kterou se uvádí v prozatímní platnost úmluva o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 17. listopadu 1937.

53.

Vládní vyhláška

ze dne 10. února 1938,

kterou se uvádí v prozatímní platnost úmluva o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 17. listopadu 1937.

Se souhlasem presidenta republiky uvádí se podle čl. VII zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 1. dubna 1938 úmluva o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Praze dne 17. listopadu 1937.

Dr. Hodža v. r.

(Překlad.)

Úmluva

o úpravě pohraničního styku mezi Československou republikou a Maďarským královstvím.

Jeho Excelence president Československé republiky a Jeho Výsost Nejjasnější správce Maďarského království rozhodli se sjednati úmluvu k usnadnění vzájemného styku v pohraničních pásmech mezi Československou republikou a Maďarským královstvím a jmenovali svými plnomocníky:

Jeho Excelence president Československé republiky

J. E. pana PhDr. Kamila Kroftu,

ministra zahraničních věcí,

Jeho Výsost Nejjasnější správce Maďarského království

J. E. pana Jana Wettsteina de Westersheimb,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

kteří, shledavše své plné moci v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek I.

Za pohraniční pásma budou uznávány územní pruhy, ležící po obou stranách společné celní hranice, jejichž přesnější určení se vyhrazuje oběma vysokým smluvním stranám. Šířka pohraničního pásma nebude zásadně přesahovati 10 km, při čemž se bude přihlížeti k místním potřebám na jedné i na druhé straně. Tam, kde toho budou vyžadovati místní poměry, mohou býti pohraniční pásma rozšířena po dohodě ústředních úřadů obou vysokých smluvních stran až na 15 km.

Obě vysoké smluvní strany si navzájem oznámí seznam obcí ležících v těchto pohraničních pásmech.

1. Osobní styk.

Článek II.

Aby se usnadnil přestup hranic obyvatelům usedlým trvale v pohraničních pásmech, kteří pro své povolání, zaměstnání nebo pro jiné důvody, které předvídá tato úmluva, jsou nuceni jednou nebo vícekráte přestupovati hranice, mohou se jim vydati pohraniční propustky.

Článek III.

Pohraniční propustky mohou se vydati jen osobám bezúhonným s hlediska trestněpolicejního, státněpolicejního, jakož i s hlediska důchodkových předpisů, které mají své trvalé bydliště v pohraničním pásmu nejméně šest měsíců.

Lékařům, zvěrolékařům a diplomovaným porodním asistentkám, oprávněným provozovati své povolání v pohraničním pásmu a tam usedlým, však stačí, prokáží-li aspoň jednoměsíční pobyt, jakmile byla jejich jména oznámena podle článku XXII. Přestup hranic jim bude povolen prozatímně do té doby, dokud druhá vysoká smluvní strana nevezme oznámení na vědomí.

Článek IV.

Článek V.

Pohraniční propustky vzoru A. a B. (jakož i jejich duplikáty a pohraniční propustky vzoru A., jež byly převedeny na nového majitele) opravňují k přestupu hranic jen tehdy, jsou-li vidovány příslušným úřadem druhé vysoké smluvní strany.

Úřady pověřené vydáváním propustek jsou povinny odevzdávati je k vidování příslušným úřadům druhé vysoké smluvní strany. Propustky budou se odevzdávati příslušnými orgány. Každá zásilka musí býti provázena seznamem vyhotoveným podle vzoru obsaženého v příloze 3. Pohraniční propustky vzoru B. a A. nutno odevzdávati příslušným úřadům, které jsou pověřeny je vidovati, každoročně do 15. prosince, po případě do 15. února s výjimkou případů, kdy pohraniční propustky mohou se podle této úmluvy kdykoli v roce vydati nebo převésti na nového majitele.

