kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

428

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 16. listopadu 2001,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie³⁷) a upravuje

a) rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,

b) způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,

c) stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,

d) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,

e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,

f) požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,

g) ukazatele jakosti surové vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,

h) náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,

i) určení množství odebrané vody bez měření,

j) obecné technické podmínky měření množství dodané vody,

k) způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,

l) způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,

m) obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.

§ 1a

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,

b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,

c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,

d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,

e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“),

f) přiváděcí kanalizační stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,

g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,

i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,

j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,

k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,

l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,

m) odborným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),

n) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody,

o) dodavatelem služby dodávky pitné vody provozovatel vodovodu, který dodává pitnou vodu tímto vodovodem, a

p) dodavatelem služby odvádění odpadních vod provozovatel kanalizace, který odvádí odpadní vodu touto kanalizací.

ČÁST DRUHÁ

ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 4 odst. 9 zákona)

§ 3

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:

a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí¹) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,

b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,

c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),

g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:

a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,

b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.

(3) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se zpracovává samostatně pro jednotlivé obce, pokud je obec v rámci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací členěna na části obce, pak se plán rozvoje zpracovává samostatně pro jednotlivé části obce.

§ 4

(1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na údaje vedené v digitální technické mapě kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví.

(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu:

a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,

b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,

e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy stávajících systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na digitální technickou mapu kraje zpracovanou podle zákona upravujícího zeměměřictví s vyznačením navrhovaných záměrů systémů vodovodů a kanalizací; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.

(3) Mapová část podle odstavce 2 písm. e) se v rámci aktualizací plánu rozvoje zpracovává v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle přílohy č. 25 k této vyhlášce. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry jednotlivých objektů, kterými jsou liniová vedení vodovodů a kanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost vodohospodářské infrastruktury.

(4) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona návrh aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b) až e) a odstavce 3; spolu s návrhem aktualizace plánu rozvoje se dokládá

a) žádost o změnu plánu rozvoje a zdůvodnění navrhované změny zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod nebo změny navrhovaných kapacit u vodovodních řadů a vodárenských objektů nebo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod nebo změny druhu stokové sítě včetně porovnání ekonomických údajů technického řešení uvedeného ve schváleném plánu a navrhovaného technického řešení; součástí žádosti o změnu plánu rozvoje je výpočet hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně pro navrhované konkrétní parametry objektů,

b) vyjádření příslušného správce povodí podle § 4 odst. 5 zákona k navrhované změně plánu rozvoje,

c) stanovisko vlastníka provozně souvisejícího vodovodu a stanovisko oprávněného z odběru povrchových nebo podzemních vod v případě, že se navrhovaný vodovod napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka,

d) stanovisko vlastníka provozně související kanalizace a oprávněného z vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v případě, že se navrhovaná kanalizace napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka, a

e) údaje o vydatnosti a úplné rozbory surové vody v rozsahu tabulky č. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce provedené akreditovanou laboratoří, které nejsou starší než 1 rok, a pokud jsou takové doklady k dispozici, informace o způsobu ochrany vodního zdroje³⁸), v případě plánovaného využití vodního zdroje.

(5) Krajský úřad průběžně předává ministerstvu zemědělství jednotlivé návrhy změn plánu rozvoje k projednání a ke stanovisku v rozsahu § 4 odst. 4.

ČÁST TŘETÍ

EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 5 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 5

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona.

ODDÍL DRUHÝ

MAJETKOVÁ EVIDENCE

§ 6

(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce¹) a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,

b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce¹),

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(4) Stavební úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(5) Soubor vybraných údajů z majetkové evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací.

ODDÍL TŘETÍ

PROVOZNÍ EVIDENCE

§ 7

(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro tyto funkční celky:

a) přiváděcí řady, rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce¹) a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,

b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c) přiváděcí kanalizační stoky, stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,¹)

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence za tento funkční celek nebo jeho části.

(5) Stavební úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(6) Soubor vybraných údajů z provozní evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací.

§ 8

Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části:

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.⁵)

(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu^5a).

§ 9

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů

(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.⁷)

(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti a nejistoty měření prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.^7a)

(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10

Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace

(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.⁸)

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:

a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku,

b) údaje o kolaudačních rozhodnutích nebo o kolaudačních souhlasech ke stavbě, a pokud se tato rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

c) technický popis stavby a jejího vybavení,

d) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,

e) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),

f) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 písm. a) je zpracována také v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle vyhlášky upravující digitální technickou mapu kraje. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry pro jednotlivá liniová vedení vodovodů a kanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost celé infrastruktury.

(5) Pro účel zápisu údajů o vodovodu nebo kanalizaci do digitální technické mapy prostřednictvím jednotného rozhraní³⁵) a pro účel předání těchto údajů podle čl. II zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

§ 11

Provozní deník

(1) Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik³²) podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody³³). Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.

(2) Jeli to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.

(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.

ČÁST ČTVRTÁ

STANOVENÝ FORMÁT FORMULÁŘE K ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE

(K § 6 odst. 10 a 13 zákona)

§ 12

(1) Formulář k žádosti o vydání, změnu nebo zrušení povolení k provozování se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2) Informace k evidenci o vydání, změně nebo zrušení povolení k provozování včetně kopie vydaného rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Struktura evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

§ 12a

(1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností:

a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,

b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,

c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,

d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,

e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,

f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,

g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,

h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,

i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.

(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.

ČÁST PÁTÁ

OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ

(K § 8 odst. 1 a 11 zákona)

§ 13

(1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je

a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,

b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,

c) roční potřeba peněžních prostředků a její krytí,

d) doklady o čerpání vytvořených peněžních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií,

e) evidence peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací a

f) doplňující informace o skutečné tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací.

(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, nejdéle však do 5 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.

(4) Peněžní prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací jsou každoročně tvořeny ve výši adekvátní roční potřeby peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se vypočítá jako podíl hodnoty majetku vyjádřené v reprodukční pořizovací ceně podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle § 5 odst. 3 zákona a teoretické životnosti infrastruktury, přičemž

a) teoretická životnost je pro účely zpracování plánu financování obnovy stanovena pro

1. vodovodní přiváděcí řady a vodovodní síť 80 let,

2. úpravny a zdroje vody 45 let,

3. přiváděcí stoky a stokovou síť 90 let a

4. čistírny odpadních vod 40 let,

b) v případě odděleného vykazování technologie a stavební části je teoretická životnost pro úpravny vody a čistírny odpadních vod stanovena pro

1. technologie 15 let,

2. stavební část úpraven a zdrojů vody 55 let a

3. stavební část čistíren odpadních vod 50 let.

(5) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 5 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(6) Rezervou finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se rozumí peněžní prostředky určené na obnovu vodovodů a kanalizací. Jedná se o rozdíl mezi skutečnou tvorbou a skutečným čerpáním peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Pro účely rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují.

(7) Příděl do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací je tvořen peněžními prostředky z vodného a stočného, pachtovného nebo nájemného a z peněžních prostředků ostatních.

(8) U plátců daně z přidané hodnoty se do tvorby a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

(9) Použití peněžních prostředků na jiné účely, než je obnova vodovodů a kanalizací, je možné pouze dočasně, pokud doba životnosti, u vodovodů ve skupině celkem nebo kanalizací ve skupině podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací celkem, nepřesáhla jednu polovinu životnosti stanovené podle odstavce 4. Tyto peněžní prostředky musí být převedeny do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací zpět nejpozději do 10 let od jejich použití na jiné účely. Další použití peněžních prostředků z rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, než na realizaci obnovy vodovodů a kanalizací, je možné až po převedení peněžních prostředků podle věty druhé.

(10) Použité peněžní prostředky podle odstavce 9 vlastník eviduje samostatně a každoročně zasílá do 28. února ministerstvu plán financování obnovy podle přílohy č. 18 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(11) Způsob tvorby nebo použití finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, který by byl odlišný od pravidel podle odstavců 4, 6 a 9, je možný pouze v individuálních odůvodněných případech. V takovém případě je vlastník povinen zaslat ministerstvu plán financování obnovy podle přílohy č. 18 k této vyhlášce prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací s žádostí o stanovisko ministerstva.

ČÁST ŠESTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(K § 10 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a

b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST OSMÁ

ODDÍL PRVNÍ

POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

(K § 12 odst. 1 zákona)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),

b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,

c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,

d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,

e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den; při posuzování zatížení ovlivněných odpadními vodami z průmyslu se zohlední zatížení podle chemické spotřeby kyslíku (dále jen „CHSK“) s ohledem na poměr k biochemické spotřebě kyslíku (dále jen „BSK₅“); v případě, že poměr BSK₅/CHSK odpovídá hodnotě 0,5, bude použita hodnota CHSK – 120 g kyslíku/den,

f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,

g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,

h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,

i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,

j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,

k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod, a z možnosti opětovného využívání odpadních vod podle § 38 odst. 10 písm. b) vodního zákona,

b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,

c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,

d) z normových hodnot.¹⁵)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,¹⁶) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),

b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ

§ 19

(1) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019. Nově budované či upravované stávající odlehčovací komory musejí být vybaveny účinným odstraněním hrubých nečistot.

(2) Při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019.

§ 19a

Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor

(1) Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.

(2) Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

(3) Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.²¹)

ČÁST DEVÁTÁ

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU

(K § 13 odst. 5 zákona)

§ 21

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.

(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí může provozovatel předat výsledky rozborů v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce průběžně, tyto výsledky však předává nejpozději do 31. března za předcházející rok včetně údaje o ročním odebraném množství surové vody prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

§ 22

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.²³)

(5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 - 36.

(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.

(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným hygienickým zabezpečením vody.

(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.

§ 23

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

ČÁST DESÁTÁ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD

(K § 14 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

§ 24

Kanalizační řád obsahuje:

a) základní údaje, a to

1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,

2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,

b) technický popis stokové sítě, a to:

1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,

2. údaje o situování kmenových stok,

3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,

4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),

5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),

6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),

7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,

8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;

c) mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy

1. hlavních producentů odpadních vod a producentů průmyslových odpadních vod podle právního předpisu upravujícího ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a citlivé oblasti,

2. producentů zahrnujících zdravotnická, veterinární a jim podobná zařízení, kteří mohou do kanalizace vypouštět odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek, zejména léčiv a léčivých přípravků, infekční odpadní vody nebo radioaktivní odpadní vody,

3. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,

4. míst pro měření a odběr vzorků,

5. odlehčovacích komor a výustních objektů,

6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení producentů,

7. čistíren odpadních vod kanalizace;

d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to

1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,

3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,

4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;

e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:

1. kvalitativní hodnocení,

2. průtokové poměry;

f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;²⁴)

g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);

h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam;

i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;

j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;

k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD

§ 26

(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.²⁵)

ČÁST JEDENÁCTÁ

URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ

(K § 16 odst. 6 zákona)

§ 27

(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

ČÁST DVANÁCTÁ

OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY

(K § 17 odst. 9 zákona)

§ 28

(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ

(K § 19 odst. 10 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

§ 29

(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

ODDÍL DRUHÝ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ

§ 30

(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ODDÍL TŘETÍ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ

§ 31

(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ

(K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)

§ 32

(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty²⁸) zařazením do zvolené kategorie, nebo

b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo

c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona,

b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku³¹), než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,

c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,

b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

§ 33

(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

§ 35

(1) Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem³¹) menším než 3,125 m³. h^-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = ³/₄'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m³ za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m³ vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

§ 35a

(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů a výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí podle příloh č. 19 a 19a.

(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí u infrastrukturního vodohospodářského majetku, který je používán výlučně k výrobě, dodání nebo rozvodu pitné vody nebo k odvádění, čištění, popřípadě jinému zneškodňování odpadních vod. Vlastník předává provozovateli výpočet pachtovného nebo nájemného jako podklad pro výpočet ceny pro vodné a stočné nejpozději do 30. září aktuálního kalendářního roku a pro porovnání do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se strany nedohodly jinak.

(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.

(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.

(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20.

(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Porovnání všech položek výpočtu pachtovného nebo nájemného s dosaženou skutečností se provádí pro provozovatele, který je zároveň příjemcem vodného nebo stočného.

(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu. V rámci nákladů pro výpočet pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.

(8) V rámci porovnání všech položek výpočtu

a) ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu,

b) pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.

§ 35b

Do výpočtu cen pro vodné a stočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

ČÁST PATNÁCTÁ

TECHNICKÝ AUDIT

(K § 38 odst. 6 zákona)

§ 36

(1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:

a) úvod (zadání auditu);

b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);

c) specifikace majetku podle majetkové evidence;

d) provozní údaje:

1. popis výroby a její vyhodnocení,

2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,

3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,

4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),

5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;

e) analýzu současného stavu

1. srovnávací,

2. úvahovou;

f) závěry v oblastech

1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,

2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),

3. ekonomie a ceny,

4. smluvní vztahy;

g) návrh opatření pro

1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

2. obce,

3. provozovatele,

4. vodoprávní úřad,

5. ministerstvo.

