o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) náležející podle občanskoprávních předpisů, na kterou vznikl nárok před 1. lednem 1993, se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů,¹) zvyšuje takto:

(2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v průběhu pololetí, průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se za toto pololetí nezvyšuje.

(3) Úprava podle odstavce 1 se provede na žádost poškozeného i v případech, kdy po 31. prosinci 1980 mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovaly právní předpisy o částkách omezujících způsob výpočtu a poskytování těchto náhrad.

(1) Pro náhradu za ztrátu na výdělku, i po úpravě provedené podle § 1, platí § 447 odst. 2 občanského zákoníku a čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.

(2) Při úpravě náhrady za ztrátu na výdělku podle § 1 se nepřihlíží ke zvýšení invalidního, popřípadě částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení.