kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Malé Karpaty | Paragrafiq — aktuální znění

VYHLÁŠKA

ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky

ze dne 5. května 1976,

kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Malé Karpaty

Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:

§ 1

(1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Malé Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území čtyř okresů Západoslovenského kraje, a to

a) na území hlavního města SSR Bratislavy

v katastrálních územích městských obvodů Bratislava III (Vinohrady, Rača, Vajnory), Bratislava IV (Karlova Ves-Devín, Dúbravka, Lamač, Záhorská Bystrica);

b) v okrese Bratislava-venkov

v katastrálních územích obcí Borinka, Častá, Dolany, Dubová, Jabloňové, Jur pri Bratislave, Kuchyňa, Limbach, Lozorno, Marianka, Modra, Myslenice, Pernek, Pezinok, Píla, Stupava, Vinosady;

c) v okrese Senica

v katastrálních územích obcí Brezová pod Bradlom, Cerová-Lieskové, Hradište pod Vrátnom, Jablonica, Košariská, Plavecký Mikuláš, Plavecký Peter, Plavecké Podhradie, Prievaly, Rohožník, Rozbehy, Sološnica;

d) v okrese Trenčín

v katastrálních územích obcí Bzince pod Javorinou (Bzince pod Javorinou, Hrušové), Čachtice, Častkovce, Hrachovište, Krajné, Nové Mesto nad Váhom, Podolie, Vaďovce, Višňové;

e) v okrese Trnava

v katastrálních územích obcí Buková, Dechtice, Dlhá, Dolný Lopašov, Dolné Orešany, Dobrá Voda, Horné Orešany, Chtelnica, Kočín, Lančár, Lošonec, Naháč, Prašník, Smolenice (Smolenice, Smolenická Nová Ves), Trstín, Vrbové (Vrbové, Šípkové, Šterusy).

(2) Účelem vyhlášení oblastí je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zabezpečo
váni jejich racionálního využívání se zřetelem na Jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.

(3) Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.

(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.

§ 2

(1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Ve smyslu těchto ustanovení zákona lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:

a) provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;

b) dobývat ložiska nerostných surovin;

c) provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědným výzkumem;

d) zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, přičemž výsledky těchto výzkumů rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;

e) měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky; pozemky určené v rámci delimitace půdního fondu k zalesněni zalesňují organizace lesního hospodářství podle plánu;

f) používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;

g) mimo intravilán obcí provádět stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.), kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků a zařízení sloužících k ochraně stáních hranic;

h) provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, jimiž se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich areálů; ch) mimo intravilán obcí, s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům, umísťovat skládky a ukládat odpady;

i) mimo intravilán obcí umísťovat reklamní, informační a jiná podobná zařízení;

j) mimo intravilán obcí a mimo oplocené pozemky odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci;

k) hromadně používat pesticidy mimo lesní školky a zemědělský půdní fond;

l) zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodárenské účely;

m) porušovat systém závrtů, dolin, propastí a škrapů nebo podzemní krasové útvary, ať již destrukčními pracemi nebo zavážením zeminou, popřípadě odpadky.

(2) Rozsah výkonu ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:

a) obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, vypracovanými ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody, s ohledem na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turistlcko-rekreační;

b) rozvoj zemědělské výroby v oblasti se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství pro jednotlivé administrativně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblastí;

c) při všech záměrech a zásazích se musí respektovat vodohospodářský význam území. Z toho důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoliv druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;

d) výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k rázu krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování a státní ochrany přírody a na podkladě schválené územně-plánovací dokumentace;

e) myslivost a rybářství se vykonávají podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev; jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;

f) budování komunikací se provádí na základě schválené územně plánovací dokumentace. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;

g) výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, evidují a koordinují příslušné orgány státní ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů různých organizací nebo aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro zpracováni územně plánovací dokumentace, plánů zemědělské a lesní výroby, ani vodohospodářských plánů;

h) příslušné zemědělské orgány spolupracují s orgány státní ochrany přírody při projektování hospodářskotechnických úprav pozemků, týkajících se stromů a keřovité vegetace rostoucí na území oblastí mimo les, které jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody.

