50.
Vyhláška ministra zahraničních věcí
ze dne 16. června 1956
o Mezinárodní úmluvě nahrazující Úmluvu o mezinárodním ústavu chladírenském, sjednanou dne 21. června 1920 a pozměněnou dne 31. května 1937, sjednané dne 1. prosince 1954 v Paříži.
V Paříži byla dne 1. prosince 1954 sjednána Mezinárodní úmluva nahrazující Úmluvu o mezinárodním ústavu chladírenském sjednanou dne 21. června 1920 a pozměněnou dne 31. května 1937.
President republiky ratifikoval tuto úmluvu dne 31. ledna 1956 a ratifikační listina byla dne 27. března 1956 uložena u francouzské vlády. Podle svého článku XXXIV nabyla tedy účinnosti pro Československou republiku dne 27. března 1956.
Český překlad této úmluvy se vyhlašuje jako samostatná část Přílohy ke Sbírce zákonů.*)
David v. r.
Příloha vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 50/1956 Sb., o Mezinárodní úmluvě nahrazující Úmluvu o mezinárodním ústavu chladírenském, sjednanou dne 21. června 1920 a pozměněnou dne 31. května 1937, sjednané dne 1. prosince 1954 v Paříži.
(Překlad.)
MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA
nahrazující Úmluvu o mezinárodním ústavu chladírenském, sjednanou dne 21. června 1920 a pozměněnou dne 31. května 1937.
Vlády členských zemí Mezinárodního ústavu chladírenského,
majíce za to, že se věda o nízkých teplotách neustále rozvíjí, otevírajíc nové výhledy na pokrok a blahobyt,
majíce za to, že se užívání umělého chlazení rozšiřuje na nové oblasti,
majíce za to, že výměna potravin podléhajících zkáze mezi různými národy zeměkoule vzrůstá, umožňujíc tak účinnější a účinnější mezinárodní solidaritu s hlediska výživy, avšak vyvolávajíc potřebu významnějších chladicích prostředků pro zacházení s těmito potravinami a pro jich konservování,
majíce za to, že Úmluva o zřízení Mezinárodního ústavu chladírenského sjednaná dne 21. června 1920 a pozměněná dne 31. května 1937 neodpovídá plně požadavkům povahy vědecké a technické, vyvolaným tímto stavem, ani nynějším poměrům hospodářským,
dohodly se na těchto ustanoveních:
ČÁST I.
ÚČEL - NÁZEV - SÍDLO - PŮSOBNOST.
Článek I.
Účel, název a sídlo.
(1) Smluvní strany sjednávají, že budou těsně spolupracovat pro studium vědeckých a technických problémů týkajících se chlazení a pro rozvoj používání chlazení, jež zvyšuje blahobyt lidí.
(2) Za tím účelem se zavazují, že budou udržovat a vydržovat Mezinárodní ústav chladírenský (v dalším jen „Ústav“), jehož sídlo je v Paříži.
Článek II.
Působnost.
Účelem Ústavu jest, aby na mezinárodním poli ve všem, co se vztahuje na studium chlazení, na výrobu chladu a na užívání chlazení:
a) napomáhal v různých členských zemích rozvoji vědeckého výzkumu a podporoval technické a hospodářské studie v měřítku národním i mezinárodním;
b) shromažďoval vědecké, technické a hospodářské informace a dokumenty, jakož i texty zákonů a předpisů;
c) napomáhal vyučování vědám a technice a jejich popularisaci;
d) uveřejňoval všechny dokumenty a studie, jichž rozšíření může být užitečné;
e) napomáhal rozvoji používání chlazení, a to zejména v oblasti zemědělství a výživy, v oboru průmyslovém a v oblasti hygieny a zdravotnictví;
f) předkládal vládám a mezinárodním organizacím doporučení a zejména navrhoval opatření na zlepšování a sjednocování právní úpravy;
g) byl ve styku s národními i mezinárodními sdruženími, která mají zájem na zajištění jeho akčního programu;
h) organisoval Mezinárodní sjezdy;
i) a vůbec činil všechna opatření na podporu myšlenky a používání chlazení.
ČÁST II.
ČLENOVÉ.
Článek III.
Členské země, přístupy.
Členy Ústavu jsou jakožto členské země, požívající práv a podrobené povinnostem vymezeným touto Úmluvou:
a) smluvní státy;
b) území, která tyto státy určily při podpisu této Úmluvy a která jsou uvedena na připojeném seznamu;
c) státy, které nejsou smluvními státy této Úmluvy, jestliže k řečené Úmluvě přistoupí a jestliže se Výkonný výbor usnese na jich přijetí;
d) území, která nejsou uvedena na seznamu výše stanoveném, jestliže smluvní státy odpovědné za jich mezinárodní styky o tom vyrozumějí Ústav a jestliže se Výkonný výbor usnese na jich přijetí.
Článek IV.
Skupiny členských zemí.
(1) Aby se členským zemím umožnila účast na činnosti Ústavu podle významu jejich hospodářství a podle zájmu, který mají na problémech chlazení, stanoví se šest skupin členských zemí; tyto skupiny se vyznačují zejména výší peněžitých příspěvků, počtem hlasů při jednáních a počtem publikací, které členské země dostávají zdarma.
(2) Každá členská země určuje skupinu, do které si přeje býti zařazena.
Článek V.
Výstupy a změny skupiny.
Každá členská země má právo vystoupiti z Ústavu nebo přestoupiti do nižší skupiny, oznámí-li to alespoň jeden rok předem. Přestoupení do skupiny vyšší lze provésti kdykoli úhradou doplňku příslušného příspěvku.
Článek VI.
Zastoupení zařízením nebo sdružením.
Členské země se pod vlastní odpovědností budou moci v právech a povinnostech vůči Ústavu dát úplně nebo částečně zastupovati způsobilými zařízeními nebo sdruženími.
Článek VII.
Styk s národními sdruženími.
Každá členská země usiluje přidružiti k pracím Ústavu hlavní vědecká, technická, kulturní a odborná sdružení, která se zajímají o otázky chlazení.
Článek VIII.
Čestní členové.
Ve výjimečných případech mohou osoby, které hrály obzvláště důležitou úlohu v chladírenské vědě a v chladírenských průmyslech, a dobrodinci Ústavu obdržeti z usnesení Výkonného výboru titul „čestný člen“ Ústavu.
Článek IX.
Přidružení členové.
(1) Způsobilé společnosti a způsobilí jednotlivci, účastnící se rozvoje chladírenské vědy a chladírenského průmyslu a zavázavší se k pravidelným příspěvkům, jejichž výši a způsob placení určuje Správní výbor, mohou být z usnesení tohoto Správního výboru jmenováni „přidruženými členy“ Ústavu.
(2) Za podmínek stanovených Protokolem o provádění této Úmluvy dostávají přidružení členové periodické publikace, mohou se účastniti prací komisí a sjezdů a mohou nahlížeti do dokumentace Ústavu.
ČÁST III.
ORGÁNY A ČINNOST.
Valné shromáždění.
Článek X.
Oprávnění Valného shromáždění.
(1) Ústav je podroben pravomoci a dozoru Valného shromáždění.
(2) Valné shromáždění má zejména tato oprávnění:
a) dávat obecné směrnice o činnosti a pracích Ústavu;
b) poříditi Protokol o provádění Úmluvy, který obsahuje zejména způsob provádění různých ustanovení této Úmluvy, právní postavení zaměstnanectva a vnitřní řád Valného shromáždění;
c) voliti předsedu a místopředsedy Výkonného výboru;
d) voliti předsedu a místopředsedy Technické rady a předsedy a místopředsedy komisí, které tuto Technickou radu doplňují.
Článek XI.
Složení a činnost Valného shromáždění.
(1) Valné shromáždění se skládá ze zástupců, které určí členské země nebo způsobilá zařízení a sdružení, jimiž se dávají zastupovati.
(2) Počet zástupců každé členské země jest určen takto:
6 pro skupinu 1,
5 pro skupinu 2,
4 pro skupinu 3,
3 pro skupinu 4,
2 pro skupinu 5,
1 pro skupinu 6.
(3) Zástupci, kteří se nemohou účastniti některé schůze, mají právo dáti se zastupovati některým ze svých druhů na Valném shromáždění.
(4) Valné shromáždění koná řádné zasedání každé 4 roky. Shromáždí se kromě toho na zasedání mimořádném z vlastního rozhodnutí nebo na žádost Výkonného výboru.
(5) Valné shromáždění se usnáší většinou 2/3 hlasů přítomných zástupců nebo jejich náhradníků. Avšak při volbě předsedy Valného shromáždění, při volbě předsedy a místopředsedů Výkonného výboru a při volbě členů Technické rady rozhoduje nadpoloviční většina hlasů přítomných zástupců nebo jejich náhradníků, při čemž hlas předsedy rozhoduje při rovnosti hlasů.
(6) Ředitel je z moci svého úřadu tajemníkem Valného shromáždění.
Článek XII.
Předseda Valného shromáždění.
(1) Při zahájení řádného zasedání si Valné shromáždění volí předsedu.
(2) Předseda nemůže býti zvolen více než dvakráte za sebou.
(3) Jestliže předseda nemůže předsedati některé schůzi, nahrazuje ho předseda nebo některý místopředseda Výkonného výboru.
(4) Předseda Valného shromáždění je zván na schůze Výkonného výboru, Technické rady a Správního výboru a účastní se jich s poradním hlasem.
Výkonný výbor.
Článek XIII.
Oprávnění Výkonného výboru.
Výkonnou mocí Ústavu se pověřuje Výkonný výbor.
a) Výkonný výbor je pověřen prováděním směrnic daných Valným shromážděním.
b) Má úplný dozor nad správou Ústavu.
c) Jmenuje tajným hlasováním ředitele.
d) Usnáší se na rozpočtu.
e) Schvaluje dohody, které mají býti sjednány s jinými zařízeními.
f) Činí vůbec všechna opatření nutná pro činnost Ústavu.
g) Ustanovuje delegáty do Správního výboru.
h) Kromě toho jest v období mezi zasedáními Valného shromáždění oprávněn činiti o předmětech spadajících mezi oprávnění Valného shromáždění prozatímní rozhodnutí, jež musí býti předložena ke schválení Valnému shromáždění na jeho nejbližším zasedání.
Článek XIV.
Složení a činnost Výkonného výboru.
(1) Výkonný výbor se skládá z delegátů určených členskými zeměmi nebo způsobilými zařízeními a sdruženími, jimiž se dávají zastupovati, a to po jednom delegátu na každou členskou zemi.
(2) Každá členská země nebo každé zařízení nebo sdružení, jímž se dává zastupovati, může určiti také náhradního delegáta.
(3) Každý delegát ve Výkonném výboru má tolik hlasů, kolik má členská země, kterou zastupuje, zástupců na Valném shromáždění.
(4) Předseda Valného shromáždění, předseda a místopředsedové Technické rady, jakož i předsedové komisí jsou zváni na Výkonný výbor a účastní se s poradním hlasem.
(5) Výkonný výbor se schází na řádném zasedání jednou ročně. Schází se na zasedání mimořádném z podnětu svého předsedy nebo na žádost Správního výboru.
(6) Výkonný výbor se usnáší většinou 2/3 hlasů. Avšak při volbě ředitele stačí nadpoloviční většina, není-li volba zajištěna po dvou kolech. Při ostatních volbách, které připadají Výkonnému výboru, se výbor usnáší nadpoloviční většinou, při čemž předseda má při rovnosti hlasů rozhodující hlas.
(7) Ředitel je z moci svého úřadu tajemníkem Výkonného výboru.
(8) Je-li toho třeba, stanoví si Výkonný výbor vnitřní řád v rámci Úmluvy a Protokolu o provádění.
Článek XV.
Předseda a místopředsedové Výkonného výboru.
(1) Předsedu Výkonného výboru a místopředsedy v počtu 3 až 6 volí Valné shromáždění na řádném zasedání.
(2) Předseda ani místopředsedové nemohou býti do téže funkce zvoleni více než dvakráte za sebou.
(3) Jestliže předseda nebo některý místopředseda přestane býti delegátem ve Výkonném výboru nebo odstoupí za trvání čtyřletého období, Výkonný výbor volí na nejblíže příští schůzi náhradníka, při čemž oprávnění tohoto nástupce zaniknou koncem příslušného čtyřletého období.
(4) Předseda a místopředsedové Výkonného výboru jsou zváni na schůze Technické rady a účastní se jich s poradním hlasem.
Správní výbor.
Článek XVI.
Oprávnění, složení a činnost Správního výboru.
(1) Správní výbor jest mezi schůzemi Výkonného výboru a v rámci usnesení Valného shromáždění a Výkonného výboru pověřen sledováním činnosti Ústavu a zejména zkoumáním otázek finančních a předkládáním ročního rozpočtu Výkonnému výboru.
(2) Správní výbor zahrnuje předsedu Výkonného výboru, který je z moci svého úřadu předsedou Správního výboru, tři členy volené každé čtyři roky Výkonným výborem a tři členy volené každé čtyři roky Technickou radou. Těchto posléze uvedených šest členů nelze voliti více než dvakráte za sebou.
(3) Správní výbor se schází z podnětu svého předsedy alespoň třikráte za rok.
(4) Usnáší se většinou hlasů, při čemž hlas předsedy rozhoduje při rovnosti hlasů.
(5) Ředitel je z moci svého úřadu tajemníkem Správního výboru.
(6) Je-li toho třeba, stanoví si Správní výbor vnitřní řád, jenž musí býti předložen ke schválení Výkonnému výboru.
Technická rada a komise.
Článek XVII.
Oprávnění, složení a činnost Technické rady.
(1) Problémy technické a vědecké, které spadají do oboru působnosti Ústavu, studuje Technická rada a komise.
(2) Technická rada zahrnuje předsedu, jednoho až tři místopředsedy a předsedy a místopředsedy komisí. Funkce předsedy Technické rady je neslučitelná s funkcí předsedy nebo místopředsedy komise.
(3) Členové Technické rady, kteří se nemohou účastniti některé schůze, mají právo dáti se zastupovati některým ze svých druhů.
(4) Předseda Valného shromáždění a předseda a místopředsedové Výkonného výboru jsou zváni na schůze Technické rady a účastní se jich s poradním hlasem.
(5) Předsedu a místopředsedy Technické rady volí každé 4 roky na návrh odstupující Technické rady Valné shromáždění na řádném zasedání. Nemohou býti do téže funkce zvoleni více než dvakráte za sebou.
(6) V období mezi zasedáními Valného shromáždění provede Výkonný výbor nahrazení členů, kteří odstoupí nebo kteří nemohou vykonávati funkci, při čemž mandáty nových členů takto zvolených zaniknou současně s mandáty ostatních členů.
(7) Technická rada se schází na řádném zasedání jednou ročně. Schází se na zasedání mimořádném z podnětu svého předsedy nebo na žádost jedné třetiny členů.
(8) Usnáší se prostou většinou přítomných členů, při čemž předseda má při rovnosti hlasů rozhodující hlas.
(9) Ředitel je z moci svého úřadu tajemníkem Technické rady.
(10) Je-li toho třeba, stanoví si Technická rada vnitřní řád v rámci této Úmluvy a Protokolu o provádění.
Článek XVIII.
Oprávnění, složení a činnost komisí.
(1) Počet komisí a jejich oprávnění určuje Protokol o provádění.
(2) Každá komise má předsedu, jednoho nebo více místopředsedů a jednoho nebo více tajemníků.
(3) Předsedu a místopředsedy volí Valné shromáždění na řádném zasedání. Nemohou býti do téže funkce zvoleni více než dvakráte za sebou.
(4) Není-li ani předseda ani žádný z místopředsedů některé komise příslušníkem země, ve které se koná příští Mezinárodní sjezd, Výkonný výbor může na návrh delegáta této země určiti dalšího místopředsedu, jehož funkce končí současně s pracemi sjezdu.
(5) Ostatní členy komisí jmenuje na návrhy předsedů komisí Technická rada se zřetelem na doporučení členských zemí. Technická rada může přenésti na svého předsedu oprávnění, aby prováděl jmenování v období mezi jejími zasedáními.
(6) Tajemníky jmenuje na návrhy předsedů komisí Technická rada, která může přenésti na svého předsedu oprávnění, aby prováděl jmenování v období mezi jejími zasedáními.
(7) Člen komise, který se po dva po sobě následující roky neúčastnil schůzí ani neměl písemnou účast na pracích komise, se považuje za odstoupivšího.
Pracovní skupiny.
Článek XIX.
Pracovní skupiny.
Pracovní skupiny lze zříditi pro přípravu řešení určitých problémů, o které se Ústav zajímá.
Ředitelství.
Článek XX.
Ředitel.
(1) Činnost Ústavu zajišťuje ředitel za pomoci zaměstnanců řádných a pomocných.
(2) Ředitele volí tajným hlasováním Výkonný výbor. Jeho povinnosti a oprávnění vymezuje Protokol o provádění.
(3) Ředitel je z moci svého úřadu tajemníkem Valného shromáždění, Výkonného výboru, Správního výboru a Technické rady.
Článek XXI.
Řádní a pomocní zaměstnanci.
(1) Zaměstnance řádné i pomocné jmenuje a odvolává ředitel. Jejich práva a povinnosti vymezuje Protokol o provádění.
(2) Avšak jmenování zaměstnanců řádných je platné teprve po schválení Správním výborem.
Mezinárodní sjezdy chladírenské.
Článek XXII.
Mezinárodní sjezdy chladírenské.
(1) Ústav má obvykle každé čtyři roky organisovat Mezinárodní sjezd chladírenský.
(2) Program schvaluje Výkonný výbor a organisaci lze svěřiti jedné nebo několika členským zemím Ústavu.
Publikace.
Článek XXIII.
Publikace.
(1) Práce Technické rady a komisí a informace kteréhokoli druhu shromážděné ředitelstvím tvoří předmět periodických publikací, které vydává Ústav a které jsou psány v úředních jazycích Ústavu.
(2) Protokol o provádění stanoví podmínky, za kterých se jistý počet výtisků těchto publikací rozděluje zdarma mezi členské země.
(3) Ústav může také užívati kteréhokoli jiného prostředku rozšiřování, vhodného pro splnění jeho poslání.
ČÁST IV.
FINANČNÍ PROSTŘEDKY.
Článek XXIV.
Zdroje Ústavu.
Náklady nutné pro činnost Ústavu se kryjí:
a) z řádných ročních příspěvků a z mimořádných příspěvků členských zemí;
b) z příjmů z předplacení periodických publikací, z prodeje publikací a dokumentů, z inserce v publikacích a vůbec z kterékoli činnosti prováděné v rámci této Úmluvy;
c) z příspěvků, darů a odkazů, které mu mohou zákonně připadnouti;
d) z příjmů z jeho majetku.
Článek XXV.
Rozpočet.
(1) Výkonný výbor zkoumá na řádném výročním zasedání finanční zprávu předchozího roku. O rozpočtu Výkonný výbor na řádném výročním zasedání hlasuje pro příští rok.
(2) Výkonný výbor může přenésti na Správní výbor provedení určitých úprav běžného rozpočtu.
Článek XXVI.
Výše řádných ročních příspěvků členských zemí.
(1) Řádné roční příspěvky členských zemí jsou splatné buď ve francouzských francích nebo v devisách, jimiž lze ve Francii obchodovat a jejichž konvertibilita je zabezpečena pod odpovědností země, která jest k jejich úhradě povinna. Jsou stanoveny ve zlatých francích o váze 10/31 gramu s ryzostí 0,900 podle skupiny, do které členská země patří, a to na tomto základě:
| Skupiny: | Roční příspěvky ve zlatých francích: |
|---|---|
| 1 | 9600 |
| 2 | 7200 |
| 3 | 4800 |
| 4 | 3200 |
| 5 | 1600 |
| 6 | 800 |
(2) Každé 4 roky může Valné shromáždění na řádném zasedání na návrhy schválené v předchozím roce Výkonným výborem pozměniti tyto základní příspěvky zvyšujícím nebo snižujícím koeficientem, aby je přizpůsobilo činnosti Ústavu a okamžité hospodářské situaci.
(3) Nová výše příspěvků se vztahuje na 4 následující roky.
Článek XXVII.
Neplacení příspěvků.
Členské země, které jsou po více než 2 roky v prodlení s úhradou peněžitých příspěvků, pozbývají až do řádného vyřízení tohoto stavu výhod s členstvím spojených a zejména hlasovacího práva.
ČÁST V.
RŮZNÁ USTANOVENÍ.
Článek XXVIII.
Vztahy k jiným mezinárodním organisacím.
Ústav naváže se specialisovanými agenciemi Organisace Spojených národů a s jinými mezinárodními zařízeními veškeré vztahy, které jsou vhodné na zajištění spolupráce v souhlase s jejich a s jeho vlastními cíli.
Článek XXIX.
Právní způsobilost, výsady a imunity.
Ústav požívá na území každé z členských zemí za podmínek stanovených zvláštními dohodami se zúčastněnými členskými zeměmi právní způsobilosti a právního postavení, kterých mu je třeba pro výkon jeho působnosti a pro dosažení jeho účelu.
Článek XXX.
Úřední jazyky.
Úřední jazyky Ústavu jsou angličtina a francouzština.
Článek XXXI.
Změny Úmluvy.
(1) Změny této Úmluvy, které neporušují základní účel Ústavu ani neztěžují povinnosti členských zemí, jsou proveditelné ihned po schválení Valným shromážděním.
(2) Ostatní změny musí býti po schválení Valným shromážděním předloženy členským zemím k ratifikaci. Stanou se proveditelnými po ratifikaci dvěma třetinami členských zemí (jiných, nežli jsou členské země uvedené výše v článku XXVII) pro členské země, které je v tu dobu ratifikovaly, a ode dne ratifikace pro členské země, které je ratifikují později.
(3) Návrhy na změnu musí ředitel vždy zaslati vládám členských zemí alespoň 6 měsíců před projednáváním Valným shromážděním.
Článek XXXII.
Doba platnosti Úmluvy.
Tato Úmluva je sjednána na dobu 10 let s výhradou výpovědi za podmínek stanovených v článku V. Po uplynutí této lhůty se prodlužuje mlčky vždy na další 4 roky.
Článek XXXIII.
Spory.
Znění anglické a francouzské této Úmluvy mají stejnou platnost. Jakýkoli spor týkající se výkladu této Úmluvy se předkládá Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo rozhodčímu řízení za podmínek stanovených Valným shromážděním.
Článek XXXIV.
Ratifikace, nabytí účinnosti.
(1) Tato Úmluva bude otevřena podpisu členských zemí Mezinárodního ústavu chladírenského do prvního června 1955.
(2) Tato Úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny se budou ukládat u vlády Francouzské republiky. Úmluva nabude účinnosti pro každou zemi, která ji podepíše, v den uložení její ratifikační listiny.
(3) Aby se však zabránilo jakémukoli odkladu v provádění Úmluvy, shodují se země, které ji podepíší, v tom, že ji budou prozatímně prováděti od svého podpisu, pokud to připouštějí jejich příslušné ústavní a rozpočtové předpisy.
(4) Tomu na svědomí zmocněnci níže uvedení, jejichž plné moci byly shledány v dobré a řádné formě, podepsali tuto Úmluvu.
Dáno v Paříži dne 1. prosince 1954.
*) Na straně 147.