanoví odstavec (1), avšak se souhlasem příslušných úřadů jedné nebo obou smluvních stran, není narušena příslušnost dopravní služby ke kyvadlové dopravě.
(3) Ke kyvadlové dopravě je vždy zapotřebí povolení příslušného úřadu druhé smluvní strany. Návrh na udělení povolení podává dopravce přímo příslušnému úřadu druhé smluvní strany. Musí být podán nejpozději 60 dnů před zahájením dopravy.
(4) Návrhy na povolení kyvadlové dopravy podle odstavce (3) musí obsahovat kromě údajů podle článku 3 odst. (6) data jízd, počet jízd a údaje o místu a hotelích nebo jiných zařízeních, ve kterých budou cestující ubytováni během svého pobytu, jakož i údaje o délce pobytu.
(5) Zásady povolovacího řízení kyvadlových doprav, povolovací formuláře, kontrolní dokumenty a příslušné úřady dohodne v případě potřeby Smíšená komise, vytvořená podle článku 10.
Článek 5
(1) Příležitostná doprava je doprava, která není linkovou dopravou ve smyslu článku 3 odstavce (1) ani kyvadlovou dopravou ve smyslu článku 4.
(2) Příležitostné dopravy mezi oběma státy nebo v tranzitu nepotřebují povolení, jde-li o
a) jízdy, prováděné stejným vozidlem na celé trase, při kterých je přepravována stejná skupina cestujících, jež se vrací na výchozí místo (okružní jízdy se zavřenými dveřmi),
b) dopravy, při kterých jsou při jízdě tam přepraveni cestující a při kterých je zpáteční jízda prázdná (prázdné zpáteční jízdy),
c) prázdné jízdy tam s cílem znovu naložit a přepravit zpět do výchozího místa skupinu cestujících, kterou předtím přepravil týž provozovatel dopravy podle písmena b).
(3) Při příležitostných dopravách nesmějí být cestující přibíráni ani vysazováni s výjimkou případu, kdy je to příslušným úřadem příslušné smluvní strany povoleno.
(4) Příležitostné dopravy, které neodpovídají ustanovením odstavce (2), vyžadují vždy povolení příslušného úřadu druhé smluvní strany. Návrh na udělení povolení podává dopravce přímo příslušnému úřadu druhé smluvní strany. Musí být podán nejpozději čtyři týdny před zahájením dopravy.
(5) Návrhy podle odstavce (4) musí obsahovat především tyto údaje:
1. příjmení a jméno nebo firmu, jakož i úplnou adresu provozovatele dopravy, případně též organizátora jízdy, který udělil přepravní pověření,
2. stát, ve kterém byla vytvořena skupina cestujících,
3. výchozí a cílové místo jízdy,
4. trasu jízdy s hraničními přechody,
5. data jízd tam a zpět,
6. doby řízení a doby odpočinku řidičů,
7. státní poznávací značku dopravních prostředků,
8. počet míst k sezení nasazených autobusů.
(6) Kontrolní dokumenty pro příležitostné přepravy, které nepodléhají povolení, dohodne Smíšená komise vytvořená podle článku 10.
Článek 6
(1) Povolení podle článku 3 odstavce (3), článku 4 odstavce (3) a článku 5 odstavců (3) a (4) může využít jen ten provozovatel dopravy, kterému bylo povolení uděleno. Povolení nesmí být přeneseno na jiného provozovatele dopravy ani použito v případě příležitostné dopravy pro jiná vozidla než ta, která jsou uvedena v povolení. V rámci linkové dopravy může provozovatel dopravy, kterému je uděleno povolení, zapojit subprovozovatele. Ti nemusí být v povolení uvedeni, musí však mít s sebou úřední vyhotovení povolení.
(2) Povoleními a kontrolními dokumenty, požadovanými touto dohodou nebo jinými provozními doklady, musí být vybavena vozidla při všech jízdách uskutečňovaných podle této dohody, na požádání musí být předloženy zástupcům příslušných kontrolních úřadů. Kontrolní dokumenty musí být vyplněny před začátkem jízdy.
Článek 7
Při přepravách na základě této dohody jsou při vjezdu na výsostné území druhé smluvní strany od poplatků za celní odbavení, vstupních poplatků (clo, dovozní daň z obratu a daň z minerálních olejů) a od povinnosti mít dovozní povolení pro území druhé smluvní strany osvobozeny:
a) pohonné hmoty v hlavních nádržích příslušících k vozidlu za předpokladu, že jsou nádrže technicky a konstrukčně spojeny s vozidlem jako jeho součást: od cla je osvobozeno nejvýše 600 litrů pohonných hmot v hlavních nádržích autobusu,
b) mazadla ve vozidle v množství odpovídajícím normální provozní potřebě,
c) náhradní díly a nářadí k opravám vozidla, kterým je prováděna mezinárodní přeprava, nepoužité náhradní díly i vyměněné staré díly musí být opět vyvezeny nebo s nimi bude naloženo podle celních ustanovení platných v dané smluvní straně.
Článek 8
(1) Provozovatelé dopravy jsou povinni dodržovat ustanovení právních předpisů pro oblast dopravy a provozu vozidel, jakož i ustanovení celních předpisů, platných v druhém státě.
(2) Při hrubém nebo opakovaném porušení platných právních předpisů druhého státu a ustanovení této dohody provozovatelem dopravy nebo jeho jízdním personálem učiní příslušné úřady smluvní strany, ve které je vozidlo evidováno, na žádost příslušných úřadů smluvní strany, v níž k porušení došlo, některé z následujících opatření:
a) upozornění odpovědného provozovatele dopravy na dodržování platných předpisů (varování),
b) dočasné vyloučení z provozu,
c) zastavení vydávání povolení odpovědnému provozovateli dopravy nebo odebrání již vydaného povolení pro období, pro které příslušné úřady druhé smluvní strany vyloučily provozovatele dopravy z provozu.
(3) Opatření podle písmena b) mohou provést přímo také příslušné úřady smluvní strany, na jejímž území k porušení došlo.
(4) Příslušné úřady smluvních stran se navzájem vyrozumí o přijatých opatřeních v souladu se svými vnitrostátními předpisy pro předávání osobních údajů.
Článek 9
Pokud jsou na základě této dohody v souladu s vnitrostátním právním řádem předávána osobní data, platí dále uvedená ustanovení:
(1) Použití dat příjemcem je přípustné jen k uvedenému účelu a za podmínek stanovených orgánem předávající strany.
(2) Příjemce informuje orgán předávající strany na žádost o použití předávaných dat a výsledcích tím získaných.
(3) Osobní data se smějí předávat výlučně úřadům trestního stíhání, další předávání jiným místům se smí uskutečnit jen s předběžným souhlasem předávajícího orgánu.
(4) Předávající orgán je povinen dbát na správnost dat, jež mají být předána, jakož i na nutnost a úměrnost ve vztahu k účelu předáním sledovanému, přitom je třeba respektovat zákazy pro předávání stanovené příslušným vnitrostátním právním řádem: byla-li předána nesprávná data nebo data, která nesměla být předána, je to třeba příjemci neprodleně sdělit. Ten je povinen provést opravu nebo data zničit.
(5) Postiženému je třeba na žádost poskytnout informace, které existují k jeho osobě i informaci o zamýšleném účelu jejich použití. Převažuje-li veřejný zájem neposkytnout takovou informaci nad zájmem postiženého o její sdělení, nebude poskytnuta. Jinak se právo postiženého na takovouto informaci řídí vnitrostátním právním řádem smluvní strany, od které je informace vyžadována.
(6) Předávající orgán upozorní při předání informace na lhůty stanovené právním řádem jeho státu pro výmaz těchto údajů, nezávisle na těchto lhůtách je nutno předaná osobní data vymazat, jakmile pomine důvod k předání.
(7) Orgány pověřené smluvními stranami prováděním této dohody jsou povinny zanést předání a příjem osobních dat do spisů a předaná osobní data účinně chránit proti neoprávněnému přístupu k nim a proti jejich neoprávněným změnám a neoprávněnému zveřejnění.
Článek 10
Zástupci ministerstev dopravy obou smluvních stran vytvoří Smíšenou komisi. Smíšená komise se schází na žádost jedné strany za účelem zajištění řádného provádění této dohody. V případě potřeby vypracuje Smíšená komise za účasti dalších příslušných orgánů návrhy na přizpůsobení Dohody rozvoji dopravy a změněným právním předpisům.
Článek 11
Ministerstva dopravy obou smluvních stran si vzájemně sdělí příslušné úřady podle článků 3, 4, 5 a 8 této dohody.
Článek 12
Práva a povinnosti smluvních stran z ostatních mezinárodních dohod, jimiž jsou vázány, včetně závazků Spolkové republiky Německo z členství v Evropském společenství nejsou touto dohodou dotčena.
Článek 13
(1) Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu.
(2) Tato dohoda zůstane v platnosti, pokud jedna smluvní strana písemně neoznámí druhé smluvní straně, že Dohodu vypovídá. V takovém případě pozbývá Dohoda platnosti uplynutím šesti měsíců po obdržení výpovědi.
Dáno v Bonnu dne 19. července 1993 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
PhDr. Jan Stráský v. r.
ministr dopravy
Za vládu Spolkové republiky Německo:
Dr. Heinrich Dieckmann v. r.
ministerský ředitel
Matthias Wissmann v. r.
ministr dopravy