kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/679 ze dne 19. ledna 2022, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanoví seznam sledovaných ukazatelů týkající se látek nebo sloučenin, které u vody určené k lidské spotřebě vzbuzují obavy.“.

„c) směrnou hodnotou – indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik,

d) doporučenou hodnotou – nezávazná hodnota ukazatele jakosti pitné vody, která stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky,

e) referenční hodnotou – hodnota ukazatele jakosti surové vody, při jejímž překročení je nutné posoudit účinnost úpravy vody,“.

Dosavadní písmena c) až o) se označují jako písmena f) až r).

„q) nebezpečnou událostí – událost, při níž v systému zásobování pitnou vodou vznikne nebezpečí, nebo při níž se nepodaří nebezpečí z tohoto systému odstranit,

r) rizikem – kombinace pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události a závažnosti následků nebezpečí,

s) kritickým bodem – místo v systému zásobování nebo ve vnitřním vodovodu, kde se projevuje nebezpečná událost spojená s nepřijatelným rizikem a které je sledováno v rámci provozního monitorování,“.

Dosavadní písmena q) a r) se označují jako písmena t) a u).

㤠3b

Postup vypracování posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech

(1) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech podle § 3d odst. 1 a 2 zákona se zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy vnitřního vodovodu a přípojky a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k nápravě a předcházení nepřijatelným rizikům; konkrétní postup jeho vypracování a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce.

(2) Posouzení a řízení rizik v prioritních prostorech z hlediska rizika přítomnosti olova v pitné vodě se provádí podle tabulek č. 1, 2 a 3 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3) Posouzení a řízení rizik v prioritních prostorech z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody se provádí podle tabulek č. 1, 2, 4 a 5 přílohy č. 8 k této vyhlášce.“.

„¹¹) ČSN EN ISO 17994 Kvalita vod – Požadavky na porovnání relativní výtěžnosti mikroorganismů stanovených dvěma kvantitativními metodami. ČSN EN ISO 16140-2 Mikrobiologie potravinového řetězce – Validace metody – Část 2: Protokol pro validaci alternativních (vlastních – autorských) metod ve srovnání s referenční metodou.“.

„A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

č.	ukazatel	zkratka	jednotka	limit	typ limitu	vysvětlivky
11	1,2-dichlorethan		μg/l	3,0	NMH
12	akrylamid		μg/l	0,1	NMH	9
13	amonné ionty	NH4+	mg/l	0,50	MH
14	antimon	Sb	μg/l	10,0	NMH
15	arsen	As	μg/l	10	NMH
16	barva		mg/l Pt	20	MH
17	benzen		μg/l	1,0	NMH
18	benzo[a]pyren	BaP	μg/l	0,01	NMH
19	beryllium	Be	μg/l	2,0	NMH
20	bisfenol A	BPA	μg/l	2,5	NMH
21	bor	B	mg/l	1,5	NMH	33
22	bromičnany	BrO3-	μg/l	10	NMH	10
23	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,0	MH	11
24	draslík	K	mg/l	1 - 10	DH
25	dusičnany	NO3-	mg/l	50	NMH	12
26	dusitany	NO2-	mg/l	0,50	NMH	12
27	epichlorhydrin		μg/l	0,10	NMH	9
28	fluoridy	F-	mg/l	1,5	NMH
29	halogenoctové kyseliny	HAA	μg/l	60	NMH	32
30	hliník	Al	mg/l	0,20	MH
31	hořčík	Mg	mg/l	10	MH	13
				20-30	DH
32	chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSK - Mn	mg/l	3,0	MH	11
33	chlor volný	Cl2	mg/l	0,3	MH	14
34	chlorečnany	ClO3-	μg/l	250	NMH	10, 15
35	chlorethen (vinylchlorid)		μg/l	0,50	NMH	9
36	chloridy	Cl-	mg/l	250	MH	16, 17
37	chloritany	ClO2-	μg/l	250	NMH	10, 15
38	chrom	Cr	μg/l	25	NMH
39	chuť			přijatelná pro odběratele	MH	18
40	kadmium	Cd	μg/l	5,0	NMH
41	konduktivita	k	mS/m	125	MH	17,19
42	kyanidy celkové	CN-	mg/l	0,050	NMH
43	mangan	Mn	mg/l	0,050	MH
44	měď	Cu	μg/l	1000	NMH	20
45	microcystin-LR		μg/l	1	NMH
46	nikl	Ni	μg/l	20	NMH	20
47	olovo	Pb	μg/l	5	NMH	20
48	ozon	O3	μg/l	50	NMH	17
49	pach			přijatelný pro odběratele	MH	18
50	pesticidní látky	PL	μg/l	0,10	NMH	21,22
51	pesticidní látky celkem	PLC	μg/l	0,50	NMH	21,23
52	PFAS suma	PFAS	μg/l	0,10	NMH	30
53	pH	pH		6,5-9,5	MH	17, 25
54	polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l	0,10	NMH	24
55	rtuť	Hg	μg/l	1,0	NMH
56	selen	Se	μg/l	20	NMH	31
57	sírany	SO42-	mg/l	250	MH	17
58	sodík	Na	mg/l	200	MH
59	stříbro	Ag	μg/l	25	NMH
60	teplota		°C	8-12	DH
61	tetrachlorethen	PCE	μg/l	10	NMH	26
62	trihalomethany	THM	μg/l	50	NMH	27
63	trichlorethen	TCE	μg/l	10	NMH	26
64	trichlormethan (chloroform)		μg/l	30	NMH	10
65	uran	U	μg/l	15	NMH
66	vápník	Ca	mg/l	30	MH	13
				40-80	DH
67	vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l	2-3,5	DH
68	zákal		ZF (n)	5	MH	28
69	železo	Fe	mg/l	0,20	MH	29

