422
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. září 2005
o prohlášení Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd u Liberce a některých movitých kulturních památek za národní kulturní památky a o změně některých dalších předpisů
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
ČÁST PRVNÍ
PROHLÁŠENÍ HORSKÉHO HOTELU A TELEVIZNÍHO VYSÍLAČE JEŠTĚD U LIBERCE A NĚKTERÝCH MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY
§ 1
(1) Za národní kulturní památku se prohlašuje nemovitá kulturní památka Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce.
(2) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto movité kulturní památky:
a) soubor movitých archeologických nálezů z hradiště Mikulčice z období Velké Moravy,
b) Kodex vyšehradský,
c) Pasionál abatyše Kunhuty,
d) Velislavova bible,
e) soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích,
f) soubor zvonů a cimbálů chrámu sv. Víta v Praze,
g) soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla,
h) Kynžvartská daguerrotypie,
i) soubor automobilů NW a Tatra.
(3) Název, číslo v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „ústřední seznam“), popis a prostorové identifikační znaky národní kulturní památky podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Názvy, čísla v rejstříku ústředního seznamu, charakteristiky a trvalé umístění národních kulturních památek podle odstavce 2 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 2
Pro ochranu národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovují tyto podmínky:
a) obnova národní kulturní památky musí být prováděna v souladu s výsledky současného vědeckého poznání a s cílem trvalého uchování hmotné podstaty a vzhledu národní kulturní památky,
b) způsob užívání národní kulturní památky a činnosti s tím přímo spojené nesmějí ohrozit uchování a rozvoj jejích kulturních a výchovně vzdělávacích funkcí.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády č. 262/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů
§ 3
V písmenu l) přílohy k nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 336/2002 Sb., bod 3 zní:
„3.
| Název: | Důl Michal v Ostravě |
| Popis: | areál kamenouhelného hlubinného dolu tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a technickým zařízením, které jsou kulturními památkami, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků |
| Prostorové identifikační znaky: | |
| Okres: | Ostrava-město |
| Obec: | Ostrava |
| Katastrální území: | Michálkovice |
| Pozemky, parcelní čísla: | stavební parcely: 86, 88, 89, 238, 243, 244/1, 244/2, 245, 246, 248, 249, 448, 824, 825, 826 pozemkové parcely: 17/18, 19 |
| Budovy, čísla popisná: | 413, 714;“. |
ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády č. 337/2002 Sb.
§ 4
Písmeno e) přílohy k nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, zní:
„e) v Moravskoslezském kraji
| Název: | Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren |
| Popis: | areál kamenouhelného hlubinného dolu, vysokých pecí a koksovny tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a technickým zařízením, které jsou kulturními památkami, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků |
| Prostorové identifikační znaky: | |
| Okres: | Ostrava-město |
| Obec: | Ostrava |
| Katastrální území: | Moravská Ostrava |
| Pozemky, parcelní čísla: | 3206/2, 3207, 3209, 3211, 3212, 3214, 3220/1 (část), 3220/2, 3220/3, 3226/1, 3226/2, 3226/3 |
| Katastrální území: | Vítkovice |
| Pozemky, parcelní čísla: | 1051/1, 1051/24, 1051/26, 1051/44, 1051/78, 1051/90 (část), 1051/92, 1051/93, 1051/95.“. |
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 5
Národní památkový ústav vyznačí národní kulturní památky podle § 1 odst. 1, písm. l) bodu 3 přílohy k nařízení vlády č. 262/1995 Sb., ve znění tohoto nařízení, a písm. e) přílohy k nařízení vlády č. 337/2002 Sb., ve znění tohoto nařízení, vždy do 2 vyhotovení kopie katastrální mapy a ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení po 1 vyhotovení uloží do ústředního seznamu a po 1 vyhotovení zašle v případě podle § 1 odst. 1 Krajskému úřadu Libereckého kraje a v ostatních případech Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 6
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr kultury:
Mgr. Jandák v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 422/2005 Sb.
Název, číslo v rejstříku ústředního seznamu, popis a prostorové identifikační znaky národní kulturní památky Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce
| Název: | Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 11864/5-5828 |
| Popis: | budova horského hotelu s televizním vysílačem stojící na hoře Ještěd, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků |
| Prostorové identifikační znaky: | |
| Kraj: | Liberecký |
| Obec: | Liberec |
| Katastrální území: | Horní Hanychov |
| Pozemky, parcelní čísla: | 697, 698 |
| Budova, číslo popisné: | 153 |
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 422/2005 Sb.
