o řízení při udělování vědeckých hodností

(1) Vědecká hodnost kandidáta věd vyjadřuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci prokázanou řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky (§ 5 odst. 1 zákona).

(2) Vědecká hodnost kandidáta věd se uděluje po úspěšném vykonání kandidátských zkoušek (§ 9) a po úspěšné veřejné obhajobě kandidátské disertační práce (dále jen „kandidátská disertace“) před komisí pro obhajoby kandidátských disertací (§ 3).

(3) Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky ověřenými v praxi již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou osvědčit vědeckou způsobilost podle § 5 odst. 3 zákona bez vykonání kandidátských zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě před komisí pro obhajoby kandidátských disertací obhájí společenský význam svých vědeckých prací (§ 31 až 34).

(1) Vědecká hodnost doktora věd vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost (§ 6 odst. 1 zákona).

(2) Vědecká hodnost doktora věd se uděluje po úspěšné veřejné obhajobě doktorské disertační práce (dále jen „doktorská disertace“) před komisí pro obhajoby doktorských disertací (§ 4).

(3) O povolení obhajoby doktorské disertace mohou žádat kandidáti věd, profesoři vysokých škol (dále jen „profesoři“) nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I,¹) výjimečně s předchozím souhlasem Slovenské komise pro vědecké hodnosti i jiní uchazeči, pokud splňují stanovené podmínky.

(1) Komise pro obhajoby kandidátských disertací zřizují na základě oprávnění uděleného Slovenskou komisí pro vědecké hodnosti:

(2) Slovenská komise pro vědecké hodnosti při udělení oprávnění podle odstavce 1 zároveň určí, které vědecké orgány jsou. oprávněny zřizovat komise samostatně a které společně.

(3) Slovenská komise pro vědecké hodnosti může v jednotlivých odůvodněných případech udělit právo zřídit komisí pro obhajoby kandidátských disertací též jinému orgánu, než je uveden v odstavci 1, popřípadě může sama tuto komisi zřídit.

(4) Slovenská komise pro vědecké hodnosti může ze závažných důvodů odejmout orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 oprávnění zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(5) Při zřizování komise pro obhajoby kandidátských disertací určí orgán, který má oprávnění komisi pro obhajoby zřizovat, organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovat její činnost.

(6) Komise pro obhajoby kandidátských disertací jsou nejméně sedmičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři, vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I, nebo kandidáti věd. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(7) V komisi pro obhajoby kandidátských disertací musí být alespoň dva členové doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Slovenská komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit výjimku z této zásady.

(8) Orgán, který komisi pro obhajoby kandidátských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

(9) Stálé komise pro obhajoby kandidátských disertací se zřizují na období 5 let; nebyla-li však zřízena nová komise na období dalších 5 let, zůstává v činnosti komise dosavadní.

(10) V odůvodněných případech, zejména vyžaduje-li to povaha disertace, lze zřídit podle zásad uvedených v odstavcích 6 a 7 komisi jen pro jednotlivou obhajobu.

(1) Komise pro obhajoby doktorských disertací zřizuje Slovenská komise pro vědecké hodnosti a Česká komise pro vědecké hodnosti²) zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů a jmenuje předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. Předseda komise určí organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovať její činnost.

(2) Komise pro obhajoby doktorských disertací jsou nejméně devítičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(3) V komisi pro obhajoby doktorských disertací musí být alespoň tři členové doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Slovenská komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit výjimku z této zásady.

(4) Orgán, který komisi pro obhajoby doktorských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

(5) Stálé komise pro obhajoby doktorských disertací se zřizují na období 5 let; nebyla-li však zřízena nová komise na období dalších 5 let, zůstává v činnosti komise dosavadní.

(1) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti jsou:

(2) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti kandidáta věd jsou povinny projednávat a hodnotit pravidelně nejméně jednou za rok výsledky obhajob kandidátských disertací konaných před komisemi, které tyto orgány zřídily. Přitom jsou povinny se zabývat zejména tematikou disertací a jejich přínosem pro společenskou praxi, úrovní autoreferátů (§ 16 až 18), kvalitou oponentských posudků (§ 24), úrovní obhajob, proporcionálním počtem obhajob v jednotlivých vědních oborech, jakož i dodržováním právních předpisů.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 podávají Slovenské komisi pro vědecké hodnosti zprávu o výsledku hodnocení podle odstavce 2 s návrhy na zkvalitnění kandidátských disertací a jejich hodnocení, a to pravidelně do 15. ledna za uplynulý rok.

(4) Výsledky obhajob doktorských disertací ve Slovenské socialistické republice projednává a hodnotí nejméně jednou za rok Slovenská komise pro vědecké hodnosti.

(1) Téma kandidátské a doktorské disertace má být společensky závažné, spjaté zpravidla se širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu á má vycházet z potřeb rozvoje národního hospodářství, vědy, kultury, bezpečnosti nebo obrany země.

(2) Kandidátské a doktorské disertace se člení na tyto části:

(3) Kandidátská a doktorská disertace musí být předložena k obhajobě ve slovenském nebo českém jazyku. Cizinci mohou se souhlasem komise pro obhajoby disertaci předložit v některém z těchto jazyků: ruském, anglickém, francouzském, německém, španělském.

(4) Kandidátská disertace musí být vytištěna, jiným způsobem rozmnožena nebo napsána na stroji a svázána. Jako kandidátskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací (článků, popřípadě zpráv o vyřešených a oponovaných výzkumných úkolech apod.), jestliže takový soubor osvědčuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci podle § 1 odst. 1.

(5) Doktorská disertace musí být vydána tiskem (publikována), a to bud celá nebo její zkrácené znění, které obsahuje podstatu vyřešeného problému. K obhajobě musí být však doktorská disertace předložena v plném znění. Jako doktorskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací, pokud takový soubor splňuje požadavek zvlášť vysoké vědecké kvalifikace podle § 2 odst. 1. Součástí tohoto souboru mohou být publikované monografie nebo studie publikované ve vědeckých nebo odborných časopisech a sbornících, které byly rozmnoženy typograficky nebo jiným obdobným způsobem, jakož i publikované texty referátů přednesených na vědeckých konferencích, sjezdech, symposiích a seminářích v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

(6) Podmínka publikace doktorské disertace je splněna také tehdy, jestliže disertace byla celá nebo její zkrácené znění vydána v Československé socialistické republice nebo v zahraničí tiskem v některém z těchto jazyků: ruském, anglickém, francouzském, německém, španělském.

(7) Předkládá-li uchazeč k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, jíž je spoluautorem, musí být v disertací vyznačeny části, které uchazeč zpracoval jako autor. Zároveň musí být připojeno prohlášení spoluautorů, v němž potvrzují autorství uchazeče u označených částí a zhodnotí jeho podíl na celkovém zpracování.

(8) K souboru prací podle odstavců 4 a 5 je třeba přiložit výtah obsahující nejdůležitější nové vědecké poznatky uchazeče.

(9) V disertaci musí být přesně a konkrétně uvedena použitá literatura a jiné prameny, z nichž uchazeč vycházel nebo na něž reagoval.

(10) Rozsah disertace napsané na stroji nemá přesahovat zpravidla u kandidátské disertace 150 stran a u doktorské disertace 300 stran. Kresby, schémata, seznamy literatury a jiné přílohy se do počtu stran disertace nezahrnují. Disertace z oboru společenských věd může mít rozsah nejvýše o 30 % větší. Jednotný soubor publikovaných prací předkládaný k obhajobě není rozsahem omezen.

(11) Disertace musí vyhovovat též po stránce jazykové i vnější úpravou. Jednotlivé listy disertace musí být pevně spojeny a na titulní straně musí být uvedeno, kde byla disertace vypracována a kdy byla ukončena.

(12) Zjistí-li komise pro obhajoby, že disertace nemá náležitosti podle odstavců 1 až 11, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

(1) Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vynález nebo objev, jestliže je výsledkem samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, jehož je uchazeč členem, bylo-li k němu Úřadem pro vynálezy a objevy vydáno autorské osvědčení (na vynález) nebo diplom (na objev)³) a jestliže splňuje stanovené podmínky pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(2) Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vědecký rozbor o vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení, jestliže jde o výsledky samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, jehož je uchazeč členem, mají-li tyto výsledky originální objevný charakter a splňují-li podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(1) Učebnice pro vysoké školy může být předložena k obhajobě tehdy, jestliže obsahuje původní vědecké výsledky a splňuje podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd (§ 1 odst. 1) nebo doktora věd (§ 2 odst. 1).

(2) Učebnice pro školy poskytující základní a střední vzdělání může být předložena k obhajobě jako součást kandidátské disertace za účelem získání vědecké hodnosti kandidáta pedagogických věd ve vědním oboru teorie vyučování příslušného předmětu.

(3) Učební texty, vyučovací pomůcky, skripta, slovníky a jiné pedagogické pomůcky nelze předložit k obhajobě.

(1) Předepsané zkoušky, které uchazeč úspěšně vykonal v průběhu vědecké výchovy, mají povahu kandidátských zkoušek.⁴)

(2) Uchazeči v samostatné vědecké přípravě, který nebyl zařazen ve vědecké výchově, může povolit vykonání kandidátských zkoušek komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(3) Kandidátské zkoušky uchazeče v samostatné vědecké přípravě tvoří:

(4) Komise pro obhajoby kandidátských disertací může povolit vykonání kandidátských zkoušek také studentům vysokých škol v rámci diferencovaného studia. Pro vykonání odborné zkoušky a zkoušky z marxismu-leninismu se však vyžaduje předcházející souhlas děkana fakulty, popřípadě rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty.

(5) O obsahu kandidátských zkoušek, o způsobu jejich konání a délce jejich trvání, o místě jejích konání, o složení zkušebních komisí pro jednotlivé kandidátské zkoušky, o rozhodování zkušebních komisí, o výsledcích kandidátských zkoušek a jejich opakování platí obdobně ustanovení předpisů o zkouškách ve vědecké výchově.⁵) Přitom úkoly školícího pracoviště (jeho vedoucího) plní předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(6) Pokud uchazeč v samostatné vědecké přípravě již vykonal kandidátské zkoušky nebo některou z nich ve stejném vědním oboru v průběhu vědecké výchovy podle příslušných předpisů nebo v rámci diferencovaného studia na vysoké škole, nekoná zkoušky, popřípadě zkoušku znovu, pokud neskončila doba jejich platnosti (§ 14).

(1) Žádost o povolení kandidátských zkoušek podává uchazeč v samostatné vědecké přípravě buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací; této komisi postoupí organizace žádost k projednání.

(2) Není-li zřízena příslušná komise nebo je-li zřejmé, že připravovaná disertace má hraniční mezioborovou povahu nebo je z vědního oboru, který není uveden v seznamu Slovenské komise pro vědecké hodnosti, podá uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost o povolení kandidátských zkoušek u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací v některém příbuzném vědním oboru.

(1) K žádosti o povolení kandidátských zkoušek připojí uchazeč v samostatné vědecké přípravě tyto doklady:

(2) Podává-li uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost organizaci, k níž je v pracovním poměru, nepřipojuje doklady, které této organizaci předložil jíž dříve.

(1) Podává-li žádost o povolení kandidátských zkoušek uchazeč v samostatné vědecké přípravě prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, připojí k ní vedoucí organizace hodnocení uchazeče.

(2) Nebyla-li žádost o povolení kandidátských zkoušek doložena hodnocením uchazeče podle odstavce 1, vyžádá si je předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací od organizace, k níž je uchazeč v samostatné vědecké přípravě v pracovním poměru.

(1) O žádosti uchazeče v samostatné vědecké přípravě o povolení kandidátských zkoušek rozhoduje komise pro obhajoby kandidátských disertací.

(2) Patří-li připravovaná kandidátská disertace do vědního oboru, pro který je zřízena komise pro obhajoby kandidátských disertací, rozhodne o žádosti tato komise, a jsou-li splněny podmínky stanovené v § 7 zákona a náležitosti podle § 11 a 12, žádosti vyhoví. Předseda komise po projednání s uchazečem mu určí další podrobnosti týkající se kandidátských zkoušek.

(3) Nemá-li žádost náležitosti podle § 11 a 12, postupuje komise pro obhajoby kandidátských disertací podle ustanovení § 21 odst. 1.

(4) Nejsou-li splněny stanovené podmínky, komise pro obhajoby kandidátských disertací žádost zamítne.

(5) Nepatří-li připravovaná kandidátská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby kandidátských disertací, postoupí předseda komise žádost po projednání s uchazečem organizaci, při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací, nebo orgánu, kterému přísluší zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací ve vědním oboru, do něhož disertace podstatně zasahuje.

(6) Má-li připravovaná disertace hraniční mezioborovou povahu (§ 20) nebo byla-li podána žádost podle § 10 odst. 2, rozhodne o povolení kandidátských zkoušek a o dalších opatřeních orgán uvedený v odstavci 5, patří-li do jeho pravomoci zřizováni komisí pro obhajoby kandidátských disertací pro všechny vědní obory, do nichž disertace zasahuje; jinak žádost se svým vyjádřením postoupí Slovenské komisi pro vědecké hodnosti.

(7) V případě, že žádost o povolení kandidátských zkoušek podle odstavců 5 a 6 byla podána zároveň se žádostí o povolení obhajoby, postupuje se podle ustanovení § 19 nebo 20.

(1) Orgán, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací (§ 5 odst. 1), může osvobodit:

(2) Od zkoušky z marxismu-leninismu nelze uchazeče v samostatné vědecké přípravě osvobodit.

(3) Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek podle odstavce 1 a žádost o povolení obhajoby kandidátské disertace může uchazeč v samostatné vědecké přípravě spojit do jednoho podání, které se projedná současně.

(4) Odborná zkouška a zkouška z marxismu-leninismu platí 6 let. Doba jejich platnosti se počítá od vykonání zkoušky do dne podání žádosti o povolení obhajoby kandidátské disertace. Dobu platnosti těchto zkoušek nelze prodloužit. Doba platnosti zkoušky z jazyků není omezena.

(5) Pro cizince platí, pokud jde o zkoušku z marxismu-leninismu a zkoušky z jazyků, zvláštní úprava.

(1) Žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podává uchazeč buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru:

(2) K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

(3) V posudku uvedeném v odstavci 2 písm. f) se hodnotí aktuálnost zkoumaného tématu, jeho souvislost s plánem úkolů rozvoje vědy a techniky organizace, podíl uchazeče na získání nových vědeckých poznatků uvedených v disertaci, odůvodněnost vědeckých tezí, závěrů a návrhů, možnosti organizace k využití výsledků ve společenské praxi a její stanovisko k žádosti uchazeče o povolení obhajoby. Byly-li vědecké výsledky uvedené v disertaci získány se spoluautory, uvede se vědecký přínos uchazeče.

(4) K žádosti o povolení obhajoby připojí vedoucí organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, hodnocení uchazeče. Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.