“.

Dosavadní vysvětlivky č. 2 až 32 se označují jako vysvětlivky č. 1 až 31.

„16. Limitní hodnota (250 mg/l) je stanovena z hlediska organoleptického. Ukazatel chloridy může sloužit také jako indikátor fekálního znečištění s doporučenou hodnotou < 100 mg/l.“.

„18. Předmětem zkoušky jsou všechny druhy nepříjemných pachů a chutí, které mohou být předmětem stížností odběratelů, tedy i pachy a chutě způsobené použitým dezinfekčním přípravkem. V případě pochybností při senzorickém hodnocení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod - Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). Pro toto hodnocení musí být použit vzorek vody co nejčerstvější a při stanovení prahového čísla se nepostupuje podle bodu 10.1 normy (vzorek se nedechloruje), s výjimkou vzorků odebraných na výstupu z úpravny nebo na vodojemu. Pokud není možné z bezpečnostních důvodů nebo jiných objektivních příčin (vzorek vody nevyhovuje mikrobiologicky, zákalem, barvou nebo pachem nebo by mohl jiným způsobem ohrozit zdraví posuzovatele) chuť stanovit, do protokolu se místo výsledku uvede „Nelze stanovit“.“.

Dosavadní vysvětlivky č. 21 až 31 se označují jako vysvětlivky č. 20 až 30.

Dosavadní vysvětlivky č. 22 až 30 se označují jako vysvětlivky č. 21 až 29.

„23. Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „pesticidní látky celkem“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Uvádí-li laboratoř v protokolu výsledek ukazatele "pesticidní látky celkem", musí zároveň uvést i výsledky všech stanovených jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů.

24. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „polycyklické aromatické uhlovodíky“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU.“.

„27. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „trihalomethany“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy trihalomethanů uvedeny také všechny 4 jednotlivé látky. Cílem je dosažení co nejnižší hodnoty (žádoucí je výsledek stanovení pod mezí detekce), aniž by byla snížena účinnost dezinfekce.“.

„30. Suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Jedná se o dílčí skupinu látek zahrnutých do „sumy PFAS“, které obsahují perfluoroalkylovou skupinu se 3 a více uhlíky (tedy –CnF2n–, n ≥3) nebo perfluoroalkyletherovou skupinu se 2 a více uhlíky (tedy –CnF2nOCmF2 m–, n a m ≥1). Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „PFAS suma“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy PFAS uvedeno také všech 20 jednotlivých látek.