(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,

b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonané praxi,

d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,

e) popis dosavadní odborné činnosti.

(3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.

(4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

§ 36a

(K § 36 odst. 9 zákona)

(1) Údaji zveřejňovanými podle § 36 odst. 9 zákona jsou údaje o

a) vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace a provozovateli vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby, nebo sídla, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma a adresa sídla, jde-li o právnickou osobu,

2. identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

3. telefonické spojení, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky,

b) rozsahu zmocnění provozovatele vlastníkem podle § 8 odst. 2 zákona, a to údaje o tom, zda

1. je provozovatel povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody podle § 8 odst. 5 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla,

2. je provozovatel povinen uzavřít s odběratelem smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod podle § 8 odst. 6 zákona nebo zda tato povinnost na provozovatele vlastníkem převedena nebyla; zveřejněny musí být informace s platnými údaji, které se týkají smlouvy o dodávce pitné vody a smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod s odběratelem, a

3. právo na úplatu vodného nebo stočného podle § 8 odst. 13 a 14 zákona má vlastník nebo provozovatel,

c) umístění systému vodovodu nebo kanalizace, a to název příslušné obce, části obce a katastrálního území,

d) systému vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1. příslušnost vodovodního řadu k systému vodovodu podle bodu 1 písm. C přílohy č. 1 k této vyhlášce nebo příslušnost kanalizační stoky k systému kanalizace podle bodu 1 písm. C přílohy č. 3 k této vyhlášce,

2. údaje o obyvatelstvu podle bodu 3 příloh č. 1 a 3 k této vyhlášce a

3. technické údaje podle bodu 3 písm. A, bodu 3 písm. B, bodu 3 písm. B1 přílohy č. 2 k této vyhlášce včetně údajů o ztrátách vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu a o procentu ztrát vody v trubní síti podle bodu 3.3 přílohy č. 5 k této vyhlášce nebo údaj o účelovém zařazení stokové sítě podle bodu 4.1 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

e) technických požadavcích na

1. vnitřní vodovod včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod a informace o zákazu propojení vodovodního potrubí s jiným zdrojem vody,

2. vnitřní kanalizaci včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

3. vodovodní přípojky včetně uvedení podmínek pro umístění vodoměru pro měření dodávané vody a požadavků na umístění vodoměrné šachty a požadavků na vodoměrnou sestavu a tlakových podmínek a doporučení a

4. kanalizační přípojky,

f) způsobu zjišťování množství

1. dodané pitné vody, a to měřením vodoměrem nebo směrnými čísly v případě, kdy odběr vody není měřen,

2. vypouštěných odpadních vod, a to měřením vypouštěných odpadních vod do kanalizace, je-li to stanoveno kanalizačním řádem, měřením odebrané vody, která může být následně vypouštěna do kanalizace, nebo podle směrných čísel roční potřeby vody v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, a

3. vypouštěných srážkových vod, a to výpočtem podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, nebo měřením, pokud tak stanoví kanalizační řád,

g) možnosti přerušení nebo omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod s uvedením způsobu náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení,

h) jakosti dodávané pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

i) povinnosti dodržovat kanalizační řád včetně zveřejnění obecně závazných ustanovení a limitů maximálně přípustného znečištění ze schváleného kanalizačního řádu a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod včetně uvedení látek, jejichž vypouštění do kanalizace je zakázáno,

j) kalkulaci ceny pro vodné a pro stočné pro aktuální kalendářní rok podle přílohy č. 19b k této vyhlášce,

k) rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění uvedené v reklamačním řádu, zejména

1. kde lze reklamaci uplatnit,

2. formu a způsoby uplatnění reklamace,

3. požadavky na obsahové náležitosti reklamace,

4. lhůtu pro uplatnění reklamace,

5. způsob informování o vyřízení reklamace,

6. způsob vyřízení reklamace a

7. působnost správních orgánů v oblasti ochrany odběratele,

l) možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití v souladu s místními podmínkami, omezení rizik způsobujících úniky vody a zdravotních rizik souvisejících se stagnací vody, možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo údaj o tom, kde na internetových stránkách lze informace o možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby najít,

m) možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace, například její akumulací a následným využitím, vsakováním na pozemku nebo výparem, a

n) stížnostech a reklamacích uplatněných odběratelem u vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, a statistické údaje o těchto stížnostech a reklamacích.

(2) Formát a struktura databázového souboru údajů podle odstavce 1 písm. a) až d) a n) jsou stanoveny v příloze č. 26 k této vyhlášce.

§ 36b

(K § 36 odst. 10 zákona)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, v informaci pro odběratele o vodném a stočném uvede tyto údaje:

a) adresu odběrného místa,

b) počátek a konec fakturačního období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

c) množství fakturované dodané pitné vody nebo odváděné odpadní vody v m³ s uvedením počátečního a konečného stavu vodoměru nebo způsobu stanovení množství s uvedením směrného čísla podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

d) cenu pro vodné a pro stočné za fakturační období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

e) fakturovanou výši pevné složky pro vodné nebo pro stočné, pokud je pevná složka uplatňována,

f) srovnání spotřeby vody pro odběrné místo za nejméně poslední 2 fakturační období, jsou-li tyto údaje k dispozici,

g) odkaz na reklamační řád a

h) odkaz na internetové stránky obsahující informace podle § 36a.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

§ 37

Zrušují se:

1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA OPADNÍCH VOD

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY NEBO STAVBA K JÍMÁNÍ VODY

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA OPADNÍCH VOD

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH

Místy odběrů vzorků v kontrolních profilech jsou místa:

a) na přítoku surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy; vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem; v případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi; kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud kvalita směsné surové vody je horší než pro kategorii A2,

b) v průběhu úpravy vody technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy; kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly a rozsah a četnost sledovaných parametrů za jednotlivými stupni stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

c) za filtrací nebo na výstupu z úpravny vody, kde se provádí kontrola účinnosti filtrace měřením zákalu jako provozního parametru; místo sledování zákalu stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

d) na výstupu vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody hygienicky zabezpečené,

e) strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů,

f) kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu; tato místa se stanoví podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAH POŽADOVANÝCH ROZBORŮ SUROVÉ VODY

Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišují následující typy rozborů:

1. ÚPLNÝ ROZBOR

2. KRÁCENÝ ROZBOR

3. PROVOZNÍ ROZBOR

1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Úplný rozbor surové vody se provádí v rozsahu tabulky č. 1. V případě surové vody pro vodu upravovanou v četnosti podle tabulky č. 4 a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody. V případě surové vody pro vodu bez úpravy v četnosti podle tabulky č. 5.

Pouze u surové vody pro vodu bez úpravy lze vykázat jako rozbor surové vody, pokud se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji. Je-li to možné, k tomuto odběru se provede časově souvztažný odběr surové vody pro rozbor mikrobiologických ukazatelů.

Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, a to pro daný zdroj surové vody. Výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí.

Úplný rozsah rozboru surové vody

Tabulka č. 1

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Zkratka	Jednotka
1.	Reakce vody (pH)	pH
2.	Barva (po filtraci)		mg/l Pt
3.	Zákal	Z	ZF_n nebo ZF_t
4.	Nerozpuštěné látky	NL₁₀₅	mg/l
5.	Teplota	t	° C
6.	Konduktivita	_K	mS/m
7.	Pach		přijatelný/nepřijatelný
8.	Dusičnany	NO₃^-	mg/l
9.	Dusitany	NO₂^-	mg/l
10.	Amonné ionty	NH₄⁺	mg/l
11.	Celkový dusík	N_celk.	mg/l
12.	Fluoridy	F^-	mg/l
13.	Železo celkové	Fe	mg/l
14.	Mangan	Mn	mg/l
15.	Hliník¹⁾	Al	mg/l
16.	Měď	Cu	μg/l
17.	Zinek	Zn	mg/l
18.	Bór	B	mg/l
19.	Berylium¹⁾	Be	μg/l
20.	Kobalt¹⁾	Co	μg/l
21.	Nikl¹⁾	Ni	mg/l
22.	Vanad¹⁾	V	mg/l
23.	Arsen	As	μg/l
24.	Kadmium	Cd	μg/l
25.	Chrom (veškerý)	Cr	μg/l
26.	Olovo	Pb	μg/l
27.	Selen¹⁾	Se	μg/l
28.	Rtuť	Hg	μg/l
29.	Baryum¹⁾	Ba	μg/l
30.	Kyanidy celkové	CN^-	mg/l
31.	Sírany	SO₄^2-	mg/l
32.	Chloridy	Cl^-	mg/l
33.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l
34.	Fosforečnany	PO₄^3-	mg/l
35.	Fosfor celkový	P_celk.	mg/l
36.	Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	mg/l
37.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l
38.	Pesticidní látky celkem	PLC	μg/l
39.	Pesticidní látky	PL	μg/l
40.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSK_Mn	mg/l
41.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
42.	Nasycení kyslíkem	% O₂	%
43.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
44.	Vápník	Ca	mg/l
45.	Hořčík	Mg	mg/l
46.	Huminové látky¹⁾	HL	mg/l
47.	Absorbance při 254 nm	A₁ ²⁵⁴
48.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK 4,5	mmol/l
49.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK 8,3	mmol/l
50.	Escherichia coli	ECOLI	KTJ/100 ml
51.	Intestinální (střevní) enterokoky	ENT	KTJ/100 ml
52.	Mikroskopický obraz: Počet organismů	PO	jedinci/ml
53.	Abioseston		%
54.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)¹⁾	AOX	mg/l
55.	Termotolerantní koliformní bakterie	TBK	KTJ/ 100 ml
56.	Benzo(a)pyren	BaP	μg/l
57.	Bisfenol A¹⁾	BPA	μg/l
58.	PFAS suma ¹⁾		μg/l
59.	Somatické kolifágy		PTJ²⁾/100 ml
60.	Clostridium perfringens		KTJ/100 ml
61.	Microcystin - LR		μg/l
62.	17-beta-estradiol ¹⁾		ng/l
63.	Nonylfenol ¹⁾		ng/l
64.	Uran	U	μg/l

¹⁾ Stanovuje se v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

²⁾ PTJ - plak tvořící jednotka.

Poznámky k tabulce č. 1:

Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody.

K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSK_Mn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 47: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli 58: PFAS suma se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina.

Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeném podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu příslušný správce povodí dospěje k závěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30 % limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují od okamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

K ukazateli č. 59: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy.

K ukazatelům č. 60 a 63: Stanovuje se pouze u povrchových vod nebo je-li podzemní voda ovlivněna povrchovými vodami.

K ukazateli č. 61: Stanovuje se pouze u povrchových vod na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a v případě zjištění masivního výskytu sinic.

2. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY

Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.

V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.

Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele podle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o

a) ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy,

b) ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce),

c) ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody; výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí,

d) ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).

Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody

Tabulka č. 2

Pořadové číslo ukazatele	Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 1)	Ukazatel	Zkratka	Jednotka
1.	1.	Reakce vody (pH)	pH
2.	2.	Barva (po filtraci)		mg/l Pt
3.	3.	Zákal	Z	ZFn nebo ZFt
4.	4.	Nerozpuštěné látky¹⁾	NL₁₀₅	mg/l
5.	5.	Teplota	T	°C
6.	6.	Konduktivita	K	mS/m
7.	7.	Pach (druh, pokud lze)		přijatelný/nepřijatelný
8.	8.	Dusičnany	NO₃^-	mg/l
9.	9.	Dusitany	NO₂^-	mg/l
10.	10.	Amonné ionty	NH₄⁺	mg/l
11.	13.	Železo celkové	Fe	mg/l
12.	14.	Mangan	Mn	mg/l
13.	15.	Hliník¹⁾	Al	mg/l
14.	31.	Sírany	SO₄^2-	mg/l
15.	32.	Chloridy	Cl^-	mg/l
16.	34.	Fosforečnany	PO₄^3-	mg/l
17.	40.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSK_Mn	mg/l
18.	41.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
19.	43.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
20.	44.	Vápník	Ca	mg/l
21.	45.	Hořčík	Mg	mg/l
22.	46.	Huminové látky¹⁾	HL	mg/l
23.	47.	Absorbance při 254 nm¹⁾	A₁ ²⁵⁴
24.	48.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK 4,5	mmol/l
25.	49.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK 8,3	mmol/l
26.	50.	Escherichia coli	E coli	KTJ/100 ml
27.	51.	Intestinální (střevní) enterokoky	ENT	KTJ/100 ml
28.	52.	Mikroskopický obraz: Počet organismů	PO	jedinci/ml
29.	53.	Abioseston		%
30.	59.	Somatické kolifágy		PTJ/100 ml

¹⁾ Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a pouze při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:

K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSK_Mn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli č. 30: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto prověření snížení hodnoty log odstranění v rámci technologie úpravy vody se provede jednorázově a v případě, že dojde ke změně technologie.

3. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Při provádění provozních rozborů provozovatel zohlední tyto podmínky:

a) součástí provozního rozboru je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v tabulce č. 6 v části 4; stanoví se v případě, že technologický stupeň úpravy zahrnuje filtraci,

b) pro analýzy je možné používat i mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření,

c) provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů; funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována,

d) výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle doporučení výrobce,

e) odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace, ale musí se prokázat, že výsledky jsou stanoveny s požadovanou mezí stanovitelnosti a nejistotou měření,

f) technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody podle výstupů z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Typické ukazatele provozních rozborů vody

Tabulka č. 3

Povrchová voda		Podzemní voda
Teplota	° C	Teplota	° C
Reakce vody (pH)		Reakce vody (pH)
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík	mg/l	Železo	mg/l
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l	Mangan	mg/l
Hliník ¹⁾	mg/l	Formy oxidu uhličitého³⁾	mg/l
Železo ¹⁾	mg/l	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík	mg/l
Mangan	mg/l	Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele²⁾		Zákal	NTU
Zákal	NTU	Dezinfekční činidlo⁴⁾	mg/l
Dezinfekční činidlo⁴⁾	mg/l

¹⁾ Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

²⁾ Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody se musí provádět v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

³⁾ V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů.

⁴⁾ Stanoví se zbytkové desinfekční činidlo v případě chemické desinfekce vody.

Ukazatele provozních rozborů vody se stanovenou referenční hodnotou

Č.	Ukazatel	Jednotka	Referenční hodnota
1	Somatické kolifágy	PTJ/100 ml	50 (v případě surové vody)
2	Zákal	NTU	0,3 NTU v 95 % vzorků a žádný nepřesahující 1 NTU

Poznámky:

1. Při překročení referenční hodnoty je nutné posoudit účinnost úpravy vody po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto posouzení se provede jednorázově v případě, že dojde ke změně technologie.

2. Hodnota zákalu platí za technologickým stupněm filtrace. Nejistota měření by měla být odhadnuta v souladu s normou EN ISO 7027 nebo s jinou rovnocennou standardní metodikou na úrovni 1,0 NTU (jednotky nefelometrického měření zákalu).

ČÁST 3

ROZBORY PITNÉ VODY

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.

PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY

1. Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.

2. Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti), podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.

3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.

4. Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.

5. Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.

6. V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.

7. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření.

8. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.

9. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a dle doporučení výrobce.

10. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

ČÁST 4

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

A) SUROVÁ VODA

Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4 a 5.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 a 5 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.

Pokud se odebírá více vzorků za rok podle tabulky č. 4 a 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.

Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody podle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, respektive NMH pro pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.

DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU

Tabulka č. 4

Četnost /rok
Objem vody vyrobené m³/den (stanoví se dle předchozího kalendářního roku)	provozní rozbor (tab. č. 3) Doporučená četnost a dále podle x	krácený rozbor (tab. č. 2) Minimální četnost	úplný rozbor (tab. č. 1) Minimální četnost pro upřesnění kategorie
do 100	x	1	x
101 – 1 000	6	2	1
1 001 – 4 000	26	4	1
4 001 – 10 000	26	8	1
10 001 – 20 000	104	12	2
20 001 – 30 000	365	12	2
nad 30 000	x	24	4

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedenými podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru s četností nižší než 4x se doporučuje střídat roční období.

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY

Tabulka č. 5

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji.

Četnost /rok
Objem vody vyrobené m³/den	krácený rozbor (tab. č. 2)	úplný rozbor (tab. č. 1)
do 100	1	x
101 – 1 000	2	1
1 001 – 4 000	4	1
4 001 – 10 000	8	1
10 001 – 20 000	12	1
20 001 – 30 000	12	1
nad 30 000	x	x

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Součástí provozních rozborů je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v následující tabulce (nevztahuje se na zdroje podzemní vody, kde je zákal způsoben přítomností železa a manganu).

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ K PROVOZNÍMU SLEDOVÁNÍ ZÁKALU

Tabulka č. 6

Objem vody vyrobené v m³/den	Provozní rozbor
≤ 1 000	týdně
> 1 000 až ≤ 10 000	denně
> 10 000	průběžně

Poznámka:

Minimální lhůta pro uchovávání dat je 3 roky.

C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod písmeny d), e), f) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody, se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.

3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle

a) překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu; pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

b) počtu nevyhovujících vzorků (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu,

c) počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.

4. Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které mají překročenou stanovenou směrnou hodnotu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo nemají tímto předpisem určen hygienický limit, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.

5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

6. Výsledky provozních rozborů surové vody a výsledky rozborů pitné vody, včetně informací o zdroji surové vody za poslední dva roky musí být na vyžádání poskytnuty zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru prováděného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou	CHSK_Cr	mg/l
Nerozpuštěné látky sušené	NL	mg/l

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Amoniakální dusík	N – NH₄ ⁺	mg/l
Celkový dusík	N_celk.	mg/l
Celkový fosfor	P_celk.	mg/l

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU³⁵)

MÍSTA ODBĚRŮ:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod,

c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

Tabulka č. 1

Velikost čistírny odpadních vod Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)	Minimální typ odběru vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok
	Typ A		Typ B		Typ C
	BSK₅ CHSK_CrNL	N – NH₄ ⁺ N_celk P_celk	BSK₅ CHSK_CrNL	N – NH₄ ⁺ N_celk P_celk	BSK₅ CHSK_CrNL	N – NH₄ ⁺ N_celk P_celk
< 500	2	1
500 – 2 000	4	2
2 001 – 5 000			4	4
5 001 – 10 000			6	6
10 001 – 50 000			12	12
□ nad 50 000					26	26

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

Poznámka:

Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.

B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

MÍSTA ODBĚRU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod

Tabulka č. 2

Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatel	Četnost sledování vybraných ukazatelů / rok
< 500	x
500 – 2 000	x
2 001 – 5 000	x
5 001 – 10 000	6
10 001 – 50 000	12
□ nad 50 000	26

x) Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)

Typ vzorku:

Obvykle Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i prostým vzorkem

Prostý vzorek se získá jednorázovým odběrem v určitém místě a čase.

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,

d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako prostý vzorek, popřípadě dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují

a) rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl,

b) obsah sušiny, ztráta žíháním.

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Počet připojených ekvivalentních obyvatel	Počet rozborů za rok
do 500	x
501 – 5 000	x
5 001 – 25 000	2
25 001 – 100 000	4
nad 100 000	4

x) Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.

Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje:

- dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),

- bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod.

4. Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

Příloha č. 11

OBSAH ŽÁDOSTI A DOKUMENTY PŘEDKLÁDANÉ SPOLU S ŽÁDOSTÍ O VYDÁNÍ, ZMĚNU A ZRUŠENÍ POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH

FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O VYDÁNÍ POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

I. BYTOVÝ FOND

Byty.

1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m³

2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m³

3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m³

Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.

Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

Rodinné domy.

Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m³ na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

Rekreační chaty (chalupy).

Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m³ jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m³ se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m³, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY

a) je uvedena základní potřeba vody – ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;

b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;

c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

kancelářské budovy

(bez stravování)

	na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
4.	WC, umyvadla	8 m³
5.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	14 m³
6.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	18 m³

školy

(bez stravování)

	na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
7.	WC, umyvadla	3 m³
8.	WC a tekoucí teplá voda	5 m³

mateřské školy a jesle s celodenním provozem

(bez stravování)

	na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
9.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	8 m³
10.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	16 m³

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

(směrná čísla pouze pro ubytování)

		na jedno lůžko za rok
hotely a penziony
11.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	45 m³
12.	většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	23 m³
13.	restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.
14.	pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
	denní připouštění bazénu	10 m³
	sauna, welnes	10 m³
V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
15.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	25 m³
16.	v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě	15 m³
17.	stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.
stravování – kuchyně, jídelna (bezobslužné)
na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
18.	dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	3 m³
19.	vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	8 m³
20.	bufet, občerstvení	1 m³

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

		na 1 pracovníka v denním průměru za rok
zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
21.	na jednoho pracovníka	18 m³
lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
22.	na jednoho pracovníka	18 m³
zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
23.	na jednoho pracovníka	20 m³
ošetřovaná osoba
24.	na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok	2 m³
rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
25.	na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
26.	na jednoho pracovníka	18 m³
		na jedno lůžko za rok
nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
27.	na jedno lůžko	50 m³
léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
28.	na jedno lůžko	45 m³

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

	multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla)
	při plné obsazenosti za rok
29.	na jedno sedadlo a jedno představení denně	1 m³
přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla)
	na jednoho stálého pracovníka za rok
30.		14 m³
	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
31.	na jednoho návštěvníka	2 m³
tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
32.	na jednoho návštěvníka	20 m³
	na 1 hřiště za rok
33.	kropení antukových hřišť krytých	230 m³
34.	kropení antukových hřišť nekrytých	460 m³
	na 100 m² za provozní den
35.	kropení travnatých hřišť	20 m³
		za rok
36.	golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje	22 500 m³
	na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
37.	WC, umyvadla	1 m³
	Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
zimní stadion
38.	pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)

VI. RESTAURACE, VINÁRNY

(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

	Restaurace, vinárny, kavárny
	na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
39.	pouze výčep	50 m³
40.	výčep, podávání studených jídel	60 m³
41.	výčep, podávání studených jídel a teplých jídel	80 m³
Vybavení na mytí skla: (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
42.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu	450 m³
43.	mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu	60 m³

VII. PROVOZOVNY

	na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
44.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m³
45.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m³
46.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny	30 m³
holičství a kadeřnictví
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky)
47.	v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou	50 m³
samostatné prádelny (zakázkové)
48.	na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	1 m³
49.	na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46

VIII. PRODEJNY

	prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
50.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m³
prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
51.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	20 m³
52.	na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)	34 m³
	na 100 kg živých ryb
53.	prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb	6 m³
potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)
	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
54.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m³
Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

	hospodářská zvířata
	na jeden kus v průměru za rok
55.	dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů	36 m³
56.	býk	18 m³
57.	tele, ovce, koza, vepř	6 m³
58.	prasnice	8 m³
59.	kůň	14 m³
60.	pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)	1 m³
drůbež
	na 100 kusů v průměru za rok
61.	slepice, perličky	11 m³
62.	husy, kachny, krůty	36 m³

X. ZAHRADY

	v průměru za rok
63.	venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m²	16 m³
64.	sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m²	3 m³
65.	pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti	12 m³
66.	průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu

XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

	v průměru za rok
67.	osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) - předpokládá se mytí 10 x ročně	1 m³
Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

Pořadové číslo	Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
			mezní	mezní	mezní
1.	Reakce vody (pH)	pH	6,5-9,5	5-6,5 9,5-10	< 5 nebo < 10
2.	Barva po filtraci	mg/l Pt	20	100	200
3.	Nerozpuštěné látky suš.	mg/l	10
4.	Teplota	°C	20	25	25
5.¹⁾	Konduktivita	mS /m	125	125	125
6.	Pach		přijatelný		nepřijatelný
7.	Dusičnany	mg/l	50	50	50
8.	Fluoridy	mg/l	1,5	1,5	1,5
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	0,01	0,02	0,03
10.	Železo celkové	mg/l	0,2	1	2
11.	Mangan	mg/l	0,05	0,5	1,5
12.	Měď	mg/l	0,050	0,050	0,1
13.	Zinek	mg/l	3	5	5
14.	Bor	mg/l	1	1	1
15.	Berylium	μg/l	2	2	2
16.	Nikl	mg/l	0,020	0,030	0,030
17.	Arsen	mg/l	0,010	0,010	0,020
18.	Kadmium	mg/l	0,005	0,005	0,005
19.	Chrom veškerý	μg/l	25	50	50
20.	Olovo	μg/l	10	25	50
21.	Selen	μg/l	10	10	10
22.	Rtuť	μg/l	1	1	1
23.	Kyanidy celkové	mg/l	0,05	0,05	0,05
24¹⁾	Sírany	mg/l	250	250	250
25.¹⁾	Chloridy	mg/l	100	100	250
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,2	0,2	0,5
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	0,1	0,1
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	μg/l	0,1	0,1	0,2
29.	Pesticidní látky celkem	μg/l	0,5	0,5	0,5
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg /l	3	10	15
31.	Amonné ionty	mg/l	0,5	1	3
32.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	5	7	10
33.	Huminové látky	mg/l	2,5	5,0	8,0
34.	Escherichia coli	KTJ/100 ml	50	5 000	50 000
35.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100 ml	20	2000	20 000
36.	Intestinální (střevní) enterokoky	KTJ/100 ml	20	1000	10 000
37.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml	50	3 000 500²⁾	10 000 1 000²⁾
38.	Pesticidní látky	μg/l	0,1	0,1	0,5
39.	Hliník	mg/l	0,2	1,0	2,0
40.	Bisfenol A	μg/l	2,5	2,5	2,5
41.	PFAS suma	μg/l	0,1	0,1	0,1
42.	Benzo(a)pyren	μg/l	0,01	0,01	0,01
43.	Uran	μg/l	15	16	16

¹⁾ U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

²⁾ Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou nebo vícestupňovou úpravou.

Poznámky k tabulce č. 1a:

M - mezní, povinné hodnoty.

1. Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

2. Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

3. Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 μg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

4. Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

5. Ukazatel pořadové číslo 29 (pesticidní látky celkem): je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.

6. Ukazatel pořadové číslo 38 (pesticidní látky): sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 μg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky – 0,1 μg/l respektive 0,5 μg/l.

7. Ukazatel pořadové číslo 41: „PFAS suma“ se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, příslušný správce povodí dospěje kzávěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30% limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují odokamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

8. Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí doložit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
Železo	mg/l	0,2	5	20
Mangan	mg/l	0,05	1,0	2,0
Sulfan	mg/l	platí limity pachu	platí limity pachu	platí limity pachu

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Pro kategorii	Typy úprav
A1	Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2	Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, mikrofiltraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování, iontovou výměnu, infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3	Úprava surové vody vyžaduje dvou nebo vícestupňovou úpravu vody, která se skládá z prvního separačního stupně (sedimentace, koagulace, flotace), filtrace na vhodném filtračním materiálu a z dalších vhodných technologických procesů, např. ozonizace, AOP (pokročilé oxidační procesy), sorpce na granulovaném aktivním uhlí, membránová separace, případně jejich kombinací. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné se použijí mimořádně za podmínky dodržení požadavků uvedených v § 14 odst. 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3	Podle § 13 odst. 2 zákona lze výjimečně vodu této jakosti odebírat pro výrobu pitné vody za předpokladu, že bude aplikován postup úpravy vody, který zajistí dosažení jakosti vyráběné vody v souladu s požadavky právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Využití takového zdroje vody a technologie úpravy vody musí být v tomto případě projednána s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a upravitelnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou a zkušebním provozem v délce minimálně 6 měsíců pro ověření dostatečné účinnosti úpravy vody. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka:

Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (například typ úpravy A1 pro kategorii A2). Aplikace uvedených úprav jednotlivých kategorií surové vody a jejich účinnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy vody.

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1. Základní zařazení nového zdroje surové vody

a) základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5),

b) surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků,

c) každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie; výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele,

d) je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3,

e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2. Upřesnění kategorie

a) stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce; k hodnocení budou použity výsledky všech krácených a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce; v každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3,

b) ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a tato je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací),

c) pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v odstavci 1 písm. b) a c),

d) pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

3. Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek,

b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené; zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie,

c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, nasycení kyslíkem; odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,

d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1, popřípadě A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory; pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4. Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5. V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6. Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky č. 1b této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (I_u,_p) vybraných ukazatelů podle vztahu:

Iu,p =Iu1 a100+Iu2 b100 + Iu3 c100+ Iu4 d100 ,

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.

2. Index upravitelnosti (I_u) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (I_u1⁼ 1, I_u2⁼ 2, I_u3⁼ 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je I_u4⁼ 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (I_u) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v části 1 přílohy č. 13

MEZE STANOVITELNOSTI A NEJISTOTA MĚŘENÍ

	Ukazatel	Jednotka	Mez stanovitelnosti¹⁾	+/- Nejistota měření²⁾(% kromě pH)
1.	Reakce vody (pH)			0.2 abs.h.
2.	Barva (po filtraci)	mg/l Pt	5	30%
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	3	25%
4.	Teplota	°C	x	10%
5.	Konduktivita	mS/m	5	20%
6.	Pach		přijatelný/ nepřijatelný
7.	Dusičnany	mg/l	3	20%
8.	Fluoridy	mg/l	0,2	20%
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)	mg/l	0,01	40%
10.	Železo celkové	mg/l	0,05	25%
11.	Mangan	mg/l	0,01	30%
12.	Měď	μg/l	10	30%
13.	Zinek	mg/l	0,01	30%
14.	Bor	mg/l	0,05	25%
15.	Berylium	μg/l	50	30%
16.	Nikl	mg/l	0,001	30%
17.	Arsen	μg/l	1	30%
18.	Kadmium	μg/l	0,5	30%
19.	Chrom veškerý	μg/l	1	30%
20.	Olovo	μg/l	1	30%
21.	Selen	μg/l	1	30%
22.	Rtuť	μg/l	0,2	30%
23.	Kyanidy celkové	mg/l	0,010	30%
24.	Sírany	mg/l	10	20%
25.	Chloridy	mg/l	10	20%
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,02	25%
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	40%
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	μg/l	0,02	40%
29.	Pesticidní látky celkem	μg/l	viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	0,5	20%
31.	Amonné ionty	mg/l	0,05	20%
32.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	1	20%
33.	Huminové látky	mg/l	0,5	30%
34.	Escherichia coli	KTJ/100ml	x	x
35.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	x	x
36.	Intestinální (střevní) enterokoky	KTJ/100ml	x	x
37.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml	x	x
38.	Pesticid jednotlivý	μg/l	0,01	40%
39.	Hliník	mg/l	0,005	30%
40.	Bisfenol A	μg/l	1	40 %
41.	PFAS suma	μg/l	0,03	40 %
42.	Benzo(a)pyren	μg/l	0,002	40 %

¹⁾ Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

²⁾ Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.

Poznámky:

x - Charakteristiky metody nejsou stanoveny.

K ukazateli 23: Příslušná metoda stanoví celkový obsah kyanidů ve všech formách.

K ukazateli 29: Pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.

K ukazateli 41: Uvedené platí pro jednotlivou látku.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zejména z celkové bilance znečištění odpadních vod, které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu, k ohrožení jakosti povrchové vody definované přílohou č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.

3. Při stanovení vybraných ukazatelů a dalších podmínek pro vypouštění odpadních vod ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která produkují odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů do kanalizace, se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN 75 6406.

4. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod a odpadních vod se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník nebo provozovatel kanalizace s ohledem na emisní standardy, které jsou podle charakteristiky výrobní činnosti stanovené v jiném právním předpisu¹), a na normy environmentální kvality¹) navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.

5. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek podle § 39 odst. 3 vodního zákona je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

6. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt. U zařízení podle zákona o integrované prevenci platí pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích.

7. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

8. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

Ukazatel	Symbol	Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku¹⁾mg/l
Reakce vody	pH	6,0 – 9,0
Teplota	T	40° C
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	800
Chemická spotřeba kyslíku	CHSK_Cr	1600
Nerozpuštěné látky	NL	500
Dusík amoniakální	N- NH₄⁺	45
Dusík celkový	N_celk.	60
Fosfor celkový	P_celk.	10
Rozpuštěné anorganické soli	RAS	2500
Kyanidy celkové	CN^-_celk.	0,2
Kyanidy toxické	CN^-_tox.	0,1
Uhlovodíky C 10 – C 40	C10-C40	10
Extrahovatelné látky	EL	80
Tenzidy aniontové	PAL-A	10
Rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	1,0
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Cr_celk.	0,3
Chrom šestimocný	Cr⁶⁺	0,1
Olovo	Pb	0,1
Arsen	As	0,2
Zinek	Zn	2
Kadmium	Cd	0,1
Salmonella spp.²)		negativní nález

¹⁾ Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

²⁾ Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

Druh plochy	plocha v m²	odtokový součinitel	redukovaná plocha v m²(plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
D
E
F
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový normál* :........ mm/rok, tj. .......... m³/(m²* rok)
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m³= součet redukovaných ploch v m² krát dlouhodobý srážkový normál* v m³/(m² * rok).

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál vdaném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,9.

b) Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,6**

c) Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,4.

d) Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,3**.

e) Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,1**.

f) Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,05.

** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s^-1*m^-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.

Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizace.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U₁ až U_n), kde n je celkový počet kategorií.

U₁ je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m³/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m³/rok].

2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S₁ podle § 35 této vyhlášky.

3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

Si=k+a×Uib,

kde i = 1, ... n.

4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S_i.

Poznámka:

Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům.

5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2.

Poznámka:

Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ velkým odběratelům.

6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

a=S1-kU1b

7. Pevné složky (S_i+1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

Si+1=k+a×Ui+1b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

SS=Qs×JSS-DSS

^sS	celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok

Q_s	celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m³/rok

JSS	jednosložkové stočné v Kč/m³

DSS	dvousložkové stočné v Kč/m³.

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru

Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:

∑i=1ni≤m×N+Z

p_i	počet odběrů v jednotlivých kategoriích

m	% stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)

N	ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/rok

Z	přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.

Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ

1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:

A. Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Plátce DPH:

Osoba oprávněná jednat za vlastníka:

B. Fyzická osoba:

Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma,

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla nebo místa hlášeného pobytu:

2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):

3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:

4. Způsob evidence tvorby a čerpání prostředků obnovy v účetní evidenci a čísla bankovních účtů, na kterých je rezerva finančních prostředků na obnovu uložena:

Tabulka č. 1 Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací:

Tabulka č. 2 Rezerva finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací - tvorba, čerpání, dluh (v Kč)

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

KALKULACE CEN PRO VODNÉ A CEN PRO STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX (t)

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

Tabulka č. 1

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

Tabulka č. 2

Kalkulace pachtovného nebo nájemného

Tabulka č. 3

Kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné pro rok XXXX+1 (t+1) při použití dvousložkové formy vodného a stočného.

Tabulka č. 4

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 5

Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele/pronájemce ve vodném a stočném

Tabulka č. 6

Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČLENĚNÍ KALKULAČNÍCH A OSTATNÍCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI KALKULACI CENY PRO VODNÉ A CENY PRO STOČNÉ

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

Tabulka č. 1

Řádek	Položka	Obsah	Poznámka
1	2	3	4
I.	Příjemce vodného a stočného	Název subjektu, který je prodávajícím ve smyslu zákona o cenách, například ten, který inkasuje od odběratelů platby za vodné a za stočné.
II.	Provozovatel -název a IČO	Název subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného krajského úřadu. IČO uvedeného subjektu.
III.	Vlastník - název a IČO	Vlastník infrastruktury vodovodů a kanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II. IČO uvedeného subjektu.	Uvádí se všichni vlastníci a spoluvlastníci infrastruktury v daném roce.
IV.	Formulář A až G a rok	„Formulář A - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX (t)“. „Formulář B - Výpočet ceny mezi provozovateli případně i mezi vlastníky provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, u pitné vody předané a odpadní vody převzaté se pro výpočet ceny pro vodné nebo ceny pro stočné roku XXXX (t) použije řádek H nebo I. U Formuláře B se doplní IČO subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána. „Formulář C - jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije objem vody vyrobené. „Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX (t)“. „Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX (t)“. „Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije řádek G. Formulář G - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX (t)“ pro případy, kdy je voda dodaná/odvedená pro své vlastní zařízení, tj. příjemce je zároveň odběratelem. Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu v návaznosti na kalkulaci nákladů resp. ceny k vykazované jednotce, nikoliv ve formě zpracování.	Formuláře A až G se zpracovávají i v případě, že je voda dodávána resp. odváděna zdarma, tedy s nulovou cenou. Pro výpočet cen pro vodné a cen pro stočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní evidence VÚPE. Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci Porovnání nezasílají na Ministerstvo zemědělství, ale ukládají se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F se uvádí do VÚPE. Formulář G slouží k výpočtu ceny vody dodané resp. odvedené související s jinou činností příjemce vodného a stočného. Jedná se například o zásobování vodou, popřípadě odvádění odpadních vod z například u příjemců typu: pivovar, nemocnice, armádní zařízení.
V.	Index 1 až x	V případě dvou a více jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo provozovatele bude příslušné písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodné a ceny pro stočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři. Vyplňuje se pořadové číslo jednotlivých výpočtů cen.
VI.	IČPE související s cenou	Identifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné	IČPE obsahují i IČME. IČME = identifikační číslo majetkové evidence.
VII.	Prostředky obnovy na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO	Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy. Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku podle vybraných údajů provozní evidence a teoretické doby životnosti. Týká se pouze infrastrukturního majetku ve vlastnictví příjemce vodného a stočného.	V případě IČPE vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení souvisejících nákladů.
VII.1	Z toho: Prostředky na obnovu z vodného a stočného na rok xxxx (t)	Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“ z vodného a stočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 nebo 16, umožňující obnovu. Týká se pouze infrastrukturního majetku souvisejícího s kalkulovanou cenou ve vlastnictví příjemce vodného a stočného.	V případě IČPE vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení souvisejících nákladů.
VIII.	Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME (mil. Kč)	Uvádí se hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME součtem cen všech majetků vodovodů a kanalizací zahrnutých vdaných VÚPE, viz řádek VI. k 31. 12. kalendářního roku předcházející rok sestavení kalkulace, tedy roku xxxx-2 (t-2) při zohlednění provedených změn v roce xxxx (t) nebo xxxx-1 (t-1). Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací. V porovnání se ve sloupci Skutečnost použije hodnota k 31. 12. roku xxxx (t) a ve sloupci Kalkulace se použije hodnota z kalkulace ceny pro vodné/stočné. V případě, že se IČPE týká více kalkulací cen, je nutné jeho hodnotu rozdělit podle stejné rozvrhové základny, jako se dělí související náklady spojené s využitím tohoto majetku.	Uvádí se u všech formulářů A, B a G, to znamená i indexovaných, v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele. Slouží k rámcové kontrole stanovené výše prostředků na obnovu generovaných v ceně pro vodné a ceně pro stočné.

