272
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. května 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 4 odst. 1 zní:
„(1) Uchazečem o zaměstnání je občan, který není v pracovním poměru nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání a který se osobně u úřadu práce uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání.5) Žádost s občanem sepíše úřad práce.“.
2. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
Zaměstnavatelům, kteří zabezpečují absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru odbornou praxi7a) nebo zabezpečují získání kvalifikace mladistvým prácovníkům,7b) mohou být na základě písemné dohody s příslušným úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností.“.
3. V § 7 věta třetí zní: „Vyjadřují se zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů, ke zřizování většího počtu společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, k programům strukturálních a organizačních změn, k programům rekvalifikace, k organizaci poradenské činnosti a k problematice zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.“.
4. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
Pro účely výkonu kontrolní činnosti podle § 8 a 9 se zaměstnavatelem rozumí též právnická osoba8a) nebo fyzická osoba, oprávněná podnikat podle zvláštních předpisů,8b) i když uvádí, že žádného zaměstnance nezaměstnává.“.
5. § 11 písm. k) zní:
„k) uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu a stanoví výši poplatku za toto zprostředkování; povolení může udělit nebo odejmout i pro zprostředkování zaměstnání v cizině. Zprostředkování zaměstnání v cizině lze povolit jen, bude-li prováděno v souladu s mezinárodními dohodami sjednanými s příslušnými státy, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,“.
6. V § 12 odst. 1 písm. j) se za slova „hodnotí stav trhu práce“ vkládají slova „a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti“.
7. § 12 odst. 1 se doplňuje písmenem p), který zní:
„p) na základě písemné dohody poskytuje zaměstnavateli z účelově určených prostředků příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.11a)“.
8. V § 12 odst. 2 písm. c) se vypouštějí slova „ jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky13)“.
9. V § 13 odst. 2 písm. d) se za slova „na zřízení“ vkládají slova „a provoz“.
10. V § 15 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Přestupkem je též, uvede-li uchazeč o zaměstnání v čestném prohlášení, jímž osvědčuje skutečnost rozhodnou pro poskytování hmotného zabezpečení, nepravdivý údaj o tom, že nevykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo neohlásí změnu této skutečnosti uvedené v čestném prohlášení.“.
11. § 15 odst. 2 zní:
„(2) Příslušný úřad práce může uložit za přestupek podle věty první odstavce 1 pokutu do 1000 Kčs a za přestupek podle věty druhé odstavce 1 pokutu do 10 000 Kčs.“.
12. V § 16 odst. 2 se slova „o přestupku“ nahrazují slovy „o přestupcích“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
7a) § 144 zákoníku práce.
8b) Např. § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a § 2 a § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
11a) § 20 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění zákona č. 231/1992 Sb.
§ 130 odst. 3 zákoníku práce, v platném znění.
§ 130 odst. 3 zákoníku práce, v platném znění.