31. V případech, kdy jsou vyšší hodnoty selenu způsobeny geologickým podložím, se hodnoty až do 30 μg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky.

32. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací kyselin: chloroctová, dichloroctová, trichloroctová, bromoctová a dibromoctová. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli „halogenoctové kyseliny“ pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy halogenoctových kyselin uvedeno také všech 5 jednotlivých látek.

33. V oblastech, kde geologické podmínky vedou k vysokým úrovním boru v podzemních vodách a hlavním zdrojem vody dotčeného systému zásobování vodou je podzemní voda, použije se limitní hodnota 2,4 mg/l.“.

„C. Ukazatele se stanovenou směrnou hodnotou

Vysvětlivka:

1. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny čtyři látky v součtovém ukazateli pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy uvedeny také všechny 4 jednotlivé látky.

2. Limitní hodnota platí současně pro sumu látek chloridazon-desphenyl a chloridazon-desphenyl-methyl. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

3. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky chloridazon bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

4. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky metazachlor bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

5. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky alachlor bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

6. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky atrazin bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

7. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota každé z mateřských látek (dichlorbenil a flupikolid) bude méně než 0,1 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

8. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky dimethachlor bude méně než 0,1 μg/l a suma hodnot nerelevantních metabolitů dimethachloru méně než 6 μg/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

9. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

D. Ukazatele se stanovenou referenční hodnotou

Použitá zkratka: PTJ - plak tvořící jednotka

Vysvětlivka:

Tento ukazatel se stanoví, pokud z posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou vyplyne, že se somatické kolifágy mohou v surové vodě vyskytovat. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, měl by se rozbor provést po všech krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér a posoudit, zda je riziko průniku patogenních virů skrze úpravu dostatečně pod kontrolou.“.

„Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity

č.	ukazatel	zkratka	jednotka	limit		typ limitu	vysvětlivky
				teplá voda vyrobená z pitné vody	teplá voda vyrobená z jiné vody než z vody pitné
1	Legionella spp.		KTJ/100 ml	100	100	MH	1,2,3
2	Legionella spp.		KTJ/100 ml	0	0	NMH	1,4
3	počty kolonií při 36°C		KTJ/ml	200	200	MH	1
4	Escherichia coli		KTJ/100 ml	-	0	NMH	1
5	Pseudomonas aeruginosa		KTJ/100 ml	-	0	MH	1
6	atypická mykobakteria		KTJ/1000 ml	-	100	MH	1,5
7	barva		mg/l Pt	20	-	MH	1
8	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,0	5,0	MH	1,6
9	chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSK-Mn	mg/l	3,0	5,0	MH	1,7
10	chlor volný		mg/l	1,0	1,0	MH	1,8
11	fosforečnany		mg/l	3,5	3,5	MH	1,9
12	oxid chloričitý		mg/l	0,8	0,8	MH	1,8
13	pach			přijatelný pro odběratele	přijatelný pro odběratele	MH	1,10
14	pH	pH		6,5 - 9,5	6,0 - 9,5	MH	1,11
15	teplota		°C	55	55	DH	1,12
16	trihalomethany	THM	μg/l	50	50	NMH	1,13
17	zákal		ZF(n)	5	5	MH	1,14

“.

„3. Limitní hodnota je stanovena pro účely § 3b.“.

Dosavadní vysvětlivky č. 3 až 13 se označují jako vysvětlivky č. 4 až 14.

Fyzikální a chemické požadavky

Ukazatel	Jednotka	Limit	Vysvětlivky
chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	mg/l	5,0
pach		přijatelný pro odběratele	4
pH		6-9,5
trihalometany	μg/l	50
volný chlor	mg/l	0,1-1,0	5
vizuální posouzení			6
zákal	ZF(n)	5	7

“.