Tyto pohraniční propustky nutno vrátiti podle možnosti do čtrnácti následujících dnů orgánu, který je zaslal příslušnému úřadu druhé vysoké smluvní strany. Nebude-li možno je vrátiti v uvedené lhůtě, příslušný úřad uvědomí o tom ihned po uplynutí lhůty příslušné orgány druhé vysoké smluvní strany. Pohraniční propustky vzoru C. platí obecně bez visa, nicméně vysoké smluvní strany si vyhrazují právo žádati ve výjimečných případech a pro dobu co možno omezenou, aby také tyto pohraniční propustky vydané v určitých oblastech obou států byly vidovány příslušnými úřady vstupního státu, což se oznámí 14 dnů předem diplomatickou cestou ústředním úřadům druhé vysoké smluvní strany. O žádostech o tato visa se bude rozhodovati pokud možno ihned, nejpozději však do 3 dnů.

Jak pro udělení, tak pro odepření uvedených vis platí tytéž zásady jako pro vydání nebo odepření pohraničních propustek.

Propustky vzoru A. a B. musí býti opatřeny majitelovou fotografií.

Visa se budou udělovati zdarma a bez dávky a kolku.

Článek VI.

Vlastníci pohraničních propustek vzoru A. a B. jsou oprávněni k nepřetržitému až šestidennímu pobytu v pohraničním pásmu druhé vysoké smluvní strany, vlastníci pohraničních propustek vzoru C. k nepřetržitému až třídennímu pobytu, při čemž den přestupu hranice se nepočítá do těchto lhůt.

Článek VII.

Majitel pohraniční propustky nebude platit při přestupu hranice žádnou dávku, jest však povinen podrobiti se platným předpisům o dozoru a předložiti pohraniční propustku.

Článek VIII.

Pohraniční propustky nutno vydávati v státních jazycích dotčených států podle tří vzorů obsažených v přílohách 4, 5 a 6.

Pohraniční propustky mohou se vydávati také k ústní žádosti.

Článek IX.

Hranice se smí překročiti jen na silnicích a cestách, které příslušné ústřední úřady obou vysokých smluvních stran určí vzájemnou dohodou.

Jestliže hranice protíná zemědělské podniky nebo jiná zemědělská hospodářství, jest dovoleno přecházeti hranice také na přirozených přestupech z jedné části hospodářství na druhou, aby bylo umožněno hospodařiti na těchto podnicích a hospodářstvích.

Přímý přestup mezi pozemky ležícími v obou pohraničních pásmech v bezprostřední blízkosti jest dovolen také po jiných přestupech, než přestupech uznaných v odstavci prvém, avšak jen na základě zvláštního povolení finančních (celních) orgánů obou vysokých smluvních stran.

O hodinách určených pro přestup hranice na silnicích a cestách otevřených dálkovému styku platí stejné předpisy jako pro přestup hranice na základě cestovního pasu.

Na ostatních přestupech neuvedených v předchozím odstavci smí se hranice přestoupiti v lednu a v prosinci od 7 do 18 hodin, v únoru a v listopadu od 6 do 19 hodin, v březnu, září, říjnu od 5 do 20 hodin, v dubnu a v srpnu od 4 do 20 hodin, v květnu, v červnu a červenci od 4 do 21 hodin. Správní a celní úřady první instance obou vysokých smluvních stran mohou po vzájemné dohodě stanoviti jiné hodiny k přestupu hranice a to buď obecně nebo v jednotlivých případech, je-li to vhodno se zřetelem k místním poměrům.

Článek X.

Hasiči, důlní strážci a záchranci, jež lze jako takové rozpoznati, mohou přestoupiti hranici, aby pomohli a přispěli při požáru a živelních pohromách, po případě při nehodách, bez zvláštní pohraniční propustky kdykoliv a kdekoliv a mohou se zdržovati v pohraničním pásmu druhé vysoké smluvní strany, dokud to bude nutno, jestliže se podrobí na místě pohromy příkazům osoby oprávněné podle platných předpisů.

Za povodně může postižené obyvatelstvo pohraničního pásma k záchraně života přestoupiti hranici bez propustky také na jiných než uznaných přestupech.

Článek XI.