1.	Materiál	Skupina podpoložek - součet
1.1	- surová voda podzemní + povrchová	Náklad na odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou.	U podzemní vody se podle vodního zákona jedná o poplatek za odebrané množství podzemní vody a u vody povrchové se jedná o cenu za odběr povrchové vody.
1.2	- pitná voda převzatá/odpadní voda předaná k čištění	Náklad u vody pitné (si. 3) na nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (si. 4) na převzetí odpadních vod k jejich převodu a čištění jinými provozovateli. Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi.	V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzata a u odpadní vody, kterým byla předána
1.3	- chemikálie	Náklad na nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (si. 3) a čištění odpadních vod (si. 4).	Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 - ostatní provozní náklady ve vlastní režii.
1.4	- ostatní materiál	Náklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 80 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti, například jednorázový nebo postupný odpis.	Nezahrnují se náklady na materiál spotřebovaný při údržbě, opravách a obnově. Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2 a 4.3.
2.	Energie	Skupina podpoložek - součet
2.1	- elektrická energie	Náklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního majetku.	Náklady na elektrickou energii v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve znění pozdějších předpisů, se zahrnují do ostatních výnosů - řádek 7.
2.2	- ostatní energie	Náklady na plyn, teplo, pohonné hmoty.	Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie - řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8.
3.	Osobní náklady	Skupina podpoložek - součet
3.1	- mzdové náklady	Nákladem jsou veškeré mzdy včetně náhrady mezd a dále náklady vyplývající z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce kromě nákladů zahrnutých do řádku 9.1.	Do mezd se nezahrnují mzdy pracovníků provádějících opravy. V případě užití tak zvaného druhotného okruhu se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu do řádku 4.2, 4.3 nebo 5.3 - obdoba externích služeb.
3.2	- osobní náklady další	Nákladem je pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace. To vše ve vazbě na řádek 3.1 mzdové náklady. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech.
4.	Ostatní přímé náklady	Skupina podpoložek - součet
4.1	- odpisy infrastrukturního majetku	Odpisy zde uvádí vlastníci infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovody a kanalizace. Provozní společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického zhodnocení infrastrukturního majetku pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, například odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů.	Neuvádí se zde odpisy provozního majetku - provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele - ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků.
4.2	- opravy infrastrukturního majetku obnovující	Náklady tvoří veškeré opravy s charakterem obnovy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci. Vykazuje se zde obnova infrastrukturního majetku, pokud se o ní neúčtuje jako o investici, tedy například jako pořízení hmotného investičního majetku, technické zhodnocení.
4.3	- opravy infrastrukturního majetku ostatní	Jedná se o opravy, realizované v případě přerušení nebo omezení plynulého provozu, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, při nichž nedochází k prodloužení životnosti infrastrukturního majetku nebo jeho části. Jedná se o opravy, kterými dochází k udržení funkčního stavu v původní životnosti a nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení majetku, nemění způsob ani výše odpisu. Jedná se především o lokální opravy a opravy například injektáží, záplatou. Dále se zde uvádějí náklady související s pravidelnou údržbou a opravy přípojek umístěných ve veřejném prostranství
4.4	- pachtovné /nájemné infrastrukturního majetku	Nákladem jsou finanční prostředky, které věcně a časově souvisí s propachtováním / pronájmem vodovodu a kanalizace v příslušném období. Blíže viz tabulka č. 3 níže.
5.	Jiné provozní náklady	Skupina podpoložek - součet
5.1	- poplatky za vypouštění odpadních vod	Nákladem jsou platby jak za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu.	Jedná se o poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle vodního zákona.
5.2	- ostatní provozní náklady externí	Nákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Může se jednat například o likvidaci kalů externě, pojistné majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i pachtovné nebo nájemné provozního majetku, provozní náklady na externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, dopravu externě a smlouvy o dílo.
5.3	- ostatní provozní náklady ve vlastní režii	Nákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů, včetně souvisejících osobních nákladů. Může se jednat například o laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na geografický informační systém interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.
6.	Finanční náklady	Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, úplaty spojené s účelovými úvěryT	Nezahrnují se úplaty za přijaté a odeslané platby a úroky z provozních úvěrů - zahrnují se do správní režie.
7.	Ostatní výnosy	Výnosy za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Například za čištění dovezených odpadních vod zpracování dovezeného kalu ze septiků, různé zpracování dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů.	Uvádí se v záporné hodnotě.
8.	Výrobní režie	Nákladem jsou odpisy geografického informačního systému, vodoměrů s pořizovací cenou nad 80 tis. Kč a dále odpisy provozního majetku, opravy na budovách provozních středisek. Spotřeba energií a vody provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami.	Opravy dopravních a stavebních prostředků mohou být vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách. Zahrnují se zde i opravy a odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku. Daně a poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění spojené s provozem a výrobou, například daň z nemovitých věcí.
9.	Správní režie	Náklady zahrnují osobní náklady ve smyslu položek 3.1 a 3.2 vedené ve správních činnostech. Dále zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu, tepla a vody v administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací.	Podílová režie se použije také v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné, například projekční a poradenská činnost včetně například inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti, pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru. Daně a poplatky spojené s administrativní činností.
9.1	- z ř. 9 osobní náklady režijní správní	Jedná se o mzdové náklady a osobní náklady další náklady související se mzdami managementu, administrativních pracovníků a účetních.
10.	Úplné vlastní náklady	Jedná se o součet všech výše uvedených nákladových položek.
A	Počet pracovníků	Uvádí se pouze počet výrobních pracovníků vč. externích na 2 desetinná místa podle pracovního úvazku. Vychází se ze 40 hod. týdně na jednoho pracovníka.
B	Voda pitná fakturovaná v mil. m³	Při kalkulaci ceny pro vodné se ve sloupci 3 uvádí množství předpokládané na základě očekávaného množství vody pitné fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené, resp. množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném kalendářním roce.	Za pitnou vodu fakturovanou se považuje množství vody dodané v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec.
C	- z toho domácnosti v mil. m³	Obdobně jako v řádku B, ale množství se týká pouze domácností.	Údaj neslouží výpočtu ceny.
D	Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m³	Při kalkulaci ceny pro stočné se ve sloupci 4 uvádí množství předpokládané na základě očekávaného množství odpadní vody fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené, tedy množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném kalendářním roce.	Za vodu odpadní fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec.
E	- z toho domácnosti	Obdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností.	Údaj neslouží výpočtu ceny.
F	Voda srážková fakturovaná v mil. m³	Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok. Za vodu fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.	Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné množství fakturované.
G	Voda odpadní čištěná v mil. m³	Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vod do vod povrchových. Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná.	Údaj slouží kontrolním orgánům.
H	Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m³	Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.	Údaj slouží kontrolním orgánům. V případě formuláře „A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla odpadní voda převzatá.
I	Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m³	Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.	Údaj slouží kontrolním orgánům. V případě formuláře „A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla odpadní voda předaná. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla pitná voda předána. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla odpadní voda předána.
J	Voda vyrobená	Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.	Údaj slouží pro výpočet jednotkových nákladů vyrobené vody.

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

Tabulka č. 2

Řádek	Položka	Obsah	Poznámka
1	2	3	4
11.	JEDNOTKOVÉ NÁKLADY	ř. 10/B (resp. D+F)
12.	Vyrovnávací položky	Skupina podpoložek - součet
12.1	Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace		Hodnota může být pouze záporná. V případě kladné hodnoty se tato položka neuplatňuje. Tato hodnota je vypočtena podle pravidel cenové regulace platných v roce t-2.
12.2	Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP -finanční nástroje.	Využívá se pouze pro projekty financované v rámci OPŽP.	Hodnota může být kladná nebo záporná.
13.	ÚVN + vyrovnávací položky	ř. 10 + ř. 12	Úplné vlastní náklady včetně vyrovnávací položky
14.	Kalkulační zisk/ztráta	V rámci výpočtu cen pro vodné a cen stočné se v jednotlivých nákladových kalkulačních položkách uvádějí veškeré ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk podle cenových předpisů. Kalkulace ceny však musí být zpracována tak, aby kalkulovaná cena odpovídala ceně, která bude odběratelům skutečně uplatňována a fakturována. V případě, že je uplatňovaná cena nižší, uvede se částka, o kterou bude výsledná cena „dotována“ v záporné hodnotě. Maximální výše zisku je upravena platnými pravidly cenové regulace v rámci cenového rozhodnutí - výměr Ministerstva financí.	V kalkulaci si příjemce stanoví výši zisku podle pravidel cenové regulace podle svých potřeb tak, aby výsledná cena odpovídala ceně uplatňované - viz ř. 20. V příloze 20 - je řádek 14. vypočten jako rozdíl součinu uplatněné ceny a fakturovaného množství a ř. 13 „ÚVN + vyrovnávací položky“.
15.	- podíl kalkul, zisku / ztráty z ÚVN	(ř. 14/ř. 13) * 100	Jedná se o orientační ukazatel v %
16.	- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku	Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“ podle přílohy č. 18, řádek 8 nebo 16, umožňující obnovu z vodného nebo stočného nad rámec nákladové položky č. 4.1 odpisy a položky 4.2 opravy infrastrukturního majetku obnovující.	Ř. VII. 1 - 4.1 - 4.2, přičemž minimální hodnota je 0.
17.	- zisk k použití/ ztráta	ř. 14 - ř. 16	Slouží k tvorbě prostředků na rozvoj infrastrukturního a provozního majetku, k úhradě ekonomicky neoprávněných nákladů a jako odměna vlastníků příjemce, pro příděly do fondů tvořených ze zisku.
18.	Celkem ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta	Jedná se o kalkulované, popřípadě skutečné - celkové vodné nebo stočné.
19.	Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková	ř. B nebo D + F nebo^*
20.	UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné a cena pro stočné	ř. 18/ř. 19	Uplatňovaná cena podle přílohy č. 19 k této vyhlášce musí odpovídat uplatňované ceně v příloze č. 20 k této vyhlášce. V případě změny ceny například poskytnutí slevy je nutné zpracovat aktualizaci kalkulace ceny v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Pokud na základě aktualizace kalkulace bylo uplatněno více cen, pak v příloze č. 20 uplatněnou cenou je průměrná skutečná cena. Skutečná cena je taková, která byla odběratelům skutečně fakturována, a to při zohlednění oprav podle cenových předpisů. Průměr je vypočten jako vážený průměr podle objemu vody.
21.	UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné a cena pro stočné + DPH	ř. 20 + DPH	Jedná se o uplatňovanou cenu včetně DPH podle daňových předpisů.
22.	Plně obnovující cena	Když (4.1 + 4.2)< než VII. pak (ř. 10 - 4.1 - 4.2 - ř. 4.4 + VII. + 4.4.7) / ř. 19 jinak (ř. 10 - 4.4 + 4.4.7)/ř. 19	Plně obnovující cena je cena, která při daném objemu fakturované vody pokrývá veškeré související ekonomicky oprávněné náklady a roční výši prostředků na obnovu.

^*Pro formulář B se použije řádek H nebo I, pro formulář C se použije řádek J, pro formulář F se použije řádek G.