(1) Autoreferát kandidátské disertace nebo autoreferát doktorské disertace (dále jen „autoreferát“) je stručné vyjádření základních myšlenek, metod a závěrů kandidátské nebo doktorské disertace.

(2) Účelem autoreferátu je:

(1) Autoreferát má formát A5; autoreferát kandidátské disertace má mít rozsah do dvaceti stran napsaných na stroji; autoreferát doktorské disertace má mít rozsah do čtyřiceti stran napsaných na stroji. Autoreferát musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhou stranu autoreferátu je třeba upravit podle vzoru, který tvoří přílohu vyhlášky (Příloha I).

(2) Autoreferát má dát stručnou a výstižnou odpověď na otázky podle členění uvedeného v § 6 odst. 2.

(3) Autoreferát musí být předložen ve slovenském nebo českém jazyku.

(4) Součásti autoreferátu je seznam nejdůlěžitějších publikovaných prací uchazeče, které mají vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením, kde a kdy byly uveřejněny recenze, seznam použité literatury a resumé v ruském, popřípadě dalším světovém jazyku (§ 6 odst. 6) v rozsahu 1-2 stran psaných na stroji.

(5) Zjistí-li komise pro obhajobu, že autoreferát nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 4, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

(1) Autoreferát se rozmnoží v potřebném počtu výtisků, aby mohl být zaslán nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku. Jejich seznam podle jednotlivých skupin věd stanoví vědecká kolegia Slovenské akademie věd, Ústav marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, rektoři vysokých škol a děkani fakult.

(2) Povinně se autoreferát zasílá:

(3) Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu zabezpečí u uchazeče, který byl zařazen ve vědecké výchově, školící, popřípadě mateřské pracoviště; u ostatních uchazečů organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru.

(4) Rozesílání autoreferátů zabezpečí podle pokynů předsedy komise pro obhajoby organizace, při níž komise působí.

(1) Patří-li kandidátská nebo doktorská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, rozhodne o žádosti o povolení obhajoby tato komise.

(2) Nenáleží-li disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, postupuje tato komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 13 odst. 5.

(1) O žádosti o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace hraniční mezioborové povahy rozhodne komise pro obhajoby toho vědního oboru, v němž mají výsledky obhajované disertace představovat hlavní přínos, a to po dohodě s komisí nebo komisemi pro obhajoby, do jejichž vědního oboru disertace zasahuje. Z dohody musí být zřejmé:

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, postoupí komise pro obhajoby žádost k rozhodnutí orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst. 1) pro vědní obory, do nichž disertace zasahuje. Komise připojí k žádostí své vyjádření k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c), jakož i stanoviska a návrhy ostatních komisí pro obhajoby, do jejichž věcné příslušnosti disertace zasahuje.

(3) Nelze-li o žádosti rozhodnout podle zásad stanovených v odstavcích 1 a 2, rozhodne o ní Slovenská komise pro vědecké hodnosti. K žádosti uchazeče se připojí vyjádření orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).

(1) Zjistí-li komise pro obhajobu, že disertace nebo autoreferát nesplňují náležitosti podle § 6 až 8, § 11, 12 a 17, nebo zjistí-li, že žádost o povolení obhajoby nemá náležitosti podle § 15, přeruší řízení a vyzve uchazeče, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Komise pro obhajoby v řízení pokračuje, jakmile pominuly překážky, pro něž bylo řízení přerušeno.

(2) Uchazeč může předloženou kandidátskou nebo doktorskou disertaci a žádost o její obhajobu vzít zpět v celém průběhu řízení až do zahájení neveřejného zasedání komise (§ 30 odst. 1). V takovém případě komise pro obhajoby řízení zastaví.

(3) Jestliže komise pro obhajoby zjistí, že disertace má základní nedostatky odborné povahy, doporučí uchazeči, aby vzal disertaci zpět. Byla-li disertace vzata zpět, komise řízení zastaví. Nesouhlasí-li uchazeč s doporučením komise, pokračuje se v řízení.

(1) Předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací ustanoví oponenty po projednání s členy komise. Oponenty pro obhajoby doktorských disertací schvaluje Slovenská komise pro vědecké hodnosti na návrh příslušné komise pro obhajoby doktorských disertací.

(2) Kandidátskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň jeden z nich musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Za další oponenty lze ustanovit kandidáty věd, docenty nebo kvalifikované odborníky z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(3) Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň dva z nich musí být doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Za další oponenty lze ustanovit kandidáty věd, docenty nebo kvalifikované odborníky z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul. Jeden z oponentů doktorské disertace má být ustanoven z členů příslušné komise pro obhajoby.

(4) Pro ustanovení oponentů při obhajobách disertací hraniční mezioborové povahy platí též ustanovení § 20.

(5) Za oponenty nelze ustanovit školitele uchazeče ani pracovníky, kteří se podíleli na zpracování disertace jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani toho, kdo je uchazeči přímo nadřízen nebo přímo podřízen. Není přípustné, aby všichni oponenti byli pracovníky téže organizace.