„2. Minimální četnost provádění rozborů ukazatelů se stanovenou směrnou hodnotou

*) Tyto ukazatele v pitné vodě není nutné stanovovat v případě, že jsou pro ukazatele se stanovenou směrnou hodnotou známé koncentrační hodnoty, které byly pořízené v rámci monitoringu kvality relevantních zdrojů nebo útvarů podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zjištěné v surové vodě podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, nebo zjištěné v rámci předchozího sledování kvality pitné vody. To platí za podmínky, že výsledky nejsou starší než 3 roky a že zjištěné hodnoty nepřekračovaly předepsané směrné hodnoty.“.

„Tabulka A

č.	ukazatel	vysvětlivky
1	Escherichia coli
2	intestinální enterokoky
3	koliformní bakterie
4	počty kolonií při 22 °C
5	počty kolonií při 36 °C
6	mikroskopický obraz - abioseston	1
7	mikroskopický obraz - počet organismů	1
8	mikroskopický obraz - živé organismy	1
9	amonné ionty	5
10	barva
11	dusičnany
12	dusitany	5
13	hliník	2
14	chlor volný nebo jiná aktivní látka chemické dezinfekce	3
15	chemická spotřeba kyslíku-manganistanem (nebo celkový organický uhlík)
16	chuť
17	konduktivita
18	mangan	4
19	pach
20	pH
21	zákal
22	železo
23	teplota
	další relevantní ukazatele vyplývající z posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou

“.

„Tabulka B

č.	Ukazatel	Místa odběru		Vysvětlivky
		Voda upravená +	Voda dodávaná (spotřebitel) ++
	A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
1	Clostridium perfringens	x		1,2
2	intestinální enterokoky	x	x	2
3	Escherichia coli	x	x	2
4	koliformní bakterie	x	x	2
5	mikroskopický obraz - abioseston	x	x	1,2
6	mikroskopický obraz - počet organismů	x	x	1,2
7	mikroskopický obraz - živé organismy	x	x	1,2
8	počty kolonií při 22 °C	x	x	2
9	počty kolonií při 36 °C	x	x	2
	B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
11	1,2-dichlorethan	*	*
12	akrylamid	-	-	3
13	amonné ionty	*	*
14	antimon	*	*
15	arsen	*	*
16	barva	x	x	2
17	benzen		x	4
18	benzo[a]pyren		x
19	beryllium	*	*	5
20	bisfenol A	*	*
21	bor	*	*
22	bromičnany		x	6
23	celkový organický uhlík	*	*	7
24	draslík	*	*	17
25	dusičnany	*	*
26	dusitany	x	x	2
27	epichlorhydrin	-	-	3
28	fluoridy	*	*
29	halogenoctové kyseliny		x	18
30	hliník	*	*
31	hořčík	*	*
32	chemická spotřeba kyslíku Mn	x	x	2,8
33	chlor volný		x	9
34	chlorečnany		x	9
35	chlorethen (vinylchlorid)		x	3
36	chloridy	*	*
37	chloritany		x	9
38	chrom	*	*
39	chuť	x	x	2
40	kadmium		x
41	konduktivita	*	*
42	kyanidy celkové	*	*
43	mangan	*	*
44	měď		x	10
45	microcystin-LR	x		2,11
46	nikl		x	10
47	olovo		x	10
48	ozon	x		2,9
49	pach	x	x	2
50	pesticidní látka	*	*	12
51	pesticidní látky celkem	*	*	12
52	PFAS suma	*	*	19
53	pH	x	x	2
54	polycyklické aromatické uhlovodíky		x	13
55	rtuť	*	*
56	selen	*	*
57	sírany	*	*
58	sodík	*	*
59	stříbro		x	14
60	teplota	x	x	2
61	tetrachlorethen		x
62	trihalomethany		x	15
63	trichlorethen		x
64	trichlormethan (chloroform)		x
65	uran	*	*	16
66	vápník	*	*
67	vápník a hořčík	*	*
68	zákal	x	x	2
69	železo	x	x	2

“.

„(x) Znamená, že v rámci jednoho úplného rozboru musí být vzorek povinně odebrán na tomto místě.“.