Názvy, čísla v rejstříku ústředního seznamu, charakteristiky a trvalé umístění movitých národních kulturních památek
| a) | Název: | Soubor movitých archeologických nálezů z hradiště Mikulčice z období Velké Moravy |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 101553 | |
| Charakteristika: | ucelený soubor tvořený 417 movitými archeologickými nálezy zejména z drahých kovů, z 9. století a 1. poloviny 10. století | |
| Trvalé umístění: | ve sbírkách Archeologického ústavu v Brně Akademie věd České republiky | |
| b) | Název: | Kodex vyšehradský |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 101522 | |
| Charakteristika: | iluminovaný rukopis z 2. poloviny 11. století | |
| Trvalé umístění: | v historickém fondu Národní knihovny České republiky v Praze | |
| c) | Název: | Pasionál abatyše Kunhuty |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 101522 | |
| Charakteristika: | iluminovaný rukopis z 1. třetiny 14. století | |
| Trvalé umístění: | v historickém fondu Národní knihovny České republiky v Praze | |
| d) | Název: | Velislavova bible |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 101424 | |
| Charakteristika: | rukopis s perokresbami z doby kolem roku 1350 | |
| Trvalé umístění: | v historickém fondu Národní knihovny České republiky v Praze | |
| e) | Název: | Soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích |
| Čísla v rejstříku ústředního seznamu: | 131313/4-176, 67964/32-6200, 68446/37-26474, 68447/37-26572, 21983/3-5449, 101478 | |
| Charakteristika a trvalé umístění: | soubor tvořený 6 sochami: | |
| 1. Plzeňská madona, kamenná socha Panny Marie s Ježíšem jako dítětem, z doby kolem roku 1395, umístěná v kostele sv. Bartoloměje, obec a k. ú. Plzeň, okres Plzeň-město, Plzeňský kraj, | ||
| 2. Svatý Petr ze Slivice, kamenná socha světce, z doby kolem roku 1395, umístěná v kostele sv. Petra, obec a k. ú. Milín, okres Příbram, Středočeský kraj, | ||
| 3. Svatá Kateřina z Jihlavy, kamenná socha světice, z doby kolem roku 1400, umístěná v kostele sv. Jakuba, obec a k. ú. Jihlava, okres Jihlava, Kraj Vysočina, | ||
| 4. Jihlavská pieta, kamenné sousoší Panny Marie s mrtvým tělem Ježíše Krista, z doby kolem roku 1400, umístěné v kostele sv. Ignáce, obec a k. ú. Jihlava, okres Jihlava, Kraj Vysočina, | ||
| 5. Třeboňská madona, kamenná socha Panny Marie s Ježíšem jako dítětem, z doby kolem roku 1400, umístěná v kostele sv. Jiljí, obec a k. ú. Třeboň, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj, | ||
| 6. Šternberská madona, kamenná socha Panny Marie s Ježíšem jako dítětem, z doby kolem roku 1400, umístěná v kostele Zvěstování Panny Marie, obec a k. ú. Šternberk, okres Olomouc, Olomoucký kraj | ||
| f) | Název: | Soubor zvonů a cimbálů chrámu sv. Víta v Praze |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 49386/31-16417 | |
| Charakteristika: | historický soubor tvořený 4 zvony: | |
| 1. Zikmund, z roku 1549, | ||
| 2. Václav, z roku 1542, | ||
| 3. Jan Křtitel, z roku 1546, | ||
| 4. Josef, z roku 1602, | ||
| a dále 2 cimbály z roku 1552 a 1 cimbálem z roku 1735 | ||
| Trvalé umístění: | v katedrále sv. Víta, obec hlavní město Praha, městská část Praha 1, k. ú Hradčany | |
| g) | Název: | Soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla |
| Čísla v rejstříku ústředního seznamu: | 11728/1-28, 38927/1-493, 20225/5-1994, 37001/4-1393, 11718/11426, 37439/6-700 | |
| Charakteristika a trvalé umístění: | soubor tvořený 6 oltářními obrazy: | |
| 1. Nanebevzetí Panny Marie, titulní obraz hlavního oltáře, od Karla Škréty z roku 1649, umístěný v kostele Matky Boží před Týnem, obec hlavní město Praha, městská část Praha 1, k. ú. Staré Město, | ||
| 2. Madona žehná maltézským rytířům v bitvě u Lepanta, obraz hlavního oltáře, od Karla Škréty z doby kolem roku 1651, umístěný v kostele Panny Marie pod řetězem, obec hlavní město Praha, městská část Praha 1, k. ú. Malá Strana, | ||
| 3. Narození Panny Marie, titulní obraz hlavního oltáře, od Petra Brandla z roku 1703, umístěný v kostele Narození Panny Marie, obec a k. ú. Doksany, okres Litoměřice, Ústecký kraj, | ||
| 4. Křest Kristův, obraz hlavního oltáře, od Petra Brandla z období let 1715 až 1716, umístěný v kostele sv. Jana Křtitele, obec a k. ú. Manětín, okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj, | ||
| 5. Smrt blahoslaveného Vintíře, titulní obraz bočního oltáře, od Petra Brandla z roku 1718, umístěný v kostele sv. Markéty, obec hlavní město Praha, městská část Praha 6, k. ú. Břevnov, | ||
| 6. Klanění tří králů, titulní obraz hlavního oltáře, od Petra Brandla z roku 1727, umístěný v kostele Zjevení Páně, obec a k. ú. Smiřice, okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj | ||
| h) | Název: | Kynžvartská daguerrotypie |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 13298/34-5888 | |
| Charakteristika: Trvalé umístění: | daguerrotypie zátiší ateliéru umělce z doby krátce před rokem 1839 v mobiliárním fondu Kynžvart Národního památkového ústavu | |
| i) | Název: | Soubor automobilů NW a Tatra |
| Číslo v rejstříku ústředního seznamu: | 101502 | |
| Charakteristika: | soubor tvořený 5 automobily: | |
| 1. NW President, z roku 1898, | ||
| 2. Tatra 11, z roku 1925, | ||
| 3. Tatra 80, z roku 1935, | ||
| 4. Tatra 77a, z roku 1937, | ||
| 5. Tatra 87, z roku 1947 | ||
| Trvalé umístění: | ve sbírkách Národního technického muzea v Praze |