o ochraně před povodněmi

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Slovenské socialistické republiky

ze dne 26. března 1975

o ochraně před povodněmi

Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 22 zákona Slovenské národní rady č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství:

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Ochrana před povodněmi je soubor opatření k předcházení a zamezení škod na životech a majetku občanů a společnosti při povodních.

(2) Povodní se rozumí přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo při kterém se voda z koryta vylévá a může způsobit škody; to platí přiměřeně i při vnitřních vodách, odchodu ledů a při ohrožení bezpečnosti nebo stability vodohospodářského díla.

(3) Za nebezpečí povodně se považuje situace určená povodňovými plány, popřípadě situace tak označená předpovědní povodňovou službou, zeména

a) při dosažení určeného vodního stavu při stoupající tendenci vody ve vodním toku,

b) při očekávaném náhlém tání podle meteorologických předpovědí,

c) při intenzivních nebo dlouhotrvajících srážkách.

(4) Vnitřní vody jsou vody, které se vyskytují na území chráněném vodohospodářskými díly (dále jen „chráněné území“), zejména vody, které nemohou odtékat přirozeným způsobem při zvýšeném stavu vody v recipientu.

ČÁST DRUHÁ

Opatření na ochranu před povodněmi

§ 2

Druhy opatření na ochranu před povodněmi

Opatření na ochranu před povodněmi jsou:

a) povodňové plány,

b) povodňové prohlídky,

c) předpovědní, hlásná a varovná povodňová služba,

d) hlídková služba,

e) zabezpečovací práce a záchranné práce.

§ 3

Povodňové plány

(1) Příprava ochrany před povodněmi se zahrnuje do povodňových plánů, které se sestavují na všech stupních povodňových orgánů. Povodňové plány obsahují podrobné určení úkolů a povinností povodňových orgánů, ostatních orgánů a organizací a občanů při opatřeních na ochranu před povodněmi.

(2) Povodňové plány obsahují plány zabezpečovacích prací a plány záchranných prací; skládají se z textové a grafické části.

(3) Plány zabezpečovacích prací vypracovávají správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl. Plány záchranných prací vypracovávají národní výbory v návaznosti na plány zabezpečovacích prací. Povodňové plány vypracovávají též orgány a organizace, jejichž objekty mohou být ohroženy povodní.

(4) Správci vodohospodářsky významných vodních toků organizují vypracování plánů zabezpečovacích prací ve svých územních obvodech; sestavují plány zabezpečovacích prací, které pozůstávají z plánů zabezpečovacích prací vodních toků jimi spravovaných, z plánů vypracovaných správci ostatních vodních toků (dále jen "drobné vodní toky") a správci (vlastníky, uživateli) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení; plány předkládají podle územního členění okresním národním výborům.

(5) Místní (městské) národní výbory vypracovávají plány záchranných prací a předkládají je okresnímu národnímu výboru.

(6) Okresní národní výbory uvedou do souladu předložené plány zabezpečovacích prací s plány záchranných prací, doplní je a schválí jako povodňový plán okresu; schválené povodňové plány předkládají krajskému národnímu výboru.

(7) Krajské národní výbory uvedou do souladu povodňové plány okresních národních výborů, popřípadě je doplní a schválí; schválené povodňové plány předkládají ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“ ) a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky, které je zkoordinují, popřípadě doplní a uvedou do souladu z hlediska celých povodí. V soulad uvedené, popřípadě doplněné povodňové plány a jejich změny předkládá ministerstvo Ústřední povodňové komisi, která je schvaluje jako komplexní povodňový plán Slovenské socialistické republiky.

(8) Schválené povodňové plány se každý rok přezkoumají a podle potřeby doplní a upraví tak, aby jejich změny a doplňky mohly být schváleny do konce roku.

§ 4

Stupně povodňové aktivity

(1) V povodňových plánech se stanoví tyto stupně povodňové aktivity:

I. stupeň - stav bdělosti,

II. stupeň - stav pohotovosti,

III. stupeň - stav ohrožení.

(2) Stav bdělosti nastává

a) při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu a stoupající tendenci vody na vodním toku; zpravidla je to stav, kdy voda vystoupí z koryta a dosáhne paty hráze; na vodních tocích neopatřených hrázemi, jestliže hladina vody stoupá a blíží se k břehové čáře,

b) při očekávaném náhlém tání podle meteorologických předpovědí,

c) při vnitřních vodách, jestliže hladina vody v přilehlých vodních tocích je vyšší než hladina vnitřních vod

(3) Stav pohotovosti se vyhlašuje

a) při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu a stoupající tendenci vody ve vodním toku, na vodních tocích neopatřených hrázemi, jestliže voda v korytě dosáhne břehové čáry a má stoupající tendenci,

b) na začátku tání, lze-li podle předpovědí očekávat rychlé stoupání hladin vodních toků nebo při očekávaném odchodu ledů,

c) při vnitřních vodách, jestliže nepřetržitým přečerpáváním vody se dodrží maximální hladina vnitřních vod stanovená manipulačním řádem.

(4) Stav ohrožení se vyhlašuje

a) na vodních tocích při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu; při nižším stavu vody, jestliže na vodním toku opatřeném hrází stav pohotovosti trvá 20 dní nebo začne-li promokat hráz, popřípadě nastanou-li jiné nepředvídané okolnosti, jež mohou způsobit ško
dy většího rozsahu; na vodních tocích neopatřených hrázemi, vystoupi-li voda z koryta a může způsobit značné škody,

b) při odchodu ledů, je-li přímé nebezpečí tvorby ledových zácp nebo jestliže se zácpy začaly tvořit,

c) při vnitřních vodách, stoupá-li voda při plném využití kapacity čerpací stanice a při jejím nepřetržitém provozu nad maximální hladinu stanovenou manipulačním řádem,

d) přelije-li se voda přes hráze nebo jestliže se hráze protrhnou a při záplavě způsobené ledovou zácpou.

(5) Stav bdělosti přestává

a) při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu, má-li voda ve vodním toku klesající tendenci,

b) na vodních tocích neopatřených hrázemi, klesne-li voda pod břehovou čáru,

c) při vnitřních vodách, je-li hladina v přilehlých vodních tocích nižší než hladina vnitřních vod a vnitřní vody lze odvádět samospádem.

(6) Stav pohotovosti a stav ohrožení se odvolává,

a) klesne-li stav vody ve vodním toku pod hladinu stanovenou v povodňovém plánu nebo pominou-li skutečnosti, na jejichž základě byl stav pohotovosti nebo stav ohrožení vyhlášen,

b) voda, která zalila chráněné území, je v převážné míře odvedena do vodního toku a byla-li provedena potřebná technická opatření k zamezení vzniku škod.

(7) Stav pohotovosti a stav ohrožení vyhlašuje a odvolává

a) pro území obce (města) místní (městský) národní výbor,

b) pro území několika obcí téhož okresu a pro území okresu okresní národní výbor,

c) pro území několika okresů téhož kraje a pro území kraje krajský národní výbor,

d) pro území přesahující území kraje Ústřední povodňová komise,

e) na hraničních tocích Ústřední povodňová komise, nepověřila-li tím jiný povodňový orgán.

§ 5

Povodňové prohlídky

Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a na jiných objektech na vodních tocích, jakož i v chráněných a zátopových územích a na objektech na těchto územích nejsou nedostatky, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí povodně. Povodňové prohlídky provádějí povodňové orgány, správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a jiných objektů podle povodňových plánů nejméně jednou do roka, zpravidla před obdobím jarního táni.

§ 6

Předpovědní, hlásná a varovná povodňová služba

(1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě ostatní orgány a organizace o možnosti vzniku povodně a o jejím dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích rozhodných pro vznik a vývoj povodně, zejména o očekávaných vodních stavech nebo průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Hydrometeorologický ústav v Bratislavě podle pokynů ministerstva.

(2) Hlásná a varovná povodňová služba varuje obyvatelstvo před nebezpečím povodně v místě povodně a v místech ležících níže na vodním toku, upozorňuje povodňové orgány a ostatní orgány a organizace na vývoj povodňové situace a odevzdává zprávy a hlášení potřebné k jejímu hodnocení a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou a varovnou povodňovou službu organizuje a zabezpečuje ministerstvo a národní výbory.

§ 7

Hlídková služba

(1) Hlídková služba sleduje vývoj povodňové situace a zjišťuje údaje potřebné pro výkon hlásné a varovné povodňové služby a pro řízení a koordinaci opatření na. ochranu před povodněmi.

(2) Hlídkovou službu zřizují v době nebezpečí povodně a během povodně správci vodních toků, správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení a místní (městské) národní výbory podle povodňových plánů.

§ 8

Zabezpečovací práce a záchranné práce

(1) Zabezpečovací práce jsou technická opatření k prevenci a ochraně před povodněmi na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech na vodních tocích, jakož i na chráněných a zátopových územích včetně zásahů pro neškodný odchod ledů v korytech vodních toků. V době nebezpečí povodně a během povodně jde zejména

a) o ochranu hrází proti vlnobití, průsakům, erozívním vlivům, vývěrům a ochranu proti přelití koruny hráze,

b) o ochranu koryta a břehů vodního toku proti jejich narušování a poškozování.

c) o odstraňování překážek znemožňujících plynulý odtok vod,

d) o narušování ledových celin a zácp,

e) o mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech,

f) o uzavírání průtrží hrází,

g) o odvádění vod ze zaplaveného území,

h) o odvádění nebo odčerpávání vnitřních vod,

i) o budování druhotných ochranných povodňových linií.

(2) Záchranné práce jsou opatření k záchraně životů a majetku v době nebezpečí povodně a během povodně, zejména

a) práce spojené s ochranou a evakuací obyvatelstva z území ohrožených nebo zaplavených povodní, jakož i péče o toto obyvatelstvo (ubytování, stravování, zdravotnická služba apod.) po nezbytně nutnou dobu,

b) ochrana a zachraňování majetku (živý a mrtvý inventář apod.) na těchto územích včetně případné předčasné sklizně úrody ohrožené povodní.

ČÁST TŘETÍ

Úkoly národních výborů při ochraně před povodněmi

§ 9

Místní (městské) národní výbory

Místní (městské) národní výbory jako povodňové orgány ve svých územních obvodech

a) vypracovávají plány záchranných prací a předkládají je okresnímu národnímu výboru,

b) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky pro případ povodně, zejména pečují o náležité vybavení jednotek požární ochrany potřebnými prostředky a výstrojí; vyhotovují soupis těchto prostředků a zabezpečují jejich řádné uskladnění a udržování,

c) dbají na to, aby vedení podniků a závodů, správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a jiných objektů ohrožených povodní provedli opatření k ochraně před povodněmi podle povodňových plánů,

d) organizují a zabezpečují hlásnou a varovnou povodňovou službu, zejména varují občany v obci před nebezpečím povodně (místním rozhlasem, zvukovými signály apod.), upozorňují na něj místní národní výbory sousedních a níže ležících obcí a hlásí nebezpečí povodně okresnímu národnímu výboru,

e) vyhlašují a odvolávají stav pohotovosti a stav ohrožení,

f) organizují, řídí a provádějí záchranné práce v době nebezpečí povodně a během povodně; v případě nezbytné potřeby vyžadují od organizací a občanů plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmi,¹)

g) zabezpečují evakuaci, dočasné ubytování a stravování evakuovaného obyvatelstva a podle možnosti ochranu jeho majetku, jakož i návrat evakuovaného obyvatelstva; zajišťují nutnou hygienickou a zdravotní péči,

h) zajišťují ubytování a stravování osob nasazených na zabezpečovací práce a záchranné práce mimo jejich domov,

i) poskytují pomoc správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení při zabezpečovacích pracích v době nebezpečí povodně a během povodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,

j) poskytují pomoc sousedním obcím při záchranných pracích v době nebezpečí povodně a během povodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,

k) provádějí povodňové prohlídky,

l) vedou záznamy v povodňovém deníku.

