578
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1991
o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Státní rozpočet federace na rok 1992
§ 1
(1) Celkové příjmy státního rozpočtu federace se stanoví částkou 134 700 000 tis. Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu federace se stanoví částkou 134 700 000 tis. Kčs.
(2) Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu federace je uveden v příloze č. 1.
(3) Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu federace je uvedeno v příloze č. 2. Rozdělení stanovených odvodů příspěvkových organizací a příjmů rozpočtových organizací do jednotlivých kapitol státního rozpočtu federace je uvedeno v příloze č. 3.
(4) V celkových výdajích státního rozpočtu federace jsou zahrnuty
a) prostředky na úhradu státního vyrovnávacího příspěvku obyvatelstvu ve výši 21 100 000 tis. Kčs;
b) prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti ve výši 11 000 000 tis. Kčs;
c) prostředky na zajištění potřeb národností a na celostátní regionální politiku ve výši 3 300 000 tis. Kčs;
d) dotace do Federálního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 5 000 000 tis. Kčs;
e) prostředky na federální programy strukturálních změn v hospodářství ve výši 3 000 000 tis. Kčs;
f) dotace na úhradu rozdílů cen tepla ve výši 7 000 000 tis. Kčs;
g) dispoziční fondy prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 1 000 tis. Kčs, předsedy Federálního shromáždění ve výši 1 000 tis. Kčs a předsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 2 680 tis. Kčs;
h) výdaje spojené s vládními úvěry ve výši 6 880 200 tis. Kčs;
i) výdaje na dluhovou službu státního dluhu federace ve výši 7 950 114 tis. Kčs;
j) rozpočtová rezerva vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 500 000 tis. Kčs;
k) dotace do státního rozpočtu České republiky ve výši 3 300 000 tis. Kčs;
l) dotace do státního rozpočtu Slovenské republiky ve výši 1 700 000 tis. Kčs.
(5) V roce 1992 lze použít státních finančních aktiv federace k úhradě finančních potřeb, které federaci vzniknou v souvislosti s vyúčtováním investičních akcí realizovaných na základě dohod mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik ze dne 24. září 1985 o spolupráci při výstavbě Krivorožského těžebně úpravárenského kombinátu a ze dne 16. prosince 1985 o spolupráci při výstavbě některých plynárenských objektů ve Svazu sovětských socialistických republik, a to až do výše 4,2 mld Kčs.
§ 2
(1) Rozpočtově nezajištěné úhrady lze zajistit způsobem uvedeným v § 13 zákona o rozpočtových pravidlech federace. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky zajistí úhradu vyššími než rozpočtovanými příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace, a to za předpokladu, že těmito opatřeními nezvýší celkové výdaje příslušné kapitoly státního rozpočtu federace podle přílohy č. 2 o více než 10 %; toto omezení neplatí v případě, že zvýšené výdaje přímo zajišťují vyšší příjem.
(2) Přesun prostředků mezi ústředními orgány je možný pouze v důsledku organizačních změn.
§ 3
(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace v průběhu roku opatřovat prostředky na tuzemském peněžním trhu; nebudou-li tyto prostředky splaceny do konce roku, může jich být použito ke krytí schodku státního rozpočtu federace až do doby, než Federální shromáždění rozhodne o způsobu jeho úhrady.
(2) K opatřením podle odstavce 1 může ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky vydávat také pokladniční poukázky České a Slovenské Federativní Republiky jako státní dluhopisy České a Slovenské Federativní Republiky, splatné do 180 dnů ode dne vydání.
ČÁST DRUHÁ
Změna a doplnění zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb.
§ 4
Zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 6 odst. 2 zní:
„(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani4) nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani5) a dále i organizace, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, s výjimkou příjmů z cenných papírů.“.
2. § 7 odst. 2 písm. a) zní:
„a) příjmy z cenných papírů, z nichž odvod ze zisku byl vybrán srážkou;“.
3. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) U organizací, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, jsou základem odvodu ze zisku příjmy z cenných papírů.“.
