q

296

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. června 1970 byla ve Washingtonu přijata Smlouva o patentové spolupráci a Prováděcí předpis k ní.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a listina o přístupu České a Slovenské Federativní Republiky ke Smlouvě o patentové spolupráci byla uložena u depozitáře, generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví, dne 20. března 1991.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 63 odst. 1 dnem 1. června 1978. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstupuje v platnost na základě svého článku 63 odst. 2 dnem 20. června 1991.

Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.

SMLOUVA O PATENTOVÉ SPOLUPRÁCI

přijatá ve Washingtonu dne 17. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984

Smluvní státy

přejíce si přispět k pokroku vědy a techniky,

přejíce si zdokonalit právní ochranu vynálezů,

přejíce si zjednodušit a zhospodárnit získání ochrany pro vynálezy tam, kde je ochrana požadována ve více zemích,

přejíce si usnadnit a urychlit přístup veřejnosti k technickým informacím obsaženým v listinách popisujících nové vynálezy,

přejíce si podpořit a urychlit hospodářský pokrok rozvojových zemí přijetím opatření ke zvýšení účinnosti jejich národních nebo regionálních právních systémů pro ochranu vynálezů, poskytováním snadno přístupných informací o existenci technických řešení odpovídajících jejich specifickým potřebám a usnadněním přístupu ke stále vzrůstajícímu rozsahu moderní techniky,

v přesvědčení, že spolupráce mezi národy podstatně usnadní

dosažení těchto cílů,

uzavřely tuto smlouvu.

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Zřízení Unie

(1) Státy, které jsou členy Smlouvy (dále jen „smluvní státy“), vytvářejí Unii pro spolupráci při podávání přihlášek na ochranu vynálezů, při provádění rešerší k nim a při jejich průzkumu, jakož i pro poskytování speciálních technických služeb. Tato Unie se nazývá Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci.

(2) Žádné ustanovení Smlouvy nelze vykládat tak, že by to bylo na úkor práv podle ustanovení Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví občana země, která je členem této úmluvy, nebo toho, kdo má v takové zemi pobyt.

Článek 2

Vymezení pojmů

Pro účely této Smlouvy a Prováděcího předpisu, pokud není výslovně uvedeno jinak:

(i) pojmem „přihláška“ se rozumí přihláška na ochranu vynálezu; všechny odkazy na „přihlášku“ se rozumějí odkazy na přihlášky o udělení patentu na vynález, autorského osvědčení na vynález, osvědčení na užitný vzor, užitného vzoru, dodatkového patentu nebo osvědčení, dodatkového autorského osvědčení na vynález a dodatkového osvědčení na užitný vzor;

(ii) odkazy na pojem „patent“ se rozumějí odkazy na patent na vynález, na autorské osvědčení na vynález, na osvědčení na užitný vzor, na užitný vzor, na dodatkový patent nebo osvědčení, na dodatkové autorské osvědčení na vynález a na dodatkové osvědčení na užitný vzor;

(iii) pojmem „národní patent“ se rozumí patent udělený národním úřadem;

(iv) pojmem „regionální patent“ se rozumí patent udělený národním nebo mezivládním orgánem oprávněným udělovat patenty s účinky ve více než jednom státě;

(v) pojmem „regionální přihláška“ se rozumí přihláška na regionální patent;

(vi) odkazy na „národní přihlášku“ se rozumějí odkazy na přihlášky o udělení národních patentů a regionálních patentů s výjimkou přihlášek podaných podle Smlouvy;

(vii) pojmem „mezinárodní přihláška“ se rozumí přihláška podaná podle Smlouvy;

(viii) všechny odkazy na „přihlášku“ se rozumějí odkazy na mezinárodní přihlášky nebo národní přihlášky;

(ix) všechny odkazy na „patent“ se rozumějí odkazy na národní patenty a regionální patenty;

(x) všechny odkazy na „národní zákonodárství“ se rozumějí odkazy na národní zákonodárství smluvního státu nebo, jde-li o regionální přihlášku nebo o regionální patent, na smlouvu, která upravuje podávání regionálních přihlášek nebo udělování regionálních patentů;

(xi) pojmem „datum priority“ pro účely počítání lhůt se rozumí:

(a) u mezinárodní přihlášky, v níž byla uplatněna priorita podle článku 8, datum podání přihlášky, jejíž priorita se takto uplatňuje;

(b) u mezinárodní přihlášky s několika uplatněnými prioritami podle článku 8 datum podání nejstarší přihlášky, jejíž priorita se takto uplatňuje;

(xii) pojmem „národní úřad“ se rozumí vládní orgán smluvního státu pověřený udělováním patentů; odkazy na „národní úřad“ se rozumějí rovněž odkazy na jakýkoliv mezivládní orgán pověřený více státy udělováním regionálních patentů, jestliže alespoň jeden z těchto států je smluvním státem a jestliže tyto státy pověřily uvedený orgán výkonem povinností a práv, které tato Smlouva a Prováděcí předpis, stanoví pro národní úřady;

(xiii) pojmem „určený úřad“ se rozumí národní úřad státu určeného přihlašovatelem podle ustanovení hlavy I Smlouvy nebo úřad činný pro tento stát;

(xiv) pojmem „zvolený úřad“ se rozumí národní úřad státu zvoleného přihlašovatelem podle ustanovení hlavy II Smlouvy nebo úřad činný pro tento stát;

(xv) pojmem „přijímací úřad“ se rozumí národní úřad nebo mezivládní organizace, kde byla podána mezinárodní přihláška;

(xvi) pojmem „Unie“ se rozumí Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci;

(xvii) pojmem „Shromáždění“ se rozumí Shromáždění Unie;

(xviii) pojmem „Organizace“ se rozumí Světová organizace pro duševní vlastnictví;

(xix) pojmem „Mezinárodní úřad“ se rozumí Mezinárodní úřad Organizace a po dobu jejich existence Mezinárodní spojené úřady pro ochranu duševního vlastnictví (BIRPI);

(xx) pojmem „generální ředitel“ se rozumí generální ředitel Organizace a po dobu existence BIRPI - ředitel BIRPI.

HLAVA I

MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA A MEZINÁRODNÍ REŠERŠE

Článek 3

Mezinárodní přihláška

(1) Přihlášky na ochranu vynálezů v kterémkoliv smluvním státě mohou být podávány jako mezinárodní přihlášky podle této Smlouvy.

(2) Mezinárodní přihláška obsahuje v souladu s touto Smlouvou a Prováděcím předpisem žádost, popis, jeden nebo více nároků, jeden nebo více výkresů (kde je to třeba) a anotaci.

(3) Účelem anotace je jen technická informace a nelze ji užít k jinému účelu, zejména ne pro výklad rozsahu požadované ochrany.

(4) Mezinárodní přihláška musí

(i) být v předepsaném jazyce;

(ii) odpovídat předepsaným požadavkům na vnější úpravu;

(iii) odpovídat předepsanému požadavku jednotnosti vynálezu;

(iv) být podrobena úhradě předepsaných poplatků.

Článek 4

Žádost

(1) žádost musí obsahovat:

(i) návrh, aby mezinárodní přihláška byla projednána podle Smlouvy;

(ii) určení smluvního státu nebo států, kde se požaduje ochrana vynálezu na základě mezinárodní přihlášky („určené státy“); jestliže lze v některém určeném státě získat regionální patent a jestliže si přihlašovatel přeje získat raději patent regionální než národní, je to třeba uvést v žádosti; jestliže přihlašovatel nemůže omezit podle smlouvy o regionálním patentu svou přihlášku jen na některé účastnické státy Smlouvy, pak určení jednoho z těchto států a požadavek na udělení regionálního patentu budou posuzovány jako určení všech zmíněných států; jestliže podle národního zákonodárství určeného státu se považuje určení tohoto státu za regionální přihlášku, pak takové určení bude posuzováno jako požadavek na udělení regionálního patentu;

(iii) jméno a další předepsané údaje o přihlašovateli a zástupci (je-li přihlašovatel zastoupen);

(iv) název vynálezu;

(v) jméno a další předepsané údaje o vynálezci, pokud národní zákonodárství alespoň jednoho z určených států vyžaduje uvedení těchto údajů při podání národní přihlášky. Jinak lze uvedené údaje uvést buď v žádosti, nebo ve zvláštních podáních zaslaných každému z určených úřadů, jejichž národní zákonodárství tyto údaje vyžaduje, avšak dovoluje jejich předložení později než při podání národní přihlášky.

(2) Určení každého smluvního státu podléhá zaplacení předepsaného poplatku v předepsané lhůtě.

(3) Pokud přihlašovatel nežádá o jiné druhy ochrany podle článku 43, platí, že určením se požaduje ochrana spočívající v udělení patentu určeným státem nebo pro určený stát. Pro účely tohoto odstavce neplatí článek 2 (ii).

(4) Jestliže není v žádosti uvedeno jméno a další předepsané údaje o vynálezci, nebude to mít žádné následky v těch určených státech, jejichž národní právo sice tyto údaje vyžaduje, avšak dovoluje jejich předložení později než při podání národní přihlášky. Nejsou-li tyto údaje uvedeny ve zvláštním podání, nebude to mít žádné následky v těch určených státech, jejichž národní právo tyto údaje nevyžaduje.

Článek 5

Popis

V popise musí být vynález vysvětlen dostatečně jasně a úplně tak, aby podle vynálezu mohl postupovat odborník.

Článek 6

Nároky

Nárok nebo nároky musí definovat předmět, o jehož ochranu se žádá. Nároky musí být jasné a stručné. Musí se zcela opírat o popis.

Článek 7

Výkresy

(1) S výhradou ustanovení odst. (2) (ii) se výkresy požadují tehdy, jsou-li nutné pro pochopení vynálezu.

(2) V případě, kdy to není nutné pro pochopení vynálezu, avšak povaha vynálezu připouští vysvětlení pomocí výkresů:

(i) přihlašovatel může připojit takové výkresy k mezinárodní přihlášce při podání;

(ii) každý určený úřad může požadovat, aby mu přihlašovatel takové výkresy předložil ve stanovené lhůtě.

Článek 8

Uplatnění priority

(1) Mezinárodní přihláška může obsahovat prohlášení podle ustanovení Prováděcího předpisu, kterým se uplatňuje priorita jedné nebo více dřívějších přihlášek podaných v některém členském státě Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo s účinností pro takový stát.

(2) (a) S výhradou ustanovení pododstavce (b) podmínky a účinky priority uplatněné prohlášením podle odstavce (1) se řídí ustanovením článku 4 Stockholmského znění Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví,

(b) Mezinárodní přihláška, pro kterou se uplatňuje priorita jedné nebo několika dřívějších přihlášek podaných ve smluvním státě nebo s účinností pro smluvní stát, může obsahovat určení tohoto státu. V případě, že se v mezinárodní přihlášce uplatňuje priorita jedné nebo několika národních přihlášek podaných v určeném státě nebo s účinností pro určený stát, nebo priorita mezinárodní přihlášky, ve které byl určen jen jeden stát, podmínky a účinky uplatnění priority v tomto státě se řídí národním právem tohoto státu.

Článek 9

Přihlašovatel

(1) Každý občan smluvního státu nebo ten, kdo má ve smluvním státě pobyt, může podat mezinárodní přihlášku.

(2) Shromáždění může rozhodnout o tom, že se občanům kterékoliv členské země Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, která není účastníkem této smlouvy, a těm, kdo mají v takové zemi pobyt, povoluje podávat mezinárodní přihlášky.

(3) Pojmy pobytu a občanství, jakož i aplikaci těchto pojmů v případech, kde jde o několik přihlašovatelů nebo kdy nejde o tytéž přihlašovatele pro všechny určené státy, stanoví Prováděcí předpis.

Článek 10

Přijímací úřad

Mezinárodní přihláška se podává u stanoveného přijímacího úřadu, který ji přezkoumá a projedná tak, jak je stanoveno ve Smlouvě a v Prováděcím předpisu.

Článek 11

Datum podání a účinky mezinárodní přihlášky

(1) Přijímací úřad uzná za datum mezinárodního podání datum, kdy mezinárodní přihláška došla, a to za předpokladu, že k okamžiku jejího přijetí zjistí, že:

(i) přihlašovatel není zřejmě zbaven práva, a to z důvodu pobytu nebo občanství, podat mezinárodní přihlášku u přijímacího úřadu;

(ii) mezinárodní přihláška je v předepsaném jazyce;

(iii) mezinárodní přihláška obsahuje alespoň tyto náležitosti:

(a) údaj, že jde o mezinárodní přihlášku

(b) určení alespoň jednoho smluvního státu

(d) část, která je zjevně popis

(e) část, která je zjevně nárok nebo nároky.

(2) (a) Jestliže přijímací úřad zjistí, že mezinárodní přihláška v době, kdy došla, nesplňovala požadavky uvedené v odstavci (1), vyzve přihlašovatele, aby předložil ve smyslu Prováděcího předpisu požadovanou opravu.

(b) Jestliže přihlašovatel této výzvy ve smyslu Prováděcího předpisu vyhoví, přijímací úřad uzná za datum mezinárodního podání datum, kdy došla požadovaná oprava.

(3) S výhradou článku 64 (4) má každá mezinárodní přihláška, která splňuje požadavky bodů (i) až (iii) odstavce (1) a u níž bylo uznáno datum mezinárodního podání, účinky jako řádná národní přihláška v každém určeném státě od data mezinárodního podání, přičemž se toto datum považuje za datum skutečného podání v každém určeném státě.

(4) Každá mezinárodní přihláška, která splňuje požadavky uvedené v bodech (i) až (iii) odstavce (1), má stejné účinky jako řádná národní přihláška ve smyslu Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.

Článek 12

Předání mezinárodní přihlášky Mezinárodnímu úřadu a orgánu pro mezinárodní rešerši

(1) Jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky si ponechá přijímací úřad („přijímací vyhotovení“), jedno vyhotovení („archivní vyhotovení“) se předá Mezinárodnímu úřadu a další vyhotovení („rešeršní vyhotovení“) se předá příslušnému orgánu pro mezinárodní rešerši uvedenému v článku 16, podle ustanovení Prováděcího předpisu.

(2) Archivní vyhotovení se považuje za autentické vyhotovení mezinárodní přihlášky.

(3) Mezinárodní přihláška se považuje za vzatou zpět, jestliže Mezinárodní úřad neobdrží archivní vyhotovení v předepsané lhůtě.

Článek 13

Vyhotovení mezinárodní přihlášky pro určené úřady

(1) Každý určený úřad může požádat Mezinárodní úřad, aby mu předal vyhotovení mezinárodní přihlášky ještě před oznámením podle článku 20 a Mezinárodní úřad předá určenému úřadu toto vyhotovení v co nejkratší době po uplynutí jednoho roku od data priority.

(2) (a) Přihlašovatel může předat vyhotovení své mezinárodní přihlášky kterémukoliv určenému úřadu kdykoliv.

(b) Přihlašovatel může kdykoliv požádat Mezinárodní úřad, aby předal vyhotovení jeho mezinárodní přihlášky kterémukoliv určenému úřadu, a Mezinárodní úřad zašle toto vyhotovení určenému úřadu v co nejkratší době.

(c) Každý národní úřad může oznámit Mezinárodnímu úřadu, že si nepřeje dostávat vyhotovení podle pododstavce (b); v tomto případě tento pododstavec se na uvedený úřad nevztahuje.

Článek 14

Některé nedostatky mezinárodní přihlášky

(1) (a) Přijímací úřad přezkoumá, zda mezinárodní přihláška:

(i) je podepsána v souladu s Prováděcím předpisem;

(ii) obsahuje předepsané údaje o přihlašovateli;

(iii) obsahuje název vynálezu;

(iv) obsahuje anotaci;

(v) odpovídá v rozsahu stanoveném Prováděcím předpisem požadavkům na vnější úpravu.

(b) Jestliže přijímací úřad zjistí v tomto směru nějaký nedostatek, vyzve přihlašovatele, aby opravil mezinárodní přihlášku v předepsané lhůtě; v případě, že se tak nestane, bude přihláška považována za vzatou zpět a přijímací úřad o tom vydá usnesení.

(2) Jestliže mezinárodní přihláška odkazuje na výkresy, které ve skutečnosti nejsou k přihlášce připojeny, přijímací úřad o tom uvědomí přihlašovatele, a ten je může předložit v předepsané lhůtě; jestliže tak učiní, považuje se za datum mezinárodního podání přihlášky datum, kdy přijímacímu úřadu výkresy došly. Jinak platí, že odkaz na výkresy nebyl učiněn.

(3) (a) Jestliže přijímací úřad zjistí, že poplatky podle článku 3 (4) (iv) nebyly zaplaceny v předepsaných lhůtách, nebo nebyl zaplacen poplatek podle článku 4 (2) za žádný z určených států, považuje se mezinárodní přihláška za vzatou zpět a přijímací úřad o tom vydá usnesení.

(b) Jestliže přijímací úřad zjistí, že poplatek podle článku 4 (2) byl v předepsané lhůtě zaplacen za jeden nebo více určených států, ne však za všechny, pak určení těch států, za které nebylo ve lhůtě zaplaceno, se považuje za vzaté zpět a přijímací úřad o tom vydá usnesení.

(4) Jestliže po uznání data mezinárodního podání přijímací úřad v předepsané lhůtě zjistí, že některý z požadavků uvedených v bodech (i) až (iii) článku 11 (1) nebyl k tomuto datu splněn, bude se taková přihláška považovat za vzatou zpět a přijímací úřad o tom vydá usnesení.

Článek 15

Mezinárodní rešerše

(1) Každá mezinárodní přihláška se podrobí mezinárodní rešerši.

(2) Cílem mezinárodní rešerše je zjištění relevantního známého stavu techniky.

(3) Mezinárodní rešerše se provede na základě nároků s přihlédnutím k popisu a případným výkresům.

(4) Orgán pro mezinárodní rešerši uvedený v článku 16 zjistí podle svých možností v maximální možné míře relevantní známý stav techniky a v každém případě přezkoumá dokumentaci stanovenou v Prováděcím předpisu.

(5) (a) Jestliže to připouští národní zákonodárství smluvního státu, u jehož národního úřadu nebo úřadu pro něj činného podává přihlašovatel národní přihlášku, může přihlašovatel takové národní přihlášky za podmínek stanovených národním zákonodárstvím žádat, aby na tuto přihlášku byla provedena rešerše obdobná mezinárodní rešerši („rešerše-mezinárodního typu“).

(b) Národní úřad smluvního státu nebo úřad činný pro tento stát, může, pokud to dovoluje národní zákonodárství tohoto státu, podrobit rešerši mezinárodního typu všechny národní přihlášky u něj podané.

(c) Rešerši mezinárodního typu provede orgán pro mezinárodní rešerši uvedený v článku 16, který by byl příslušný pro provedení mezinárodní rešerše, kdyby byla přihláška národní přihláškou mezinárodní a byla podána u úřadu uvedeného v pododstavcích (a) a (b). Jestliže je národní přihláška sepsána v jazyce, ve kterém orgán pro mezinárodní rešerši přihlášky neprojednává, rešerše mezinárodního typu se provede na podkladě přihlašovatelem předloženého překladu do jazyka předepsaného pro mezinárodní přihlášky, v němž se tento orgán zavázal mezinárodní přihlášky přijímat. Národní přihláška a překlad, je-li požadován, se předkládají ve formě předepsané pro mezinárodní přihlášky.

Článek 16

Orgán pro mezinárodní rešerši

(1) Mezinárodní rešerši provádí orgán pro mezinárodní rešerši; může to být buď národní úřad nebo mezivládní organizace, jako Mezinárodní patentový institut, k jejichž úkolům patří sestavování zpráv o rešerších provedených v materiálech ke stavu techniky v souvislosti s vynálezy, které jsou předmětem přihlašovacího řízení.

(2) Jestliže před vytvořením jediného orgánu pro mezinárodní rešerši existuje několik orgánů pro mezinárodní rešerši, pak každý přijímací úřad určí orgán nebo orgány pro mezinárodní rešerši příslušné pro provedení rešerše na mezinárodní přihlášky podané u tohoto úřadu, a to v souladu s příslušnou dohodou podle odstavce (3) (b).

(3) (a) Orgány pro mezinárodní rešerši budou určeny Shromážděním. Každý národní úřad a každá mezivládní organizace, které vyhovují požadavkům uvedeným v pododstavci (c), mohou být určeny jako orgán pro mezinárodní rešerši.

(b) Podmínkou určení je souhlas příslušného národního úřadu nebo mezivládní organizace a uzavření dohody mezi takovým úřadem nebo organizací a Mezinárodním úřadem, přičemž dohodu schvaluje Shromáždění. Dohoda stanoví práva a povinnosti stran, zejména právní závazek zmíněného úřadu nebo organizace, že bude aplikovat a dodržovat všechna obecná pravidla pro provádění mezinárodní rešerše.

(c) Prováděcí předpis stanoví minimální požadavky, zejména pokud jde o pracovní síly a dokumentaci, které musí každý úřad nebo organizace splnit dříve, než dojde k určení, a kterým musí vyhovovat po celou dobu určení.

(d) Určení platí pro stanovené období a lze je prodloužit o další období.

(e) Dříve než Shromáždění rozhodne o určení některého národního úřadu nebo mezivládní organizace, nebo o prodloužení určení, a nebo dříve než dá souhlas ke skončení určení, vyslechne Shromáždění příslušný úřad nebo organizaci a zjistí názor výboru pro technickou spolupráci uvedeného v článku 56 hned po jeho zřízení.

Článek 17

Řízení před orgánem pro mezinárodní rešerši

(1) Řízení před orgánem pro mezinárodní rešerši se řídí ustanoveními Smlouvy, Prováděcího předpisu a dohody, kterou uzavře Mezinárodní úřad s uvedeným orgánem v souladu se Smlouvou a Prováděcím předpisem.

(2) (a) Jestliže orgán pro mezinárodní rešerši má za to:

(i) že se mezinárodní přihláška týká předmětu, na nějž se rešeršní povinnost orgánu pro mezinárodní rešerši ve smyslu Prováděcího předpisu nevztahuje, přičemž orgán v takovém konkrétním případě rozhodne, že rešerši provádět nebude, nebo

(ii) že popis, nároky nebo výkresy neodpovídají předepsaným požadavkům do té míry, že nelze provést řádnou rešerši, vydá o tom uvedený orgán usnesení a uvědomí přihlašovatele a Mezinárodní úřad o tom, že mezinárodní rešeršní zpráva nebude zpracována.

(b) Jestliže se zjistí, že některý z případů uvedených v odstavci (a) nastal jen v souvislosti s některými nároky, budou v mezinárodní rešeršní zprávě tyto nároky označeny, kdežto o ostatních nárocích bude zpráva zpracována podle článku 18.

(3) (a) Jestliže podle názoru orgánu pro mezinárodní rešerši neodpovídá mezinárodní přihláška požadavku jednotnosti vynálezu, stanovenému Prováděcím předpisem, vyzve orgán přihlašovatele, aby zaplatil dodatečné poplatky. Orgán pro mezinárodní rešerši zpracuje mezinárodní rešeršní zprávu pro ty části mezinárodní přihlášky, které se týkají vynálezu uvedeného v nárocích na prvním místě („hlavní vynález“), a jestliže byly vyžádané dodatečné poplatky zaplaceny v předepsané lhůtě, i pro ty části mezinárodní přihlášky, které se týkají vynálezů, za něž byly uvedené poplatky zaplaceny.

(b) Národní zákonodárství kteréhokoliv určeného státu může stanovit, že v případech, kdy národní úřad tohoto státu shledá, že výzva podle pododstavce (a) byla učiněna orgánem pro mezinárodní rešerši oprávněně a že přihlašovatel nezaplatil všechny dodatečné poplatky, budou ty části mezinárodní přihlášky, které v důsledku toho nebyly předmětem rešerše, považovány, pokud jde o účinky v tomto státě, za vzaté zpět, pokud přihlašovatel nezaplatí zvláštní poplatek národnímu úřadu tohoto státu.

Článek 18

Mezinárodní rešeršní zpráva

(1) Mezinárodní rešeršní zpráva musí být zpracována v předepsané lhůtě a předepsanou formou.

(2) Mezinárodní rešeršní zprávu předá orgán pro mezinárodní rešerši přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu hned po zpracování.

(3) Mezinárodní rešeršní zprávu nebo rozhodnutí podle článku 17 (2) (a) je třeba přeložit podle ustanovení Prováděcího předpisu. Překlady musí být provedeny Mezinárodním úřadem nebo pod jeho odpovědností.

Článek 19

Úprava nároků v řízení před Mezinárodním úřadem

(1) Poté, kdy přihlašovatel obdržel mezinárodní rešeršní zprávu, má právo na jednu úpravu nároků mezinárodní přihlášky tím, že upravené nároky podá v předepsané lhůtě u Mezinárodního úřadu. Současně může předložit způsobem stanoveným v Prováděcím předpise stručné sdělení, v němž podá vysvětlení k úpravám a označí, jaký vliv mají úpravy na popis a výkresy.

(2) Úpravy nesmějí přesahovat rozsah vynálezu uvedený v mezinárodní přihlášce při podání.

(3) Jestliže národní právo některého z určených států dovoluje úpravy nad uvedený rozsah, nedodržení odstavce (2) nemá v tomto státě žádné následky.

Článek 20

Postoupení určeným úřadům

(1) (a) Mezinárodní přihláška spolu s mezinárodní rešeršní zprávou včetně označení nároků podle článku 17 (2) (b) nebo s rozhodnutím podle článku 17 (2) (a) bude postoupena každému určenému úřadu podle ustanovení Prováděcího předpisu, pokud se určený úřad tohoto požadavku z části nebo zcela nevzdá.

(b) Postupuje se také překlad (je-li předepsán) uvedené zprávy nebo usnesení.

(2) Jestliže nároky byly upraveny podle ustanovení článku 19 (1), postoupí se buď plný text nároků původně podaných i upravených nebo plný text nároků původně podaných s uvedením úprav a rovněž případné sdělení podle článku 19 (1).

(3) Na žádost určeného úřadu nebo přihlašovatele zašle jim orgán pro mezinárodní rešerši, v souladu s ustanovením Prováděcího předpisu, kopii materiálů citovaných v mezinárodní rešeršní zprávě.

Článek 21

Mezinárodní zveřejnění

(1) Mezinárodní úřad zveřejňuje mezinárodní přihlášky.

(2) (a) S výhradou ustanovení uvedených v pododstavci (b) a článku 64 (3) bude mezinárodní zveřejnění mezinárodní přihlášky provedeno ihned po uplynutí 18 měsíců od data priority takové přihlášky.

(b) Přihlašovatel může požádat Mezinárodní úřad, aby zveřejnil jeho mezinárodní přihlášku kdykoliv před uplynutím lhůty uvedené v pododstavci (a). Mezinárodní úřad bude pak postupovat tak, jak je stanoveno v Prováděcím předpisu.

(3) Mezinárodní rešeršní zpráva nebo rozhodnutí uvedené v článku 17 (2) (a) musí být zveřejněny tak, jak je předepsáno v Prováděcím předpisu.

(4) Jazyk a forma mezinárodního zveřejnění a ostatní podrobnosti se řídí ustanoveními Prováděcího předpisu.

(5) Mezinárodní zveřejnění se neuskuteční, jestliže mezinárodní přihláška byla vzata zpět, nebo má-li se za to, že byla vzata zpět dříve, než byly učiněny technické přípravy pro zveřejnění.

(6) Jestliže mezinárodní přihláška obsahuje výrazy nebo výkresy, které podle názoru Mezinárodního úřadu odporují dobrým mravům nebo veřejnému pořádku nebo které jsou podle jeho názoru hanlivé ve smyslu Prováděcího předpisu, může Mezinárodní úřad takové výkresy, výrazy nebo údaje vyloučit ze zveřejnění s tím, že uvede místo a počet slov nebo výkresů, které byly vyloučeny, a dodá na žádost jednotlivá vyhotovení vyloučených míst.

Článek 22

Vyhotovení, překlad a poplatky určeným úřadům

(1) Přihlašovatel dodá jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky každému určenému úřadu (pokud již nedošlo k postoupení podle článku 20), jakož i její překlad (v souladu s předpisy) a zaplatí případný národní poplatek, a to nejpozději do 20 měsíců od data priority. V případě, že národní zákonodárství určeného státu vyžaduje jméno a další údaje o vynálezci, avšak není třeba je sdělit již při podání národní přihlášky, je přihlašovatel povinen, pokud tak již neučinil v žádosti, zaslat tyto údaje národnímu úřadu tohoto státu nebo úřadu pro něj činnému nejpozději do 20 měsíců, počítáno od data priority.

(2) Jestliže orgán pro mezinárodní rešerši vydá rozhodnutí podle ustanovení článku 17 (2) (a), že nebude zpracována zpráva o mezinárodní rešerši, lhůta pro provedení úkonů zmíněných v odstavci (1) tohoto článku je shodná se lhůtou uvedenou v odstavci (1).

(3) Zákonodárství každého smluvního státu může k provedení úkonů uvedených v odstavcích (1) a (2) stanovit lhůty delší než jsou lhůty tam uvedené.

Článek 23

Odklad národního řízení

(1) Žádný určený úřad nebude vyřizovat mezinárodní přihlášku ani provádět její průzkum před uplynutím příslušné lhůty podle článku 22.

(2) Bez zřetele k ustanovení odstavce (1) může každý určený úřad vyřizovat mezinárodní přihlášku a provádět její průzkum kdykoliv na výslovnou žádost přihlašovatele.

Článek 24

Možnost ztráty účinku v určených státech

(1) S výhradou ustanovení článku 25 v případě níže uvedeném v pododstavci (ii) ztrácí mezinárodní přihláška účinek stanovený v článku 11 (3) v každém určeném státě a tato ztráta účinku má stejné důsledky jako vzetí zpět národní přihlášky v tomto státě:

(i) jestliže přihlašovatel vezme zpět svou mezinárodní přihlášku nebo určení tohoto státu;

(ii) jestliže mezinárodní přihláška se považuje za vzatou zpět podle ustanovení článků 12 (3), 14 (1) (b), 14 (3) (a) nebo 14 (4), anebo jestliže se považuje za vzaté zpět určení onoho státu podle ustanovení článku 14 (3) (b);

(iii) jestliže přihlašovatel neprovede v příslušné lhůtě úkony uvedené v článku 22.

(2) Bez zřetele k ustanovení odstavce (1) může každý určený úřad zachovat účinek stanovený v článku 11 (3) i v tom případě, kdy se nepožaduje zachování takového účinku na základě článku 25 (2).

Článek 25

Přezkoumání určenými úřady

(1) (a) Jestliže přijímací úřad odmítl uznat datum mezinárodního podání anebo vydal usnesení, že mezinárodní přihláška se považuje za vzatou zpět, anebo když Mezinárodní úřad učinil zjištění podle článku 12 (3), zašle Mezinárodní úřad na žádost přihlašovatele ihned kopie všech dokladů založených ve spise každému z určených úřadů, které přihlašovatel uvede.

(b) Jestliže přijímací úřad vydal usnesení, že určení některého státu se považuje za vzaté zpět, zašle Mezinárodní úřad na žádost přihlašovatele ihned kopie všech dokladů založených ve spise národnímu úřadu tohoto státu.

(2) (a) S výhradou ustanovení pododstavce (b) a za předpokladu, že případný národní poplatek byl zaplacen a popřípadě předepsaný překlad předložen ve stanovené lhůtě, rozhodne každý určený úřad, zda odmítnutí, usnesení nebo zjištění uvedené v odstavci (1) bylo oprávněné podle ustanovení Smlouvy a Prováděcího předpisu; jestliže shledá, že odmítnutí nebo usnesení bylo důsledkem omylu nebo opominutí na straně přijímacího úřadu nebo že zjištění bylo důsledkem omylu nebo opominutí na straně Mezinárodního úřadu, projedná mezinárodní přihlášku, pokud jde o účinky ve státě určeného úřadu, tak, jako kdyby k omylu nebo opominutí nedošlo.

(b) Jestliže archivní vyhotovení došlo Mezinárodnímu úřadu po uplynutí lhůty předepsané v článku 12 (3) v důsledku omylu nebo opominutí na straně přihlašovatele, platí ustanovení pododstavec (a) pouze za okolností uvedených v článku 48 (2).

Článek 26

Možnost provádění oprav u určených úřadů

Žádný určený úřad nezamítne mezinárodní přihlášku z toho důvodu, že nebyly splněny požadavky Smlouvy a Prováděcího předpisu, aniž by před tím dal přihlašovateli možnost opravit uvedenou přihlášku v rozsahu a v řízení stanoveném národním zákonodárstvím pro stejné nebo obdobné případy u národních přihlášek.

Článek 27

Národní požadavky

(1) Žádné národní zákonodárství nesmí požadovat, aby mezinárodní přihláška vyhovovala, po stránce formální nebo obsahové, jiným nebo dalším požadavkům, než stanoví tato Smlouva a Prováděcí předpis.

(2) Ustanovení odstavce (1) se nedotýkají ani použití ustanovení článku 7 (2), ani nebrání žádnému národnímu zákonodárství, aby po zahájení řízení o mezinárodní přihlášce u určeného úřadu požadovalo předložení:

(i) jména fyzické osoby, která je oprávněna přihlašovatele jako osobu právnickou zastupovat, pokud přihlašovatel právnickou osobou je;

(ii) dokladů, které nejsou součástí mezinárodní přihlášky, ale které jsou důkazem o tvrzeních nebo prohlášeních v této přihlášce učiněných, včetně potvrzení mezinárodní přihlášky podpisem přihlašovatele, byla-li tato přihláška při podání podepsána jeho zmocněncem nebo zástupcem.

(3) Není-li přihlašovatel pro některý určený stát podle národního práva tohoto státu oprávněn podat národní přihlášku vynálezu proto, že není vynálezcem, může určený úřad mezinárodní přihlášku zamítnout.

(4) Jestliže národní zákonodárství, pokud jde o formu a obsah národní přihlášky, stanoví takové požadavky, které jsou z hlediska přihlašovatelů výhodnější než požadavky stanovené ve Smlouvě a Prováděcím předpisu pro mezinárodní přihlášky, mohou národní úřad, soudy nebo jiné příslušné orgány tohoto státu nebo pro tento stát činné aplikovat na mezinárodní přihlášky výhodnější požadavky národního zákonodárství s výjimkou případů, kdy sám přihlašovatel trvá na tom, aby na jeho mezinárodní přihlášku byly aplikovány požadavky stanovené Smlouvou a Prováděcím předpisem.

(5) Nic v této Smlouvě a v Prováděcím předpisu nebrání tomu, aby každý smluvní stát si stanovil takové hmotně právní podmínky patentovatelnosti, jaké si přeje. Zejména ustanovení této Smlouvy a Prováděcího předpisu týkající se známého stavu techniky slouží výlučně pro účely mezinárodního řízení a každý smluvní stát může tedy při rozhodování o patentovatelnosti vynálezu, který je předmětem mezinárodní přihlášky, aplikovat své národní požadavky, pokud jde o známý stav techniky, a ostatní podmínky patentovatelnosti, pokud nejde o požadavky na formu a obsah přihlášek.

(6) Národní právo může požadovat, aby přihlašovatel předložil takový důkaz o splnění hmotně právních podmínek patentovatelnosti, jaký toto právo předpisuje.

(7) Každý přijímací úřad a každý určený úřad, který začal vyřizovat mezinárodní přihlášku, může aplikovat své národní právo, pokud jde o požadavky na nastoupení přihlašovatele zástupcem oprávněným zastupovat před tímto úřadem a pokud jde o povinnost přihlašovatele mít v určeném státě adresu pro doručování.

(8) Nic ve Smlouvě a v Prováděcím předpisu nebrání tomu, aby každý smluvní stát použil taková opatření, která považuje za nutná pro ochranu své národní bezpečnosti, a nebo omezil pro ochranu svých hospodářských zájmů právo svých občanů nebo těch, kdo mají v tomto státě pobyt, podat mezinárodní přihlášku.

Článek 28

Úprava nároků, popisu a výkresů u určených úřadů

(1) Přihlašovateli bude dána možnost, aby upravil nároky, popis a výkresy u každého určeného úřadu v předepsané lhůtě. Žádný určený úřad neudělí patent nebo neodmítne udělení patentu před uplynutím této lhůty s výjimkou výslovného souhlasu přihlašovatele.

(2) Úpravy nesmějí přesahovat rozsah vynálezu, jak byl uveden v mezinárodní přihlášce při podání, ledaže to národní zákonodárství určeného státu připouští.

(3) Úpravy se provedou v souladu s národním zákonodárstvím určeného státu, pokud není jinak stanoveno Smlouvou a Prováděcím předpisem.

(4) Pokud určený úřad vyžaduje překlad mezinárodní přihlášky, musí být úpravy provedeny v jazyce překladu.

Článek 29

Účinky mezinárodního zveřejnění

(1) Pokud jde o ochranu jakýchkoliv práv přihlašovatele v určeném státě, účinky mezinárodního zveřejnění mezinárodní přihlášky jsou v tomto státě s výhradou ustanovení odstavců (2) až (4) stejné jako účinky, které stanoví národní právo určeného státu pro povinné národní zveřejnění národních přihlášek bez průzkumu.

(2) Jestliže jazyk, ve kterém bylo provedeno mezinárodní zveřejnění, je jiný než jazyk, ve kterém je předepsáno zveřejnění podle národního zákonodárství určeného státu, může národní zákonodárství takového státu stanovit, že účinky uvedené v odstavci (1) nastanou teprve od doby, kdy:

(i) překlad do druhého jazyka byl zveřejněn podle ustanovení národního zákonodárství nebo

(ii) překlad do druhého jazyka byl zpřístupněn veřejnosti vyložením k veřejnému nahlédnutí podle ustanovení národního zákonodárství nebo

(iii) překlad do druhého jazyka předal přihlašovatel skutečnému nebo případnému neoprávněnému uživateli vynálezu, který byl předmětem mezinárodní přihlášky, nebo

(iv) byly provedeny oba úkony uvedené v pododstavci (i) a (iii) nebo oba úkony uvedené v pododstavci (ii) a (iii).

(3) Národní zákonodárství každého určeného státu může stanovit, že v případech, kdy došlo na žádost přihlašovatele k mezinárodnímu zveřejnění před uplynutím 18 měsíců od data priority, nastanou účinky stanovené v odstavci (1) teprve po uplynutí lhůty 18 měsíců od data priority.

(4) Národní zákonodárství každého určeného státu může stanovit, že účinky uvedené v odstavci (1) nastanou teprve ode dne, kdy vyhotovení mezinárodní přihlášky zveřejněné podle článku 21 došlo národnímu úřadu nebo úřadu činnému pro takový stát. Uvedený úřad zveřejní datum, kdy přihláška došla, v co nejkratší době ve svém Věstníku.

Článek 30

Důvěrný charakter mezinárodní přihlášky

(1) (a) S výhradou ustanovení pododstavce (b) nedovolí Mezinárodní úřad a orgány pro mezinárodní rešerši přístup k mezinárodní přihlášce žádné osobě ani orgánu před jejím mezinárodním zveřejněním, ledaže o to požádá nebo to povolí přihlašovatel.

(b) Ustanovení pododstavce (a) se nevztahuje na předání příslušnému orgánu pro mezinárodní rešerši, na předání podle článku 13 a na postoupení podle článku 20.

(2) (a) Žádný národní úřad nepovolí třetím osobám přístup k mezinárodní přihlášce, ledaže o to požádá nebo to povolí přihlašovatel, a to před uplynutím prvního z dále uvedených dat:

(i) datum mezinárodního zveřejnění mezinárodní přihlášky;

(ii) datum, kdy došla postoupená mezinárodní přihláška podle článku 20;

(iii) datum, kdy došlo vyhotovení mezinárodní přihlášky podle článku 22.

(b) Ustanovení pododstavce (a) nebrání žádnému národnímu úřadu, aby informoval třetí strany o tom, že byl určen nebo aby tuto skutečnost zveřejnil. Taková informace nebo zveřejnění smí však obsahovat pouze tyto údaje: název přijímacího úřadu, jméno přihlašovatele, datum mezinárodního podání, číslo mezinárodní přihlášky a název vynálezu.

(c) Ustanovení pododstavce (a) nebrání určenému úřadu, aby umožnil přístup k mezinárodní přihlášce pro účely soudních orgánů.

(3) Ustanovení odstavce (2) (a) se vztahuje na každý přijímací úřad s výjimkou předání podle článku 12 (1).

(4) Pro účely tohoto článku pod pojem „přístup“ se zahrnuje každý způsob získání poznatků třetí stranou včetně individuálního sdělení nebo všeobecného zveřejnění, přičemž platí, že žádný národní úřad zásadně nezveřejní mezinárodní přihlášku nebo její překlad před mezinárodním zveřejněním nebo před uplynutím lhůty 20 měsíců od data priority, pokud v této lhůtě k mezinárodnímu zveřejnění nedošlo.

HLAVA II

MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

Článek 31

Návrh na mezinárodní předběžný průzkum

(1) Na návrh přihlašovatele je jeho mezinárodní přihláška podrobena mezinárodnímu předběžnému průzkumu, jak je stanoveno v dále uvedených ustanoveních a v Prováděcím předpisu.

(2) (a) Přihlašovatel, který je podle definice obsažené v Prováděcím předpisu občanem smluvního státu vázaného ustanoveními hlavy II nebo osobou, která tam má pobyt a jehož mezinárodní přihláška byla podána u přijímacího úřadu takového státu nebo úřadu činného pro tento stát, může podat návrh na mezinárodní předběžný průzkum.

(b) Shromáždění může rozhodnout, že osobám, které jsou oprávněny podávat mezinárodní přihlášky, se povoluje podávat návrh na mezinárodní předběžný průzkum, i když jsou občany státu nebo osobami, které mají pobyt ve státě, který není smluvním státem nebo který není vázán hlavou II Smlouvy.

(3) Návrh na mezinárodní předběžný průzkum se podává odděleně od mezinárodní přihlášky. Návrh musí obsahovat předepsané údaje v předepsaném jazyce a formě.

(4) (a) V návrhu se uvede smluvní stát nebo smluvní státy, ve kterých hodlá přihlašovatel využít výsledků mezinárodního předběžného průzkumu („zvolené státy“). Další smluvní státy mohou být zvoleny později. Volba se může týkat jen smluvních států již dříve určených podle ustanovení článku 4.

(b) Přihlašovatelé uvedení v odstavci (2) (a) mohou zvolit každý smluvní stát vázaný hlavou II. Přihlašovatelé uvedení v odstavci (2) (b) mohou zvolit pouze ty smluvní státy vázané hlavou II, které prohlásily, že jsou s volbou učiněnou těmito přihlašovateli srozuměny.

(5) Návrh podléhá předepsanými poplatkům, které se platí v předepsané lhůtě.

(6) (a) Návrh se podává u příslušného orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum uvedeného v článku 32.

(b) Každá pozdější volba se předkládá Mezinárodnímu úřadu.

(7) Každý zvolený úřad dostane zprávu o tom, že byl zvolen.

Článek 32

Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum

(1) Mezinárodní předběžný průzkum provádí orgán pro mezinárodní předběžný průzkum.

(2) U návrhů na mezinárodní předběžný průzkum podle článku 31 (2) (a) přijímací úřad a u návrhů na mezinárodní předběžný průzkum podle článku 31 (2) (b) Shromáždění určí v souladu s příslušnou dohodou uzavřenou mezi orgánem nebo orgány pro mezinárodní předběžný průzkum a Mezinárodním úřadem ten orgán nebo orgány pro mezinárodní předběžný průzkum, které budou příslušné pro provedení předběžného průzkumu.

(3) Ustanovení článku 16 (3) se přiměřeně použijí i pro orgány pro mezinárodní předběžný průzkum.

Článek 33

Mezinárodní předběžný průzkum

(1) Cílem mezinárodního předběžného průzkumu je podat předběžný a nezávazný názor na otázku, zda přihlášený vynález je nový, vyznačuje se vynálezeckou činností (nezřejmostí) a je průmyslově využitelný.

(2) Pro účely mezinárodního předběžného průzkumu se přihlášený vynález považuje za nový, není-li obsažen ve známém stavu techniky, jak je definován v Prováděcím předpisu.

(3) Pro účely mezinárodního předběžného průzkumu se přihlášený vynález považuje za vynález zahrnující vynálezeckou činnost, není-li s ohledem na známý stav techniky, jak je definován v Prováděcím předpisu, k předepsanému rozhodnému datu nasnadě pro odborníka.

(4) Pro účely mezinárodního předběžného průzkumu se přihlášený vynález považuje za průmyslově využitelný, lze-li jej podle jeho povahy vyrábět nebo užívat (v technickém smyslu) v některém odvětví průmyslu. Pojem „průmysl“ se chápe v nejširším smyslu, a to jako v Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví.

(5) Shora uvedené zásady slouží pouze pro účely mezinárodního předběžného průzkumu. Každý smluvní stát může použít dalších nebo odlišných zásad pro rozhodnutí, je-li přihlášený vynález v tomto státě patentovatelný, či nikoli.

(6) Při mezinárodním předběžném průzkumu se vezmou v úvahu veškeré podklady uvedené v mezinárodní rešeršní zprávě. V úvahu lze vzít i všechny další podklady, které se v konkrétním případě pokládají za rozhodné.

Článek 34

Řízení před orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum

(1) Řízení před orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum se řídí ustanoveními Smlouvy, Prováděcího předpisu a dohody, kterou uzavře Mezinárodní úřad podle Smlouvy a Prováděcího předpisu s uvedeným orgánem.

(2) (a) Přihlašovatel má právo na písemný i ústní styk s orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum.

(b) Přihlašovatel má právo upravit nároky, popis a výkresy, a to předepsaným způsobem a v předepsané lhůtě před zpracováním zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu. Úpravy nesmějí přesahovat rozsah vynálezu uvedený v mezinárodní přihlášce při podání.

(c) Přihlašovatel obdrží od orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum alespoň jeden písemný posudek, s výjimkou, kdy podle názoru tohoto orgánu byly splněny všechny tyto podmínky:

(i) vynález vyhovuje předpokladům uvedeným v článku 33 (1);

(ii) mezinárodní přihláška splňuje požadavky Smlouvy a Prováděcího předpisu v rozsahu přezkoumávaném tímto orgánem;

(iii) nejsou žádné připomínky podle článku 35 (2), poslední věta.

(d) Přihlašovatel může na písemný posudek podat odpověď.

(3) (a) Nevyhovuje-li podle názoru orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum mezinárodní přihláška požadavku jednotnosti vynálezu stanovenému v Prováděcím předpisu, může orgán vyzvat přihlašovatele, aby podle své volby buď omezil své nároky tak, aby uvedenému požadavku vyhovovaly, nebo zaplatil dodatečné poplatky.

(b) Národní zákonodárství každého zvoleného státu může stanovit, že v těch případech, kdy se přihlašovatel rozhodne omezit své nároky podle ustanovení podostavce (a), budou ty části mezinárodní přihlášky, které v důsledku omezení nejsou předmětem mezinárodního předběžného průzkumu, pokud jde o účinky v tomto státě, považovány za vzaté zpět, ledaže přihlašovatel zaplatí národnímu úřadu tohoto státu zvláštní poplatek.

(c) Jestliže přihlašovatel nevyhoví výzvě uvedené v pododstavci (a) v předepsané lhůtě, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum zpracuje zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu k těm částem mezinárodní přihlášky, které lze považovat za hlavní vynález, a ve zprávě uvede rozhodné skutečnosti. Národní zákonodárství každého zvoleného státu může stanovit, že v případě, kdy jeho národní úřad uzná výzvu za oprávněnou, budou ty části mezinárodní přihlášky, které se netýkají hlavního vynálezu, pokud jde o účinky v tomto státě, považovány za vzaté zpět, ledaže přihlašovatel zaplatí tomuto úřadu zvláštní poplatek.

(4) (a) Jestliže orgán pro mezinárodní průzkum má za to:

(i) že se mezinárodní přihláška týká předmětu, na nějž se průzkumná povinnost orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu Prováděcího předpisu nevztahuje, přičemž orgán v takovém konkrétním případě rozhodne, že průzkum provádět nebude, nebo

(ii) že popis, nároky nebo výkresy jsou tak nejasné, nebo nároky jsou tak nepřiměřeně vysvětleny popisem, že nelze vypracovat řádný posudek o novosti, vynálezecké činnosti (nezřejmosti) nebo průmyslové využitelnosti přihlášeného vynálezu, nebude se uvedený orgán zabývat otázkami zmíněnými v článku 33 (1) a zpraví o tom přihlašovatele s uvedením důvodů.

(b) Jestliže se zjistí, že některý z případů uvedených v pododstavci (a) nastal jen v některých nárocích nebo v souvislosti s některými nároky, ustanovení zmíněného pododstavce se použijí pouze na uvedené nároky.

Článek 35

Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu

(1) Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu se zpracuje ve stanovené lhůtě a v předepsané formě.

(2) Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu neobsahuje žádnou zmínku o tom, zda přihlášený vynález je nebo se zdá být patentovatelný, či nepatentovatelný podle národního zákonodárství některého státu. Je v ní uvedeno, s výhradou ustanovení odstavce (3), pokud jde o každý nárok, zda se tento nárok zdá splňovat požadavky novosti, vynálezecké činnosti (ne nasnadě jsoucího řešení) a průmyslové využitelnosti, jak jsou pro účely mezinárodního předběžného průzkumu stanoveny v článku 33 (1) až (4). Zpráva bude obsahovat citaci materiálů, o nichž se má za to, že podporují v ní uvedený závěr, a vysvětlení podle okolností případu. Zpráva může obsahovat i jiné připomínky stanovené Prováděcím předpisem.

(3) (a) Má-li v době zpracování zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu orgán pro mezinárodní předběžný průzkum za to, že nastala některá okolnost uvedená v článku 34 (4) (a), uvede to ve zprávě s udáním důvodů. Zpráva nebude obsahovat náležitosti podle odstavce (2).

(b) Zjistí-li se, že nastaly okolnosti podle článku 34 (4) (b), bude mít zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu obsah podle pododstavce (a), pokud jde o příslušné nároky, kdežto, pokud jde o ostatní nároky, bude její obsah odpovídat odstavci (2).

Článek 36

Předání, překlad a sdělení zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu

(1) Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu spolu s předepsanými přílohami se předá přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu.

(2) (a) Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu a její přílohy se přeloží do předepsaných jazyků.

(b) Překlad uvedené zprávy pořídí Mezinárodní úřad nebo bude pořízen pod jeho odpovědností, překlad uvedených příloh však pořídí přihlašovatel.

(3) (a) Zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu spolu s předepsaným překladem a její přílohy (v původním jazyce) sdělí Mezinárodní úřad každému zvolenému úřadu.

(b) Předepsaný překlad příloh předá v předepsané lhůtě zvoleným úřadům přihlašovatel.

(4) Ustanovení článku 20 (3) se přiměřeně použije i u kopií všech materiálů uvedených ve zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu, pokud nebyly uvedeny již v mezinárodní rešeršní zprávě.

Článek 37

Vzetí zpět návrhu nebo volby

(1) Přihlašovatel může vzít zpět každou učiněnou volbu i všechny volby.

(2) Vezme-li zpět volbu všech zvolených států, má se za to, že byl vzat zpět i návrh na mezinárodní předběžný průzkum.

(3) (a) Každé vzetí zpět je třeba oznámit Mezinárodnímu úřadu.

(b) Mezinárodní úřad informuje v tom smyslu příslušné zvolené úřady a příslušný orgán pro mezinárodní předběžný průzkum.

(4) (a) S výhradou ustanovení pododstavce (b) se vzetí zpět návrhu na mezinárodní předběžný průzkum nebo volby smluvního státu považuje za zpětvzetí mezinárodní přihlášky, pokud jde o tento stát, ledaže národní zákonodárství tohoto státu stanoví něco jiného.

(b) Vzetí zpět návrhu na mezinárodní předběžný průzkum nebo volby se nepovažuje za vzetí zpět mezinárodní přihlášky, dojde-li ke vzetí zpět před uplynutím příslušné lhůty podle článku 22; každý smluvní stát může však stanovit ve svém národním zákonodárství, že to platí jen tehdy, obdržel-li jeho národní úřad v uvedené lhůtě vyhotovení mezinárodní přihlášky spolu s případným překladem a platbou na národní poplatek.

Článek 38

Důvěrný charakter mezinárodního předběžného průzkumu

(1) Ani Mezinárodní úřad ani orgán pro mezinárodní předběžný průzkum nepovolí ve smyslu a s výhradou článku 30 (4) přístup ke spisu o mezinárodním předběžném průzkumu žádné osobě ani orgánu, ledaže o to požádá nebo to povolí přihlašovatel, s výjimkou zvolených úřadů po zpracování zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu.

(2) S výhradou ustanovení odstavce (1) a článku 36 (1) a (3) a článku 37 (3) (b) Mezinárodní úřad ani orgán pro mezinárodní předběžný průzkum neposkytuje informace o tom, zda byla, či nebyla vydána zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu, zda byl či nebyl vzat zpět návrh na mezinárodní předběžný průzkum nebo některá volba, ledaže o to požádá nebo to povolí přihlašovatel.

Článek 39

Vyhotovení, překlad a poplatek pro zvolené úřady

(1) (a) Došlo-li k volbě smluvního státu před uplynutím devatenáctého měsíce od data priority, nevztahují se na tento stát ustanovení článku 22 a přihlašovatel předloží každému zvolenému úřadu jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky (pokud již nedošlo k postoupení uvedenému v článku 20) a její případný překlad a uhradí mu případný národní poplatek, a to nejpozději před uplynutím lhůty třiceti měsíců od data priority.

(b) Národní zákonodárství může k provedení úkonů uvedených v pododstavci (a) stanovit lhůty delší, než je lhůta tam uvedená.

(2) Ztráta účinku stanoveného v článku 11 (3) nastane ve zvoleném státě se stejnými důsledky jako vzetí zpět národní přihlášky v tomto státě, jestliže přihlašovatel neprovede úkony podle odstavce (1) (a) v příslušné lhůtě podle odstavce (1) (a) nebo (b).

(3) Každý zvolený úřad může zachovat účinek stanovený v článku 11 (3) i tehdy, když přihlašovatel nesplní požadavky stanovené v odstavcích (1) (a) nebo (b).

Článek 40

Odklad národního průzkumu a dalšího řízení

(1) Došlo-li k volbě některého smluvního státu před uplynutím 19 měsíců od data priority, nevztahují se ustanovení článku 23 na tento stát a národní úřad tohoto státu nebo úřad činný pro tento stát nepřikročí, s výjimkou ustanovení odstavce (2), k průzkumu mezinárodní přihlášky a k dalšímu řízení o ní dříve, než uplyne příslušná lhůta podle článku 39.

(2) Bez ohledu na ustanovení (1) může každý zvolený úřad přistoupit na výslovnou žádost přihlašovatele k průzkumu mezinárodní přihlášky a k jejímu dalšímu řízení kdykoliv.

Článek 41

Úprava nároků, popisu a výkresů u zvolených úřadů

(1) Přihlašovatel má možnost upravit nároky, popis a výkresy u každého zvoleného úřadu v předepsané lhůtě. Zvolený úřad neudělí patent nebo neodepře udělení patentu před uplynutím této lhůty, ledaže k tomu přihlašovatel udělí výslovný souhlas.

(2) Úpravy nesmějí přesahovat rozsah vynálezu uvedený v mezinárodní přihlášce při podání, ledaže národní právo zvoleného státu dovoluje, aby úpravy tento rozsah přesahovaly.

(3) Úpravy musí být v souladu s národním zákonodárstvím zvoleného státu ve všem, co není upraveno Smlouvou nebo Prováděcím předpisem.

(4) Požaduje-li zvolený úřad překlad mezinárodní přihlášky, musí být úpravy v jazyce překladu.

Článek 42

Výsledky národního průzkumu u zvolených úřadů

Žádný zvolený úřad, který obdrží zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu, nesmí požadovat, aby přihlašovatel předložil kopie jakýchkoliv dokladů souvisejících s průzkumem téže mezinárodní přihlášky u některého jiného zvoleného úřadu nebo aby poskytl informace o jejich obsahu.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

Žádost o určitý druh ochrany

Přihlašovatel může v souladu s Prováděcím předpisem, pokud jde o každý určený nebo zvolený stát, v němž se určitý druh ochrany připouští, oznámit, že jeho mezinárodní přihláška směřuje k udělení autorského osvědčení na vynález, osvědčení na užitný vzor nebo užitného vzoru a nikoliv k udělení patentu; nebo může oznámit, že směřuje k udělení dodatkového patentu nebo osvědčení, dodatkového autorského osvědčení na vynález nebo dodatkového osvědčení na užitný vzor, přičemž výsledný účinek se bude řídit výběrem přihlašovatele. Pro účely tohoto článku a příslušných ustanovení Prováděcího předpisu neplatí článek 2 (ii).

Článek 44

Žádost o dva druhy ochrany

Ve všech určených nebo zvolených státech, jejichž zákonodárství připouští jedinou přihlášku směřující jak k udělení patentu nebo jiného druhu ochrany uvedeného v článku 43, tak i k udělení dalšího zmíněného druhu ochrany, může přihlašovatel v souladu s Prováděcím předpisem oznámit dva druhy, ochrany, jejichž udělení požaduje, a výsledný účinek se bude řídit oznámením přihlašovatele. Pro účely tohoto článku a příslušných ustanovení Prováděcího předpisu neplatí článek 2 (ii).

Článek 45

Smlouvy o regionálním patentu

(1) Každá smlouva, podle které se předpokládá udělování regionálních patentů („smlouva o regionálním patentu“) a která dává všem osobám oprávněným ve smyslu článku 9 k podávání mezinárodních přihlášek právo podávat přihlášky směřující k udělení takových patentů, může stanovit, že mezinárodní přihlášky s určením nebo volbou státu, který je současně účastníkem smlouvy o regionálním patentu a Smlouvy, lze podat jako přihlášky směřující k udělení regionálního patentu.

(2) Národní zákonodárství takového určeného nebo zvoleného státu může stanovit, že každé určení nebo zvolení tohoto státu v mezinárodní přihlášce se považuje za oznámení, že přihlašovatel chce získat regionální patent podle smlouvy o regionálním patentu.

Článek 46

Nesprávný překlad mezinárodní přihlášky

Jestliže v důsledku nesprávného překladu mezinárodní přihlášky přesahuje rozsah některého patentu uděleného na základě této přihlášky rozsah mezinárodní přihlášky v jejím původním jazyce, příslušné orgány dotyčného smluvního státu mohou přiměřeně a se zpětnou platností omezit rozsah patentu a prohlásit jej za neplatný a zrušený v té míře, v níž jeho rozsah překročil rozsah mezinárodní přihlášky v jejím původním jazyce.

Článek 47

Lhůty

(1) Podrobnosti o počítání lhůt uvedených ve Smlouvě se řídí Prováděcím předpisem.

(2) (a) Všechny lhůty uvedené v hlavě I a II této Smlouvy mohou být změněny rozhodnutím smluvních států, a to bez revize Smlouvy podle článku 60.

(b) Taková rozhodnutí se přijmou ve Shromáždění nebo na základě písemného hlasování a musí být jednomyslná.

Článek 48

Nedodržení některých lhůt

(1) Nebyla-li některá lhůta stanovená ve Smlouvě nebo Prováděcím předpisu dodržena v důsledku přerušení poštovního styku nebo neodvratitelné ztráty nebo zpoždění v poštovní dopravě, bude se lhůta pokládat za dodrženou v případech stanovených Prováděcím předpisem, který stanoví i důkazy a jiné podmínky.

(2) (a) Každý smluvní stát, pokud se jeho týká, omluví nedodržení lhůty z těch důvodů, které připouští jeho národní zákonodárství.

(b) Každý smluvní stát, pokud se jeho týká, může omluvit nedodržení lhůty k němuž došlo z jiných důvodů než těch, které jsou uvedeny v pododstavci (a).

Článek 49

Právo vystupovat před mezinárodními orgány

Každý právní zástupce, patentový zástupce nebo jiná osoba oprávněná vystupovat před národním úřadem, kde byla mezinárodní přihláška podána, je oprávněna vystupovat před Mezinárodním úřadem, příslušným orgánem, pro mezinárodní rešerši i příslušným orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum, pokud jde o tuto přihlášku.

HLAVA IV

TECHNICKÉ SLUŽBY

Článek 50

Patentové informační služby

(1) Mezinárodní úřad může poskytovat služby (nazývané v tomto článku „informační služby“) dodáváním technických a jiných příslušných informací, které má k dispozici na základě uveřejněných materiálů, zejména patentů a zveřejněných přihlášek.

(2) Mezinárodní úřad může poskytovat tyto informační služby buď přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika orgánů pro mezinárodní rešerši nebo jiných národních nebo mezinárodních specializovaných institucí, se kterými může uzavřít smlouvy.

(3) Informační služby se uskutečňují tak, aby umožňovaly zejména těm smluvním státům, které patří k rozvojovým zemím, získání technických poznatků a techniky včetně existujícího zveřejněného „know-how“.

(4) Informační služby se poskytují vládám smluvních států, jejich občanům a osobám, které v nich mají pobyt. Shromáždění může rozhodnout o poskytování těchto služeb nad tento rámec.

(5) (a) Všechny služby vládám smluvních států se poskytují za úhradu hotových výloh; pro vlády smluvních států, které patří k rozvojovým zemím, se však služby poskytují za úhradu nižší, pokud je možné rozdíl krýt ziskem vzniklým za služby poskytované jiným odběratelům než vládám smluvních států, nebo z prostředků uvedených v článku 54 (4).

(b) Hotové výlohy uvedené v pododstavci (a) jsou výlohy přesahující obvyklé náklady za služby národního úřadu nebo závazky orgánu pro mezinárodní rešerši.

(6) V podrobnostech se ustanovení tohoto článku řídí rozhodnutím Shromáždění a v mezích jim určených rozhodnutím pracovních skupin, které může Shromáždění k tomu účelu zřídit.

(7) Jestliže to považuje za nutné, doporučí Shromáždění další způsoby opatřování prostředků kromě těch, jež jsou uvedeny v odstavci (5).

Článek 51

Technická pomoc

(1) Shromáždění vytvoří výbor pro technickou pomoc (nazývaný v tomto článku „výbor“).

(2) (a) Členové výboru se volí ze smluvních států s patřičným ohledem na zastoupení rozvojových zemí.

(b) Generální ředitel zve z vlastní iniciativy nebo na žádost výboru zástupce mezivládních organizací zabývajících se technickou pomocí rozvojovým zemím, aby se zúčastnili prací výboru.

(3) (a) Úkolem výboru je organizovat a dohlížet na technickou pomoc smluvním státům, které patří k rozvojovým zemím, za účelem rozvoje jejich patentových systémů, a to buď na národním, nebo regionálním základě.

(b) Technická pomoc zahrnuje zejména výchovu specialistů, vysílání expertů a dodávku pomůcek jak za účelem předvedení, tak pro provoz.

(4) Pro financování projektů podle tohoto článku bude Mezinárodní úřad usilovat o uzavření smluv jednak s mezinárodními finančními organizacemi a mezivládními organizacemi, zejména s Organizací spojených národů, agenturami Spojených národů a se specializovanými institucemi Spojených národů, které se zabývají technickou pomocí, jednak s vládami států, které technickou pomoc dostávají.

(5) V podrobnostech se ustanovení tohoto článku řídí rozhodnutím Shromáždění a v mezích jím určených rozhodnutími těch pracovních skupin, které Shromáždění k tomu účelu zřizuje.

Článek 52

Vztahy k ostatním ustanovením Smlouvy

Ustanovení této hlavy se nedotýkají finančních ustanovení obsažených v ostatních hlavách této Smlouvy. Tato ustanovení nelze použít pro tuto hlavu ani pro její provedení.

HLAVA V

ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ

Článek 53

Shromáždění

(1) (a) Shromáždění se skládá, s výhradou článku 57 (8), ze smluvních států.

(b) Vláda každého smluvního státu je zastoupena jedním delegátem, kterému mohou pomáhat zástupci, poradci a experti.

(2) (a) Shromáždění:

(i) projednává všechny záležitosti, které se týkají udržování a rozvoje Unie a provádění Smlouvy;

(ii) plní ty úkoly, které jsou mu jmenovitě uloženy jinými ustanoveními Smlouvy;

(iii) dává pokyny Mezinárodnímu úřadu, pokud jde o přípravu revizních konferencí;

(iv) reviduje a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele, pokud se týkají Unie, a dává mu všechny potřebné instrukce ve věcech, jež jsou v kompetenci Unie;

(v) reviduje a schvaluje zprávy a činnost výkonného výboru zřízeného podle odstavce (9) a dává mu instrukce;

(vi) stanoví plán, přijímá dvouletý rozpočet Unie a schvaluje konečné vyúčtování;

(vii) přijímá finanční opatření Unie;

(viii) vytváří takové výbory a pracovní skupiny, které považuje za vhodné k dosažení cílů Unie;

(ix) stanoví, které jiné než smluvní státy a s přihlédnutím k ustanovení odstavce (8), které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mají právo účasti na jeho schůzích jako pozorovatelé;

(x) vykonává veškerou potřebnou činnost k dosažení cílů Unie a takové další úkoly, které jsou vhodné podle Smlouvy.

(b) Pokud jde o záležitosti, které zajímají rovněž jiné Unie řízené Organizací, Shromáždění činí svá rozhodnutí teprve poté, kdy vyslechlo doporučení koordinačního výboru Organizace.

(3) Delegát může zastupovat pouze jeden stát a hlasovat jen jeho jménem.

(4) Každý smluvní stát má jeden smluvní hlas.

(5) (a) Polovina smluvních států tvoří kvorum.

(b) V případě nedostatku kvora, může Shromáždění činit rozhodnutí, ale tato rozhodnutí s výjimkou těch, která se týkají jeho vlastního jednání, nabudou účinnosti jen, když se získá kvorum a požadovaná většina hlasů písemným hlasováním, jak je uvedeno v Prováděcím předpisu.

(6) (a) S výhradou ustanovení článků 47 (2) (b), 58 (2) (b), 58 (3) a 61 (2) (b) se pro rozhodnutí Shromáždění vyžaduje dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů.

(b) Abstence se nepovažují za hlasy.

(7) Pokud jde o záležitosti, které se výlučně týkají států vázaných ustanoveními hlavy II, každá zmínka o smluvních státech učiněná v odstavcích (4), (5) a (6) se vztahuje jen na státy vázané ustanoveními hlavy II.

(8) Každá mezivládní organizace určená za orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum má na schůzích Shromáždění právo účasti jako pozorovatel.

(9) Jakmile počet smluvních států překročí čtyřicet, Shromáždění zřídí výkonný výbor. Každá zmínka o výkonném výboru v Smlouvě nebo v Prováděcím předpisu se uplatní jen, pokud byl výbor již zřízen.

(10) Až do zřízení výkonného výboru Shromáždění schvaluje v mezích plánu a dvouletého rozpočtu roční plány a roční rozpočty připravené generálním ředitelem.

(11) (a) Shromáždění se schází každý druhý kalendářní rok na řádném zasedání svolaném generálním ředitelem, a nedojde-li k výjimečným okolnostem, ve stejné době a na témže místě jako generální shromáždění Organizace.

(b) Shromáždění se schází na mimořádném zasedání svolaném generálním ředitelem na žádost výkonného výboru nebo na žádost jedné čtvrtiny smluvních států.

(12) Shromáždění přijímá svůj vlastní jednací řád.

Článek 54

Výkonný výbor

(1) Jakmile Shromáždění zřídí výkonný výbor, řídí se tento výbor dále uvedenými ustanoveními.

(2) (a) Výkonný výbor je s výhradou ustanovení článku 57 (8) tvořen státy zvolenými Shromážděním ze států, které jsou členy Shromáždění.

(b) Vláda každého státu, který je členem výkonného výboru, je zastoupena jedním delegátem, kterému mohou pomáhat zástupci, poradci a experti.

(3) Počet států, které jsou členy výkonného výboru, odpovídá čtvrtině počtu států, které jsou členy Shromáždění. Při určování počtu míst se zbytek, který zůstává po vydělení čtyřmi, nebere v úvahu.

(4) Při volbě členů výkonného výboru přihlíží Shromáždění ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení.

(5) (a) Každý člen výkonného výboru zůstává ve funkci od skončení zasedání Shromáždění, na kterém byl zvolen, až do skončení následujícího řádného zasedání Shromáždění.

(b) Členové výkonného výboru mohou být zvoleni znovu, avšak nejvýše v počtu dvou třetin takových členů.

(6) (a) Výkonný výbor:

(i) připravuje návrh jednacího pořadu Shromáždění;

(ii) předkládá Shromáždění návrh plánu a dvouletého rozpočtu Unie, připravených generálním ředitelem;

(iii) (zrušeno)

(iv) předkládá Shromáždění pravidelné zprávy generálního ředitele a roční revizní účetní zprávy s příslušným komentářem;

(v) podniká všechna potřebná opatření pro provádění plánu Unie generálním ředitelem v souladu s rozhodnutími Shromáždění a podle okolností, které vznikly mezi dvěma řádnými zasedáními Shromáždění;

(vi) vykonává všechny ostatní úkoly, které jsou mu v rámci této Smlouvy svěřeny.

(b) Pokud jde o záležitosti, které zajímají rovněž jiné unie řízené Organizací, výkonný výbor činí svá rozhodnutí teprve poté, kdy vyslechl doporučení koordinačního výboru Organizace.

(7) (a) Výkonný výbor se schází jednou za rok na řádném zasedání, které svolá generální ředitel, pokud možno ve stejné době a na témže místě jako koordinační výbor Organizace.

(b) Výkonný výbor se schází na mimořádném zasedání, které svolá generální ředitel buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost předsedy výkonného výboru, nebo na žádost jedné čtvrtiny jeho členů.

(8) (a) Každý stát, který je členem výkonného výboru, má jeden hlas.

(b) Polovina států, které jsou členy výkonného výboru tvoří kvorum.

(d) Abstence se nepovažují za hlasy.

(e) Delegát může zastupovat pouze jeden stát a hlasovat jen jeho jménem.

(9) Smluvní státy, které nejsou členy výkonného výboru, mají právo účasti na jeho zasedání jako pozorovatelé, stejně jako všechny mezivládní organizace určené za orgán pro mezinárodní rešerši, nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum.

(10) Výkonný výbor přijímá svůj vlastní jednací řád.

Článek 55

Mezinárodní úřad

(1) Administrativní úkoly, které se týkají Unie, vykonává Mezinárodní úřad.

(2) Mezinárodní úřad zajišťuje sekretariát pro různé orgány Unie.

(3) Generální ředitel je vedoucí funkcionář Unie a zastupuje Unii navenek.

(4) Mezinárodní úřad vydává Věstník a jiné publikace uvedené v Prováděcím předpisu nebo vyžádané Shromážděním.

(5) V Prováděcím předpisu se stanoví, jaké služby jsou povinny poskytovat národní úřady Mezinárodnímu úřadu a orgánům pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum při plnění jejich úkolů podle Smlouvy.

(6) Generální ředitel a člen aparátu jím určený se zúčastňují bez hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, výkonného výboru nebo jiného výboru a nebo pracovní skupiny zřízené podle Smlouvy nebo Prováděcího předpisu. Generální ředitel nebo jím určený člen aparátu je z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.

(7) (a) Mezinárodní úřad provádí přípravy pro revizní konference podle instrukcí Shromáždění a ve spolupráci s výkonným výborem.

(b) Mezinárodní úřad může ve věci příprav revizní konference konzultovat mezivládní a mezinárodní nevládní organizace.

(d) Mezinárodní úřad provádí i další úkoly, které mu budou přiděleny.

Článek 56

Výbor pro technickou spolupráci

(1) Shromáždění zřídí výbor pro technickou spolupráci (v tomto článku dále jen „výbor“).

(2) (a) Shromáždění určí složení výboru a jmenuje jeho členy, přičemž přihlíží ke spravedlivému zastoupení rozvojových zemí.

(b) Orgány pro mezinárodní rešerši a orgány pro mezinárodní předběžný průzkum jsou členy výboru z úřední povinnosti. Jestliže je takový orgán národním úřadem smluvního státu, nemůže mít tento stát ve výboru již žádného jiného zástupce.

(c) Jestliže to počet smluvních států umožňuje, je celkový počet členů výboru větší než dvojnásobek počtu členů z úřední povinnosti.

(d) Generální ředitel vyzve z vlastní iniciativy nebo na žádost výboru zástupce zainteresovaných organizací, aby se zúčastnili jednání, na kterých mají zájem.

(3) Cílem výboru je přispívat radami a doporučeními:

(i) k trvalému zlepšování služeb stanovených ve Smlouvě;

(ii) pokud je několik orgánů pro mezinárodní rešerši a několik orgánů pro mezinárodní předběžný průzkum, k maximální jednotnosti jejich dokumentace a pracovních metod a k maximálně jednotné a vysoké kvalitě jejich zpráv;

(iii) na výzvu Shromáždění nebo výkonného výboru k řešení technických problémů specifických pro vytvoření jediného orgánu pro mezinárodní rešerši.

(4) Každý smluvní stát a každá zainteresovaná mezinárodní organizace se může obrátit písemně na výbor s otázkami, které příslušejí do pravomoci výboru.

(5) Výbor se může se svou radou nebo doporučením obrátit na generálního ředitele nebo jeho prostřednictvím na Shromáždění, výkonný výbor, na všechny nebo některé orgány pro mezinárodní rešerši a pro mezinárodní předběžný průzkum a na všechny nebo některé přijímací úřady.

(6) (a) Generální ředitel předá výkonnému výboru ve všech případech texty všech rad a doporučení výboru. Sám může k takovým textům připojit komentář.

(b) Výkonný výbor se může vyjádřit ke každé radě, doporučení nebo k jiné činnosti výboru a může vyzvat výbor, aby prostudoval otázky, které spadají do jeho kompetence, a podal o tom zprávu. Výkonný výbor může předat Shromáždění rady, doporučení a zprávy výboru s příslušným komentářem.

(7) Do zřízení výkonného výboru se odkaz na výkonný výbor v odstavci (6) považuje za odkaz na Shromáždění.

(8) Postup výboru se v podrobnostech řídí rozhodnutími Shromáždění.

Článek 57

Financování

(1) (a) Unie má rozpočet.

(b) Rozpočet Unie zahrnuje vlastní příjmy a vydání Unie a její příspěvek na rozpočet společných výdajů unií řízených Organizací.

(c) Výdaje, které se nedotýkají výlučně Unie, ale také jedné nebo více unií řízených Organizací, se považují za společné výdaje unií. Podíl Unie na takových společných výdajích je úměrný tomu, jaký na nich má Unie zájem.

(2) Rozpočet Unie se sestavuje se zřetelem k požadavkům koordinace s rozpočty ostatních unií řízených Organizací.

(3) S výhradou ustanovení odstavce (5) je rozpočet Unie financován z těchto zdrojů:

(i) z poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem ve vztahu k Unii;

(ii) z prodeje publikací Mezinárodního úřadu ve vztahu k Unii a z honorářů za ně;

(iii) z darů, odkazů a subvencí;

(iv) z nájemného, úroků a jiných různých příjmů.

(4) Výše poplatků a dávek, které náleží Mezinárodnímu úřadu, a ceny za jeho publikace se určí tak, aby za normálních okolností postačily ke krytí všech výdajů Mezinárodního úřadu, spojených se správou této Smlouvy.

(5) (a) V případě, že některý finanční rok skončí schodkem, zaplatí smluvní státy, s výhradou ustanovení pododstavců (b) a (c), příspěvek na jeho krytí.

(b) O výši příspěvku každého smluvního státu rozhodne Shromáždění, přičemž vezme v úvahu počet mezinárodních přihlášek, které vyšly z každého z těchto států v příslušném roce.

(c) Jestliže je zajištěno buď úplné nebo částečné provizorní krytí schodku jinými prostředky, může Shromáždění rozhodnout, že se schodek převede a od smluvních států se nebude žádat placení příspěvků.

(d) Umožňuje-li to finanční situace Unie, může Shromáždění rozhodnout, že příspěvky zaplacené podle ustanovení pododstavce (a) se vrátí státům, které je zaplatily.

(e) Smluvní stát, který nezaplatil do dvou let od data splatnosti, stanoveného Shromážděním, svůj příspěvek podle pododstavce (b), nemůže vykonávat své hlasovací právo v žádném orgánu Unie. Přesto však každý orgán Unie může svolit, aby takový stát vykonával své hlasovací právo v tomto orgánu potud, pokud uzná, že zdržení platby bylo způsobeno výjimečnými a neodvratitelnými okolnostmi.

(6) Jestliže k přijetí rozpočtu nedojde před začátkem nového finančního období, zůstane v téže výši jako rozpočet předcházejícího roku, jak je stanoveno ve finančních předpisech.

(7) (a) Unie má provozní fond zřízený jednorázovou platbou každého smluvního státu. Nebude-li tento fond postačovat, učiní Shromáždění opatření k jeho zvýšení. Jestliže části tohoto fondu není dále zapotřebí, bude vrácena.

(b) Výše počáteční platby každého smluvního státu na uvedený fond nebo jeho podíl na zvýšení fondu stanoví Shromáždění podle podobných zásad, jaké jsou uvedeny v odstavci (5) (b).

(c) Platební podmínky určí Shromáždění na návrh generálního ředitele a po vyslechnutí doporučení koordinačního výboru Organizace.

(d) Každá vrácená částka bude úměrná částkám zaplaceným každým smluvním státem, přičemž se vezme v úvahu datum zaplacení těchto částek.

(8) (a) V dohodě o ústředním sídle uzavřené se státem, na jehož území má Organizace své ústředí, se stanoví, že tento stát poskytne zálohy, nebudou-li provozní fondy postačovat. Výše těchto záloh a podmínky, za kterých se poskytují, budou předmětem zvláštních dohod uzavíraných případ od případu mezi tímto státem a Organizací. Pokud trvá jeho závazek poskytovat zálohy, bude tento stát mít z úřední povinnosti místo ve Shromáždění a ve výkonném výboru.

(b) Stát uvedený v pododstavci (a) a Organizace mají právo písemně vypovědět závazek poskytovat zálohy. Výpověď nabude účinnosti za tři roky od konce toho roku, v němž byla podána.

(9) Revizi účtů provádí jeden nebo více smluvních států nebo externích revizorů, jak je stanoveno ve finančních předpisech. Určí je s jejich souhlasem Shromáždění.

Článek 58

Prováděcí předpis

(1) Prováděcí předpis připojený k Smlouvě obsahuje pravidla:

(i) týkající se záležitostí, ve kterých Smlouva výslovně odkazuje na Prováděcí předpis, nebo výslovně stanoví, že taková pravidla jsou nebo budou předepsána;

(ii) týkající se administrativních náležitostí, záležitostí nebo řízení;

(iii) týkající se podrobností při aplikaci ustanovení Smlouvy.

(2) (a) Shromáždění může provést změnu Prováděcího předpisu.

(b) S výhradou ustanovení odstavce (3) se k provedení změn požaduje tříčtvrtinová většina odevzdaných hlasů.

(3) (a) V Prováděcím předpisu jsou uvedena pravidla, která mohou být změněna:

(i) pouze jednomyslným souhlasem nebo

(ii) pouze tehdy, když žádný ze smluvních států, jejichž národní úřad působí jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, neprojeví nesouhlas, a pokud takový orgán je mezivládní organizací, neprojeví-li nesouhlas ten smluvní stát, který je členem této mezivládní organizace a je k tomu zmocněn ostatními členskými státy sdruženými v příslušném orgánu této organizace.

(b) Má-li se takové pravidlo nadále z uvedeného speciálního režimu vyloučit, musí být splněny podmínky uvedené v pododstavci (a) (i) nebo v pododstavci (a) (ii) podle okolností.

(c) Má-li být nějaké pravidlo nadále do jednoho nebo druhého speciálního režimu podle pododstavce (a) zahrnuto, musí k tomu být jednomyslný souhlas.

(4) Prováděcí předpis stanoví, že generální ředitel vydá pod dohledem Shromáždění Administrativní směrnice.

(5) V případě rozporu mezi ustanoveními Smlouvy a ustanoveními Prováděcího předpisu má znění Smlouvy přednost.

HLAVA VI

SPORY

Článek 59

Spory

S výhradou článku 64 (5) může být každý spor mezi dvěma nebo více smluvními státy, který se týká výkladu nebo aplikace Smlouvy nebo Prováděcího předpisu a který nebyl vyřízen smírně, předložen jedním z těchto států u Mezinárodního soudního dvora návrhem podle řádu tohoto soudu, ledaže se tyto státy dohodnou na jiném způsobu řešení. Smluvní stát, který spor předkládá soudu, bude o tom informovat Mezinárodní úřad; Mezinárodní úřad upozorní na tuto záležitost ostatní smluvní státy.

HLAVA VII

REVIZE A ZMĚNY

Článek 60

Revize Smlouvy

(1) Smlouvu lze periodicky revidovat na zvláštní konferenci smluvních států.

(2) O svolání revizní konference rozhodne Shromáždění.

(3) Mezivládní organizace, určená jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, má právo účasti na revizní konferenci jako pozorovatel.

(4) Články 53 (5), (9) a (11), 54, 55 (4) až (8), 56 a 57 mohou být změněny buď revizní konferencí nebo podle ustanovení článku 61.

Článek 61

Změna některých ustanovení Smlouvy

(1) (a) Návrhy na změnu článků 53 (5), (9) a (11), 54, 55 (4) až (8), 56 a 57 mohou vycházet z iniciativy každého státu, který je členem Shromáždění, z iniciativy výkonného výboru nebo generálního ředitele.

(b) Takové návrhy sdělí generální ředitel smluvním státům alespoň šest měsíců před jejich projednáním na Shromáždění.

(2) (a) Změny článků uvedených v odstavci (1) musí schválit Shromáždění.

(b) Ke schválení se vyžaduje tříčtvrtinová většina odevzdaných hlasů.

(3) (a) Změna článků uvedených v odstavci (1) nabývá účinnosti jeden měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemná oznámení o přijetí změn v příslušném ústavním řízení od tří čtvrtin států, které byly členy Shromáždění v době přijetí změny.

(b) Každá takto přijatá změna shora uvedených článků je závazná pro všechny státy, které jsou členy Shromáždění v době, kdy změna nabývá účinnosti s tím, že jakákoliv změna, která znamená zvýšení finančních závazků smluvních států, zavazuje pouze ty státy, které podaly oznámení o přijetí takové změny.

(c) Každá změna přijatá podle pododstavce (a) zavazuje všechny státy, které se stanou členy Shromáždění po datu, kdy změna nabyla účinnosti podle ustanovení pododstavce (a).

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Členství ve Smlouvě

(1) Každý stát, který je členem Mezinárodní unie na ochranu průmyslového vlastnictví, se může stát členem této Smlouvy:

(i) jejím podpisem a dodatečným uložením ratifikační listiny nebo,

(ii) uložením listiny o přístupu ke Smlouvě.

(2) Listiny o ratifikaci nebo o přístupu se uloží u generálního ředitele.

(3) Ustanovení článku 24 Stockholmského znění Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví platí i pro tuto Smlouvu.

(4) Odstavec (3) nelze v žádném případě vykládat tak, že obsahuje uznání nebo tichý souhlas smluvního státu s faktickou situací na území, na němž Smlouvu aplikuje jiný smluvní stát v důsledku uvedeného článku.

Článek 63

Účinnost Smlouvy

(1) (a) S výhradou ustanovení odstavce (3) nabývá tato Smlouva účinnosti tři měsíce poté, co osm států uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu za předpokladu, že alespoň čtyři z těchto států splňují jednu z následujících podmínek:

(i) počet přihlášek podaných v tomto státě přesáhl podle posledních ročních statistik zveřejněných Mezinárodním úřadem 40 000;

(ii) občané tohoto státu nebo osoby, které tam mají pobyt, podle posledních ročních statistik zveřejněných Mezinárodním úřadem podali alespoň 1000 přihlášek v jedné cizí zemi;

(iii) národní úřad tohoto státu obdržel podle posledních ročních statistik uveřejněných Mezinárodním úřadem alespoň 10 000 přihlášek od občanů cizích zemí nebo osob, které v nich mají pobyt.

(b) Pro účely tohoto odstavce výraz „přihlášky“ nezahrnuje přihlášky užitných vzorů.

(2) S výhradou odstavce (3) je pro každý stát, který se nestal členem Smlouvy v okamžiku, kdy nabyla účinnosti ve smyslu ustanovení odstavce (1), tato Smlouva závazná tři měsíce poté, co uložil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

(3) Ustanovení hlavy II a odpovídající pravidla Prováděcího předpisu připojeného k Smlouvě se však použijí až po datu, kdy tři státy, z nichž každý splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v odstavci (1), se stanou členy této Smlouvy, aniž by ve smyslu ustanovení článku 64 (1) prohlásily, že nechtějí být vázány ustanoveními hlavy II. Toto datum však nemůže předcházet prvotní nabytí účinnosti podle odstavce (1).

Článek 64

Výhrady

(1) (a) Každý stát může prohlásit, že není vázán ustanoveními hlavy II.

(b) Státy, které učiní prohlášení podle ustanovení pododstavce (a), nejsou vázány ustanoveními hlavy II ani odpovídajícími ustanoveními Prováděcího předpisu.

(2) (a) Každý stát, který neučinil prohlášení podle odstavce (1) (a), může prohlásit, že:

(i) není vázán ustanoveními článku 39 (1), pokud jde o předložení vyhotovení mezinárodní přihlášky a jejího případného překladu;

(ii) závazek týkající se odkladu národního řízení, jak je stanoven v článku 40, nebude na překážku zveřejnění mezinárodní přihlášky nebo jejímu překladu národním úřadem nebo jeho prostřednictvím, přičemž se však rozumí, že tento stát není osvobozen od povinností stanovených v článcích 30 a 38.

(b) Státy, které učiní takové prohlášení, budou jím vázány.

(3) (a) Každý stát může prohlásit, že pokud jde o něj, nevyžaduje mezinárodní zveřejnění mezinárodní přihlášky.

(b) V případech, kdy při uplynutí 18 měsíců od data priority obsahuje mezinárodní přihláška určení pouze takových států, které učinily prohlášení ve smyslu ustanovení pododstavce (a), nebude mezinárodní přihláška podle článku 21 (2) zveřejněna.

(i) na žádost přihlašovatele, jak je stanoveno Prováděcím předpisem;

(ii) v případě; že národní přihláška nebo patent založený na mezinárodní přihlášce byl zveřejněn tím národním úřadem některého určeného státu nebo jeho jménem, který učinil prohlášení podle ustanovení pododstavce (a), a to ihned po takovém zveřejnění, ne však dříve, než po uplynutí 18 měsíců od data priority.

(4) (a) Každý stát, jehož národní zákonodárství přiznává jeho patentům účinek na známý stav techniky od doby před zveřejněním, avšak nezrovnoprávňuje pro účely známého stavu techniky datum priority uplatňované podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví s datem skutečného podání v tomto státě, může prohlásit, že podání mezinárodní přihlášky, v níž je tento stát určen, mimo jeho území, není pro účely známého stavu techniky rovnoprávné s přihláškou skutečně podanou na jeho území.

(b) Každý stát, který učiní prohlášení podle pododstavce (a), nebude v tomto rozsahu vázán článkem 11 (3).

(c) Každý stát, který učiní prohlášení uvedené v pododstavci (a), udá zároveň písemně datum a podmínky, od něhož a podle nichž na jeho území nastává účinek na známý stav techniky těch mezinárodních přihlášek, ve kterých byl označen. Toto prohlášení lze kdykoliv změnit oznámením zaslaným generálnímu řediteli.

(5) Každý stát může prohlásit, že není vázán článkem 59. Pokud se týče sporů mezi smluvním státem, který učinil takové prohlášení, s ostatními smluvními státy, neplatí ustanovení článku 59.

(6) (a) Každé prohlášení podle tohoto článku musí být učiněno písemně. Může být učiněno při podpisu Smlouvy, při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu a nebo, s výjimkou případu uvedeného v odstavci (5), kdykoliv později oznámením zaslaným generálnímu řediteli. V případě takového oznámení nabývá prohlášení účinnosti šest měsíců poté, kdy došlo generálnímu řediteli, a nebude mít vliv na mezinárodní přihlášky podané před uplynutím uvedené šestiměsíční lhůty.

(b) Každé prohlášení podle tohoto článku lze kdykoliv vzít zpět oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Takové vzetí zpět nabývá účinnosti tři měsíce poté, kdy došlo generálnímu řediteli a v případě vzetí zpět prohlášení podle odstavce (3) to nebude mít vliv na mezinárodní přihlášky podané před uplynutím uvedené tříměsíční lhůty.

(7) Jiné výhrady k Smlouvě kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích (1) až (5), jsou nepřípustné.

Článek 65

Postupné uplatňování Smlouvy

(1) Jestliže dohoda s orgánem pro mezinárodní rešerši nebo pro mezinárodní předběžný průzkum stanoví přechodné omezení počtu nebo druhu mezinárodních přihlášek, které se tyto orgány zavazují vyřídit, Shromáždění přijme nutná opatření k postupnému uplatňování Smlouvy a Prováděcího předpisu, pokud jde o dané kategorie mezinárodních přihlášek. Toto opatření platí i pro žádosti o rešerši mezinárodního typu podle článku 15 (5).

(2) Shromáždění stanoví lhůty, od nichž s výhradou ustanovení odstavce (1) lze podávat mezinárodní přihlášky a předkládat návrhy na mezinárodní předběžný průzkum. Tyto lhůty nesmí být delší než 6 měsíců od data, kdy Smlouva nabyla účinnosti podle ustanovení článku 63 (1), případně kdy hlava II se začala používat podle článku 63 (3).

Článek 66

Výpověď

(1) Každý smluvní stát může vypovědět Smlouvu oznámením zaslaným generálnímu řediteli.

(2) Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, kdy oznámení došlo generálnímu řediteli. Nebudou tím dotčeny účinky mezinárodní přihlášky ve vypovídajícím státě, pokud byla mezinárodní přihláška podána před uplynutím této šestiměsíční lhůty nebo pokud byla před jejím uplynutím učiněna volba vypovídajícího státu.

Článek 67

Podpisy a úřední jazyky

(1) (a) Smlouva se podepisuje v jednom vyhotovení v anglickém a francouzském jazyce, přičemž oba texty jsou stejně autentické.

(b) Úřední texty vyhotoví generální ředitel po konzultaci s příslušnými vládami v jazyce německém, japonském, portugalském, ruském a španělském a v dalších jazycích, které určí Shromáždění.

(2) Smlouva je přístupná k podpisu ve Washingtonu do 31. prosince 1970.

Článek 68

Uložení Smlouvy

(1) Originál Smlouvy se uloží u generálního ředitele poté, kdy již nebude přístupná k podpisu.

(2) Generální ředitel předá dvě jím ověřená vyhotovení Smlouvy a k ní připojeného Prováděcího předpisu vládám všech států, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a na požádání vládám jiných států.

(3) Generální ředitel provede registraci Smlouvy u sekretariátu Spojených národů.

(4) Generální ředitel předá dvě jím ověřená vyhotovení každé změny Smlouvy a Prováděcího předpisu vládám všech smluvních států a na požádání i vládám jiných států.

Článek 69

Oznámení

Generální ředitel oznámí vládám všech členských států Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví:

(i) podpisy podle článku 62;

(ii) uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu podle článku 62;

(iii) datum, kdy Smlouva nabyla účinnosti, a datum, od kterého se použije hlava II podle článku 63 (3);

(iv) prohlášení učiněná podle článku 64 (1) až (5);

(v) vzetí zpět prohlášení učiněná podle článku 64 (6) (b);

(vi) výpovědi došlé podle článku 66;

(vii) prohlášení učiněná podle článku 31 (4)

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS

ke smlouvě o patentové spolupráci, změněný naposled v roce 1984

ČÁST A

Úvodní pravidla

PRAVIDLO I

ZKRÁCENÉ VÝRAZY

1.1 Smysl zkrácených výrazů

(a) V prováděcím předpisu slovo „Smlouva“ znamená Smlouvu o patentové spolupráci.

(b) V Prováděcím předpisu slova „hlava“ a „článek“ se vztahují na příslušnou hlavu a článek Smlouvy.

PRAVIDLO II

VÝKLAD NĚKTERÝCH SLOV

2.1 „Přihlašovatel“

Je-li použito slova „přihlašovatel“, znamená to také zástupce a jiného zmocněnce přihlašovatele, a to s výjimkou těch případů, kdy z textu nebo povahy ustanovení nebo z textové souvislosti, v nichž je takového slova použito, jasně vyplývá opak, tedy zejména v případech, kdy se předpis odvolává na pobyt nebo na státní příslušnost přihlašovatele.

2.2 „Zástupce“

Je-li použito slova „zástupce“, znamená to každou osobu, která má právo zastupovat před mezinárodními orgány podle článku 49, a pokud nic jiného jasně nevyplývá z textu nebo povahy příslušného ustanovení nebo z textové souvislosti, v nichž je takového slova použito, znamená to také společného zmocněnce uvedeného v pravidle 4.8.

2.3. „Podpis“

Jestliže národní zákonodárství, používané přijímacím úřadem nebo příslušným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo pro mezinárodní předběžný průzkum, vyžaduje použití razítka místo podpisu, bude pro tento úřad nebo orgán výraz „podpis“ znamenat „razítko“.

ČÁST B

Pravidla, která se týkají hlavy I Smlouvy

PRAVIDLO 3

ŽÁDOST (FORMA)

3.1 Tištěný formulář

Žádost se podává na tištěném formuláři.

3.2 Možnost získat formuláře

Tištěné formuláře poskytne přihlašovateli bezplatně přijímací úřad nebo Mezinárodní úřad, jestliže si to přijímací úřad přeje.

3.3 Kontrolní seznam

(a) Tištěný formulář obsahuje seznam, který po vyplnění udává:

(i) celkový počet listů, které obsahuje mezinárodní přihláška, a počet listů každé části mezinárodní přihlášky (žádost, popis, nároky, výkresy, anotace);

(ii) zda k mezinárodní přihlášce, tak jak byla podána, jsou nebo nejsou připojeny plná moc (tj. doklad ustanovující zástupce nebo společného zmocněnce), opis všeobecné plné moci, prioritní doklad, doklad týkající se úhrady poplatků, jakož i jakýkoli jiný doklad (specifikovaný v kontrolním seznamu);

(iii) číslo obrázku výkresů, který přihlašovatel navrhuje zveřejnit současně s anotací na přední straně brožury a ve Věstníku; ve výjimečných případech může přihlašovatel navrhnout více než jeden obrázek.

(b) Kontrolní seznam vyplní přihlašovatel a neučiní-li tak přihlašovatel sám, vyplní jej přijímací úřad a provede v něm příslušnou poznámku; přijímací úřad však nevyplňuje číslo uvedené v odstavci (a) (iii).

3.4 Podrobnosti

S výhradou ustanovení pravidla 3.3 upraví podrobnosti týkající se tištěného formuláře Administrativní směrnice.

PRAVIDLO 4

ŽÁDOST (OBSAH)

4.1 Povinný a fakultativní obsah; podpis

(a) Žádost musí obsahovat:

(i) petit;

(ii) název vynálezu;

(iii) údaje týkající se přihlašovatele a zástupce, je-li zástupce ustanoven;

(iv) určení států;

(v) údaje týkající se vynálezce, jestliže národní zákonodárství alespoň jednoho z určených států požaduje, aby jméno vynálezce bylo uvedeno při podání národní přihlášky.

(b) Žádost případně obsahuje:

(i) uplatnění priority;

(ii) odkaz na dřívější mezinárodní rešerši nebo na dřívější rešerši mezinárodního typu nebo na jinou rešerši;

(iii) výběr určitých druhů ochrany;

(iv) údaj, že přihlašovatel chce získat regionální patent a jména určených států, pro které chce takový patent získat;

(v) odkaz na základní přihlášku nebo na základní patent.

(i) údaje týkající se vynálezce, jestliže národní zákonodárství žádného z určených států nepožaduje, aby jméno vynálezce bylo uvedeno při podání národní přihlášky;

(ii) požadavek adresovaný přijímacímu úřadu, aby předal mezinárodnímu úřadu prioritní doklad, a to v případě, že přihláška, z níž je priorita uplatňována, byla podána u národního úřadu nebo u mezivládního orgánu, které jsou přijímacím úřadem.

(d) Žádost musí být podepsána.

4.2 Petit

Petit musí mít dále uvedený obsah, přičemž se doporučuje toto jeho znění: „Podepsaný žádá, aby tato mezinárodní přihláška byla projednána podle Smlouvy o patentové spolupráci“.

4.3 Název vynálezu

Název vynálezu musí být krátký (Doporučuje se název o dvou až sedmi slovech, pokud je v angličtině nebo v překladu do angličtiny) a přesný.

4.4 Jména a adresy

(a) Jména fyzických osob se udávají příjmením a jménem (jmény), příjmení se udává před jménem (jmény).

(b) Názvy právnických osob se udávají jejich úplným úředním označením.

(c) Adresy se udávají tak, aby tím byly splněny obvyklé požadavky pro účely rychlého poštovního doručení na udanou adresu, a v každém případě musí obsahovat vešekeré nutné správní jednotky až po číslo domu, pokud to připadá v úvahu. V těch případech, kdy národní zákonodárství určeného státu nepožaduje udání domovního čísla, nebude mít opomenutí takového čísla v tomto státě žádný následek. Doporučuje se uvést telegrafní a dálnopisnou adresu a číslo telefonu zástupce nebo společného zmocněnce anebo, nebyl-li v žádosti zástupce nebo společný zmocněnec ustanoven, přihlašovatele, který je v žádosti jmenován jako první.

(d) Pro každého přihlašovatele, vynálezce nebo zástupce smí být uvedena pouze jedna adresa, avšak jestliže nebyl ustanoven zástupce k zastupování přihlašovatele nebo všech přihlašovatelů, pokud je jich více než jeden, smí přihlašovatel, nebo, je-li více přihlašovatelů, společný zmocněnec, uvést navíc k jakékoli jiné adrese uvedené v žádosti, ještě i adresu, na kterou mají být zasílána oznámení.

4.5 Přihlašovatel

(a) V žádosti musí být uvedeno jméno, adresa, státní příslušnost a sídlo přihlašovatele nebo každého přihlašovatele, je-li jich více.

(b) Státní příslušnost přihlašovatele musí být udána názvem státu, jehož je příslušníkem.

4.6 Vynálezce

(a) V případě uplatnění pravidla 4.1 (a) (v) musí žádost obsahovat jméno a adresu vynálezce nebo každého vynálezce, je-li jich více.

(b) Jestliže je přihlašovatel vynálezcem, musí žádost obsahovat místo údaje uvedeného v odstavci (a) sdělení v tomto směru.

(c) V žádosti lze pro různé určené státy udat různé osoby jako vynálezce tehdy, jestliže jsou v tomto směru požadavky obsažené v národním zákonodárství určených států různé. V takovém případě bude žádost obsahovat zvláštní prohlášení pro každý určený stát nebo skupinu států, ve kterém se jedna nebo několik osob, případně tatáž osoba nebo tytéž osoby považují za vynálezce.

4.7. Zástupce

Jsou-li ustanoveni zástupci, bude to uvedeno v žádosti a současně budou uvedena jejich jména a adresy.

4.8 Zastupování několika přihlašovatelů, kteří nemají společného zástupce

(a) Jde-li o více než jednoho přihlašovatele a žádost neuvádí jediného zástupce pro zastupovaní všech přihlašovatelů („společný zástupce“), je třeba v ní jmenovat jednoho z přihlašovatelů, který je oprávněn podat mezinárodní přihlášku ve smyslu článku 9, a to jako jejich společného zmocněnce.

(b) Jde-li o více než jednoho přihlašovatele a v žádosti se neuvádí společný zástupce ani nejmenuje společný zmocněnec ve smyslu odstavce (a), považuje se za společného zmocněnce první z přihlašovatelů uvedených v žádosti, který je oprávněn podat mezinárodní přihlášku u toho přijímacího úřadu, u něhož byla mezinárodní přihláška podána (viz pravidlo 19.1 (a)).

4.9 Určení států

Smluvní státy musí být v žádosti uvedeny svými názvy.

4.10 Uplatnění priority

(a) Prohlášení uvedené v článku 8 (1) bude uvedeno v žádosti; sestává z prohlášení o tom, že se uplatňuje priorita z dřívější přihlášky, a musí obsahovat:

(i) název země, ve které byla podána dřívější přihláška, jestliže není přihláškou regionální nebo mezinárodní; jestliže je dřívější přihláška přihláškou regionální nebo mezinárodní, název země nebo zemí, pro kterou nebo pro které byla podána;

(ii) datum podání;

(iii) číslo podané přihlášky;

(iv) národní úřad nebo mezinárodní organizaci, u které byla podána dřívější přihláška, jestliže je přihláškou regionální nebo mezinárodní;

(b) Jestliže žádost neobsahuje současně:

(i) název země, kde byla podána dřívější přihláška, nejde-li o regionální nebo mezinárodní přihlášku, nebo název alespoň jedné ze zemí, pro které byla podána, jde-li o regionální nebo mezinárodní přihlášku,

(ii) a datum podání,

má se pro účely řízení podle Smlouvy za to, že priorita nebyla uplatněna, ledaže v důsledku zřejmého omylu údaj o zemi nebo o datu buď chybí, nebo je vadný; pokud lze údaj nebo správný údaj o zemi nebo o datu nebo správném datu zjistit na základě kopie dřívější přihlášky, která dojde přijímacímu úřadu předtím, než předá archivní vyhotovení Mezinárodnímu úřadu, považuje se omyl za zjevný omyl.

(c) Jestliže číslo dřívější přihlášky není uvedeno v žádosti, ale přihlašovatel je sdělí Mezinárodnímu úřadu nebo přijímacímu úřadu před uplynutím 16 měsíců od data priority, budou to všechny určené úřady považovat za včasné sdělení.

(d) Jestliže datum podání dřívější přihlášky, které je uvedeno v žádosti, nespadá do období 1 roku před datem mezinárodního podání, přijímací úřad, nebo jestliže to přijímací úřad opomene učinit, Mezinárodní úřad, vyzve přihlašovatele, aby požádal buď o zrušení prohlášení, učiněného podle článku 8 (1), nebo jestliže datum dřívější přihlášky bylo vyznačeno chybně, o opravu uvedeného data. Jestliže přihlašovatel nevyhoví do 1 měsíce od data výzvy, prohlášení učiněné podle článku 8 (1) bude zrušeno z moci úřední.

(e) Uplatňují-li se priority z několika dřívějších přihlášek, platí pro každou z nich ustanovení odstavců (a) až (d).

4.11 Odkaz na dřívější rešerši

Jestliže byla ve smyslu článku 15 (5) pro přihlášku požadována mezinárodní rešerše nebo rešerše mezinárodního typu nebo jestliže si přihlašovatel přeje, aby orgán pro mezinárodní rešerši založil mezinárodní rešeršní zprávu zcela nebo zčásti na výsledcích rešerše jiné než mezinárodní nebo mezinárodního typu, provedené národním úřadem nebo mezivládní organizací, které jsou orgánem pro mezinárodní rešerši pro mezinárodní přihlášku, žádost musí na tuto skutečnost odkázat. Takový odkaz musí buď identifikovat přihlášku (případně její překlad), pro kterou byla dřívější rešerše provedena s udáním země, data a čísla, nebo musí identifikovat zmíněnou rešerši s udáním, podle okolností, data a čísla žádosti o rešerši.

4.12 Výběr některých druhů ochrany

(a) Jestliže si přihlašovatel přeje, aby jeho mezinárodní přihláška byla v některém určeném státě projednávána nikoli jako přihláška patentu, ale jako přihláška k některému jinému druhu ochrany uvedenému v článku 43, musí to uvést v žádosti. Pro účely tohoto odstavce neplatí článek 2 (ii).

(b) V případě uvedeném v článku 44 přihlašovatel uvede oba druhy ochrany a jestliže požaduje jeden ze dvou druhů ochrany přednostně, uvede i který druh ochrany považuje za přednostní a který za podpůrný.

4.13 Uvádění základní přihlášky nebo základního patentu

Jestliže si přihlašovatel přeje, aby se jeho mezinárodní přihláška projednávala v některém z určených států jako přihláška o dodatkový patent nebo dodatkové osvědčení, dodatkové autorské osvědčení na vynález nebo dodatkové osvědčení na užitný vzor, musí uvést základní přihlášku nebo základní patent, základní autorské osvědčení na vynález nebo základní osvědčení o užitném vzoru, ke kterému se dodatkový patent nebo osvědčení, dodatkové autorské osvědčení na vynález nebo dodatkové osvědčení o užitném vzoru bude vztahovat, bude-li uděleno. Pro účely tohoto odstavce neplatí článek 2 (ii).

4.14 „Pokračování“ nebo „dílčí pokračování“

Jestliže si přihlašovatel přeje projednat svou mezinárodní přihlášku v některém z určených států ve formě přihlášky, která je „pokračováním“ nebo „dílčím pokračováním“ dřívější přihlášky, musí to uvést v žádosti a popsat příslušnou základní přihlášku.

4.15 Podpis

Žádost musí přihlašovatel podepsat.

4.16 Přepis a překlad určitých slov

(a) Pokud nejsou jméno nebo adresa napsány latinskou abecedou, musí být rovněž uvedeny v latinské abecedě, a to buď v přepisu, nebo v anglickém překladu. Přihlašovatel rozhodne, která slova budou toliko přepsána a která přeložena.

(b) Jestliže není jméno země napsáno latinskou abecedou, musí být rovněž uvedeno v anglickém jazyce.

4.17 Dodatkové údaje

(a) Žádost nesmí obsahovat žádné jiné údaje než ty, které jsou uvedeny v pravidlech 4.1 až 4.16, přičemž Administrativní směrnice mohou dovolit, ne však nařídit, aby byly do žádosti pojaty dodatkové údaje těmito předpisy vyjmenované.

(b) Jestliže žádost obsahuje jiné údaje než ty, které jsou uvedeny v pravidlech 4.1 až 4.16 nebo dovoleny podle odstavce (a) Administrativními směrnicemi, přijímací úřad tyto dodatkové údaje škrtne z moci úřední.

PRAVIDLO 5

POPIS

5.1 Způsob popisu

(a) Popis musí začínat opakováním názvu vynálezu uvedeného v žádosti a dále obsahovat:

(i) upřesnění technického oboru, kterého se vynález týká;

(ii) uvedení známého stavu techniky, který je přihlašovateli znám a který může být užitečný pro porozumění, rešerši a průzkum vynálezu, a pokud možno uvedením materiálů, z nichž tento stav vyplývá;

(iii) vlastní popis přihlášeného vynálezu takovými výrazy, aby bylo možno technickému problému (i když nebyl výslovně jako takový uveden) a jeho řešení porozumět, a uvedení případných výhodných účinků vynálezu ve srovnání se známým stavem techniky;

(iv) krátký popis případných výkresů;

(v) uvedení alespoň nejlepšího způsobu, kterým by bylo možné podle názoru přihlašovatele uskutečnit přihlášený vynález; to se provede pomocí příkladů a když je to vhodné, odkazem na případné výkresy; když národní zákonodárství určeného státu nevyžaduje popis nejlepšího způsobu, ale spokojí se popisem jakéhokoli příkladu provedení (bez ohledu na to, zda je považován za nejlepší či nikoli), nemá opomenutí popsat nejlepší způsob provedení účinky v tomto státě;

(vi) výslovné uvedení způsobu, jakým může být předmět vynálezu vhodně využíván v průmyslu, pokud to zcela jasně nevyplývá z popisu nebo z povahy vynálezu, a způsobu, jakým může být vyráběn nebo používán, nebo jestliže může být pouze používán, způsob, jímž může být používán. Pojmem „průmysl“ se rozumí jeho nejširší smysl jako v Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví.

(b) Způsob a pořadí popisu uvedené v odstavci (a) je nutno dodržet s výjimkou případů, kdy pro povahu vynálezu by byl jiný způsob nebo jiné pořadí lepší pro porozumění a hospodárnější vysvětlení.

(c) S výhradou ustanovení odstavce (b) bude každá část zmíněná v odstavci (a) uvedena vhodným nadpisem v souladu s doporučením obsaženým v Administrativních směrnicích.

PRAVIDLO 6

NÁROKY

6.1 Počet a číslování nároků

(a) Počet nároků musí být přiměřený povaze přihlášeného vynálezu.

(b) Je-li nároků několik, musí být číslovány za sebou arabskými číslicemi.

6.2 Odkazy na jiné části mezinárodní přihlášky

(a) Nároky se nesmí, s výjimkou případů, kde je to nezbytně nutné, opírat, pokud jde o technické znaky vynálezu, o odkazy na popis nebo výkresy. Zejména se nesmí opírat o takové odkazy, jako je například: „jak je popsáno v části ... popisu“ nebo „jak je znázorněno na obrázku... výkresů“.

(b) V těch případech, kdy mezinárodní přihláška obsahuje výkresy, dává se přednost tomu, aby technické znaky v nárocích byly doprovázeny vztahovými značkami, které se jich týkají. Jestliže se jich použije, dává se přednost tomu, aby byly v závorkách. Jestliže použití vztahových značek nijak zvlášť neusnadňuje rychlejší pochopení nároku, pak se nepoužijí. Vztahové značky může určený úřad pro účely zveřejnění tímto úřadem vypustit.

6.3 Způsob sestavování nároků

(a) Definice předmětu, o jehož ochranu se žádá, sestává z technických znaků vynálezu.

(b) Je-li to vhodné, musí nároky obsahovat:

(i) úvodní část, označující ty technické znaky vynálezu, které jsou nutné pro definici přihlášeného předmětu, které jsou však v kombinaci součástí známého stavu techniky;

(ii) význakovou část, které předcházejí např. slova „vyznačující se“, „vyznačené tím“, „přičemž zlepšení spočívá v tom“ nebo jiná slova se stejným významem, a která stručně uvádí technické znaky, o jejichž ochranu se ve spojení se znaky, uvedenými v bodě (i) žádá.

(c) Tam, kde národní zákonodárství určeného státu nevyžaduje, aby byly nároky sestaveny způsobem uvedeným v odstavci (b), nebude mít opomenutí uvedeného způsobu sestavení nároků žádné následky pro tento stát za předpokladu, že skutečně použitý způsob sestavení nároků je v souladu s požadavky národního zákonodárství tohoto státu.

6.4 Závislé nároky

(a) Každý nárok, který obsahuje všechny znaky jednoho nebo více ostatních nároků (nárok v závislé formě, zde uváděný jako „závislý nárok“), musí obsahovat odvolání, pokud možno na začátku, na jiný nárok nebo na jiné nároky a potom musí uvést další nárokované znaky. Každý závislý nárok, který se odvolává na více než jeden z ostatních nároků („vícenásobně závislý nárok“) se smí odvolávat na tyto nároky pouze alternativně. Vícenásobně závislé nároky nesmějí sloužit jako podklad pro jiné vícenásobně závislé nároky. Jestliže národní zákonodárství národního úřadu, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, neumožňuje, aby vícenásobně závislé nároky byly sestaveny způsobem odlišným od toho, který je uveden ve dvou předcházejících větách, pak opomenutí sestavit nároky takovým způsobem může vést k jejich označení v mezinárodní rešeršní zprávě ve smyslu článku 17. (2) (b). Skutečnost, že nároky nejsou sestaveny uvedeným způsobem, nemá v určeném státě následky, pokud byly nároky sestaveny v souladu s národním zákonodárstvím tohoto státu.

(b) Každý závislý nárok musí být formulován tak, aby obsahoval všechna omezení obsažená v nároku, na který se odvolává. Vícenásobně závislý nárok musí být formulován tak, aby obsahoval všechna omezení obsažená v tom konkrétním nároku, v souvislosti s nimiž je právě uvažován.

(c) Všechny závislé nároky, které se odvolávají na jediný předcházející nárok a všechny závislé nároky, které se odvolávají na několik předcházejících nároků, budou podle možnosti a co nejvhodněji sloučeny do skupin.

6.5 Užitné vzory

Každý určený stát, u něhož se žádá o udělení užitného vzoru na základě mezinárodní přihlášky, může místo pravidel 6.1 až 6.4 použít ve věcech tam upravených ustanovení svého národního zákonodárství o užitných vzorech, pokud řízení o mezinárodní přihlášce bylo zahájeno v tomto státě, a za předpokladu, že přihlašovateli budou poskytnuty alespoň dva měsíce od uplynutí lhůty podle článku 22 pro přizpůsobení přihlášky požadavkům národního zákonodárství.

PRAVIDLO 7

VÝKRESY

7.1 Technologická schémata a diagramy

Technologická schémata a diagramy se považují za výkresy.

7.2 Lhůta

Lhůta uvedená v článku 7.(2) (ii) musí odpovídat okolnostem daného případu a nesmí být kratší než 2 měsíce od data písemné výzvy, v níž se žádá o předložení výkresů nebo dodatkových výkresů ve smyslu uvedeného ustanovení.

PRAVIDLO 8

ANOTACE

8.1 Obsah a forma anotace

(a) Anotace musí obsahovat:

(i) souhrn podstaty vynálezu, jak vyplývá z popisu nároků a případných výkresů; v souhrnu musí být uveden technický obor, jehož se vynález týká, a jeho formulace musí umožňovat jasné pochopení technického problému, jádra řešení tohoto problému vynálezem a základní využití nebo větší počet základních využití vynálezu;

(ii) tam, kde to připadá v úvahu, chemický vzorec, který ze všech vzorců uvedených v mezinárodní přihlášce nejlépe charakterizuje vynález.

(b) Anotace musí být tak stručná, jak to dovoluje podstata vynálezu (pokud možno 50 až 150 slov, je-li v angličtině nebo přeložena do angličtiny).

(c) Anotace nesmí obsahovat údaje o tvrzených výhodách nebo hodnotě přihlášeného vynálezu, ani o jeho uvažované upotřebitelnosti.

(d) Každý podstatný technický znak uvedený v anotaci a zobrazený na výkresu mezinárodní přihlášky musí být doplněn vztahovou značkou umístěnou v závorkách.

8.2 Obrázek

(a) Jestliže přihlašovatel opomene učinit návrh podle pravidla 3.3 (a) (iii) nebo jestliže orgán pro mezinárodní rešerši shledá, že vynález by byl lépe charakterizován jiným obrázkem nebo obrázky, než tím nebo těmi, které navrhuje přihlašovatel, pak označí, s výhradou ustanovení článku (b), ten obrázek nebo ty obrázky, které se připojí k anotaci, až ji Mezinárodní úřad zveřejní. V takovém případě bude k anotaci připojen obrázek nebo obrázky označené orgánem pověřeným mezinárodní rešerší. Jinak bude k anotaci připojen, s výhradou článku (b), obrázek nebo obrázky navržené přihlašovatelem.

(b) Pokud orgán pověřený mezinárodní rešerší shledá, že k pochopení anotace se nehodí žádný obrázek výkresů, oznámí to Mezinárodnímu úřadu. V takovém případě nebude k anotaci při zveřejnění Mezinárodním úřadem připojen žádný obrázek, i když přihlašovatel učinil návrh podle pravidla 3.3 (a) (iii).

8.3 Hlavní zásady formulace

Anotace se formuluje tak, aby mohla účinně sloužit jako orientační pomůcka pro účely rešerše v příslušném odvětví techniky, zejména, aby napomáhala vědcům, inženýrům nebo výzkumným pracovníkům ke zjištění, zda je nutno studovat celou mezinárodní přihlášku.

PRAVIDLO 9

VÝRAZY APOD., KTERÝCH SE NESMÍ POUŽÍT

9.1 Vymezení

Mezinárodní přihláška nesmí obsahovat:

(i) výrazy nebo výkresy, které odporují dobrým mravům;

(ii) výrazy nebo výkresy, které se příčí veřejnému pořádku;

(iii) hanlivé údaje o výrobcích nebo postupech jakékoliv jiné osoby než přihlašovatele nebo o výhodách a hodnotě přihlášek nebo patentů takové osoby (prosté srovnání se současným stavem techniky není samo o sobě hanlivé);

(iv) jakákoliv prohlášení nebo jiné věci, které jsou vzhledem k okolnostem zřejmě bezvýznamné nebo nepotřebné.

9.2 Připomínka rozporu s předpisy

Přijímací úřad a orgán pro mezinárodní rešerši mohou učinit připomínku, že mezinárodní přihláška není v souladu s pravidlem 9.1 a mohou navrhnout přihlašovateli, aby dobrovolně provedl příslušné opravy mezinárodní přihlášky. Jestliže připomínku učinil přijímací úřad, informuje o tom příslušný orgán pro mezinárodní rešerši a Mezinárodní úřad; učinil-li ji orgán pro mezinárodní rešerši, informuje o tom přijímací úřad a Mezinárodní úřad.

9.3 Odkaz na článek 21 (6)

„Hanlivé údaje“ uvedené v článku 21 (6) mají význam vymezený pravidlem 9.1 (iii).

PRAVIDLO 10

TERMINOLOGIE A ZNAČKY

10.1 Terminologie a značky

(a) Jednotky vah a měr musí být vyjádřeny v metrické soustavě, případně také v metrické soustavě, jsou-li napřed vyjádřeny v soustavě jiné.

(b) Teploty musí být vyjádřeny ve stupních Celsia, případně také ve stupních Celsia, jsou-li napřed vyjádřeny jinak.

(d) Pro údaje o teple, energii, světle, zvuku a magnetismu, jakož i pro matematické vzorce a elektrické jednotky musí být dodrženy zásady mezinárodní praxe; pro chemické vzorce se použijí symboly, atomové hmotnosti a molekulární vzorce obecně užívané.

(e) Všeobecně se používají pouze takové technické výrazy, značky a symboly, které jsou v oboru obecně zavedeny.

(f) Jestliže je mezinárodní přihláška nebo její překlad v angličtině nebo v japonštině, začátek každého desetinného zlomku se označuje tečkou; jestliže je mezinárodní přihláška nebo její překlad v jazyce jiném než v angličtině nebo japonštině, označuje se čárkou.

10.2 Důslednost

V celé mezinárodní přihlášce se důsledně používá zvolené terminologie a značek.

PRAVIDLO 11

POŽADAVKY NA VNĚJŠÍ ÚPRAVU MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY

11.1 Počet vyhotovení

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) se podávají mezinárodní přihlášky a každý z dokladů uvedených v kontrolním seznamu (pravidlo 3.3 (a) (ii)) v jednom vyhotovení.

(b) Každý přijímací úřad může požadovat, aby mezinárodní přihláška a každý doklad uvedený v kontrolním seznamu (pravidla 3.3 (a) (ii)), s výjimkou potvrzení o zaplacení poplatků nebo šeku pro zaplacení poplatků, byly podány ve dvou nebo třech vyhotoveních. V takovém případě je přijímací úřad zodpovědný za ověření toho, že druhé a třetí vyhotovení je shodné s archivním vyhotovením.

11.2 Vhodnost pro reprodukci

(a) Všechny části mezinárodní přihlášky (tj. žádost, popis, nároky, výkresy a anotace) musí být předloženy tak, aby je bylo možno přímo reprodukovat fotograficky, elektrostaticky, ofsetovým tiskem a mikrofilmem v jakémkoliv počtu kopií.

(b) Všechny listy musí být bez záhybů a trhlin; nesmí být přeložené.

(d) S výhradou pravidla 11.10 (d) a pravidla 11.13 (j) se každý list použije ve svislé poloze (tj. kratší strany nahoře a dole).

11.3 Použitelný materiál

Všechny části mezinárodní přihlášky musí být na papíru, který je ohebný, silný, bílý, hladký, nelesklý a trvanlivý.

11.4 Oddělené listy apod.

(a) Každá část mezinárodní přihlášky (žádost, popis, nároky, anotace) začíná na novém listě.

(b) Všechny listy mezinárodní přihlášky se spojí tak, aby se při studiu mohly snadno obracet, aby se daly snadno rozpojit a zase složit dohromady v těch případech, kdy byly odděleny pro reprodukční účely.

11.5 Rozměry listů

Rozměry listů musí odpovídat formátu A4 (29,7 cm x 21 cm). Každý přijímací úřad může však přijmout mezinárodní přihlášky na listech jiných rozměrů za předpokladu, že archivní vyhotovení předávané Mezinárodnímu úřadu a rešeršní vyhotovení, jestliže to žádá příslušný orgán pro mezinárodní rešerši, budou na formátu A4.

11.6 Okraje

(a) Minimální okraje listů obsahující žádost, popis, nároky a anotaci jsou tyto:

– horní okraj 2 cm

– levý okraj 2,5 cm

– pravý okraj 2 cm

– spodní okraj 2 cm

(b) Doporučené maximální okraje uvedené v odstavci (a) jsou tyto:

– horní okraj 4 cm

– levý okraj 4 cm

– pravý okraj 3 cm

– spodní okraj 3 cm

(c) Na listech s výkresy nesmí být použitelná plocha větší než 26,2 cm x 17,00 cm. Listy nesmějí být kolem použitelné nebo použité plochy opatřeny rámečkem. Minimální okraje jsou tyto:

– horní okraj 2,5 cm

– levý okraj 2,5 cm

– pravý okraj 1,5 cm

– spodní okraj 1,0 cm

(d) Okraje uvedené v odstavcích (a) až (c) se týkají listů formátu A4. I když přijímací úřad přijímá jiné formáty, musí archivní vyhotovení formátu A4 a v daném případě i rešeršní vyhotovení formátu A4 zachovávat shora uvedené okraje.

(e) Okraje mezinárodní přihlášky musí být při jejím podání zcela prázdné.

11.7 Číslování listů

(a) Všechny listy, které obsahuje mezinárodní přihláška, musí být číslovány za sebou arabskými číslicemi.

(b) Čísla listů se umístí nahoře uprostřed každého listu, nezasahují však do horního okraje.

11.8 Číslování řádků

(a) Naléhavě se doporučuje číslovat každý pátý řádek každého listu popisu a každého listu nároků.

(b) Čísla se uvádějí na levé straně vpravo od okraje.

11.9 Způsob psaní textu

(a) Žádost, popis, nároky a anotace se píší strojem nebo tisknou.

(b) V případě potřeby lze napsat rukou nebo nakreslit pouze grafické symboly a znaky, chemické nebo matematické vzorce a některé znaky v japonštině.

(d) Všechny textové části musí být napsány takovým písmem, u kterého jsou velká písmena vysoká nejméně 0,21 cm, černou nesmazatelnou barvou a tak, aby byly splněny požadavky uvedené v pravidle 11.2.

(e) Údaje uvedené o mezerách a o rozměrech písmen v odstavci (c) a (d) se nevztahují na texty psané v japonštině.

11.10 Výkresy, vzorce a tabulky v textové části

(a) V žádosti, popisu, nárocích a anotaci nesmějí být výkresy.

(b) V popisu, nárocích a anotaci smějí být chemické a matematické vzorce.

(c) V popisu a v anotaci smějí být tabulky; nárok smí obsahovat tabulky pouze tehdy, je-li to vzhledem k předmětu tohoto nároku vhodné.

(d) Tabulky a matematické nebo chemické vzorce mohou být na listu umístěny vodorovně, pokud je nelze uspokojivě umístit svisle; listy, na nichž jsou tabulky nebo chemické nebo matematické vzorce umístěny vodorovně se zařazují tak, aby horní části tabulek nebo vzorců byly na levé straně listu.

11.11 Texty na výkresech

(a) Výkresy nesmějí obsahovat texty, pouze jednotlivé slovo nebo jednotlivá slova, je-li to zcela nevyhnutelné, např. slovo jako: „voda“, „pára“, „otevřeno“, „zavřeno“, „řez AB“. U elektrických obvodů, blokových schémat a technologických diagramů mohou být jen krátká hesla, nezbytně nutná pro porozumění.

(b) Všechna použitá slova musí být umístěna tak, aby při překladu mohla být přelepena bez porušení některé čáry výkresů.

11.12 Přepisy apod.

Na listech nesmí být nadměrně mazáno, listy nesmějí obsahovat přepisy, překlepy nebo vsuvky mezi řádky. Porušení tohoto pravidla lze přejít jen tehdy, pokud není sporná původnost obsahu a ohrožen požadavek dobré reprodukce.

11.13 Zvláštní požadavky na výkresy

(a) Výkresy musí být provedeny trvanlivými, černými, dostatečně sytými a tmavými, stejně silnými a dobře ohraničenými čarami a tahy bez použití barev.

(b) Řezy musí být opatřeny obvyklým šrafováním, které nesmí bránit snadné čitelnosti vztahových značek a vynášecích čar.

(c) Měřítko výkresů a zřetelnost jejich grafického provedení musí být takové, aby se i při fotografické reprodukci s lineárním zmenšením na dvě třetiny daly bez nesnází rozeznat všechny detaily.

(d) Jestliže je ve výjimečných případech na výkresech uvedeno měřítko, musí být znázorněno graficky.

(e) Všechny číslice, písmena a vynášecí čáry obsažené ve výkresu musí být jednoduché a jasné. Ve spojení s číslicemi a písmeny se nesmí používat závorek, kroužků nebo uvozovek.

(f) Všechny čáry výkresů musí být řádně nakresleny rýsovacími pomůckami.

(g) Každý prvek určitého obrázku musí být úměrný ostatním prvkům obrázku, ledaže použití různých měřítek je nezbytné pro jasnost obrázku.

(h) Výška číslic a písmen nesmí být nižší než 0,32 cm. Pro legendu výkresů se použije latinské abecedy a kde je to obvyklé, řecké abecedy.

(i) Jeden list výkresu smí obsahovat několik obrázků. Jestliže obrázky na dvou nebo více listech tvoří ve skutečnosti jediný úplný obrázek, musí být uspořádány tak, aby se dal kompletní obrázek sestavit bez zakrytí některé části obrázků na různých listech.

(j) Jednotlivé obrázky se na listě nebo na listech sestaví tak, aby se neplýtvalo místem, nejlépe v kolmé poloze a vzájemně zřetelně odděleně. Pokud nejsou obrázky v kolmé poloze, musí být umístěny vodorovně tak, aby jejich horní část byla na levé straně listu.

(k) Nezávisle na očíslování listů musí být jednotlivé obrázky číslovány za sebou arabskými čísly.

(l) Vztahové značky, neuvedené v popise, nesmějí být na výkresech a naopak.

(m) Vztahové značky téhož prvku musí být shodné v celé mezinárodní přihlášce.

(n) Jestliže výkresy obsahují velký počet vztahových značek, důrazně se doporučuje připojit zvláštní list se seznamem všech vztahových značek a prvků jimi označených.

11.14 Později předložené doklady

Pravidla 10 a 11.1 až 11.13 se rovněž vztahují na každý doklad, například opravené stránky a upravené nároky, předloženy po podání mezinárodní přihlášky.

PRAVIDLO 12

JAZYK MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY

12.1 Přípustné jazyky

(a) Každá mezinárodní přihláška musí být podána v jazyce nebo v jednom z jazyků, který je stanoven dohodou uzavřenou mezi Mezinárodním úřadem a orgánem pro mezinárodní rešerši příslušným pro mezinárodní rešerši této přihlášky s tím, že jestliže dohoda stanoví několik jazyků, přijímací úřad může předepsat ze stanovených jazyků ten jazyk nebot ty jazyky, v němž nebo v jednom z nichž musí být přihláška podána.

(b) Jestliže je mezinárodní přihláška podána v jazyce jiném, než v jakém má být zveřejněna, smí být žádost bez ohledu na odstavec (a) podána v jazyce zveřejnění.

(c) Pokud je úředním jazykem přijímacího úřadu jeden z jazyků zmíněných v pravidle 48.3 (a), avšak je to jazyk neuvedený v dohodě podle odstavce (a), mezinárodní přihlášku lze s výhradou odstavce (d) podat v tomto úředním jazyce. Je-li mezinárodní přihláška podána v tomto úředním jazyce, musí být k vyhotovení rešerše, předanému orgánu pro mezinárodní rešerši podle pravidla 23.1 připojen překlad do jazyka nebo do jednoho z jazyků uvedených v dohodě zmíněné v odstavci (a). Tento překlad bude zpracován pod odpovědností přijímacího úřadu.

(d) Odstavec (c) platí jen tehdy, jestliže úřad pro mezinárodní rešerši prohlásí v oznámení, adresovaném Mezinárodnímu úřadu, že souhlasí s prováděním rešerší týkajících se mezinárodních přihlášek, a to na základě překladu popsaného v odstavci (c).

12.2 Jazyk změn v mezinárodních přihláškách

Každá změna mezinárodní přihlášky, jako například úpravy a opravy, musí být provedena v jazyce uvedené přihlášky, s výhradou pravidel 46.3 a 66.9.

PRAVIDLO 13

JEDNOTNOST VYNÁLEZU

13.1 Požadavek

Mezinárodní přihláška smí obsahovat jen jeden vynález nebo skupinu vynálezů vzájemně spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku („požadavek jednotnosti vynálezu“).

13.2 Nároky různých kategorií

Pravidlo 13.1 dovoluje jednu z těchto tří možností:

(i) zahrnout do jediné mezinárodní přihlášky vedle nezávislého nároku na určitý výrobek i nezávislý nárok na způsob zvláště upravený pro výrobu tohoto výrobku a dále nezávislý nárok na použití takového výrobku;

(ii) zahrnout do jediné mezinárodní přihlášky vedle nezávislého nároku na určitý způsob i nezávislý nárok na zařízení nebo prostředek zvláště navržený k provádění tohoto způsobu;

(iii) zahrnout do jediné mezinárodní přihlášky vedle nezávislého nároku na určitý výrobek, i nezávislý nárok na způsob zvláště upravený pro výrobu tohoto výrobku a dále nezávislý nárok na zařízení nebo prostředek zvláště navržený k provádění tohoto způsobu.

13.3 Nároky stejné kategorie

S výhradou pravidla 13.1 lze do jediné mezinárodní přihlášky zahrnout dva nebo více nezávislých nároků stejné kategorie (tj. výrobek, způsob, zařízení nebo použití), nelze-li je dobře pokrýt jediným generickým nárokem.

13.4 Závislé nároky

S výhradou pravidla 13.1 lze do jediné mezinárodní přihlášky zahrnout rozumný počet závislých nároků pro ochranu zvláštních provedení vynálezu, který je předmětem nezávislého nároku, a to i tehdy, když znaky jednotlivého závislého nároku lze považovat samy o sobě za vynález.

13.5 Užitné vzory

Každý určený stát, u něhož se žádá o udělení užitného vzoru na základě mezinárodní přihlášky, může místo pravidel 13.1 až 13.4 použít ve věcech tam upravených ustanovení svého národního zákonodárství o užitných vzorech, pokud řízení o mezinárodní přihlášce bylo zahájeno v tomto státě a za předpokladu, že přihlašovateli budou poskytnuty alespoň dva měsíce od uplynutí lhůty podle článku 22 pro přizpůsobení přihlášky požadavkům národního zákonodárství.

PRAVIDLO 13 bis

MIKROBIOLOGICKÉ VYNÁLEZY

13 bis (1) Vymezení

Pro účely tohoto pravidla se výrazem „odkaz na uložený mikroorganismus“ rozumí údaje mezinárodní přihlášky o uložení mikroorganismu u ukládacího orgánu nebo o mikroorganismu takto uloženém.

13 bis (2) Odkaz (všeobecně)

Každý odkaz na uložený mikroorganismus se provádí podle tohoto pravidla. Tento způsob se považuje za vyhovující požadavkům národního zákonodárství každého určeného státu.

13 bis (3) Odkazy: obsah; opomenutí odkazu nebo údaje

(a) Odkaz na deponovaný mikroorganismus udává:

(i) jméno a adresu ukládacího orgánu, u něhož došlo k uložení;

(ii) datum uložení mikroorganismu u tohoto orgánu;

(iii) přístupové číslo přidělené tímto orgánem uloženému mikroorganismu;

(iv) další skutečnosti oznámené Mezinárodnímu úřadu podle ustanovení pravidla 13 bis 7 (a) (i), pokud požadavek na jejich oznámení byl zveřejněn ve Věstníku podle pravidla 13 bis 7 (c) nejméně dva měsíce před podáním mezinárodní přihlášky.

(b) Opomenutí odkazu na uložený mikroorganismus nebo opomenutí některého údaje podle odstavce (a) v odkazu na deponovaný mikroorganismus nebude mít žádný následek v tom určeném státu, jehož národní zákonodárství takový odkaz nebo údaj v národní přihlášce nevyžaduje.

13 bis (4) Odkazy: lhůta pro poskytnutí údajů

Jestliže některý údaj podle pravidla 13 bis 3 (a) není obsažen v odkazu na uložený mikroorganismus při podání mezinárodní přihlášky, avšak přihlašovatel jej poskytne Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě 16 měsíců od data priority, každý určený úřad bude považovat takový údaj za poskytnutý včas, ledaže národní zákonodárství požaduje poskytnutí takového údaje, pokud jde o národní přihlášku, dříve a tento požadavek byl podle pravidla 13 bis 7 (a) (ii) oznámen Mezinárodnímu úřadu, přičemž Mezinárodní úřad podle pravidla 13 bis 7 (c) tento požadavek uveřejnil ve Věstníku nejméně dva měsíce před podáním mezinárodní přihlášky. Jestliže však přihlašovatel žádá předčasné zveřejnění podle článku 21.(2) (b), každý určený úřad může považovat každý údaj neposkytnutý v době podání žádosti o předčasné zveřejnění za údaj, který nebyl poskynut včas. Bez ohledu na to, zda lhůta příslušná podle předcházejících vět byla dodržena či nikoliv, Mezinárodní úřad sdělí přihlašovateli a určeným úřadům datum, kdy mu došel nějaký údaj neobsažený v mezinárodní přihlášce při podání. Mezinárodní úřad uvede toto datum v mezinárodním zveřejnění mezinárodní přihlášky, jestliže mu byl údaj poskytnut před dokončením technické přípravy mezinárodního zveřejnění.

13 bis (5) Odkazy a údaje pro účely jednoho nebo několika určených států; několik uložení pro různé určené státy; uložení u ukládacích orgánů, jež nebyly oznámeny

(a) Odkaz na uložený mikroorganismus se považuje za odkaz pro účely všech určených států, ledaže byl výslovně proveden pro účely jen některého z určených států; totéž platí pro údaje uvedené v odkazu.

(b) Odkaz na několik různých uložení mikroorganismu pro různé určené státy je přípustný.

(c) Každý určený úřad má právo nebrat v úvahu uložení u jiného ukládacího orgánu, než u toho, který byl tímto úřadem oznámen podle pravidla 13 bis 7 (b).

13 bis (6) Poskytnutí vzorků

(a) Jestliže mezinárodní přihláška obsahuje odkaz na uložený mikroorganismus, přihlašovatel musí na žádost orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum schválit a zajistit poskytnutí vzorku tohoto mikroorganismu ukládacím orgánem orgánu výše uvedenému, a to za podmínky, že uvedený orgán oznámil Mezinárodnímu úřadu, že bude případně požadovat poskytnutí vzorků a že těchto vzorků bude použito podle okolností případu pouze pro účely mezinárodní rešerše nebo mezinárodního předběžného průzkumu a že toto oznámení bylo zveřejněno ve Věstníku.

(b) Ve smyslu článků 23 a 40 nedojde k poskytnutí vzorků uloženého mikroorganismu, na nějž byl učiněn odkaz v mezinárodní přihlášce, před uplynutím příslušných lhůt, po jejichž uplynutí může podle uvedených článků začít národní řízení, ledaže s tím přihlašovatel souhlasí. Jestliže však přihlašovatel vykoná úkony uvedené v článku 22 nebo 39 po mezinárodním zveřejnění, avšak před uplynutím uvedených lhůt, může k poskytnutí vzorků uloženého mikroorganismu dojít po vykonání uvedených úkonů. Bez ohledu na předcházející ustanovení je možné vzorky uloženého mikroorganismu poskytnout podle ustanovení národního zákonodárství platného pro kterýkoli určený úřad v okamžiku, kdy podle tohoto práva nabývá mezinárodní zveřejnění účinky povinného národního zveřejnění národní přihlášky bez průzkumu.

13 bis (7) Národní požadavky; oznámení a zveřejnění

(a) Každý národní úřad může oznámit Mezinárodnímu úřadu požadavky národního zákonodárství v tom směru, že

(i) se v odkazu na uložený mikroorganismus v národní přihlášce požadují další v oznámení uvedené skutečnosti vedle údajů zmíněných v pravidle bis 3 (a) (i), (ii) a (iii);

(ii) jeden nebo více údajů uvedených v pravidle bis 3 (a) se požaduje v národní přihlášce už při podání, nebo ve lhůtě kratší než 16 měsíců od data priority, přičemž tuto lhůtu je třeba v oznámení přesně uvést.

(b) Každý národní úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu ukládací orgány, u nichž národní zákonodárství povoluje ukládat mikroorganismy pro účely patentového řízení před tímto úřadem, nebo skutečnost, že národní právo neobsahuje žádné předpisy o ukládání nebo je nedovoluje.

(c) Požadavky, které mu byly oznámeny podle ustanovení odstavce (a) a informace, které mu byly oznámeny podle ustanovení odstavce (b) uveřejní Mezinárodní úřad ihned ve Věstníku.

PRAVIDLO 14

PŘEDÁVACÍ POPLATEK

14.1 Předávací poplatek

(a) Každý přijímací úřad může požadovat, aby přihlašovatel zaplatil v jeho prospěch poplatek za přijetí mezinárodní přihlášky, předání vyhotovení Mezinárodnímu úřadu a příslušnému orgánu pro mezinárodní rešerši a výkon všech ostatních úkolů v souvislosti s mezinárodní přihláškou ve své funkci přijímacího úřadu („předávací poplatek“).

(b) Výši a splatnost případného předávacího poplatku určí přijímací úřad.

PRAVIDLO 15

MEZINÁRODNÍ POPLATEK

15.1 Základní poplatek a poplatek za označení

Každá mezinárodní přihláška podléhá poplatku u přijímacího úřadu ve prospěch Mezinárodního úřadu („mezinárodní poplatek“), který se skládá

(i) ze „základního poplatku“ a

(ii) z tolika „poplatků za určení“, kolik je národních patentů a regionálních patentů požadovaných přihlašovatelem v mezinárodní přihlášce, ledaže na určení dopadá článek 44 a platí se pouze jeden poplatek za určení.

15.2 Výše poplatků

(a) Výše základního poplatku a poplatku za určení je stanovena sazebníkem poplatků.

(b) Výši základního poplatku a poplatku za určení určí pro každý přijímací úřad, který podle pravidla 15.3 předepisuje úhradu těchto poplatků v jiné než švýcarské měně, generální ředitel po poradě s tímto úřadem, a to v měně nebo v měnách stanovených tímto úřadem („předepsaná měna“). Částky v každé předepsané měně budou zhruba odpovídat částkám ve švýcarské měně, jak jsou stanoveny sazebníkem poplatků. Uveřejňují se ve Věstníku.

(c) Dojde-li ke změně výše poplatků stanovených sazebníkem, odpovídající částky v předepsaných měnách se použijí ode dne změny sazebníku.

(d) Jestliže se směnný kurs mezi švýcarskou měnou a předepsanou měnou proti poslednímu použitému směnnému kursu změní, stanoví generální ředitel nové částky v předepsané měně podle směrnic Shromáždění. Nově stanovené částky se použijí po uplynutí dvou měsíců od jejich uveřejnění ve Věstníku, ledaže se příslušný úřad s generálním ředitelem dohodne na lhůtě kratší, v kterémžto případě příslušný úřad používá zmíněných částek už od dohodnutého data.

15.3 Způsob placení

Mezinárodní poplatek musí být zaplacen v měně nebo v měnách předepsaných přijímacím úřadem, přičemž se rozumí, že při převodu ve prospěch Mezinárodního úřadu bude převáděná částka volně směnitelná na švýcarskou měnu.

15.4 Splatnost

(a) Základní poplatek je splatný do jednoho měsíce od data, kdy mezinárodní přihláška došla.

(b) Poplatek za určení je splatný:

(i) jestliže se v mezinárodní přihlášce neuplatňuje priorita podle článku 8, do jednoho roku od data, kdy mezinárodní přihláška došla;

(ii) jestliže se v mezinárodní přihlášce uplatňuje priorita podle článku 8, do jednoho roku od data priority nebo do jednoho měsíce od data, kdy mezinárodní přihláška došla, pokud tento měsíc uplyne až po uplynutí roku od data priority.

(c) Pokud se základní poplatek nebo poplatek za určení platí po datu, kdy mezinárodní přihláška došla, a pokud je částka tohoto poplatku v měně, v níž je splatná, k datu platby vyšší („vyšší částka“) než k datu, kdy mezinárodní přihláška došla („nižší částka“)

(i) je splatná nižší částka, pokud se poplatek platí do jednoho měsíce od data, kdy mezinárodní přihláška došla;

(ii) je splatná vyšší částka, pokud se poplatek platí po uplynutí jednoho měsíce od data, kdy mezinárodní přihláška došla.

(d) Jestliže se ke dni 3. února 1984 odstavce (a) a (b) neslučují s národním zákonodárstvím přijímacího úřadu a pokud jsou i nadále s tímto právem neslučitelné, je základní poplatek splatný k datu, kdy mezinárodní přihláška došla a poplatek za určení do jednoho roku od data priority.

15.5 zrušeno

15.6 Vrácení poplatku

(a) Mezinárodní poplatek se přihlašovateli vrátí, je-li zjištění podle článku 11.1 záporné.

(b) Jinak se mezinárodní poplatek nevrací.

PRAVIDLO 16

REŠERŠNÍ POPLATEK

16.1 Právo žádat poplatek

(a) Každý orgán pro mezinárodní rešerši může požadovat, aby přihlašovatel v jeho prospěch zaplatil poplatek za provedení mezinárodní rešerše a výkon všech dalších úkolů, kterými je orgán pro mezinárodní rešerši pověřen podle ustanovení Smlouvy a Prováděcího předpisu („rešeršní poplatek“).

(b) Rešeršní poplatek vybírá přijímací úřad. Poplatek je splatný v měně nebo v měnách předepsaných tímto úřadem („měna přijímacího úřadu“), přičemž není-li měna přijímacího úřadu měnou nebo měnami, v níž nebo v nichž orgán pro mezinárodní rešerši stanovil tento poplatek („stanovená měna nebo stanovené měny“), musí být při převodu přijímacím úřadem ve prospěch orgánu pro mezinárodní rešerši volně směnitelná na měnu státu, v němž má tento orgán své sídlo („měna sídla“). Výši rešeršního poplatku v měně přijímacího úřadu, je-li jiná než sanovená měna nebo stanovené měny, určí generální ředitel po poradě s tímto úřadem. Takto určené částky budou zhruba odpovídat částkám stanoveným orgánem pro mezinárodní rešerši v měně sídla. Uveřejňují se ve Věstníku.

(c) Jestliže se výše rešeršního poplatku v měně sídla změní, budou se odpovídající částky v měnách přijímacího úřadu, pokud jsou tyto měny jiné než stanovená měna nebo stanovené měny, požadovat od stejného data, jako změněné částky v měně sídla.

(d) Jestliže se směnný kurs mezi měnou sídla a měnou přijímacího úřadu, pokud je jiná než stanovená měna nebo stanovené měny, proti poslednímu použitému směnnému kursu změní, stanoví generální ředitel nové částky v měně příslušného přijímacího úřadu podle směrnic Shromáždění. Nově stanovené částky se použijí po uplynutí dvou měsíců od jejich uveřejnění ve Věstníku, ledaže se příslušný úřad s generálním ředitelem dohodne o lhůtě kratší, v kterémžto případě příslušný úřad používá zmíněných částek už od dohodnutého data.

(e) Tam, kde je při placení rešeršního poplatku v měně přijímacího úřadu, pokud je to jiná než stanovená měna nebo stanovené měny, částka skutečně došlá orgánu pro mezinárodní rešerši v měně sídla nižší, než částka jím stanovená, uhradí orgánu pro mezinárodní rešerši rozdíl Mezinárodní úřad, kdežto bude-li částka skutečně došlá vyšší, bude rozdíl náležet Mezinárodnímu úřadu.

(f) Pokud jde o splatnost rešeršního poplatku, platí ustanovení pravidla 15.4 o základním poplatku.

16.2 Vrácení poplatku

Rešeršní poplatek se přihlašovateli vrátí, je-li zjištění podle článku 11.(1) záporné.

16.3 Částečné vrácení poplatku

Jestliže se v mezinárodní přihlášce uplatňuje priorita z dřívější mezinárodní přihlášky, která byla předmětem mezinárodní rešerše u stejného orgánu pro mezinárodní rešerši, vrátí tento orgán rešeršní poplatek zaplacený v souvislosti s pozdější mezinárodní přihláškou v rozsahu a za podmínek uvedených v dohodě podle článku 16 (3) (b), pokud lze mezinárodní rešeršní zprávu pro pozdější přihlášku zcela nebo zčásti opřít o výsledky mezinárodní rešerše, provedené pro dřívější mezinárodní přihlášku.

PRAVIDLO 16 bis

ZÁLOHOVÁNÍ POPLATKŮ MEZINÁRODNÍM ÚŘADEM

16 bis 1 Ručení Mezinárodního úřadu

(a) Jestliže v okamžiku splatnosti podle pravidel 14.1 (b), 15.4 (a) a 16.1 (f) přijímací úřad zjistí, že přihlašovatel nezaplatil poplatek za mezinárodní přihlášku nebo že zaplacená částka je nižší, než je třeba k úhradě předávacího poplatku, základního poplatku a rešeršního poplatku, vyúčtuje částku, potřebnou ke krytí těchto poplatků, nebo její chybějící část Mezinárodnímu úřadu a považuje vyúčtovanou částku za částku zaplacenou ve lhůtě přihlašovatelem.

(b) Jestliže v okamžiku splatnosti podle pravidla 15.4 (b) přijímací úřad zjistí, že platba provedená přihlašovatelem na mezinárodní přihlášku nestačí k úhradě poplatků za všechna označení, vyúčtuje částku potřebnou ke krytí těchto poplatků Mezinárodnímu úřadu a považuje vyúčtovanou částku za částku zaplacenou ve lhůtě přihlašovatelem.

(c) Mezinárodní úřad poukazuje v určitých obdobích každému přijímacímu úřadu určitý obnos, který lze považovat za nezbytný ke krycí částek vyúčtovaných přijímacím úřadem podle odstavců (a) a (b). Obnos a období určí každý přijímací úřad podle svého přání. K vyúčtování částek podle odstavců (a) a (b) se nepožaduje ani předchozího ohlášení Mezinárodnímu úřadu, ani jeho souhlas.

16 bis 2 Povinnosti přihlašovatele atd.

(a) Mezinárodní úřad přihlašovateli bez odkladu oznámí každou částku, která mu byla vyúčtována podle pravidla 16 bis (1) (a) a (b), a vyzve jej, aby mu tuto částku uhradil do jednoho měsíce ode dne oznámení, a to s příplatkem 50 %, avšak tak, aby příplatek nebyl ani nižší, ani vyšší než částky uvedené v sazebníku poplatků. Oznámení se může týkat částek vyúčtovaných podle pravidla 16 bis (1) (a) i (b) nebo lze podle úvahy Mezinárodního úřadu odeslat dvě oznámení, z nichž jedno se bude týkat částek vyúčtovaných podle pravidla 16 bis (1) (a) a druhé částek vyúčtovaných podle pravidla 16 bis (1) (b).

(b) Jestliže přihlašovatel v uvedené lhůtě nezaplatí Mezinárodnímu úřadu požadovanou částku nebo zaplatí-li méně, než je třeba k úhradě předávacího poplatku, základního poplatku, rešeršního poplatku, jednoho poplatku za označení a příplatku, Mezinárodní úřad to oznámí přijímacímu úřadu a přijímací úřad prohlásí mezinárodní přihlášku za vzatou zpět podle článku 14 (3) (a), načež budou přijímací úřad a Mezinárodní úřad postupovat podle ustanovení pravidla 29.

(c) Jestliže přihlašovatel zaplatí v uvedené lhůtě Mezinárodnímu úřadu částku vyšší, než je třeba k úhradě poplatků a příplatku podle odstavce (b), avšak méně, než je třeba k úhradě všech ponechaných označení, Mezinárodní úřad to oznámí přijímacímu úřadu a přijímací úřad použije částku přesahující úhradu na poplatky a příplatek podle odstavce (b) v tomto pořadí:

(i) jestliže přihlašovatel udá, na jaká určení se má částky použít, bude jí takto použito. Jestliže však přijatá částka nestačí ke krytí udaných určení, použije se jí pro tolik určení, pro kolik postačuje, a to v pořadí udaném přihlašovatelem;

(ii) v rozsahu, v němž přihlašovatel neposkytl údaje podle položky (i), se částka nebo její zbytek použije pro určení podle pořadí uvedeného v mezinárodní přihlášce;

(iii) pokud se stát určuje k účelům regionálního patentu a za předpokladu, že požadovaný poplatek za určení podle předchozích ustanovení pro toto určení ještě zbývá, považuje se určení každého dalšího státu, pro nějž se žádá stejný regionální patent, za kryté tímto poplatkem. Přijímací úřad prohlásí podle článku 14.(3) (b) za vzaté zpět každé určení, které není kryto zaplacenou částkou, a přijímací úřad a Mezinárodní úřad pak postupují podle ravidla 29.

PRAVIDLO 17

PRIORITNÍ DOKLAD

17.1 Povinnost předložit kopii dřívější národní přihlášky

(a) Uplatňuje-li se v mezinárodní přihlášce priorita z dřívější národní přihlášky podle článku 8, musí přihlašovatel předložit kopii této národní přihlášky, ověřenou úřadem, u něhož byla podána („prioritní doklad“), Mezinárodnímu úřadu nebo přijímacímu úřadu nejpozději do 16 měsíců od data priority nebo v případě uvedeném v článku 23 (2) nejpozději se žádostí o vyřizování nebo o průzkum přihlášky, ledaže ji předložil přijímacímu úřadu už při podání mezinárodní přihlášky.

(b) Je-li prioritní doklad vydán přijímacím úřadem, přihlašovatel může místo jeho předložení požádat přijímací úřad, aby prioritní doklad předal Mezinárodnímu úřadu. Žádost se podává nejpozději před uplynutím lhůty zmíněné v odstavci (a) a přijímací úřad ji může podrobit poplatku.

(c) Jestliže nejsou splněny požadavky alespoň jednoho z předcházejících odstavců, žádný určený stát nemusí brát uplatněnou prioritu v úvahu.

17.2 Předkládání kopií

(a) Na zvláštní žádost určeného úřadu mu dodá Mezinárodní úřad urychleně, nikoliv však před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 17.1 (a), kopii prioritního dokladu. Žádný určený úřad nebude požadovat předložení kopie od samotného přihlašovatele, ledaže požaduje předložení kopie prioritního dokladu spolu s jeho ověřeným překladem. Přihlašovatel není povinen předložit určenému úřadu ověřený překlad před uplynutím příslušné lhůty podle článku 22.

(b) Mezinárodní úřad nezveřejní kopie prioritního dokladu před mezinárodním zveřejněním mezinárodní přihlášky.

(c) Odstavce (a) a (b) se vztahují i na dřívější mezinárodní přihlášku, jejíž priorita se uplatňuje v pozdější mezinárodní přihlášce.

PRAVIDLO 18

PŘIHLAŠOVATEL

18.1 Pobyt

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) je otázka, zda přihlašovatel má pobyt v tom smluvním státě, jehož se dovolává, otázkou národního zákonodárství tohoto státu a rozhoduje ji přijímací úřad.

(b) Držba pravé a faktické průmyslové nebo obchodní firmy ve smluvním státě se v každém případě považuje za pobyt v tomto státě.

18.2 Občanství

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) je otázka, zda přihlašovatel je občanem smluvního státu, jehož se dovolává, otázkou národního zákonodárství tohoto státu a rozhoduje ji přijímací úřad.

(b) Právnická osoba, zřízená podle národního zákonodárství smluvního státu, se v každém případě považuje za občana tohoto státu.

18.3 Několik přihlašovatelů: stejní pro všechny určené státy

Jsou-li všichni přihlašovatelé přihlašovateli pro všechny určené státy, mají právo podat mezinárodní přihlášku, jestliže alespoň jeden z nich je oprávněn podat mezinárodní přihlášku podle článku 9.

18.4 Několik přihlašovatelů: různí pro různé určené státy

(a) V mezinárodní přihlášce lze uvést různé přihlašovatele pro různé určené státy, pokud pro každý určený stát je alespoň jeden z přihlašovatelů uvedených pro tento stát oprávněn podat mezinárodní přihlášku podle článku 9.

(b) Není-li splněna podmínka podle odstavce (a) v některém určeném státě, má se za to, že k určení tohoto státu nedošlo.

(c) Mezinárodní úřad periodicky uveřejňuje informace o různých národních zákonodárstvích, pokud jde o otázku, kdo je oprávněn (vynálezce, právní nástupce vynálezce, majitel vynálezu a jiní) podat národní přihlášku, a k informacím připojí upozornění, že účinek mezinárodní přihlášky v každém určeném státě může záviset na tom, zda osoba uvedená v mezinárodní přihlášce jako přihlašovatel pro tento stát je osobou, která je podle národního zákonodárství tohoto státu oprávněna podat národní přihlášku.

PRAVIDLO 19

PŘÍSLUŠNÝ PŘIJÍMACÍ ÚŘAD

19.1 Kde se podávají přihlášky

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) se mezinárodní přihláška podává podle volby přihlašovatele buď u národního úřadu smluvního státu, v němž má přihlašovatel pobyt, resp. u úřadu pro takový stát činného, nebo u národního úřadu smluvního státu, jehož je přihlašovatel občanem, resp. u úřadu pro takový stát činného.

(b) Každý smluvní stát se může dohodnout s druhým smluvním státem nebo kteroukoli mezivládní organizací, že národní úřad druhého státu nebo mezivládní organizace bude ve všech nebo v některých věcech jednat na místě národního úřadu prvního státu jako přijímací úřad pro přihlašovatele, kteří jsou občany prvního státu nebo v něm mají pobyt. Bez ohledu na takovou dohodu se národní úřad prvního státu považuje za příslušný přijímací úřad pro účely článku 15 (5).

(c) V souvislosti s každým rozhodnutím podle článku 9 (2) jmenuje Shromáždění národní úřad nebo mezivládní organizaci, která bude působit jako přijímací úřad pro přihlášky občanů států určených Shromážděním, nebo osob, které v nich mají pobyt. Jmenování vyžaduje předchozí souhlas tohoto národního úřadu nebo mezivládní organizace.

19.2 Několik přihlašovatelů

Je-li několik přihlašovatelů, považují se podmínky stanovené pravidlem 19.1 za splněné, je-li národní úřad, u něhož se mezinárodní přihláška podává, národním úřadem toho smluvního státu nebo úřadem činným pro takový stát, jehož je alespoň jeden z přihlašovatelů občanem, nebo v němž má alespoň jeden z přihlašovatelů pobyt.

19.3 Uveřejnění skutečností o postoupení úkolů přijímacího úřadu

(a) Smluvní stát, který postoupí úkoly přijímacího úřadu národnímu úřadu jiného smluvního státu nebo mezivládní organizaci, oznámí každou dohodu uzavřenou podle pravidla 19.1 (b) bez zbytečného odkladu Mezinárodnímu úřadu.

(b) Mezinárodní úřad uveřejní takové oznámení bez zbytečného odkladu ve Věstníku.

PRAVIDLO 20

PŘÍJEM MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY

20.1 Datum a číslo

(a) Jakmile dojdou písemnosti za účelem podání mezinárodní přihlášky, vyznačí přijímací úřad v rubrice k tomu určené na formuláři každého došlého vyhotovení žádosti nesmazatelně datum, kdy skutečně došly, a jedno z čísel přidělených tomuto úřadu Mezinárodním úřadem, na každém listu každého došlého vyhotovení.

b) Místo, kde se na každém listu vyznačí datum nebo číslo, jakož i další podrobnou úpravu stanoví Administrativní směrnice.

20.2 Příjem v různých dnech

(a) V případě, že všechny listy patřící k téže zamýšlené mezinárodní přihlášce, nedojdou přijímacímu úřadu téhož dne, opraví tento úřad datum vyznačené na žádosti (přičemž již vyznačené dřívější datum nebo data zůstanou čitelná), a to tak, že uvede den, kdy došly písemnosti doplňující mezinárodní přihlášku, ledaže:

(i) přihlašovateli nebyla zaslána výzva k provedení oprav podle článku 11 (2) (a) a uvedené písemnosti došly do 30 dnů od data, kdy poprvé došly nějaké listy;

(ii) přihlašovateli byla zaslána výzva k provedení oprav podle článku 11 (2) (a) a uvedené písemnosti došly v příslušné lhůtě podle pravidla 20.6;

(iii) jde o případ uvedený v článku 14 (2) a chybějící výkresy došly do 30 dnů od data, kdy byly podány neúplné písemnosti;

(iv) nedojde nebo dojde opožděně jakýkoliv list obsahující anotaci nebo její část, což samo o sobě nevyžaduje opravu data vyznačeného na žádosti.

(b) Každý list, který dojde poté, co došly poprvé nějaké listy, označí přijímací úřad datem, kdy došel.

20.3 Opravená mezinárodní přihláška

V případě uvedeném v článku 11 (2) (b) opraví přijímací úřad datum vyznačené na žádosti (přičemž již vyznačené dřívější datum nebo data zůstanou čitelná), a to tak, že uvede den, kdy došla poslední požadovaná oprava.

20.3 bis Postup při provádění oprav

Způsob předkládání oprav požadovaných podle článku 11.2 (a) přihlašovatelem a jejich zařazení do spisu mezinárodní přihlášky stanoví Administrativní směrnice.

20.4 Zjištění podle článku 11 (1)

(a) Jakmile dojdou písemnosti za účelem podání mezinárodní přihlášky, přikročí přijímací úřad bez zbytečného odkladu ke zjištění, zda písemnosti splňují požadavky článku 11 (1).

(b) Pro účely článku 11 (1) (iii) (c) postačí uvést jméno přihlašovatele tak, aby bylo možné určit jeho totožnost i tehdy, je-li jeho příjmení chybně napsáno nebo jména neuvedena v plném znění a v případě, že jde o právnické osoby, je-li jejich název zkrácený nebo neúplný.

20.5 Kladné zjištění

(a) Je-li zjištění podle článku 11 (1) kladné, otiskne přijímací úřad v rubrice k tomu určené na formuláři žádosti razítko s názvem přijímacího úřadu a se slovy „Demande internationale PCT“ nebo „PCT International Application“. Není-li úředním jazykem přijímacího úřadu ani francouzština, ani angličtina, může být ke slovům „Demande internationale“ nebo „International Application“ připojen překlad těchto slov do úředního jazyka přijímacího úřadu.

(b) Vyhotovení, jehož součástí je takto orazítkovaná žádost, je archivním vyhotovením mezinárodní přihlášky.

(c) Přijímací úřad bez odkladu sdělí přihlašovateli číslo mezinárodní přihlášky a datum mezinárodního podání. Zároveň zašle Mezinárodnímu úřadu opis sdělení zaslaného přihlašovateli, ledaže se Mezinárodnímu úřadu podle pravidla 22.1 (a) zároveň zasílá, nebo již bylo zasláno, archivní vyhotovení.

20.6 Výzva k opravám

(a) Výzva k opravám podle článku 11 (2) musí uvést ten požadavek podle článku 11 (1), který nebyl podle názoru přijímacího úřadu splněn.

(b) Přijímací úřad bez odkladu odešle výzvu přihlašovateli a určí podle okolností případu přiměřenou lhůtu k podání opravy. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 dní a delší než jeden měsíc od data výzvy. Jestliže tato lhůta uplyne po uplynutí 1 roku od data podání kterékoliv přihlášky, z níž se uplatňuje priorita, může přijímací úřad přihlašovatele na tuto okolnost upozornit.

20.7 Záporné zjištění

Neobdrží-li přijímací úřad v předepsané lhůtě odpověď na svou výzvu k opravám nebo nesplňuje-li oprava předložená přihlašovatelem ještě požadavky článku 11 (1), přijímací úřad:

(i) bez odkladu oznámí přihlašovateli, že jeho přihláška se nepovažuje a nebude považovat za mezinárodní přihlášku a uvede pro to důvody;

(ii) oznámí Mezinárodnímu úřadu, že číslo vyznačené na písemnostech se nepoužije jako číslo mezinárodní přihlášky;

(iii) ponechá si písemnosti, z nichž se skládá zamýšlená mezinárodní přihláška, a veškerou korespondenci, která se jí týká, ve smyslu pravidla 93.1;

(iv) odešle kopii uvedených písemností Mezinárodnímu úřadu v případě, že v důsledku žádosti přihlašovatele podle článku 25 (1) Mezinárodní úřad takovou kopii potřebuje a výslovně o ni požádá.

20.8 Omyl přijímacího úřadu

Jestliže přijímací úřad zjistí, nebo si na základě odpovědi přihlašovatele uvědomí, že se dopustil omylu, když vydal výzvu k opravě, protože požadavky článku 11 (1) byly v době, kdy písemnosti došly, splněny, bude postupovat podle pravidla 20.5.

20.9 Ověřená kopie pro přihlašovatele

Proti zaplacení poplatku dodá přijímací úřad přihlašovateli na žádost ověřené kopie mezinárodní přihlášky tak, jak byla podána, a všech oprav k ní.

PRAVIDLO 21

PŘÍPRAVA VYHOTOVENÍ

21.1 Odpovědnost přijímacího úřadu

(a) Podává-li se mezinárodní přihláška podle předpisů jen v jednom vyhotovení, je přijímací úřad odpovědný za přípravu přijímacího vyhotovení a rešeršního vyhotovení podle článku 12 (1).

(b) Podává-li se mezinárodní přihláška podle předpisů ve dvou vyhotoveních, je přijímací úřad odpovědný za přípravu přijímacího vyhotovení.

(c) Je-li mezinárodní přihláška podána v menším počtu vyhotovení, než předpisuje pravidlo 11.1 (b), je přijímací úřad odpovědný za přípravu potřebného počtu vyhotovení bez zbytečného odkladu a má právo stanovit poplatek za tento úkon a vybrat jej od přihlašovatele.

PRAVIDLO 22

PŘEDÁNÍ ARCHIVNÍHO VYHOTOVENÍ

22.1 Postup

(a) Je-li zjištění podle článku 11 (1) kladné a předpisy o národní bezpečnosti nevylučují projednání mezinárodní přihlášky jako takové, přijímací úřad předá archivní vyhotovení Mezinárodnímu úřadu. To se provede ihned poté, co mezinárodní přihláška došla, nebo je-li nutné přezkoumání z hlediska zájmů národní bezpečnosti, ihned po nezbytném objasnění. V každém případě však musí přijímací úřad předat archivní vyhotovení tak, aby došlo Mezinárodnímu úřadu před uplynutím 13 měsíců od data priority. Má-li k předání dojít poštou, podá přijímací úřad archivní vyhotovení k poštovní přepravě nejpozději pět dní před uplynutím 13 měsíců od data priority.

(b) Obdržel-li Mezinárodní úřad opis sdělení podle pravidla 20.5 (c), avšak ke dni uplynutí 13 měsíců od data priority dosud nemá archivní vyhotovení, upomene přijímací úřad o předání archivního vyhotovení bez zbytečného odkladu.

(c) Obdržel-li Mezinárodní úřad opis sdělení podle pravidla 20.5 (c), avšak ke dni uplynutí 14 měsíců od data priority dosud nemá archivní vyhotovení, sdělí to přihlašovateli a přijímacímu úřadu.

(d) Po uplynutí 14 měsíců od data priority může přihlašovatel požádat přijímací úřad, aby ověřil kopii mezinárodní přihlášky tak, jak byla podána, a může tuto ověřenou kopii zaslat Mezinárodnímu úřadu.

(e) Ověření podle odstavce (d) je bezplatné a lze je odmítnout jen z těchto důvodů:

(i) kopie, o jejíž ověření byl přijímací úřad požádán, se neshoduje s mezinárodní přihláškou tak, jak byla podána;

(ii) předpisy o národní bezpečnosti brání projednání mezinárodní přihlášky jako takové;

(iii) přijímající úřad již předal archivní vyhotovení Mezinárodnímu úřadu a tento úřad jej informoval, že je obdržel.

(f) Pokud Mezinárodní úřad neobdržel archivní vyhotovení nebo dokud je neobdrží, považuje se kopie ověřená podle odstavce (e), která došla Mezinárodnímu úřadu, za archivní vyhotovení.

(g) Jestliže ke dni uplynutí příslušné lhůty podle článku 22 přihlašovatel vykoná úkony podle uvedeného článku, ale určený úřad nedostane od Mezinárodního úřadu zprávu o tom, že došlo archivní vyhotovení, určený úřad to oznámí Mezinárodnímu úřadu. Pokud Mezinárodní úřad nemá archivní vyhotovení, sdělí to bez zbytečného odkladu přihlašovateli a přijímacímu úřadu, ledaže tak již učinil podle odstavce (c).

22.2 zrušeno

22.3 Lhůta podle článku 12 (3)

Lhůta podle článku 12 (3) je tři měsíce od data sdělení, které Mezinárodní úřad zaslal přihlašovateli podle pravidla 22.1 (c) nebo (g).

PRAVIDLO 23

PŘEDÁNÍ REŠERŠNÍHO VYHOTOVENÍ

23.1 Postup

(a) Rešeršní vyhotovení předá přijímací úřad orgánu pro mezinárodní rešerši nejpozději téhož dne, kdy předá archivní vyhotovení Mezinárodnímu úřadu.

(b) Neobdrží-li Mezinárodní úřad do 10 dnů poté, co došlo archivní vyhotovení, zprávu orgánu pro mezinárodní rešerši o tom, že tento orgán již má rešeršní vyhotovení, předá Mezinárodní úřad kopii mezinárodní přihlášky bez zbytečného odkladu orgánu pro mezinárodní rešerši.

PRAVIDLO 24

PŘÍJEM ARCHIVNÍHO VYHOTOVENÍ MEZINÁRODNÍM ÚŘADEM

24.1 zrušeno

24.2 Oznámení o příjmu archivního vyhotovení

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) oznámí Mezinárodní úřad přihlašovateli, přijímacímu úřadu, orgánu pro mezinárodní rešerši a všem určeným úřadům bez zbytečného odkladu, že archivní vyhotovení došlo a datum, kdy došlo. V oznámení se mezinárodní přihláška uvede číslem, datem mezinárodního podání, jménem přihlašovatele, názvem přijímacího úřadu a uvede se i datum podání každé dřívější přihlášky, z níž se uplatňuje priorita. Oznámení zasílané přihlašovateli obsahuje i seznam určených úřadů, jimž bylo zasláno oznámení podle tohoto odstavce, a též příslušnou lhůtu podle článku 22 (3) pro každý určený úřad.

(b) Došlo-li archivní vyhotovení po uplynutí lhůty stanovené pravidlem 22.3, Mezinárodní úřad to bez zbytečného odkladu oznámí přihlašovateli, přijímacímu úřadu a orgánu pro mezinárodní rešerši.

PRAVIDLO 25

PŘÍJEM REŠERŠNÍHO VYHOTOVENÍ ORGÁNEM PRO MEZINÁRODNÍ REŠERŠI

25.1 Oznámení o příjmu rešeršního vyhotovení

Orgán pro mezinárodní rešerši oznámí bez zbytečného odkladu Mezinárodnímu úřadu, přihlašovateli a pokud orgán pro mezinárodní rešerši není totožný s přijímacím úřadem též přijímacímu úřadu, že rešeršní vyhotovení došlo a datum, kdy došlo.

PRAVIDLO 26

PŘEZKOUMÁNÍ A OPRAVA NĚKTERÝCH ČÁSTÍ MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY

26.1 Lhůta pro přezkoumání

(a) Přijímací úřad vydá výzvu k opravě ve smyslu článku 14 (1) (b) co nejdříve, pokud možno do jednoho měsíce od data, kdy mezinárodní přihláška došla.

(b) Jestliže přijímací úřad vydá výzvu k opravě nedostatku uvedeného v článku 14 (1) (a) (iii) nebo (iv) (chybějící název nebo anotace), oznámí to orgánu pro mezinárodní rešerši.

26.2 Lhůta k provedení oprav

Lhůta podle článku 14 (1) (b) musí být přiměřená okolnostem případu a stanoví ji v každém případě přijímací úřad. Nesmí být kratší než jeden měsíc od výzvy k opravě. Před vydáním rozhodnutí ji může přijímací úřad kdykoli prodloužit.

26.3 Přezkoumání požadavků na vnější úpravu podle článku 14 (1) (a) (v)

Požadavky na vnější úpravu uvedené v pravidle 11 se kontrolují jen potud, pokud je to nutné v zájmu přiměřené jednotnosti mezinárodního zveřejnění.

26.3 bis Výzva k opravě nedostatků podle článku 14 (1) (b)

Přijímací úřad nemusí vydat výzvu k opravě nedostatků podle článku 14 (1) (a) (v), jestliže požadavky na vnější úpravu uvedené v pravidle 11 jsou splněny potud, pokud je to nutné v zájmu přiměřené jednotnosti mezinárodního zveřejnění.

26.4 Postup

(a) Každou opravu lze navrhnout přijímacímu úřadu dopisem adresovaným přijímacímu úřadu, je-li oprava takové povahy, že ji lze z dopisu přenést do archivního vyhotovení, aniž by to nepříznivě ovlivnilo zřetelnost a možnost přímé reprodukce tohoto listu, na který se má oprava přenést. Jinak je přihlašovatel povinen předložit náhradní list s provedenou opravou a v průvodním dopisu upozornit na rozdíly mezi náhradním a původním listem.

(b) až (d) zrušeno

26.5 Rozhodnutí přijímacího úřadu

(a) Přijímací úřad rozhodne, zda přihlašovatel předložil opravu ve lhůtě podle pravidla 26.2, a byla-li oprava ve lhůtě podána, zda se mezinárodní přihláška takto opravená má považovat za vzatou zpět, či nikoliv, přičemž se rozumí, že žádná mezinárodní přihláška se nepovažuje za vzatou zpět pro nedodržení požadavků na vnější úpravu podle pravidla 11, splňuje-li tyto požadavky alespoň potud, pokud je to nutné v zájmu přiměřené jednotnosti mezinárodního zveřejnění.

(b) zrušeno

26.6 Chybějící výkresy

(a) Jestliže podle článku 14 (2) mezinárodní přihláška odkazuje na výkresy, které ve skutečnosti k přihlášce připojeny nejsou, přijímací úřad to v takové přihlášce poznamená.

(b) Datum, kdy přihlašovateli došlo uvědomění podle článku 14 (2), nemá žádný účinek na lhůtu stanovenou pravidlem 20.2 (a) (iii).

PRAVIDLO 27

NEZAPLACENÍ POPLATKŮ

27.1 Poplatky

(a) Pro účely článku 14 (3) (a) se pojmem „poplatky předepsané článkem 3 (4) (iv)“ rozumí: předávací poplatek (pravidlo 14), základní poplatek jako část mezinárodního poplatku [pravidlo 15.1 (i)] a rešeršní poplatek (pravidlo 16).

(b) Pro účely článku 14 (3) (a) a (b) se rozumí pojmem „poplatek předepsaný článkem 4 (2)“ poplatek za označení jako součást mezinárodního poplatku [pravidlo 15.1. (ii)].

PRAVIDLO 28

NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ MEZINÁRODNÍM ÚŘADEM

28.1 Zjištění určitých nedostatků

(a) Obsahuje-li podle mínění Mezinárodního úřadu mezinárodní přihláška některý z nedostatků podle článku 14 (1) (a) (i), (ii) nebo (v), Mezinárodní úřad na ně upozorní přijímací úřad.

(b) Přijímací úřad postupuje podle článku 14 (1) (b) a pravidla 26, ledaže s tímto míněním nesouhlasí.

PRAVIDLO 29

MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY A OZNAČENÍ, JEŽ SE POVAŽUJÍ ZA VZATÉ ZPĚT PODLE ČLÁNKU 14 (1), (3) NEBO (4)

29.1 Zjištění přijímacího úřadu

(a) Vydá-li přijímací úřad podle ustanovení článku 14 (1) (b) a pravidla 26.5 (opomenutí opravy určitých nedostatků) nebo podle ustanovení článku 14 (3) (a) [neplacení poplatků podle pravidla 27.1 (a)] nebo podle článku 14 (4) [pozdější zjištění, že nebyly splněny požadavky podle bodů (i) až (iii) článku 11 (1)], usnesení, že se mezinárodní přihláška považuje za vzatou zpět:

(i) předá archivní vyhotovení (pokud již nebylo předáno) a každou opravu navrženou přihlašovatelem Mezinárodnímu úřadu;

(ii) bez odkladu oznámí přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu toto usnesení a Mezinárodní úřad to obratem oznámí příslušným určeným úřadům;

(iii) nepředá rešeršní vyhotovení podle pravidla 23 a jestliže toto vyhotovení již předal, oznámí orgánu pro mezinárodní rešerši své usnesení;

(iv) Mezinárodní úřad nemusí oznámit přihlašovateli, že došlo archivní vyhotovení.

(b) Vydá-li přijímací úřad podle článku 14 (3) (b) [nezaplacený poplatek za určení podle pravidla 27.1 (b)] usnesení, že určení určitého státu se považuje za vzaté zpět, bez odkladu oznámí přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu toto usnesení. Mezinárodní úřad to obratem oznámí příslušnému národnímu úřadu.

29.2 zrušeno

29.3 Upozornění přijímacímu úřadu na určité skutečnosti

Má-li Mezinárodní úřad nebo orgán pro mezinárodní rešerši za to, že by přijímací úřad měl rozhodnout podle článku 14 (4), upozorní přijímací úřad na podstatné skutečnosti.

29.4 Oznámení o úmyslu vydat usnesení podle článku 14 (4)

Dříve, než přijímací úřad vydá usnesení podle článku 14 (4), oznámí přihlašovateli svůj úmysl a uvede důvody. Nesouhlasí-li přihlašovatel s úmyslem přijímacího úřadu, může proti němu podat námitky ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení.

PRAVIDLO 30

LHŮTA PODLE ČLÁNKU 14 (4)

30.1 Lhůta

Lhůta uvedená v článku 14 (4) je čtyři měsíce od data mezinárodního podání.

PRAVIDLO 31

VYHOTOVENÍ POŽADOVANÁ PODLE ČLÁNKU 13

31.1 Žádost o vyhotovení

(a) Žádosti podle ustanovení článku 13 (1) se týkají buď všech mezinárodních přihlášek, nebo určitého druhu mezinárodních přihlášek, nebo jednotlivých mezinárodních přihlášek, v nichž byl určen ten národní úřad, který žádost vznáší. Žádosti, které se týkají všech mezinárodních přihlášek nebo určitých jejich druhů, se každoročně obnovují oznámením, které národní úřad zašle Mezinárodnímu úřadu před 30. listopadem předcházejících roku.

(b) Žádosti podle článku 13 (2) (b) podléhají poplatku, který kryje náklady na pořízení a odeslání vyhotovení.

31.2 Příprava vyhotovení

Za přípravu vyhotovení žádaných podle článku 13 odpovídá Mezinárodní úřad.

PRAVIDLO 32

VZETÍ ZPĚT MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY NEBO URČENÍ

32.1 Vzetí zpět

(a) Přihlašovatel může vzít mezinárodní přihlášku zpět před uplynutím lhůty 20 měsíců od data priority, s výjimkou těch určených států, kde již začalo národní řízení nebo průzkum. Může vzít zpět určení každého určeného státu dříve, než v něm začalo národní řízení nebo průzkum.

(b) Dojde-li k vzetí zpět určení všech určených států, považuje se to za vzetí zpět mezinárodní přihlášky.

(c) Vzetí zpět se provede podepsaným oznámením přihlašovatele Mezinárodnímu úřadu nebo přijímacímu úřadu. V případě podle pravidla 4.8 (b) vyžaduje oznámení podpis všech přihlašovatelů.

(d) zrušeno

(e) Mezinárodní přihláška nebo určení se nezveřejní, dojde-li oznámení o vzetí zpět Mezinárodnímu úřadu před dokončením technické přípravy zveřejnění.

PRAVIDLO 32 bis

VZETÍ ZPĚT UPLATNĚNÉ PRIORITY

32 bis 1 Vzetí zpět

(a) Vzetí zpět priority uplatněné v mezinárodní přihlášce podle článku 8 (i) může přihlašovatel provést kdykoliv před zveřejněním mezinárodní přihlášky.

(b) Byla-li v mezinárodní přihlášce uplatněna více než jedna priorita, může přihlašovatel použít svého práva podle ustanovení odstavce (a), pokud jde o jednu, několik nebo všechny uplatňované priority.

(c) Jestliže vzetí zpět uplatněné priority, nebo jde-li o více uplatněných priorit, vzetí zpět některé z nich, má za následek změnu data priority mezinárodní přihlášky, všechny lhůty počítané od původního data priority, jež dosud neuplynuly, se počítají od změněného data priority. Jde-li o lhůtu 18 měsíců podle článku 21 (2) (a), může Mezinárodní úřad přistoupit k mezinárodnímu zveřejnění na základě lhůty počítané od původního data priority, jestliže mu oznámení o vzetí zpět dojde v posledních 15 dnech před uplynutím této lhůty.

(d) Pro vzetí zpět podle odstavce (a) platí přiměřeně ustanovení pravidla 32.1 (c).

PRAVIDLO 33

RELEVANTNÍ ZNÁMÝ STAV TECHNIKY PRO MEZINÁRODNÍ REŠERŠI

33.1 Relevantní známý stav techniky pro mezinárodní rešerši

(a) Pro účely článku 15 (2) je relevantním známým stavem techniky vše, co bylo zpřístupněno veřejnosti kdekoli ve světě v písemných materiálech (včetně výkresů a jiných vyobrazení) a co může napomáhat ke zjištění, zda přihlášený vynález je, či není nový a zda obsahuje tvůrčí řešení (tj. zda je, či není nasnadě), a to za předpokladu, že ke zpřístupnění veřejnosti došlo před datem mezinárodního podání.

(b) Odkazuje-li písemný materiál na ústní sdělení, využití, předvedení nebo jiný způsob, jímž byl obsah písemného materiálu zpřístupněn veřejnosti, a došlo-li k takovému zpřístupnění před datem mezinárodního podání, mezinárodní rešeršní zpráva uvede tuto skutečnost zvlášť a zvlášť uvede i datum, kdy k tomu došlo, jestliže k zpřístupnění písemného materiálu veřejnosti došlo po datu mezinárodní přihlášky.

(c) Přihláška nebo patent, zveřejněné později, ale podané dříve nebo případně s prioritou dřívější, než je datum mezinárodního podání mezinárodní přihlášky, která je předmětem rešerše, budou uvedeny v mezinárodní rešeršní zprávě zvlášť, pokud patří k relevantnímu známému stavu techniky pro účely článku 15 (2).

33.2 Obory, které má mezinárodní rešerše obsáhnout

(a) Mezinárodní rešerše obsáhne všechny technické obory a provádí se na základě všech rešeršních spisů, které mohou obsahovat materiály týkající se vynálezu.

(b) Rešerše se provádí nejen v oboru, do něhož lze vynález zatřídit, ale i v analogických oborech bez ohledu na jejich zatřídění.

(c) Otázka, které obory lze v daném případě považovat za analogické, se posoudí z hlediska předpokládané podstatné funkce vynálezu nebo jeho využití, a nikoli pouze z hlediska jeho zvláštních funkcí uvedených výslovně v mezinárodní přihlášce.

(d) Mezinárodní rešerše zahrne všechno, co se všeobecně uznává za ekvivalent předmětu přihlášeného vynálezu, pokud jde o všechny nebo určité jeho znaky, a to i tehdy, když specifika vynálezu popsaného v mezinárodní přihlášce je odlišná.

33.3 Zaměření mezinárodní rešerše

(a) Mezinárodní rešerše se provádí na základě nároků s přihlédnutím k popisu a případným výkresům a se zvláštním důrazem na vynálezeckou myšlenku, na níž jsou zaměřeny nároky.

(b) Pokud je to možné a vhodné, mezinárodní rešerše obsáhne celý předmět, na nějž jsou zaměřeny nároky nebo k němuž by podle rozumného očekávání mohly být zaměřeny po úpravě.

PRAVIDLO 34

MINIMÁLNÍ DOKUMENTACE

34.1 Vymezení

(a) Vymezení pojmů podle článku 2 (i) a (ii) neplatí pro účely tohoto pravidla.

(b) Dokumentace uvedená v článku 15 (4) („minimální dokumentace“) sestává:

(i) z „národních patentových dokladů“ jmenovitě uvedených v odstavci (c);

(ii) ze zveřejněných mezinárodních (PCT) přihlášek, zveřejněných regionálních přihlášek k patentům a autorským osvědčením na vynález a zveřejněných regionálních patentů a autorských osvědčení na vynález;

(iii) z jiné zveřejněné nepatentové literatury, na níž se orgány pro mezinárodní rešerši dohodnou a jejíž seznam uveřejní Mezinárodní úřad poprvé při uzavření dohody a potom při každé změně.

(i) patenty vydané v roce 1920 a po tomto roce Francií, dřívějším Reichspatentamtem v Německu, Japonskem, Sovětským svazem, Švýcarskem (pouze ve francouzštině nebo němčině), Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Spojenými státy americkými;

(ii) patenty vydané Spolkovou republikou Německo;

(iii) případné patentové přihlášky zveřejněné v roce 1920 a po tomto roce v zemích uvedených v bodech (i) a (ii);

(iv) autorská osvědčení na vynález vydaná Sovětským svazem;

(v) osvědčení o užitných vzorech vydaná Francií a zveřejněné přihlášky na tato osvědčení;

(vi) patenty vydané všemi ostatními zeměmi a patentové přihlášky zveřejněné v těchto zemích po roce 1920, pokud jsou v angličtině, francouzštině, němčině nebo španělštině a neuplatňuje se v nich priorita, ledaže národní úřad příslušné země vytřídí tyto doklady a dá je k dispozici každému orgánu pro mezinárodní rešerši.

(d) Jestliže se přihláška znovuzveřejňuje jednou (například „Offenlegungsschrift“ jako „Auslegeschrift“) nebo víckrát, nemusí orgán pro mezinárodní rešerši uchovávat všechna znění ve své dokumentaci; každý takový orgán je tudíž oprávněn neuchovávat víc než jedno znění. Dále i v případech, kde se schvaluje přihláška a vydává ve formě patentu nebo osvědčení na užitný vzor (Francie), nemusí orgán pro mezinárodní rešerši uchovávat jak přihlášku, tak patent nebo osvědčení na užitný vzor (Francie) ve své dokumentaci; každý takový orgán je tudíž oprávněn uchovávat buť pouze přihlášku, nebo pouze patent či osvědčení na užitný vzor (Francie).

(e) Orgán pro mezinárodní rešerši, jehož úředním jazykem nebo jedním z úředních jazyků není japonština, ruština nebo španělština, je oprávněn nezahrnout do své dokumentace ty patentové doklady Japonska a Sovětského svazu, jakož i ty patentové doklady ve španělštině, pro něž nejsou všeobecně dostupné anotace v angličtině. Pokud budou anglické anotace všeobecně dostupné po nabytí účinnosti Prováděcího předpisu, budou ty patentové dokumenty, jichž se anotace týkají, zahrnuty do dokumentace nejpozději do šesti měsíců poté, co anotace nabudou všeobecné dostupnosti. Dojde-li k přerušení anotačních služeb v angličtině v těch technických oborech, kde byly anglické anotace dosud všeobecně dostupné, přijme Shromáždění vhodná opatření k urychlené obnově těchto služeb v uvedených oborech.

(f) Pro účely tohoto pravidla se přihlášky, které byly pouze vyloženy k veřejnému nahlédnutí, nepovažují za zveřejněné přihlášky.

PRAVIDLO 35

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ PRO MEZINÁRODNÍ REŠERŠI

35.1 Případ, kdy je příslušný pouze jediný orgán pro mezinárodní rešerši

Každý přijímací úřad sdělí v souladu s ustanoveními příslušné dohody podle článku 16 (3) (b) Mezinárodnímu úřadu, který orgán pro mezinárodní rešerši je příslušný pro rešerše mezinárodních přihlášek u něho podaných; Mezinárodní úřad uveřejní tuto informaci bez zbytečného odkladu.

35.2 Případ, kdy je příslušných několik orgánů pro mezinárodní rešerši

(a) Každý přijímací úřad může v souladu s ustanoveními příslušné dohody podle článku 16 (3) (b) stanovit několik orgánů pro mezinárodní rešerši, a to tak:

(i) že všechny tyto orgány prohlásí za příslušné pro všechny mezinárodní přihlášky u něho podané a volbu ponechá na přihlašovateli, nebo

(ii) že prohlásí za příslušný jeden nebo více orgánů pro určité druhy mezinárodních přihlášek u něho podaných a jeden nebo více orgánů za příslušný pro jiné druhy mezinárodních přihlášek u něho podaných, přičemž u těchto druhů mezinárodních přihlášek, pro něž je příslušných několik orgánů pro mezinárodní rešerši, ponechá volbu na přihlašovateli.

(b) Každý přijímací úřad, který použije možnosti stanovené v odstavci (a), to sdělí bez odkladu Mezinárodnímu úřadu a Mezinárodní úřad tuto informaci bez odkladu uveřejní.

PRAVIDLO 36

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ORGÁN PRO MEZINÁRODNÍ REŠERŠI

36.1 Vymezení minimálních požadavků

Minimální požadavky podle článku 15 (3) (c) jsou tyto:

(i) národní úřad nebo mezivládní organizace musí mít alespoň 100 zaměstnanců s plným pracovním úvazkem, kteří mají dostatečnou technickou kvalifikaci pro provádění rešerší;

(ii) úřad nebo organizace musí mít u sebe alespoň minimální dokumentaci podle pravidla 34, řádně uspořádanou pro účely rešerše;

(iii) úřad nebo organizace musí mít personál schopný provádět rešerše v požadovaných technických oborech s jazykovými znalostmi alespoň těch jazyků, v nichž je sepsána nebo do nichž je přeložena minimální dokumentace podle pravidla 34.

PRAVIDLO 37

CHYBĚJÍCÍ NEBO VADNÝ NÁZEV

37.1 Chybějící název

Jestliže mezinárodní přihláška neobsahuje název a přijímací úřad oznámil orgánu pro mezinárodní rešerši, že vyzval přihlašovatele, aby tento nedostatek odstranil, orgán pro mezinárodní rešerši provádí mezinárodní rešerši, pokud neobdrží oznámení, že uvedená přihláška se považuje za vzatou zpět.

37.2 Pořízení názvu

Jestliže mezinárodní přihláška neobsahuje název a orgán pro mezinárodní rešerši neobdržel od přijímacího úřadu oznámení o tom, že vyzval přihlašovatele, aby udal název, nebo když tento orgán zjistí, že název neodpovídá pravidlu 4.3, pořídí název sám.

PRAVIDLO 38

CHYBĚJÍCÍ NEBO VADNÁ ANOTACE

38.1 Chybějící anotace

Jestliže mezinárodní přihláška neobsahuje anotaci a přijímací úřad oznámil orgánu pro mezinárodní rešerši, že vyzval přihlašovatele, aby tento nedostatek odstranil, orgán pro mezinárodní rešerši provádí mezinárodní rešerši, pokud neobdrží oznámení, že uvedená přihláška se považuje za vzatou zpět.

38.2 Pořízení anotace

(a) Jestliže mezinárodní přihláška neobsahuje anotaci a orgán pro mezinárodní rešerši neobdržel od přijímacího úřadu oznámení o tom, že vyzval přihlašovatele, aby anotaci předložil, nebo když tento orgán zjistí, že anotace neodpovídá pravidlu 8, pořídí anotaci sám (v jazyce, v němž je mezinárodní přihláška zveřejněna). V tomto případě vyzve přihlašovatele, aby se k pořízené anotaci vyjádřil do jednoho měsíce od data výzvy.

(b) Konečný obsah anotace stanoví orgán pro mezinárodní rešerši.

PRAVIDLO 39

PŘEDMĚT PODLE ČLÁNKU 17 (2) (a) (i)

39.1 Vymezení

Orgán pro mezinárodní rešerši není povinen provést rešerši na mezinárodní přihlášku potud, pokud jsou jejím předmětem:

(i) vědecké a matematické teorie;

(ii) odrůdy rostlin nebo zvířat nebo v podstatě biologické postupy pro pěstování rostlin a zvířat a produkty těchto postupů, ledaže jde o mikrobiologické postupy a produkce;

(iii) plány, pravidla nebo metody obchodní činnosti, výkon ryze duševních úkonů nebo provozování her;

(iv) chirurgické a terapeutické metody pro léčení lidí a zvířat, jakož i diagnostické metody;

(v) pouhé uvedení informací;

(vi) programy pro počítače potud, pokud orgán pro mezinárodní rešerši není vybaven k provádění rešerší na známý stav techniky v tomto oboru.

PRAVIDLO 40

NEDOSTATEK JEDNOTNOSTI VYNÁLEZU (MEZINÁRODNÍ REŠERŠE)

40.1 Výzva k zaplacení

Ve výzvě k zaplacení dodatečných poplatků podle článku 17 (3) (a) se uvedou důvody, proč mezinárodní přihláška neodpovídá požadavku jednotnosti vynálezu, a částka, kterou je třeba zaplatit.

40.2 Dodatečné poplatky

(a) Částku dodatečného poplatku za rešerši podle článku 17 (3) (a) stanoví příslušný orgán pro mezinárodní rešerši.

(b) Dodatečný poplatek za rešerši podle článku 17 (3) (a) se platí přímo orgánu pro mezinárodní rešerši.

(c) Přihlašovatel může zaplatit dodatečný poplatek se stížností, k níž se připojí odůvodněné prohlášení, že mezinárodní přihláška je v souladu s požadavkem jednotnosti vynálezu, nebo že částka požadovaného dodatečného poplatku je nadměrná. Stížnost přezkoumá tříčlenná komise nebo jiná zvláštní stolice orgánu pro mezinárodní rešerši nebo jiný příslušný vyšší orgán, který potud, pokud zjistí, že stížnost byla oprávněná, rozhodne o úplném nebo částečném vrácení dodatečného poplatku přihlašovateli. Na žádost přihlašovatele se jak text stížnosti, tak rozhodnutí o ní oznámí určeným úřadům spolu se zprávou o mezinárodní rešerši. Přihlašovatel dodá případný překlad spolu s překladem mezinárodní přihlášky požadovaným podle článku 22.

(d) Členem tříčlenné komise, zvláštní stolice nebo příslušného vyššího orgánu zmíněných v odstavci (c) nesmí být ten, kdo vydal rozhodnutí napadené stížnosti.

40.3 Lhůta

Lhůtu podle článku 17 (3) (a) určí podle okolností v každém jednotlivém případě orgán pro mezinárodní rešerši; nesmí být kratší než 15 nebo 30 dní podle toho, zda adresa přihlašovatele je ve stejné nebo jiné zemi než orgán pro mezinárodní rešerši, ne však delší než 45 dní od data výzvy.

PRAVIDLO 41

PŘEDCHÁZEJÍCÍ NEMEZINÁRODNÍ REŠERŠE

41.1 Povinnost využít výsledků; vrácení poplatku

Je-li v žádosti odkaz ve formě stanovené pravidlem 4.11 na rešerši mezinárodního typu provedenou podle článku 15 (5) nebo na rešerši, která není ani mezinárodní, ani mezinárodního typu, použije orgán pro mezinárodní rešerši pokud možno výsledku zmíněné rešerše při zpracování mezinárodní rešeršní zprávy k mezinárodní přihlášce. Orgán pro mezinárodní rešerši vrátí rešeršní poplatek v rozsahu a za podmínek stanovených buď v dohodě podle článku 16 (3) (b), nebo ve sdělení zaslaném Mezinárodnímu úřadu a zveřejněném ve Věstníku, a to v případě, že mezinárodní rešeršní zprávu bylo možno zcela nebo zčásti založit na výsledcích zmíněné rešerše.

PRAVIDLO 42

LHŮTA PRO MEZINÁRODNÍ REŠERŠI

42.1 Lhůta pro mezinárodní rešerši

Lhůta po zpracování mezinárodní rešeršní zprávy nebo usnesení podle článku 17 (2) (a) je tříměsíční, a to od data, kdy orgánu pro mezinárodní rešerši došlo rešeršní vyhotovení, nebo devítiměsíční, a to od data priority, přičemž platí lhůta, která uplyne později.

PRAVIDLO 43

MEZINÁRODNÍ REŠERŠNÍ ZPRÁVA

43.1 Označení

V mezinárodní rešeršní zprávě se označí orgán pro mezinárodní rešerši, který zprávu zpracoval tak, že se uvede jeho název, a mezinárodní přihláška tak, že se uvede její číslo, jméno přihlašovatele, název přijímacího úřadu a datum mezinárodního podání.

43.2 Data

Mezinárodní rešeršní zpráva je datována a udává i datum, kdy byla mezinárodní rešerše skutečně dokončena. Rovněž udává datum podání každé dřívější přihlášky, jejíž priorita se uplatňuje.

43.3 Zatřídění

(a) Mezinárodní rešeršní zpráva obsahuje zatřídění předmětu vynálezu alespoň podle mezinárodního patentového třídění.

(b) Zatřídění provede orgán pro mezinárodní rešerši.

43.4 Jazyk

Každá mezinárodní rešeršní zpráva a usnesení podle článku 17 (2) (a) jsou napsány jazykem, v němž byla zveřejněna mezinárodní přihláška, které se týkají.

43.5 Citace

(a) Mezinárodní rešeršní zpráva obsahuje citaci materiálů považovaných za relevantní.

(b) Způsob označování citovaných materiálů upraví Administrativní směrnice.

(d) Nejsou-li citace relevantní pro všechny nároky, uvedou se ve vztahu k tomu nároku nebo k těm nárokům, pro něž jsou relevantní.

(e) Jsou-li relevantní nebo částečně relevantní jen některá místa citovaného materiálu, uvedou se například označením stránky, sloupce nebo řádků.

43.6 Obory, v nichž byla rešerše provedena

(a) V mezinárodní rešeršní zprávě se podle tříd uvedou obory, v nichž byla rešerše provedena. Použije-li se jiného třídění než mezinárodního patentového třídění, orgán pro mezinárodní rešerši je uveřejní.

(b) Vztahovala-li se mezinárodní rešerše na patenty, autorská osvědčení na vynálezy, osvědčení o užitných vzorech, užitné vzory, dodatkové patenty nebo dodatkové osvědčení, dodatková autorská osvědčení na vynález, dodatková osvědčení o užitných vzorech nebo na zveřejněné přihlášky k některému z uvedených druhů ochrany těch států, z těch období nebo v těch jazycích, které nejsou zahrnuty do minimální dokumentace podle pravidla 34, mezinárodní rešeršní zpráva bude podle možností obsahovat údaje o druzích dokladů, o státech, obdobích a jazycích, na něž se vztahovala. Pro účely tohoto odstavce neplatí článek 2 (ii).

43.7 Poznámky o jednotnosti vynálezu

Zaplatil-li přihlašovatel dodatečné poplatky za mezinárodní rešerši, uvede se to v mezinárodní rešeršní zprávě. Tam, kde byla mezinárodní rešerše provedena pouze na hlavní vynález [článku 17 (2) (a)], uvede se v mezinárodní rešeršní zprávě i to, pro které části mezinárodní přihlášky byla rešerše provedena.

43.8 Podpis

Mezinárodní rešeršní zprávu podepisuje zmocněný úředník orgánu pro mezinárodní rešerši.

43.9 Omezení obsahu

Mezinárodní rešeršní zpráva neobsahuje nic, co není uvedeno v pravidlech 33.1 (b) a (c), 43.1, 2, 3, 5, 6, 7 a 8 a 44.2 (a) a (b), s výjimkou označení nároků podle článku 17 (2) (b). Zejména nevyjadřuje žádný názor, zdůvodnění, argumenty nebo vysvětlení.

43.10 Forma

Požadavky na vnější formu mezinárodní rešeršní zprávy upraví Administrativní směrnice.

PRAVIDLO 44

PŘEDÁNÍ MEZINÁRODNÍ REŠERŠNÍ ZPRÁVY ATD.

44.1 Vyhotovení zprávy nebo prohlášení

Orgán pro mezinárodní rešerši předá stejného dne jedno vyhotovení mezinárodní rešeršní zprávy nebo rozhodnutí podle článku 17 (2) (a) Mezinárodnímu úřadu a jedno vyhotovení přihlašovateli.

44.2 Název nebo anotace

(a) S výhradou odstavců (b) a (c) se v mezinárodní rešeršní zprávě buď konstatuje, že orgán pro mezinárodní rešerši schvaluje název a anotaci předloženou přihlašovatelem, nebo se k ní přiloží název a anotace pořízená tímto orgánem podle pravidel 37 a 38.

(b) Jestliže v době dokončení mezinárodní rešeršní zprávy neuplynula ještě lhůta stanovená přihlašovateli pro připomínky k anotaci pořízené orgánem pro mezinárodní rešerši, uvede se v mezinárodní rešeršní zprávě, že je, pokud jde o anotaci, neúplná.

(c) Jakmile uplyne lhůta uvedená v odstavci (b), oznámí orgán pro mezinárodní rešerši Mezinárodnímu úřadu a přihlašovateli text anotace orgánem schválený nebo zpracovaný.

44.3 Kopie citovaných materiálů

(a) Žádost podle článku 20 (3) lze předložit kdykoli po dobu sedmi let od data mezinárodního podání mezinárodní přihlášky, které se mezinárodní rešeršní zpráva týká.

(b) Orgán pro mezinárodní rešerši může od účastníka (přihlašovatele nebo určeného úřadu), který žádost podal, žádat úhradu nákladů za obstarání a zaslání kopií. Výši nákladů za obstarání upraví dohody podle článku 16 (3) (b), uzavřené mezi orgánem pro mezinárodní rešerši a Mezinárodním úřadem.

(c) Každý orgán pro mezinárodní rešerši, který si nepřeje zasílat kopie některému určenému úřadu přímo, zašle kopii Mezinárodnímu úřadu a ten pak postupuje podle odstavce (a) a (b).

(d) Každý orgán pro mezinárodní rešerš může své povinnosti podle odstavce (a) až (c) vykonávat prostřednictvím jiné úřadovny, která vůči němu nese odpovědnost.

PRAVIDLO 45

PŘEKLAD MEZINÁRODNÍ REŠERŠNÍ ZPRÁVY

45.1 Jazyky

Nejsou-li mezinárodní rešeršní zprávy a rozhodnutí podle článku 17 (2) (a) v angličtině, musí být do ní přeloženy.

PRAVIDLO 46

ÚPRAVA NÁROKŮ V ŘÍZENÍ PŘED MEZINÁRODNÍM ÚŘADEM

46.1 Lhůta

Lhůta podle článku 19 činí dva měsíce od data, kdy orgán pro mezinárodní rešerši předal mezinárodní rešeršní zprávu Mezinárodnímu úřadu a přihlašovateli, nebo 16 měsíců od data priority, přičemž platí lhůta, která uplyne později, avšak lhůta se považuje za zachovanou i tehdy, dojde-li úprava podle článku 19 Mezinárodnímu úřadu poslední den před ukončením technických příprav mezinárodního zveřejnění.

46.2 zrušeno

46.3 Jazyk úprav

Byla-li mezinárodní přihláška podána v jazyce jiném, než ve kterém byla zveřejněna, musí být každá úprava podle článku 19 rovněž v jazyce zveřejnění.

46.4 Sdělení

(a) Sdělení podle článku 19 (1) se předloží v jazyce, v němž byla mezinárodní přihláška zveřejněna, a nesmí obsahovat více než pět set slov v angličtině nebo v anglickém překladu. Sdělení se označí jako takové nadpisem, nejlépe slovy „Sdělení podle článku 19 (1)“ nebo odpovídajícími slovy v jazyce sdělení.

(b) Sdělení nesmí obsahovat hanlivé poznámky o mezinárodní rešeršní zprávě nebo o relevanci citací ve zprávě obsažených. Na citace relevantní pro určitý nárok a obsažené v mezinárodní rešeršní zprávě lze odkázat pouze v souvislosti s úpravou tohoto nároku.

46.5 Forma úprav

(a) Přihlašovatel předloží náhradní list za každý list nároků, který se v důsledku úpravy nebo úprav podle článku 19 liší od původně podaného listu. V průvodním dopise upozorní na rozdíly mezi původními a náhradními listy. Pokud má některá úprava za následek vypuštění celého listu, sdělí se taková úprava dopisem.

(b) a (c) zrušeny

PRAVIDLO 47

POSTOUPENÍ URČENÝM ÚŘADŮM

47.1 Postup

(a) Postoupení stanovené v článku 20 provede Mezinárodní úřad.

(b) K postoupení dojde bez zbytečného odkladu po mezinárodním zveřejnění mezinárodní přihlášky, nejpozději do konce 19. měsíce od data priority. Mezinárodní úřad dá na vědomí určeným úřadům bez zbytečného odkladu veškeré úpravy, které mu došly ve lhůtě podle pravidla 46.1, pokud nebyly obsaženy již v postoupení, a sdělí to přihlašovateli.

(c) Mezinárodní úřad odešle zprávu přihlašovateli a uvede v ní určené úřady, jimž podklady postoupil, a datum, kdy k postoupení došlo. Zprávu odešle téhož dne, kdy došlo k postoupení. Každý určený úřad bude kromě postoupení ještě zvlášť informován o odeslání zprávy a datu, kdy byla zpráva podána k poštovní přepravě. Všechny určené úřady budou tuto zprávu považovat za nezvratný důkaz o tom, že k postoupení řádně došlo dnem ve zprávě uvedeným.

(d) Každý určený úřad obdrží na žádost mezinárodní rešeršní zprávy a rozhodnutí podle článku 17 (2) (a) též v překladu podle pravidla 45.1.

(e) Jestliže se některý určený úřad vzdal požadavku na postoupení ve smyslu článku 20, zašlou se kopie podkladů, které by se jinak zaslaly tomuto úřadu, přihlašovateli; dojde k tomu na žádost tohoto úřadu nebo přihlašovatele, a to zároveň se zprávou podle odstavce (c).

47.2 Kopie

(a) Kopie potřebné pro postoupení vyhotoví Mezinárodní úřad.

(b) Budou na listech formátu A4.

(c) Pokud určený úřad nesdělí Mezinárodnímu úřadu opak, lze kopie brožury podle pravidla 48 použít k postoupení mezinárodní přihlášky podle ustanovení článku 20.

47.3 Jazyky

Mezinárodní přihláška postoupená podle článku 20 je v jazyce, v němž je zveřejněná; je-li však tento jazyk odlišný od jazyka, v němž byla podána, dojde na žádost určeného úřadu k postoupení v jednom z těchto jazyků, nebo v obou těchto jazycích.

PRAVIDLO 48

MEZINÁRODNÍ ZVEŘEJNĚNÍ

48.1 Forma

(a) Mezinárodní přihláška se zveřejní ve formě brožury.

(b) Podrobnosti, které se týkají formy brožury a způsobu reprodukce, se řídí Administrativními směrnicemi.

48.2 Obsah

(a) Brožura obsahuje:

(i) normalizovanou titulní stránku;

(ii) popis;

(iii) nároky;

(iv) případné výkresy;

(v) s výhradou odstavce (g) mezinárodní rešeršní zprávu nebo rozhodutí podle článku 17 (2) (a); zveřejnění mezinárodní rešeršní zprávy v brožuře však nemusí obsahovat tu část mezinárodní rešeršní zprávy, jež obsahuje pouze náležitosti podle pravidla 43, které jsou již uvedeny na titulní straně brožury;

(vi) sdělení podané podle článku 19 (1), pokud Mezinárodní úřad neshledá, že sdělení není v souladu s ustanoveními pravidla 46.4;

(vii) všechny žádosti o opravu podle třetí věty pravidla 91.1 (f).

(b) S výhradou odstavce (c) titulní stránka obsahuje:

(i) údaje převzaté z formuláře žádosti a jiné údaje předepsané Administrativními směrnicemi;

(ii) obrázek nebo obrázky, obsahuje-li mezinárodní přihláška výkresy, ledaže platí pravidlo 8.2 (b);

(iii) anotaci; je-li v angličtině a v dalším jazyce, anglický text se uvede na prvním místě.

(c) Bylo-li vydáno rozhodnutí podle článku 17 (2) (a), titulní strana na to výrazně poukáže a nemusí na ní být ani výkres, ani anotace.

(d) Obrázek nebo obrázky podle odstavce (b) (ii) se vyberou podle pravidla 8.2. Reprodukce obrázku nebo obrázků na titulní straně může být zmenšená.

(e) Není-li na titulní straně dost místa pro celou anotaci podle odstavce (b) (iii), bude anotace i na rubu této titulní stránky. Totéž platí pro překlad anotace, vyžaduje-li se jeho zveřejnění podle pravidla 48.3 (c).

(f) Byly-li nároky upraveny podle článku 19, obsahuje zveřejnění buď celý text podaných i upravených nároků, nebo celý text podaných nároků s uvedením změn. Uvedeno bude i sdělení podle článku 19 (1), pokud Mezinárodní úřad neshledá, že není v souladu s ustanoveními pravidla 46.4. Uvede se též datum kdy upravené nároky došly Mezinárodnímu úřadu.

(g) Není-li po dokončení technických příprav mezinárodního zveřejnění ještě k dispozici mezinárodní rešeršní zpráva [např. v důsledku zveřejnění na žádost přihlašovatele podle článků 21 (2) (b) a 64 (3) (c) (i)], obsahuje brožura místo mezinárodní rešeršní zprávy údaj o tom, že zpráva není ještě k dispozici a že brožura včetně mezinárodní rešeršní zprávy bude zveřejněna opětovně, nebo že mezinárodní rešeršní zpráva (až bude k dispozici) bude zveřejněna zvlášť.

(h) Neuplynula-li po dokončení technických příprav mezinárodního zveřejnění ještě lhůta pro úpravu nároků podle článku 19, uvede se to v brožuře tím, že v případě úprav nároků podle článku 19 bude brožura bez odkladu buď zveřejněna opětovně (včetně upravených nároků), nebo že se podání obsahující úpravy zveřejní zvlášť. V posledně uvedeném případě se opětovně zveřejní alespoň též titulní stránka a nároky a došlo-li sdělení podle článku 19 (1), též toto sdělení, ledaže Mezinárodní úřad shledá, že sdělení není v souladu s ustanoveními pravidla 46.4.

(i) Administrativní směrnice stanoví případy, pro něž platí různé možnosti uvedené v odstavci (g) a (h), a to podle rozsahu a složitosti úprav a nebo podle rozsahu mezinárodní přihlášky a s přihlédnutím k nákladům.

48.3 Jazyky

(a) Je-li mezinárodní přihláška podána v angličtině, francouzštině, němčině, japonštině, ruštině nebo španělštině, zveřejní se v jazyce, ve kterém byla podána.

(b) Je-li mezinárodní přihláška podána v jiném jazyku než v angličtině, francouzštině, němčině, japonštině, ruštině nebo španělštině, zveřejní se v anglickém překladu. Za pořízení překladu nese odpovědnost orgán pro mezinárodní rešerši, jehož povinností je mít překlad natolik včas, aby k mezinárodnímu zveřejnění mohlo dojít v předepsané lhůtě, nebo aby při uplatnění článku 64 (3) (b) mohlo dojít k postoupení podle článku 20 před uplynutím 19. měsíce od data priority. Bez ohledu na pravidlo 16.1 (a) může orgán pro mezinárodní rešerši přihlašovateli účtovat poplatek za pořízení překladu. Orgán pro mezinárodní rešerši dá přihlašovateli možnost vyjádřit se k návrhu překladu. K vyjádření stanoví orgán pro mezinárodní rešerši podle okolností přiměřenou lhůtu. Nelze-li vzít vyjádření v úvahu pro nedostatek času před postoupením překladu, nebo má-li přihlašovatel a uvedený orgán na správnost překladu různý názor, může přihlašovatel zaslat kopii svého vyjádření nebo jeho nevyřízený zbytek Mezinárodnímu a každému určeném úřadu, jemuž byl překlad postoupen. Mezinárodní úřad zveřejní podstatu vyjádření buď zároveň s překladem mezinárodního rešeršního orgánu, nebo dodatečně.

(c) Je-li mezinárodní přihláška zveřejněna v jazyce jiném než anglickém, zveřejní se mezinárodní rešeršní zpráva v rozsahu podle pravidla 48.2 (a) (v) nebo rozhodnutí podle článku 17 (2) (a), název vynálezu, anotace a všechny texty k obrázku nebo obrázkům v anotaci jak v tomto jazyku, tak v angličtině. Za pořízení překladu nese odpovědnost Mezinárodní úřad.

48.4 Dřívější zveřejnění na žádost přihlašovatele

(a) Žádá-li přihlašovatel o zveřejnění podle článků 21 (2) (b) a 64 (3) (c) (i) a mezinárodní rešeršní zpráva nebo rozhodnutí podle článku 17 (2) (a) není dosud pro zveřejnění zároveň s mezinárodní přihláškou k dispozici, vybere Mezinárodní úřad za zveřejnění zvláštní poplatek, jehož výši stanoví Administrativní směrnice.

(b) Zveřejnění podle článků 21 (2) (b) a 64 (3) (c) (i) provede Mezinárodní úřad bez odkladů poté, co o to přihlašovatel požádal a v případech, kde je podle odstavce (a) stanoven zvláštní poplatek, po jeho zaplacení.

48.5 Oznámení o národním zveřejnění

Tam, kde se zveřejnění mezinárodní přihlášky Mezinárodním úřadem řídí článkem 64 (3) (c) (ii), je národní úřad povinen po národním zveřejnění podle zmíněného ustanovení o tom bez odkladu uvědomit Mezinárodní úřad.

48.6 Ohlášení určitých skutečností

(a) Dojde-li ohlášení podle pravidla 29.1 (a) (ii) Mezinárodnímu úřadu později, než je možno zabránit mezinárodnímu zveřejnění mezinárodní přihlášky, Mezinárodní úřad bez odkladu uveřejní ve Věstníku poznámku obsahující podstatu ohlášení.

(b) zrušeno

(c) Dojde-li k vzetí zpět mezinárodní přihlášky nebo určení některého určeného státu podle pravidla 32.1 nebo k vzetí zpět uplatněné priority podle pravidla 32 bis 1 po dokončení technických příprav mezinárodního zveřejnění, uveřejní se tato skutečnost ve Věstníku.

PRAVIDLO 49

VYHOTOVENÍ, PŘEKLAD A POPLATKY PODLE ČLÁNKU 22

49.1 Oznámení

(a) Každý smluvní stát, který podle článku 22 požaduje dodání překladu nebo zaplacení národního poplatku, musí sdělit mezinárodnímu úřadu:

(i) jazyky, z nichž překlady žádá, a jazyk, do něhož žádá přeložit;

(ii) výši národního poplatku.

(a bis) Každý smluvní stát, který podle článku 22 nepožaduje, aby přihlašovatel dodal vyhotovení mezinárodní přihlášky, (i když Mezinárodní úřad podle pravidla 47 nepostoupil kopii mezinárodní přihlášky ve lhůtě podle článku 22), oznámí to Mezinárodnímu úřadu.

(a ter) Každý smluvní stát, který podle článku 24.2 zachovává jako určený stát účinek ve smyslu článku 11.3, i když přihlašovatel nedodal vyhotovení mezinárodní přihlášky ve lhůtě podle článku 22, oznámí to Mezinárodnímu úřadu.

(b) Mezinárodní úřad uveřejní bez odkladu ve Věstníku každé oznámení, které mu došlo podle článků (a), (a bis) nebo (a ter).

(c) Změní-li se později požadavky uvedené v odstavci (a), oznámí smluvní stát změny Mezinárodnímu úřadu a ten oznámení bez odkladu uveřejní ve Věstníku. Týká-li se změna požadavku na překlad do jazyka, který se předtím nepožadoval, bude změna účinná jen pro mezinárodní přihlášky podané více než dva měsíce poté, co bylo oznámení uveřejněno ve Věstníku. Jinak den účinnosti každé změny stanoví smluvní stát.

49.2 Jazyky

Jazyk, do něhož lze požadovat překlad, musí být úředním jazykem určeného úřadu. Je-li takových jazyků několik, nelze překlad požadovat, pokud je mezinárodní přihláška v některém z nich. Je-li několik úředních jazyků a překlad dodán být musí, může si přihlašovatel zvolit kterýkoliv z těchto jazyků. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto odstavce lze v případě, kdy existuje několik úředních jazyků, avšak národní zákonodárství požaduje od cizinců užívání jen jednoho z nich, požadovat překlad do tohoto jazyka.

49.3 Sdělení podle článku 19; údaje podle pravidla 13 bis 4

Pro účely článku 22 a tohoto pravidla se budou jakákoli sdělení podle článku 19 (1) a údaje podle pravidla 13 bis 4 s výhradou pravidla 49.5 (c) a (h) považovat za součást mezinárodní přihlášky.

49.4 Použití národního formuláře

Přihlašovatel není povinen použít národního formuláře pro úkony podle článku 22.

49.5 Obsah překladu a požadavky na jeho vnější formu

(a) Pro účely článku 22 se překlad mezinárodní přihlášky týká popisu, nároků, textů na výkresech a anotace. Žádá-li o to určený úřad, překlad se s výhradou odstavců (b) a (e):

(i) týká i žádosti,

(ii) byly-li nároky upraveny podle článku 19, týká i nároků podaných i nároků upravených a

(iii) přiloží se k němu kopie výkresů.

(b) Každý určený úřad, který požaduje překlad žádosti, vydá přihlašovateli zdarma formuláře žádosti v jazyce překladu. Forma ani obsah formuláře v jazyce překladu se nesmějí lišit od žádosti podle pravidel 3 a 4; formulář žádosti v jazyce překladu nesmí požadovat zejména údaje, které nejsou v podané žádosti. Použití formuláře žádosti v jazyce překladu není povinné.

(d) Obsahují-li výkresy text, předloží se jeho překlad buď na kopii originálního výkresu, na níž je původní text přelepen překladem, nebo na nově vyhotoveném výkresu.

(e) Určený úřad, který podle odstavce (a) požaduje kopii výkresů, postupuje v případě, že přihlašovatel kopii nepředloží ve lhůtě podle článku 22, takto:

(i) vyzve přihlašovatele, aby kopii předložil v přiměřené lhůtě stanovené ve výzvě, nebo

(ii) nevezme výkres v úvahu, jestliže by ke dni 3. února 1984 tato výzva nebyla v souladu s národním zákonodárstvím aplikovaným tímto úřadem, a trvá-li tento rozpor i nadále, po celou tuto dobu.

(f) Výraz „Fig.“ nevyžaduje překlad od žádného jazyka.

(g) Nesplňují-li kopie výkresů nebo nově vyhotovené výkresy, předložené podle ustanovení odstavců (d) nebo (e), požadavky na vnější formu podle pravidla 11, určený úřad může vyzvat přihlašovatele, aby nedostatek opravil ve lhůtě přiměřené okolnostem a stanovené ve výzvě.

(h) Nepředloží-li přihlašovatel překlad některého údaje podle pravidla 13 bis 4, určený úřad ho vyzve, považuje-li to za nutné, aby překlad předložil ve lhůtě přiměřené okolnostem a stanovené ve výzvě.

(i) Mezinárodní úřad uveřejní ve Věstníku informace o požadavcích a praxi určených úřadů podle druhé věty odstavce (a).

(j) Žádný určený úřad nemůže požadovat, aby překlad mezinárodní přihlášky splňoval jiné požadavky na vnější formu než ty, které se stanoví pro mezinárodní přihlášku při podání.

PRAVIDLO 50

OPRÁVNĚNÍ PODLE ČLÁNKU 22 (3)

50.1 Výkon oprávnění

(a) Každý smluvní stát, který stanoví lhůtu delší, než je lhůta podle článku 22 (1) nebo (2), oznámí takto stanovené lhůty Mezinárodnímu úřadu.

(b) Každé oznámení, které došlo Mezinárodnímu úřadu podle odstavce (a), se bez odkladu uveřejní ve Věstníku.

(c) Oznámení, která se týkají zkrácení dříve stanovených lhůt, budou platit pro mezinárodní přihlášky podané po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení uveřejněno Mezinárodním úřadem.

(d) Oznámení, která se týkají prodloužení dříve stanovených lhůt, budou platit ode dne jejich uveřejnění Mezinárodním úřadem ve Věstníku pro mezinárodní přihlášky, které jsou v té době v řízení nebo pro přihlášky podané po datu uveřejnění, popřípadě od data pozdějšího, stanovil-li tak smluvní stát v oznámení.

PRAVIDLO 51

PŘEZKOUMÁNÍ URČENÝMI ÚŘADY

51.1 Lhůta pro podání žádosti o zaslání kopií

Lhůta uvedená v článku 25 (1) (c) činí 2 měsíce od data oznámení zaslaného přihlašovateli podle pravidel 20.7 (i), 24.2 (b), 29.1 (a) (ii) nebo 29.1 (b).

51.2 Kopie oznámení

V případech, kdy přihlašovateli došlo záporné zjištění podle článku 11 (1) a kdy požádá Mezinárodní úřad podle článku 25 (1) o zaslání spisových kopií zamýšlené mezinárodní přihlášky některému z určených úřadů, připojí ke své žádosti kopii zprávy o záporném zjištění podle pravidla 20.7 (i).

51.3 Lhůta pro zaplacení národního poplatku a předložení překladu

K uplynutí lhůty podle článku 25 (2) (a) dojde zároveň se lhůtu podle pravidla 51.1.

PRAVIDLO 51 bis

NĚKTERÉ NÁRODNÍ POŽADAVKY PŘÍPUSTNÉ PODLE ČLÁNKU 27 (1), (2), (6) a (7)

51 bis 1 Některé přípustné národní požadavky

(a) Doklady podle článku 27 (2) (ii) nebo důkazy podle článku 27 (6), jejichž předložení lze od přihlašovatele žádat podle národního zákonodárství aplikovaného určeným úřadem, jsou zejména:

(i) doklady týkající se totožnosti vynálezce;

(ii) doklady týkající se převodu nebo postoupení práva k přihlášce;

(iii) doklady obsahující přísahu nebo prohlášení vynálezce, pokud jde o jeho autorství k vynálezu;

(iv) doklady obsahující prohlášení přihlašovatele o jmenování vynálezce nebo potvrzující jeho práva k přihlášce;

(v) doklady obsahující důkaz o právu přihlašovatele uplatnit prioritu, jde-li o jiného přihlašovatele než u dřívější přihlášky, jejíž priorita se uplatňuje;

(vi) veškeré důkazní prostředky týkající se nezávadnosti předuveřejnění nebo výjimek z nedostatku novosti, například předuveřejnění v důsledku protiprávních činů, předuveřejnění na určitých výstavách a předuveřejnění přihlašovatelem v určitém časovém období.

(b) V souladu s článkem 27 (7) může národní zákonodárství aplikované určeným úřadem požadovat, aby:

(i) přihlašovatel byl zastoupen zástupcem oprávněným před tímto úřadem a nebo měl v určeném státě adresu pro doručování;

(ii) přihlašovatel řádně jmenoval svého případného zástupce.

(c) V souladu s článkem 27 (1) může národní zákonodárství aplikované určeným úřadem požadovat, aby mezinárodní přihláška, její překlad a každý k ní příslušný doklad byly předloženy v několika vyhotoveních.

(d) V souladu s článku 27 (2) (ii) může národní zákonodárství aplikované určeným úřadem požadovat, aby překlad mezinárodní přihlášky, dodaný přihlašovatelem podle článku 22, byl ověřen buď přihlašovatelem, nebo osobou, která mezinárodní přihlášku přeložila, a to prohlášením, že překlad je podle nejlepšího vědomí úplný a věrný.

51 bis 2 Příležitost splnit národní požadavky

(a) Nejsou-li požadavky podle pravidla 51 bis 1 nebo jiné požadavky národního zákonodárství aplikovaného určeným úřadem, jež tento úřad uplatňuje podle článkem 27 (1), (2), (6) nebo (7), splněny už ve lhůtě, v níž je třeba splnit požadavky podle článku 22, přihlašovateli musí být dána příležitost je splnit ještě po uplynutí této lhůty.

(b) Národní zákonodárství aplikované určeným úřadem může podle článku 27 (2) (ii) vyžadovat, aby přihlašovatel na výzvu určeného úřadu předložil v přiměřené, ve výzvě stanovené lhůtě překlad mezinárodní přihlášky ověřený veřejným orgánem nebo přísežným překladatelem, a to v případě, že to určený úřad považuje podle okolností za nutné.

(c) Pokud ke dni 3. února 1984 není znění odstavce (a), pokud jde o požadavky podle pravidla 51 bis 1 (a) (iii) a (vi), (b) (i) a (d), v souladu s národním zákonodárstvím aplikovaným určeným úřadem a pokud tento nesoulad trvá, přihlašovatel nebude mít možnost splnit tyto požadavky po uplynutí lhůty podle článku 22. Informace o takových národních zákonodárstvích uveřejní Mezinárodní úřad ve Věstníku.

PRAVIDLO 52

ÚPRAVA NÁROKŮ, POPISU A VÝKRESŮ U URČENÝCH ÚŘADŮ

52.1 Lhůta

(a) V určeném státě, kde se řízení o mezinárodní přihlášce nebo její průzkum zahajuje bez zvláštní žádosti, vykoná přihlašovatel své právo podle článku 28, chce-li tak učinit, do jednoho měsíce od splnění požadavků podle článku 22; za předpokladu, že nedošlo k postoupení podle pravidla 47.1 ve lhůtě podle článku 22, vykoná toto právo nejpozději do čtyř měsíců od uplynutí zmíněné lhůty. V obou případech může přihlašovatel vykonat uvedené právo kdykoli později, připouští-li to národní zákonodárství uvedeného státu.

(b) V každém určeném státě, kde národní zákonodárství stanoví, že se průzkum zahajuje jen na zvláštní žádost, je lhůta nebo doba pro výkon práva přihlašovatele podle článku 28 stejná jako lhůta nebo doba pro podání úprav národních přihlášek s průzkumem na zvláštní žádost, pokud taková lhůta neuplyne nebo doba nenastane před uplynutím lhůty podle odstavce (a).

ČÁST C

Pravidla, která se týkají hlavy II Smlouvy

PRAVIDLO 53

NÁVRH

53.1 Forma

(a) Návrh se podává na tištěném formuláři.

(b) Formuláře dodá přihlašovatelům bezplatně přijímací úřad.

53.2 Obsah

(a) Návrh musí obsahovat:

(i) petit;

(ii) údaje týkající se přihlašovatele a zástupce, je-li ustanoven;

(iii) údaje o příslušné mezinárodní přihlášce;

(iv) volbu států.

(b) Návrh musí být podepsán.

53.3 Petit

Petit musí mít dále uvedený obsah, přičemž se doporučuje toto jeho znění: „Návrh podle článku 31 Smlouvy o patentové spolupráci: Podepsaný žádá, aby dále uvedená mezinárodní přihláška byla podrobena mezinárodnímu předběžnému průzkumu podle ustanovení Smlouvy o patentové spolupráci“.

53.4 Přihlašovatel

Pokud jde o údaje, týkající se přihlašovatele, platí pravidla 4.4 a 4.16 a pravidlo 4.5 platí přiměřeně.

53.5 Zástupce

Je-li ustanoven zástupce, platí pravidla 4.4, 4.7 a 4.16 a pravidlo 4.8 platí přiměřeně.

53.6 Údaje o mezinárodní přihlášce

Mezinárodní přihláška se uvede názvem přijímacího úřadu, kde byla podána, jménem a adresou přihlašovatele, názvem vynálezu a rovněž číslem mezinárodní přihlášky a datem mezinárodního podání, pokud jsou přihlašovateli známa.

53.7 Volba států

V návrhu se z určených států uvede alespoň jeden smluvní stát vázaný hlavou II Smlouvy jako zvolený stát.

53.8 Podpis

Návrh musí přihlašovatel podepsat.

PRAVIDLO 54

PŘIHLAŠOVATEL OPRÁVNĚNÝ K PODÁNÍ NÁVRHU

54.1 Pobyt a občanství

Pojem pobytu a občanství přihlašovatele se pro účely článku 31 (2) stanoví podle pravidel 18.1 a 18.2.

54.2 Několik přihlašovatelů: stejní pro všechny zvolené státy

Jsou-li všichni přihlašovatelé přihlašovateli pro všechny zvolené státy, je zde právo podat nárok podle článku 31 (2), jestliže alespoň jeden z nich:

(i) je občanem smluvního státu, který je vázán hlavou II Smlouvy nebo osobou, která v něm má pobyt a mezinárodní přihláška byla podána v souladu s článkem 31 (2) (a); nebo

(ii) je osobou oprávněnou podávat návrhy podle článkem 31 (2) (b) a mezinárodní přihláška byla podána v souladu s rozhodnutím Shromáždění.

54.3 Několik přihlašovatelů: různí pro různé zvolené státy

(a) Pro různé zvolené státy lze uvést různé přihlašovatele, pokud pro každý zvolený stát alespoň jeden z přihlašovatelů uvedených pro tento stát:

(i) je občanem smluvního státu vázaného hlavou II Smlouvy nebo osobou, která v něm má pobyt, a mezinárodní přihláška byla podána v souladu s článkem 31 (2) (a); nebo

(ii) je osobou oprávněnou podávat návrhy podle článku 31 (2) (b) a mezinárodní přihláška byla podána v souladu s rozhodnutím Shromáždění.

(b) zrušeno

54.4. Přihlašovatel neoprávněný k podání návrhu nebo k volbě

(a) Jestliže přihlašovatel nebo žádný z přihlašovatelů nemá právo podat návrh podle článku 31 (2), má se za to, že návrh nebyl podán.

(b) Jestliže požadavek pravidla 54.3 (a) není splněn vůči některému zvolenému státu, má se za to, že volba tohoto státu nebyla provedena.

PRAVIDLO 55

JAZYKY (MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM)

55.1 Návrh

Návrh se podává v jazyce mezinárodní přihlášky a byla-li mezinárodní přihláška podána v jiném jazyce, než ve kterém byla zveřejněna, v jazyce zveřejnění.

PRAVIDLO 56

POZDĚJŠÍ VOLBA

56.1 Volby předložené později než návrh

Volba států neuvedených v návrhu se provádí oznámením, které podepíše a předloží přihlašovatel. Musí v něm být též uvedena mezinárodní přihláška i návrh.

56.2 Údaje o mezinárodní přihlášce

Mezinárodní přihláška se uvede podle pravidla 53.6.

56.3 Údaje o návrhu

Návrh se uvede podle data podání a názvu orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, kde byl podán.

56.4 Forma pozdější volby

Pozdější volbu se doporučuje provést na tištěném formuláři, který se dodá přihlašovatelům bezplatně. Není-li provedena na formuláři, doporučuje se toto její znění: „V souvislosti s mezinárodní přihláškou podanou u ... dne ... pod číslem ... přihlašovatelem ... (a v souvislosti s návrhem na mezinárodní předběžný průzkum, předloženým dne ... orgánu ...), volí podepsaný dále uvedený další stát (-y) ve smyslu článku 31 Smlouvy o patentové spolupráci: ...“.

56.5 Jazyk pozdější volby

Pozdější volba bude v jazyce návrhu.

PRAVIDLO 57

JEDNACÍ POPLATEK

57.1 Poplatková povinnost

(a) Návrh na mezinárodní předběžný průzkum podléhá poplatku ve prospěch Mezinárodního úřadu („jednací poplatek“), přičemž poplatek vybere orgán pro předběžný mezinárodní průzkum, jemuž byl návrh předložen.

(b) Jestliže v důsledku pozdější volby nebo voleb se musí zpráva o předběžném mezinárodním průzkumu podle ustanovení článku 36 (2) u Mezinárodního úřadu přeložit do jednoho nebo několika dodatečných jazyků, vybere Mezinárodní úřad „příplatek k jednacímu poplatku“.

57.2 Výše jednacího poplatku a příplatku k jednacímu poplatku

(a) Výše jednacího poplatku je stanovena sazebníkem poplatků. Celková částka splatná v každém jednotlivém případě je částka podle sazebníku zvýšena tolikrát, kolik je jazyků, do nichž Mezinárodní úřad musí podle článku 36 (2) zprávu o předběžném mezinárodním průzkumu přeložit.

(b) Výše příplatku k jednacímu poplatku je stanovena sazebníkem poplatků. Celková částka splatná v každém jednotlivém případě je částka podle sazebníku, znásobená počtem dodatečných jazyků, zmíněných v pravidle 57.1 (b).

(c) Výši jednacího poplatku určí pro každý orgán pro předběžný mezinárodní průzkum, který podle pravidla 57.3 (c) předepisuje úhradu jednacího poplatku v jiné než švýcarské měně, generální ředitel po poradě s tímto orgánem, a to v měně nebo v měnách stanovených tímto orgánem („předepsané měně“). Částka v každé předepsané měně bude zhruba odpovídat částce jednacího poplatku ve švýcarských francích, jak je stanoven v sazebníku poplatků. Částky v předepsaných měnách se uveřejňují ve Věstníku.

(d) Dojde-li ke změně výše jednacího poplatku stanoveného sazebníkem, odpovídající částky v předepsaných měnách se použijí ode dne změny sazebníku.

(e) Jestliže se směnný kurs mezi švýcarskou měnou a předepsanou měnou proti poslednímu použitému směnnému kursu změní, stanoví generální ředitel nové částky v předepsané měně podle směrnic Shromáždění. Nově stanovené částky se použijí po uplynutí dvou měsíců od jejich uveřejnění ve Věstníku, ledaže se příslušný orgán pro mezinárodní předběžný průzkum s generálním ředitelem dohodne na lhůtě kratší, v kterémžto případě příslušný orgán používá zmíněných částek už od dohodnutého data.

57.3 Datum a způsob placení

(a) Jednací poplatek je splatný v době podání návrhu

(b) Příplatky k jednacímu poplatku jsou splatné v době pozdější volby.

(c) Jednací poplatek musí být zaplacen v měně nebo měnách předepsaných orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum, u něhož byl návrh podán, přičemž se rozumí, že při převodu ve prospěch Mezinárodního úřadu bude volně směnitelný na švýcarskou měnu.

(d) Příplatky k jednacímu poplatku musí být zaplaceny ve švýcarské měně.

57.4 Nezaplacení (jednací poplatek)

(a) Není-li jednací poplatek zaplacen podle předpisů, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum vyzve přihlašovatele k jeho zaplacení ve lhůtě jednoho měsíce od data výzvy.

(b) Jestliže přihlašovatel této výzvě do jednoho měsíce vyhoví, má se za to, že jednací poplatek byl zaplacen včas.

57.5 Nezaplacení (příplatek k jednacímu poplatku).

(a) Není-li příplatek k jednacímu poplatku zaplacen podle předpisů, Mezinárodní úřad vyzve přihlašovatele k jeho zaplacení ve lhůtě jednoho měsíce od data výzvy.

(b) Jestliže přihlašovatel této výzvě do jednoho měsíce vyhoví, má se za to, že příplatek k jednacímu poplatku byl zaplacen včas.

57.6 Vrácení poplatku

Ani jednací poplatek, ani příplatek k němu se nevracejí.

PRAVIDLO 58

POPLATEK ZA PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

58.1 Právo požadovat poplatek

(a) Každý orgán pro mezinárodní předběžný průzkum může požadovat, aby přihlašovatel zaplatil v jeho prospěch poplatek („poplatek za předběžný průzkum“) za provedení mezinárodního předběžného průzkumu a výkon všech ostatních úkolů svěřených orgánům pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy a Prováděcího předpisu.

(b) Výši a splatnost případného poplatku za předběžný průzkum stanoví orgán pro mezinárodní předběžný průzkum s podmínkou, že poplatek za předběžný průzkum nebude splatný dříve než jednací poplatek.

(c) Poplatek za předběžný průzkum se platí přímo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum. Je-li tento orgán národním úřadem, je splatný v měně předepsané tímto úřadem. Je-li tento orgán mezivládní organizací, je splatný v měně toho státu, kde má organizace sídlo, nebo v jiné měně volně směnitelné na měnu uvedeného státu.

58.2 Nezaplacení

(a) Není-li poplatek za předběžný průzkum, stanovený orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum podle pravidla 58.1 (b), ve smyslu tohoto pravidla zaplacen, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum vyzve přihlašovatele k zaplacení poplatku nebo jeho chybějící části do jednoho měsíce od data výzvy.

(b) Jestliže přihlašovatel této výzvě v předepsané lhůtě vyhoví, má se za to, že poplatek za předběžný průzkum byl zaplacen včas.

58.3 Vrácení poplatku

Orgány pro mezinárodní předběžný průzkum informují Mezinárodní úřad o rozsahu a podmínkách případného vrácení částek zaplacených na poplatek za předběžný průzkum v případě, že se návrh považuje za nepodaný, a Mezinárodní úřad tyto informace bez odkladu uveřejní.

PRAVIDLO 59

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

59.1 Návrh na mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu článku 31 (2) (a)

Pro návrhy na mezinárodní předběžný průzkum podle článku 31 (2) (a) musí každý smluvní stát, který je vázán předpisy hlavy II, informovat v souladu s ustanoveními příslušné dohody uvedené v článku 32 (2) a (3) Mezinárodní úřad o tom, který orgán pro mezinárodní předběžný průzkum je, nebo které orgány pro mezinárodní předběžný průzkum jsou, příslušné pro mezinárodní předběžný průzkum mezinárodních přihlášek podaných u jeho národního úřadu, nebo v případě stanoveném v pravidle 19.1 (b) u národního úřadu jiného státu nebo u mezivládní organizace činné pro tento úřad; Mezinárodní úřad bez odkladu tuto informaci uveřejní. Je-li příslušných orgánů pro mezinárodní předběžný průzkum několik, platí pravidlo 35.2 přiměřeně.

59.2 Návrhy podle článku 31 (2) (b)

Pro návrhy podle článku 31 (2) (b) dá Shromáždění při určování orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum příslušného pro mezinárodní přihlášky podané u národního úřadu, který je sám orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum, přednost tomuto orgánu; jestliže národní úřad není sám orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum, Shromáždění dá přednost orgánu doporučenému tímto úřadem.

PRAVIDLO 60

NĚKTERÉ NEDOSTATKY NÁVRHU NEBO VOLBY

60.1 Nedostatky návrhu

(a) Není-li návrh v souladu s požadavky pravidel 53 a 55, vyzve orgán pro mezinárodní předběžný průzkum přihlašovatele, aby nedostatky opravil do jednoho měsíce od data výzvy.

(b) Vyhoví-li přihlašovatel výzvě v předepsané lhůtě, má se za to, že návrh došel s původním datem, jestliže návrh, když došel, obsahoval alespoň jednu volbu a umožňoval zjištění mezinárodní přihlášky; jinak se má za to, že návrh došel dnem, kdy orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum došla oprava.

(d) Zjistí-li nedostatek Mezinárodní úřad, upozorní na něj orgán pro mezinárodní předběžný průzkum a ten pak postupuje podle odstavce (a) až (c).

60.2 Nedostatky pozdější volby

(a) Není-li pozdější volba v souladu s požadavky pravidla 56, vyzve Mezinárodní úřad přihlašovatele, aby nedostatky odstranil do jednoho měsíce od data výzvy.

(b) Vyhoví-li přihlašovatel výzvě v předepsané lhůtě, má se za to, že pozdější volba došla s původním datem, jestliže pozdější volba, když došla, obsahovala alespoň jednu volbu a umožňovala zjištění mezinárodní přihlášky; jinak se má za to, že pozdější volba Mezinárodnímu úřadu došla dnem, kdy došla oprava.

PRAVIDLO 61

OZNÁMENÍ NÁVRHU A VOLEB

61.1 Oznámení Mezinárodnímu úřadu, přihlašovateli a orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum

(a) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum vyznačí na návrhu datum přijetí nebo případně datum podle pravidla 60.1 (b). Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum zašle návrh bez odkladu Mezinárodnímu úřadu, přičemž zhotoví kopii návrhu a ponechá si ji ve spise.

(b) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum bez odkladu písemně informuje přihlašovatele o datu, kdy návrh došel. Jestliže se návrh podle pravidla 54.4 (a), 57.4 (c), 58.2 (c) nebo 60.1 (c) považuje za nepodaný nebo volba podle pravidla 54.4 (b) za neprovedenou, oznámí to tento orgán přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu.

(c) Mezinárodní úřad bez odkladu uvědomí orgán pro mezinárodní předběžný průzkum a přihlašovatele, že došla, a o datu, kdy došla každá pozdější volba. Datum je buď skutečné datum, kdy volba došla Mezinárodnímu úřadu, nebo případně datum podle pravidla 60.2 (b). Jestliže se pozdější volba podle pravidla 57.5 (c) nebo 60.2 (c) považuje za neprovedenou, Mezinárodní úřad to oznámí přihlašovateli.

61.2 Zpráva zvoleným úřadům

(a) Zprávu podle článku 31 (7) podá Mezinárodní úřad.

(b) Ve zprávě musí být uvedeno číslo a datum podání mezinárodní přihlášky, jméno přihlašovatele, název přijímacího úřadu, datum podání přihlášky, jejíž priorita se uplatňuje (v případě uplatnění priorit), datum, kdy návrh došel orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum a v případě pozdější volby datum, kdy Mezinárodnímu úřadu došla pozdější volba.

(c) Zpráva se zašle zvolenému úřadu ihned po uplynutí 18. měsíce od data priority, nebo jestliže se zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu postupuje dříve, pak zároveň s postoupením této zprávy. Volby provedené po podání zprávy budou oznámeny hned po provedení.

61.3 Informace pro přihlašovatele

Mezinárodní úřad písemně informuje přihlašovatele, že podal zprávu podle pravidla 61.2. Zároveň mu oznámí příslušnou lhůtu podle článku 39 (1) (b) pro každý zvolený stát.

PRAVIDLO 62

VYHOTOVENÍ URČENÁ ORGÁNU PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

62.1 (zrušeno)

62.2 Úpravy

(a) Úpravy podané podle článku 19 předá Mezinárodní úřad bez odkladu orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum. Jestliže v době podání úprav byl již podán návrh na mezinárodní předběžný průzkum, je přihlašovatel povinen podat zároveň s úpravami u Mezinárodního úřadu též jejich kopii u orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum.

(b) Uplynula-li lhůta pro podání úprav podle článku 19 (viz pravidlo 46.1) a přihlašovatel úpravy podle tohoto článku nepodal nebo prohlásil, že úpravy podle tohoto článku provést nehodlá, Mezinárodní úřad to sdělí orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum.

PRAVIDLO 63

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ORGÁNY PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

63.1 Vymezení minimálních požadavků

Minimální požadavky podle článku 32 (3) jsou tyto:

(i) národní úřad nebo mezivládní organizace musí mít alespoň 100 zaměstnanců s plným pracovním úvazkem, kteří mají dostatečnou technickou kvalifikaci pro provádění průzkumu;

(ii) úřad nebo organizace musí mít u sebe alespoň minimální dokumentaci podle pravidla 34, a to řádně uspořádanou pro účely průzkumu;

(iii) úřad nebo organizace musí mít personál schopný provádět průzkum v požadovaných technických oborech a s jazykovými znalostmi alespoň těch jazyků, v nichž je sepsána nebo do nichž je přeložena minimální dokumentace podle pravidla 34.

PRAVIDLO 64

ZNÁMÝ STAV TECHNIKY PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

64.1 Známý stav techniky

(a) Pro účely článku 33 (2) a (3) je známým stavem techniky vše, co bylo zpřístupněno veřejnosti kdekoli ve světě v písemných materiálech (včetně výkresů a jiných vyobrazení) za předpokladu, že k zpřístupnění došlo před rozhodným datem.

(b) Pro účely odstavce (a) rozhodné datum znamená:

(i) s výhradou bodu (ii) datum mezinárodního podání mezinárodní přihlášky, která je předmětem mezinárodního předběžného průzkumu;

(ii) uplatňuje-li mezinárodní přihláška, která je předmětem mezinárodního předběžného průzkumu, oprávněně prioritu dřívější přihlášky, datum podání takové dřívější přihlášky.

64.2 Nepísemné zveřejnění

V případech, kde ke zpřístupnění veřejnosti došlo ústním sdělením, použitím, vystavením nebo jiným nepísemným způsobem („nepísemné zveřejnění“) před rozhodným datem podle pravidla 64.1 (b), a datum takového nepísemného zveřejnění je uvedeno v písemném zveřejnění, které bylo veřejnosti zpřístupněno po rozhodném datu, se nepísemné zveřejnění nepovažuje za součást známého stavu techniky pro účely článku 33 (2) a (3). Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu však přesto upozorní na takové nepísemné zveřejnění způsobem stanoveným v pravidle 70.9.

64.3 Některé zveřejněné doklady

Jestliže by nějaká přihláška nebo patent, které by představovaly známý stav techniky pro účely článku 33 (2) a (3), kdyby byly zveřejněny před rozhodným datem uvedeným v pravidle 64.1, byly jako takové zveřejněny po rozhodném datu, ale byly podány před rozhodným datem nebo u nich byla uplatněna priorita z některé dřívější přihlášky, která byla podána před rozhodným datem, pak taková zveřejněná přihláška nebo zveřejněný patent nebudou považovány za součást dosavadního stavu techniky pro účely článku 33 (2) a (3). Zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu však přesto upozorní na takovou přihlášku nebo patent způsobem stanoveným v pravidle 70.10.

PRAVIDLO 65

TVŮRČÍ ŘEŠENÍ NEBO ŘEŠENÍ, KTERÉ NENÍ NASNADĚ

65.1 Posouzení známého stavu techniky

Pro účely článku 33 (3) vezme mezinárodní předběžný průzkum v úvahu vztah každého jednotlivého nároku ke známému stavu techniky jako k celku. Vezme v úvahu vztah nároku nejen k jednotlivým dokladům nebo jejich částem posuzovaným odděleně, ale i jeho vztah ke kombinaci takových dokladů nebo jejich částí, jsou-li takové kombinace pro odborníka nasnadě.

65.2 Rozhodné datum

Pro účely článku 33 (3) je datum rozhodné pro posouzení tvůrčího řešení (řešení, které není nasnadě) datum podle pravidla 64.1.

PRAVIDLO 66

ŘÍZENÍ PŘED ORGÁNEM PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

66.1 Podklad mezinárodního předběžného průzkumu

Před zahájením mezinárodního předběžného průzkumu může přihlašovatel provést úpravy podle článku 34 (2) (b) a mezinárodní předběžný průzkum se zpočátku zaměří na nároky, popis a výkresy, které jsou součástí mezinárodní přihlášky v době, kdy se mezinárodní předběžný průzkum zahájí.

66.2 První písemný posudek orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum

(a) Jestliže orgán pro mezinárodní předběžný průzkum:

(i) má za to, že mezinárodní přihláška má nedostatky uvedené v článku 34.4;

(ii) má za to, že zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu by měla být záporná, pokud jde o některé nároky, protože vynález v nich uplatněný není nový, neobsahuje tvůrčí řešení (nikoliv nasnadě jsoucí) nebo není průmyslově využitelný;

(iii) zjistí nedostatky ve formě nebo obsahu mezinárodní přihlášky podle této Smlouvy nebo Prováděcího předpisu;

(iv) má za to, že některá úprava přesahuje rozsah mezinárodní přihlášky v době podání, nebo

(v) chce připojit ke zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu připomínky ke srozumitelnosti nároků, popisu a výkresů nebo k otázce, zda nároky mají plnou oporu v popisu, sdělí to uvedený orgán písemně přihlašovateli. Jestliže národní zákonodárství národního úřadu, který jedná jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, neumožňuje, aby vícenásobně závislé nároky byly sestaveny způsobem odlišným od toho, který je uveden ve druhé a třetí větě pravidla 6.4 (a), může orgán pro předběžný mezinárodní průzkum uplatnit článku 34 (2) (b), nejsou-li tyto nároky takto sestaveny. V takovém případě to tento orgán písemně sdělí přihlašovateli.

(b) Sdělení obsahuje v plném rozsahu odůvodnění stanoviska orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum.

(d) Sdělení obsahuje stanovení lhůty pro odpověď. Lhůta musí být přiměřená okolnostem. Je obvykle dvouměsíční od data sdělení. Nesmí být kratší než jeden měsíc od uvedeného data. Je alespoň dvouměsíční od uvedeného data, odesílá-li se mezinárodní rešeršní zpráva zároveň se sdělením. V žádném případě není delší než tři měsíce od uvedeného data.

66.3 Řádná odpověď orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum

(a) Přihlašovatel může odpovědět na výzvu orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum podle pravidla 66.2 (c) a okolností případu tím, že provede úpravy nebo, nesouhlasí-li s názorem tohoto orgánu, uvede důvody, případně oběma způsoby.

(b) Odpověď se předkládá přímo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum.

66.4 Dodatečná možnost předložit úpravy a důvody

(a) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum může vydat jeden nebo více dodatečných písemných posudků, přičemž platí pravidla 66.2 a 66.3.

(b) Na žádost přihlašovatele mu může orgán pro mezinárodní předběžný průzkum poskytnout jednu nebo více dodatečných možností k předložení úprav nebo důvodů.

66.5 Úpravy

Každá změna nároků, popisu nebo výkresů, včetně vypuštění nároků nebo vypuštění částí popisu nebo vypuštění některých výkresů, se považuje za úpravu, ledaže jde o nápravu zjevných omylů.

66.6 Neformální styk s přihlašovatelem

Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum se může kdykoli spojit s přihlašovatelem neformálně, a to telefonicky, písemně nebo při osobním rozhovoru. Uvedený orgán rozhodne podle úvahy, zda na žádost přihlašovatele povolí více osobních rozhovorů, či zda odpoví na neformální písemné sdělení přihlašovatele.

66.7 Prioritní doklad

(a) Potřebuje-li orgán pro mezinárodní předběžný průzkum kopii přihlášky, jejíž priorita se uplatňuje v mezinárodní přihlášce, Mezinárodní úřad mu ji na žádost bez odkladu dodá. Neobdrží-li orgán pro mezinárodní předběžný průzkum kopii proto, že přihlašovatel nesplnil požadavky podle pravidla 17.1, lze zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu zpracovat tak, jako by k uplatnění priority nedošlo.

(b) Je-li přihláška, jejíž priorita se uplatňuje v mezinárodní přihlášce, v jazyce jiném než v jazyce nebo v jednom z jazyků orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, může tento orgán vyzvat přihlašovatele, aby předložil překlad v příslušném jazyce nebo v jednom z příslušných jazyků do dvou měsíců ode dne výzvy. Není-li v této lhůtě překlad předložen, lze zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu zpracovat tak, jako by k uplatnění priority nedošlo.

66.8 Forma úprav

(a) Přihlašovatel předloží náhradní list za každý list mezinárodní přihlášky, který se v důsledku úpravy liší od původně podaného listu. V průvodním dopise upozorní na rozdíly mezi původními a náhradními listy. Pokud má některá úprava za následek vypuštění celého listu, sdělí se taková úprava dopisem.

(b) (zrušeno)

66.9 Jazyk úprav

Byla-li mezinárodní přihláška podána v jazyce jiném, než ve kterém byla zveřejněna, musí být každá změna a dopis podle pravidla 66.8 (a) předloženy v jazyce zveřejnění.

PRAVIDLO 67

PŘEDMĚT PODLE ČLÁNKU 34 (4) (a) (i)

67.1 Vymezení

Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum není povinen provést mezinárodní předběžný průzkum mezinárodní přihlášky potud, pokud jsou jejím předmětem:

(i) vědecké a matematické teorie;

(ii) odrůdy rostlin nebo zvířat, nebo v podstatě biologické postupy pro pěstování rostlin a zvířat a produkty těchto postupů, ledaže jde o mikrobiologické postupy a produkty;

(iii) plány, pravidla nebo metody obchodní činnosti, výkon ryze duševních úkonů nebo provozování her;

(iv) chirurgické a terapeutické metody pro léčení lidí a zvířat, jakož i diagnostické metody;

(v) pouhé uvedení informací;

(vi) programy pro počítače potud, pokud orgán pro mezinárodní předběžný průzkum není vybaven k provádění mezinárodního předběžného průzkumu na tyto programy.

PRAVIDLO 68

NEDOSTATEK JEDNOTNOSTI VYNÁLEZU (MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM)

68.1 Bez výzvy k omezení nebo k zaplacení

Zjistí-li orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, že nebyl splněn požadavek jednotnosti vynálezu, a nevyzve-li přihlašovatele, aby omezil nároky nebo zaplatil dodatečné poplatky, zpracuje zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu, s výhradou článku 34 (4) (b), na mezinárodní přihlášku jako celek, ale ve zprávě uvede, že podle jeho názoru nebyl splněn požadavek jednotnosti vynálezu a udá pro svůj názor důvody.

68.2 Výzva k omezení nebo k zaplacení

Zjistí-li orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, že nebyl splněn požadavek jednotnosti vynálezu, a rozhodne se vyzvat přihlašovatele, aby podle své volby buď omezil nároky, nebo zaplatil dodatečné poplatky, musí uvést alespoň jednu možnost omezení, která by podle názoru orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum odpovídala platnému požadavku, a stanovit výši dodatečných poplatků a udat důvody, pro něž mezinárodní přihláška nesplňuje požadavek jednotnosti vynálezu. Zároveň určí podle okolností případu lhůtu ke splnění výzvy; lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než dva měsíce od data výzvy.

68.3 Dodatečné poplatky

(a) Částku dodatečného poplatku za mezinárodní předběžný průzkum podle článku 34 (3) (a) stanoví příslušný orgán pro mezinárodní předběžný průzkum.

(b) Dodatečný poplatek za mezinárodní předběžný průzkum podle článku 34 (3) (a) se platí přímo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum.

(c) Přihlašovatel může zaplatit dodatečný poplatek se stížností, k níž se připojí odůvodněné prohlášení, že mezinárodní přihláška je v souladu s požadavkem jednotnosti vynálezu, nebo že částka požadovaného dodatečného poplatku je nadměrná. Stížnost přezkoumá tříčlenná komise nebo jiná zvláštní stolice orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum nebo jiný příslušný vyšší orgán, který potud, pokud zjistí, že stížnost byla oprávněná, rozhodne o úplném nebo částečném vrácení dodatečného poplatku přihlašovateli. Na žádost přihlašovatele se jak text stížnosti, tak rozhodnutí o ní oznámí zvoleným úřadům v příloze zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu.

(d) Členem tříčlenné komise, zvláštní stolice nebo příslušného vyššího orgánu, zmíněných v odstavci (c), nesmí být ten, kdo vydal rozhodnutí napadené stížností.

68.4 Postup v případě nedostatečného omezení nároků

Jestliže přihlašovatel sice omezí nároky, však nedostatečně pro splnění požadavku jednotnosti vynálezu, postupuje orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle článku 34 (3) (c).

68.5 Hlavní vynález

V případě pochybnosti, který vynález je hlavním vynálezem pro účely článku 34 (3) (c), se považuje vynález uvedený v nárocích na prvním místě za hlavní vynález.

PRAVIDLO 69

LHŮTA PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

69.1 Lhůta pro mezinárodní předběžný průzkum

(a) Lhůta pro zpracování zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu je:

(i) 28 měsíců od data priority, jestliže návrh byl podán před uplynutím 19 měsíců od data priority;

(ii) devět měsíců od zahájení mezinárodního předběžného průzkumu, jestliže návrh byl podán po uplynutí 19 měsíců od data priority.

(b) Mezinárodní předběžný průzkum bude zahájen, jakmile orgán pro mezinárodní předběžný průzkum obdrží:

(i) podle pravidla 62.2 (a) upravené nároky ve smyslu článku 19; nebo

(ii) podle pravidla 62.2 (b) sdělení Mezinárodního úřadu, že v předepsané lhůtě nebyly podány úpravy podle článku 19 nebo že přihlašovatel prohlásil, že úpravy provést nehodlá; nebo

(iii) sdělení od přihlašovatele se žádostí o zahájení mezinárodního předběžného průzkumu se zaměřením na nároky uvedené v tomto sdělení, má-li již v této době orgán pro mezinárodní předběžný průzkum k dispozici mezinárodní rešeršní zprávu, nebo

(iv) sdělení o rozhodnutí orgánu pro mezinárodní rešerši, že mezinárodní rešeršní úprava zpracována nebude [článek 17 (2) (a)].

(c) Jestliže příslušný orgán pro mezinárodní předběžný průzkum je součástí téhož národního úřadu nebo mezivládní organizace, jako příslušný orgán pro mezinárodní rešerši, může mezinárodní předběžný průzkum, přeje-li si to orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, být zahájen zároveň s mezinárodní rešerší. V takovém případě bude zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu zpracována bez ohledu na ustanovení odstavce (a) nejpozději do 6 měsíců po uplynutí lhůty povolené článkem 19 pro úpravu nároků.

PRAVIDLO 70

ZPRÁVA O MEZINÁRODNÍM PŘEDBĚŽNÉM PRŮZKUMU

70.1 Vymezení

Pro účely tohoto pravidla se pojmem „zpráva“ rozumí zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu.

70.2 Podklad zprávy

(a) Došlo-li k úpravě nároků, pak vychází zpráva z upravených nároků.

(b) Byla-li podle pravidla 66.7 (a) nebo (b) zpráva zpracována tak, jako by nedošlo k uplatnění priority, musí se to v ní uvést.

(c) Má-li orgán pro mezinárodní předběžný průzkum za to, že některá úprava přesahuje rozsah vynálezu při podání mezinárodní přihlášky, zpracuje zprávu tak, jako by k úpravě nedošlo, a uvede to ve zprávě. Uvede i důvody, proč podle jeho mínění úprava rozsah přesahuje.

70.3 Označení

Ve zprávě se označí orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, který ji zpracoval, tak, že se uvede jeho název, a mezinárodní přihláška tak, že se uvede její číslo, jméno přihlašovatele, název přijímacího úřadu a datum mezinárodního podání.

70.4 Data

Ve zprávě se uvede:

(i) datum, kdy byl podán návrh; a

(ii) datum zprávy; to je datum, kdy byla zpráva dokončena.

70.5 Zatřídění

(a) Ve zprávě se znovu uvede zatřídění podle pravidla 43.3, jestliže orgán pro mezinárodní předběžný průzkum s tímto zatříděním souhlasí:

(b) Jinak uvede orgán pro mezinárodní předběžný průzkum zatřídění, které považuje za správné, a to alespoň podle mezinárodního patentového třídění.

70.6 Údaj podle článku 35 (2)

(a) Údaj podle článku 35 (2) tvoří slova „ANO“ nebo „NE“ nebo odpovídající slova v jazyce zprávy, nebo nějaké vhodné značky stanovené v Administrativních směrnicích, k nimž se připojí případné citace, vysvětlení nebo připomínky podle poslední věty článku 35 (2).

(b) Není-li splněno některé ze tří kritérií uvedených v článku 35 (2) tj. novost, tvůrčí řešení (nikoliv nasnadě jsoucí) a průmyslová využitelnost, je stanovisko záporné. Je-li v takovém případě splněno jen některé kritérium, uvede se to ve zprávě.

70.7 Citace podle článku 35 (2)

(a) Zpráva obsahuje citaci relevantních materiálů, které podporují závěr učiněný podle článku 35 (2).

(b) Ustanovení pravidla 43.5 (b) a (e) platí i pro zprávu.

70.8 Vysvětlení podle článku 35 (2)

Administrativní směrnice obsahují pokyny pro případy, v nichž je, nebo není třeba uvádět vysvětlení ve smyslu článku 35 (2), a formu takových vysvětlení. Tyto pokyny se budou řídit těmito zásadami:

(i) vysvětlení se uvede vždy, když je stanovisko k některému nároku záporné;

(ii) vysvětlení se uvede vždy, když je stanovisko kladné, ledaže byl některý materiál citován z důvodů snadno zjistitelných nahlédnutím do citovaného materiálu;

(iii) vysvětlení se zpravidla uvede v případě zmíněném v poslední větě pravidla 70.6 (b).

70.9 Nepísemné zveřejnění

Nepísemné zveřejnění obsažené ve zprávě podle pravidla 64.2 se uvede označením druhu, data, kdy písemné zveřejnění se zmínkou o nepísemném zveřejnění bylo zpřístupněno veřejnosti, a data, kdy k tomuto nepísemnému zveřejnění došlo.

70.10 Některé zveřejněné doklady

Každá zveřejněná přihláška a každý patent uvedený ve zprávě podle pravidla 64.3, se uvedou jako takové a připojí se údaj o datu jejich zveřejnění, datu podání a případně uplatněné prioritě. Pokud jde o datum priority, může se ve zprávě uvést, že priorita nebyla podle názoru orgánu pro mezinárodní předběžný Průzkum uplatněna oprávněně.

70.11 Zmínka o úpravách

Byly-li u orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum provedeny úpravy, uvede se to ve zprávě. Došlo-li v důsledku úprav k vypuštění celého listu, upřesní se to rovněž ve zprávě.

70.12 Zmínka o určitých nedostatcích

Má-li orgán pro mezinárodní předběžný průzkum za to, že v době vypracování zprávy:

(i) mezinárodní přihláška obsahuje některý nedostatek ve smyslu pravidla 66.2 (a) (iii), uvede to ve zprávě s odůvodněním;

(ii) mezinárodní přihláška vyžaduje připojení připomínek uvedených v pravidle 66.2 (a) (v), může to uvést ve zprávě, a jestliže tak učiní, musí pro svůj názor ve zprávě uvést odůvodnění.

70.13 Poznámky o jednotnosti vynálezu

Zaplatil-li přihlašovatel dodatečné poplatky za mezinárodní předběžný průzkum, nebo došlo-li k omezení mezinárodní přihlášky nebo mezinárodního předběžného průzkumu podle článek 34 (3), uvede se to ve zprávě. Tam, kde byl mezinárodní předběžný průzkum proveden pouze na omezené nároky [článek 34 (3) (a)], nebo pouze na hlavní vynález [článek 34 (3) (c)], uvede se ve zprávě, které části mezinárodní přihlášky byly předmětem mezinárodního předběžného průzkumu a které nikoliv.

70.14 Podpis

Zprávu podepisuje zmocněný úředník orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum.

70.15 Forma

Požadavky na vnější formu zprávy upraví Administrativní směrnice.

70.16 Přílohy ke zprávě

Byly-li nároky, popis nebo výkresy u orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum upraveny, přiloží se každý náhradní list zmíněný v pravidle 66.8 (a) ke zprávě. Náhradní listy později nahražené jinými náhradními listy ani dopisy uvedené v pravidle 66.8 (a) se nepřikládají.

70.17 Jazyk zprávy a příloh

(a) Zpráva a přílohy jsou v jazyce, v němž se příslušná mezinárodní přihláška zveřejňuje.

(b) zrušeno.

PRAVIDLO 71

PŘEDÁNÍ ZPRÁVY O MEZINÁRODNÍM PŘEDBĚŽNÉM PRŮZKUMU

71.1 Příjemci

Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum předá stejného dne jedno vyhotovení zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu Mezinárodnímu úřadu a jedno vyhotovení přihlašovateli, a to včetně případných příloh.

71.2 Kopie citovaných materiálů

(a) Žádost podle článku 36 (4) lze předložit kdykoli po dobu sedmi let od data mezinárodního podání mezinárodní přihlášky, které se zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu týká.

(b) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum může od účastníka (přihlašovatele nebo zvoleného úřadu), který žádost podal, žádat úhradu nákladů za obstarání a zaslání kopií. Výši nákladů za obstarání upraví dohody podle článku 32 (2) uzavřené mezi orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum a Mezinárodním úřadem.

(c) Každý orgán pro mezinárodní předběžný průzkum, který si nepřeje zasílat kopie některému zvolenému úřadu přímo, zašle kopii Mezinárodnímu úřadu a ten pak postupuje podle odstavce (a) a (b).

(d) Každý orgán pro mezinárodní předběžný průzkum může své povinnosti podle odstavce (a) až (c) vykonávat prostřednictvím jiné úřadovny, která vůči němu nese odpovědnost.

PRAVIDLO 72

PŘEKLAD ZPRÁVY O MEZINÁRODNÍM PŘEDBĚŽNÉM PRŮZKUMU

72.1 Jazyky

(a) Každý zvolený stát může požadovat, aby zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu, zpracovaná v jazyce, který není oficiálním jazykem nebo jedním z oficiálních jazyků jeho národního úřadu, byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, japonštiny, ruštiny nebo španělštiny.

(b) Takový požadavek je třeba oznámit Mezinárodnímu úřadu, který jej bez odkladu uveřejní ve Věstníku.

72.2 Kopie překladů pro přihlašovatele

Mezinárodní úřad předá kopii každého překladu zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu přihlašovateli zároveň s jeho předáním příslušnému zvolenému úřadu nebo úřadům.

72.3 Připomínky k překladu

Přihlašovatel může podat písemné připomínky k chybám, které jsou podle jeho názoru v překladu zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu, přičemž kopii připomínek zašle každému příslušnému zvolenému úřadu a Mezinárodnímu úřadu.

PRAVIDLO 73

PŘEDÁNÍ ZPRÁVY O MEZINÁRODNÍM PŘEDBĚŽNÉM PRŮZKUMU

73.1 Příprava kopií

Mezinárodní úřad vyhotoví kopie dokladů předávaných podle článku 36 (3) (a).

73.2 Lhůta pro předání

K předání podle článku 36 (3) (a) dojde bez zbytečného odkladu.

PRAVIDLO 74

PŘEKLAD PŘÍLOH KE ZPRÁVĚ O MEZINÁRODNÍM PŘEDBĚŽNÉM PRŮZKUMU A JEHO PŘEDLOŽENÍ

74.1 Obsah překladu a lhůta k jeho předložení

Požaduje-li zvolený úřad předložení překladu mezinárodní přihlášky podle článku 39 (1), přihlašovatel předloží ve lhůtě podle článku 39 (1) překlad každého náhradního listu uvedeného v pravidle 70.16 a přiloženého ke zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu. Stejná lhůta platí tehdy, když se v důsledku prohlášení podle článku 64 (2) (a) (i) zvolenému úřadu dodává překlad mezinárodní přihlášky ve lhůtě podle článku 22.

PRAVIDLO 75

VZETÍ ZPĚT NÁVRHU NEBO VOLBY

75.1 Vzetí zpět

(a) K vzetí zpět návrhu nebo všech voleb může dojít před uplynutím 30 měsíců od data priority s výjimkou těch zvolených států, kde již bylo zahájeno národní řízení nebo průzkum. K vzetí zpět volby některého zvoleného státu může dojít přede dnem, kdy v tomto státě lze zahájit průzkum a řízení.

(b) Vzetí zpět se provede předepsaným oznámením přihlašovatele Mezinárodnímu úřadu. V případě podle pravidla 4.8 (b) vyžaduje oznámení podpis všech přihlašovatelů.

75.2 zrušeno

75.3 zrušeno

75.4 Oprávnění podle článku 37 (4) (b)

(a) Každý smluvní stát, který chce využít oprávnění podle článku 37 (4) (b), to písemně oznámí Mezinárodnímu úřadu.

(b) Oznámení podle odstavce (a) Mezinárodní úřad bez odkladu uveřejní ve Věstníku, přičemž jeho účinnost se bude vztahovat na mezinárodní přihlášky podané později než jeden měsíc po datu uveřejnění příslušného čísla Věstníku.

PRAVIDLO 76

VYHOTOVENÍ, PŘEKLAD A POPLATEK PODLE ČLÁNKU 39 (1), PŘEKLAD PRIORITNÍHO DOKLADU

76.1 zrušeno

76.2 zrušeno

76.3 zrušeno

76.4 Lhůta pro překlad prioritního dokladu

Přihlašovatel není povinen předložit zvolenému úřadu ověřený překlad prioritního dokladu před uplynutím příslušné lhůty podle článku 39.

76.5 Použití pravidel 22.1 (g), 49 a 51 bis

Pravidla 22.1 (g), 49 a 51 bis platí i zde, přičemž:

(i) určený úřad, případně určený stát se považuje za zvolený úřad, případně za zvolený stát;

(ii) odkaz na článek 22 se považuje za odkaz na článek 39 (1);

(iii) slova „mezinárodní přihlášky podané“, uvedená v pravidle 49.1 (c) se nahrazují slovy „nároky podané“.

PRAVIDLO 77

OPRÁVNĚNÍ PODLE ČLÁNKU 39 (1) (b)

77.1 Výkon oprávnění

(a) Každý smluvní stát, který stanoví lhůtu delší, než je lhůta stanovená v článku 39 (1) (a), oznámí takto stanovenou lhůtu Mezinárodnímu úřadu.

(b) Oznámení, které došlo Mezinárodnímu úřadu podle odstavce (a), uveřejní Mezinárodní úřad bez odkladu ve Věstníku.

(c) Oznámení o zkrácení dříve stanovené lhůty platí pro návrhy podané po uplynutí tří měsíců od data, kdy bylo oznámení uveřejněno.

(d) Oznámení o prodloužení dříve stanovené lhůty platí od data, kdy je Mezinárodní úřad uveřejní ve Věstníku pro návrhy, které jsou v té době v řízení a pro návrhy podané později, ledaže smluvní stát stanoví pozdější datum platnosti oznámení.

PRAVIDLO 78

ÚPRAVA NÁROKŮ, POPISU A VÝKRESŮ U ZVOLENÝCH ÚŘADŮ

78.1 Lhůta, došlo-li k volbě před uplynutím 19 měsíců od data priority

(a) Došlo-li k volbě smluvního státu před uplynutím 19 měsíců od data priority, vykoná přihlašovatel, pokud si to přeje, své právo podle článku 41 po předání zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu ve smyslu článku 36 (1) a ve lhůtě podle článku 39; pokud však k předání nedošlo před uplynutím lhůty podle článku 39, vykoná své právo stejně v této lhůtě. Připouští-li to příslušné národní zákonodárství uvedeného státu, může přihlašovatel vykonat své právo i kdykoli později.

(b) Ve všech zvolených státech, v nichž se podle národního zákonodárství průzkum zahájí jen na zvláštní žádost, může národní zákonodárství též stanovit, že lhůta nebo doba pro výkon práva přihlašovatele podle článku 41 bude v případě, že k volbě smluvního státu došlo před uplynutím 19 měsíců od data priority, stejná jako lhůta stanovená národním zákonodárstvím pro předložení úprav v průzkumovém řízení na žádost, a to za předopokladu, že tato lhůta nebo doba neuplyne nebo nenastane před uplynutím lhůty podle článku 39.

78.2 Lhůta, došlo-li k volbě po uplynutí 19 měsíců od data priority

Došlo-li k volbě smluvního státu po uplynutí 19 měsíců od data priority a přihlašovatel chce provést úpravy podle článku 41, platí lhůta pro provedení úprav podle článku 28.

78.3 Užitné vzory

Ustanovení pravidel 6.5 a 13.5 se přiměřeně použije u zvolených úřadů. Došlo-li k volbě před uplynutím 19 měsíců od data priority, odkaz na lhůtu podle článku 22 se nahrazuje odkazem na lhůtu podle článku 39.

ČÁST D

Pravidla, která se týkají hlavy III Smlouvy

PRAVIDLO 79

KALENDÁŘ

79.1 Datování

Přihlašovatelé, národní úřady, přijímací úřady, orgány pro mezinárodní rešerši a pro mezinárodní předběžný průzkum a Mezinárodní úřad užívají pro účely Smlouvy a Prováděcího předpisu dat podle křesťanského letopočtu a gregoriánského kalendáře; používají-li jiných letopočtů nebo kalendářů, uvedou i údaj křesťanského letopočtu a gregoriánského kalendáře.

PRAVIDLO 80

POČÍTÁNÍ LHŮT

80.1 Roční časová období

Je-li období stanoveno na jeden rok nebo na určitý počet roků, počítání času začíná dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná skutečnost, a období uplyne v příslušném dalším roce, a to v měsíci, který má stejné jméno, a dnem, který má stejné číslo jako měsíc a den, kdy nastala rozhodná skutečnost; nemá-li takový měsíc den stejného čísla, období uplyne posledním dnem tohoto měsíce.

80.2 Měsíční časová období

Je-li období stanoveno na jeden měsíc nebo na určitý počet měsíců, počítání času začíná dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná skutečnost, a období uplyne v příslušném dalším měsíci, a to dnem, který má stejné číslo jako den, kdy nastala rozhodná skutečnost; nemá-li takový měsíc den stejného čísla, období uplyne posledním dnem tohoto měsíce.

80.3 Denní časová období

Je-li období stanoveno určitým počtem dní, počítání času začíná dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná skutečnost, a období uplyne dnem, který je poslední v počtu.

80.4 Místní data

(a) Datum rozhodné pro začátek počítání času je datum, které platí v určitém místě v době, kdy nastala rozhodná skutečnost,

(b) Datum, jímž období uplyne, je datum, které platí v místě, kde se musí podat požadovaný doklad nebo zaplatit požadovaný poplatek.

80.5 Uplynutí lhůty v den pracovního klidu

Spadá-li okamžik uplynutí nějakého období, v němž má nějaký doklad nebo poplatek dojít národnímu úřadu nebo mezivládní organizaci na den, kdy takový úřad nebo organizace není přístupná veřejnosti pro vyřizování úředních záležitostí, nebo na den, kdy se v místě sídla takového úřadu nebo organizace nedoručuje obyčejná pošta, uplyne takové období nejbližším následujícím dnem, kdy obě shora uvedené okolnosti odpadly.

80.6 Datum dokladů

(a) Začíná-li období dnem, kterým je datován nějaký doklad nebo dopis vypravovaný z národního úřadu nebo mezivládní organizace, může každý účastník, který na tom má právní zájem, prokázat, že takový doklad nebo dopis byl podán k poštovní přepravě později, a v tom případě se datum skutečného podání k poštovní přepravě považuje pro počítání času za datum, kdy období začíná. Předloží-li přihlašovatel, bez ohledu na datum, kdy uvedený doklad nebo dopis byl podán k poštovní přepravě, národnímu úřadu nebo mezivládní organizaci uspokojivý důkaz o tom, že doklad nebo dopis došel po více než sedmi dnech ode dne, kterým je datován, bude národní úřad nebo mezivládní organizace příslušné období posuzovat tak, jako že uplyne o takový počet dnů později, který přesahuje sedm dnů ode dne, kterým je doklad nebo dopis datován, do dne, kdy došel.

(b) zrušeno.

80.7 Konec pracovního dne

(a) Období, uplývající určitým dnem, uplyne v okamžiku, kdy u národního úřadu nebo mezivládní organizace, kde musí být podán doklad nebo zaplacen poplatek, končí úřední hodiny.

(b) Každý úřad nebo organizace může ustanovení v odstavci (a) prodloužit až do půlnoci rozhodného dne.

PRAVIDLO 81

ZMĚNA LHŮT STANOVENÝCH SMLOUVOU

81.1 Návrh

(a) Každý smluvní stát nebo generální ředitel může navrhnout změny lhůt podle článku 47 (2).

(b) Návrhy smluvních států se předkládají generálnímu řediteli.

81.2 Rozhodnutí učiněné Shromážděním

(a) Má-li o návrhu rozhodnout Shromáždění, zašle generální ředitel jeho text všem smluvním státům alespoň dva měsíce před zasedáním Shromáždění, na jehož pořad bude návrh zařazen.

(b) Při projednávání návrhu na Shromáždění může být návrh pozměněn nebo navrženy následné změny.

81.3 Písemné hlasování

(a) Má-li dojít k písemnému hlasování, zašle generální ředitel všem smluvním státům vedle návrhu i písemné sdělení s výzvou, aby svůj hlas odevzdaly písemně.

(b) Ve výzvě bude stanovena lhůta, v níž musí Mezinárodnímu úřadu dojít odpověď s odevzdaným písemným hlasem. Tato lhůta nesmí být kratší než tři měsíce od data výzvy.

(d) Návrh se považuje za přijatý, jestliže žádný ze smluvních států nehlasuje proti změně a jestliže alespoň polovina smluvních států vyjádří buď souhlas, nebo nedostatek zájmu, nebo se zdrží hlasování.

PRAVIDLO 82

NEPRAVIDELNOSTI V POŠTOVNÍM STYKU

82.1 Zpoždění nebo ztráta poštovní zásilky

(a) Každý účastník, který na tom má právní zájem, může předložit důkaz o tom, že doklad nebo dopis podal k poštovní přepravě pět dní před uplynutím lhůty. S výjimkou případu, kde pozemní nebo lodní pošta dojde zpravidla do místa určení do dvou dnů od podání, nebo případně tam, kde není k dispozici letecká pošta, lze takový důkaz předložit jedině při použití letecké pošty. V každém případě však lze důkaz předložit jedině tehdy, šlo-li o zásilku podanou doporučeně.

(b) Uzná-li národní úřad nebo mezivládní organizace, jimž byla zásilka odeslána, důkaz za uspokojivý, promine opožděný příjem, nebo při ztrátě dokladu nebo dopisu povolí předložení náhradní kopie, to však jen tehdy, když účastník uspokojivě prokáže, že náhradní doklad nebo dopis je totožný s dokladem nebo dopisem ztraceným.

(c) V případech uvedených v odstavci (b) se důkaz o včasném podání k poštovní přepravě a tam, kde došlo ke ztrátě dokladů nebo dopisu, náhradní doklad nebo dopis včetně důkazu totožnosti předloží do jednoho měsíce od data, kdy účastník zjistil nebo při řádné péči mohl zjistit zpoždění nebo ztrátu avšak nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zmeškané lhůty.

82.2 Přerušení poštovního styku

(a) Každý účastník, který má na tom právní zájem, může předložit důkaz o tom, že v posledních deseti dnech před uplynutím lhůty došlo v místě jeho bydliště, podnikání nebo pobytu k přerušení poštovního styku v důsledku války, revoluce, občanských nepokojů, stávky, přírodní pohromy nebo jiného podobného důvodu.

(b) Uzná-li národní úřad nebo mezivládní organizace, jimž byla zásilka adresována, důkaz za uspokojivý, promine opožděný příjem, avšak jen tehdy, když účastník uspokojivě prokáže, že zásilku podal k poštovní přepravě do pěti dnů po obnovení poštovního styku. Pravidlo 82.1 (c) platí přiměřeně.

PRAVIDLO 82 bis

OMLUVA NEDODRŽENÍ LHŮTY STÁTEM URČENÝM NEBO ZVOLENÝM

82 bis 1 Pojem „lhůta“ v článku 48 (2)

Pod pojmem „lhůta“ v článku 48 (2) se rozumí:

(i) každá lhůta stanovená ve Smlouvě nebo v tomto Prováděcím předpise;

(ii) každá lhůta stanovená přijímacím úřadem, orgánem pro mezinárodní rešerši, orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum nebo Mezinárodním úřadem nebo lhůtu, kterou může aplikovat přijímací úřad podle svého národního zákonodárství;

(iii) každá lhůta stanovená určeným nebo zvoleným úřadem a lhůta, kterou může takový úřad aplikovat podle svého národního zákonodárství, pokud se týká úkonů, před takovým úřadem.

82 bis 2 Navrácení v předešlý stav a další ustanovení, jichž se týká článek 48 (2)

Ustanovení národního zákonodárství podle článku 48 (2), která určenému nebo zvolenému státu umožňují omluvit nedodržení lhůt, jsou ta ustanovení, která upravují navrácení v předešlý stav, obnovu řízení, restituci in integrum nebo pokračování v řízení, i když nebyla dodržena lhůta, a veškerá jiná ustanovení o prodlužování lhůt nebo o prominutí jejich zmeškání.

PRAVIDLO 82 ter

OPRAVA CHYB PŘIJÍMACÍHO ÚŘADU NEBO MEZINÁRODNÍHO ÚŘADU

82 ter 1 Chyby v datu mezinárodního podání a v datu uplatněné priority

Jestliže přihlašovatel určenému nebo zvolenému úřadu uspokojivě prokáže, že datum mezinárodního podání je nesprávné v důsledku chyby přijímacího úřadu nebo že prohlášení podle článku 8 (1) přijímací úřad nebo Mezinárodní úřad v důsledku chyby zrušil nebo opravil, a jestliže jde o takovou chybu, kterou by určený nebo zvolený úřad sám opravil podle národního zákonodárství nebo národní praxe, kdyby se jí dopustil, pak uvedený úřad tuto chybu opraví a projedná mezinárodní přihlášku tak, jako by jí bylo přiznáno opravené datum mezinárodního podání, nebo jakoby prohlášení podle článku 8 (1) nebylo zrušeno nebo opraveno.

PRAVIDLO 83

PRÁVO VYSTUPOVAT PŘED MEZINÁRODNÍMI ORGÁNY

83.1 Důkaz práva

Mezinárodní úřad, příslušný orgán pro mezinárodní rešerši a příslušný orgán pro mezinárodní předběžný průzkum mohou požadovat předložení důkazu o právu podle článku 49.

83.2 Informace

(a) Národní úřad nebo mezinárodní organizace poskytne na žádost Mezinárodnímu úřadu, příslušnému orgánu pro mezinárodní rešerši nebo příslušnému orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum informaci o tom, zda určitá osoba, o níž se tvrdí, že má právo před národním úřadem nebo mezinárodní organizací vystupovat, toto právo skutečně má.

(b) Tato informace je pro Mezinárodní úřad, orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum závazná.

ČÁST E

Pravidla, která se týkají hlavy V Smlouvy

PRAVIDLO 84

VÝLOHY DELEGACÍ

84.1 Výlohy, které nesou vlády

Výlohy delegace, která se účastní práce orgánu zřízeného touto smlouvou nebo podle ní, nese vláda, která ji jmenovala.

PRAVIDLO 85

NEPŘÍTOMNOST USNÁŠENÍ SCHOPNÉ VĚTŠINY NA SHROMÁŽDĚNÍ

85.1 Písemné hlasování

V případě podle článku 53 (5) (b) sdělí Mezinárodní úřad rozhodnutí přijatá Shromážděním (pokud nejde o rozhodnutí týkající se jen jeho vlastního jednání) těm smluvním státům, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby odevzdaly svůj hlas nebo se zdržely hlasování písemně do tří měsíců od data sdělení. Dosáhne-li v této lhůtě počet smluvních států, které odevzdaly svůj hlas nebo se zdržely hlasování toho počtu, který chyběl do usnášení schopné většiny na zasedání, nabudou rozhodnutí účinnosti, je-li ovšem i pak zároveň zachována potřebná většina.

PRAVIDLO 86

VĚSTNÍK

86.1 Obsah

Věstník uvedený v článku 55 (4) obsahuje:

(i) pro každou zveřejněnou mezinárodní přihlášku údaje stanovené Administrativními směrnicemi převzaté z titulní stránky brožury podle pravidla 48, případně výkres z uvedené titulní stránky, a anotaci;

(ii) sazebník všech poplatků, které se platí přijímacím úřadům, Mezinárodnímu úřadu, orgánům pro mezinárodní rešerši a orgánům pro mezinárodní předběžný průzkum;

(iii) oznámení, jejichž uveřejnění se vyžaduje podle Smlouvy a Prováděcího předpisu;

(iv) informace od určených nebo zvolených úřadů, pokud Mezinárodnímu úřadu dojdou a v rozsahu, v jakém mu dojdou, o tom, zda byly splněny požadavky článků 22 nebo 39, pokud jde o mezinárodní přihlášky obsahující určení nebo volbu příslušného úřadu;

(v) veškeré jiné užitečné informace předepsané Administrativními směrnicemi, pokud k nim není přístup Smlouvou nebo Prováděcím předpisem zakázán.

86.2 Jazyky

(a) Věstník vychází v anglickém a francouzském vydání. Bude se vydávat i v jiných jazycích, budou-li náklady s tím spojené zajištěny prodejem nebo subvencí.

(b) Shromáždění může rozhodnout, že se Věstník bude vydávat v jiných jazycích než v těch, které jsou uvedeny v odstavci (a).

86.3 Vydávací období

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) se Věstník vydává týdně.

(b) V přechodném období od nabytí účinnosti Smlouvy do dne, který určí Shromáždění, se Věstník může vydávat v obdobích podle úvahy generálního ředitele, s přihlédnutím k počtu mezinárodních přihlášek a k rozsahu dalších materiálů určených k uveřejnění.

86.4 Prodej

(a) S výhradou ustanovení odstavce (b) se ceny předplatného a jiné prodejní ceny Věstníku stanoví Administrativními směrnicemi.

(b) V přechodném období od nabytí účinnosti Smlouvy do dne, který určí Shromáždění, se Věstník může rozšiřovat za podmínek podle úvahy generálního ředitele, s přihlédnutím k počtu mezinárodních přihlášek a k rozsahu dalších uveřejněných materiálů.

86.5 Název

Název Věstníku zní „Gazette des demandes internationales de brevets“ a „Gazette of International Patent Applications“.

86.6 Další podrobnosti

Další podrobnosti týkající se Věstníku mohou stanovit Administrativní směrnice.

PRAVIDLO 87

VÝTISKY PUBLIKACÍ

87.1 Orgány pro mezinárodní rešerši a pro mezinárodní předběžný průzkum

Každý orgán pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum má právo na dva bezplatné výtisky každé zveřejněné mezinárodní přihlášky, Věstníku a každé jiné publikace obecného dosahu, kterou vydal Mezinárodní úřad v souvislosti se Smlouvou a Prováděcím předpisem.

87.2 Národní úřady

(a) Každý národní úřad má právo na jeden bezplatný výtisk každé zveřejněné mezinárodní přihlášky, Věstníku a každé jiné publikace obecného dosahu, kterou vydal Mezinárodní úřad v souvislosti se Smlouvou a Prováděcím předpisem.

(b) Publikace uvedené v odstavci (a) se zasílají na zvláštní žádost, která se pro každý rok předkládá do 30. listopadu předešlého roku. Je-li některá publikace dostupná v několika jazycích, uvede se v žádosti jazyk, v němž se publikace požadují.

PRAVIDLO 88

ZMĚNA PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU

88.1 Požadavek jednomyslnosti

Změna dále uvedených ustanovení tohoto Prováděcího předpisu vyžaduje, aby žádný stát, který má právo hlasovat ve Shromáždění, nehlasoval proti navrhované změně:

(i) pravidlo 14.1 (předávací poplatek);

(ii) pravidlo 22.2 (předání archivního vyhotovení; alternativní postup);

(iii) pravidlo 22.3 (lhůta podle článku 12 (3));

(iv) pravidlo 33 (relevantní známý stav techniky pro mezinárodní rešerši);

(v) pravidlo 64 (známý stav techniky pro mezinárodní předběžný průzkum);

(vi) pravidlo 81 (změna lhůt stanovených Smlouvou);

(vii) tento odstavec (pravidlo 88.1).

88.2 zrušeno

88.3 Požadavek, aby určité státy nehlasovaly proti

Změna dále uvedených ustanovení tohoto Prováděcího předpisu vyžaduje, aby žádný stát uvedený v článku 58 (3) (a) (ii), který má právo hlasovat na Shromáždění, nehlasoval proti navrhované změně.

(i) pravidlo 34 (minimální dokumentace);

(ii) pravidlo 39 (předmět podle článku 17 (2) (a) (i));

(iii) pravidlo 67 (předmět podle článku 34 (4) (a) (i));

(iv) tento odstavec (pravidlo 88.3).

88.4 Řízení

Každý návrh na změnu ustanovení uvedených v pravidlech 88.1 nebo 88.3 se musí oznámit v případě, že o návrhu má rozhodnout Shromáždění, všem smluvním státům alespoň dva měsíce před zahájením toho zasedání Shromáždění, které je svoláno k rozhodnutí o návrhu.

PRAVIDLO 89

ADMINISTRATIVNÍ SMĚRNICE

89.1 Rozsah

(a) Administrativní směrnice obsahují ustanovení, která se týkají:

(i) věcí, v nichž Prováděcí předpis výslovně odkazuje na směrnice;

(ii) všech podrobností pro aplikaci tohoto Prováděcího předpisu.

(b) Administrativní směrnice nesmí být v rozporu se Smlouvou, s Prováděcím předpisem nebo jakoukoli dohodou uzavřenou Mezinárodním úřadem s orgánem pro mezinárodní rešerši nebo s orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum.

89.2 Pravomoc

(a) Administrativní směrnice vypracuje a vyhlásí generální ředitel po poradě s přijímacími úřady a orgány pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum.

(b) Změnit je může generální ředitel po poradě s úřady nebo orgány, které mají přímý zájem na navrhovaných změnách.

(c) Shromáždění může vyzvat generálního ředitele ke změnám Administrativních směrnic a generální ředitel podle toho musí postupovat.

89.3 Uveřejnění a nabytí účinnosti

(a) Administrativní směrnice a každá jejich změna se uveřejní ve Věstníku.

(b) Při každém uveřejnění se uvede datum, kdy uveřejněná ustanovení nabývají účinnosti. Data se mohou pro různá ustanovení lišit, ale žádné ustanovení nemůže nabýt účinnosti před uveřejněním ve Věstníku.

ČÁST F

Pravidla, která se týkají několika hlav Smlouvy

PRAVIDLO 90

ZASTOUPENÍ

90.1 Vymezení

Pro účely pravidel 90.2 a 90.3 platí:

(i) pojmem „zástupce“ se rozumí každá osoba uvedená v článku 49;

(ii) pojmem „společný zmocněnec“ se rozumí přihlašovatel uvedený v pravidle 4.8.

90.2 Účinky

(a) Každý úkon zástupce a vůči zástupci má účinek úkonu přihlašovatele nebo přihlašovatelů, kteří zástupce jmenovali a úkonu vůči nim.

(b) Každý úkon společného zmocněnce nebo jeho zástupce a úkon vůči nim má účinek úkonu všech přihlašovatelů a úkonu vůči nim.

(c) Je-li několik zástupců jmenovaných týmž přihlašovatelem nebo týmiž přihlašovateli, každý úkon některého z nich a vůči některému z nich má účinek úkonu přihlašovatele nebo přihlašovatelů a úkonu vůči nim.

(d) Účinky odstavců (a), (b) a (c) platí pro řízení o mezinárodní přihlášce u přijímacího úřadu, Mezinárodního úřadu, orgánu pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum.

90.3 Ustanovení

(a) Ustanovení zástupce nebo společného zmocněnce ve smyslu pravidla 4.8 (a) provede každý přihlašovatel podle své volby buď podpisem žádosti, v níž je zástupce nebo společný zmocněnec uveden, nebo podpisem plné moci (tj. zvláštní listiny, jíž se jmenuje zástupce nebo společný zmocněnec).

(b) Plná moc se předloží přijímacímu úřadu nebo Mezinárodnímu úřadu. Ten z nich, komu plná moc dojde, o tom hned uvědomí druhého a příslušný orgán pro mezinárodní rešerši a příslušný orgán pro mezinárodní předběžný průzkum.

(c) Není-li zvláštní listina s plnou mocí podepsána, nebo jestliže taková listina chybí, případně jestliže údaj jména nebo adresy jmenované osoby nevyhovuje pravidlu 4.4, má se za to, že plná moc neexistuje, ledaže byl nedostatek odstraněn.

(d) U přijímacího úřadu lze uložit všeobecnou plnou moc pro řízení o mezinárodní přihlášce podle pravidla 90.2 (d). V žádosti se lze na takovou všeobecnou plnou moc odvolat, je-li její kopie k žádosti přiložena.

90.4 Odvolání

(a) Ustanovení mohou odvolat osoby, které je provedly, a jejich právní nástupci.

(b) Pravidlo 90.3 platí přiměřeně i pro listinu, která obsahuje odvolání.

PRAVIDLO 91

ZJEVNÉ OMYLY V DOKLADECH

91.1 Náprava

(a) S výhradou ustanovení odstavce (e) až (g-quater) lze zjevné omyly v mezinárodní přihlášce nebo jiných listinách předložených přihlašovatelem napravit.

(b) Omyly vyplývající z toho, že v mezinárodní přihlášce nebo v jiné písemnosti bylo napsáno něco, co zřejmě nebylo zamýšleno, se považují za zjevné omyly. I jejich náprava musí být zřejmá v tom smyslu, že každý ihned pozná, že se nemohlo zamýšlet nic jiného, než to, co se předkládá jako náprava.

(c) Vynechání celých částí nebo celých listů mezinárodní přihlášky, i když je zřejmě důsledkem nepozornosti, například ve stadiu kopírování, nebo kompletování listů, nelze napravit.

(d) Náprava se provede na žádost přihlašovatele. Orgán, který zjistil zjevný omyl, může vyzvat přihlašovatele, aby podal žádost o nápravu podle odstavců (e) až (g-quater). Pravidlo 26.4 (a) platí přiměřeně i pro žádosti o nápravu.

(e) Náprava se neprovede bez výslovného schválení:

(i) přijímacího úřadu, jde-li o omyl v žádosti;

(ii) orgánu pro mezinárodní rešerši, jde-li o omyl v jiné části mezinárodní přihlášky, než je žádost, nebo v jiných písemnostech předložených tomuto orgánu;

(iii) orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum, jde-li o omyl v jiné části mezinárodní přihlášky, než je žádost, nebo v jiných písemnostech předložených tomuto orgánu;

(iv) Mezinárodního úřadu, jde-li o omyl v jiné písemnosti předložené tomuto úřadu, než je mezinárodní přihláška nebo její úpravy a opravy.

(f) Orgán, který schválí nebo odmítne nápravu, to bez odkladu oznámí přihlašovateli a v případě odmítnutí uvede důvody. Orgán, který nápravu schválí, to bez odkladu oznámí Mezinárodnímu úřadu. Došlo-li k odmítnutí nápravy, Mezinárodní úřad zveřejní žádost o nápravu spolu s mezinárodní přihláškou na žádost přihlašovatele, podanou v rozhodném období podle odstavců (g-bis), (g-ter) nebo (g-quater), za předpokladu, že bude zaplacen zvláštní poplatek, jehož výši stanoví Administrativní směrnice. Kopie žádosti o nápravu se přiloží k postoupení podle článku 20, pokud se k postoupení nepoužije brožury nebo pokud se mezinárodní přihláška nezveřejňuje na základě článku 64 (3).

(g) Schválení nápravy podle odstavce (e) je účinné s výhradou odstavců (g-bis), (g-ter) a (g-quater):

(i) tam, kde je uděluje přijímací úřad nebo orgán pro mezinárodní rešerši v tom případě, že oznámení o schválení nápravy určené Mezinárodnímu úřadu, dojde tomuto úřadu před uplynutím 17 měsíců od data priority;

(ii) tam, kde je uděluje orgán pro mezinárodní předběžný průzkum v případě, že bylo uděleno před zpracováním zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu;

(iii) tam, kde je uděluje Mezinárodní úřad v případě, že bylo uděleno před uplynutím 17 měsíců od data priority.

(g-bis) Jestliže oznámení podle odstavce (g) (i) dojde Mezinárodnímu úřadu, nebo jestliže nápravu podle odstavce (g) (iii) Mezinárodní úřad schválí po uplynutí 17 měsíců od data priority, avšak před dokončením technických příprav mezinárodního zveřejnění, schválení je účinné a náprava se vtělí do příslušného zveřejnění.

(g-ter) Jestliže přihlašovatel požádal Mezinárodní úřad, aby zveřejnil jeho mezinárodní přihlášku před uplynutím 18 měsíců od data priority, musí oznámení podle odstavce (g) (i) dojít Mezinárodnímu úřadu a Mezinárodní úřad musí schválit nápravu podle odstavce (g) (iii) nejpozději do dokončení technických příprav mezinárodního zveřejnění, má-li být schválení nápravy účinné.

(g-quater) Jestliže se mezinárodní přihláška nezveřejňuje podle článku 64 (3), musí oznámení podle odstavce (g) (i) dojít Mezinárodnímu úřadu a Mezinárodní úřad musí schválit nápravu podle odstavce (g) (iii) nejpozději do postoupení mezinárodní přihlášky podle článku 20, má-li být schválení nápravy účinné.

(h) zrušeno

91.2 zrušeno

PRAVIDLO 92

KORESPONDENCE

92.1 Průvodní dopis a podpis

(a) Každou písemnost předkládanou přihlašovatelem v průběhu mezinárodního řízení podle Smlouvy a Prováděcího, předpisu, pokud nejde o mezinárodní přihlášku samotnou a pokud tato písemnost není sama dopisem, je nutno přiložit k dopisu, v němž se označí mezinárodní přihláška, které se týká. Dopis musí přihlašovatel podepsat.

(b) Nejsou-li splněny požadavky podle odstavce (a), přihlašovatel bude vyrozuměn a vyzván, aby opomenutí napravil ve lhůtě stanovené výzvou. Takto stanovená lhůta bude přiměřená okolnostem; i když by tato lhůta uplynula později než lhůta pro předložení písemnosti (nebo i když lhůta pro předložení písemnosti již uplynula), nesmí být kratší než deset dní a delší než jeden měsíc počínaje od odeslání výzvy. Dojde-li k nápravě opomenutí ve lhůtě stanovené výzvou, k opomenutí se nepřihlíží; jinak se přihlašovateli sdělí, že se nepřihlíží k písemnosti.

(c) Jestliže se od požadavků podle odstavce (a) odstoupí a k písemnosti přihlédne v mezinárodním řízení, nepřihlíží se již k tomu, že požadavky nebyly splněny.

92.2 Jazyky

(a) S výhradou pravidel 55.1 a 66.9 a odstavce (b) tohoto pravidla, bude každý dopis nebo doklad předkládaný přihlašovatelem orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum v témže jazyce jako mezinárodní přihláška, které se týká.

(b) Každý dopis přihlašovatele určený orgánu pro mezinárodní rešerši nebo orgánu pro mezinárodní předběžný průzkum může být v jiném jazyce než mezinárodní přihláška, pokud uvedený orgán použití takového jazyka schválí.

(d) Každý dopis přihlašovatele určený Mezinárodnímu úřadu bude ve francouzštině nebo v angličtině.

(e) Každý dopis nebo oznámení Mezinárodního úřadu určené přihlašovateli nebo národnímu úřadu bude ve francouzštině nebo v angličtině.

92.3 Poštovní zásilky od národních úřadů a mezivládních organizací

Každý doklad nebo dopis odesílaný, případně předávaný národním úřadem nebo mezivládní organizací, který zakládá skutečnost, od jejíhož data začíná běžet lhůta podle Smlouvy a Prováděcího předpisu, bude odeslán doporučeně leteckou poštou s tím, že pozemní nebo lodní pošty lze použít místo letecké v těch případech, kdy obvykle dojde do místa určení do dvou dnů od podání, nebo tam, kde letecká pošta není k dispozici.

92.4 Používání telegrafu, dálnopisu atd.

(a) Bez ohledu na pravidla 11.14 a 92.1 (a), avšak s výhradou následujícího odstavce (b), lze všechny doklady (včetně výkresů) předkládané po podání mezinárodní přihlášky zaslat telegraficky nebo dálnopisně nebo podobným telekomunikačním prostředkem pořizujícím tištěné nebo psané doklady. Každý takto zaslaný doklad se považuje za řádně předložený podle uvedených pravidel ke dni, kdy byl sdělen výše uvedenými prostředky, a to za předpokladu, že do 14 dnů od takového sdělení bude jeho obsah předložen v požadované formě; jinak se má za to, že k telegrafickému, dálnopisnému nebo jinému sdělení nedošlo.

(b) Každý národní úřad nebo mezivládní organizace oznámí bez odkladu Mezinárodnímu úřadu, kterých prostředků uvedených v odstavci (a) je možno použít ke styku s nimi, pokud jde o doklady tam uvedené. Mezinárodní úřad uveřejní ve Věstníku tyto informace, jakož i informace o tom, kterých prostředků uvedených v odstavci (a), lze použít pokud jde o zmíněné doklady ve styku s ním. Odstavec (a) platí pro národní úřady a mezivládní organizace jen potud, pokud o něm byla uveřejněna příslušná informace. Mezinárodní úřad ve Věstníku občas uveřejní změny dříve uveřejněných informací.

PRAVIDLO 92 bis

ZÁZNAM ZMĚN URČITÝCH ÚDAJŮ V ŽÁDOSTI NEBO V NÁVRHU

92. bis 1 Záznam změn Mezinárodním úřadem

(a) Na žádost přihlašovatele nebo přijímacího úřadu zaznamená Mezinárodní úřad změny těchto údajů v žádosti nebo v návrhu:

(i) osoba, jméno, pobyt, občanství nebo adresa přihlašovatele;

(ii) osoba, jméno nebo adresa zástupce, společného zmocněnce nebo vynálezce.

(b) Mezinárodní úřad nezaznamená požadovanou změnu, došla-li mu žádost o záznam po uplynutí

(i) lhůty podle článku 22 (1), jestliže pro žádný smluvní stát nelze uplatnit článek 39 (1);

(ii) lhůty podle článku 39 (1), jestliže lze článek 39 (1) uplatnit alespoň pro jeden smluvní stát.

PRAVIDLO 93

UCHOVÁVÁNÍ ZÁZNAMŮ A SPISŮ

93.1 Přijímací úřad

Přijímací úřad uchovává záznamy a spisy týkající se mezinárodní přihlášky nebo zamýšlené mezinárodní přihlášky včetně přijímacího vyhotovení po dobu nejméně 10 let od data mezinárodního podání, nebo nebylo-li datum mezinárodního podání uznáno, od data, kdy došla.

93.2 Mezinárodní úřad

(a) Mezinárodní úřad uchovává spis včetně archivního vyhotovení mezinárodní přihlášky po dobu nejméně 30 let od data, kdy došlo archivní vyhotovení.

(b) Základní záznamy Mezinárodního úřadu se uchovávají bez časového omezení.

93.3 Orgány pro mezinárodní rešerši a orgány pro mezinárodní předběžný průzkum

Orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum uchovává spis mezinárodní přihlášky, kterou obdržel, po dobu nejméně 10 let od data mezinárodního podání.

93.4 Reprodukce

Pro účely tohoto pravidla záznamy, vyhotovení a spisy jsou rovněž fotografické reprodukce záznamů, vyhotovení a spisů, ať už je druh takové reprodukce jakýkoliv (mikrofilmy apod.).

PRAVIDLO 94

DODÁVKY KOPIÍ OD MEZINÁRODNÍHO ÚŘADU A ORGÁNU PRO MEZINÁRODNÍ PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM

94.1 Dodací povinnost

Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby jím oprávněné, dodá Mezinárodní úřad a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum proti zaplacení výloh kopie všech dokladů obsažených ve spise mezinárodní přihlášky nebo zamýšlené mezinárodní přihlášky přihlašovatele.

PRAVIDLO 95

DOSTUPNOST PŘEKLADŮ

95.1 Dodávky kopií překladů

(a) Na žádost Mezinárodního úřadu mu každý určený nebo zvolený úřad zašle kopii překladu mezinárodní přihlášky, jak jej tomuto úřadu předložil přihlašovatel.

(b) Mezinárodní úřad může na žádost a proti zaplacení výloh dodat komukoli kopie překladů, které mu došly podle odstavce (a).

PRAVIDLO 96

SAZEBNÍK POPLATKŮ

96.1 Sazebník poplatků připojený k Prováděcímu předpisu

Výše poplatků podle pravidel 15 a 57 se udává ve švýcarské měně. Je stanovena sazebníkem poplatků, připojeným k tomuto Prováděcímu předpisu, jehož je nedílnou součástí.

SAZEBNÍK POPLATKŮ

POPLATEK		ČÁSTKA
1	Základní poplatek (pravidlo 15.2 (a))
	- jestliže mezinárodní přihláška nemá víc než 30 listů	706 švýc. franků
	- jestliže má mezinárodní přihláška víc než 30 listů	706 švýc. franků a 14 švýc. franků za každý další list
2	Poplatek za určení (pravidlo 15.2 (a))	171 švýc. franků za jedno poplatků podléhající určení,maximálně 1710 švýc. franků, s tím, že každé další určení je bezplatné
3	Jednací poplatek (pravidlo 57.2 (a))	216 švýc. franků
4	Příplatek k jednacímu poplatku (pravidlo 57.2 (b))	216 švýc. franků
PŘIRÁŽKY
5	Příplatek za opožděné placení (pravidlo 16 bis 2 (a))	minimálně 268 švýc. franků
5	Příplatek za opožděné placení (pravidlo 16 bis 2 (a))	maximálně 674 švýc. franků