„17. Pokud se jedná o stabilní podzemní nebo povrchový zdroj, stačí tento ukazatel stanovit jen jednou ročně; u oblastí, kde se provádí úplný rozbor 1 za 2 roky, pak 1 za 2 roky.

18. Tento ukazatel se stanovuje pouze v případech, že se k dezinfekci pitné vody používá chemická dezinfekce. Jedná se o sumu těchto 5 látek: chloroctová, dichloroctová, trichloroctová, bromoctová a dibromoctová kyselina.

19. Tyto látky se stanovují pouze tehdy, pokud se při posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou dospěje k závěru, že je jejich výskyt v daném zdroji vody pravděpodobný. V případě, že jsou pro tyto látky známé relevantní podlimitní hodnoty, které byly pořízené v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), mohou být tyto hodnoty využity za podmínky, že nejsou starší než 3 roky, při posouzení a řízení rizik systému zásobování pitnou vodou.“.

„A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

*) pro účely ověřovacího monitorování založeného na posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou a na doplnění kultivačních metod lze použít i jiné metody, jako je norma ISO/TS 12869, rychlé kultivační metody, nekultivační metody a molekulární metody, zejména kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR)

**) jedná se o doporučené metody; pro stanovení tohoto ukazatele může laboratoř použít i jinou metodu, pokud prokáže její vhodnost pro daný účel

***) v bodě 4.1 uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody.“.

„

Ukazatel	Mez stanovitelnosti (*)	Nejistota měření (**)	Vysvětlivky
		[% limitní hodnoty (kromě pH)]
	[% limitní hodnoty]
17-beta-estradiol	≤ 80	≤ 50
akrylamid	do výše limitní hodnoty	≤ 30	1
amonné ionty	≤ 30	≤ 40
antimon	≤ 30	≤ 40
arzen	≤ 30	≤ 30
barva	≤ 25	≤ 30
benzen	≤ 30	≤ 40
benzo(a)pyren	≤ 30	≤ 50	2
beryllium	≤ 20	≤ 25
bisfenol A	≤ 30	≤ 50
bor	≤ 30	≤ 25
bromičnany	≤ 30	≤ 40
celkový organický uhlík (TOC)	≤ 30	≤ 30	3
1,2-dichlorethan	≤ 30	≤ 40
draslík	1 mg/l (limitní hodnota není stanovena)	≤ 15
dusičnany	≤ 10	≤ 15
dusitany	≤ 30	≤ 20
epichlorhydrin	≤ 50	≤ 30	1
fluoridy	≤ 10	≤ 20
halogenoctové kyseliny (HAAs)	≤ 30	≤ 50
hliník	≤ 30	≤ 25
hořčík	≤ 20	≤ 20
chemická spotřeba kyslíku manganistanem	≤ 20	≤ 20	4
chlor volný	≤ 25	≤ 20
chlorečnany	≤ 25	≤ 20
chlorethen (vinylchlorid)	≤ 30	≤ 50	1
chloridy	≤ 10	≤ 15
chloritany	≤ 25	≤ 20
chrom	≤ 30	≤ 30
chuť			5
kadmium	≤ 30	≤ 25
konduktivita	≤ 10	≤ 20
kyanidy celkové	≤ 30	≤ 30	6
mangan	≤ 30	≤ 30
měď	≤ 30	≤ 25
microcystin-LR	≤ 20	≤ 25
nikl	≤ 30	≤ 25
nonylfenol	≤ 30	≤ 50
olovo	≤ 30	≤ 25
ozon	≤ 30	≤ 20
pach			5
pesticidní látky	≤ 30	≤ 30	7
pesticidní látky celkem	viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky
PFAS suma	≤ 30	≤ 50
PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS suma	≤ 20***	≤ 50
polycyklické aromatické uhlovodíky	≤ 30	≤ 40	8
reakce vody (pH)		≤ 0,2	9
rtuť	≤ 30	≤ 30
selen	≤ 30	≤ 40
sírany	≤ 10	≤ 15
sodík	≤ 10	≤ 15
stříbro	≤ 10	≤ 25
tetrachlorethen	≤ 30	≤ 30	10
trihalomethany	≤ 30	≤ 40	8
trichlormethan (chloroform)	≤ 10	≤ 25
trichlorethen	≤ 30	≤ 40	10
uran	≤ 30	≤ 30
vápník	≤ 10	≤ 20
vápník a hořčík	≤ 10	≤ 20
zákal	≤ 30	≤ 30	11
železo	≤ 30	≤ 30

Poznámky:

(*) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

(**) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.