4. § 8 zní:
㤠8
(1) Sazba odvodu ze zisku, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 55 % ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku (§ 7).
(2) Sazba odvodu ze zisku činí 25 % ze základu odvodu ze zisku, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a odvod ze zisku se vybírá srážkou.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna a doplnění zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb.
§ 5
Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 2 úvodní věta zní: „Od důchodové daně jsou, s výjimkou příjmů z cenných papírů, osvobozeny:“.
2. V § 2 odst. 2 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c) fondy národního majetku.3b)“.
3. V § 3 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 jsou předmětem důchodové daně příjmy z cenných papírů.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
4. § 4 odst. 2 písm. a) zní:
„a) příjmy z cenných papírů, z nichž důchodová daň byla vybrána srážkou;“.
5. V § 5 odst. 1 písm. h) se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i) 25 % u poplatníků se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a důchodová daň se vybírá srážkou.“.
6. V § 7 odst. 2 se na konci připojují slova „a fondy národního majetku.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna a doplnění zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb.
§ 6
Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Pokud je v zákoně uveden název „jednotné zemědělské družstvo“, rozumí se tím družstvo (zemědělské družstvo) nebo obchodní společnost s převážně zemědělskou výrobou.
2. Dosavadní text § 8 se označuje jako odstavec 1 a písmeno a) tohoto odstavce zní:
„a) družstva (zemědělská družstva), obchodní společnosti a společné podniky10) s převážně zemědělskou výrobou;“.
3. V § 8 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2) Za poplatníky s převážně zemědělskou výrobou podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona považují ti poplatníci, u nichž tržby z rostlinné a živočišné výroby a z agrochemické činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových tržeb; u poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně vykázaných tržeb.“.
4. § 13 odst. 2 písm. a) zní:
„a) příjmy z cenných papírů, z nichž daň ze zisku byla vybrána srážkou,“.
5. V § 13 odst. 2 písm. c) se za slova „jiného poplatníka“ doplňují slova „s výjimkou příjmů uvedených v písmenu a).“.
6. Dosavadní text § 14 se označuje jako odstavec 1 a na konci se doplňují slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.
7. V § 14 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2) Sazba daně ze zisku činí 25 % ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a daň ze zisku se vybírá srážkou.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna a doplnění zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 161/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů
§ 7
Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb. a zákona č. 90/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 6 se na konci doplňuje věta: „Přesáhne-li měsíční mzda 10 000 Kčs, vypočte se daň jako součet daně z částky 10 000 Kčs vypočtené podle tabulky s přihlédnutím k § 7 a 8 a daně vypočtené z částky, o kterou mzda přesahuje 10 000 Kčs, zaokrouhlené na 20 Kčs nahoru sazbou ve výši 33 % bez přihlédnutí k ustanovením § 7 a 8.“.
2. Za § 9 se vkládá nový § 10, který zní:
㤠10
Jde-li o poživatele starobního důchodu ze sociálního zabezpečení, daň stanovená podle předchozích ustanovení se dále zvyšuje o 100 %, nejvýše však o 2 720 Kčs. Pro posouzení, zda jde o poživatele starobního důchodu, je rozhodující stav na počátku mzdového období.“.
3. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
Poplatník je povinen ohlásit neprodleně plátci daně, že je poživatelem starobního důchodu.“.
4. V § 22 odst. 3 bodu 12 se doplňuje věta, která zní: „Ustanovení § 10 se přitom použije přiměřeně.“.
§ 8
Vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb. a vyhlášky č. 72/1991 Sb., se doplňuje takto:
V § 11 odst. 8 se v první větě za slovo „daně“ vkládají tato slova: „(včetně zvýšení u poživatele starobního důchodu podle § 10 zákona)“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna a doplnění zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva
§ 9
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Předmětem daně jsou i příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) v případech, kdy příjemce není znám (příjmy z cenných papírů na doručitele).“.
2. V § 4 písm. a) se na konci doplňují slova „s výjimkou pracovních příjmů členů za období, ve kterém jsou poživateli starobního důchodu ze sociálního zabezpečení,“.
3. Dosavadní text § 11 se označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Jde-li o poživatele starobního důchodu ze sociálního zabezpečení, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 o 132 %, nejvýše však o 32 640 Kčs.
(3) Nepobíral-li občan starobní důchod po všechny měsíce v kalendářním roce, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 o 1/12 procentního zvýšení uvedeného v odstavci 2 za každý měsíc, za který (nebo za jehož část) tento důchod pobíral. Zvýšení však činí nejvýše 1/12 částky uvedené v odstavci 2, připadající na měsíce, v nichž (nebo v jejichž části) byl občan poživatelem starobního důchodu.“.
4. V § 12 odst. 1 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e) poskytovaných zemědělskými družstvy svým členům, kteří jsou poživateli starobního důchodu.“.
5. V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Ustanovení § 11 odst. 2 se použije přiměřeně.“.
6. V § 17 odst. 3 se na konci připojuje nová věta, která zní: „Poplatník je rovněž povinen neprodleně ohlásit správci daně, že je poživatelem starobního důchodu.“.
7. V § 21 odst. 4 se na konci připojuje tato věta:
„Plynou-li poplatníkům příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) od akciových společností založených pro účel kupónové privatizace (investiční privatizační fondy) a dalších organizací se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, které shromažďují a spravují cenné papíry a finanční prostředky za účelem jejich společného investování (dále jen „investiční fondy“), považuje se daň z těchto příjmů nebo jejich částí vyplacených poplatníkům z prostředků získaných investičními fondy z cenných papírů vydaných právnickými osobami se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky za vyrovnanou srážkou daně z příjmů obyvatelstva, popřípadě jiné daně (odvodu), provedenou těmito právnickými osobami při výplatě příjmů z cenných papírů investičním fondům.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna a doplnění zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb.
§ 10
Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 8 se doplňují nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Jde-li o poživatele starobního důchodu ze sociálního zabezpečení, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 o 108 %, nejvýše však o 32 640 Kčs.
(5) Nepobíral-li občan starobní důchod po všechny měsíce v kalendářním roce, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 a o 1/12 procentního zvýšení uvedeného v odstavci 4 za každý měsíc, za který (nebo za jehož část) tento důchod pobíral. Zvýšení však činí nejvíce 1/12 částky uvedené v odstavci 4 připadající na měsíce, v nichž (nebo v jejichž části) byl občan poživatelem starobního důchodu.“.
2. V § 11 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3) Poplatník je povinen neprodleně ohlásit zúčtovacímu středisku, že je poživatelem starobního důchodu.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům
§ 11
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona č. 482/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 11 písm. b) se částka „400 Kčs“ nahrazuje částkou „2000 Kčs“.
2. V § 48 odst. 3 se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) které je současně vyplácen starobní důchod,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
3. § 98 zní:
㤠98
(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod a po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Vykonává-li občan zaměstnání sjednané na dobu nejvýše jednoho roku, starobní důchod se vyplácí, a to i za dobu, kdy mu náleží nemocenské z tohoto zaměstnání.
(3) Je-li občanu vyplácen starobní důchod podle odstavce 2, podléhá jeho příjem ze zaměstnání zvýšení daně podle příslušných předpisů.26)
(4) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou byl občan zaměstnán, zúčtuje se doplatek důchodu s částkou, kterou představuje zvýšení na dani stanovené podle příslušných předpisů.26)
(5) Zaměstnáním se rozumí zaměstnání v pracovním poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a zemědělského družstva, práce konané na základě dohody o pracovní činnosti, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši. Zaměstnáním se rozumí též činnost osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na to, zda je účastna sociálního zabezpečení; u osoby samostatně výdělečně činné se podmínka sjednání zaměstnání na dobu nejvýše jednoho roku považuje za splněnou.
(6) Invalidní a částečný invalidní důchod se nevyplácí po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského zabezpečení z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný podle § 34 odst. 1 písm. a) a § 38 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož výkonu došlo k úrazu nebo onemocnění; to platí obdobně, jestliže k úrazu nebo onemocnění došlo při výkonu civilní služby.“.
4. V § 106 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Podléhá-li doplatek zpětně přiznávaného starobního důchodu zúčtování se zvýšením daně podle § 98 odst. 4, je občan povinen prokázat příslušnému orgánu důchodového zabezpečení částku tohoto zvýšení daně.“.
5. V § 145b odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojuje se tato věta: „to neplatí, jestliže osoba samostatně výdělečně činná bude vykonávat činnost tak malého rozsahu, že její příjem nemá dosahovat 9 600 Kčs ročně, nebo je-li již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu anebo pobírá-li starobní nebo invalidní důchod.“.
6. V § 145b odst. 2 se částka „400 Kčs“ nahrazuje částkou „2000 Kčs“.
7. § 145c se vypouští.
§ 12
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 153 odst. 2 zní:
„(2) Jde-li však o poživatele starobního důchodu, má organizace za povinnost ohlásit
a) vstup do zaměstnání sjednaného na dobu delší než jeden rok,
b) vstup do zaměstnání poživatele tohoto důchodu mladšího 70 let, jestliže jemu nebo jeho rodinnému příslušníku byl důchod upraven jako jediný zdroj příjmu.“.
§ 13
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 116/1989 Sb. a ve znění zákona č. 306/1991 Sb., se mění takto:
V § 3 se vypouštějí odstavce 1 až 4, zároveň se zrušuje číslování odstavců.
§ 14
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, se mění a doplňuje takto:
V § 6 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „zaměstnáním se rozumí též činnost osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na to, zda je účastna sociálního zabezpečení.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb.
§ 15
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., se mění takto:
1. § 2 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Nárok na příspěvek mají poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení, osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,2) a osoby, které pobírají rodičovský příspěvek.9)
(2) Osoby uvedené v předchozím odstavci mají nárok na příspěvek, pokud mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.
2. § 3 zní:
㤠3
Výše příspěvku činí měsíčně
a) 220 Kčs, jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení a osobu, která splňuje podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,
b) 140 Kčs, jde-li o osobu, která pobírá rodičovský příspěvek, pokud jí nenáleží příspěvek ve výši podle písmene a).“.
3. § 4 odst. 3 zní:
„(3) Osobám, které pobírají rodičovský příspěvek, vyplácí příspěvek plátce této dávky, a to spolu s touto dávkou, nejde-li o osoby uvedené v odstavcích 1 a 2.“.
4. § 4 odst. 4 se vypouští.
5. V § 5 odst. 3 se slova „stanovené v § 3 odst. 2“ nahrazují slovy „220 Kčs měsíčně“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb.
§ 16
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.“.
2. V § 7 odst. 1 se slova „a který“ nahrazují slovy „ani se nepřipravuje soustavně pro povolání a osobně“.
3. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Jako soustavná příprava pro povolání se pro účely tohoto zákona posuzuje i doba po skončení studia (přípravy pro povolání) na střední škole nebo vysoké škole19) nebo jiné škole, na které se podle obecně závazných právních předpisů taková příprava provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu (přípravě pro povolání) na téže nebo jiné škole.“.
4. § 13 zní:
㤠13
(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.
(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4 a doba přípravy pro povolání prováděné u občanů se změněnou pracovní schopností.20)“.
5. V § 14 odst. 1 písm. f) se za slovem „zaměstnání“ vypouští slovo „opětovně“.
6. § 15 odst. 1 zní:
„(1) Z vážné osobní nebo rodinné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) se považuje důvod spočívající v
a) nezbytné osobní péči o
1. dítě ve věku do tří let,
2. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,
3. blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
b) povinné školní docházce dětí,
c) místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela.“.
Dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 2; v ustanovení odstavce 2 písm. a) se na konci připojují tato slova: „uvedených v odstavci 1 písm. a) až c),“.
7. § 16 zní:
㤠16
(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu šesti měsíců (dále jen „podpůrčí doba“), pokud není v odstavcích 2 a 4 stanoveno jinak.
(2) Uchazeči o zaměstnání, kterému územní orgán práce zabezpečuje rekvalifikaci (§ 10), se hmotné zabezpečení poskytuje až do ukončení rekvalifikace; po skončení rekvalifikace se hmotné zabezpečení poskytne tomuto uchazeči o zaměstnání jen za podmínky stanovené v odstavci 7. Pro účely poskytování hmotného zabezpečení podle tohoto ustanovení se podmínka celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13 považuje za splněnou.
(3) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, stanovené v předpisech o nemocenském pojištění (zabezpečení), kdy mu nepřísluší nemocenské. Prokáže-li tento uchazeč o zaměstnání, že měl v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být hmotné zabezpečení zvýšeno až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.
(4) Do podpůrčí doby se nezapočítává doba
a) po kterou bylo uchazeči o zaměstnání poskytováno hmotné zabezpečení podle odstavce 3,
b) po kterou byl hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení), nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek) a z toho důvodu mu nebylo podle § 14 odst. 1 písm. b) hmotné zabezpečení poskytováno,
c) krátkodobého zaměstnání podle § 17 odst. 7,
d) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby.
(5) Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání podle § 7 odst. 3 vyřazen z evidence nebo byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo po kterou mu podle § 14 odst. 1 písm. d) až f) a odst. 2 hmotné zabezpečení nebylo poskytováno.
(6) Po uplynutí podpůrčí doby je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení;9) podle těchto předpisů je hmotně zabezpečen též uchazeč o zaměstnání, kterému nevznikl nárok na hmotné zabezpečení podle tohoto zákona.
(7) Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo poskytováno hmotné zabezpečení po podpůrčí dobu, náleží opět hmotné zabezpečení podle tohoto zákona, jen pokud po této době nastoupil do zaměstnání a splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání (§ 13 odst. 1), která pro účely opětovného poskytování hmotného zabezpečení činí šest měsíců.“.
8. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
㤠16a
Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto podle zvláštních předpisů odstupné21) nebo odchodné,22) se hmotné zabezpečení poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování hmotného zabezpečení po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.“.
9. § 17 zní:
㤠17
(1) Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to ve výši 60 % tohoto výdělku po dobu prvních tří měsíců a po zbývající dobu ve výši 50 % tohoto výdělku. Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci, se stanoví po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.
(2) Pokud uchazeč o zaměstnání, kterému podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) hmotné zabezpečení nenáleží, nastoupil rekvalifikaci, poskytne se mu po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.
(3) Při stanovení výše hmotného zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku;10) pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely hmotného zabezpečení jeho průměrný měsíční čistý výdělek (příjem) obdobně podle těchto pracovněprávních předpisů.
(4) Uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a nárok na hmotné zabezpečení mu vznikl započtením doby podle § 13 odst. 2, se stanoví hmotné zabezpečení příslušnou procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 z částky stanovené v předpisech o sociálním zabezpečení jako fiktivní výdělek u některých skupin občanů;23) přitom se vychází z výše fiktivního výdělku používaného v sociálním zabezpečení pro jiné případy než stanovení invalidního (částečného invalidního) důchodu občana v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách nebo účastníka odboje.
(5) Uchazeči o zaměstnání, který své poslední zaměstnání vykonával
a) jako samostatnou výdělečnou činnost a byl účasten sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná,
b) v cizině a byl v této době účasten sociálního zabezpečení v České a Slovenské Federativní Republice,
se při stanovení výše hmotného zabezpečení vychází z jeho průměrného vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců pro účely sociálního zabezpečení.
se při stanovení výše hmotného zabezpečení vychází z jeho průměrného vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců pro účely sociálního zabezpečení.
(6) Při stanovení výše hmotného zabezpečení uchazeči o zaměstnání uvedenému v odstavci 5, který byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu než 12 kalendářních měsíců, a uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a jemuž vznikl nárok na hmotné zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací podle § 16 odst. 2, se vychází z fiktivního výdělku podle odstavce 4.
(7) Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které pro něho není vhodným zaměstnáním nebo v němž může konat práci jen po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé zaměstnání), poskytuje se po jeho skončení hmotné zabezpečení, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši, v jaké by mu náleželo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání nepřijal.
(8) Hmotné zabezpečení stanovené podle odstavců 1 až 7 se poskytuje nejvýše do částky odpovídající 1,5 násobku, a po dobu rekvalifikace 1,8 násobku výše fiktivního výdělku uvedeného v odstavci 4; tím není dotčeno zvýšení poskytované k hmotnému zabezpečení podle § 17a.
(9) Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.
10. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
(1) Uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností (§ 21), se poskytuje k hmotnému zabezpečení zvýšení na manželku, jestliže s ním žije ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na jeho děti nebo děti jeho manželky, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně a zvýšení na děti v částce odpovídající výši přídavků na děti.
(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí vlastní (osvojené) dítě, popřípadě dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jestliže splňuje podmínky nezaopatřenosti podle zákona o sociálním zabezpečení.24)
(3) Odůvodňují-li to sociální poměry uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, může se poskytnout k hmotnému zabezpečení zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s ním ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky tohoto uchazeče o zaměstnání se považují kromě manželky a dětí též
a) vnuci a sourozenci za podmínek uvedených v odstavci 2,
b) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně, zeť a snacha,
c) sestra nebo dcera ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, která pečuje o jeho nezaopatřené dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,
d) družka (druh), pokud s ním žije alespoň tři měsíce a nemá důchod ani jiný příjem.“.
11. § 18 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:
„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, pokud jde o poskytování zvýšení hmotného zabezpečení podle § 17a.
(4) Uchazeči o zaměstnání, který vede se zaměstnavatelem spor o skončení zaměstnání, se poskytuje hmotné zabezpečení zálohově. Pokud bude příslušným orgánem rozhodnuto, že zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu nepřidělování práce poskytnout peněžní náhradu,25) je uchazeč o zaměstnání povinen vrátit zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení; ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.“.
12. V § 22 odst. 2 se za slovo „zřizování“ doplňují slova „a provoz“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Přechodná ustanovení
§ 17
(1) Bylo-li zaměstnání před účinností tohoto zákona sjednáno na dobu určitou delší než jeden rok, považuje se podmínka sjednání zaměstnání na dobu nejdéle jednoho roku do 31. prosince 1992 za splněnou.
(2) Organizace, u níž je po 31. prosinci 1992 zaměstnán poživatel starobního důchodu v zaměstnání sjednaném na dobu delší než jeden rok, je povinna tuto skutečnost ohlásit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 10. ledna 1993.
(3) Ustanovení § 7 se použije poprvé při zdanění mezd vyúčtovaných za měsíc leden 1992.
(4) Nároky na hmotné zabezpečení vzniklé uchazečům o zaměstnání přede dnem účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů, výše hmotného zabezpečení a doba jeho poskytování se však ode dne účinnosti tohoto zákona řídí ustanoveními tohoto zákona.
(5) Uchazečům o zaměstnání, kterým vznikl nárok na hmotné zabezpečení přede dnem účinnosti tohoto zákona pouze započtením jiných dob než doby zaměstnání, které se nezapočítávají podle tohoto zákona stejně jako zaměstnání, se ode dne jeho účinnosti hmotné zabezpečení stanoví z fiktivního výdělku obdobně podle § 17 odst. 6 zákona o zaměstnanosti.
ČÁST DVANÁCTÁ
Zrušovací ustanovení
§ 18
Zrušují se:
2. § 1 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,
3. § 2, § 3 odst. 5 a § 4 odst. 3 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb.,
4. § 63 odst. 2 a § 119 odst. 1 až 3 a 6 až 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.,
5. vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 348/1991 Sb.,
6. vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 50/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 277/1991 Sb.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Účinnost
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 578/1991 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU FEDERACE
| Příjmy | |
|---|---|
| Podíl na celostátním výnosu daně z obratu | 50 700 000 |
| Podíl na celostátním výnosu odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku | 40 500 000 |
| Příjmy federálních ústředních orgánů, příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti | 7 904 787 |
| Odvody Státní banky československé | 1 200 000 |
| Clo a dovozní přirážka | 14 600 000 |
| Příjmy z vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí a obdobné příjmy | 19 045 213 |
| Daně a odvody od subjektů se sídlem v cizině | 450 000 |
| Správní poplatky | 300 000 |
| Příjmy úhrnem | 134 700 000 |
| Výdaje | |
| Neinvestiční výdaje na činnost federálních ústředních orgánů a rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti, vč. účelových prostředků | 52 649 686 |
| z toho: na obranu a bezpečnost | 32 233 000 |
| Neinvestiční dotace organizacím v působnosti federálních ústředních orgánů | 5 320 000 |
| Neinvestiční dotace do Federálního fondu tržní regulace v zemědělství | 5 000 000 |
| Neinvestiční dotace na úhradu rozdílů cen tepla a na strukturální programy | 10 000 000 |
| Státní vyrovnávací příspěvek | 21 100 000 |
| Prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti | 11 000 000 |
| Výdaje na zajištění potřeb národností a na celostátní regionálni politiku | 3 300 000 |
| Výdaje spojené s vládními úvěry do zahraničí | 6 880 200 |
| Výdaje na dluhovou službu | 7 950 114 |
| Výdaje na veřejné investice | 6 000 000 |
| Rozpočtová rezerva vlády ČSFR | 500 000 |
| Výdaje celkem | 129 700 000 |
| do státního rozpočtu České republiky | 3 300 000 |
| Dotace do státního rozpočtu Slovenské republiky | 1 700 000 |
| Výdaje úhrnem | 134 700 000 |
Příloha č. 2 k zákonu č. 578/1991 Sb.
VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU FEDERACE PODLE KAPITOL
| Kapitola | Výdaje celkem | Výdaje rozpočtových organizací | Příspěvky příspěv. apod. org. | Dotace hospodářským organizacím | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Investiční výdaje | Neinvestiční výdaje | z toho: mzdové prostředky | Příspěvek na investice | Dotace na investice | Ostatní příspěvky | ||||
| investiční | neinvestiční | ||||||||
| Kancelář prezidenta | 273 060 | 127 100 | 143 260 | 37 400 | 2 600 | 100 | |||
| Kancelář Federálního shromáždění | 326 242 | 100 611 | 222 131 | 67000 | 3 500 | ||||
| Úřad vlády | 176 198 | 35 100 | 139 867 | 49 822 | 1 231 | ||||
| Fed. bezpečnostní a informační služba | 655 800 | 83 800 | 572 000 | 200 000 | |||||
| Fed. min. zahr. věcí | 2 423 516 | 275 100 | 1 280 187 | 103 718 | 4 307 | 863 922 | |||
| Fed. min. obrany | 27 914 000 | 1 619 500 | 26294 500 | 7 600 000 | |||||
| Fed. min. zahr. obchodu | 2 842 630 | 528 600 | 2 314 030 | 677 520 | |||||
| Fed. min. financí | 83 222 | 13 300 | 69 922 | 38 200 | |||||
| Fed. min. práce a sociálních věcí | 50 642 | 2 900 | 45 390 | 27 520 | 2 352 | ||||
| Fed. min. vnitra | 5 711 700 | 241 700 | 5 470 000 | 2 000 000 | |||||
| Fed. min. pro strategické plánování | 97752 | 12 100 | 70 152 | 34 271 | |||||
| Fed. min. hospodářství | 1 262 934 | 394 000 | 763 472 | 50 359 | 72 172 | 1 800 | 15 500 | ||
| Fed. min. dopravy | 8 080 162 | 281 000 | 806 114 | 68 418 | 35 748 | 203 800 | 31 490 | ||
| Fed. min. spojů | 402 915 | 20 000 | 174 865 | 47 441 | 23 100 | 1 410 400 | 5 320 000 | ||
| Nejvyšší soud | 27 188 | 2 500 | 24 188 | 12 773 | 28 050 | 180 000 | |||
| Ústavní soud | 30 355 | 4 000 | 26 355 | 8 552 | 500 | ||||
| Fed. úřad pro normalizaci a měření | 386 324 | 156 100 | 216 693 | 53 303 | 3 410 | 10 121 | |||
| Fed. úřad pro vynálezy | 107 022 | 12 700 | 84 322 | 32 616 | 10 000 | ||||
| Fed. statistický úřad | 141 221 | 26 800 | 114 389 | 51 100 | 32 | ||||
| Fed. úřad pro hospodářskou soutěž | 14 668 | 1 300 | 13 368 | 5 881 | |||||
| Fed. výbor pro životní prostředí | 361 107 | 17 200 | 290 578 | 14 816 | 8 426 | 44 903 | |||
| Fed. min. kontroly | 39 814 | 8 200 | 31 539 | 19 375 | 75 | ||||
| Generální prokuratura | 17917 | 1 400 | 16 502 | 11 942 | 15 | ||||
| Státní banka čs. | 480 | 480 | |||||||
| Čs. tisková kancelář | 32 070 | 32 000 | 70 | ||||||
| Čs. komise pro atomovou energii | 162 388 | 700 | 125 485 | 8 267 | 24 150 | 11 053 | 1 000 | ||
| Správa federálních hmotných rezerv | 2 774 650 | 175 000 | 2 599 650 | 39 139 | |||||
| Všeob. pokladní správa | 80 304 023 | 103 700 | 63 694 323 | 1 506 000 | 15 000 000 | ||||
| Celkem | 134 700 000 | 4 244 411 | 105 603 282 | 11 259 433 | 181 444 | 208 200 | 2 551 263 | 1 591 400 | |
Příloha č. 3 k zákonu č. 578/1991 Sb.
PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU FEDERACE PODLE KAPITOL
v tisících Kčs
| Kapitola | Odvody příspěvkových organizací a vedlejších hospodářství celkem | Příjmy rozpočtových organizací celkem |
|---|---|---|
| Kancelář prezidenta | 5 000 | 21 710 |
| Kancelář Federálního shromáždění | 1 500 | |
| Úřad vlády | 3 100 | |
| Federální bezpečnostní a informační služba | 700 | |
| Federální ministerstvo zahraničních věcí | 152 000 | 142 716 |
| Federální ministerstvo obrany | 1 625 200 | |
| Federální ministerstvo zahraničního obchodu | 15 631 231 | |
| Federální ministerstvo financí | 5 200 | |
| Federální ministerstvo práce a sociálních věcí | 2 135 | |
| Federální ministerstvo vnitra | 141 200 | |
| Federální ministerstvo pro strategické plánování | 3 350 | |
| Federální ministerstvo hospodářství | 4 500 | 11 990 |
| Federální ministerstvo dopravy | 75 883 | 166 240 |
| Federální ministerstvo spojů | 27 050 | |
| Nejvyšší soud | 470 | |
| Federální úřad pro normalizaci a měření | 19 000 | 35 357 |
| Federální úřad pro vynálezy | 28 205 | |
| Federální statistický úřad | 4 200 | |
| Federální výbor pro životní prostředí | 550 | |
| Federální ministerstvo kontroly | 1 780 | |
| Generální prokuratura | 270 | |
| Čs. komise pro atomovou energii | 550 | |
| Správa federálních hmotných rezerv | 108 700 | |
| Celkem | 256 383 | 17 963 404 |
3b) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.
Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky.
Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.
Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky.
Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.
10) Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.
§ 106zd hospodářského zákoníku.
§ 76, 93, 105, 154 a 221 obchodního zákoníku.
§ 106zd hospodářského zákoníku.
§ 76, 93, 105, 154 a 221 obchodního zákoníku.
26) Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 552/1990 Sb.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
9) § 121a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.
21) Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
22) § 31 odst. 4 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
§ 96 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
§ 117 zákona Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.
§ 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
§ 96 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
§ 117 zákona Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.