o sjednání Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů | Paragrafiq — aktuální znění

648

SDĚLENÍ

federálního ministerstva zahraničních věcí

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. května 1973 byla v Kjótu sjednána Mezinárodní úmluva o zjednodušení a sladění celních režimů.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky vyslovilo souhlas s Úmluvou a následujícími přílohami k ní:

Příloha o dočasných skladech zboží (A.2.),

Příloha o celních formalitách vztahujících se na obchodní dopravní prostředky (A.3.),

Příloha o celním projednávání zásob lodí, letadel a vlaků (A.4.),

Příloha o vývozu zboží do volného oběhu v cizině (C.1.).

Listina o přístupu České a Slovenské Federativní Republiky k Mezinárodní úmluvě o zjednodušení a sladění celních režimů a uvedeným přílohám byla uložena u generálního tajemníka Rady pro celní spolupráci, depozitáře Úmluvy, dne 18. prosince 1990.

Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení:

Ustanovení článku 13 Úmluvy je v rozporu s Deklarací o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, která byla přijata na XV. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v roce 1960, a Česká a Slovenská Federativní Republika je proto považuje za překonané.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dnem 25. září 1974. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost v souladu s článkem 12 odst. 2 dnem 18. března 1991.

Příloha o dočasných skladech zboží (A.2.) vstoupila v platnost na základě článku 12 odst. 3 Úmluvy dnem 18. listopadu 1977 a pro ČSFR vstoupila v platnost na základě téhož článku odst. 4 dnem 18. března 1991.

Příloha o celních formalitách vztahujících se na obchodní dopravní prostředky (A.3.) vstoupila v platnost na základě článku 12 odst. 3 Úmluvy dnem 18. března 1982 a pro ČSFR vstoupila v platnost na základě téhož článku odst. 4 dnem 18. března 1991.

Příloha o celním projednávání zásob lodí, letadel a vlaků (A.4.) dosud nevstoupila v platnost.

Příloha o vývozu zboží do volného oběhu v cizině (C.1.) vstoupila v platnost na základě článku 12 odst. 3 Úmluvy dnem 29. ledna 1981 a pro ČSFR vstoupila v platnost na základě téhož článku odst. 4 dnem 18. března 1991.

Český překlad Úmluvy a příloh, jež vstoupily v platnost, se vyhlašuje současně.

MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA

o zjednodušení a sladění celních režimů

Preambule

Smluvní strany této Úmluvy, vypracované pod záštitou Rady pro celní spolupráci,

zjišťujíce, že rozdílnosti národních celních režimů mohou být překážkou mezinárodních výměn,

uváživše, že je v zájmu všech zemí podporovat takové výměny a mezinárodní spolupráci,

uváživše, že zjednodušení a sladění jejich celních režimů může účinně přispět k rozvoji mezinárodního obchodu a jiných forem mezinárodní výměny,

přesvědčeny, že mezinárodní dokument obsahující ustanovení, jež se země zavazují používat, jakmile budou moci, by postupně vedl k vysokému stupni zjednodušení a sladění celních režimů, což je jedním ze základních cílů Rady pro celní spolupráci,

dohodly se takto:

HLAVA I

Definice

Článek 1

Pro účely provádění této Úmluvy se rozumí:

a) „Radou“ organizace založená Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950;

b) „Stálým technickým výborem“ Stálý technický výbor Rady;

c) „ratifikací“ ratifikace, přijetí nebo schválení.

HLAVA II

Rozsah použití Úmluvy a skladba příloh

Článek 2

Každá smluvní strana se zavazuje podporovat zjednodušení a sladění celních režimů a za tím účelem se řídit, za podmínek uvedených v této Úmluvě, normami a doporučenými praxemi obsaženými v přílohách této Úmluvy. Nic však nebrání, aby smluvní strany poskytovaly větší výhody, než jaké předvídá Úmluva, a smluvním stranám se doporučuje, aby takové větší výhody poskytovaly v největší možné míře.

Článek 3

Ustanovení této Úmluvy nebrání používat zákazů a omezení, vyplývajících z národního zákonodárství.

Článek 4

Každá příloha k této Úmluvě se v zásadě skládá:

a) z úvodu, ve kterém se podává přehled různých otázek, které příloha řeší;

b) z definic hlavních celních výrazů, používaných v dané příloze;

c) z norem, kterými jsou ustanovení, jejichž všeobecné použití se považuje za nutné k dosažení zjednodušení a sladění celních režimů;

d) z doporučených praxí, kterými jsou ustanovení, u kterých se uznává, že znamenají pokrok směřující k zjednodušení a sladění celních režimů, a jejichž co nejobecnější použití se považuje za žádoucí;

e) z poznámek, ve kterých se uvádějí některé možnosti, vhodné pro použití dané normy nebo doporučené praxe.

Článek 5

1. Každá smluvní strana, která přijme některou přílohu, přijímá tím veškeré normy a doporučené praxe v ní obsažené, pokud při přijetí přílohy nebo později neoznámí generálnímu tajemníkovi Rady normu nebo normy a doporučené praxe, k nimž činí výhrady, s uvedením rozdílů vyskytujících se mezi ustanoveními jejího národního právního řádu a ustanoveními daných norem nebo doporučených praxí. Všechny smluvní strany, které učinily výhrady, je mohou kdykoliv zcela nebo zčásti zrušit tím, že tuto skutečnost oznámí generálnímu tajemníkovi a zároveň uvedou den, kterým jsou tyto výhrady zrušeny.

2. Každá smluvní strana, která je vázána některou přílohou, přezkoumá vždy alespoň jednou za tři roky normy a doporučené praxe obsažené v této příloze, k nimž učinila výhrady, porovná je s ustanoveními svého národního právního řádu a oznámí generálnímu tajemníkovi Rady výsledky tohoto přezkoumání.

HLAVA III

Úloha Rady a Stálého technického výboru

Článek 6

1. Rada dohlíží v rámci této úmluvy na její správu a vývoj. Rozhoduje zejména o včlenění nových příloh do této Úmluvy.

2. Za tímto účelem vykonává Stálý technický výbor v pravomoci Rady a podle jejích pokynů tyto funkce:

a) vypracovávat nové přílohy a navrhovat Radě jejich přijetí za účelem včlenění do Úmluvy;

b) předkládat Radě takové pozměňovací návrhy k této Úmluvě nebo k přílohám, které považuje za nutné, a zejména návrhy na změnu norem a doporučených praxí, nebo na přeměnu doporučených praxí v normy;

c) podávat posudky o veškerých otázkách týkajících se provádění Úmluvy;

d) plnit úkoly, jež mu Rada může ukládat v souvislosti s ustanoveními Úmluvy.

Článek 7

Pro účely hlasování v Radě a ve Stálém technickém výboru se každá příloha považuje za zvláštní Úmluvu.

HLAVA IV

Různá ustanovení

Článek 8

Při provádění této Úmluvy se příloha nebo přílohy, jimiž je určitá smluvní strana vázána, považují za nedílnou součást Úmluvy; pokud jde o tuto smluvní stranu, vztahuje se tudíž každý odkaz na Úmluvu rovněž na takovou přílohu nebo přílohy.

Článek 9

Smluvní strany, které tvoří celní nebo hospodářskou unii, mohou oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že pro provádění určité přílohy k této Úmluvě je nutné považovat jejich území za jednotné. Ve všech případech, kdy se v důsledku takovéhoto oznámení vyskytnou rozdíly mezi ustanoveními této přílohy a právními předpisy platnými na územích smluvních stran, učiní dotčené státy výhradu podle článku 5 této Úmluvy k dotyčné normě nebo doporučené praxi.

HLAVA V

Závěrečná ustanovení

Článek 10

1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo provádění této Úmluvy se pokud možno vyřídí přímým jednáním mezi nimi.

2. Každý spor, který se nevyřídí přímým jednáním, předloží sporné strany Stálému technickému výboru, který jej projedná a vydá doporučení k jeho vyřešení.

3. Jestliže Stálý technický výbor nemůže spor vyřídit, předloží jej Radě, která vydá doporučení podle článku III (e) Úmluvy o zřízení Rady.