(***) Platí pro každou jednotlivou látku.“.

„Postup vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou sestává ze série kroků uvedených v tabulce 1, které vedou ke zpracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a odst. 5 zákona. K charakterizaci rizika použije osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona metodiku uvedenou v tabulkách 2 až 4, nebo jinou srovnatelnou metodiku, která vhodným způsobem posoudí následky a pravděpodobnost výskytu zjištěných nebezpečí, rozdělí je podle míry rizika a určí nepřijatelná rizika. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední; v případě velkých vodárenských systémů a velkého počtu identifikovaných rizik se za nepřijatelná považují pouze ta střední rizika, která by měla velké následky. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou.

Pokud jsou identifikována nepřijatelná rizika, je součástí posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou návrh nápravných a kontrolních opatření k předcházení nepřijatelným rizikům, popřípadě k jejich odstranění nebo podstatnému zmírnění. V případě vodárenských systémů, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, provede se v rámci posouzení a řízení rizik také validace této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce. Validací dezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda, a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů.

Posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou se zpracovává pro každou zásobovanou oblast samostatně. Jestliže je zásobovaná oblast součástí skupinového vodovodu, zpracuje se posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou pro celý skupinový vodovod, pokud má jednoho provozovatele. V případě více provozovatelů skupinového vodovodu se posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou vypracovávají takovým způsobem, aby na sebe posouzení a řízení rizik jednotlivých částí systému obsahově i časově navazovala, nevylučují-li to objektivní okolnosti.

Při vypracování kroků 3 až 5 uvedených v Tabulce 1 zohlední osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Vhodným způsobem musí být zohledněna i rizika vyplývající ze změny klimatu (především nedostatek vody), dále riziko úniků vody vedoucí ke ztrátám vody ve vodovodní síti a rizika plynoucí z netěsnícího potrubí.

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou.