Jakmile se změní předpoklady, na jejichž základě se pohraniční propustka vydala a zejména není-li již majitel pohraniční propustky s hlediska policejního a s hlediska důchodkových předpisů bezúhonný, nutno pohraniční propustku třeba v době její platnosti odníti a neprodleně o tom zpraviti příslušný úřad druhé vysoké smluvní strany.

Stejně také může býti za shora uvedených předpokladů zrušena nebo odvolána platnost udělených vis. V tom případě nutno neprodleně uvědomiti o tom příslušný úřad druhé vysoké smluvní strany.

Orgány státu, udělivšího visa, jsou oprávněny odebrati majiteli pohraniční propustku, aby příslušné úřady mohly zrušiti, po případě odvolati tato visa. Odebrání propustky nutno potvrditi na stvrzence. Tyto propustky odevzdají se potom neprodleně úřadu, který je vydal, zároveň s označením doby, po kterou majitel propustky nemůže obdržeti visa.

2. Celní ustanovení.

Článek XII.

Osoby, jež podle předcházejících ustanovení mají pohraniční propustku a k výkonu své práce ubírají se v pohraničním styku na území druhé vysoké smluvní strany, mohou míti s sebou beze cla a dávek potraviny pro svou vlastní potřebu a to maso čerstvé nebo jednoduše připravené v množství nepřesahujícím 2 kg, mlýnské výrobky z obilí nebo z luštěnin v množství nepřesahujícím 3 kg, obyčejný chléb a pečivo v množství nepřesahujícím 3 kg.

Článek XIII.

Osvobození od cla a dávek se přiznává bez požadování jistoty v hotovosti nebo jiným způsobem pro pytle a jiné obaly, upotřebené již při dopravě, i pro dopravní prostředky, s výjimkou automobilů, které přestupují z jednoho pohraničního pásma do druhého prázdné nebo naplněné zbožím, přicházejícím v úvahu v hospodářském styku, upraveném celními ustanoveními této úmluvy a po téže cestě se vracejí naplněné takovým zbožím nebo prázdné.

Článek XIV.

Upravená léčiva, jež si opatřují obyvatelé pohraničního pásma ze sousedních lékáren na předpis lékaře nebo zvěrolékaře, oprávněných vykonávati své povolání v pohraničním pásmu, v malých množstvích, odpovídajících potřebám odběratelovým, smějí se dovážeti bez povolení a jsou osvobozena od cla a dávek. U jednoduchých drog sloužících k léčebným účelům a u jednoduchých lékárnických a chemických přípravků, jež mají na obalu přesné a zřetelné lékárnické označení a smějí býti podle předpisů platných v zemi, o niž jde, volně prodávány, nebude se požadovati předložení lékařského nebo zvěrolékařského předpisu.

Obě vysoké smluvní strany se zavazují, že si navzájem oznámí seznamy uznaných lékárnických specialit a případné jejich změny a doplňky.

Článek XV.

Tam, kde podle místních poměrů jest to žádoucí a přípustné, smí býti ve vzájemném styku mezi pohraničními pásmy dopravováno přes hranici též po vedlejších cestách, určených celní správou, je-li toho třeba, za přiměřených opatření, toto zboží, pokud jest osvobozeno od cla a dávek:

přírodní a umělá hnojiva, stonkový len a stonkové konopí, zelená a suchá píce (pícniny, seno, sláma, řezanka), lesní stelivo, mech, sítí, třtina, obyčejný stavební písek, oblásky, smirek v kusech, obyčejná a hrnčířská hlína, rašelina, slatinné bahno a surová zápalná hubka.

Článek XVI.

Jsou-li zemědělské podniky nebo jiná zemědělská nebo lesní hospodářství přeťata hranicí nebo jsou-li jejich pozemky ležící v obojím pohraničním pásmu v bezprostřední blízkosti, nesmí se proto ztěžovati ani překážeti hospodaření na nich. Aby se zabezpečilo řádné hospodaření na těchto hospodářstvích, smějí se dopravovati beze cla a dávek, bude-li se dbáti celních předpisů, z jedné části hospodářství na druhou hospodářský dobytek a hospodářské nářadí, náležející k těmto hospodářstvím, osivo potřebné k obdělávání polí, výrobky získané na nich obděláváním pozemků, pěstováním lesů a chovem dobytka, nejsou-li tyto výrobky více zpracovány, než jest nutno k jejich získání a uložení ve druhé části hospodářství. Tato doprava může se díti u hospodářství přeťatých hranicí i po přirozených přestupech (článek IX, odstavec 2), ale oznámených dříve finanční (celní) stráži, u hospodářství, jejichž pozemky leží v obou pohraničních pásmech v bezprostřední blízkosti, podle ustanovení článku IX, odstavce 3.

Konají-li obyvatelé pohraničních pásem polní práce na svých vlastních pozemcích ležících v sousedním pohraničním pásmu, i když jejich hlavním zaměstnáním není výkon zemědělství, smějí, dbají-li celních předpisů, dopravovati přes hranici beze cla a dávek dobytek a nářadí potřebné k pracím, potřebné osivo a plodiny polního hospodářství, získané na obdělávaných pozemcích. Hranice smí se přestoupiti též po vedlejších cestách, určených celní správou.

Nevymlácené obilí jest dovoleno dopravovati přes hranici beze cla a dávek nejpozději do 30. listopadu v roce žní. (Nevyloupaná kukuřice smí býti přepravována až do 15. prosince).

Přeprava vymláceného obilí beze cla a dávek bude dovolena jen tehdy, jestliže obilí bylo vymláceno (kukuřice vyloupána) na poli a odtud se ihned přepraví přes hranici nejpozději ve lhůtách, uvedených v předcházejícím odstavci.

Vinný rmut, šťáva z vinných hroznů a mošt, u něhož není kvašení ještě skončeno, smějí se přepravovati beze cla a dávek nejpozději do konce listopadu v roce vinobraní.

Pokud jde o přepravu výrobků přes hranici, získaných obděláváním pozemků (odstavec 1, 2, 3, 4, 5), požaduje se, aby zemědělec prokázal, že přepravované množství odpovídá výsledkům sklizně z plošné výměry polností po případě vinic. Výrobky, získané chovem dobytka (odstavec 1), smějí se přepravovati přes hranici beze cla a dávek jen v množství odpovídajícím druhu, stáří, stavu a počtu tohoto dobytka.

Zemědělské stroje s parním a motorovým pohonem (lokomobily, pluhy, brány, mlátičky, řezačky a pod.), dovážené ve styku, upraveném v tomto článku, jsou podrobeny formalitám záznamního styku.

Článek XVII.

Dobytek patřící k zemědělskému hospodářství, jež leží v jednom pohraničním pásmu, vedený na pastvu do pohraničního pásma druhé vysoké smluvní strany nebo odtamtud se vracející, bude osvobozen od cla a dávek, zjistí-li se jeho totožnost předchozím záznamem.

Výtěžky z tohoto dobytka, jako mléko, máslo, sýr, vlna a mladý dobytek zatím přibylý, smějí se dopraviti zpět beze cla a dávek v množství přiměřeném počtu, druhu, stáří a stavu dobytka a době pastvy. Vyžadují-li toho místní poměry, může se hranice překročiti též po vedlejších cestách, určených finanční (celní) správou, dbá-li se nutných bezpečnostních opatření.

Rovněž jsou osvobozeny od cla a dávek v množství, jež určí celní správy: sůl, dobytčí sůl, mouka a chléb, přepravované ke spotřebě za pastvy na pastvinách ležících v sousedním pohraničním pásmu.

Zaběhlý nebo ukradený dobytek smí se zpět přiváděti přes celní hranici beze cla a dávek, bude-li vlastnické právo k němu prokázáno.

Článek XVIII.

Dobytek, vedený na dočasnou práci i zemědělské stroje a nářadí, určené k přechodnému použití v sousedním pohraničním pásmu, propustí se beze cla a dávek s výhradou celního zajištění, předepsaného pro záznamní styk.

Článek XIX.

Obilí, olejnatá semena, konopí, len, vlna, dříví, kůra a jiné podobné zemědělské výrobky, jež přepravují obyvatelé pohraničního pásma do pohraničního pásma druhé vysoké smluvní strany k semletí, roztlučení, rozřezání, tření nebo pod. a takto zpracované se dovážejí zpět i s odpadky, jež mají hospodářskou hodnotu, jsou s podmínkami pravidelně předepsanými pro zušlechťovací styk beze cla a dávek.

Množství výrobků, jež za výše uvedené suroviny smí se zpět dovézti, pokud se týče musí se zpět vyvézti, stanoví se, bude-li toho třeba, vzájemnou dohodou celních správ obou vysokých smluvních stran.

Článek XX.

Za podmínek platných pro zušlechťovací styk smějí obyvatelé jednoho pohraničního pásma přepravovati do druhého pohraničního pásma beze cla a dávek předměty vlastní potřeby ke správce nebo k řemeslnému zpracování a po správce nebo řemeslném zpracování dovážeti je zpět. Za řemeslné zpracování nutno pokládati též domáckou práci ve mzdě. Zhotovují-li se z látek oděvy, vztahuje se osvobození od cla a dávek též na přídavky, jichž se použilo při zpracování.

Článek XXI.

Obyvatelé pohraničních pásem, kteří podle ujednaných služebních smluv konají práce v zemědělských, lesních nebo důlních podnicích v pohraničním pásmu druhé vysoké smluvní strany, mohou, s výhradou libovolného odvolání, přestupovati celní hranici též po vedlejších cestách, určených finanční (celní) správou a přenášeti přes hranici beze cla a dávek nářadí, nezbytné k jejich práci, dále získanou mzdu peněžní a naturální (deputát). Tato úleva se jim přiznává, jen vracejí-li se pravidelně do svého bydliště nejpozději šestého dne po svém příchodu na pracovní místo a zachovají-li platné předpisy, zejména úřední předpisy, vydané v takových případech k zajištění celního důchodku. Je však vyňato zboží státního monopolu, jakož i zboží, podrobené správě Československé obilní společnosti. Se souhlasem této společnosti může se přiznati celní výhoda zde uvedená i pro zboží, podrobené její správě.

Naturální mzda smí se však přepravovati jen po celní cestě.

Rovněž pokrmy, připravené pro tyto dělníky v jejich bydlišti, smějí se jim donášeti přes hranici beze cla a dávek.

Článek XXII.

Lékaři, zvěrolékaři a diplomované porodní asistentky, trvale usedlí v pohraničním pásmu a oprávnění vykonávati tam své povolání, smějí je vykonávati též v pohraničním pásmu druhé vysoké smluvní strany, dbají-li předpisů tam platných. K tomu cíli smějí přestupovati hranici a přenášeti s sebou beze cla a dávek lékařské nástroje a porodnické potřeby jakož i jiné potřeby k ošetření a léčiva, obojí posléze vyjmenované však jen v množství, nezbytném pro první pomoc. Jsou-li opatřeni dokladem, který vydal celní úřad, smějí při výkonu svého povolání přestupovati hranici též na jízdních a motorových kolech, aniž se musí dostaviti k celnímu úřadu. Smějí přestupovati hranici též po vedlejších cestách a bez jakéhokoli časového omezení. Bližší předpisy o těchto úlevách stanoví celní správy vysokých smluvních stran vzájemnou dohodou.

Podávati léky s sebou přinesené jest dovoleno jen v případech hrozícího nebezpečí.

Očkování jest dovoleno jen v rámci platných předpisů.

Vysoké smluvní strany oznámí si navzájem platná ustanovení o provozování shora jmenovaných zdravotnických povolání, aby o nich zpravily v úvahu přicházející osoby zdravotní služby. Vymění si též seznamy lékařů, zvěrolékařů a diplomovaných porodních asistentek, oprávněných vykonávati své povolání v pohraničním pásmu a oznámí si změny v těchto seznamech.

Tato ustanovení platí jako prozatímní ujednání. Budou nahražena zvláštní úmluvou o připuštění osob zdravotní služby k výkonu jejich povolání v sousedním pohraničním pásmu.

Článek XXIII.

Hasiči, důlní strážci a záchranci, kteří přestupují hranici v případech, uvedených v článku X, smějí s sebou bráti beze cla a dávek předměty, potřebné k výkonu své činnosti, s podmínkou, že je zase dopraví zpět a oznámí návrat finanční stráži vysokých smluvních stran.

Článek XXIV.

Dovozní a vývozní zákazy, vzešlé z hospodářských poměrů, nevztahují se zpravidla na styk, dovolený podle příslušných ustanovení této úmluvy.

Obě vysoké smluvní strany vyhrazují si však právo podrobiti shora jmenovaný styk přiměřeným způsobem dozoru.

Předměty denní potřeby, vázané jinak na dovozní a vývozní povolení, smějí se dovážeti a vyvážeti v malých množstvích bez zvláštního povolení, lze-li z povahy zboží a z poměrů obyvatele pohraničního pásma uznati, že tyto věci jsou zřejmě určeny pro vlastní potřebu a nikoli pro obchod.

Celní úřady mají jednati ohleduplně při posuzování množství.

Článek XXV.

Obyvatelům pohraničních pásem bude též dovoleno používání silnic a cest pro ně důležitých, jež z části protínají území druhého státu nebo vedou po druhé straně hranice. Průvoz zboží po těchto cestách bude však vyžadovati zvláštního povolení.

Používati těchto silnic a cest dovoluje se též v poštovním styku.

3. Ustanovení všeobecná.

Článek XXVI.

Nynější omezení volného styku a pobytu v obou státech, předpisy k ochraně měny a oběhu zákonných platidel a úprava hospodaření určitými předměty nebudou dotčeny úpravou pohraničního styku.

Obě vysoké smluvní strany se zavazují učiniti opatření, aby poskytly úlevy v pohraničním styku v duchu této úmluvy, pokud jde o předpisy k ochraně měny a oběhu zákonných platidel.

Obyvatelům pohraničního pásma jednoho státu nevznikne proto, že hospodaří též na jednotlivých pozemcích na území druhého státu, žádný závazek k plnění ve prospěch tohoto státu.

Článek XXVII.

Přiznání zvláštních osobních nebo hospodářských úlev, které by se snad objevily pro pohraniční pásma nutnými nebo žádoucími, bude vyhrazeno dohodě příslušných úřadů obou vysokých smluvních stran.

Článek XXVIII.

Úlevami povolenými v pohraničním styku není dotčeno právo vlád obou vysokých smluvních stran činiti nutná opatření ze zdravotnických, veterinárních nebo podobných důvodů, jako na příklad na ochranu rostlin.

Článek XXIX.

Tato úmluva bude ratifikována co nejdříve. Ratifikační listiny budou vyměněny v Budapešti. Úmluva nabude platnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin. Bude-li vypověděna jednou z vysokých smluvních stran, pozbude platnosti za šest měsíců ode dne, kdy výpověď bude oznámena druhé vysoké smluvní straně.

Dáno ve dvou vyhotoveních v jazyce francouzském v Praze dne 17. listopadu roku tisícího devítistého třicátého sedmého.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a připojili k ní své pečeti.

Dr. K. KROFTA.

J. WETTSTEIN v. r.

Příloha 1

(k čl. IV., bod 1., písm. a).

Příloha 2

(k čl. IV., bod 4.)

Seznam

úřadů oprávněných nyní vydávati pohraniční propustky v československém pohraničním pásmu.

Seznam

úřadů oprávněných nyní vydávati pohraniční propustky v maďarském pohraničním pásmu.

Příloha 3

(k čl. V., odst. 2.).

Příloha 4

(k čl. IV., bod 2., písm. a).

Vzory pohraničních propustek (k čl. IV.)

POHRANIČNÁ CESTOVNÁ LEGITIMÁCIA

Příloha 5

(k čl. IV., bod 1., písm. b).

Příloha 6

(k čl. IV., bod 1., písm. c).

Závěrečný protokol

k úmluvě o úpravě pohraničního styku mezi Československou republikou a Maďarským královstvím.

Při podpisu úmluvy o úpravě pohraničního styku mezi Československou republikou a Maďarským královstvím učinili podepsaní plnomocníci tato prohlášení, která budou tvořiti nedílnou součást této úmluvy:

K článku I.

Se strany Československa bylo prohlášeno, že Bratislava a Lučenec nebudou pojaty do pohraničního pásma.

Seznamy obcí byly vyměněny s výhradou dohody o těch obcích, které leží za pásmem 10 km. Konečně upravené seznamy obcí mohou se změniti jen vzájemnou dohodou.

K článku IV/1/b.

Pohraniční propustky vzoru B. možno vydávati rovněž:

K článku IV/2.

Ústřední úřady obou vysokých smluvních stran vzájemně si oznámí dávky vybírané při vydávání pohraničních propustek, jakož i všechny pozdější změny jich se týkající.

K článku IV/2/a.

Zákaz vydávání pohraničních propustek vzoru A. po 1. březnu nedotýká se vydávání jejich duplikátů při ztrátě.

Jest shoda v tom, že pohraniční propustky vzoru A., převedené na nového majitele, budou zevně nápadným způsobem jako takové označeny a že fotografie bývalého majitele bude nahrazena fotografií nového majitele.

K článku IV/4, bod 2.

V Československu budou oprávněny vydávati pohraniční propustky vzoru C. četnické stanice a orgány finanční stráže, v Maďarsku orgány celní stráže k tomu určené.

K článku V, odst. 3.

Jest shoda v tom, že lhůta 14 dnů počíná dnem odeslání příslušné noty vyslanectví druhé vysoké smluvní strany.

K článku XVI.

Jest shoda v tom, že se tabákové listy nemohou považovati za zemědělské výrobky.

Ustanovení čl. XVI nevztahují se na polnosti získané (koupí, nájmem, darováním nebo směnou a pod.) po 1. lednu 1931. Bylo-li zemědělské hospodářství (čl. XVI, odstavec 1 a 2) po tomto datu rozšířeno o polnosti ležící v pohraničním pásmu druhé vysoké smluvní strany, nebudou se výhody, ustanovené v tomto článku vztahovati na pozemky nově získané, i když tyto pozemky byly před 1. lednem 1931 částí zemědělského hospodářství, jehož se týkají ustanovení čl. XVI (odstavec 1 a 2).

Obmezení předcházejícího odstavce neplatí však pro polnosti, jež budou získány dědictvím nebo rozdělením mezi potomky v sestupné linii přímé, půjde-li v těchto případech o pozemky, které již před 1. lednem 1931 byly vlastnictvím buď zesnulého (při dědictví) nebo rozdělovatele (při rozdělení).

K článku XXVI/2.

Bylo zjištěno, že obě vysoké smluvní strany již učinily přiměřená opatření, aby usnadnily pohraniční styk, pokud jde o předpisy o ochraně měny a oběhu zákonných platidel.

Ustanovení obecná.

Aby se dorozuměly o úlevach a podrobnostech v provádění této úmluvy a také aby sjednaly nápravu k spravedlivým stížnostem obyvatelů pohraničního pásma v rámci této úmluvy, obě vysoké smluvní strany budou zkoumati, zda by nebylo vhodno svolávati hraniční schůzky za účasti dotčených úřadů obou vysokých smluvních stran.

Praha, dne 17. listopadu 1937.

Dr. K. KROFTA v. r.

J. WETTSTEIN v. r.