§ 3

(1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.

(2) V ochranném pásmu oblasti je třeba hospodářskou a jinou činnost vykonávat tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblastí a byl zachován přirozený ráz krajiny.

(3) K výstavbě v ochranném pásmu mimo intravilán obcí, s výjimkou provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, je zapotřebí též souhlasu orgánů státní ochrany přírody.

(4) O ochraně stromů rostoucích mimo les platí v ochranném pásmu ustanovení § 2 odst. 2 písm. h) této vyhlášky.

(5) Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu oblasti platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.

§ 4

(1) Ve věcech, které se týkají oblastí, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy, zdravotnictví a hygieny s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.

(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.

§ 5

(1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.

(2) Na územích označených vojenskou správou, která jsou součástí oblasti, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy, a při změnách, které se týkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů federálního ministerstva vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.

(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které se nacházejí na území oblasti.

§ 6

(1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky provádí v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti.

(2) Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.

(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z činnosti, kterou na tamto území vykonávají.

§ 7

Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Správě slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratislavě, Národním výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, na okresních národních výborech Bratislava-venkov, Senica, Trenčín a Trnava a na Správě geodézie a kartografie v Bratislavě.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Válek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 64/1976 Sb.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty a jejího ochranného pásma

Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území čtyř okresů Západoslovenského kraje, a to okresu Bratislava-venkov, Senica, Trenčín a Trnava.

Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

34 - 42 Kúty

34 - 44 Malacky

35 - 14 Nové Mesto nad Váhom

35 - 31 Senica

35 - 32 Piešťany

35 - 33 Trnava

44 - 21 Devínska Nová Ves

44 - 22 Bratislava-sever

44 - 23, 24, 42 Bratislava.

I. Vymezení oblasti

Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu Červený most na železniční trati Bratislava - Brno, nacházejícího se u železniční zastávky Bratislava-Železná studienka, pokračuje východním směrem souvislým okrajem lesa pod kótou 440 (Kamzík], stáčí se okolo kóty 287, mění směr na severovýchod, pod kótami 330, 350 sleduje okraj lesa, dále hranice oblasti prochází kótou 323, obchází intravilán obce Jur pri Bratislave, pokračuje přes kótu 310 (Hájna hora), dále kótou 200 po Myslenický potok, který sleduje proti toku k jihovýchodnímu okraji obce Limbach, prochází kótou 195 okrajem lesa k potoku Lúčanka, který sleduje přibližně 1 ki i proti toku, a pokračuje okrajem lesa východním směrem pod kótou 399 (Suchý vrch) na kótu 184, kde se lomí na sever, a pokračuje do Hrubé doliny, kterou sleduje asi 1200 m, odbočuje na kótu 382, východním směrem prochází kótou 238 na kótu 324 (Kamenica). Hranice oblasti dále prochází severním směrem přes kóty 330 (Dolné pole), 392 (Dolinkovský vrch), sleduje souvislý okraj lesa nad obcemi Častá a Doľany, prochází kótou 414 (Predné Šišoretné) a okrajem lesa pokračuje k potoku Parná, který sleduje proti toku přibližně 4 km, dále pokračuje asi 1200 m jeho levostranným přítokem, potom nad obcí Lošonec pod kótami 372 (Červená) a 483 (Driny) sleduje okraj lesa, obchází severozápadní okraj obce Smolenice, sleduje z jihovýchodu bázi kopce Smolenického zámku. Odtud prochází na kótu 334 (Holý vrch), východním směrem sleduje okraj lesa, prochází kótami 345 (Landriky), 379 (Lípie), 290, 321, 301, 344, 343 (Plešivá), 352, 302, 324 (Holý vrch), 294, 260, odtud pokračuje severovýchodním směrem po Lančárský potok, který sleduje asi 1 km proti toku a odbočuje na kótu 305. Hranice oblasti dále pokračuje kótami 326 (Kamenec), 396 (Malá Pec), 348, prochází vtokem potoku Holeška do vodní nádrže Čerenec, dále probíhá přes kóty 289, 325 a pokračuje na západní okraj osady Obuchovci, dále pokračuje přes kóty 316, 264, 259, 366, 426, 396 (Drapliak), 377 (Skalka), 290, 224, 293 až na státní silnici Nové Mesto nad Váhom - Stará Turá, kterou sleduje, jižním okrajem obchází obec Bzince pod Javorinou a pokračuje po státní silnici do obce Hrušové až po kótu 256, odkud přechází na kótu 369 (Nadkrížie). Odtud hranice oblasti pokračuje na jihovýchod po vtok levostranného přítoku Hovädského jarku, prochází kótami 304, 316 (Sedielce) k potoku Jablonka při východním okraji obce Hrachoviště, sleduje pod kótou 454 (Drieňovica) souvislý okraj lesa po osadu Mozoľáci, dále po osadu U Januškov až k osadě U Boorov po potok Sobonka a pokračuje proti jeho toku po osadu Ďurišáci, odkud prochází kótou 411 (Galovo) a sleduje souvislý okraj lesa. Pod kótou 558 (Vysoká hora) se hranice lomí na jihozápad, pokračuje přes kóty 425 a 434, pod kótou 370 (Ostriež) prochází západním směrem na státní silnici Brezová pod Bradlom - Jablonica, kterou sleduje po Holdošovský mlýn nacházející se před obcí Hradište pod Vrátnom, pod kótou 407 sleduje okraj lesa až po kótu 440 (Vysoká skala), z níž severozápadním směrem prochází k Brezovskému potoku, který sleduje po železniční zastávku Osuské. Dále prochází kótami 236, 228 a 237, okrajem lesa pod kótami 473, 405 (Hrubý Kamenec) a 399 (Jezovka), obchází obec Prievaly, prochází kótou 232, sleduje okraj lesa až po most potůčku Feneš na státní silnici u Plaveckého Mikuláše. Hranice oblasti dále prochází kótami 367, 505 (Kršlenica), 276, 336 (Holá hora) a jihozápadním směrem pokračuje k potoku Trstienka, po jeho toku přechází na státní silnici Plavecký Mikuláš - Plavecké Podhradie, kterou sleduje po kótu 207, kde odbočuje východním směrem, sleduje jižní bázi Pohanské (kóta 495), pod kótou 542 (Barborská) se hranice lomí na jihozápad, sleduje okraj lesa po východní okraj obce Sološnica až k Sološnickému potoku [na tomto úseku je hranice oblasti společná s hranicí státní přírodní rezervace Vápenná (Raštún)], kterým pokračuje proti toku a pod kótou 573 (Malá Vápenná) prochází jeho levostranným přítokem do koryta Rohožnického potoka a po jeho toku sbíhá po Olšákův mlýn, kde odbočuje jihozápadním směrem na kótu 273 (Vinohrady). Odtud jižním směrem sleduje okraj lesa, pod kótou 557 (Ražňová) pravostranným přítokem po vtok do potoku Javorinka sbíhá k východnímu okrají obce Kuchyňa, odbočuje na kótu 259, pokračuje kótami 383, 472 (Pleš), 542 (Klokočiny), 268, 308 (Na lipách) a 392, odkud pokračuje severozápadním směrem k Rudanickému potoku jižně od obce Jabloňové, dále sleduje okraj lesa, pod kótou 320 se lomí a západním směrem pokračuje na kótu 202, sleduje státní silnici po severní okraj obce Lozorno, odtud prochází na kótu 226, dále probíhá kótami 265, 190, 241 (Dúbrava), obchází kótu 314 (Rakytovec) a dále pokračuje kótami 256, 300, 278 (Vrchná hora), 317, 353, odtud pokračuje jihozápadním směrem k východnímu okraji Bratislavy-Záhorské Bystrice, odbočuje na kótu 325, dále západním a jižním směrem sleduje okraj lesa k severnímu okraji Brati-slavy-Lamače, odbočuje na kótu 333 (Hrubá pleš), dále prochází kótami 278 a 292 a jižním a jihovýchodním okrajem lesa se hranice oblasti napojuje na výchozí bod - Červený most.

Hranice oddělené části chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty - Devínska Kobyla - Kráľov vrch vychází z výchozího bodu kóty 357 (Dúbravská Hlavica) západně pod obcí Bratislava Dúbravka, odkud pokračuje severním a severozápadním směrem po okraji lesa k železniční zastávce Devínska Nová Ves, odkud pokračuje na kótu 256, jižním směrem obchází kótu 514 (Devínska Kobyla), pod kótou 368 se lomí a směřuje na kótu 306. Odtud přes kótu 228 prochází na státní silnici Devín - Karlova Ves, kterou sleduje až na úroveň západního výběžku Velkého ostrova, kde přichází k řece Dunaj, sleduje jeho tok po levém břehu podél Veľkého ostrova, stáčí se okolo jeho východního výběžku a pokračuje pravým břehem mrtvého ramena a prochází k východnímu okraji lesa, který sleduje kolem kóty 284 (Kráľov vrch), obchází severní okraj Bratislavy-Karlovy Vsi, pokračuje tokem Čierneho potoka, sleduje severovýchodní a jihovýchodní okraj lesa až po potok Vydrica, kterým pokračuje proti toku přibližně 500 m, odbočuje okrajem lesa na kótu 191, prochází na kótu 343, kde hranice pokračuje do výchozího bodu - kóty 357 (Dúbravská Hlavica).

Rozloha oblasti Je 65 504 ha.

II. Vymezení ochranného pásma oblasti

Hranice ochranného pásma oblasti vychází z téhož výchozího bodu jako hranice oblasti, tedy z Červeného mostu, a je s ní společná po Peknou cestu, odtud směřuje na státní silnici, pokračuje po ní severovýchodním směrem přes Bratislavu-Raču, Jur pri Bratislave, Myslenice, Pezinok, Vinosady, Modru, Kráľovou, Dubovou, Častou, Doľany, Dolné Orešany, Horné Orešany, Smolenice, Trstín, Naháč, Dechtice, Chtelnicu, Dolný Lopašov do obce Vrbové, odtud pokračuje po státní silnici jihovýchodním směrem do obce Krakovany, zde odbočuje severním směrem, sleduje státní silnici přes obce Podolie, Častkovce, Čachtice do Nového Mesta nad Váhom. Odtud pokračuje západním směrem po státní silnici (zde Je hranice ochranného pásma společná s hranicí oblasti až po obec Hrušové) přes obce Bzince pod Javorinou, Hrušové do obce Stará Turá, odkud pokračuje jihovýchodním směrem po státní silnici přes obce Vaďovce, Hrachoviště, dále jihozápadním směrem přes obce Krajné, Podkylava, Košariská, Brezová pod Bradlom, Hradište pod Vrátnom, Jablonica, Cerová-Lieskové, Prievaly, Plavecký Peter, Plavecký Mikuláš, Plavecké Podhradie, Sološnica, kde hranice ochranného pásma navazuje na hranici oblasti, ale po toku Rohožnického potoka sbíhá do obce Rohožník, kde prochází znovu na státní silnici, po níž pokračuje přes obce Kuchyňa, Pernek, Jabloňové a Lozorno. Za Lozornem se hranice u dálnice Bratislava - Brno lomí k jihu a pokračuje po státní silnici přes Stupavu, Záhorskou Bystrici do Lamače a dále pokračuje západním směrem po státní silnici přes Devínskou Novou Ves až po řeku Dunaj, odkud ve směru toku sleduje jeho levý břeh po západní výběžek Velkého ostrova, kde navazuje na hranici oblasti až po hranici katastrálního území obvodu Bratislava I, kterou hranice ochranného pásma oblasti odbočuje na cestu Mládeže a po ní pokračuje do výchozího bodu - Červený most.

Rozloha ochranného pásma oblasti je 45 063 ha.