o Locarnské dohodě o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsané v Locarnu dne 8. října 1968

I. seznam tříd a podtříd;

II. abecední seznam výrobků, které mohou být předmětem vzorů a modelů, s údajem o třídách a podtřídách, do nichž jsou zařazeny;

III. vysvětlující poznámky.

b) Oficiální texty mezinárodního třídění v jiných jazycích, které může určit Shromáždění uvedené v článku 5, pořizuje po konzultacích se zúčastněnými vládami Mezinárodní úřad pro duševní vlastnictví (dále „Mezinárodní úřad“) uvedený v Úmluvě zřizující Světovou organizaci duševního vlastnictví (dále „Organizace“).

b) Vláda každého státu Zvláštní unie je zastoupena jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a znalce.

c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci vyslala.

I. projednává všechny otázky týkající se chodu a rozvoje Zvláštní unie, jakož i uplatňování této dohody;

II. dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu revizních konferencí;

III. přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele Organizace (dále jen „generální ředitel“) týkající se Zvláštní unie a dává mu potřebné pokyny v otázkách spadajících do kompetence Zvláštní unie;

IV. stanoví program, schvaluje tříletý rozpočet Zvláštní unie a schvaluje její závěrečné účty;

V. schvaluje finanční řád Zvláštní unie;

VI. schvaluje pořízení oficiálních textů mezinárodního třídění v jiných jazycích než v angličtině a francouzštině;

VII. zřizuje, kromě Výboru znalců uvedeného v článku 3, jiné výbory znalců a pracovní skupiny, které považuje za účelné pro uskutečňování cílů Zvláštní unie;

VIII. rozhoduje o tom, které státy, jež nejsou členy Zvláštní unie a které mezinárodní nevládní organizace mohou být připuštěny jako pozorovatelé k jeho zasedání;

IX. schvaluje úpravy článků 5 až 8;

X. činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;

XI. plní všechny ostatní úkoly, které vyplývají z této dohody.

b) O otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhoduje Shromáždění po vyslechnutí Koordinačního výboru Organizace.

b) Polovina členských států Shromáždění tvoří kvorum (nejnižší nezbytný počet pro schopnost usnášet se).

c) Je-li na zasedání počet zastoupených států nižší než polovina, avšak činí-li nebo převyšuje-li jednu třetinu členských států Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí, a to bez ohledu na ustanovení písmene b); rozhodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu, se však stanou vykonavatelnými teprve po splnění dále uvedených podmínek. Mezinárodní úřad oznámí tato rozhodnutí těm členským státům Shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců, která je počítána od data tohoto sdělení, odevzdaly písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto odevzdaly svůj hlas nebo abstenci, roven nejméně počtu státy chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonavatelnými za předpokladu, že je současně dosaženo potřebné většiny.

d) S výjimkou ustanovení článku 8 odstavce 2 jsou Shromážděním přijímána rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.

e) Abstence se nepočítá jako hlas.

f) Delegát může zastupovat pouze jeden stát a může hlasovat pouze jeho jménem.

g) Členské státy Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé.

b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání svolané generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských států Shromáždění.

c) Generální ředitel připraví pro každé zasedání pořad jednání.

b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání Shromáždění a Výboru znalců a všech ostatních výborů znalců nebo pracovních skupin, které mohou být Shromážděním nebo Výborem znalců zřízeny a zajišťuje sekretariát těchto orgánů.

c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje ji.

b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.

c) Generální ředitel a osoby jím určené se účastní bez hlasovacího práva jednání revizních konferencí.

b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně částku danou k dispozici rozpočtu Konference Organizace.

c) Za společné výdaje unií se považují výdaje, které se nevztahují výlučně na Zvláštní unii, nýbrž vztahují se také na jednu nebo více dalších unií spravovaných Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných výdajích je úměrný zájmu, který na nich Zvláštní unie má.

I. příspěvky členských států Zvláštní unie;

II. poplatky a dávky za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie;

III. výtěžek z prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkajících se Zvláštní unie a z dávek za tyto publikace;

IV. dary, odkazy a subvence;

V. nájemné, úroky a další různé příjmy.

b) Roční příspěvek každého členského státu Zvláštní unie sestává z částky, jejíž poměr k celkové částce ročních příspěvků všech států pro rozpočet Zvláštní unie je stejný jako poměr mezi počtem jednotek třídy, do které je zařazen, a celkovým počtem jednotek všech států.

c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.

d) Stát, který je v prodlení s placením svých příspěvků, nemá právo hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, rovná-li se částka nedoplatků celkové částce příspěvků, které má platit tento stát za dva předcházející plné roky, nebo překračuje-li ji. Orgán Zvláštní unie může však dovolit takovému státu, aby v daném orgánu i nadále vykonával své hlasovací právo, má-li tento orgán za to, že k prodlení došlo za mimořádných a nevyhnutelných okolností.

e) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem.

b) Výše počáteční platby každého státu do uvedeného fondu nebo jeho účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku toho kterého státu platnému v roce, během něhož se fond vytvoří nebo během něhož se učiní rozhodnutí o jeho zvýšení.

c) Poměrnou částku a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.

b) Stát uvedený pod písmenem a) a Organizace mají každý právo vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.

b) Pro každou další zemi vstoupí tato dohoda v účinnost 3 měsíce poté, co generální ředitel notifikuje její ratifikaci nebo přístup k ní, pokud v ratifikační listině nebo v listině o přístupu není udáno pozdější datum. V takovém případě vstoupí tato dohoda pro tento stát v účinnost k udanému datu.

b) Tato dohoda zůstává otevřena k podpisu do 30. června 1969 v Bernu.