4. Sporné strany se mohou předem dohodnout, že přijmou doporučení Stálého technického výboru nebo Rady.

Článek 11

1. Každý členský stát Rady a každý členský stát Organizace spojených národů nebo jejích odborných organizací se může stát smluvní stranou této Úmluvy:

a) podpisem bez výhrady ratifikace,

b) uložením ratifikačních listin poté, když Úmluvu podepsal s výhradou ratifikace, nebo

c) přístupem.

2. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu do 30. června 1974 v sídle Rady v Bruselu státům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. Po tomto datu jim bude otevřena k přístupu.

3. Každý stát, který není členem organizací uvedených v odstavci 1 tohoto článku a jemuž generální tajemník Rady zašle na žádost Rady pozvání za tímto účelem, se může stát smluvní stranou této Úmluvy, přistoupí-li k ní poté, kdy tato vstoupí v platnost.

4. Každý stát, uvedený v odstavcích 1 nebo 3 tohoto článku, uvede při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo při přístupu k ní přílohu nebo přílohy, které přijímá, přičemž je nutné, aby přijal alespoň jednu přílohu. Později může oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že přijímá jednu nebo více dalších příloh.

5. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Rady.

6. Každou novou přílohu, o jejímž včlenění do této Úmluvy Rada rozhodne, oznámí generální tajemník Rady smluvním stranám této Úmluvy, ostatním signatárním státům, členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Smluvními stranami oznámí přijetí této nové přílohy generálnímu tajemníkovi Rady podle odstavce 4 tohoto článku.

7. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se rovněž vztahují na celní nebo hospodářské unie, zmíněn v článku 9 této Úmluvy, pokud příslušným orgánům vyplývá z dokumentů, kterými se tyto celní nebo hospodářské unie zřizují, povinnost se smluvně zavazovat svým jménem. Tyto orgány však nemají hlasovací právo.

Článek 12

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost tři měsíce poté, kdy ji pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 11 této Úmluvy podepíše bez výhrady ratifikace nebo složí svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

2. Pro každý stát, který tuto Úmluvu podepíše bez výhrady ratifikace, ratifikuje ji nebo k ní přistoupí poté, kdy ji pět států podepsalo bez výhrady ratifikace nebo složilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato Úmluva v platnost tři měsíce poté, kdy ji zmíněný stát podepsal bez výhrady ratifikace anebo složil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

3. Každá příloha této Úmluvy vstoupí v platnost tři měsíce poté, kdy ji přijalo pět smluvních stran.

4. Pro každý stát, který přijme některou přílohu poté, kdy ji přijalo pět států, vstoupí tato příloha v platnost tři měsíce poté, kdy tento stát oznámí, že ji přijímá.

Článek 13

1. Každý stát může při podpisu bez výhrady ratifikace, při ratifikaci nebo přístupu anebo později oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že se tato úmluva vztahuje na veškerá nebo některá území, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. Toto oznámení nabude účinnosti tři měsíce ode dne, kdy je generální tajemník obdrží. Úmluva se však nemůže provádět na územích uvedených v oznámení dříve než vstoupí v platnost pro dotyčný stát.

2. Každý stát, který podle odstavce 1 tohoto článku oznámil, že se tato Úmluva vztahuje na některé území, za jehož mezinárodní vztahy odpovídá, může za podmínek uvedených v článku 14 této Úmluvy oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že se tato Úmluva nebude nadále na toto území vztahovat.

Článek 14

1. Tato Úmluva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana ji však může vypovědět kdykoli po datu jejího vstupu v platnost, který je stanoven článkem 12 této Úmluvy.

2. Výpověď se oznamuje písemně generálnímu tajemníkovi Rady.

3. Výpověď nabude účinnosti šest měsíců poté, kdy generální tajemník Rady obdrží listinu o výpovědi.

4. Ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto článku se rovněž vztahují na přílohy k Úmluvě, přičemž každá smluvní strana může kdykoliv po datu jejich vstupu v platnost podle článku 12 odvolat přijetí jedné nebo více příloh. Smluvní strana, která odvolá přijetí všech příloh, se považuje za stranu, která Úmluvu vypověděla.

Článek 15

1. Rada může doporučovat změny této Úmluvy. Generální tajemník Rady vyzve každou smluvní stranu k účasti na projednání každého pozměňovacího návrhu k této Úmluvě.

2. Znění každé takto doporučované změny oznámí generální tajemník Rady smluvním stranám této Úmluvy, ostatním státům, které podepsaly tuto Úmluvu, a členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy.

3. Do šesti měsíců ode dne oznámení doporučované změny může každá smluvní strana, nebo jde-li o změnu týkající se některé platné přílohy, každá smluvní strana vázaná touto přílohou sdělit generálnímu tajemníkovi Rady, že:

(a) má námitku proti doporučované změně nebo

(b) ačkoli hodlá doporučovanou změnu přijmout, nejsou dosud splněny podmínky nutné k jejímu přijetí v její zemi.

4. Dokud smluvní strana, která zaslala oznámení podle odstavce 3 (b) tohoto článku, nevyrozumí generálního tajemníka Rady o tom, že změnu přijímá, může do devíti měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku podat proti doporučované změně námitku.

5. Je-li proti doporučované změně podána námitka podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, považuje se změna za nepřijatou a zůstává bez účinku.

6. Není-li proti doporučované změně podána námitka podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, považuje se změna za přijatou od níže uvedeného dne:

(a) jestliže žádná smluvní strana nezaslala oznámení podle odstavce 3 (b) tohoto článku, ode dne uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3;

(b) jestliže jedna nebo více smluvních stran zaslalo oznámení podle odstavce 3 (b) tohoto článku, od dřívějšího ze dvou níže uvedených dnů:

(i) ode dne, ke kterému všechny smluvní strany, jež zaslaly takové oznámení, vyrozuměly generálního tajemníka Rady o tom, že doporučovanou změnu přijímají, přičemž se však toto datum odloží až do uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku, jestliže všechna přijetí byla oznámena před uplynutím této lhůty;

(ii) ode dne uplynutí devítiměsíční lhůty uvedené v odstavci 4 tohoto článku.

7. Každá změna považovaná za přijatou vstoupí v platnost buď šest měsíců ode dne, od kterého byla považována za přijatou, nebo je-li v doporučované změně stanovena jiná lhůta pro její vstup v platnost, po uplynutí této lhůty ode dne, kterým byla změna považována za přijatou.

8. Generální tajemník Rady oznámí co nejdříve všem smluvním stranám této Úmluvy a ostatním státům, které tuto Úmluvu podepsaly, každou námitku, podanou proti doporučované změně podle odstavce 3 (a) tohoto článku, jakož i každé oznámení, zaslané podle odstavce 3 (b). Později vyrozumí smluvní strany a ostatní státy, které tuto Úmluvu podepsaly, zda jedna nebo více smluvních stran, které takové oznámení zaslaly, vznášejí proti doporučované změně námitku nebo tuto změnu přijímají.

Článek 16

1. Nezávisle na postupu pro přijímání změn podle článku 15 této Úmluvy může být každá příloha, s výjimkou definic v ní obsažených, změněna rozhodnutím Rady. Generální tajemník Rady vyzve všechny smluvní strany k účasti na projednávání každého pozměňovacího návrhu k některé příloze. Znění všech změn, které bylo takto dohodnuto, oznámí generální tajemník Rady smluvním stranám této Úmluvy, ostatním státům, které podepsaly Úmluvu, a členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy.

2. Změny, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavce 1 tohoto článku, vstoupí v platnost šest měsíců poté, kdy je oznámí generální tajemník Rady. Každá smluvní strana vázaná přílohou, která je předmětem takových změn, se považuje za stranu, která přijala tyto změny, pokud k nim neučiní výhrady podle ustanovení článku 5 této Úmluvy.

Článek 17

1. U každého státu, který ratifikuje tuto Úmluvu nebo k ní přistoupí, se má za to, že přijal veškeré změny, které vstoupily v platnost ke dni, ke kterému složil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

2. Pokud stát neučiní výhrady podle článku 5 této Úmluvy má se za to, že přijetím některé přílohy přijímá také její změny, které vstoupily v platnost ke dni, ke kterému oznámil přijetí této přílohy generálnímu tajemníkovi Rady.

Článek 18

Generální tajemník Rady oznamuje smluvním stranám této Úmluvy, ostatním státům, které podepsaly tuto Úmluvu, členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů:

(a) podpisy, ratifikace a přístupy podle článku 11 této Úmluvy;

(b) datum, ke kterému tato Úmluva a každá z jejích příloh vstupuje v platnost podle článku 12;

(d) došlá oznámení a sdělení podle článků 5, 16 a 17;

(e) došlé výpovědi podle článku 14;

(f) změny považované za přijaté podle článku 15, jakož i den, kterým vstupují v platnost;

(g) změny příloh, přijaté Radou podle článku 16, jakož i den, kterým vstupují v platnost.

Článek 19

Podle článku 102 Charty spojených národů bude tato Úmluva na žádost generálního tajemníka Rady registrována v sekretariátu Organizace spojených národů.

Na důkaz toho podepsaní, řádně k tomu zmocnění, tuto Úmluvu podepsali.

Dáno v Kjótu dne osmnáctého května tisíc devět set sedmdesát tři v jazyce francouzském a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost, a to v jediném vyhotovení, které bude uloženo u generálního tajemníka Rady, který zašle jeho ověřené opisy všem státům zmíněným v odstavci 1 článku 11 této Úmluvy.

PŘÍLOHA A.2.

PŘÍLOHA O DOČASNÝCH SKLADECH ZBOŽÍ

ÚVOD

Je důležité, aby zboží po jeho příjezdu mohlo být z dopravního prostředku co nejdříve vyloženo. Proto učinily celní správy opatření, která umožňují, aby zboží mohlo být složeno s minimálními formalitami co nejdříve po jeho příjezdu za předpokladu, že jsou zajištěny zájmy státní pokladny.

Z různých důvodů může uplynout určitá doba mezi příjezdem zboží a podáním odpovídajícího návrhu na celní řízení. V takovém případě požadují orgány celní správy, aby zboží zůstalo pod celní kontrolou, a proto se toto zboží zpravidla ponechává v místech k tomu určených, aby tam bylo uskladněno až do podání návrhu na celní řízení. Tato místa se nazývají dočasnými sklady a mohou to být místnosti nebo pouze uzavřené nebo neuzavřené prostory.

Ustanovení této přílohy se nevztahují na uskladnění zboží v celních skladech nebo ve svobodných pásmech.

DEFINICE

Pro účely této přílohy se rozumí:

(a) „dočasným skladem zboží“ dočasné uskladnění zboží pod celní kontrolou v místnostech a uzavřených nebo neuzavřených prostorách určených celní správou (dále nazvaných dočasnými sklady) až do podání návrhu na celní řízení;

(b) „dovozními cly a poplatky“ cla a veškeré jiné daně, poplatky a různé dávky, které se vybírají při dovozu zboží nebo v souvislosti s ním, avšak s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezená přibližnou cenou poskytnutých služeb;

(c) „návrhem na celní řízení“ úkon učiněný ve formě předepsané celní správou, kterým účastníci celního řízení označují celní režim, jemuž má být zboží podrobeno, a sdělují údaje, které celní správa požaduje při použití tohoto režimu;

(d) „celní kontrolou“ souhrn opatření, kterými se zajišťuje dodržování zákonů a nařízení, jejichž prováděním je celní správa pověřena;

(e) „celní jistotou“ to, co zajišťuje splnění závazku vůči celní správě. Celní jistota se nazývá „globální“, zajišťuje-li splnění závazků vyplývajících z několika operací;

(f) „osobou“ jak fyzická, tak i právnická osoba, pokud z kontextu nevyplývá něco jiného.

ZÁSADY

1. Norma

Dočasné uskladnění zboží se řídí ustanoveními této přílohy.

2. Norma

Národní právní řád stanoví podmínky, které je nutno splnit a formality, které je nutno dodržet, pokud jde o zboží uložené v dočasném skladu.

ROZSAH PLATNOSTI

3. Norma

Celní správa povoluje zřízení dočasných skladů zboží, pokud to uzná za nutné, aby se vyhovělo potřebám obchodu a průmyslu.

Poznámky

1. Podle ustanovení národního právního řádu mohou být dočasné sklady spravovány celní správou, jinými orgány nebo fyzickými či právnickými osobami.

2. Dočasné sklady mohou být otevřeny všem dovozcům a jiným osobám oprávněným nakládat s dováženým zbožím nebo může být jejich použití vyhrazeno určitým osobám.

4. Norma

Dočasné uskladnění se povoluje u zboží všeho druhu nehledě na jeho množství, zemi původu nebo zemi odeslání. Zboží, které je však nebezpečené nebo od něhož by se mohlo zkazit jiné zboží nebo na které je třeba zvláštní zařízení, se přijímá pouze do dočasných skladů zvlášť pro ně vybavených.

5. Norma

Při přijetí zboží do dočasného skladu se požaduje pouze popisný doklad, kterého se používá při předkládání zboží orgánům celní správy.

SPRÁVA DOČASNÉHO SKLADU

6. Norma

Požadavky týkající se stavby, vybavení a správy dočasných skladů, předpisy o skladování zboží, o inventarizaci a účetnictví, jakož i podmínky provádění celní kontroly, stanoví celní správa.

Poznámky

1. Za účelem kontroly mohou celnice:

- vést účetnictví zboží uloženého v dočasném skladu, a to při použití zvláštních rejstříků nebo příslušných dokladů, anebo požadovat, aby takové účetnictví bylo vedeno;

- stále nebo pravidelně dohlížet na dočasný sklad;

- požadovat, aby se dočasný sklad uzamykal dvěma různými klíči (klíčem účastníka celního řízení a klíčem celnice);

- pravidelně dělat soupis zboží umístěného v dočasném skladu.

2. Zboží se zpravidla uskladňuje v zamykatelných místnostech. Objemné nebo těžké zboží a zboží podléhající nízkému clu a tudíž představující malé riziko pro státní pokladnu se však často skladuje v neuzavřených prostorách, které zůstávají pod celním dohledem.

7. Norma

Národní právní řád určuje osobu nebo osoby odpovědné za zaplacení případných dovozních cel a poplatků ze zboží uloženého v dočasném skladu a u kterého nebylo provedeno řízení ke spokojenosti orgánů celní správy.

8. Norma

Je-li orgán nebo osoba spravující dočasný sklad povinna složit celní jistotu, přijmou orgány celní správy globální jistotu.

9. Doporučená praxe

Celní jistota by měla být stanovena co nejnižší s přihlédnutím k případně požadovatelným dovozním clům a poplatkům.

10. Doporučená praxe

Orgány celní správy by neměly požadovat složení celní jistoty, je-li dočasný sklad pod náležitým celním dohledem, zejména je-li pod celní závěrou.

POVOLENÉ ÚKONY

11. Norma

Každá osoba oprávněná nakládat se zbožím uloženým v dočasném skladu smí za účelem sepsání návrhu na celní řízení:

(a) zboží prohlížet;

(b) zboží vážit;

12. Norma

Povoleny jsou úkony obvykle nutné k tomu, aby zboží uložené v dočasném skladu bylo zachováno v neporušeném stavu.

Poznámka

Úkony obvykle nutné k tomu, aby zboží bylo zachováno v neporušeném stavu, jsou zejména čištění, klepání, oprašování, třídění, oprava nebo výměna vadných obalů.

13. Doporučená praxe

Mělo by být povoleno, aby zboží uložené v dočasném skladu bylo za podmínek stanovených orgány celní správy předmětem úkonů, kterými se usnadňuje jeho vyskladnění a další doprava.

Poznámka

Jsou to zejména tyto úkony: třídění, dělení, vážení, označování a opatřování nálepkami. Mohou rovněž záležet ve slučování různých zásilek zboží za účelem jejich další dopravy na jediný dopravní a nebo celní doklad (vozová zásilka).

DOBA USKLADNĚNÍ ZBOŽÍ

14. Norma

Je-li národním právním řádem stanovena lhůta, po kterou může být zboží uskladněno, je nutno, aby tato lhůta stačila k provedení formalit potřebným k tomu, aby zboží mohlo být podrobeno některému celnímu režimu.

Poznámka

Stanovená lhůta může být různá podle použitého druhu dopravy a u zboží dovezeného po moři může být podstatně delší.

15. Doporučená praxe

Na žádost účastníka celního řízení a z důvodů, které orgány celní správy uznávají za platné, mohou tyto orgány původně stanovenou lhůtu prodloužit.

HAVAROVANÉ, POŠKOZENÉ, ZTRACENÉ, ZNIČENÉ NEBO OPUŠTĚNÉ ZBOŽÍ

16. Norma

Je nutno, aby havarované nebo poškozené zboží následkem nehody nebo vyšší moci bylo možno proclít dříve, než vystoupilo z dočasného skladu, jako kdyby bylo dovezeno ve stavu, v jakém se nalézá.

17. Norma

Zboží uložené v dočasném skladu, které je zničeno nebo nenávratně ztraceno následkem nehody nebo vyšší moci, nepodléhá dovozním clům a poplatkům, jestliže jeho zničení nebo ztráta je orgánům celní správy náležitě prokázána.

Případný odpad a zbytky zničeného zboží podléhají v případě jejich propuštění do volného oběhu v tuzemsku dovozním clům a poplatkům, které by byly z tohoto odpadu a zbytků vyměřeny, kdyby byly v tomto stavu dovezeny.

18. Norma

Je nutno, aby zboží uložené v dočasném skladu mohlo být na žádost osoby oprávněné s ním nakládat a podle rozhodnutí orgánů celní správy zcela nebo z části opuštěno ve prospěch státní pokladny nebo pod celní kontrolou zničeno nebo znehodnoceno pro obchodní účely. Tímto opuštěním nebo zničením nesmějí vzniknout státní pokladně žádné výlohy.

VÝSTUP ZBOŽÍ Z DOČASNÉHO SKLADU

19. Norma

Každá osoba oprávněná nakládat se zbožím jej může odebrat z dočasného skladu s výhradou, že bylo vyhověno podmínkám a formalitám, platným v daném případě.

Poznámka

Orgány celní správy mohou požadovat, aby účastník celního řízení prokázal své právo nakládat se zbožím.

ZBOŽÍ NEODEBRANÉ Z DOČASNÉHO SKLADU

20. Norma

Národní právní řád stanoví postup v případech, kdy zboží není z dočasného skladu odebráno ve stanovené lhůtě.

21. Doporučená praxe

Prodá-li celnice neodebrané zboží z dočasného skladu, měl by být výtěžek z jeho prodeje po odečtení dovozních cel a poplatků, jakož i jiných dávek a výloh souvisejících s prodejem, vyplacen, jestliže to je možné, oprávněné osobě nebo osobám anebo ponechán k její nebo jejich dispozici po určitou dobu.

INFORMACE O DOČASNÉM USKLADNĚNÍ ZBOŽÍ

22. Norma

Celní správa zajistí, aby si každý zájemce mohl snadno opatřit veškeré potřebné informace o dočasném uskladňování zboží.

PŘÍLOHA A. 3.

PŘÍLOHA O CELNÍCH FORMALITÁCH VZTAHUJÍCÍCH SE NA OBCHODNÍ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

ÚVOD

Úkol, kontrolovat mezinárodní dopravu prováděnou na jejich území a tím chránit zájmy státní pokladny, potírat podloudnictví a po jiných stránkách zajišťovat dodržování národního právního řádu, uložený orgánům celní správy, jim ukládá kontrolovat nejen přepravované zboží a cestující, nýbrž také dopravní prostředky, používané v mezinárodní dopravě. Za tím účelem obsahuje národní právní řád většiny zemí předpisy, jejichž prováděním jsou orgány celní správy pověřeny a jež se vztahují na pohyb obchodních dopravních prostředků při vstupu na celní území, při výstupu z něho a při pohybu na něm, na celnice a na jiná místa, určená k přistavení dopravních prostředků, na listinné formality, které z toho vyplývají, atd.

Je důležité, aby se celní formality vztahující se na obchodní dopravní prostředky prováděly co nejrychleji. Opatření činěná orgány celní správy musí být tudíž přizpůsobena okolnostem daného případu s přihlédnutím zejména k důvodu a době trvání pobytu každého obchodního dopravního prostředku na celním území.

Tato příloha se vztahuje na dopravní prostředky, používané v mezinárodní dopravě k přepravě osob za úplatu nebo k obchodní nebo průmyslové přepravě zboží za úplatu nebo bezplatně. Ustanovení přílohy se případně vztahují rovněž na obchodní dopravní prostředky, které jsou evidovány na území dané země a do ní státně příslušné. Nevztahují se na dopravní prostředky určené k soukromému užívání, na vojenské dopravní prostředky nebo dopravní prostředky veřejné správy, které nejsou používány k obchodním účelům.

DEFINICE

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) „celními formalitami vztahujícími se na obchodní dopravní prostředky“ souhrn úkonů prováděných účastníkem celního řízení a orgánem celní správy při vstupu obchodních dopravních prostředků na celní území, při výstupu z něho a během pobytu na něm;

b) „obchodním dopravním prostředkem“ každá loď (včetně nákladních a vlečných člunů, včetně člunů dopravovaných na palubě lodi a vodních kluzáků), vzdušný kluzák, letadlo, silniční vozidlo (včetně přívěsů, návěsů a souprav vozidel) nebo železniční kolejové vozidlo, používané v mezinárodní dopravě k přepravě osob za úplatu nebo k průmyslové nebo obchodní přepravě zboží za úplatu nebo bezplatně, jakož i jejich náhradní díly, příslušenství a normální výstroj, mazací oleje, pohonné hmoty a palivo obsažené v normálních nádržích obchodních dopravních prostředků;

c) „celním územím“ území, na kterém platí v plném rozsahu celní předpisy státu;

d) „celní kontrolou“ souhrn opatření, kterými se zajišťuje dodržování zákonů a nařízení, jejichž prováděním je celní správa pověřena;

e) „dovozními cly a poplatky“ cla a veškeré jiné daně, poplatky nebo různé dávky, které se vybírají při dovozu zboží nebo v souvislosti s ním, avšak s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena přibližnou cenou poskytovaných služeb;

f) „vstupním návrhem na celní řízení“ nebo popřípadě „výstupním návrhem na celní řízení“, který je povinna učinit nebo předložit orgánům celní správy osoba, odpovědná za obchodní dopravní prostředek při vstupu nebo při výstupu tohoto dopravního prosředku a jež obsahuje nutné výdaje o dopravním prostředku, o jeho trase, nákladu, provozních zásobách, osádce a cestujících;

g) „osobou“ jak fyzická, tak právnická osoba, pokud z kontextu nevyplývá něco jiného.

ZÁSADY

1. Norma

Celní formality, vztahující se na obchodní dopravní prostředky, se řídí ustanoveními této přílohy.

2. Norma

Národní právní řád stanoví podmínky, kterým musí vyhovovat obchodní dopravní prostředky, jakož i celní formality, které se na ně vztahují.

Poznámka

Některé z těchto podmínek a formalit mohou být prováděny v zastoupení jinými orgány, například přístavní správou.

3. Norma

Celní formality, vztahující se na obchodní dopravní prostředky, se omezují na nejmenší nutnou míru k zajištění dodržení zákonů a nařízení, jejichž prováděním je celní správa pověřena.

4. Norma

Každý obchodní dopravní prostředek, který vstupuje na celní území, vystupuje z něho nebo pobývá na něm, podléhá celní kontrole.

5. Norma

Celní formality, vztahující se na obchodní dopravní prostředky, platí stejně bez ohledu na zemi jejich evidence nebo státní příslušnosti obchodního dopravního prostředku, na zemi původu nebo určení.

DOVOZ OBCHODNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DO VÁZANÉHO OBĚHU

6. Norma

Obchodní dopravní prostředky, ať jsou naloženy nebo ne, se dočasně propouštějí na celní území s odkladem platby dovozních cel a poplatků a bez dovozních zákazů a omezení. Musí být vyvezeny zpět, aniž se na nich něco změní s výjimkou obvyklého znehodnocení následkem jejich použití, obvyklé spotřeby mazacích olejů, paliva a pohonných hmot, jakož i provedení nutných oprav.

Poznámky

1. Otázka dovozu do vázaného oběhu většinou nevzniká, pokud jde o dopravní prostředky, které jsou evidovány na území dané země a mají její státní příslušnost, jestliže v této zemi byly vyrobeny nebo tam z nich již dříve byla zaplacena dovozní cla a poplatky, kterým podléhaly.

2. Dovoz do vázaného oběhu může být podmíněn tím, že se obchodních dopravních prostředků nepoužívá pro vnitřní přepravu na celním území země dovozu do vázaného oběhu.

7. Doporučená praxe

U obchodních dopravních prostředků by se neměla požadovat žádná celní jistota ani doklad o dočasném dovozu.

8. Norma

Stanoví-li orgány celní správy lhůtu pro zpětný vývoz obchodního dopravního prostředku, musí přihlížet ke zvláštním podmínkám zamýšlených dopravních operací.

9. Doporučená praxe

Na žádost účastníka celního řízení a ze závažných důvodů by měly orgány celní správy původně stanovenou lhůtu prodloužit.

DOVOZ ZVLÁŠTNÍHO MATERIÁLU SLOUŽÍCÍHO K NAKLÁDCE A VYKLÁDCE ZBOŽÍ, K MANIPULACI S NÍM A K JEHO OCHRANĚ DO VÁZANÉHO OBĚHU

10. Norma

Je-li s obchodním dopravním prostředkem dovážen zvláštní materiál, sloužící k nakládce a vykládce zboží, k manipulaci s ním a k jeho ochraně a má-li být s ním zpět vyvezen, i když je použitelný odděleně od obchodního dopravního prostředku, propouští se do vázaného oběhu na celní území s odkladem platby dovozních cel a poplatků a bez dovozních zákazů a omezení.

Poznámky

1. Dovoz takového materiálu do vázaného oběhu může být podmíněn tím, že se bude používat pouze v bezprostředním sousedství místa, kde je obchodní dopravní prostředek, například na letišti nebo na území v etapním přístavech.

2. U tohoto materiálu se zpravidla nepožaduje žádná celní jistota a ani doklad o dovozu do vázaného oběhu.

DOVOZ NÁHRADNÍCH DÍLU A VÝSTROJE DO VÁZANÉHO OBĚHU

11. Norma

Náhradní díly a výstroj, které mají být použity k opravě nebo k údržbě vzhledem k výměně dílů nebo výstroje, vestavěné nebo používané v obchodním dopravním prostředku dovezeném do vázaného oběhu na celní území, se propouštějí na toto území s odkladem platby dovozních cel a poplatků a bez dovozních zákazů a omezení.

Poznámky

1. U těchto náhradních dílů a výstroje může být požadován doklad o dovozu do vázaného oběhu a v některých případech celní jistota. Nicméně se některé země mohly tohoto požadavku vzdát.

2. Na žádost účastníka celního řízení mohou být vyměněné náhradní díly a části výstroje, které se zpět nevyvážejí:

a) propuštěny do volného oběhu v tuzemsku ve stavu, v jakém se nacházejí, jako kdyby byly v tomto stavu dovezeny;

b) zničeny nebo upraveny tak, aby pozbyly veškerou obchodní hodnotu, a to pod kontrolou orgánů celní správy a bez výdajů pro státní pokladnu, nebo

c) v dohodě s orgány celní správy opuštěny bez výdajů ve prospěch státní pokladny.

VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ MÍSTA NA CELNÍM ÚZEMÍ

12. Norma

Národní právní řád určuje místa, přes která může obchodní dopravní prostředek vstoupit na celní území nebo jej opustit. Při určování těchto míst se přihlíží zejména ke zvláštním potřebám obchodu, průmyslu a dopravy.

Poznámka

Země mohou k tomuto účelu určit celní cesty, t. j. silnice, železnice, plavební cesty a jiné dopravní cesty, které musí obchodní dopravní prostředek použít. Může se projevit potřeba určit tyto cesty ve spolupráci s orgány sousedních zemí.

URČENÉ CELNICE, JEJICH PŘÍSLUŠNOST A PRACOVNÍ DOBA A JINÁ POVOLENÁ MÍSTA VSTUPU

13. Norma

Národní právní řád určuje celnice, na které musí být vstup obchodního dopravního prostředku na celní území nebo výstup z něho oznámen orgánům celní správy. Příslušnost těchto celnic a jejich pracovní doba se určuje s přihlédnutím zejména ke zvláštním potřebám obchodu, průmyslu a dopravy.

Poznámky

1. V některých zemích je příslušnost celnic určena se zřetelem k celním cestám a k jejich důležitosti.

2. Příslušnost některých celnic může být popřípadě omezena na některé způsoby dopravy.

3. Letadla vstupující na celní území musí zpravidla vykonat své první přistání na celním letišti. Rovněž lodě mohou být povinny vykonat své první přistání v místě, kde je celnice.

14. Doporučená praxe

Jestliže se protilehlé celnice nacházejí na společných hranicích, měly by celní správy obou zemí sladit pracovní dobu a příslušnost těchto celnic.

Poznámka

V některých případech jsou společná kontrolní zařízení zřízena na společných hranicích a proto jsou celnice obou zemí zřízeny na témže místě a často v téže budově.

15. Doporučená praxe

Na žádost zúčastněné osoby a ze závažných důvodů by měly orgány celní správy pokud možno povolit, aby celní formality vztahující se na vstup nebo výstup obchodního dopravního prostředku byly prováděny mimo pracovní dobu celnice; výlohy tím vzniklé mohou být účtovány k tíži účastníka celního řízení.

16. Doporučená praxe

Na žádost účastníka celního řízení a ze závažných důvodů by měly orgány celní správy pokud možno povolit, aby celní formality, vztahující se na vstup nebo výstup obchodního dopravního prostředku, byly prováděny v jiném povoleném místě, než na kterém se nachází příslušná celnice; výlohy tím vzniklé mohou být účtovány k tíži účastníka celního řízení.

Poznámka

Toto povolení může být například uděleno lodím, jejichž náklad má být vyloděn na soukromých pobřežních vykladištích.

17. Norma

Při provádění celních formalit, vztahujících se na vstup a výstup obchodních dopravních prostředků, se dává přednost těm, které dopravují cestující nebo spěšné zásilky, jako jsou živá zvířata nebo zboží podléhající rychlé zkáze.

CELNÍ KONTROLA PŘED PŘÍJEZDEM NA URČENOU CELNICI NEBO NA JINÉ POVOLENÉ MÍSTO

18. Norma

Celní kontrola obchodního dopravního prostředku před příjezdem na určenou celnici nebo na jiné povolené místo se omezí na minimum, nutné k zajištění dodržení zákonů a nařízení, jejichž prováděním je celní správa pověřena.

Poznámky

1. Za účelem celní kontroly mohou být orgány celní správy zmocněny zejména vstupovat na palubu lodí a jiných plavidel, zastavovat vlaky v pohraničních stanicích, zastavovat silniční vozidla a vyžadovat předložení obchodních, dopravních nebo jiných dokladů, týkajících se obchodního dopravního prostředku a jeho nákladu, provozních zásob, osádky a cestujících.

2. Zpravidla není nutno používat celně kontrolních opatření, záležejících v celní prohlídce obchodního dopravního prostředku, v přiložení k němu závěr nebo požadavku, aby byl směrován v celním doprovodu mezi vstupním místem na celní území a určenou celnicí nebo jiným povoleným místem. Cizí celní závěry se obvykle uznávají, pokud je zřejmé, že jsou dostatečné nebo skýtají potřebnou bezpečnost.

3. Národní právní řád může stanovit, že nehody nebo veškerá jiná nepředvídaná přerušení dopravy oznamují orgánům celní správy nebo jiným příslušným orgánům nacházejícím se nejblíže nastalé nehody nebo události.

19. Doporučená praxe

Jestliže určená celnice nebo jiné povolené místo, kde má být obchodní dopravní prostředek přistaven, není v místě vstupu dopravního prostředku na celní území, neměla by být uložena povinnost předložit orgánům celní správy v místě vstupu na celní území doklady, týkající se obchodního dopravního prostředku.

CELNÍ FORMALITY PŘI PŘÍJEZDU NA URČENOU CELNICI NEBO NA JINÉ POVOLENÉ MÍSTO

Doklady

20. Norma

Případy, kdy vstupní návrh na celní řízení musí být předložen orgánům celní správy při vstupu obchodního dopravního prostředku, jakož i informace, které v ní musí být uvedeny, se omezují na minimum, nutné k zajištění dodržení zákonů a nařízení, jejichž prováděním je celní správa pověřena.

Poznámky

1. Vstupní návrh na celní řízení se může skládat z několika různých tiskopisů sdružujících veškeré požadované informace.

2. Některé mezinárodní dohody omezují informace požadovatelné ve vstupním návrhu na celní řízení, zejména příloha k Úmluvě o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (Londýn, 9. duben 1965), příloha 9 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 7. prosinec 1944), Mezinárodní úmluva o usnadnění přechodu hranic pro zboží přepravované po železnici (Úmluva TIF, Ženeva, 10. leden 1952) a Řády (znění z roku 1963) Ústřední rýnské komise o používání Rýnského manifestu.

21. Norma

Orgány celní správy omezují pokud možno počet vyhotovení vstupního návrhu na celní řízení, jehož předložení požadují.

22. Norma

Jestliže orgány celní správy požadují ke vstupnímu návrhu na celní řízení doklady, souhlasí, aby tyto doklady obsahovaly pouze informace nutné k ověření tohoto návrhu na celní řízení.

Poznámka

Orgány celní správy mohou zejména požadovat předložení těchto dokladů: konosamentů, osvědčení o státní příslušnosti nebo o zápisu do evidence, cejchovního osvědčení lodi, palubního deníku, nákladních a přepravních listů.

23. Doporučená praxe

Jsou-li doklady předložené celnici sepsány v jazyce, jehož použití není k tomuto účelu stanoveno nebo který není jazykem země, do které obchodní dopravní prostředek vstoupil, neměly by orgány celní správy soustavně požadovat překlad údajů, obsažených v těchto dokladech.

24. Doporučená praxe

Chystají-li se příslušné úřady změnit dosavadní tiskopisy vstupního návrhu na celní řízení nebo vypracovat nové, měly by přizpůsobit své tiskopisy vzorům, stanoveným příslušnými mezinárodními dokumenty a sloučit dva nebo více těchto tiskopisů v jediný v případech, kdy je to možné a kdy to umožní předkládat veškeré informace, požadované k sepsání vstupního návrhu na celní řízení.

25. Norma

Nelze požadovat, aby doklady předkládané nebo podávané u orgánů celní správy v souvislosti se vstupem obchodního dopravního prostředku musely být legalizovány, kontrolovány nebo ověřeny zahraničním zástupcem země vstupu obchodního dopravního prostředku nebo aby mu byly předběžně předloženy.

Celní kontrola

26. Norma

Celní kontrola při vstupu obchodního dopravního prostředku na určené celnici nebo na jiném povoleném místě se omezí na opatření, nutná k zajištění dodržení zákonů a nařízení, jejichž prováděním je celní správa pověřena, přičemž se přihlíží k druhu obchodního dopravního prostředku a k důvodu jeho pobytu na celním území.

Poznámky

1. Každý obchodní dopravní prostředek, který se pouze krátce zdrží, aniž do něho nastoupí nebo z něho vystoupí cestující a aniž se do něho naloží nebo z něho vyloží náklad, podléhá obvykle pouze všeobecným kontrolním opatřením.

2. Orgány celní správy mohou provádět celní prohlídky, aby se přesvědčily, že obchodní dopravní prostředek vyhovuje technickým podmínkám uvedeným v některých mezinárodních dohodách o mezinárodní přepravě zboží.

27. Norma

Orgány celní správy neprohlížejí všechny obchodní dopravní prostředky, nýbrž provádějí pouze celní prohlídky namátkově nebo zřídka.

Poznámka

Národní právní řád může stanovit, že při celní prohlídce obchodního dopravního prostředku musí osádka poskytovat orgánům celní správy pomoc.

28. Doporučená praxe

Vykonávají-li orgány celní správy své právo prohlížet obchodní dopravní prostředek, měla by být tato celní prohlídka provedena co nejrychleji.

VÍCE VSTUPŮ NA CELNÍ ÚZEMÍ

29. Norma

Jestliže obchodní dopravní prostředek uskutečňuje více vstupů na celní území bez vstupu do jiné země, jsou používané celní formality co nejjednodušší, přičemž se přihlíží k již provedeným celně kontrolním opatřením.

Poznámka

Vyhotovení již podaných nebo předložených dokladů orgánům celní správy mohou být v případě, že to je možné, použita ke splnění celních formalit, používaných v dalších různých místech vstupu, zejména pokud jde o zboží určené do těchto různých míst.

CELNÍ FORMALITY VZTAHUJÍCÍ SE NA OBCHODNÍ DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK PŘI VÝSTUPU Z CELNÍHO ÚZEMÍ

30. Norma

Používané celní formality při výstupu obchodního dopravního prostředku z celního území se omezují na opatření, jimiž má být zajištěno:

a) že výstupní návrh na celní řízeni, pokud se požaduje, je řádně podán příslušné celnici;

b) že byly popřípadě přiloženy celní závěry;

c) že případně stanovené celní cesty jsou skutečně dodrženy;

d) obchodní dopravní prostředek vystupuje z celního území bez neodůvodněného zpoždění.

31. Doporučená praxe

Orgány celní správy by měly povolit, aby se používalo tiskopisů výstupního návrhu na celní řízení totožných s vstupním návrhem na celní řízení s podmínkou, že je jasně označeno jejich použití pro výstup.

Poznámka

Vzory tiskopisů, stanovené některými příslušnými mezinárodními smlouvami, byly vypracovány z hlediska jejich použití jak při vstupu, tak i při výstupu.

32. Norma

Je povoleno, aby obchodní dopravní prostředek opustil celní území u jiné než vstupní celnice.

POŠKOZENÉ, ZNIČENÉ NEBO NENÁVRATNĚ ZTRACENÉ OBCHODNÍ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

33. Norma

Zpětný vývoz dočasně dovezených obchodních dopravních prostředků, poškozených, zničených nebo nenávratně ztracených následkem nehody nebo vyšší moci, nastalé za jejich pobytu na celním území, se nevyžaduje, avšak tyto mohou být:

a) propuštěny do volného oběhu v tuzemsku ve stavu, v němž se nacházejí, jako kdyby byly v tomto stavu dovezeny;

b) upraveny tak, aby pozbyly veškerou obchodní cenu, a to pod celní kontrolou a bez výloh pro státní pokladnu, přičemž zbylé součásti a materiály podléhají dovozním clům a poplatkům vztahujícím se na ně v den, kdy jsou předloženy, a ve stavu, ve kterém se v té době nacházejí, nebo

c) se souhlasem orgánů celní správy opuštěny bez výloh, ve prospěch státní pokladny.

INFORMACE O CELNÍCH FORMALITÁCH VZTAHUJÍCÍCH SE NA OBCHODNÍ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

34. Norma

Celní správy zajistí, aby si každý zájemce mohl bez obtíží opatřit veškeré potřebné informace o celních formalitách, vztahujících se na obchodní dopravní prostředky.

PŘÍLOHA C. 1.

PŘÍLOHA O VÝVOZU ZBOŽÍ DO VOLNÉHO OBĚHU V CIZINĚ

ÚVOD

Pro vývoz zboží do volného oběhu v cizině platí většinou dosti jednoduché celní formality. Zatímco se obvykle požaduje návrh na celní řízení, v určitých případech stačí, aby vývozce předložil celnici obchodní doklad, obsahující požadované údaje o vyváženém zboží. Za jistých podmínek může být vývozci povoleno, aby předložil jediný návrh na celní řízení nebo souhrnný soupis, pokud jde o veškerý vývoz, který uskutečnil za určitou dobu.

Kromě vybírání případně požadovatelných vývozních cel a poplatků se celní kontrola provádí zejména proto, aby bylo zajištěno provádění národního právního řádu, obsahujícího vývozní zákazy a omezení a aby se ověřily údaje, podle nichž se stanovují vnitřní daně a poplatky, u nichž může popřípadě vzniknout nárok na vrácení nebo osvobození. Mimoto jsou celnice zpravidla pověřeny shromažďováním údajů, potřebných k sestavení statistik zahraničního obchodu.

Vyvážené zboží může být rovněž podrobeno určitým kontrolám, které neprovádějí orgány celní správy, ale jiné příslušné orgány, které jsou pověřeny provádět zejména zvěrolékařskou, rostlinolékařskou a jinou zdravotní kontrolu.

Ustanovení této přílohy se vztahují na různé formality a úkony (celní formality), které jsou nutné při vývozu zboží do volného oběhu v cizině nezávisle na použitém způsobu dopravy.

V souladu s definicí vývozu zboží do volného oběhu v cizině se tato příloha nevztahuje na zboží vyvážené za režimu drawbacku nebo v rámci některého režimu zušlechťovacího styku, anebo u kterého vzniká nárok na vrácení cla a poplatků. Rovněž tak se tato příloha nevztahuje na zboží dopravované poštou nebo v zavazadlech cestujících.

DEFINICE

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) „vývozem zboží do volného oběhu v cizině“: celní režim, vztahující se na zboží ve volném oběhu, které opouští celní území a má být trvale ponecháno mimo toto území, s výjimkou zboží vyváženého za režimu drawbacku nebo v rámci režimu zušlechťovacího styku anebo u kterého vzniká nárok na vrácení dovozních cel a poplatků;

b) „zbožím ve volném oběhu“: zboží, se kterým může být z celního hlediska volně nakládáno;

c) „celním územím“: území, na kterém plně platí celní předpisy státu;

d) „vývozními cly a poplatky“: cla a veškeré jiné daně, poplatky a různé dávky, které se vybírají při vývozu nebo v souvislosti s vývozem zboží, s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena přibližnou cenou poskytovaných služeb;

e) „návrhem na celní řízení“: úkon, učiněný ve formě předepsané celní správou, přičemž účastníci celního řízení označují celní režim, kterému má být zboží podrobeno a sdělují údaje, které celní správa požaduje při použití tohoto režimu;

f) „celní prohlídkou zboží“: úkon, kterým celnice fyzicky zkoumá zboží, aby zjistila, zda se jeho druh, původ, stav, množství a cena shodují s údaji, uvedenými v návrhu na celní řízení;

g) „osobou“: jak fyzická, tak právnická osoba, pokud z kontextu nevyplývá něco jiného.

ZÁSADY

1. Norma

Vývoz zboží do volného oběhu v cizině se řídí ustanoveními této přílohy.

2. Norma

Národní právní řád stanoví podmínky a celní formality, které je nutno při, vývozu zboží do volného oběhu v cizině splnit.

Poznámky

1. Národní právní řád může zejména stanovit zákazy nebo omezení vývozu určitých druhů zboží.

2. Povinnosti, které je nutno při vývozu zboží do volného oběhu splnit, zahrnuji hlavně předložení dokladu a zaplacení požadovatelných vývozních cel a poplatků.

PŘÍSLUŠNÉ CELNICE

3. Norma

Každá celní správa určí celnice, u kterých může být provedeno celní řízení o propouštění zboží do volného oběhu v cizině. Vymezí příslušnost jednotlivých celnic a stanoví jejich pracovní dobu s přihlédnutím ke zvláštním potřebám obchodu, průmyslu a dopravy.

Poznámky

1. Příslušnost některých celnic může být omezena na vývoz zboží, prováděný určitými druhy dopravy, na některé druhy zboží nebo na zboží, které pochází z určité oblasti (například z pohraničního pásma nebo z některé průmyslové oblasti).

2. Orgány celní správy mohou požadovat, aby se vývoz některých druhů zboží do volného oběhu v cizině, které jsou podrobeny zvláštním kontrolním opatřením (například diamanty, starožitnosti, umělecká díla) nebo kontrole jiných příslušných orgánů, prováděl u celnic k tomuto účelu zvlášť určených.

4. Norma

Orgány celní správy umožní, aby zboží mohlo být navrženo do volného oběhu v cizině u vnitrozemských celnic.

Poznámky

1. Je-li to okolnostmi odůvodněno, může celnice povolit zřízení celní odbočky v místnostech některého podniku.

2. Má-li být zboží podrobeno celní prohlídce, provádí se zpravidla u vnitrozemské celnice, u které bylo zboží navrženo do volného oběhu v cizině.

3. Orgány celní správy mohou stanovit, že zboží navržené do volného oběhu v cizině u vnitrozemské celnice, bude dopraveno k pohraniční celnici v poukazovacím řízení.

5. Norma

U protilehlých celnic, nacházejících se na společné hranici, sjednotí celní správy dotyčných států, pokud možno, pracovní dobu, jakož i příslušnost těchto celnic.

PROCLENÍ ZBOŽÍ MIMO PRACOVNÍ DOBU CELNICE

6. Norma

Na žádost zástupce účastníka celního řízení a ze závažných důvodů mohou celní správy povolit, pokud to správa organizace umožňuje, aby zboží vyvážené do volného oběhu v cizině bylo procleno mimo pracovní dobu celnice, přičemž veškeré výlohy z toho vyplývající mohou být účtovány na vrub zástupce účastníka celního řízení.

ZÁSTUPCE ÚČASTNÍKA CELNÍHO ŘÍZENÍ

7. Norma

Národní právní řád stanoví podmínky, za kterých je osoba oprávněna jednat jako zástupce účastníka celního řízení, jakož i rozsah její odpovědnosti a jejích práv.

DOKUMENTACE PŘEDKLÁDANÁ PŘI VÝVOZU ZBOŽÍ DO VOLNÉHO OBĚHU V CIZINĚ

/a/ Tiskopis a obsah návrhu na celní řízení

8. Norma

Tiskopisy návrhu na celní řízení, používané při navrhování zboží do volného oběhu v cizině se shodují s úředním vzorem, stanoveným celní správou.

Celní správy omezí své požadavky týkající se podávaných informací na informace považované za nezbytné k tomu, aby bylo možno vyměřit a vybrat případně požadovatelná vývozní cla a poplatky, případně vrátit vnitřní daně a poplatky nebo od nich osvobodit, sestavit statistiky a provádět jiné zákonné a nařizovací předpisy, jejichž prováděním je celní správa pověřena.

Poznámka

Celní správy zpravidla požadují:

a) informace o osobách

- jméno a adresa zástupce účastníka celního řízení;

- jméno a adresa vývozce;

- jméno a adresa příjemce.

b) informace o dopravě

- způsob dopravy;

- zjištění totožnosti dopravního prostředku.

c) informace o zboží

- země určení;

- označení nákladových kusů (značky a čísla, počet, druh);

- označení zboží;

- hrubá hmotnost

- čistá hmotnost nebo množství;

- hodnota.

d) informace pro vyměření případně požadovaných vývozních cel a poplatků

- položka celního sazebníku;

- sazba vývozních cel a poplatků;

- částka vývozních cel a poplatků.

e) jiné informace

- statistické číslo jednotlivého druhu zboží;

- odkaz na předložené doklady (například vývozní povolení, zdravotní osvědčení a j.).

f) místo, datum a podpis zástupce účastníka celního řízení

9. Doporučená praxe

Celní správy, které se chystají revidovat dosavadní nebo vypracovat nové tiskopisy návrhu na celní řízení používané při navrhování zboží do volného oběhu v cizině by měly pokud možno použít Jednotný doklad uvedený v dodatku I této přílohy v souladu s poznámkami, uvedenými v dodatku II.

/b/ Přijímání obchodního dokladu místo úředního tiskopisu

10. Doporučená praxe

Celní správy by měly místo návrhu na celní řízení umožnit v největší možné míře používání obchodního dokladu (například faktury), obsahujícího požadované údaje o vyváženém zboží.

Poznámky

1. Celní správy se většinou spokojují s předložením obchodního dokladu, jestliže vyvážené zboží nepodléhá vývozním clům a poplatkům a není-li clo vráceno nebo není-li zboží osvobozeno od vnitřních daní a poplatků a jestliže se návrhu na celní řízení nepoužívá k vyhotovování statistik.

2. Doporučení, týkající se vzorového tiskopisu faktury, přizpůsobeného potřebám mezinárodního obchodu, bylo přijato v Evropské hospodářské komisi (EHK/OSN). Tento vzorový tiskopis je uveden v dodatku III.

3. Celní správy mohou přijímat obchodní doklady vyhotovené pomocí automatického zpracování dat.

11. Doporučená praxe

Celní správy by měly zajistit v dohodě s ostatními příslušnými orgány pro zajišťování zahraničního obchodu, aby veškeré doklady předkládané při vývozu zboží do volného oběhu v cizině mohly být pojaty do normalizované řady zahraničně obchodních dokladů.

Poznámka

Použitím normalizované řady zahraničně obchodních dokladů, upravených podle Jednotného dokladu Evropské hospodářské komise (nebo jim odpovídajících) mohou být společné údaje obsažené v těchto dokladech rozmnožovány metodou jedné matrice na předtištěné nebo nepředtištěné tiskopisy.

/c/ Počet předkládaných vyhotovení

12. Doporučená praxe

Celní správy by měly pokud možno omezit počet vyhotovení návrhů na celní řízení nebo obchodního dokladu, které je zástupce účastníka celního řízení povinen předkládat.

/d/ Doklady předkládané s návrhem na celní řízení nebo s obchodním dokladem

13. Norma

K návrhu na celní řízení nebo k obchodnímu dokladu předkládanému zástupcem účastníka celního řízení požadují celní správy pouze doklady, které považují za nezbytné k prováděné kontrole a k zjištění, že všechny předpisy o provádění platných zákazů nebo jiných ustanovení byly dodrženy.

Poznámka

Celní správy mohou popřípadě požadovat předložení vývozního povolení, rostlinolékařského potvrzení nebo jiného zdravotního potvrzení.

/e/ Opakované předkládání návrhů na celní řízení nebo obchodních dokladů

14. Norma

Celní správy umožňují, aby za jimi stanovených podmínek mohl být v případě častého vývozu zboží prováděného touž osobou předložen jediný návrh na celní řízení nebo souhrnný soupis, obsahující požadované údaje o vývozu, který tato osoba provádí během určité doby.

Poznámky

1. Orgány celní správy mohou tuto výhodu poskytnout s podmínkou, že vývozce vede řádné obchodní účetnictví a že lze činit potřebná kontrolní opatření.

2. Orgány celní správy mohou na zástupci účastníka celního řízení požadovat, aby při každém vývozu předložil opis dopravního nebo jiného dokladu.

3. Orgány celní správy mohou přijímat souhrnné soupisy vyhotovené pomocí automatického zpracování dat.

CELNÍ PROHLÍDKA ZBOŽÍ

/a/ Rozsah celní prohlídky

15. Norma

Orgány celní správy omezují celní prohlídku zboží na případy, kdy ji považují za nezbytnou, aby bylo zajištěno zachovávání zákonných a nařizovacích předpisů, jejichž prováděním je celní správa pověřena.

Poznámka

Jestliže orgány celní správy provádějí celní prohlídku zboží, omezuje se tato zpravidla na zjištění počtu nákladových kusů a na zjištění druhu a množství vyváženého zboží.

/b/ Celní prohlídka zboží mimo celnici

16. Norma

Jestliže orgány celní správy provádějí celní prohlídku zboží, povolují, aby na žádost zástupce účastníka celního řízení a ze závažných důvodů byla tato prohlídka vykonána mimo celnici, přičemž výlohy z toho vyplývající mohou být vyúčtovány na vrub zástupce účastníka celního řízení.

Poznámka

Prohlídky lze provádět v místnostech účastníka celního řízení v době nakládky kontejneru nebo dopravního prostředku.

/c/ Odebrání vzorků na celnici

17. Norma

Je-li nutno odebrat vzorky za účelem zajištění provádění národního právního řádu, omezí se množství odebraného zboží na nejmenší míru.

VYMĚŘENÍ A ÚHRADA VYMAHATELNÝCH VÝVOZNÍCH CEL A POPLATKŮ

18. Norma

Národní právní řád stanoví pravidla, na základě kterých se provádějí formality a poskytují úlevy při vyměření a úhradě vymahatelných vývozních cel a poplatků při vývozu zboží do volného oběhu v cizině.

VÝVOZ ZBOŽÍ

/a/ Vývozní povolení

19. Norma

Zboží se propustí k vývozu, jakmile celní a jiné příslušné orgány provedou nutnou kontrolu, pokud:

- nebylo zjištěno porušení předpisů,

- byla předložena vývozní povolení nebo jiné potřebné doklady a

- byla uhražena vymahatelná vývozní cla a poplatky nebo byla učiněna nutná opatření k zajištění jejich úhrady.

Poznámky

1. Zboží, které není ihned vyvezeno, jakmile k tomu bylo dáno povolení, může být uloženo pod celní kontrolou až do doby jeho skutečného vývozu.

2. Státy mohou stanovit celní cesty, t. j. silnice, železnice, vodní a jiné dopravní cesty (ropovody atd.), které je nutno při vývozu zboží použít.

20. Doporučená praxe

Vývoz zboží by neměl být opožďován proto, že návrh na celní řízení je neúplný nebo že se v dokladech vyskytují menší nesprávnosti, pokud to není na újmu zájmů státní pokladny nebo provedení nezbytných kontrol anebo platných zákazů nebo omezení ve vývozu.

/b/ Důkaz o dojití zboží na místo určení

21. Norma

Orgány celní správy nepožadují soustavné podávání důkazu o dojití zboží do místa určení v zahraničí.

Poznámky

1. Tento důkaz se zpravidla požaduje pouze u zboží, o jehož vývozu není jiný důkaz a u něhož mohou být vráceny vysoké vnitřní daně a poplatky nebo může být od nich osvobozeno a lze-li se obávat zneužití, nebo jde-li o zboží, které podléhá zvláštní kontrole (například zbraně a střelivo).

2. Požadovaný důkaz může být obsažen v prohlášení, učiněném příjemcem a ověřeném orgány celní správy státu určení.

/c/ Vrácení vnitřních daní a poplatků nebo osvobození od nich

22. Norma

Národní právní řád stanoví pravidla, jimiž se řídí formality, na jejichž splnění závisí přiznání případného vrácení vnitřních daní a poplatků nebo osvobození od nich.

23. Doporučená praxe

U zboží, u kterého mohou být vzhledem k jeho vývozu do volného oběhu v cizině vráceny vnitřní daně a poplatky nebo může být od nich osvobozeno, by se tato úleva měla poskytnout co nejdříve po jeho vývozu.

INFORMACE O VOLNÉM OBĚHU ZBOŽÍ V CIZINĚ

24. Norma

Celní správa zajistí, aby si každý zájemce mohl snadno opatřit veškeré potřebné informace o vývozu zboží do volného oběhu v cizině.

DODATEK I

Vzorový tiskopis návrhu na propuštění zboží do volného oběhu v cizině

DODATEK II

Poznámky

1. Vzorový tiskopis má rozměry ISO mezinárodního formátu A 4 (210 x 297 mm). Tiskopis by měl mít okraj nahoře 10 mm a nalevo 20 mm. Řádkování by mělo odpovídat násobku 4,24 mm a odraz 2,54 mm. Jeho zhotovení by mělo být v souladu se vzorovým tiskopisem uvedeným v příloze 1. Menší odchylky ve velikosti rubrik jsou přípustné v případě, že to vyžaduje zvláštní důvod vystavujícího státu, jako např. používání nemetrické soustavy měr a vah, zvláštnosti národně předepsaných systémů dokladů apod.

2. Státy mohou stanovit normy týkající se váhy m2 papíru a použití strojem vyráběného vodotisku k zabránění jeho padělání.

3. Normalizovány jsou pouze rozměry a úprava, přičemž nadpisy uvedené v rubrikách vzorového tiskopisu mají sloužit k tomu, aby označily obsah informace, která by se měla objevit na předem daném místě. Podle toho má každý stát možnost nahradit takové znění, jestliže to považuje za vhodnější a za předpokladu, že toto znění nezmění smysl informace, jak je stanoven ve vzorovém tiskopisu.

4. Dále mohou celní správy vynechat na svých tiskopisech ty rubriky vzorového tiskopisu, které jimi nejsou vyžadovány. Takto vzniklá prázdná místa mohou být použita pro úřední potřebu.

5. Pro umístění rubrik, které požadují celní správy a které nejsou obsaženy ve vzorovém tiskopisu, může být použit prostor, určený k volnému použití.

DODATEK III

Vzorový tiskopis faktury