(1) Oponent je povinen odevzdat předsedovi komise pro obhajoby písemný posudek a disertaci vrátit nejpozději do jednoho měsíce při kandidátské disertaci a do dvou měsíců při doktorské disertaci nebo oznámit předsedovi komise pro obhajoby do patnácti dnů ode dne doručení zprávy o ustanovení za oponenta, že posudek nemůže vypracovat. Nebyl-li posudek odevzdán v uvedené lhůtě ani po upomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajoby kandidátských disertací nového oponenta nebo komise pro obhajoby doktorských disertací navrhne Slovenské komisi pro vědecké hodnosti schválení nového oponenta.

(2) Posudek má obsahovat objektivní a kritický rozbor předností i nedostatků disertace; má být stručný a nemá se v něm opakovat obsah disertace. Oponent se v posudku vyjádří:

(3) Je-li oponent toho názoru, že práce předložená jako kandidátská disertace má vědeckou úroveň doktorské disertace, je povinen toto svoje mínění v posudku výslovně uvést a podrobně je odůvodnit.

(4) Každý oponent je povinen vypracovat samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil samostatný posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(5) Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám stanoveným v odstavcích 2 až 4, vrátí jej komise pro obhajoby oponentovi k doplnění nebo přepracování s určením lhůty k jeho předložení; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc od doručení vráceného posudku.

(6) Oponenti hodnotí disertaci podle stavu rozvoje vědního oboru v době, kdy byla podána žádost o povolení obhajoby komisi pro obhajoby.

(1) Předseda komise pro obhajoby určí ve lhůtě ne delší dvou měsíců po dojití posudků ode všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (§ 24 odst. 5), dobu a místo konání obhajoby.

(2) Komise pro obhajoby dbá o to, aby se obhajoba kandidátské disertace konala nejpozději do 8 měsíců a obhajoba doktorské disertace nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby, doložené všemi doklady, byly-li splněny všechny stanovené náležitosti a podmínky obhajoby. O překročení lhůty je třeba uvědomit orgán, který komisi pro obhajoby zřídil, s uvedením důvodů; tento orgán může lhůtu přiměřeně prodloužit.

(3) Předseda komise pro obhajoby oznámí nejpozději 6 týdnů přede dnem obhajoby dobu a místo konání obhajoby:

(4) Nejpozději 15 dnů přede dnem konání obhajoby zašle předseda komise pro obhajoby posudky oponentů orgánům a pracovníkům uvedeným v odstavci 3 písm. a) až d).

(5) Každý, kdo má o zkoumanou problematiku a obhajobu disertace zájem, může do disertace nahlížet, dělat si z ní poznámky a výpisy a podat písemně předsedovi komise pro obhajoby nejpozději v den obhajoby svůj posudek nebo vyjádření, popřípadě je při obhajobě ústně přednést. Uchazeč je povinen zaujmout k nim stanovisko.

(6) Obsahuje-li disertace skutečnosti, které jsou určeny výlučně pro služební potřebu, nebo skutečnosti, které je třeba utajovat, popřípadě jde-li o práce, na které má být vystaveno autorské osvědčení nebo udělen patent a u nichž ještě neskončilo příslušné řízení, platí též zvláštní předpisy.⁹) V takovém případě může předseda komise pro obhajoby prohlásit obhajobu za neveřejnou.

(1) Obhajoba kandidátské a doktorské disertace je veřejně přístupná, pokud nebyla vyhlášena za neveřejnou. Obhajoba disertace je vědeckou rozpravou mezi uchazečem, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby; má probíhat v ovzduší vysoké náročnosti, zásadovosti a při dodržení pravidel vědecké etiky; má se zejména zabývat hodnověrností a odůvodněností závěrů a návrhů disertace.

(2) Obhajoba se koná v organizaci, při niž komise pro obhajoby působí, nebo podle rozhodnutí komise pro obhajoby v závodě nebo v jiné organizaci, s jejíž činností tematika disertace souvisí.

(3) V jednom dni lze na zasedání komise pro obhajoby provést jen jednu obhajobu doktorské disertace nebo nejvýše dvě obhajoby kandidátských disertací.

(4) Při obhajobě disertace je účast oponentů povinná. Jestliže se jeden z nich nemůže z mimořádně závažných důvodů zúčastnit obhajoby, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek a všichni přítomní členové komise souhlasí, aby se obhajoba konala v nepřítomnosti tohoto oponenta. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta při obhajobě přečte. V nepřítomnosti dvou oponentů se nemůže obhajoba konat.

(5) Obhajobu vede předseda komise pro obhajoby nebo její místopředseda, výjimečně z pověření předsedy jiný člen komise. Oponent nebo školitel uchazeče nemohou obhajobu řídit, ani když jsou členy komise.

(1) Při obhajobě se za další členy komise s hlasovacím právem považují též přítomní oponenti.

(2) Pro platnost obhajoby i rozhodování o návrhu na udělení vědecké hodnosti se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů komise, včetně přítomných oponentů; všichni přítomní členové komise a přítomní oponenti nesmějí být z téže organizace.

(1) Při obhajobě disertace se postupuje takto:

(2) Pracovník, kterého určí předsedající, pořídí o obhajobě po jejím skončení zápis, který podepíše předsedající.

(1) Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise, jehož se zúčastní členové komise pro obhajoby, oponenti a školitel. Neveřejného zasedání jsou oprávněni se zúčastnit též pověření členové Slovenské komise pro vědecké hodnosti. Na neveřejném zasedání se zhodnotí průběh a výsledek obhajoby i to, zda a jak lze výsledků disertace využít ve společenské praxi a kterým orgánům nebo organizacím by měly být s vědomím uchazeče postoupeny.

(2) O návrhu na udělení vědecké hodnosti se usnášejí tajným hlasováním přítomní členové komise a oponenti (§ 28 odst. 1). Školitel nebo spoluautor disertace, jsou-li členy komise pro obhajoby, nemají právo hlasovat a nepočítají se za členy komise pro obhajoby; počet členů komise není třeba z tohoto důvodu doplňovat (§ 3 odst. 6 a § 4 odst. 2).

(3) Hlasuje se hlasovacími lístky, které obsahují tyto údaje: jméno a příjmení uchazeče, datum a místo obhajoby, zda se koná obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace a text „souhlasím — nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti“. Členové komise a oponenti hlasují tím, že jedno ze slov „souhlasím — nesouhlasím“ přeškrtnou. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

(4) K podání návrhu na udělení vědecké hodností je třeba, aby byly přítomny nejméně dvě třetiny všech osob, oprávněných hlasovat (odstavec 2) a aby pro udělení vědecké hodnosti byla odevzdána většina hlasů. Je nutné, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd byly odevzdány alespoň čtyři kladné hlasy a pro podání návrhu na udělení vědecké hodností doktora věd alespoň šest kladných hlasů.

(5) O výsledku hlasování se sepíše protokol o hlasování, který podepíší všichni hlasující.

(6) Byl-li výsledek hlasování kladný, vyhlásí jej na veřejném zasedání komise pro obhajoby její předseda s tím, že komise podá návrh příslušnému orgánu (§ 35) na udělení vědecké hodnosti uchazeči.

(7) Byl-li výsledek hlasování záporný, usnese se komise pro obhajoby na neveřejném zasedání veřejným hlasováním na odůvodnění zamítavého rozhodnutí. Rozhodnutí s odůvodněním vyhlásí předseda komise na jejím veřejném zasedání. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem jeho oznámení jen tehdy, jestliže se přítomný uchazeč vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Jinak se rozhodnutí komise pro obhajoby oznámí uchazeči doručením písemného vyhotovení rozhodnutí.

(8) Zamítavé rozhodnutí komise pro obhajoby zašle její předseda spolu se zápisem o obhajobě (§ 29 odst. 2) do 30 dnů ode dne obhajoby orgánu, který komisi zřídil.

(9) Uchazeč, o jehož obhajobě vydala komise zamítavé rozhodnutí, může znovu požádat o obhajobu v témže vědním oboru nejpozději po uplynutí 1 roku ode dne neúspěšné obhajoby.

(1) O povolení obhajoby veřejnou vědeckou rozpravou rozhodne orgán oprávněný zřídit příslušnou komisi pro obhajoby veřejným hlasováním většinou hlasů; při rozhodování se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin členů tohoto orgánu.

(2) Obhajobu veřejnou vědeckou rozpravou může povolit orgán uvedený v odstavci 1 profesorům, docentům a vědeckým pracovníkům, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I nebo IIa,¹⁰) výjimečně s předchozím souhlasem Slovenské komise pro vědecké hodnosti též jiným uchazečům, splňují-li stanovené podmínky.

(1) Byla-li obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace úspěšná, předloží komise pro obhajoby do 30 dnů ode dne konání obhajoby návrh na udělení vědecké hodnosti a zprávu se spisy o obhajobě orgánu oprávněnému rozhodovat o udělení vědecké hodnosti.

(2) Orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti posoudí na základě zprávy a spisového materiálu, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro udělení vědecké hodnosti a všechny podstatné věcné a formální náležitosti obhajoby. Zjistí-li, že všechny podmínky a podstatné náležitosti obhajoby byly splněny, rozhodne o udělení vědecké hodnosti tajným hlasováním. Návrh na udělení vědecké hodnosti je schválen, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. Při jednáni a rozhodování orgánu se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin jeho členů.

(3) Nejsou-li splněny stanovené podmínky, orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti návrh zamítne. Stalo-li se tak proto, že nebyly splněny podstatné náležitosti obhajoby, tento orgán obhajobu zruší a učiní opatření pro řádný průběh nové obhajoby.

(1) Zjistí-li Slovenská komise pro vědecké hodnosti při rozhodování o odvolání, že v řízení nebyly splněny podstatné věcné nebo formální náležitosti, které mohly mít vliv na výsledek řízení, zruší napadené rozhodnutí a nařídí nové řízení před orgánem oprávněným rozhodovat o udělení vědecké hodnosti nebo i novou obhajobu před komisí pro obhajoby.

(2) Slovenská komise pro vědecké hodnosti zašle písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání uchazeči, organizaci, k níž je uchazeč v pracovním poměru, orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a příslušné komisi pro obhajoby.

(1) Byla-li vědecká hodnost udělena, může proti tomu podat kdokoliv stížnost nebo oznámení Slovenské komisi pro vědecké hodnosti.

(2) O stížnosti nebo oznámení uvědomí Slovenská komise pro vědecké hodnosti do 15 dnů ode dne doručení stížnosti nebo oznámení orgán, který vědeckou hodnost udělil, a uchazeče; při vyřizování stížnosti nebo oznámení postupuje podle předpisů o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.¹¹)

(1) Pokyn k vydání diplomu o udělení vědecké hodnosti dá Slovenská komise pro vědecké hodnosti, jestliže do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení o udělení vědecké hodnosti nebyla podána stížnost nebo oznámení podle § 38 odst. 1 nebo jestliže stížnost nebo oznámení se po přešetření ukázaly jako neopodstatněné.

(2) Diplom vydá a slavnostním způsobem odevzdá Slovenská akademie věd, vysoká škola nebo Ústav marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, jejichž orgány rozhodly o udělení vědecké hodnosti. Jde-li o udělení vědecké hodnosti doktora věd, odevzdá diplom na slavnostním shromáždění uspořádaném Slovenskou akademií věd, vysokou školou nebo Ústavem marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska zpravidla představitel Slovenské komise pro vědecké hodnosti.

(1) Za předpokladů stanovených zákonem (§ 9 zákona) lze k vyjádření vysoké pocty udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.

(2) K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd je třeba předchozího souhlasu Slovenské komise pro vědecké hodnosti. Návrh na udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd mohou Slovenské komisi pro vědecké hodnosti s odůvodněním předkládat:

(3) Udělení čestné vědecké hodnosti se vyhlašuje slavnostním způsobem.

(1) O odnětí vědecké hodnosti rozhoduje orgán, který ji udělil, pokud ztráta vědecké hodnosti nenastala již výrokem soudu.¹²)

(2) Orgán, který vědeckou hodnost udělil, může rozhodnout o jejím odnětí, jestliže se její nositel po udělení vědecké hodnosti svým jednáním zpronevěřil občanské nebo vědecké cti (§ 11 odst. 1 zákona) a nedává záruku dalšího vývoje jako socialistický vědec (§ 7 odst. 1 zákona). Musí jít o zaviněné jednání, které je v rozporu s morálními a občanskými povinnostmi socialistického vědeckého pracovníka nebo jímž byla hrubě narušena veřejná bezpečnost nebo pravidla vědecké etiky, jako je přivlastňování si výsledků vědecké práce jiných pracovníků, vědomé uvádění nesprávných údajů o výsledcích své práce nebo jiných nepravdivých vědeckých informací apod.

(3) Rozhodnutí musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Osobě, o níž se rozhoduje, se musí dát před vydáním rozhodnutí příležitost, aby se mohla vyjádřit ke shromážděným podkladům a mohla hájit svá práva a zájmy.

(4) Rozhodnutí o odnětí vědecké hodnosti se oznamuje písemně Slovenské komisi pro vědecké hodnosti a tomu, jemuž byla vědecká hodnost odňata, s upozorněním, aby vrátil diplom Slovenské komisi pro vědecké hodnosti.

(1) Vědecké hodnosti udělované na území státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela mezinárodní úmluvu o vzájemném uznávání ekvivalentnosti dokladů o udělení vědeckých hodností podle zákonů platných ve smluvním státě, jsou rovnocenné odpovídajícím vědeckým hodnostem udělovaným v Československé socialistické republice.

(2) Diplomy o vědeckých hodnostech vydávané ve státech podle odstavce 1 platí na území Československé socialistické republiky, jsou-li k ním připojeny ověřovací doložky podle vzoru uvedeného v příloze k vyhlášce (Příloha IV).

(3) Ověřovací doložku vydá a oznámení o uznání vědecké hodnosti uveřejní Slovenská komise pro vědecké hodnosti po předložení originálu diplomu o udělení vědecké hodnosti v jiném státě.

(4) Slovenská komise pro vědecké hodnosti vede ústřední evidenci všech ověřovacích doložek, které vydala.

(1) Vědecké hodnosti získané ve státech, s nimiž nebyly uzavřeny mezinárodní úmluvy, nabývají platnosti v Československé socialistické republice nostrifikací.

(2) Nostrifikovat lze vědecké hodnosti, které svou úrovní odpovídají vědeckým hodnostem udělovaným v Československé socialistické republice, a jednotlivé zkoušky, pokud jsou v Československé socialistické republice předepsány pro udělení vědecké hodnosti.

(1) Žádost o nostrifikaci se podává u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby ve vědním oboru, v němž byla získána vědecká hodnost nebo vykonána zkouška, která má být nostrifikována. Tento orgán provede řízení o nostrifikaci.

(2) Není-li v Československé socialistické republice orgán uvedený v odstavci 1, podá se žádost Slovenské komisi pro vědecké hodnosti, která pověří řízením o nostrifikaci orgán oprávněný zřizovat komise pro obhajoby v příbuzném vědním oboru.

(3) K žádosti o nostrifikaci je třeba připojit:

(1) Nebyla-li žádost zamítnuta, určí orgán uvedený v § 45 odst. 1 a 2 nejméně dva posuzovatelé, z nichž alespoň jeden musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Posuzovatelé jsou povinni předložit ve lhůtě stanovené v § 24 odst. 1 písemné vyjádření, zda vědecká hodnost, o jejíž nostrifikaci se žádá, má úroveň odpovídající úrovni vědecké hodnosti udělované v Československé socialistické republice.

(2) Vedoucí orgánu uvedeného v odstavci 1 může uložit žadateli, aby předložil ve stanovené lhůtě autoreferát v jazyku slovenském nebo českém.

(1) Po dojití vyjádření od posuzovatelů, popřípadě po předložení autoreferátu orgán uvedený v § 45 odst. 1 a 2 žádost o nostrifikaci projedná a rozhodne o ní veřejným hlasováním většinou hlasů; hlasovací právo mají i přítomní posuzovatelé. Pro kladné rozhodnutí se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin osob oprávněných hlasovat.

(2) Má-li orgán podle odstavce 1 právo udělovat vědecké hodnosti, rozhodne zároveň o nostrifikaci, jinak předloží svůj návrh k rozhodnutí orgánu, který je oprávněn udělovat vědecké hodnosti.

(1) Nostrifikace nabývá účinnosti dnem, kdy žadatel získal v jiném státě vědeckou hodnost nebo vykonal předepsanou zkoušku.

(2) Orgán, který rozhoduje o nostrifikaci vědecké hodnosti, je povinen vést evidenci nostrifikovaných vědeckých hodností a oznamovat svá jednotlivá rozhodnutí Slovenské komisi pro vědecké hodnosti, která uveřejní oznámení o nostrifikaci.

(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 vyznačí Slovenská komise pro vědecké hodnosti nostrifikaci k diplomu nostrifikační doložkou nebo vydá žadateli potvrzení, v němž potvrdí platnost vědecké hodnosti na území Československé socialistické republiky a uvede den, od kterého je nostrifikace účinná.

(1) Na rozhodování ve věcech upravených v části druhé až šesté této vyhlášky se vztahují ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(2) Odvolacím orgánem v řízení o obhajobě kandidátské disertace je orgán, který zřídil příslušnou komisi pro obhajoby kandidátských disertací, a v případech, kdy tento orgán rozhodl v prvním stupni, Slovenská komise pro vědecké hodnosti. V řízení o obhajobě doktorské disertace je odvolacím orgánem Slovenská komise pro vědecké hodnosti.

(3) Proti rozhodnutí Slovenské komise pro vědecké hodnosti, které vydala v prvním stupni, je možno podat rozklad, o němž rozhodne prezídium Slovenské komise pro vědecké hodnosti na základě návrhu zvláštní komise jím zřízené.

(1) Náklady související s obhajobou disertací, jako jsou odměny oponentů a posuzovatelů (§ 48), náklady na služební cesty členů komisí pro obhajoby, oponentů a posuzovatelů se hradí z rozpočtu organizace, při níž působí příslušná komise pro obhajoby, a která zajišťuje její činnost.

(2) V případě, že komise pro obhajoby působí jako společná komise pro více vědeckých orgánů, nebo obhajoba se koná v jiné organizaci než v té, při níž komise působí, mohou se vedoucí organizací dohodnout o úhradě nákladů jinak.

(1) Návrhy na určení nebo na změny skupin věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti (§ 4 odst. 1 zákona), a vědních oborů, v nichž lze konat obhajoby, předkládají organizace ve Slovenské socialistické republice prostřednictvím příslušných ústředních orgánů Slovenské komisi pro vědecké hodnosti.¹³)

(2) Slovenská komise pro vědecké hodnosti a Česká komise pro vědecké hodnosti vyhlašují:

(1) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědeckých hodností vedou evidenci vědeckých hodností, které udělily.

(2) Slovenská komise pro vědecké hodnosti eviduje údaje o:

(3) Organizace, při níž působí komise pro obhajoby, uschová po jednom výtisku každé disertace a další výtisk zašle po udělení vědecké hodnosti Univerzitní knihovně v Bratislavě, která disertaci po bibliografickém zpracování podle jejího obsahu buď uschová, nebo postoupí Slovenské technické knihovně v Bratislavě nebo Ústřední ekonomické knihovně v Bratislavě.

(1) Skupiny věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti, a vědní obory, v nichž lze konat obhajoby, určené podle dosavadní právní úpravy, se považují za stanovené podle této vyhlášky.

(2) Komise pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací zřízené podle dosavadní právní úpravy se považují za určené podle této vyhlášky.

(3) Nedotčena zůstávají:

(4) V platnosti zůstávají:

(1) Pokud byla žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podána do dne počátku účinnosti této vyhlášky, posuzují se náležitosti kandidátské a doktorské disertace, jakož i podmínky pro povolení její obhajoby podle dosavadní právní úpravy.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 se v řízení postupuje podle dosavadní právní úpravy, nejdéle však do 30. června 1978.