kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou.

262.

Vládní vyhláška

ze dne 30. prosince 1925,

kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou.

Se souhlasem presidenta republiky uvádí se na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 12. října 1925, č. 215 Sb. z. a n., o úpravě obchodních styků s cizinou, v prozatímní platnost s účinností od 1. ledna 1926 připojená obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, sjednaná v Praze dne 28. prosince 1925.

Švehla v. r.

(Překlad.)

Obchodní smlouva

mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou.

President republiky Československé s jedné strany a Jeho Veličenstvo král Belgů, jednaje jak Svým Jménem tak na základě stávajících dohod ve Jménu Její Královské Výsosti velkovévodkyně Lucemburské, se strany druhé, ve snaze podporovati výměny obchodní a rozvíjeti hospodářské styky mezi Československem a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, rozhodli se uzavříti obchodní smlouvu a jmenovali svými plnomocníky:

President republiky Československé:

pana Dra Eduarda Beneše,

ministra zahraničních věcí;

Jeho Veličenstvo král Belgů:

pana de Raymonda G. A. F. G.,

komandéra řádu Koruny, důstojníka řádu Leopoldova, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

kteříž, sdělivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto článcích:

Článek 1.

Příslušníci jedné smluvní strany požívati budou na území druhé strany, pokud se týče nastupování a provozování obchodu a živností, těchže práv, výhod, svobod, ulehčení a sproštění jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek 2.

Příslušníci každé ze smluvních stran budou prosti na území druhé strany jakékoli povinné služby vojenské, jak ve vojsku pozemním, námořním a leteckém, tak v národní gardě a milici, jakož i všech dávek, ukládaných v náhradu služby osobní. Budou rovněž zproštěni veškerých nucených půjček; v míru a za války budou držáni toliko k takovým vojenským plněním a rekvisicím, které se ukládají vlastním příslušníkům, a vzájemně budou míti nárok na náhrady, jak stanoveny jsou zákony platnými v každé z obou zemí ve prospěch vlastních příslušníků. Nebude jim nižádným způsobem bráněno, aby dostáli vojenské povinnosti ve vlastním svém státě.

Článek 3.

Příslušníci obou smluvních stran nebudou přidržováni nésti břemena nebo platiti daně, dávky neb příspěvky jakéhokoli druhu, jiné neb vyšší než ty, které jsou neb budou ukládány příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Požívati budou mimo to, jak pro svou osobu, tak pro svůj majetek, práva a zájmy téže ochrany u fiskálních úřadů a soudů jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek 4.

Vnitřní poplatky a dávky vybírané na účet státu, krajů a obcí neb jiných veřejných korporací, které jsou neb budou uvaleny na výrobu, přípravu neb spotřebu zboží na území jedné smluvní strany, nepostihnou zboží druhé strany více neb tísnivěji než domácí zboží stejného druhu aneb zboží pocházející ze země třetí, požívající nejvyšších výhod.

Článek 5.

Zboží, produkty přírodní neb výrobky, jedné strany smluvní nebudou podrobeny při jich dovozu do celního území druhé strany clům neb dávkám — čítaje v to veškeré příplatky a přirážky — jiným neb vyšším než oněm, jež jsou neb budou vybírány ze zboží neb produktů stejného druhu kterékoli země třetí.

Na vývoz do celního území jedné ze smluvních stran nebudou uvaleny druhou stranou vývozní cla neb dávky jiné neb vyšší, než na vývoz zboží stejného druhu do zemí požívajících v tomto ohledu nejvyšších výhod.

V každém jiném ohledu zavazuje se mimo to každá ze smluvních stran, že nebude zacházeti s druhou stranou, ať jde o dovoz či vývoz, způsobem jiným neb méně příznivým, než jakým zachází s kterýmkoli státem třetím, zejména pokud jde o předpisy celní a jich provádění, způsob přezkoušení a rozboru dováženého zboží, podmínky placení celních poplatků a dávek, roztřídění i výklad tarifů a provozování monopolů.

Článek 6.

Zboží, produkty přírodní neb výrobky Hospodářské Unie belgo-lucemburské vyjmenované v přiloženém seznamu A, při dovozu do Československa, jakož i československé zboží, produkty přírodní neb výrobky vyjmenované v přiloženém seznamu B, při dovozu do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské, nebudou podrobeny dovozním clům vyšším než jak jsou uvedeny v řečených seznamech.

Článek 7.

Smluvní strany si vyhrazují požadovati při dovozu zboží předložení osvědčení původu; shodují se v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek 8.

Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná volnost obchodu a plavby.

Smluvní strany si však vyhrazují zakázati nebo omeziti dovoz a vývoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech:

a) z důvodů veřejné bezpečnosti;

b) z důvodů zdravotně-policejních nebo ku zajištění ochrany zvířat a rostlin před nemocemi nebo příživníky;

c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností;

d) aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy neb omezení, jež jsou nebo by byla případně později stanovena vnitřním zákonodárstvím na produkci, obchod, spotřebu anebo dopravu téhož zboží domácího uvnitř země. Toto se týče zvláště zboží, jež jest předmětem státního monopolu nebo zřízení stejné povahy.

