24
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 19. března 1970
o přechodném prodloužení pracovní doby a o přesunech pracovního volna v souvislosti se svátky v roce 1970
Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí stanovila usnesením ze dne 19. března 1970 č. 56 podle § 83 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb.:
Prodloužení pracovní doby
1. Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby, pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle vyhlášky č. 62/1966 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů, se v roce 1970 v měsících dubnu, květnu, říjnu a listopadu prodlužuje vždy o jednu další pracovní směnu, a to v těchto dnech:
4. dubna (sobota),
16. května (sobota),
25. října (neděle) a
14. listopadu (sobota);*)
délka pracovní směny v uvedených sobotách se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně, a délka pracovní směny v neděli 25. října se rovná délce směny stanovené v organizaci na pondělí předcházející této směně.
2. Připadne-li podle rozvržení pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná směna na některý ze dnů uvedených v bodě 1, určí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v měsíci, v němž se prodlužuje pracovní doba.
3. Pracovní doba se neprodlužuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na 6 dnů v týdnu, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem a pracovníkům v provozech, v nichž byla podle platných předpisů zkrácena pracovní doba pod hranice uvedené ve vyhláškách č. 62/1966 Sb. a č. 63/1968 Sb.
4. Pokud by v důsledku prodloužení pracovní doby podle bodu 1 neměl pracovník v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.
5. Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden tak, že do ní připadá některá další pracovní směna, nemění se tím celkový počet pracovních dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci.
Náhradu mzdy za dovolenou obdrží pracovník, jemuž by připadla do doby dovolené některá z dalších pracovních směn, za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle harmonogramu směn rozšířeného o další pracovní směnu.
Odměňování práce
6. Za práci v dalších pracovních směnách náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších pracovních směn jeho základní mzda nezvyšuje.
7. Za práci konanou ve dnech 4. dubna, 16. května, 25. října a 14. listopadu 1970 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích,**) a to i když nejde o práci v dalších směnách.
8. Práce v dalších směnách není prací přesčas a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.
Přesuny pracovního volna
9. V roce 1970 se přesouvá
a) pracovní volno ze středy 28. října na pátek 30. října a pracovní doba z pátku 30. října na středu 28. října;
b) pracovní volno z neděle 27. prosince na čtvrtek 24. prosince a pracovní doba ze čtvrtka 24. prosince na neděli 27. prosince.
10. Pracovníkovi, kterému se poskytuje mzdové zvýhodnění za práci v sobotu a v neděli, náleží toto zvýhodnění i za práci ve čtvrtek 24. prosince.
11. Přesuny volných dnů se netýkají pracovišť s nepřetržitým provozem.
Účinnost
12. Tyto zásady nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Štanceľ v. r.
*) Jde o směny v rámci stanovené pracovní doby, jak pokud se týče nároků vyplývajících z pracovněprávních předpisů, tak i z předpisů o nemocenském pojištění a sociálním zabezpečení.