61
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 30. května 1975
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství
Dne 31. května 1974 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Sofii dne 4. dubna 1975.
Podle svého článku 16 vstoupila Smlouva v platnost dnem 4. května 1975.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství
Československá socialistická republika a Bulharská lidová republika
majíce na zřeteli, že se vyskytují osoby, které jsou podle jejich zákonů státními občany obou smluvních stran,
vedeny přáním odstranit dvojí státní občanství těchto osob na základě jejich dobrovolného rozhodnutí a zabránit vzniku dvojího státního občanství v budoucnosti
se rozhodly uzavřít tuto Smlouvu.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci
president Československé socialistické republiky
RSDr. Antonína Baláka,
náměstka ministra vnitra České socialistické republiky,
Státní rada Bulharské lidové republiky
Atanase Vojnova,
prvního náměstka ministra spravedlnosti Bulharské lidové republiky,
kteří po výměně svých plných mocí, které byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
ČÁST I
Odstranění dvojího státního občanství
Článek 1
Osoby, které jsou ke dni vstupu této Smlouvy v platnost státními občany obou smluvních stran, si zachovají podle ustanovení této Smlouvy, především na základě své dobrovolné volby, státní občanství jen jedné smluvní strany.
Článek 2
Osoby uvedené v článku 1 mohou během jednoho roku ode dne vstupu Smlouvy v platnost zvolit státní občanství, které si zachovají, dvojmo podaným písemným prohlášením.
Článek 3
Podat prohlášení podle článku 2 jsou oprávněny jen zletilé osoby. Pro účely této Smlouvy jsou zletilými ty osoby, které dosáhly věku osmnácti let nebo osoby mladší, jestliže nabyly zletilosti uzavřením manželství.
Článek 4
(1) Osoba, která nepodá prohlášení podle článku 2, si zachovává státní občanství té smluvní strany, na jejímž státním území měla trvalý pobyt v poslední den lhůty.
(2) Osoba, která nepodá prohlášení podle článku 2 a má trvalý pobyt na státním území třetího státu, si zachová státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území měla trvalý pobyt před vystěhováním; jestliže takový pobyt neměla, zachová si státní občanství smluvní strany, které nabyla později, a jestliže nabyla státní občanství obou smluvních stran současně, zachová si státní občanství smluvní strany, které má nebo měla matka.
Článek 5
(1) Nezletilé osobě, která má ke dni vstupu Smlouvy v platnost státní občanství obou smluvních stran, mohou rodiče zvolit státní občanství, které si tato osoba zachová, ve lhůtě jednoho roku ode dne vstupu Smlouvy v platnost dvojmo podaným písemným souhlasným prohlášením. Jde-li o nezletilou osobu starší čtrnácti let, je platnost souhlasného prohlášení rodičů podmíněna písemným souhlasem této osoby.
(2) Jestliže rodiče nepodají souhlasné prohlášení, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území měli rodiče společný trvalý pobyt v poslední den lhůty; jestliže rodiče takový pobyt neměli, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, které má ten z rodičů, u něhož nezletilá osoba žije.
(3) Mají-li rodiče trvalý pobyt na státním území třetího státu, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území měli rodiče poslední společný trvalý pobyt. Jestliže rodiče takový pobyt neměli, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, které má matka.
(4) Jestliže je výchova nezletilé osoby svěřena soudem jen jednomu z rodičů, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, které má tento z rodičů, pokud rodiče nepodají souhlasné prohlášení podle odstavce 1.
Článek 6
(1) Nezletilá osoba si zachová státní občanství smluvní strany, které mají rodiče, jestliže tito mají dnem uplynutí lhůty, státní občanství jedné smluvní strany.
(2) Nezletilá osoba, které jeden z rodičů zemřel, nebo u které pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty není znám, anebo jednomu z jejích rodičů byla odňata rodičovská práva, si zachová státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů.
(3) Jestliže rodiče nezletilé osoby zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu nebo jestliže rodičům byla odňata rodičovská práva, zachová si tato nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, na jejímž území má trvalý pobyt v poslední den lhůty. Má-li nezletilá osoba trvalý pobyt na státním území třetího státu, zachová si státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území měla trvalý pobyt před vystěhováním; jestliže takový pobyt neměla, zachová si státní občanství smluvní strany, které má nebo měla matka.
Článek 7
Smluvní strany si vymění do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku diplomatickou cestou seznamy osob, které podaly nebo pro něž bylo podáno prohlášení podle části I této Smlouvy. K seznamu připojí po jednom vyhotovení prohlášení.
ČÁST II
Předcházení vzniku dvojího státního občanství
Článek 8
(1) Rodiče, z nichž jeden je státním občanem jedné a druhý státním občanem druhé smluvní strany, mohou svému dítěti narozenému po dni, kdy tato Smlouva vstoupila v platnost, zvolit státní občanství jedné ze smluvních stran. Učiní tak do šesti měsíců ode dne narození dítěte dvojmo podaným písemným souhlasným prohlášením.
(2) Nepředloží-li rodiče souhlasné prohlášení, zachová si dítě státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území se narodilo; jestliže se narodilo na státním území třetího státu, zachová si státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území měli rodiče poslední společný trvalý pobyt; neměli-li rodiče takový pobyt, zachová si dítě státní občanství smluvní strany, které má matka, a v případě, že matka zemřela nebo jí byla odňata rodičovská práva, státní občanství smluvní strany, které má otec.
Článek 9
Smluvní strany si budou vyměňovat diplomatickou cestou v prvním čtvrtletí každého roku seznamy dětí, pro které rodiče podali v uplynulém kalendářním roce souhlasné prohlášení podle části II této Smlouvy. K seznamu se připojuje po jednom vyhotovení každého souhlasného prohlášení a úplný výpis z knihy narození.
ČÁST III
Všeobecná ustanovení
Článek 10
(1) Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území jedné smluvní strany a zachovají si podle části I této Smlouvy státní občanství druhé smluvní strany, podávají prohlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.
(2) Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území třetího státu a zachovají si podle části I této Smlouvy státní občanství jedné smluvní strany, podávají prohlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.
(3) Rodiče, kteří zvolí dítěti narozenému na státním území jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní strany, podávají souhlasné prohlášení podle části II této Smlouvy diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.
(4) Rodiče dítěte narozeného na státním území třetího státu podávají souhlasné prohlášení podle části II této Smlouvy diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, jejíž státní občanství dítěti zvolili.
(5) Příslušný státní orgán, který přijal prohlášení, potvrdí podateli jeho přijetí.
Článek 11
Prohlášení o volbě státního občanství podle této Smlouvy nepodléhá správním poplatkům.
Článek 12
Prohlášení o volbě státního občanství nevyvolá právní důsledky v souvislosti s touto Smlouvou, jestliže smluvní strana, která prohlášení obdržela, podle svého zákonodárství zjistí, že osoba, které se prohlášení týká, není jejím státním občanem. Příslušný státní orgán této smluvní strany o tom vyrozumí podatele prohlášení.
Článek 13
(1) Osoby, které podle této Smlouvy podaly prohlášení nebo pro které bylo podáno prohlášení, si zachovají jenom zvolené státní občanství dnem podání prohlášení. Osoby, které nepodaly nebo pro které nebylo podáno prohlášení, si zachovají jenom státním občanství určené podle této Smlouvy dnem uplynutí příslušných lhůt.
(2) Na osoby, které si zvolily nebo nabyly podle této Smlouvy státní občanství jedné smluvní strany, se na státním území druhé smluvní strany vztahují právní předpisy o cizincích.
Článek 14
Ode dne, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, budou příslušné státní orgány obou smluvních stran činit rozhodnutí o nabytí státního občanství jedné smluvní strany závislým na předložení dokladu o propuštění ze státního svazku druhé smluvní strany.
Článek 15
(1) Všechny otázky související s prováděním této Smlouvy se budou řešit diplomatickou cestou.
(2) Smluvní strany vypracují jednotný vzor prohlášení pro volbu státního občanství.
Článek 16
Tato Smlouva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Sofii.
Tato Smlouva se uzavírá na dobu pěti let a její platnost se prodlužuje vždy o dalších pět let, jestliže ji jedna smluvní strana nevypoví šest měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti.
Tato Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém a jazyku bulharském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Dáno v Praze dne 31. května 1974.
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili pečetěmi.
Za
Československou socialistickou republiku:
A. Balák v. r.
Za
Bulharskou lidovou republiku:
A. Vojnov v. r.