Kalkulace pachtovného nebo nájemného

Tabulka č. 3

Řádek	Položka	Obsah	Poznámka
1	2	3	4
4.4	Pachtovné / nájemné infrastrukturního majetku	Celková výše pachtovného / nájemného infrastrukturního majetku očekávaného, respektive skutečně fakturovaného vlastníkem infrastrukturního majetku za příslušný kalendářní rok, popřípadě jeho část, se kterým věcně i časově souvisí. Tato hodnota musí být stejná jako hodnota ř. 4.4 v tabulce č. 1.	V případě, že se pachtovné / nájemné jednoho vlastníka týká více kalkulací případně Porovnání, zpracovatel rozpočítá jeho celkovou výši i jednotlivé náklady a zisk popřípadě ztrátu nebo prostředky obnovy podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení nákladů v tabulce č. 1. V případě, že vlastník nefakturuje pachtovné / nájemné, tzn., ř. 4.4 = 0, případně je údaj uveden v záporné hodnotě; je nutné, aby zaslal zpracovateli kalkulace nebo porovnání údaje o nákladech, a informace o roční výši prostředků obnovy na související VIM (viz řádky: 4.4.1, 4.4.2, 4.4.3, 4.4.4).
4.4.1	- odpisy propachtovaného / pronajatého majetku infrastrukturního majetku	Souhrn účetních odpisů propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku vlastníka.
4.4.2	- opravy infrastrukturního majetku obnovující, které hradí vlastník propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku	Celková výše nákladů na opravy s charakterem obnovy propachtovaného / pronajatého majetku hrazená jeho vlastníkem.	Obdoba položky 4.2 v tabulce č. 1
4.4.3	- opravy infrastrukturního majetku ostatní, které hradí vlastník propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku	Celková výše nákladů na opravy ostatní a údržbu propachtovaného /pronajatého majetku hrazená jeho vlastníkem.	Obdoba položky 4.3 v tabulce č. 1
4.4.4	- ostatní nákladové položky zahrnuté v pachtovném / nájemném nad rámec položek č. 4.4.1, 4.4.2., 4.4.3	Ostatní skutečné náklady vlastníka spojené s propachtovaným / pronajatým majetkem. Jedná se zejména o správní režii vlastníka související s propachtovaným / pronajatým majetkem nebo například úroky z úvěrů čerpaných na realizaci plánu obnovy infrastrukturního majetku nebo úroky z úvěrů čerpaných na pořízení majetku.
4.4.5	- zisk / ztráta	Jedná se o přiměřený zisk nebo ztrátu vlastníka z pachtovného / nájemného, kterou má k rozdělení. Záporný rozdíl, tedy ztráta, upozorňuje na dotování pachtovného / nájemného.
4.4.6	- z ř. 4.4.5 prostředky na obnovu propachtovaného / pronajatého ze zisku	Finanční prostředky zahrnuté do pachtovného / nájemného podle plánu financování obnovy, ponížené o odpisy propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku a opravy z charakterem obnovy tohoto majetku. V případě nulového zisku nebo ztráty uvedené na řádku 4.4.5 musí zde být vyplněna nula!	Jedná se o část účetního zisku plynoucího z pachtovného nebo nájemného. V případě nepodnikající fyzické osoby se jedná o tržby z nájemného snížené o související náklady, které jsou určeny na obnovu infrastrukturního majetku.
4.4.7	Plně obnovující pachtovné / nájemné Když (4.4.1 + 4.4.2)< než 4.4.8 pak (ř. 4.4.3 + 4.4.4 + 4.4.8) jinak (4.4.1 + 4.4.2 + 4.4.3 + 4.4.4)	Jedná se o teoretickou výši pachtovného / nájemného, která pokrývá veškeré související náklady a celkovou roční výši prostředků obnovy na propachtovaný / pronajatý infrastrukturní majetek.	V případě, že součet 4.4.1 + 4.4.2 je vyšší než 4.4.8, použije se pro výpočet plně obnovujícího pachtovného / nájemného součet všech nákladových položek.
4.4.8	Prostředky obnovy propachtovaného / pronajatého majetku na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO jeho vlastníka	Roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku vlastníky pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy.	Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku a stanovené doby životnosti.
4.4.9	Z toho: Prostředky na obnovu z pachtovného / nájemného na rok xxxx (t)	Prostředky potřebné a vymezené na obnovu propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací z vodného a stočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 resp. 16, umožňující obnovu.

Tabulka č. 4

Řádek	Položka	Obsah	Poznámka
1	2	3	4
23.	Pevná složka - (UVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)	Jedná se o část součtu UVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta
23a.	- podíl z celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního zisku/ztráty	V % vyjádřený podíl pevné složky na součtu celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního zisku/ztráty.
24.	Pohyblivá složka - (ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)	Jedná se o rozdíl celkových ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta a pevné složky (ř. 23).
24a.	- z toho: ÚVN + vyrovnávací položky	Výše celkových UVN + vyrovnávacích položek obsažených v pohyblivé složce.
24b.	Kalkulační zisk / ztráta	Výše kalkulačního zisku/ ztráty obsažená v pohyblivé složce.
25.	UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky	Uplatňovaná cena pohyblivé složky přepočtená na m³.
26.	UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPH	Uplatňovaná cena pohyblivé složky včetně DPH přepočtená na m³.
27.	Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nejnižší a nejvyšší platby za pevnou složku v Kč za rok a přípojku

Poznámky:

1. Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu zdroje hrazených ze zisku s technologií na úpravu vody, tedy úpravna vody nebo bez technologie na úpravu vody, tedy vrt nebo vrty jednoho jímacího území, dělené měřeným množstvím vody předávané k dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady.

2. Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům.

3. Jednotkové náklady na dopravu odpadní vody v případě sítě a krátkého přivaděče, bez měření mezi sítí a přivaděčem, jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům au jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněným o množství fakturovaných srážkových vod.

4. Jednotkové náklady na čištění odpadních vod jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na čištění odpadních vod dělené množstvím čištěných odpadních vod.

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 5

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 6

4.4.5.1	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá)	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá) a která je přiřazena ke konkrétní kalkulaci. Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty k 31. prosinci roku t-2, kde rok t je rokem uplatňování ceny, při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku.
4.4.5.2	Míra návratnosti (M_v)	Maximální míra návratnosti pro vlastníka je ve výši 0,92 %.
4.4.5.3	Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (Z_NKV)	Zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka infrastrukturního majetku podle cenové regulace.
4.4.5.4	Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem	Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.
4.4.5.5	Celkový zisk v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka	Zisk celkem v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu vlastníka v ř.4.4.5.3, který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 4.4.5.4 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace.
4.4.5.6	Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m³(PZ_t-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci	Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m³(PZ_t-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.
4.4.5.7	Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m³	Index meziročního nárůstu zisku na 1 m³ je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu PZ_t / PZ_t-1 ≤ 1,07, kde t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace, PZ_t je hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ v roce t podle kalkulace, PZ_t-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.
4.4.5.8	Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku	Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m³(PZ_t-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.
4.4.5.9	Přiměřený zisk podle cenové regulace	Přiměřený zisk v pachtovném podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku v pachtovném nebo nájemném zajišťujícím návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.
4.4.5	Kalkulační zisk/ztráta	Výše kalkulačního zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). U porovnání pak výše skutečně realizovaného zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, v roce xxxx (t).

Příloha č. 19b

KALKULACE CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX (t) v členění jednotkových nákladů

Tabulka č. 1

I.	Příjemce vodného a stočného
II.	Provozovatel – název a IČO
III.	Vlastníci – název a IČO

Řádek podle tabulky č. 1 a 2 přílohy č. 19	Kalkulační položky v Kč/m³(tedy v Kč na 1 000 litrů)	Voda pitná	Voda odpadní
		xxxx (t)	xxxx (t)
		Kalkulace	Kalkulace
1.	Materiál
2.	Energie
3.	Osobní náklady
4.	Ostatní přímé náklady¹⁾
5.	Jiné provozní náklady
6.	Finanční náklady
7.	Ostatní výnosy
8.	Výrobní režie
9.	Správní režie
11.	Jednotkové náklady z úplných vlastních nákladů
12.	Vyrovnávací položky
12.1	Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace
12.2	Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky Operačního programu Životní prostředí
14.	Kalkulační zisk/ ztráta
16.	- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku
17.	- zisk k použití/ ztráta
20.	UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné bez DPH
21.	UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné + DPH

¹⁾ Jedná se zejména o kalkulační položky umožňující reprodukci vodohospodářského majetku - odpisy, obnovující opravy infrastrukturního majetku a pachtovné nebo nájemné infrastrukturního majetku.

Tabulka č. 2

Řádek podle tabulky č. 4 přílohy č. 19	Text	Měrná jednotka	Voda pitná	Voda odpadní
Řádek podle tabulky č. 4 přílohy č. 19	Text	Měrná jednotka	Kalkulace	Kalkulace
1	2	2a	4b	7b
25.	UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky	Kč.m^-³
26.	UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPH	Kč.m^-3
	UPLATŇOVANÁ CENA pevné složky za odběrné místo	Kč.m^-3
	UPLATŇOVANÁ CENA pevné složky za odběrné místo + DPH	Kč.m^-3

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK KALKULACE CEN PRO VODNÉ A CEN PRO STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx (t) A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TEMŽE ROCE

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

Tabulka č. 1

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

Tabulka č. 2

Kalkulace pachtovného / nájemného

Tabulka č. 3

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné při dvousložkové formě

Tabulka č. 4

Tvorba a čerpání peněžních prostředků na obnovu infrastrukturního majetku

Tabulka č. 5

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 6

Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele nebo pronájemce ve vodném a stočném

Tabulka č. 7

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE

TEXTOVÁ ČÁST

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto:

- popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC-a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“,

- popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“,

TABULKOVÁ ČÁST

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu XML. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru:

(N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
nr	N	pořadové číslo
nuts	T	označení kraje (např. CZ021)
nazev	T	jméno kraje

Tabulka OBCEROZ - obsahuje číselník obcí s rozšířenou působností

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
nr	N	pořadové číslo
kraj	T	označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE)
okres	N	označení okresu („ident“) do kterého obec patří
nazev	T	jméno obce s rozšířenou působností
ident	N	identifikační číslo obce s rozšířenou působností

Tabulka OBCE - obsahuje číselník obcí

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj	T	označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE)
okres	N	označení okresu, do kterého obec patří
obecroz	N	označení obce s rozšířenou působností, pod kterou obec spadá („ident“ OBCEROZ)
icob	T	identifikační číslo obce (UIR)
kodobec	T	kódové číslo obce (UIR)
nazev	T	jméno obce
acislo	T	identifikační číslo obce
psc	T	poštovní směrovací číslo
poradi	N	pořadové číslo obce v kódu PRVKUK

Tabulka VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
oznac	T	označení vodovodu
kraj	T	označení kraje, do kterého obec patří
skupvod	T	přiřazení vodovodů ke skupinovému
provoz	T	označení provozovatele
nazev	T	jméno vodovodu
typ	N	samostatný nebo přiřazený ke skupinovému
rokpripoj	N	rok připojení
zapis	N	0 k vodovodu nejsou přiřazeny technické údaje, 1 k vodovodu jsou přiřazeny technické údaje
invvl – invv30	D	vodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invvpo	D	vodovody - investiční náklady po roce 2030
invkl – invk30	D	kanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invkpo	D	kanalizace - investiční náklady po roce 2030
zpracovate	T	zpracovatel PRVKUK
poznamka	T	poznámka k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi)

Tabulka SKUPVODOVOD - obsahuje číselník oblastních vodovodů

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj	T	označení kraje, do kterého vodovod patří
oznac	T	označení oblastního vodovodu
nazev	T	jméno oblastního provozovatele
poradi	N	pořadové číslo

Tabulka MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj	T	textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021)
obecroz	N	čtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí,
okres	N	čtyřmístné kódové číslo okresu, nepovinné
icob	T	identifikační číslo obce podle registru obcí
obec	T	kódové číslo obce, ke které patří, vyplněno
kodcob	T	kódové číslo části obce
kodlok	N	dvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad
nazev	T	název města, obce, osady
psc	T	poštovní směrovací číslo obce
acislo	T	kódové číslo obce zpracovatele PRVKUK
rok1	N	výchozí rok (2002)
rok2	N	rok ve kterém platí údaje obyv2, rekr2 atd. (2005)
rok3	N	rok ve kterém platí údaje obyv3, rekr3 atd. (2010)
rok4	N	rok ve kterém platí údaje obyv4, rekr4 atd. (2015)
rok5	N	rok ve kterém platí údaje obyv5, rekr5 atd. (2020)
rok6	N	rok ve kterém platí údaje obyv6, rekr6 atd. (2025)
rok7	N	rok ve kterém platí údaje obyv7, rekr7 atd. (2030)
obyv1	N	počet trvale bydlících obyvatel ve výchozím roce
obyv2	N	počet trvale bydlících obyvatel v roce 2005
obyv3	N	počet trvale bydlících obyvatel v roce 2010
obyv4	N	počet trvale bydlících obyvatel v roce 2015
obyv5	N	počet trvale bydlících obyvatel v roce 2020
obyv6	N	počet trvale bydlících obyvatel v roce 2025
obyv7	N	počet trvale bydlících obyvatel v roce 2030
rekr1	N	počet přechodně bydlících obyvatel ve výchozím roce
rekr2	N	počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2005
rekr3	N	počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2010
rekr4	N	počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2015
rekr5	N	počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2020
rekr6	N	počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2025
rekr7	N	počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2030
pvod1	N	počet obyvatel připojených na vodovod ve výchozím roce
pvod2	N	počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2005
pvod3	N	počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2010
pvod4	N	počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2015
pvod5	N	počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2020
pvod6	N	počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2025
pvod7	N	počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2030
pkan1	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci ve výchozím roce
pkan2	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2005
pkan3	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2010
pkan4	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2015
pkan5	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2020
pkan6	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2025
pkan7	N	počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2030
pcov1	N	počet obyvatel připojených na ČOV ve výchozím roce
pcov2	N	počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2005
pcov3	N	počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2010
pcov4	N	počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2015
pcov5	N	počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2020
pcov6	N	počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2025
pcov7	N	počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2030
vods	N	vodovod stávající (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno)
vodb	N	vodovod v budoucnosti (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno)
prum1	D	průměrná potřeba vody v m³/den ve výchozím roce
prum2	D	průměrná potřeba vody v m³/den v roce 2005
prum3	D	průměrná potřeba vody v m³/den v roce 2010
prum4	D	průměrná potřeba vody v m³/den v roce 2015
prum5	D	průměrná potřeba vody v m³/den v roce 2020
prum6	D	průměrná potřeba vody v m³/den v roce 2025
prum7	D	průměrná potřeba vody v m³/den v roce 2030
max1	D	maximální potřeba vody v m³/den ve výchozím roce
max2	D	maximální potřeba vody v m³/den v roce 2005
max3	D	maximální potřeba vody v m³/den v roce 2010
max4	D	maximální potřeba vody v m³/den v roce 2015
max5	D	maximální potřeba vody v m³/den v roce 2020
max6	D	maximální potřeba vody v m³/den v roce 2025
max7	D	maximální potřeba vody v m³/den v roce 2030
vvr1	D	voda specifická z VVR v 1/os×den ve výchozím roce
vvr2	D	voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2005
vvr3	D	voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2010
vvr4	D	voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2015
vvr5	D	voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2020
vvr6	D	voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2025
vvr7	D	voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2030
vfc1	D	voda specifická z VFC v 1/os×den ve výchozím roce
vfc2	D	voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2005
vfc3	D	voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2010
vfc4	D	voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2015
vfc5	D	voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2020
vfc6	D	voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2025
vfc7	D	voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2030
vfd1	D	voda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím roce
vfd2	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2005
vfd3	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2010
vfd4	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2015
vfd5	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2020
vfd6	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2025
vfd7	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r.2030
vfo1	D	voda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím roce
vfo2	D	voda specifická z VFD v 1/os×den v r.2005
vfo3	D	voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2010
vfo4	D	voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2015
vfo5	D	voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2020
vfo6	D	voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2025
vfo7	D	voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2030
vnf1	D	voda specifická z VNF v 1/os×den ve výchozím roce
vnf2	D	voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2005
vnf3	D	voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2010
vnf4	D	voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2015
vnf5	D	voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2020
vnf6	D	voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2025
vnf7	D	voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2030
kans	N	kanalizace stávající (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno)
kanb	N	kanalizace budoucí (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno)
covs	N	čistírna odpadních vod stávající (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno)
covb	N	čistírna odpadních vod budoucí (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno)
ovkom1	D	produkce komunálních OV v m³×den ve výchozím roce
ovkom2	D	produkce komunálních OV v m³×den v roce 2005
ovkom3	D	produkce komunálních OV v m³×den v roce 2010
ovkom4	D	produkce komunálních OV v m³×den v roce 2015
ovkom5	D	produkce komunálních OV v m³×den v roce 2020
ovkom6	D	produkce komunálních OV v m³×den v roce 2025
ovkom7	D	produkce komunálních OV v m³×den v roce 2030
znkom1	D	produkce komunálního znečištění v kg/den ve výchozím roce
znkom2	D	produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2005
znkom3	D	produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2010
znkom4	D	produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2015
znkom5	D	produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2020
znkom6	D	produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2025
znkom7	D	produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2030
ovpru1	D	produkce průmyslových OV v m³×den ve výchozím roce
ovpru2	D	produkce průmyslových OV v m³×den v roce 2005
ovpru3	D	produkce průmyslových OV v m³×den v roce 2010
ovpru4	D	produkce průmyslových OV v m³×den v roce 2015
ovpru5	D	produkce průmyslových OV v m³×den v roce 2020
ovpru6	D	produkce průmyslových OV v m³×den v roce 2025
ovpru7	D	produkce průmyslových OV v m³×den v roce 2030
znpru1	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den ve vých. roce
znpru2	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2005
znpru3	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2010
znpru4	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2015
znpru5	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2020
znpru6	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2025
znpru7	D	produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2030
ovcel1	D	produkce OV celkem v m³×den ve výchozím roce
ovcel2	D	produkce OV celkem v m³×den v roce 2005
ovcel3	D	produkce OV celkem v m³×den v roce 2010
ovcel4	D	produkce OV celkem v m³×den v roce 2015
ovcel5	D	produkce OV celkem v m³×den v roce 2020
ovcel6	D	produkce OV celkem v m³×den v roce 2025
ovcel7	D	produkce OV celkem v m³×den v roce 2030
zncel1	D	znečištění OV celkem v kg/den ve výchozím roce
zncel2	D	znečištění OV celkem v kg/den v roce 2005
zncel3	D	znečištění OV celkem v kg/den v roce 2010
zncel4	D	znečištění OV celkem v kg/den v roce 2015
zncel5	D	znečištění OV celkem v kg/den v roce 2020
zncel6	D	znečištění OV celkem v kg/den v roce 2025
zncel7	D	znečištění OV celkem v kg/den v roce 2030
invv1 - invv30	D	vodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invvpo	D	vodovody - investiční náklady po roce 2030
invk1 - invk30	D	kanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invkpo	D	kanalizace - investiční náklady po roce 2030
zpracovate	T	zpracovatel PRVKUK
poznamka	T	text (max 255 znaků), ve kterém je možno uvést poznámku k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi)

Tabulka TECUDAJ - obsahuje technické údaje investic

id_nr	N	automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj	T	textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021)
obecroz	N	čtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí,
obec	T	kódové číslo obce, ke které patří
kodcob	T	kód části obce
kodlok	N	dvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad
nazev_obce	T	název města, obce, osady, skupinového vodovodu
typ	N	typ investice: 1 = zdroje 2 = úpravny 3 = vodojemy 5 = řady a přípojky 6 = ČOV 7 = kanalizační řady a přípojky
nazevobj	T	název
pro typ=1	zdroj
kap1	D	kapacity [m3/den]
kap2,..,kap4	D	případné změněné hodnoty kapacity
rok1,..rok3	N	roky změn kapacity (v roce rok1 se kapacita změní na kap2, v roce rok2 na kap3 atd.). Pokud jsou rok1 nebo rok2 nebo rok3 nevyplněny nebo 0, kapacita se nemění
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=2	úpravna vody
kap1	D	kapacita [l/s]
rok1	N	rok uvedení do provozu
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=3	vodojemy
pocet1	N	objem stávajících vodojemů [m3] ve výchozím roce (2000)
pocet2	N	objem nových [m3] v r. 2020
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=5	vodovodní řady a přípojky
kap1	D	délka vodovodních řadů [km] ve výchozím roce (2000)
kap2	D	délka rekonstruovaných vodovodních řadů [km] v r. 2020
kap3	D	délka nových vodovodních řadů [km] v r. 2020
pocet1	N	počet vodovodních přípojek ve výchozím roce (2000)
pocet2	N	počet nových vodovodních přípojek v r. 2020
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=6	ČOV
kap1	D	kapacita v m3/d
kap2	D	kapacita BSK5 v kg/d
rok1	N	rok, ke kterému se vztahují údaje kap1, kap2. Pokud je 0 nebo není vyplněn, v programu se neobjeví a předpokládá se, že údaje se vztahují k výchozímu roku
pocet1	N	typ čistírny
pocet2	N	způsob likvidace kalu
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
		Typy čistíren 0 neurčeno 1 septik 2 septik s dočištěním 3 domovní mikročistírna-disky 4 domovní mikročistírna-filtry 5 kořenová čistírna 6 stabilizační nádrž 7 čistírna s biokontaktory 8 malá aktivační. čistírna s nitrifikací 9 aktivační čistírna 10 aktivační čistírna s nitrifikací 11 aktivační čistírna s denitrifikací a nitrifikací 12 čistírna s biologickými filtry 13 aktivační čistírna a rybník 14 aktivační čistírna s nitrifikací a rybník 15 aktivační čistírna s nitrifikací a mikrosíty 16 aktivační čistírna a rychlofiltrace 17 čistírna s nitrifikací a srážením P 18 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P 19 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P + filtry.
		Způsob likvidace kalu 0 neurčeno 1 odvážen na zem. pozemky 2 odvážen na jinou ČOV 3 kal odvodňován na ČOV
pro typ=7	kanalizační řady a přípojky
kap1	D	délka kanalizačních řadů [km] ve výchozím roce (2000)
kap2	D	délka rekonstruovaných kanalizačních řadů [km] v r. 2020
kap3	D	délka nových kanalizačních řadů [km] v r. 2020
pocet1	N	počet nových kanalizačních přípojek v r. 2020
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
identobj	N	0 - stávající investice, 1 - rekonstrukce, 2 - nová investice
vyplňuje se pouze v řádcích ve kterých je typ 1,2,3,6

Příloha č. 25

MAPOVÁ ČÁST VODOVODŮ A KANALIZACÍ

STRUKTURA MAPOVÉ ČÁSTI

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je obsah a formát mapové části vodovodů a kanalizací stanoven takto:

Vrstvy budou předány ve formátu ESRI Shapefile v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální S-JTSK (EPSG: 5514).

Seznam požadovaných geovrstev je následující:

• vodovody
	■	V_rady:	vodovodní řady	linie
	■	V_zdroj:	zdroje vody (studny, vrty, jímací zářezy)	body
	■	V_uv:	úpravny vody	body
	■	V_v:	vodojemy	body
	■	V_csv:	čerpací stanice	body
• kanalizace
	■	K_stoky:	kanalizační stoky	linie
	■	K_cov:	čistírny odpadních vod	body
	■	K_cs:	čerpací stanice	body
	■	K_v:	kanalizační výusti	body
	■	K_ok:	odlehčovací komory	body

Atributy a formát zapisovaných dat pro jednotlivé vrstvy jsou následující:

(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti, DT datum ve formátu den, měsíc, rok „DD.MM.RRRR“).

VODOVODY:

Atributová tabulka k vrstvě V_rady – obsahuje doplňkové informace k vodovodním řadům:

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	dn	N	dimenze řadu (DN),
•	material	N	číselník
			•	1 - kov,
			•	2 - plasty,
			•	3 - litina
			•	4 - jiný,
			•	5 - nespecifikováno,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh,
•	IČME	T	evidenční číslo záměru v evidenci editora je identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 1, tabulka VUME_VOD).

Atributová tabulka k vrstvě V_zdroj – obsahuje doplňkové informace ke zdrojům vody:

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh,
•	IČME	T	je identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 1, tabulka VUME_UV),
•	icoc	N	evidenční číslo záměru v evidenci editora je identifikační číslo v systému podniku Povodí nebo IS surová voda spravované Českým hydrometeorologickým ústavem.

Atributová tabulka k vrstvě V_uv – obsahuje doplňkové informace k úpravnám vody (ÚV):

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh,
•	IČME	T	je identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 2, tabulka VUME_UV).

Atributová tabulka k vrstvě V_v – obsahuje doplňkové informace k vodojemům:

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	typ	N	číselník
			•	1 - věžový,
			•	2 - zemní,
			•	3 - ostatní,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě V_csv – obsahuje doplňkové informace k čerpacím stanicím vodovodů (ČSV):

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě V_rs – obsahuje doplňkové informace k jinému technologickému objektu vodovodní sítě (RS):

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh.

KANALIZACE

Atributová tabulka k vrstvě K_stoky – obsahuje doplňkové informace ke kanalizačním stokám:

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	ucel	N	číselník
			•	0 - stoková síť jednotná,
			•	1 - stoková síť oddílná splašková,
			•	2- stoková síť oddílná srážková (dešťová),
			•	3 - stoková síť ostatní,
•	druhs	N	číselník
			•	0 - stoková síť gravitační,
			•	1 - stoková síť tlaková,
			•	2 - stoková síť podtlaková,
•	dn	N	dimenze (DN),
•	material	N	číselník
			•	1 - kamenina,
			•	2 - beton,
			•	3 - plasty,
			•	4 - jiný,
			•	5 - nespecifikováno,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh,
•	IČME	T	je identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 3, tabulka VUME_KANAL).

Atributová tabulka k vrstvě K_cov – obsahuje doplňkové informace čistírnám odpadních vod (ČOV):

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	kap	D	projektovaná kapacita Q_d [m³/d],
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh,
•	IČME	T	je identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č 4, tabulka VUME_COV).

Atributová tabulka k vrstvě K_cs – obsahuje doplňkové informace k čerpacím stanicím (ČS):

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh.

Atributová tabulka k vrstvě K_v – obsahuje doplňkové informace ke kanalizačním výustím:

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh,
•	IČME	T	identifikační číslo majetkové evidence z VÚME (vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle Přílohy č. 4, tabulka VUME_COV),
•	ispop	N	je identifikační číslo v systému ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností).

Atributová tabulka k vrstvě K_ok – obsahuje doplňkové informace k odlehčovacím komorám:

•	datum	DT	identifikátor změny, datum změny,
•	stav	N	číselník
			•	1 - stávající stav,
			•	2 - návrh.

Příloha č. 26

FORMÁT A STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU ÚDAJŮ

[K § 5 odst. 6 zákona]

(N – celé číslo, T – text, A/N – ano/ne, M – memo položka, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

1.1 Údaje o vlastníkovi

FYZ_OSOBA	N	0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba
JMENO	T	jméno fyzické osoby
PRIJMENI	T	příjmení fyzické osoby
NAZEV	T	název právnické i fyzické osoby
ADRESA1	T	ulice a číslo popisné sídla právnické i fyzické osoby
ADRESA2	T	PSČ sídla právnické i fyzické osoby
ADRESA3	T	obec sídla právnické i fyzické osoby
ICO	T	IČO právnické nebo fyzické osoby
DEN_NAR	N	den narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)
MES_NAR	N	měsíc narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)
ROK_NAR	N	rok narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)
TELEFON	T	telefon
E_MAIL	T	e-mail
IDENTIFIKATOR_ DATOVE_ SCHRANKY	T	identifikátor datové schránky

1.2 Údaje o provozovateli

FYZ_OSOBA	N	0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba
JMENO	T	jméno fyzické osoby
PRIJMENI	T	příjmení fyzické osoby
NAZEV	T	název právnické i fyzické osoby
ADRESA1	T	ulice a číslo popisné sídla právnické i fyzické osoby
ADRESA2	T	PSČ sídla právnické i fyzické osoby
ADRESA3	T	obec sídla právnické i fyzické osoby
ICO	T	IČO právnické nebo fyzické osoby
DEN_NAR	N	den narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)
MES_NAR	N	měsíc narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)
ROK_NAR	N	rok narození fyzické osoby (pokud nemá IČO)
TELEFON	T	telefon
IDENTIFIKATOR_DATOVE_ SCHRANKY
E_MAIL	T	e-mail

1.3 Údaje o majetkové evidenci vodovodních řadů

VS_NAZ_COB	T	název části obce (pro rozvodnou síť)
VS_NAZ_KU	T	název katastrálního území (pro rozvodnou síť)
VS_NAZ_OBCE	T	název příslušné obce (pro rozvodnou síť)
SYSTEM	N	příslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový)

OBYV_ZAS	N	počet zásobených v připojených katastr. územích

1.4 Údaje o majetkové evidenci stavby pro úpravu nebo jímání vody

TECH_UPRAVY	N	1 - jednostupňová, 2- dvoustupňová, 3 - vícestupňová, 4 - jiné
TECH_UPRAVY	N
JINA_UPRAVA	T	Název jiné úpravy
TECH_CHEM_A	Ano/Ne	koagulanty na bázi hliníku
TECH_CHEM_B	Ano/Ne	koagulanty na bázi železa
TECH_CHEM_C	Ano/Ne	k úpravě pH
TECH_CHEM_C1	Ano/Ne	hydroxid vápenatý
TECH_CHEM_C2	Ano/Ne	oxid vápenatý
TECH_CHEM_C3	Ano/Ne	uhličitan vápenatý
TECH_CHEM_C4	Ano/Ne	polovypálený dolomit
TECH_CHEM_C5	Ano/Ne	kyselina chlorovodíková
TECH_CHEM_C6	Ano/Ne	kyselina sírová
TECH_CHEM_C7	Ano/Ne	hydroxid sodný
TECH_CHEM_C8	Ano/Ne	uhličitan sodný
TECH_CHEM_C9	Ano/Ne	hydrouhličitan sodný
TECH_CHEM_C10	Ano/Ne	oxid uhličitý
TECH_CHEM_C11	Ano/Ne	siřičitan sodný
TECH_CHEM_C12	Ano/Ne	dolomitické vápno
TECH_CHEM_D	Ano/Ne	aktivní uhlí
TECH_CHEM_E	Ano/Ne	dezinfekční a oxidační prostředky
TECH_CHEM_F	Ano/Ne	inhibitory koroze
TECH_CHEM_JINE	T	název jiné látky
TECH_TECH_1	Ano/Ne	provzdušnění – aerace
TECH_TECH_2	Ano/Ne	separace – sedimentace, čiření, flotace
TECH_TECH_3	Ano/Ne	filtrace přes filtrační materiál – písek, Filtralite, jiná
TECH_TECH_4	Ano/Ne	filtrace přes odkyselovací materiál
TECH_TECH_5	Ano/Ne	pomalá biologická filtrace
TECH_TECH_6	Ano/Ne	membránová filtrace – mikrofiltrace, ultrafiltrace, nanofiltrace, reversní osmóza
TECH_TECH_7	Ano/Ne	ozonizace
TECH_TECH_8	Ano/Ne	sorpce na aktivním uhlí
TECH_TECH_9	Ano/Ne	stabilizace – dávkování vápna a oxidu uhličitého
TECH_TECH_10	Ano/Ne	iontová výměna
TECH_TECH_11	Ano/Ne	chemická dezinfekce
TECH_TECH_12	Ano/Ne	dezinfekce ÚV zářením
TECH_TECH_13	Ano/Ne	jiná technologie – popsat

DEZIN_CHEM_1	Ano/Ne	s použitím chloru
DEZIN_CHEM_2	Ano/Ne	chlornan vápenatý
DEZIN_CHEM_3A	Ano/Ne	nakupovaný chlornan sodný
DEZIN_CHEM_3B	Ano/Ne	vyráběný chlornan v místě elektrolýzou soli
DEZIN_CHEM_4	Ano/Ne	chloritan sodný
DEZIN_CHEM_5	Ano/Ne	chlorid amonný
DEZIN_CHEM_6	Ano/Ne	síran amonný
DEZIN_OZON	Ano/Ne	ozon
DEZIN_CHEM_8	Ano/Ne	peroxid vodíku
DEZIN_CHEM_9	Ano/Ne	manganistan draselný
DEZIN_UV	Ano/Ne	prováděná ÚV zářením
DEZIN_JINA	T	název jiné látky

1.5 Údaje o majetkové evidenci kanalizačních řadů

VS_NAZ_COB	T	název části obce (pro stokovou síť)
VS_NAZ_KU	T	název katastrálního území (pro stokovou síť)
VS_NAZ_OBCE	T	název příslušné obce (pro stokovou síť)
SYSTEM	N	příslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový)
SYSTEM	N
VY_NA	N	vypouštění OV (0 - do recipientu, 1 - ČOV stejný katastr, 2 - ČOV jiný)
VY_NA	N
VY_NAZEV_COV	T	název ČOV
OBYV_PRIP_COV	N	počet připojených na ČOV v katastr. územích
OBYV_PRIP_VOL	N	počet připojených na volné výpustě v katastr. územích
TU_DRUH_0	Ano/Ne	stoková síť jednotná
TU_DRUH_1	Ano/Ne	stoková síť oddílná (nepoužívá se)
TU_DRUH_2	Ano/Ne	stoková síť oddílná srážková
TU_DRUH_3	Ano/Ne	stoková síť oddílná splašková
TU_DRUH_4	Ano/Ne	stoková síť gravitační
TU_DRUH_5	Ano/Ne	stoková síť tlaková
TU_DRUH_6	Ano/Ne	stoková síť podtlaková

1.6 Údaje o provozní evidenci vodovodních řadů

VODA_ZTRATY	D	ztráty vody na 1 km vodovodního řadu za den (l/km/den)
VODA_ZTRATY_PR	D	procento ztrát vody v trubní síti

1.7 Údaje o rozsahu zmocnění provozovatele vlastníkem

ZM_PROVOZ_V	Ano/Ne	uzavírání smluv o dodávce pitné vody
ZM_PROVOZ_K	Ano/Ne	uzavírání smluv o odvádění odpadních vod
ZM_PRIPOJ_V	Ano/Ne	umožnění připojení na vodovod
ZM_PRIPOJ_K	Ano/Ne	umožnění připojení na kanalizaci
ZM_PRIJEMCE_V	Ano/Ne	výběr vodného
ZM_PRIJEMCE_K	Ano/Ne	výběr stočného

1.8 Údaje o stížnostech

STIZN_POCET_V	N	počet stížností a reklamací na kvalitu vody
STIZN_ODUV_V	N	počet odůvodněných stížností a reklamací
STIZN_POCET_K	N	počet stížností a reklamací v souvislosti s odváděním odpadních vod
STIZN_ODUV_K	N	počet odůvodněných stížností a reklamací.

¹) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

¹) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

²) § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

³) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

⁴) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

⁵) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků.
ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.
ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků
– Část 4: Návod pro odběr vzorků z jezer a vodních nádrží.
– Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven a vody z vodovodních sítí.
– Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod.
– Část 11: Návod pro odběr vzorků podzemních vod.
ČSN EN ISO Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků.
ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů.
ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

^5a) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu.
ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu.
ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu.

⁷) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod.
ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.
ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů.
ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

^7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových.

⁸) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.
§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵) ČSN 756401: Čistírny odpadních vod pro ekvivalentní počet obyvatel (EO) větší než 500.

¹⁶) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.

¹⁷) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.

²¹) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.
TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.
TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.

²³) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.

²⁴) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

²⁵) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

²⁶) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.

²⁷) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.

²⁸) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).

²⁹) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

³⁰) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.

³¹) Nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb.

³²) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).

³³) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

³⁵⁾ Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

³⁵) § 4d odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

³⁷) Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).

³⁸) § 30 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Řádek	Položka	Obsah
1	2	3
14.1. a Y.1	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny.
14.1.1 a Y.1.1	Míra návratnosti (M_p)	Maximální míra návratnosti kapitálu pro provozovatele je ve výši 0,49 %.
14.1.2 a Y.1.2	Zisk (Z_NKP) zajišťující návratnost kapitálu provozovatele	Vypočtená výše přiměřeného zisku Z_NKP v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu provozovatele podle cenové regulace.
14.2. a Y.2	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)	Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny.
14.2.1 a Y.2	Míra návratnosti (M_v)	Maximální míra návratnosti kapitálu pro vlastníka je ve výši 0,92 %.
14.2.2 a Y.2.2	Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (Z_NKV)	Vypočtená výše přiměřeného zisku Z_NKV v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu vlastníka podle cenové regulace.
14.3. a Y.3	Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem	Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.
14.4. a Y.4	Rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu	Hodnota zohlednění nákupu společnosti vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu podle cenové regulace. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.
14.4.1 a Y.4.1	Míra návratnosti	Míra návratnosti zohlednění nákupu společnosti dosahuje 7 %.
14.4.2 a Y.4.2	Možné navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti	Částka odpovídající možnému navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti – 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.
14.5. a Y.5	Celkový zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace	Zisk celkem zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu provozovatele v ř. 14.1.2, vlastníka v ř. 14.2.2 a který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 14.3 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace a o částku uvedenou v ř. 14.4.2 (tato částka odpovídá 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu).
14.6. a Y.6	Hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ (PZ_t-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci	Hodnota přiměřeného zisku na 1 m³(PZ_t-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.
14.6.1 a Y.6.1	Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m³	Index meziročního nárůstu zisku na 1 m³ je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu PZ_t / PZ_t-1 ≤ 1,07, kde t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace, PZ_t je hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ v roce t podle kalkulace, PZ_t-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.
14.6.2 a Y.6.2	Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace	Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m³(PZ_t-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.
14.7. a Y.7	Přiměřený zisk podle cenové regulace	Přiměřený zisk podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku zajišťující návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.
14.	Kalkulační zisk/ztráta	Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t).
Y	Skutečně uplatněný zisk/ztráta	Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t)