49
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 14. února 1974
o Smlouvě o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou
Dne 18. června 1973 byla v Ulánbátaru podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 5. února 1974.
Podle svého článku 11 vstoupila Smlouva v platnost dnem 5. února 1974.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou
Československá socialistická republika a Mongolská lidová republika,
vedeny upřímným přáním lidu obou zemí neustále rozvíjet a prohlubovat vztahy bratrského přátelství, všestranné spolupráce a vzájemné soudružské pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou,
hluboce přesvědčeny, že přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, založené na neochvějných zásadách marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu, plně odpovídají životním zájmům československého a mongolského lidu a slouží zájmům socialistického společenství,
uznávajíce, že vzájemná podpora, upevňování a ochrana socialistických vymožeností, jichž bylo dosaženo hrdinným úsilím a obětavou prací lidu každé země, jakož i všemožné upevňování jednoty a semknutosti světového socialistického společenství, jsou společnou internacionální povinností socialistických zemí,
rozhodnuty všemožně přispívat k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, Asii a v celém světě na základě důsledného provádění politiky mírového soužití států s různým sociálním zřízením a v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů,
majíce za to, že těsná hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi plně odpovídá cílům a úkolům dalšího rozvoje a zdokonalování socialistické ekonomické integrace, postupného sbližování a vyrovnávání úrovně ekonomického rozvoje členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci,
vysoce oceňujíce úlohu Smlouvy o přátelství a vzájemné spolupráci mezi Československou republikou a Mongolskou lidovou republikou z 8. dubna 1957 v rozvoji přátelských vztahů mezi oběma státy,
berouce v úvahu dosažené zkušenosti a plodné výsledky vzájemné spolupráce mezi oběma státy v uplynulých letech a přihlížejíce též k velkým změnám, ke kterým došlo za tuto dobu ve světě,
rozhodly se uzavřít tuto smlouvu a dohodly se takto:
Článek 1
Vysoké smluvní strany budou v souladu se zásadami socialistického internacionalismu i nadále stále upevňovat bratrské přátelství mezi československým a mongolským lidem, rozvíjet vztahy všestranné spolupráce a vzájemné pomoci mezi oběma státy na základě respektování státní svrchovanosti a nezávislosti, rovnoprávnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí.
Článek 2
Vysoké smluvní strany budou neochvějně rozvíjet a prohlubovat hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi oběma zeměmi, opírajíce se o zásady soudružské vzájemné pomoci, vzájemné výhodnosti a mezinárodní socialistické dělby práce. V tomto duchu budou strany podporovat a rozvíjet mnohostrannou spolupráci mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, všemožně přispívat k sbližování a vyrovnávání úrovně jejich ekonomického rozvoje uskutečňováním Komplexního programu dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Článek 3
Vysoké smluvní strany budou i nadále rozvíjet a rozšiřovat styky a výměnu zkušeností mezi oběma zeměmi v oblasti kultury a vědy, školství, zdravotnictví, literatury, umění, tisku, rozhlasu, televize, filmu, turistiky, tělesné výchovy a sportu a v jiných oblastech.
Článek 4
Vysoké smluvní strany budou povzbuzovat rozvoj spolupráce a přímých styků mezi státními orgány, institucemi a společenskými organizacemi obou zemí jako důležitý prostředek pro sbližování národů Československé socialistické republiky a Mongolské lidové republiky a vzájemné poznávání života a zkušeností při budování nové společnosti v obou zemích.
Článek 5
Vysoké smluvní strany budou vynakládat veškeré úsilí za účelem všemožného upevnění jednoty a semknutosti světového socialistického společenství - hlavní opory všech revolučních a pokrokových sil světa.
Článek 6
Vysoké smluvní strany budou důsledně uskutečňovat politiku mírového soužití států s různým společenským zřízením a v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů budou přispívat k upevnění mezinárodního míru a bezpečnosti v celém světě. Strany budou vynakládat veškeré úsilí k odvrácení imperialistické agrese, ke zmírnění mezinárodního napětí, zastavení závodů ve zbrojení a dosažení všeobecného a úplného odzbrojení, k úplné likvidaci kolonialismu ve všech jeho formách a projevech, jakož i poskytovat podporu národům, jež se osvobodily z koloniální nadvlády a nastoupily cestu nezávislého rozvoje a sociálního pokroku.
Článek 7
Vysoké smluvní strany budou důrazně usilovat o to, aby napomáhaly rozvoji přátelské spolupráce mezi státy a vytvoření účinných systémů bezpečnosti jak v Evropě, tak v Asii.
Článek 8
Vysoké smluvní strany si budou vyměňovat názory a informace, sjednocovat svá stanoviska a radit se o důležitých mezinárodních otázkách, dotýkajících se zájmů obou států i míru a bezpečnosti v celém světě.
Článek 9
Na základě této smlouvy a za účelem jejího plnění budou uzavírány konkrétní smlouvy a dohody mezi vládami, státními orgány, institucemi a organizacemi obou stran.
Článek 10
Tato smlouva se nedotýká závazků vysokých smluvních stran, vyplývajících z dvoustranných a mnohostranných smluv a dohod.
Článek 11
Tato smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let a bude se automaticky prodlužovat pokaždé na další desetileté období, jestliže ji žádná z vysokých smluvních stran písemně nevypoví dvanáct měsíců před uplynutím příslušného období platnosti.
Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Praze v době co nejkratší.
Dáno v Ulánbátaru dne 18. června 1973 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a mongolském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou socialistickou republiku:
Dr. Gustáv Husák v. r.
Dr. Lubomír Štrougal v. r.
Za
Mongolskou lidovou republiku:
Jumžaagijn Cedenbal v. r.