o sjednání Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních

(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejných práv a stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako její vlastní občané.

(2) Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany k uplatnění a hájení svých zájmů volný přístup k justičním orgánům této strany za stejných podmínek jako občané druhé smluvní strany.

(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se použijí přiměřeně i na právnické osoby, zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran.

(1) Justiční orgány obou smluvních stran si poskytují vzájemně právní pomoc ve věcech upravených touto smlouvou.

(2) Smluvní strany si vzájemně poskytují právní pomoc prováděním různých úkonů, zejména vyhotovováním, zasíláním a doručováním písemností, prováděním důkazů a znaleckých posudků, výslechů účastníků, svědků a obviněných a zajištěním a předáváním věcných důkazů.

(1) Pro účely této smlouvy výraz „věci občanské“ zahrnuje rovněž věci rodinné, pracovní a obchodní.

(2) Pro účely této smlouvy výraz „justiční orgán“ označuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran příslušný k projednání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu svého státu.

(3) Pro účely této smlouvy jsou ústředními orgány v Československé socialistické republice Generální prokuratura Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; v Italské republice ministerstvo spravedlnosti.

(1) Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků nebo jazyka francouzského.

(2) Dožádání, včetně příloh, se vyhotovují v jazyce dožadující smluvní strany s překladem do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka francouzského.

(3) Překlad spojený s dožádáním musí být pořízen úředně stanoveným tlumočníkem nebo ověřen diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.

(1) Dožádání o právní pomoc musí obsahovat:

(2) Dožádání o právní pomoc musí být opatřeno datem vyhotovení, vlastnoručním podpisem a otiskem úředního razítka.

(1) Při vyřizování dožádání postupuje orgán dožádané smluvní strany podle právního řádu svého státu. Může však na žádost orgánu dožadující smluvní strany provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s jeho právním řádem. Dožádání musí být vyřízeno co možná nejdříve.

(2) Není-li ústřední orgán, jemuž bylo dožádání zasláno, příslušný, postoupí je z úřední povinnosti příslušnému ústřednímu orgánu a informuje o tom dožadující orgán.

(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná, nebo není známa, nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán nutná opatření k jejímu zjištění. Nemůže-li být adresa zjištěna, bude dožádání vráceno dožadující smluvní straně.

(4) Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu na jeho žádost včas místo a dobu vyřizování dožádání. Orgány a osoby, kterých se dožádání týká, mohou být přítomny jeho vyřizování, jestliže s tím dožádaná smluvní strana souhlasí.

(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaná smluvní strana spisy dožadující smluvní straně; v případě, že nebylo možno dožádání vyřídit, vrátí spisy a oznámí důvody, které zabránily vyřízení dožádání.

(1) Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo tímto orgánem vydaným potvrzením, ve kterém je uveden způsob, místo a datum doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její přijetí a doručení potvrdit na druhém stejnopise, s vyznačením výše uvedených údajů.

(2) Doklad o doručení zasílá dožádaná smluvní strana bezodkladně dožadující smluvní straně. V případě, že není možno doručení provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně druhé smluvní straně důvody, které brání doručení.

(1) Svědek nebo znalec, který se na základě předvolání orgánu dožadující smluvní strany dostavil k tomuto orgánu, nesmí být na území dožadující smluvní strany, bez ohledu na své státní občanství, trestně stíhán, zatčen ani podroben jinému omezení osobní svobody pro skutky nebo soudně trestné činy spáchané před překročením státních hranic dožadující smluvní strany.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nepoužije po uplynutí patnácti dnů ode dne, kdy dožadující smluvní strana svědku nebo znalci doručila sdělení, že jeho přítomnost není dále potřebná. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.

(3) Předvolaný svědek nebo znalec má právo na náhradu výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.

(4) Osoba, která má pobyt na území jedné smluvní strany a která má být vyslechnuta před justičním orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinna se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsazovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.

(1) Bylo-li osobě osvobozené od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku 18 této smlouvy uloženo pravomocným rozhodnutím justičního orgánu jedné smluvní strany uhradit náklady řízení, vykoná se toto rozhodnutí na návrh oprávněné osoby na území druhé smluvní strany bezplatně.

(2) Návrh a jeho přílohy se vyhotoví podle článku 25 této smlouvy.

(3) Justiční orgán, který rozhoduje o nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech je vykonatelné.

(1) Občanům jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany poskytuje osvobození od soudních poplatků a záloh, jiných nákladů řízení a další poskytované výhody za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako občanům druhé smluvní strany.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro poskytování bezplatné právní pomoci.

(3) Jestliže jedna smluvní strana přiznala výhody uvedené v předchozích odstavcích občanovi druhé smluvní strany, vztahují se na celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pro občany této smluvní strany.