§ 10

Okresní národní výbory

Okresní národní výbory jako povodňové orgány ve svých územních obvodech

a) dozírají na to, jak místní (městské) národní výbory plní své úkoly při ochraně před povodněmi,

b) sestavují a schvalují povodňové plány okresu a předkládají je krajskému národnímu výboru,

c) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky pro případ povodně, zejména pečují o náležité vybavení jednotek požární ochrany potřebnými prostředky a výstrojí; vyhotovují soupis těchto prostředků a zabezpečují jejich řádné uskladnění a udržování,

d) organizují výcvik a odborné školení o povodňových záchranných pracích příslušných pracovníků místních (městských) národních výborů a pracovníků orgánů a organizací ve svých územních obvodech; organizují hlásnou a varovnou povodňovou službu a zpravidla jednou do roka provádějí ve spolupráci s Hydrometeorologickým ústavem v Bratislavě instruktáže o vykonávání hlásné a varovné povodňové služby,

e) vyhlašují a odvolávají stav pohotovosti a stav ohrožení,

f) v době nebezpečí povodně upozorňují podle potřeby ostatní orgány a organizace na nebezpečí povodně a zajišťují, aby byly k dispozici, popřípadě prověřují jejich připravenost,

g) zajišťují hygienickou a zdravotní péči, nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a asanaci zatopených studní,

h) organizují, řídí a provádějí záchranné práce v době nebezpečí povodně a během povodně; v případě nezbytné potřeby vyžadují od organizací a občanů plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmi,

i) zajišťují na požádání správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení pomoc při zabezpečovacích pracích v době nebezpečí povodně a během povodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,

j) poskytují na požádání pomoc místním (městským) národním výborům při záchranných pracích v době nebezpečí povodně a během povodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,

k) zajišťují ve spolupráci s příslušnou správou spojů, aby v době nebezpečí povodně nebo během povodně byla na příslušných poštách a telefonních a telegrafních ústřednách zavedena po dobu potřeby prodloužená nebo nepřetržitá telefonní a telegrafní služba,

l) vyžadují v případě nebezpečí z prodlení pomoc jednotek Československé lidové armády²) a vojsk ministerstva vnitra a současně o tom informují krajský národní výbor; není-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc prostřednictvím krajského národního výboru,

m) vyžadují v době nebezpečí povodně, během povodně a při odchodu ledů prostřednictvím krajského národního výboru souhlas Ústřední povodňové komise k zamýšlenému uvolňování ledových celin a zácp výbušinami a k mimořádné manipulaci na vodohospodářských dílech,

n) provádějí povodňové prohlídky,

o) vedou záznamy v povodňovém deníku.

§ 11

Krajské národní výbory

Krajské národní výbory jako povodňové orgány ve svých územních obvodech

a) dozírají, jak okresní národní výbory plní své úkoly při ochraně před povodněmi,

b) sestavují a schvalují povodňové plány kraje a předkládají je ministerstvu a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky,

d) metodicky usměrňují a kontrolují výcvik a odborné školení o ochraně před povodněmi organizované okresními národními výbory a organizují výcvik a odborné školení příslušných pracovníků okresních národních výborů; zabezpečují a řídí organizaci hlásné a varovné povodňové služby,

e) vyhlašují a odvolávají stav pohotovosti a stav ohrožení,

f) organizují a řídí záchranné práce v době nebezpečí povodně a během povodně; v případě nezbytné potřeby vyžadují od organizací a občanů plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmi,

g) zajišťují na požádání správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení pomoc při zabezpečovacích pracích v době nebezpečí povodně a během povodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,

h) poskytují na požádání pomoc okresním národním výborům při záchranných pracích v době nebezpečí povodně a během povodně, pokud na tyto práce nestačí jejich vlastní síly a prostředky,

i) zajišťují ve spolupráci s příslušným ředitelstvím (správou) spojů, aby v době nebezpečí povodně nebo během povodně byla na příslušných poštách a telefonních a telegrafních ústřednách zavedena po dobu potřeby prodloužená nebo nepřetržitá telefonní a telegrafní služba.

j) vyžadují v případě nebezpečí z prodlení pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra a současně o tom informují Ústřední povodňovou komisi; není-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc prostřednictvím Ústřední povodňové komise.

k) vyžadují v době nebezpečí povodně, během povodně a při odchodu ledů souhlas Ústřední povodňové komise k zamýšlenému uvolňování ledových celin a zácp výbušinami a k mimořádné manipulaci na vodohospodářských dílech.

l) provádějí povodňové prohlídky,

m) soustřeďují hlášení o povodňové situaci a souhrnné zprávy okresních národních výborů a
pravidelně předkládají Ústřední povodňové komisi celkovou zprávu s případným návrhem na potřebná opatření,

n) vedou záznamy v povodňovém deníku.

§ 12

Povodňové komise národních výborů

(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory zřizují pro plnění svých úkolů při ochraně před povodněmi povodňové komise. Místní (městské) národní výbory zřizují povodňové komise podle potřeby.

(2) Členy povodňových komisí krajských národních výborů zpravidla jsou: vedoucí odboru zemědělství a lesního a vodního hospodářství, vedoucí finačního odboru a vedoucí odboru dopravy krajského národního výboru, náčelník krajské inspekce požární ochrany, náčelník správy Veřejné bezpečnosti, náčelník krajského štábu civilní obrany, zástupce organizace pro správu vodních toků, zástupce organizace státních lesů, zástupce Státní meliorační správy, náčelník krajské vojenské správy, krajský hygienik, popřípadě zástupci dalších orgánů a organizací.

(3) Povodňové komise okresních národních výborů jsou složeny obdobně jako povodňové komise krajských národních výborů.

(4) Členy povodňových komisí místních (městských) národních výborů zpravidla jsou: tajemník a příslušní vedoucí pracovníci místního (městského) národního výboru, velitel požárního sboru, zástupce správy Veřejné bezpečností, předseda jednotného zemědělského družstva, zástupci výrobních organizací, popřípadě organizací způsobilých k potřebným zásahům nebo pomoci při ochraně před povodněmi.

(5) Povodňové komise národních výborů podle potřeby zřizují technické štáby jako své odborné poradní a výkonné orgány.

ČÁST ČTVRTÁ

Úkoly ostatních orgánů, organizací a občanů

§ 13

Správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl

(1) Správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl

a) vypracovávají, doplňují a zpřesňují plány zabezpečovacích prací; správci drobných vodních toků je předkládají správci vodohospodářsky významného vodního toku, do jehož povodí drobný vodní tok patří,

b) zajišťují podle povodňových plánů pracovní síly a věcné prostředky pro zabezpečovací práce,

c) organizují a provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení, které mají ve správě,

d) vyhotovují soupis lokalit ohrožených povodněmi a soupis objektu na vodních tocích a při nich, jež mohou zvýšit nebezpečí povodně nebo ledových zácp (stavební objekty, jako lávky a mosty, rozestavěné stavby apod.),

e) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity,

f) vykonávají během nebezpečí povodně hlídkovou službu na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech v jejich správě,

g) provádějí pravidelné povodňové prohlídky na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech v jejich správě,

h) provádějí v době nebezpečí povodně a během povodně mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech se souhlasem a podle pokynů Ústřední povodňové komise,

i) sledují vznik ledových zácp a podle účelnosti rozrušují a nasekávají ledy, rozrušují ledové zácpy s použitím výbušin se souhlasem a podle pokynů Ústřední povodňové komise,

j) zúčastňují se hlásné a varovné povodňové služby ve spolupráci s národními výbory; včas upozorňují národní výbory na nebezpečí povodně s cílem přípravy záchranných prací a případné pomoci národních výborů při zabezpečovacích pracích,

k) vyžadují v případě potřeby pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra při zabezpečovacích pracích prostřednictvím Ústřední povodňové komise,

l) provádějí po povodí prohlídky vodních toků, vodohospodářských děl a jiných objektů v jejich správě a o výsledku podávají zprávu nadřízeným orgánům; analyzují zkušenosti a poznatky z předcházejících povodní a uplatňují je při zpřesňování plánů zabezpečovacích prací,

m) vedou záznamy v povodňovém deníku.

(2) Správci vodohospodářsky významných vodních toků koordinují zabezpečovací práce správců drobných vodních toků a správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích ve svých územních obvodech a poskytují jim na požádání odbornou technickou pomoc a podle svých možností i materiální pomoc.