Krok	Název	Obsah	Výstup
1	Ustavení osoby či pracovního týmu	Jmenování osoby či ustavení pracovního týmu odpovědného za zpracování posouzení a řízení rizik, jeho zavedení do praxe a kontrolu plnění naplánovaných opatření.	Hlavní odpovědná osoba, která zpracování provedla, a seznam členů pracovního týmu, pokud zpracování provádělo více osob.
2	Popis systému zásobování vodou	Inventura systému po stránce technické, organizační i personální.	Aktuální popis systému zásobování vodou (zdroj, úprava, distribuce, odběratelé, organizace provozovatele - odpovědnost za jednotlivé úseky systému, způsob dokumentace činností).
3	Identifikace nebezpečí, nebezpečných událostí a jejich příčin	Vyhledání všech relevantních existujících nebo hrozících nebezpečí [§ 2 písm. p)] v posuzovaném systému zásobování; popis stávajících kontrolních [§ 2 písm. t)] a nápravných [§ 2 písm. u)] opatření a jejich propojení s určenými nebezpečími.	Seznam identifikovaných nebezpečí a jejich příčin, rozdělených podle jednotlivých částí systému zásobování a doplněných o již použitá relevantní kontrolní a nápravná opatření. Návrh dodatečného šetření v případě nejasných nebezpečí.
4	Charakterizace rizika	Odhad pravděpodobnosti vzniku nebezpečí podle tabulky 2 a následků zjištěných nebezpečí podle tabulky 3, určení nepřijatelných rizik a s nimi souvisejících kritických bodů [§ 2 písm. s)] v systému zásobování.	Seznam identifikovaných nebezpečí s určením jejich závažnosti, který obsahuje: a) hodnocení pravděpodobnosti jejich výskytu a jejich následků na jakost nebo množství dodávané vody, b) míru rizika každého nebezpečí vyplývající z uvedeného hodnocení, c) označení nepřijatelných rizik (kritických bodů systému).
5	Nápravná a kontrolní opatření	Určení odpovídajících nápravných nebo kontrolních opatření u nepřijatelných rizik nebo dalších rizik, která provozovatel považuje za významná a potřebná k ošetření, a naplánování jejich provedení či zavedení do praxe.	Seznam nepřijatelných rizik s návrhem na: a) nápravná opatření k jejich odstranění nebo zmírnění (tam, kde je to možné), včetně časového harmonogramu, b) kontrolní opatření (tam, kde riziko nelze odstranit).
6	Provozní monitorování kritických bodů	Zavedení systému provozního monitorování zvolených kontrolních opatření u kritických bodů.	Návody na způsob a četnost kontroly kritických bodů formou kontrolních opatření a jejich začlenění do monitorovacího programu, včetně způsobu dokumentování provedených kontrol.
7	Verifikace	Ověření správnosti posouzení a řízení rizik a provozního řádu a jejich účinnosti v praxi.	Popis, jakým způsobem budou hodnoceny správnost a účinnost posouzení a řízení rizik a provozního řádu a jejich naplňování v praxi.
8	Přezkoumání účinnosti	Periodické přezkoumání účinnosti posouzení a řízení rizik na základě nových zkušeností, výsledků o jakosti vody a havárií.	Datum, kdy bude nejpozději provedeno přezkoumání, a podmínky, za kterých má být přezkoumání provedeno okamžitě.

“.

„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 252/2004 Sb.

Postup vypracování posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech

Postup vypracování posouzení a řízení rizik sestává ze šetření, které spočívá v jednotlivých krocích uvedených v tabulce 1 a 2 této přílohy, a následně posouzení pokračuje dle typu prioritního prostoru – tabulka 3 této přílohy (specifická pro riziko olova) a tabulky 4 a 5 této přílohy (specifické pro rizika legionel). Výsledkem, který se zaznamenává do dokumentu posouzení a řízení rizik, je popis vnitřního vodovodu a přípojky, přehled hodnocení jednotlivých nebezpečných událostí a nebezpečí, charakterizace (míra) rizika a opatření k řízení nepřijatelných rizik. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení a řízení rizik.

Pokud je výsledkem hodnocení přítomnosti olova v pitné vodě nízké riziko, není ho již nutné napříště přezkoumávat a aktualizovat.

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení rizik vnitřního vodovodu

Tabulka 2. Způsob a hodnocení šetření generických rizik vnitřního vodovodu.

Poznámka: Pokud u daného vnitřního vodovodu v době hodnocení určitá nebezpečná událost neexistuje, uvede se do dokumentu posouzení a řízení rizik, že tato událost není toho času relevantní.

Tabulka 3. Způsob a hodnocení šetření rizika přítomnosti olova v pitné vodě.

Tabulka 4. Seznam rizikových faktorů pro bakterie rodu Legionella v rozvodu teplé vody a jejich hodnocení

*) V případě, že se teplá voda ohřívá v místě spotřeby průtokovými ohřívači, považuje se riziko přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody za nízké a není potřeba identifikovat nebezpečí (rizikové faktory), charakterizovat riziko a přijímat kontrolní nebo nápravná opatření. V popisu systému zásobování se tato skutečnost uvede jako vysvětlení, proč pro hodnocení rizik legionel chybí kroky 3 až 6 z tabulky 1.

Tabulka 5. Způsob stanovení míry rizika pro přítomnost bakterií rodu Legionella

Počet bodů	Míra rizika	Vysvětlivka
16 – 25	Nízká	Nízké riziko může být stanoveno pouze v případě, že zároveň není žádný z rizikových faktorů č. 13, 14 a 15 (tab. 4) bodově hodnocen jako 5.
26 – 45	Střední
> 45	Vysoká

“.