(1) Jestliže výhody podle ustanovení článku 20 této smlouvy závisí na osobních nebo majetkových poměrech žadatele, poskytnou se na základě osvědčení o osobních a majetkových poměrech žadatele vydaných příslušným orgánem smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště.

(2) Nemá-li žadatel bydliště na území žádné ze smluvních stran, může osvědčení vydat i diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, jejímž je občanem.

(3) Orgán, který osvědčení vydává, který je přijímá nebo který má rozhodnout o žádosti o výhody, může od orgánu druhé smluvní strany žádat doplňující údaje nebo potřebná objasnění.

(1) Rozhodnutí uvedená v článku 23 této smlouvy se uznávají a vykonávají za podmínek, že:

(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření se na území dožádané smluvní strany uznávají a vykonávají, i když podléhají řádným opravným prostředkům, jestliže obdobná rozhodnutí zde mohou být vydána a vykonána.

(1) Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí je možno podat přímo příslušnému justičnímu orgánu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat. Návrh může být podán také justičnímu orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně, nebo diplomatickou cestou. Ve dvou posledně uvedených případech se návrh postoupí orgánu druhé smluvní strany způsobem uvedeným v článku 4 této smlouvy.

(2) K návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí je třeba připojit:

(1) Justiční orgány smluvních stran postupují v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí podle právních řádů svých států, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.

(2) Justiční orgán, který rozhoduje o uznání nebo výkonu rozhodnutí, se omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky uvedené v článcích 23 a 24 této smlouvy.

(1) Jedna smluvní strana bezodkladně informuje druhou smluvní stranu o rozsudcích v trestních věcech, které její soudy vynesly nad občany druhé smluvní strany a které nabyly právní moci.

(2) Na žádost jedna smluvní strana podá druhé smluvní straně zprávu také o rozsudcích vydaných proti občanům druhé smluvní strany, které ještě nenabyly právní moci.

(1) Smluvní strany se zavazují vydávat si, za podmínek stanovených v této smlouvě, osoby, které se zdržují na jejich území a jsou stíhány pro soudně trestný čin nebo byly odsouzeny justičním orgánem druhé smluvní strany.

(2) Vydány budou:

(3) Při žádosti o vydání, týkající se více soudně trestných činů, z nichž některé nesplňují podmínku výše trestu, uvedenou v předchozím odstavci, může dožádaná smluvní strana povolit vydání pro všechny tyto činy.

(1) Vydání se odmítne:

(2) Je-li vydání odmítnuto, dožádaná smluvní strana informuje bez prodlení dožadující smluvní stranu a uvede důvody tohoto odmítnutí.

(1) K žádosti o vydání k trestnímu řízení se připojí:

(2) K žádosti o vydání k výkonu trestu se připojí:

(3) Pokud je to možné, k žádosti o vydání se připojí popis osoby, o jejíž vydání se žádá, její fotografie, její otisky prstů a údaje o jejím občanství, osobních, rodinných a majetkových poměrech a místě jejího pobytu, jestliže tyto údaje nejsou uvedeny v zatýkacím rozkaze nebo v rozsudku.

(4) Listiny uvedené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku musí být opatřeny otiskem razítka orgánu příslušného je vyhotovit.

(5) Žádost o vydání a přílohy se zasílají diplomatickou cestou s překladem do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka francouzského.

(6) Dožadující smluvní strana není povinna připojit k žádosti o vydání důkazy o vině osoby, o jejíž vydání se žádá.

(1) Po obdržení žádosti o vydání dožádaná smluvní strana učiní bezodkladně nezbytná opatření k zatčení osoby, o jejíž vydání se žádá.

(2) Tato opatření se neučiní, pokud je zřejmé, že k vydání podle této smlouvy nemůže dojít.

(1) Neobsahuje-li žádost o vydání všechny potřebné údaje, může dožádaná smluvní strana požádat o doplňující údaje a určit k tomu účelu lhůtu do dvou měsíců. Na odůvodněnou žádost dožadující smluvní strany může být tato lhůta prodloužena nejvýše o jeden měsíc.

(2) Nejsou-li doplňující údaje k žádosti o vydání zaslány ve stanovené lhůtě, dožádaná smluvní strana zatčenou osobu propustí.

(1) V naléhavém případě může být osoba, která má být vydána podle této smlouvy, zatčena i před obdržením žádosti o vydání, jestliže dožadující smluvní strana o to požádá s odvoláním na zatýkací rozkaz nebo rozsudek, který nabyl právní moci a byl vydán proti této osobě. Žádost o předběžné zatčení může být podána poštou, telegramem nebo dálnopisem.

(2) Dožadující smluvní strana bude informována o předběžném zatčení a předá bezodkladně spisy potřebné pro vydání podle článku 33 této smlouvy.

(3) Předběžně zatčená osoba bude propuštěna, jestliže žádost o vydání nebyla doručena ve lhůtě jednoho měsíce od předběžného zatčení, které bylo bezodkladně oznámeno dožadující smluvní straně.

(1) Jestliže by odklad vydání měl za následek promlčení trestního stíhání nebo závažně ztížil trestní řízení proti osobě, jejiž vydání se žádá, může být vydána dožadující smluvní straně dočasně na odůvodněnou žádost k provedení určitých procesních úkonů.

(2) Dočasně vydaná osoba bude vrácena bezodkladně po provedení procesních úkonů, pro které byla vydána, nejpozději však do tří měsíců ode dne dočasného vydání.

(1) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nemůže být vydaná osoba trestně stíhána, souzena, držena ve vazbě za účelem výkonu trestu, podrobena jinému omezení osobní svobody ani vydána třetímu státu pro jakýkoliv jiný soudně trestný čin spáchaný před vydáním, než pro který bylo vydání povoleno. K tomuto účelu je nutno podat žádost s náležitostmi uvedenými v článku 33 této smlouvy a se soudním protokolem obsahujícím vyjádření vydané osoby. Souhlas se udělí, jestliže trestný čin, ohledně něhož je žádáno o vydání, zakládá povinnost k vydání podle této smlouvy.

(2) Souhlasu dožádané smluvní strany není třeba, jestliže:

(1) Dožádaná smluvní strana na žádost vydá, v mezích stanovených svým právním řádem, věci, které mohly být použity ke spáchání soudně trestného činu, pro který je vydání povoleno, věci, které osoba, o jejíž vydání se žádá, získala soudně trestným činem nebo jako protihodnotu za takovou věc, stejně jako každou jinou věc, která může být použita jako důkaz.

(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně zadržet věci, o jejichž vydání se žádá, jestliže je potřebuje v jiném trestním řízení.

(3) Práva třetích osob k vydaným věcem zůstávají nedotčena. Tyto věci budou po skončení trestního řízení vráceny dožádanou smluvní stranou dožadující smluvní straně, aby mohly být odevzdány oprávněným osobám.

(1) Jedna smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes svoje území průvoz osoby vydané třetím státem.

(2) Na žádost o povolení průvozu se vztahují ustanovení článku 33 této smlouvy. Průvoz může být odmítnut z důvodů, které jsou uvedeny v článku 31.

(3) Při přepravě vzdušnou cestou bez mezipřistání není třeba povolení smluvní strany, přes jejíž území se letí. Dožadující smluvní strana předem vyrozumí druhou smluvní stranu, že neexistuje žádná překážka pro průvoz ve smyslu této smlouvy a zejména, že převážená osoba není občanem dožádané smluvní strany. Při nouzovém přistání na území dožádané smluvní strany má toto oznámení stejný účinek jako žádost o předběžné zatčení podle článku 36, nejsou-li dány důvody bránící vydání podle článku 31 této smlouvy. Pokud je předvídáno přistání, zašle dožadující smluvní strana druhé smluvní straně žádost o průvoz podle předchozích odstavců tohoto článku.

(4) Náklady průvozu nese dožadující smluvní strana.

(1) Každá smluvní strana se zavazuje na žádost druhé smluvní strany zahájit podle svého právního řádu a za podmínek jím stanovených, včetně podmínek pro soudní pravomoc, trestní stíhání svých občanů, kteří na území druhé smluvní strany spáchali oboustranně soudně trestný čin.

(2) Smluvní strana, která nepovolila vydání z důvodů uvedených v článku 31 odst. 1 písm. a) této smlouvy, se zavazuje na žádost druhé smluvní strany předložit věc svým příslušným orgánům, aby, je-li to přípustné, bylo vedeno řízení pro soudně trestný čin, pro který bylo žádáno vydání.

(3) K žádosti o trestní stíhání podle odstavce 1, 2 se připojí písemnosti týkající se věci, všechny dostupné důkazy, údaje o škodě, je-li to možné, a texty trestních předpisů pužitelných na čin; pokud tyto přílohy nejsou dostačující, budou na žádost smluvní strany, která zahájila trestní stíhání, zaslány doplňující údaje.

(4) Nároky poškozených na náhradu škody uplatněné před předáním trestního stíhání u justičních orgánů dožadující smluvní strany budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.

(5) Dožádaná smluvní strana informuje druhou smluvní stranu bezodkladně o výsledku trestního řízení. Na žádost zašle opis rozhodnutí, které nabylo právní moci.

(6) V případech uvedených v odstavcích 1, 2 dožadující smluvní strana po předložení žádosti o trestní stíhání přeruší trestní stíhání nebo výkon rozhodnutí, které dříve vydala proti obviněnému pro soudně trestný čin, který byl důvodem žádosti.

(1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v době co nejkratší v Římě.

(2) Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.

(3) Tato smlouva se sjednává na neomezenou dobu. Zůstane v platnosti šest měsíců ode dne, kdy jedna smluvní strana oznámí písemně druhé smluvní straně svůj úmysl ji vypovědět.