(3) Správci vodohospodářsky významných vodních toků soustřeďují hlášení o povodňové situaci od správců drobných vodních toků a souhrnné zprávy za své územní obvody předkládají ministerstvu a krajským národním výborům.

§ 14

Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostí u vodních toků a jiné organizace

(1) Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostí při vodních tocích jsou povinni učinit opatření, která jim uložil příslušný národní výbor k zamezení nebo zmírnění nebezpečí povodně nebo škodlivých následků povodně, není-li to podle platných předpisů povinností někoho jiného; provádějí zabezpečovací práce na objektech v jejich správě (užívání).

(2) Na rozestavěných stavbách nebo jejich ucelených částech na vodních tocích nebo v zátopových územích plní přiměřeně úkoly správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl podle § 13 při ochraně před povodněmi investor a dodavatel stavební, popřípadě technologické části stavby, a to každý na úseku své činnosti.

§ 15

Správci (vlastníci, uživatelé) jiného majetku na vodním toku nebo ohroženém území

(1) Na vodních tocích zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě před povodněmi jejich správci (vlastníci, uživatelé); přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy, správce vodního toku a povodňových orgánů.

(2) Správci (vlastníci, uživatelé) majetku na bezprostředně ohroženém území nebo v zatopeném území zajišťují jeho záchranu včetně případné předčasné sklizně úrody.

§ 16

Veřejné jednotky požární ochrany

Veřejné jednotky požární ochrany plní při ochraně před povodněmi úkoly, které jim ukládají nadřízené národní výbory jako povodňové orgány, zejména vedení a provádění zásahů při záchranných pracích. Zabezpečují řádné ošetřování, popřípadě uložení věcných prostředku svěřených jim k povodňovým záchranným pracím. Podle potřeby sestavují plány záchranných prací a předkládají je svým nadřízeným národním výborům.

§ 17

Útvary Sboru národní bezpečnosti

Povodňové orgány vyžadují při ochraně před povodněmi pomoc útvarů Sboru národní bezpečnosti, zejména při zprostředkování spojení, při ochraně zdraví a životů občanů, při zajišťování veřejného pořádku a při ochraně majetku.

§ 18

Jednotky Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra

Ústřední povodňová komise v případě potřeby vyžaduje při ochraně před povodněmi pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra; je-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc též povodňové komise okresních národních výborů a krajských národních výborů. Ministerstvo spolupracuje s jednotkami Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra při vypracování jejich plánu pomoci.

§ 19

Občané při výkonu ochrany před povodněmi

(1) Občané začlenění do ochrany před povodněmi (dále jen „povodňová služba“) jsou na základě povodňových plánů povinni v době povodňové aktivity dostavit se na výzvu v nejkratší době na určené místo.

(2) Organizace jsou povinny poskytovat pracovníkům (členům družstevních organizací) pracovní volno v rozsahu potřebném pro plnění povinností souvisejících s povodňovou službou.³)

(3) Občanům, kteří se podle povodňových plánů zúčastnili povodňové služby, vydá potvrzení o době jejich účasti příslušný povodňový orgán. Náhradu mzdy za tuto dobu a náhradu za případ nou práci přesčas poskytuje nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 uhrazuje příslušný povodňový orgán nebo organizace, v jejímž rámci byla povodňová služba vykonávána.

ČÁST PÁTÁ

Ustanovení společná, zrušovací a závěrečná

§ 20

Použití věcných prostředků určených k ochraně před povodněmi

Věcné prostředky a zařízení určené k ochraně před povodněmi mohou být použity k jiným účelům jen se souhlasem příslušného povodňového orgánu. Druh a množství těchto prostředků a zařízení určují správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů, jakož i národním výborům jejich nadřízené orgány na základě povodňových plánů.

§ 21

Zrušuje se nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 181/1969 Sb., o ochraně před povodněmi, ve znění nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 26/1971 Sb.

§ 22

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

Dr. Colotka v. r.

¹) § 17 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

²) Směrnice federálního ministerstva národní obrany č. 6/1974 Ú. v. pro poskytování vojenské výpomoci.

³) § 124 odst. 1 zákoníku práce a § 21 odst. 1 a 3 vl. nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce.