59
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 8. září 1986
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a obchodních
Dne 15. října 1984 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a obchodních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bruselu dne 3. července 1986.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 2 dnem 1. září 1986. Tímto dnem pozbyla platnosti Dohoda mezi republikou Československou a královstvím Belgickým o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních ze dne 19. července 1927, vyhlášená č. 78/1928 Sb.
České znění smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a obchodních
Prezident Československé socialistické republiky a Jeho Veličenstvo belgický král vedeni snahou dále rozvíjet přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy v souladu se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a vedeni přáním upravit po vzájemné dohodě právní pomoc v oblasti práva občanského, rodinného a obchodního a usnadnit mezi oběma státy provádění některých ustanovení Haagské úmluvy o civilním řízení z 1. března 1954
se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky,
Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí,
Jeho Veličenstvo belgický král,
Leo Tindemanse,
ministra zahraničních věcí,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
KAPITOLA I
Článek 1
Všeobecná ustanovení
(1) Každý z obou států zaručuje na svém území občanům druhého státu právní ochranu jejich osobních a majetkových práv a zájmů za stejných podmínek jako svým občanům.
(2) Občané jednoho státu mohou k uplatnění a ochraně svých práv a zájmů volně a přímo vystupovat před justičními orgány druhého státu za stejných podmínek jako občané druhého státu.
(3) Ustanovení této smlouvy platná pro občany jednoho z obou států se vztahují stejně i na právnické osoby, které mají sídlo na území tohoto státu.
Ustanovení usnadňující provádění Úmluvy o civilním řízení sjednané v Haagu 1. března 1954
KAPITOLA II
Doručování soudních a mimosoudních písemností
Článek 2
(1) Soudní a mimosoudní písemnosti ve věcech občanských, rodinných a obchodních určené osobám, které se zdržují na území jednoho z obou států, jsou zasílány ministerstvem spravedlnosti dožadujícího státu ministerstvu spravedlnosti dožádaného státu.
(2) Doklady o doručení nebo oznámení písemností se vracejí přímo ministerstvu spravedlnosti dožadujícího státu.
(3) Ustanovení předchozích odstavců nebrání použití článku 6 odstavec 1 bodů 1 a 2 Úmluvy o civilním řízení sjednané v Haagu 1. března 1954 (dále jen „Haagská úmluva“).
Článek 3
Žádost obsahuje základní údaje o písemnosti, zejména: dožadující orgán, označení účastníků, adresu příjemce, podstatu písemnosti, případně datum a místo předvolání, lhůty uvedené v písemnosti, označení soudního orgánu, který rozhodnutí vydal, jakož i všechny další potřebné údaje.
Článek 4
(1) Dožádaný orgán zajistí doručení písemností za podmínek platných v těchto věcech v dožádaném státě. Není-li písemnost vyhotovena v jazyce dožádaného státu, nebo není-li připojen ověřený překlad, dožádaný orgán ji předá příjemci jen tehdy, je-li ji ochoten dobrovolně přijmout.
(2) Oba státy nebudou požadovat úhradu nákladů výloh způsobených účastí ministerských úředníků nebo použitím zvláštní formy předvídané článkem 3 Haagské úmluvy.
Dožádání
Článek 5
(1) Dožádání ve věcech občanských, rodinných a obchodních jsou předávána prostřednictvím ministerstev spravedlnosti obou států.
(2) K dožádání je třeba připojit překlad do jazyka nebo jednoho z jazyků dožádaných orgánů, ověřený buď diplomatickým nebo konzulárním pracovníkem nebo přísežným tlumočníkem.
Článek 6
Dožádaný orgán se pokusí vyhovět dožádání i v případě, je-li adresa příjemce písemnosti, nebo osoby, jejíž výslech je žádán, nepřesná nebo neúplná, za tím účelem může požádat dožadující stát o poskytnutí doplňujících informací, které by umožnily identifikaci předmětné osoby.
Článek 7
Oba státy nebudou navzájem požadovat náhradu nákladů dožádání s výjimkou nákladů spojených se znaleckým posudkem.
Jistota za náklady sporu
Článek 8
Občané jedné ze smluvních stran, kteří jsou žalobci nebo intervenienty před soudními orgány druhé smluvní strany, jsou osvobozeni od povinnosti složit žalobní jistotu za podmínek stanovených článkem 17 Haagské úmluvy.
Článek 9
Žádosti o povolení výkonu soudních rozhodnutí o nákladech řízení a procesních výlohách podle článků 18 a 19 Haagské úmluvy mohou být zaslány zúčastněnou stranou přímo příslušnému justičnímu orgánu.
Článek 10
Pro splnění podmínek stanovených v článku 19 odstavec 2 bod 2 a odstavec 3 Haagské úmluvy musí být k rozhodnutí připojen doklad, z něhož je patrno, že účastníku, proti němuž návrh směřuje, bylo doručeno. K rozhodnutí belgických justičních orgánů musí být mimo jiné přiloženo potvrzení, že proti rozhodnutí nebylo podáno řádné odvolání ani zmateční stížnost, nebo, že řádné odvolání ani zmateční stížnost nemohou být podány. K rozhodnutím československých justičních orgánů musí být mimo jiné připojeno potvrzení, že jsou v právní moci.
Bezplatná právní pomoc
Článek 11
Žádosti o bezplatnou právní pomoc podle článku 23 Haagské úmluvy mohou být předávány přímo ministerstvy spravedlnosti obou států.
Článek 12
Doklady k žádosti o bezplatnou právní pomoc mohou být vyhotoveny v jazyce dožadujícího orgánu a případné náklady překladu nebudou nahrazovány.
KAPITOLA III
Článek 13
Osvobození od ověřování
Listiny vydané justičními orgány jednoho z obou států, opatřené otiskem jejich razítka, stejně jako listiny, kterými tyto orgány ověřují datum a pravost podpisu nebo opisy, jsou při použití na území druhého státu osvobozeny od dalšího ověřování.
KAPITOLA IV
Článek 14
Zasílání dokladů o osobním stavu
Příslušné orgány jednoho z obou států zasílají bezplatně na žádost příslušným orgánům druhého státu listiny o osobním stavu a výpisy z nich, jakož i rozhodnutí v těchto věcech, jestliže se tyto písemnosti týkají občanů druhého státu a jsou-li vyžadovány pro úřední potřebu, která bude výslovně uvedena. Tyto listiny jsou osvobozeny od jakéhokoliv ověřování.
KAPITOLA V
Článek 15
Výměna informací
(1) Ministerstva spravedlnosti si sdělují navzájem a na žádost informace o právu a soudní praxi, stejně jako další právní informace.
(2) Ministerstva spravedlnosti si poskytují na odůvodněnou žádost vzájemnou pomoc při zjišťování adres osob nacházejících se na jejich území, pokud to bude potřebné pro usnadnění provádění této smlouvy.
KAPITOLA VI
Článek 16
Společná ustanovení
Ministerstva spravedlnosti při vzájemném styku používají svůj vlastní jazyk a bude-li to účelné, připojí překlad do jazyka francouzského. Pro provádění této smlouvy se pod pojmem „ministerstvo spravedlnosti“ rozumí:
a) pro Československou socialistickou republiku:
– ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky
– ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
b) pro Belgické království:
– ministerstvo spravedlnosti Belgického království.
KAPITOLA VII
Článek 17
Závěrečná ustanovení
(1) Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Bruselu v době co nejkratší.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.
(3) Tato smlouva je uzavřena na neomezenou dobu. Každý z obou států může Smlouvu vypovědět oznámením diplomatickou cestou. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po jejím odeslání.
(4) Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá platnosti Dohoda mezi republikou Československou a královstvím Belgickým o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních ze dne 19. července 1927.
Na důkaz toho zmocněnci obou stran tuto smlouvu podepsali a připojili k ní své pečetě.
Dáno v Praze dne 15. října 1984 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, francouzském a holandském, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.
Za Československou
socialistickou republiku:
Ing. Bohuslav Chňoupek v. r.
Za Belgické
království:
Leo Tindemans v. r.