Uznaly-li by smluvní strany v důsledku abnormálních okolností za nutné zachovati nebo zavésti pro některé zboží zákazy neb omezení dovozu nebo vývozu, sdělily by si vzájemně seznam takového zboží a dohodly by se o kontingentech, v jichž mezích by tyto případné zákazy byly zrušeny.

Rozumí se, že každé zrušení zákazu neb omezení poskytnuté jednou smluvní stranou, byť i dočasně, pro jakékoliv zboží, jež by zůstalo podrobeno povolovacímu řízení, by okamžitě a bezpodmínečně platilo i pro zboží stejné neb stejného druhu druhé strany smluvní.

Poplatky a jiné podmínky, na něž jest vázáno udílení povolení, nebudou v žádném případě méně příznivé než poplatky a podmínky, přiznané kterékoliv jiné zemi.

Obě smluvní strany budou pečovati o to, aby potřebná dovozní neb vývozní povolení byla vydávána nejpozději do tří dnů od podání žádostí. Shodují se dále v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek 9.

Průvoz z území nebo do území jedné z obou smluvních stran územím druhé strany jest volný.

Smluvní strany si však vyhrazují právo zakázati neb omeziti průvoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech:

a) z důvodů veřejné bezpečnosti;

b) z důvodů zdravotně-policejních nebo ku zajištění ochrany zvířat a rostlin před nákazou nebo příživníky;

c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností;

d) pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu v jednom ze smluvních států.

Nijaký průvozní poplatek se nebude vybírati.

Ustanovení tohoto článku platí též pro průvozní zboží, jež bylo překládáno neb uskladněno v celním řízení, vždy s podmínkou, že bude dle platných předpisů zaručeno provedení ochranných opatření, která mají zameziti, aby zboží nezůstalo uvnitř země.

Článek 10.

Na železnicích nebudou smluvní strany používati na dopravu osob, na dovoz, vývoz a průvoz zboží, určeného do území druhé smluvní strany nebo přicházejícího z něho, jiných neb vyšších dopravních barémů neb vedlejších poplatků než těch, jichž se používá nebo se bude používati na dopravu shora zmíněných osob a zboží, dopravovaných do státu požívajícího nejvyšších výhod, neb z něho přicházejících.

Článek 11.

S loďmi belgickými a jejich náklady v republice Československé a s loďmi československými a jejich náklady v Hospodářské Unii belgo-lucemburské, zachovávajícími zákony země, jejíž přístavy navštěvují, bude nakládáno v každém ohledu stejně jako s loďmi domácími a s jejich náklady, anebo s loďmi a s lodními náklady země požívající nejvyšších výhod.

Vláda československá se zavazuje, že neučiní ani přímo ani nepřímo žádného opatření, aniž sjedná s vládami neb útvary cizími jakoukoli dohodu, jež by ve svém účinku vylučovala belgické lodi a obchod námořní neb nakládala s nimi méně výhodně než s vlajkou československou neb s vlajkou státu třetího, zejména pokud jde o dopravu majetku, cestujících a vystěhovalců z Československa neb z některého státu cizího, kteří by projížděli částí území československého kteroukoliv cestou či do kteréhokoliv přístavu, neb z něho.

Vláda belgická přijímá se své strany tentýž závazek, pokud jde o československé lodi a obchod námořní.

Národnost lodí bude uznávána s obou stran podle zákonů a nařízení každé země na podkladě průkazů a lodních listin vydaných příslušnými úřady.

Cejchovní listy, vydané příslušnými úřady obou smluvních států, budou vzájemně uznávány.

Článek 12.

V uvážení zvláštní zeměpisné polohy republiky Československé svoluje Hospodářská Unie belgo-lucemburská k tomu, aby zboží československé, dovážené do Hospodářské Unie belgo-lucemburské cestami a za podmínek níže stanovených, bylo považováno za pocházející a přicházející z republiky Československé:

1. Na zboží, dopravované do Hamburku po Labi a překládané ve svobodném pásmu československém tohoto přístavu s určením do přístavu belgického, musí býti při odeslání z republiky Československé vydán přímý konosament do Hospodářské Unie belgo-lucemburské; není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů belgických konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeloženo jinde než v československém pásmu hamburského přístavu.

Dokud československé pásmo hamburského přístavu nebude řádně zřízeno a vybaveno dostatečnou kontrolní službou, musí býti zboží provázeno při svém příchodu do Hospodářské Unie belgo-lucemburské osvědčením konsulárního zástupce belgického o tom, že při překládání v přístavu hamburském nebylo s ním nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.

2. Zboží vypravené po železnici do přístavů hamburského a brémského musí býti provázeno na cestě po souši přímým mezinárodním nákladním listem ze železniční stanice československé do jednoho z těchto přístavů a konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, vydaným rejdařem, který provádí dopravu po moři. Nákladní list, přiložený k řečenému konosamentu, bude průkazem, že zboží nebylo přeloženo jinde než v námořním přístavě, do nějž bylo vypraveno.

Hospodářská Unie belgo-lucemburská může vedle toho požadovati osvědčení svých konsulárních zástupců v řečených přístavech o tom, že s tímto zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.

3. Podmínky stanovené v předcházejícím bodu budou se vztahovati rovněž na zboží, vypravené po železnici do přístavů terstského a rjeckého.

Tyto podmínky vyžadovati může navzájem republika Československá pro zboží Hospodářské Unie belgo-lucemburské, dovážené do Československa cestami a za podmínek výše stanovených, má-li je považovati za pocházející a přicházející z řečené Hospodářské Unie.

Smluvní strany souhlasí, aby v případě, že by osvědčení totožnosti zboží, které bylo přeloženo, nemohlo býti vydáno jejich konsulárními zástupci, tito mohli delegovati svá oprávnění k tomu cíli konsulárním zástupcům jiné mocnosti nebo, s výhradou svolení druhé strany, jakékoliv kvalifikované osobě.

Každá ze smluvních stran, zřekne-li se práva požadovati shora zmíněné osvědčení totožnosti zboží, může ostatně žádati od přepravce, který vystavil konosament, vztahující se k druhé části přepravy, potvrzení totožnosti zboží, jím přepraveného, se zbožím uvedeným v konosamentu, vztahujícím se na první část přepravy.

Článek 13.

Akciové a jiné společnosti obchodní, průmyslové neb finanční, včetně společností plavebních, jež mají své sídlo na území jedné ze smluvních stran a dle zákonů této strany jsou tam řádně ustaveny, uznány budou co právně existující na území druhé strany a zvláště budou moci, zachovávajíce její zákonné předpisy v tom směru platné, vystupovati před soudy jako žalobkyně neb žalované.

S řečenými společnostmi, jakož i s jejich filiálkami, odbočkami a jednatelstvími nakládáno bude v každém ohledu jako se společnostmi stejného druhu, patřícími zemi požívající nejvyšších výhod, při čemž se rozumí, že připuštění ku provozování jejich obchodu a živnosti zůstává podrobeno zákonům a předpisům v příslušných zemích v tom směru platným.

Článek 14.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci, kteří prokáží živnostenskou legitimací, vydanou úřady svého státu, že jsou oprávněni provozovati obchod neb živnost na území jedné ze smluvních stran, v němž mají své bydliště a že tam platí daně a dávky zákonem předepsané, budou moci uzavírati na území druhé smluvní strany, buď osobně nebo svými cestujícími, koupě zboží u obchodníků, ve veřejných prodejnách nebo u producentů, přijímati zakázky u obchodníků, v jejich obchodech nebo u osob, které ve svém závodě používají zboží, odpovídajícího zboží nabízenému; nebudou z tohoto titulu podrobeni žádné zvláštní dávce neb poplatku; budou oprávněni míti s sebou vzorky nebo modely.

Obě smluvní strany shodují se v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923, při vzájemném šetření práv plynoucích z doložky o nejvyšších výhodách.

Článek 15.

Každá ze smluvních stran připustí podle pravidel a stálých zvyků konsuly druhé strany ve všech obchodních místech, kde jsou připuštěni konsulové státu třetího. Konsulem jest rozuměti každou osobu pověřenou konsulárními výkony.

Konsulové jedné ze smluvních stran budou požívati, za předpokladu vzájemnosti, na území druhé strany stejných práv, výsad a svobod, jakých požívají konsulové kterékoliv třetí země, při čemž se však rozumí, že žádná ze smluvních stran nebude moci požadovati v důsledku tohoto ustanovení práv, výsad a svobod širších, než které sama přiznala konsulům druhé smluvní strany.

Smluvní strany si vyhrazují uzavříti později zvláštní konsulární úmluvu.

Článek 16.

S loďmi, plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky každé ze smluvních stran bude nakládáno na území druhé smluvní strany jako s domácími, aneb podle zásady nejvyšších výhod, přiznaných kterémukoliv třetímu státu, ve všem co se týče dopravy vystěhovalců, kteří přicházejí z jejich území, nebo jimi projeli a nalodí se v kterémkoliv přístavu.

Tento článek nedotýká se však v ničem ustanovení zákonů a nařízení pojednávajících o podmínkách, jimž jest podrobeno buďto oprávnění k dopravě vystěhovalců nebo zřizování jednatelství těmito společnostmi nebo podniky.

Článek 17.

Obě smluvní strany shodují se v tom, že uzavrou později zvláštní dohodu o vzájemné ochraně dělnictva.

Článek 18.

Každá smluvní strana se zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby účinně zabezpečila zboží, produkty přírodní nebo výrobky, pocházející z druhé smluvní strany, proti nekalé soutěži při obchodních jednáních a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvádění do prodeje uvnitř země všech výrobků opatřených přímo nebo na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli označeními, obsahujícími přímo nebo nepřímo nesprávná označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností tohoto zboží.

Článek 19.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Bruselu, jakmile to bude možno. Nabude působnosti patnáctým dnem po výměně ratifikací.

Může býti vypovězena každou smluvní stranou s výhradou oznámení výpovědi šest měsíců předem; k této výpovědi však nemůže dojíti před uplynutím šestiměsíční lhůty, počítaje ode dne, kdy smlouva vstoupila v působnost.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přiložili na ni své pečetě.

Dáno dvojmo v Praze dne 28. prosince roku tisícího devítistého dvacátého pátého.

Dr. Edvard Beneš v. r.

L. S.

G. de Raymond v. r.

L. S.

Závěrečný protokol.

Při podepsání obchodní smlouvy z dnešního dne rozhodly se smluvní strany vyjádřiti v tomto závěrečném protokolu přesně podmínky pro provádění určitých článků řečené smlouvy:

K článku 3.:

Smluvní strany nemohou se dovolávati doložky nejvyšších výhod, pokud jde o zvláštní úmluvy, jež jedna či druhá strana uzavřela nebo uzavře za účelem zamezení dvojího zdanění v oboru daní přímých.

II.

K článku 5.:

Pokud se týče produktů přírodních nebo výrobků československých, vyjmenovaných v příloze I, se strany jedné a produktů přírodních neb výrobků Hospodářské Unie belgo-lucemburské, vyjmenovaných v příloze II, se strany druhé, dohodly se smluvní strany, že odloží až do 30. září 1926 provádění ustanovení článků 5. a 6. této smlouvy; pokud se týče však zboží uvedeného pod číslem 895 přílohy I a pod číslem 244a přílohy II bude provádění ustanovení článku 5. odloženo toliko do 31. března 1926.

Po dobu svrchu uvedených lhůt budou vzájemně platiti dovozní cla, uvedená ve zmíněných přílohách tohoto protokolu, s výhradou, že Československo může případně pozměniti cla vyznačená v příloze II, jež jsou povahy autonomní.

III.

K článku 6.:

Pro zboží vyznačené v seznamech A a B bude stanovených cel používáno tak dlouho, pokud střední měsíční kurs dolaru nebo libry sterlinků aneb střední kurs obou těchto devis, vypočítávaje tyto kursy pro každou z obou národních měn podle záznamů bursy bruselské nebo pražské, nevykáže zvýšení o více než 10% v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925, při čemž tyto kursy vypočteny budou jak shora uvedeno.

Nastalo-li by takovéto zvýšení, je dána každé smluvní straně možnost přizpůsobiti cla novým poměrům tak, že by řečená cla zachovala hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb ke střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925, při čemž tyto kursy vypočteny budou jako shora.

Cla budou uvedena na svou původní úroveň, jakmile střední měsíční kurs dolaru nebo libry sterlinků nebo střední kurs obou těchto devis nevykáže větší zvýšení než o 10% v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb ke střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925.

IV.

Hospodářská Unie belgo-lucemburská si vyhrazuje možnost přeměniti cla hodnotná, vázaná touto smlouvou, na rovnocenná cla specifická.

Pozměnilo-li by Československo celní režim nyní platný pro zboží níže uvedené, nesmí nová cla překročiti sazby níže stanovené pro zboží pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské:

Hedvábí umělé z nitrocelulosy, též skané, bílé surové, nebarvené

1. jednoduché	Kč 700 za 100 kg
2. skané	Kč 900 za 100 kg
Motorová kola (motocykly), váží-li kus více než 120 kg (bez přívěsného vozíku) až do
30. září 1926	Kč 1800 za 100 kg
od 1. října 1926	Kč 1700 za 100 kg

VI.

K čís. 613 seznamu A, platí pro rýžový škrob smluvní clo Kč 104 za 100 kg, i tehdy, je-li balen v malých balíčkách.

Pokud jde o výklad celního tarifu Hospodářské Unie belgo-lucemburské, bylo sjednáno toto:

VII.

K čís. 382: Co se týče připravovaných léků, přípravků odvážených v dávkách a specialit farmaceutických, které se dovážejí v objímkách (cachets), v lahvičkách (ampoules) nebo tlačené a jež nejsou vloženy do obalů, které přicházejí do rukou kupci v malém, mají cla býti čítána podle týchž zásad, jako pro všechno ostatní zboží tarifované podle hodnoty a dovážené tímže způsobem.

VIII.

K číslům 845—846: V uvážení zájmů československého průmyslu bude belgická vláda zkoumati, jak by bylo možno při používání celního tarifu Hospodářské Unie belgo-lucemburské přesně rozlišovati mezi dutým sklem obyčejným se strany jedné a dutým sklem křišťálovým a polokříšťálovým se strany druhé.

IX.

K článku 8.:

Na produkty přírodní nebo výrobky, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, pro které jsou udržovány zákazy nebo omezení dovozu, bude platiti režim stanovený v příloze III tohoto protokolu.

Dáno v Praze dne 28. prosince 1925.

Dr. Edvard Beneš v. r.

G. de Raymond v. r.

Seznam A.

Cla při dovozu do území československého.

Číslo sazebníku československého	Název zboží	Dovozní clo Kč
		za 100 kg
35 a)	Vinné hrozny, čerstvé:
	od 1. prosince do 31. července	240˙—
	od 1. srpna do 30. listopadu	300˙—
ex 37	Ovoce výslovně nejmenované,
	čerstvé:
ex a)	jemné ovoce stolní:
	broskve: od 1.června do 31. října	80˙—
ex 43	Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé:
ex a)	Jemná zelenina stolní:
	chřest, od 1. listopadu do 31. května	130·—
	špenát, od 1. listopadu do 31. března	156·—
ex 56	Živoucí rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelíkách a podobných nádobách):
c)	květinové cibule, hlízy a odenky (rhizomy, bulvy)	48·—
ex e)	ostatní, též sazenice, rouby, odnože a výhonky:
	azalky indické	beze cla
57	Kořen čekankový, sušený (nepražený), též krájený	35·—
ex 201	Technické potřeby:
c)	hnací řemeny	1190·—
ex 207	Tkaniny z příze lněné nebo ramiové (z čínské kopřivy), nevzorkované (o jedné toliko vazbě základní):
ex a)	surové:
3	přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3000·—
ex b)	bílené, loužené, barvené, potištěné, pestře tkané:
3	přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3000·—
208	Tkaniny z příze lněné nebo ramiové (z čínské kopřivy), vzorkované (o střídavých vazbách základních nebo jinak vzorkované vyjma damašky):
a)	surové:
1	až o 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	1900·—
2	přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3000·—
b)	bílené, loužené, barvené, potištěné, pestře tkané:
1	až o 80 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	2000·—
2	o 81 až 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3000·—
3	přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3800·—
209	Damašky všeho druhu, též surové:
a)	surové:
1	až o 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	1900·—
2	přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3000·—
b)	bílené, loužené, barvené, potištěné, pestře tkané:
1	až o 80 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	2000·—
2	o 81 až 160 nitích v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3000·—
3	přes 160 nití v osnově a v útku ve čtverci o straně 2 cm	3800·—
ex 219	Zboží provaznické a potřeby technické:
d)	hnací řemeny	900·—
ex 226	Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená:
a)	surová, jednoduchá	195·—
b)	surová, dvoj- nebo vícepramenná	300·—
ex 239	Technické potřeby:
d)	hnací řemeny	1000·—
ex 291	Papír pergamenový:
	nepravý	260·—
ex 292	Papír připravený k účelům fotografickým:
b)	citlivý	600·—
ex 320	Technické potřeby:
d)	hnací řemeny	1000·—
ex 328	Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):
ex a)	hřbety (croupons):
1	činěné tříslem v mezích kontingentu 150 q ročně	493·—
	Poznámka. Odbavování těchto kruponů za sazbu uvedenou omezuje se na jediný celní úřad, který bude stanoven.
ex 329	Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.
	Poznámka. Kůže na výrobu mykacích povlaků (včetně hřbetů mykacích a pásů mykacích) na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením	300·—
332	Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy:
a)	po rubu poltěná	100·—
b)	jiná	300·—
	Poznámka. Ovčí a jehněčí kůže pouze načiněné, bez další úpravy, k výrobě usní určených pro brašnářství, ozdobnictví, knihařství atd., avšak s vyloučením kůží určených k výrobě obuvi a rukavic, na zvláštní povolení za podmínek, které budou stanoveny nařízením	100·—
ex 342	Kožené zboží výslovně nejmenované:
ex a)	pouze z kůže nebo spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami:
	pásky do klobouků	1300·—
ex 344	Technické potřeby:
b)	hnací řemeny ploché, též řemeny metací:
1	z kůže činěné tříslem	910·—
2	z kůže činěné tukem anebo minerální solí, jakož i z kůže surové	1040·—
c)	hnací šňůry kožené, oblé nebo hranaté, též kroucené	900·—
d)	technické potřeby, výslovně nejmenované, z vydělané nebo surové kůže, jako kapsy k transporterům, babky stavové, ozubená kola, manšety, kotouče a kruhy těsnící a pod.	1775·—
	řemínky šicí	1040·—
	řemínky k rozdělovači rouna	1310·—
	Poznámka. Válkové pásy, pruhy a listy na tkalcovská pudítka, listy na povlečení volantů (zachycovacích válců) pro přádelny a tkalcovny na dovolovací list pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením	650·—
ex 361	Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva:
ex c)	z mořské pěny, lávy, celluloidu atd.:
	filmy	1200·—
ex 478	Zbraně a součástky zbraní:
ex b)	zbraně střelné:
ex 3	jiné hotové střelné zbraně ruční, též velmi jemně opracované:
	automatické pistole	3000·—
	pušky bez kohoutků	3000·—
	pušky s kohoutky	2700·—
	automatické pušky	2250·—
	revolvery	2250·—
ex 488	Obecné kovy, surové, staré ve zlomcích nebo v odpadcích:
b)	cín, též slitiny cínu s antimonem, olovem nebo zinkem; kov britania	beze cla
d)	měď (též čištěná), měď elektrolytická, rosetová, cementová (sražená)	beze cla
530	Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované:
	Poznámka. Odstředivky na mléko	360·—
597	Kysličníky a zásady, výslovně jmenované:
f)	kyselina arsenitá (kysličník arsenitý)	8·40
ex 613	Škrob (také škrobová moučka):
	rýžový škrob a rýžová škrobová moučka	104·—
ex 626	Barvy výslovně nejmenované:
	ultramarin modrý	500·—
ex 653	Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky při výrobě mastných olejů, též mleté; atd.:
	pokrutiny	beze cla

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. de RAYMOND v. r.

Seznam B.

Dovozní cla do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské.

Číslo sazebníku Hospodářské Unie	Název zboží	Dovozní clo Fr.
		za 100 kg
ex 51	Zrní, též pražené:
	ex f) ječmen	beze cla
106	Zrna a semena rostlin pícních, průmyslových a lesních	beze cla
131	Chmel
	a) Hlávky	40·—
	b) Lupulín	80·—
ex 305	Kysličníky a anhydridy, jinde nejmenované a neobsažené:
	Peroxyd sodíku	beze cla
ex 307	Kyseliny:
	e) fluorovodíková	beze cla
	ex o) mravenčí	beze cla
308	Žíravé draslo krystalické nebo rafinované	15·—
ex 396	Barviva dehtová, suchá neb v těstě:
	ex e) Sírové černě	beze cla
ex 509	Stávkové zboží:
	z umělého hedvábí	15% ad valorem
817	Obkládačky (jiné než na podlahu), z kameniny, z jemné hlíny nebo fayancové:
	a) bílé	24·—
	b) jiné:
	1. jednobarevné	30·—
	2. vícebarevné	42·—
852	Skleněné perly a jiný skleněný šmelc v zrnech dírkovaných nebo řezaných pro výšivky, prýmkářské zboží, náhrdelníky, růžence atd.	5% ad valorem
ex 1059	Přístroje odpařovací, zahřívací, destilační a podobné, pro cukrovary, syrupárny, rafinerie, pivovary, destilační závody a závody pro výrobu glukosy:
	b) s obsahem mědi nad 50%, ve váze:
	— 250 kg a více	210·—
	— méně než 250 kg	300·—
	c) s obsahem mědi nejméně 10%, avšak nikoliv nad 50%, ve váze:
	— 250 kg a více	120·—
	— méně než 250 kg	150·—
ex 1154	Obuv z tkanin, plsti, z pásků a z jiného zboží z textilních látek, s koženou nebo gumovou podrážkou:
	ex b) botky a střevíce:
	2. — z tkanin nebo jiných látek bez ozdob a výšivek:	za pár
	s koženou podrážkou	3·—

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. de RAYMOND v. r.

Příloha I.

(závěrečného protokolu).

Zvláštní seznam zboží,

na něž při dovozu do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské nevztahuje se ustanovení článku 5. po dobu lhůt stanovených závěrečným protokolem.

Číslo sazebníku Hospodářské Unie	Název zboží	Dovozní clo Fr.
		za 100 kg
734	Novinový papír	8·—
ex 831	Sklo v tabulích nebo deskách, jednoduše lité, odlité nebo tlačené:
	b) sklo armované (lité na kovovou síťku)	15·—
	c) sklo tlačené nebo diamantové:
	1. bílé	22·50
	2. barvené	26·25
	d) sklo tužené nebo pruhované, pískem leptané, rýhované nebo čtverečkované; sklo prismatické, vlnité	15·—
ex 845	Skleněné zboží z obyčejného skla, nespojené s jinými hmotami, jinde nejmenované:
	b) jednoduše lité s reliefem, nebo se zátkou façonovanou nebo zdobenou řezáním, nebo obroušenou smírkem atd.	108·—
846	Skleněné zboží z křišťálu anebo z polokřišťálu :
	— až do 31. března 1926	30% z hodnoty
	— od 1. dubna do 30. září 1926	25% z hodnoty
895	Roury, též řezané do určité délky:
	a) tažené za tepla, svařované nebo nesvařované jakýmkoliv způsobem, nebo beze švů:
	1. neopracované	30·—
	2. opracované	37·50
	b) tažené za studena:
	1. neopracované	54·—
	2. opracované	63·—
	c) pocínované, poolověné nebo galvanisované	63·—
	d) poměděné, poniklované, emailované, včetně rour z dvojího kovu	90·—
	e) roury pro velocipedy, motorová kola a letadla, o tlouštce stěny 1·5 mm nebo méně:
	1. neopracované	108·—
	2. opracované	135·—
ex 1025	Parní stroje, pevné, vždy oddělené od svých kotlů (1) ; parní pumpy a jiné, mechanicky poháněné; kompresory pro vzduch a různé plyny; petrolejové, lihové motory, motory na horký vzduch, na stlačený vzduch a na ostatní směsi plynové neb výbušné (2) a všechny ostatní motory výslovně nejmenované:
	a) s pístem	Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925
	b) bez pístu	Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925
	(1) Vyjma parní stroje pevné s pístem,
	(2) Vyjma plynové motory.
1027	Parní stroje polopevné, včetně kotlů, vážící:
	— 20.000 kg a více	75·—
	— od 6000 do 20.000 kg	90·—
	— méně než 6000 kg	112·50
1040	Obráběcí stroje (1) vážící:
	— 25.000 kg a více	72·—
	— od 10.000 do 25.000 kg	90·—
	— od 5000 do 10.000 kg	108·—
	— od 1000 do 5000 kg	126·—
	— od 250 do 1000 kg	180·—
	— méně než 250 kg	360·—
	(1) Vyjma stroje níže uvedené:
	Obráběcí stroje o váze více než 60 tun; stroje na řezání ozubení kol; vyrovnávací stroje; stroje řezací a na kotoučové pily na kov; stroje na vysekávání pilníků; stroje na broušení nástrojů; hodinářské soustruhy.
ex 1059	Přístroje odpařovací, zahřívací, destilační a podobné, pro továrny na likéry, kvasnice, konservy, pro parfumerie, cukrářství, lékárny, kuchyně, barvírny a všechen ostatní průmysl (1), včetně upravených nebo ohýbaných rour z mědi:
	a) z aluminia neb s obsahem nejméně 10% aluminia,	Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925
	b) obsahující více než 50% mědi,	Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925
	c) obsahující nejméně 10% a nikoliv více než 50% mědi.
	(1) Vyjma přístroje pro cukrovary, syrupárny, rafinerie, pivovary, lihovary a továrny na glukosu.
ex 1064	Stroje, mechanické přístroje a aparáty úplné, zvlášť netarifující :
	a) z aluminia nebo obsahující nejméně 10% aluminia,	Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925
	c) z mědi nebo obsahující více než 50% mědi,
	d) obsahující nejméně 10% a nikoliv více než 50% mědi.
ex 1074	Přístroje sloužící k regulaci výtoků kapalin do vodících rour, jako na př. příslušenství a garnitury pro kotle, parní stroje, přístroje průmyslové a pro vodní, parní, vzduchová a plynová vedení (záklopky, kohoutky, šoupátka, ventily, výškoměry, čisticí aparáty, injektory, elevátory, ejektory, reduktory tlaku a pod.):
	b) ze železa, ocele nebo kujné litiny,	Cla stanovená král. belg. nařízením ze dne 17. září 1925
	c) z mědi, nebo obsahující více než 50% mědi,
	d) z nejméně 10% a nikoliv více než 50% mědi, nebo niklu nebo směsí těchto kovů s jinými obecnými kovy,
	e) z aluminia.
1075	Stroje dynamo-elektrické (1), váží-li kus:
	— 5000 kg a více	108·—
	— od 2000 do 5000 kg	126·—
	— od 1000 do 2000 kg	162·—
	— od 50 do 1000 kg	225·—
	— od 10 do 50 kg	450·—
	— méně než 10 kg	630·—
	(1) Včetně elektromotorů, transformátorů stationérních nebo rotačních.
ex 1082	Elektrotechnické výrobky z porculánu, fayance, pálené hlíny, kameniny nebo skla, bez součástí z kovu nebo jiných hmot, jinde nejmenované:
	a) Isolátory zvonkové, váží-li kus:
	— 100 gramů a více	54·—
	— méně než 100 gramů	90·—
	d) jiné, váží-li kus:
	— 500 gramů a více	40·—
	— od 100 do 500 gramů	64·—
	— méně než 100 gramů	120·—
ex 1089	Přístroje elektrické a elektrotechnické, díly neb oddělené součástky přístrojů elektrických a elektrotechnických, strojů dynamo-elektrických a ku použití elektřiny v jakékoliv formě, zvlášť netarifující (vyjma elektrické žehličky):
	a) s cívkami s isolovaným kovovým drátem, váží-li kus :
	1000 kg a více	180·—
	od 200 do 1000 kg	270·—
	od 50 do 200 kg	360·—
	od 10 do 50 kg	450·—
	méně než 10 kg	630·—
	b) bez cívek s isolovaným kovovým drátem, váží-li kus :
	1000 kg a více	126·—
	od 200 do 1000 kg	180·—
	od 50 do 200 kg	270·—
	od 10 do 50 kg	360·—
	od 5 do 10 kg	540·—
	od 1 do 5 kg	630·—
	méně než 1 kg	720·—

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. de RAYMOND v. r.

Příloha II.

(závěrečného protokolu).

Zvláštní seznam zboží,

na něž se při dovozu do území československého nevztahuje ustanovení článku 5. po dobu lhůt stanovených závěrečným protokolem.

Číslo sazebníku československého	Název zboží	Dovozní clo Kč
		za 100 kg
ex 95	Kyselina stearová	280·—
ex 97	Degras a kyselina olejová:
a)	kyselina olejová (olein)	120·—
205	Příze konopná atd.:
a)	jednoduchá, surová	72·—
b)	jednoduchá, bílená, loužená nebo barvená	240·—
c)	skaná	860·—
d)	pro drobný prodej upravená:
1	jednoduchá	860·—
2	skaná	1660·—
206	Příze jutová atd.:
a)	jednoduchá, surová	72·—
b)	jednoduchá, bílená, loužená nebo barvená; jutová příze skaná	240·—
c)	pro drobný prodej upravená:
1	jednoduchá	860·—
2	skaná	1660·—
	Poznámka k čís. 205 a 206. Příze na vázání snopů v klubku nebo na vijáku	84·—
ex 244	Hedvábí umělé, též skané:
a)	přírodně bílé, nebarvené
291	Papír pergamenový	400·—
ex 394	Kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (vyjma desky břidlicové a kameny litografické):
ex a)	surové (osekané, štípané, pilou řezané):
2	z úběle, mramoru nebo hadce	42·—
ex b)	dále opracované, též broušené nebo leštěné:
2	z úběle, mramoru nebo hadce	140·—
439	Trouby, nikoliv však jich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené, nebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité:
a)	neopracované (surové), též odrhnuté, se závity nebo s přírubami vrtanými nebo soustruhovanými	248·—
b)	jinak obyčejně opracované	320·—
c)	jemně opracované	464·—
ex 491	Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované:
c)	zinkové	144·—
ex 538	Stroje a přístroje výslovně nejmenované, atd.: obráběcí stroje, váží-li kus:
ex a)	2 q nebo méně	750·—
ex b)	více než 2 q až 10 q	700·—
ex c)	více než 10 q	600·—
539	Dynama a elektrické motory atd., váží-li kus:
a)	25 kg nebo méně	2160·—
b)	více než 25 kg až 5 q	1500·—
c)	více než 5 q až 30 q	1290·—
d)	více než 30 q až 80 q	1080·—
e)	více než 80 q	720·—
ex 599	Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované:
m/1.	chroman draselný i sodný (žlutý) a dvojchroman draselný i sodný (červený)	145·—
ex 602	Sloučeniny mědi, olova, zinku a cínu, výslovně jmenované:
ex f)	Dusičnan měďnatý; dusičnan olovnatý; chlorid zinečnatý; sirník zinečnatý, bílý; lithopon, Griffitova běl: lithopony	480·—
ex 626	Barvy výslovně nejmenované:
	ultramarin modrý	720·—

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. de RAYMOND v. r.

Příloha III.

(závěrečného protokolu).

Povolovací řízení,

jemuž jsou podrobeny plodiny zemské a výrobky, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, o nichž jest zmínka v závěrečném protokolu.

Dovoz do Československa zboží vyjmenovaného v níže uvedeném seznamu bude povolen v mezích ročních kontingentů takto stanovených:

Číslo sazebníku československého	Název zboží	Kontingenty
23—26, 30, 33	cerealie a mouka	2000 tun
35 a)	čerstvé hrozny tabulové v košících do váhy až do 9 kg	100 tun
41, ex 43, ex 44	zelenina (mimo brambory, ohledně nichž budou žádosti o dovoz posuzovány podle platných předpisů)	1000 tun
ex 49b), 50, ex 52, 53	semena	20 tun
71	koně rasy brabantské, flámské a ardenské, s osvědčením zvěrolékaře, belgickou vládou určeného, o tom, že dovážené koně patří k některé z výše uvedených ras	800 kusů
109 a 110	vína	1000 hektolitrů
617	superfosfáty	10.000 tun

Pro ostatní zboží, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské, jež dosud podléhá zákazům neb omezením dovozu, budou příslušné kontingenty stanoveny dodatečně, při čemž se rozumí, že až do té doby budou žádosti o povolení dovozu tohoto zboží posuzovány v Československu blahovolně.

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. de RAYMOND v. r.